<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 As 11/2024- 30 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 As 11/2024 - 33<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy OndYeje Mrákoty a soudco Faisala Husseiniho a Michaely Bej kové v právní vci ~alobkyn: BMBETA, s. r. o., Bo~eny Nmcové 1345, Roudnice nad Labem, zastoupené JUDr. Janem Bajerem, advokátem, `pindlerova tY. 672, Roudnice nad Labem, proti ~alovanému: Krajský úYad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 2. 12. 2022, sp. zn. KUUK/151513/2022/6, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 12. 2023, j. 16 A 3/202339,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>1. Popis vci <br/>[1] Mstský úYad Roudnice nad Labem rozhodnutím z 31. 8. 2022 pYedepsal ~alobkyni dle § 11 odst. 2 zákona . 334/1992 Sb., o ochran zemdlského podního fondu, odvod za zábor (odntí pody ze zemdlského podního fondu) zemdlské pody na pozemcích p. . 88/8 a 231/10 v k. ú. DobYíH pro výstavbu výrobní haly a zpevnných ploch ve výai 907 475 K . <br/>[2] Proti rozhodnutí mstského úYadu podala ~alobkyn odvolání k ~alovanému. Byla toti~ pYesvd ena, ~e mstský úYad nesprávn stanovil pro výpo et odvodu hodnotu ekologické váhy vlivu ve výai 10, ím~ se desetinásobn zvýaila ástka odvodu. }alobkyn svoj názor opírala o ást D bod 2 písm. a) sazebníku odvodo za odntí pody ze zemdlského podního fondu (který je pYílohou zákona o ochran zemdlského podního fondu). Dle nj ekologická váha vlivu se nepou~ije pYi výpo tu odvodo za zemdlskou podu odHatou ze zemdlského podního fondu na plochách výroby a skladování ur ených k tomuto ú elu zásadami územního rozvoje nebo vydaným územním plánem, které byly schválené do 31. prosince 2014 a k tomuto dni platné. Dot ené pozemky se pYitom dle územního plánu DobYíH nacházejí v ploae Z7, jejím~ hlavním vyu~itím je mj. neruaící výroba. <br/>[3] }alovaný odvolání zamítl a rozhodnutí mstského úYadu potvrdil. Dle ~alovaného je zámr ~alobkyn umístn v ploae Z7 s navrhovaným funk ním vyu~itím plochy ob anského vybavení  komer ní zaYízení (OK). Mo~nost umístní neruaící výroby sice územní plán u plochy Z7 pYipouatí, a to jako hlavní vyu~ití, avaak v kapitole f) Stanovení podmínek pro vyu~ití ploch s rozdílným zposobem vyu~ití uvádí u zmínných ploch OK neruaící výrobu toliko jako podmínn pYípustné vyu~ití. V tom je sice ur itá nejasnost, avaak s ohledem na sdlení Krajského úYadu Ústeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního Yádu z 24. 11. 2022 nelze zmiHované hlavní vyu~ití pova~ovat za hlavní vyu~ití ve smyslu bodu I odst. 1 písm. f) pYílohy . 7 vyhláaky . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zposobu evidence územn plánovací innosti. Skute né hlavní vyu~ití je tYeba vztáhnout k zastavitelné ploae a její funkci v urbanistické kompozici. Tomu ale neruaící výroba neodpovídá. Navíc nejde o plochu výroby a skladování, tedy pYímo ur enou pro výrobu a skladování, nýbr~ toliko o plochu, která ve svých pYípustných i podmínn pYípustných podmínkách umo~Huje mj. výrobu; to vaak není dostate né. Tomu odpovídá i výklad dle materiálu Ministerstva ~ivotního prostYedí ozna ený jako  Spole ný metodický pokyn odboru obecné ochrany pYírody a krajiny, odboru legislativního a odboru finan ních a dobrovolných nástrojo M}P k aplikaci ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) bod 2. a ustanovení bodu 2. ásti D pYílohy zákona . 334/1992 Sb., o ochran zemdlského podního fondu, ve znní zákona . 41/2015 Sb. a zákona . 184/2016 Sb. (dále metodický pokyn M}P).<br/>[4] Proti rozhodnutí ~alovaného podala ~alobkyn ~alobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Ten ji výae uvedeným rozsudkem zamítl, neboe se ztoto~nil s náhledem ~alovaného, který dále rozvedl. Uvedl zejména to, ~e  plocha výroby a skladování je obecn známým právním pojmem definovaným v právním pYedpise (§ 11 vyhláaky . 501/2006 Sb., o obecných po~adavcích na vyu~ívání území) s obsahem v nm pYedvídaným. Pozemky ~alobkyn se vaak nenacházejí na ploae výroby a skladování vymezené v územním plánu obce, ale na ploae ob anského vybavení. Plocha ob anského vybavení je ve vyhláace o obecných po~adavcích na vyu~ívání území té~ definována, a to v jejím § 6. Pokud by se mla výjimka spo ívající v nepou~ití ekologické váhy vlivu aplikovat i na plochy vymezené územním plánem jako plochy ob anského vybavení, muselo by to podle krajského soudu být v zákon o ochran zemdlského podního fondu uvedeno.<br/>2. Kasa ní stí~nost<br/>[5] Nyní ~alobkyn (st~ovatelka) podává kasa ní stí~nost. V ní pova~uje rozsudek krajského soudu za nezákonný z dovodu nesprávného posouzení právní otázky. Konkrétn dle st~ovatelky krajský soud myln vylo~il ást D bod 2 písm. a) sazebníku odvodo (viz bod [2]). <br/>[6] Podle st~ovatelky krajský soud dovodil, ~e pro výpo et odvodu bylo rozhodné to, zda se pozemky st~ovatelky  nacházely na ploae výroby a skladování vymezené v územním plánu. Zákon vaak nestanoví premisu pro nepou~ití ekologické váhy vlivu podle toho, kde se pozemky nacházejí, nýbr~ hovoYí o plochách ur ených k tomuto ú elu. Dovozování významu právního pojmu  plocha výroby a skladování , na který krajský soud odkazuje, je nepYesné, neboe dle § 6 vyhláaky o obecných po~adavcích na vyu~ívání území se plochy  obvykle samostatn vymezují za ú elem . Jedná se o fakultativní mo~nost vymezení, nikoli obligatorní. Pro správný výpo et odvodu za odntí pody ze zemdlského podního fondu je nutné dle sazebníku odvodo vycházet z toho, k emu je pozemek dle územního plánu ur en. Nikoliv k tomu, na jak ozna ené ploae se dot ený pozemek nachází. Jak ji~ st~ovatelka uvádla dYíve, územní plán na str. 4 jednozna n ur uje hlavní vyu~ití pro plochy Z7:  Plocha pro umístní zaYízení komer ního ob anského vybavení (v etn dopravní vybavenosti) a neruaící výroby . <br/>[7] Je tedy nutné dojít k závru, ~e územní plán ur uje pozemky st~ovatelky pro neruaící výrobu, ím~ je zcela splnn po~adavek ásti D bodu 2 písm. a) sazebníku odvodo; ekologická váha vlivu se pro výpo et odvodo za odntí pody st~ovatelky ze zemdlského podního fondu neuplatní. <br/>[8] St~ovatelka závrem odkázala rovn~ na právní zásadu in dubio pro libertate. V pYípad pochybnosti o výkladu práva je podle ní nutné se pYiklonit ve prospch takového výkladu, který je pYíznivjaí pro adresáta práva, tj. zde pro st~ovatelku. <br/>[9] }alovaný se ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti pYihlásil k závrom krajského soudu. K námitce fakultativnosti vymezení ploch v územním plánu uvedl, ~e není dovodná, neboe st~ovatelka v ní míYí mimo podstatu vci. V ásti D bodu 2 písm. a) pak sazebník odvodo srozumiteln a jednozna n formuluje výjimku z pravidla uplatnní ekologické váhy vlivu  10 . Ta má být pro tuto svou povahu vykládána doslovn. Obdobn se k pYedchozí právní úprav výjimky vyjádYil NSS v rozsudku z 5. 10. 2020, j. 10 As 113/2019  37. Jakýkoliv rozaiYující výklad výjimky z uplatnní ekologické váhy  10 zakotvené v daném ustanovení sazebníku odvodo by byl v rozporu se základním principem ochrany zemdlské pody, podle nj~ je zemdlská poda nenahraditelným pYírodním bohatstvím a za odnímání jejímu ú elu se platí.<br/>3. Posouzení vci<br/>[10] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[11] Na základ obsahu správního spisu a argumentace ú astníko Yízení pova~uje NSS ve vci za nesporné, ~e pYi výpo tu odvodu za vyntí pozemko ze zemdlského podního fondu správní orgány po ítaly s ekologickou váhou vlivu s hodnotou 10 proto, ~e se dot ené pozemky nacházejí na území chránné oblasti pYirozené akumulace vod (viz faktor B dle ásti B sazebníku odvodo). Povodn, konkrétn v ~ádosti o udlení souhlasu s odntím pody ze zemdlského podního fondu ze 13. 8. 2018, resp. její pYíloze pYedstavované výpo tem z 4. 9. 2018, sama st~ovatelka uvedla ekologickou váhu vlivu 10. Argumentaci, ~e se tato váha nemá uplatnit, vznesla a~ v odvolání proti rozhodnutí mstského úYadu z 31. 8. 2022, a tu pak ve stejném duchu rozvíjela v ~alob a nyní v kasa ní stí~nosti. <br/>[12] Z hlediska právního posouzení je klí ový výklad ásti D bodu 2. písm. a) sazebníku odvodo (viz citace v bod [2]) a to, jak plochu, v ní~ se nacházejí dot ené pozemky, reguluje územní plán.<br/>[13] Krajský soud pova~oval za rozhodné, ~e se pozemky nacházejí v ploae Z7, která pYedstavuje z hlediska svého funk ního vyu~ití plochu  ob anského vybavení  komer ní zaYízení (OK) , resp. plochu  veYejných prostranství (PV) . Nejde tedy o plochu výroby a skladování, co~ je dle krajského soudu obecn známý právní termín definovaný v § 11 vyhláaky o obecných po~adavcích na vyu~ívání území, který u~ívá dot ená ást sazebníku odvodo. S ohledem na tuto skute nost pova~uje krajský soud za nerozhodné, zda územní plán prostYednictvím  hlavního vyu~ití nebo jinak pYipouatí innost napY. v podob výroby a skladování. Krajský soud tedy vc vylo~il zejména po jazykové stránce tak, ~e pYísluaná územn plánovací dokumentace musí, pokud se nemá uplatnit ekologická váha vlivu, dot enou plochu výslovn regulovat jako plochu výroby a skladování. K tomu pak krajský soud dodal nkteré systematické argumenty.<br/>[14] Naproti tomu st~ovatelka zdorazHuje funk ní pojetí, dle kterého je rozhodné nikoli to, jakou terminologii napY. územní plán u~ije, nýbr~ to, jak dot enou plochu reguluje reáln, tedy jaké konkrétní innosti umo~Huje.<br/>[15] NSS souhlasí s argumentací krajského soudu. K té dodává, ~e pro to, aby se neuplatnila váha ekologického vlivu, je rozhodující zejména to, jak pYísluaná územn plánovací dokumentace dot enou plochu Yeaí po stránce terminologické, tedy zda ji výslovn reguluje napY. jako plochu výroby a skladování. Tento pYístup odpovídá nkolika zásadám, které jsou ve spojení s posuzovaným problémem dole~ité. Jde napYíklad o po~adavek na jednotu právního Yádu, a to také z hlediska terminologického, jak jej pYedvídají i Legislativní pravidla vlády Viz l. 40 odst. 1: Právní pYedpis musí být terminologicky jednotný. ZároveH je tYeba dbát souladu s terminologií pou~itou v navazujících a souvisejících právních pYedpisech rozné právní síly.<br/> i judikatura, která se vyslovila k po~adavku na (systémovou) jednotnost právního Yádu (viz napY. rozsudek rozaíYeného senátu NSS z 26. 10. 2005, j. 1 Afs 86/2004  54, . 792/2006 Sb. NSS; k jednot a vnitYní bezrozpornosti právního Yádu jako jednomu z úhelných principo právního státu viz také rozsudek NSS z 31. 7. 2006, .j. A 2/200373, . 1469/2008 Sb. NSS). Východiskem tedy je, ~e pojem  plochy výroby a skladování je terminus technicus, pou~ívaný související právní úpravou, která jej také definuje (§ 11 vyhláaky o obecných po~adavcích na vyu~ívání území).<br/>[16] Z odvtvového hlediska jde také o ú el pYísluané právní úpravy, jím~ je ochrana zemdlského podního fondu pYi zohlednní jeho významu § 1 odst. 1 zákona o ochran zemdlského podního fondu: Zemdlský podní fond je základním pYírodním bohatstvím naaí zem, nenahraditelným výrobním prostYedkem umo~Hujícím zemdlskou výrobu a je jednou z hlavních slo~ek ~ivotního prostYedí. Ochrana zemdlského podního fondu, jeho zvelebování a racionální vyu~ívání jsou innosti, kterými je také zajiaeována ochrana a zlepaování ~ivotního prostYedí.<br/> a princip, ~e se za odntí pody z tohoto fondu platí; tyto odvody jsou jedním z nástrojo  pro zlepaení ~ivotního prostYedí v obci a pro ochranu a obnovu pYírody a krajiny . Viz § 11b odst. 1 a 5 zákona o ochran zemdlského podního fondu. <br/> K tomu se ji~ NSS vyslovil, a v bod 17 rozsudku z 5. 10. 2020, j. 10 As 113/2019  37, výslovn uvedl východisko, na kterém stojí zákon o ochran zemdlského podního fondu, a sice, ~e  je zemdlská poda nenahraditelným pYírodním bohatstvím a za odnímání jejímu ú elu se platí . I z tohoto rozsudku lze dovodit princip, ~e výjimky z pravidla mají být v právu vykládány restriktivn (srov. obecn napY. nález Ústavního soudu z 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, i rozsudek NSS z 27. 11. 2013, . j. 4 As 116/2013  63).<br/>[17] St~ovatelka pYitom argumentuje zásadou in dubio mitius (resp. in dubio pro libertate), podle které musí orgány veYejné moci posuzující povinnost adresáta práva volit výklad mírnjaí, resp. pYíznivjaí pro jednotlivce. Viz napY. nález Ústavního soudu z 16. 8. 2007, sp. zn. IV. ÚS 650/05. Ten se sice týkal rozhodování o daHové povinnosti daHového subjektu pYi mo~ném dvojím výkladu, lze jej vaak pojímat i aíYeji.<br/> <br/>[18] Aplikace uvedené zásady pYedpokládá mo~nost alespoH dvou veakerými v úvahu pYipadajícími výkladovými metodami obhajitelných výklado právní normy (viz rozsudek NSS z 23. 5. 2014, j. 4 As 28/2014  40, bod 44). Tato vícezna nost musí pYitom pYesáhnout obecn pYijatelnou míru a musí jít o rovnocenný konkuren ní výklad práva, ne pouze o výklad obtí~n obhajitelný (viz rozsudek NSS z 31. 8. 2021, j. 8 Afs 246/2019  67, bod 20). <br/>[19] V posuzované vci tak na jedné stran stojí jazykový výklad, podepYený argumenty systematickými a teleologickými. Vo i tomu st~ovatelka nabízí v podstat jen výklad jazykový, který se opírá o formulaci u~itou na str. 4 územního plánu a ve vazb na sazebník odvodo také to, ~e územní plán  ur uje plochu Z7 ke konkrétnímu zposobu vyu~ití. Za takové situace je tYeba komplexní interpretací dot ené právní normy dojít k pYeva~ujícímu závru, ~e hledisko váhy ekologického vlivu je zde tYeba pou~ít. Nejde tedy o kvalifikovaný pYípad nejasnosti právní normy, který by vedl k nutnosti u~ít zásadu in dubio mitius.<br/>[20] K tomu NSS dodává, ~e územní plán výslovn hovoYí o tom, ~e jde o plochu  ob anského vybavení  komer ní zaYízení (OK) , pYi em~ na str. 11, v  obecné ásti k takovým plochám uvádí, ~e je na nich  za dalaích podmínek   podmínn pYípustné vyu~ití: Do ploch ob anského vybavení  komer ní zaYízení lze zahrnout pozemky neruaící výroby se stavbami a zaYízeními . PYímo k ploae Z7, ve  zvláatní ásti , územní plán sice na str. 4 jako  hlavní vyu~ití uvádí  plocha pro umístní zaYízení komer ního ob anského vybavení (v etn dopravní vybavenosti) a neruaící výroby , to je vaak tYeba v kontextu vci pova~ovat spíae za formula ní  neobratnost ne~ faktor, který by ml mít zásadní vliv na vc. Jde toti~ o to, ~e územní plán danou plochu pojmoslovn jednozna n uvádí jako plochu ob anského vybavení a v tomto smyslu také vymezuje obecné podmínky vyu~ití. Roli hraje také to, ~e jde o plochu  komer ní . To odpovídá mo~nosti podrobnjaího lenní ploch ob anského vybavení dle § 6 odst. 3 písm. c) vyhláaky o obecných po~adavcích na vyu~ívání území. Plochy ob anského vybavení se podrobnji lení na plochy [& ] c) ob anského vybavení komer ního [& ].<br/> Práv  neruaící výrobu tak mohl územní plán pova~ovat za naplnní pojmu komer ní plochy ob anského vybavení. Nadto se nehovoYí obecn o  výrob , nýbr~ o  neruaící výrob , jako variant spíae odpovídající celkovému vymezení plochy jako~to plochy ob anského vybavení. Ostatn územní plán obsahuje samostatné vymezení ploch výroby a skladování (V), z eho~ je zYejmé, ~e si poYizovatel (resp. obec) byl vdom, ~e takové plochy mají být upraveny zvláatním, odlianým zposobem a jejich povaha je jiná ne~ povaha ploch ob anského vybavení.<br/>[21] K tomu, ~e charakteristika hlavního vyu~ití na str. 4 územního plánu pYedstavuje spíae zmínnou  neobratnost ne~ skute n odliané vymezení plochy Z7 oproti vymezení funk ní plochy ob anského vybavení, nasvd uje i argumentace ~alovaného opírající se o sdlení krajského úYadu, odboru územního plánování a stavebního Yádu z 24. 11. 2022 (viz bod [3]), podle kterého nelze zmiHované hlavní vyu~ití pova~ovat za hlavní vyu~ití ve smyslu bodu I odst. 1 písm. f) pYílohy . 7 vyhláaky . 500/2006 Sb. Jde o to, ~e se vymezení hlavního ú elu uvádného pro plochu Z7 objevuje v ásti územního plánu, která se týká zastavitelných ploch. V tomto smyslu u plochy Z7 územní plán na str. 4 charakterizuje její funkci v urbanistické kompozici jako~to plochy zastavitelné, nemní vaak vymezení hlavního a podmínn pYípustného vyu~ití samotné funk ní plochy ob anské vybavení  komer ní zaYízení (OK), na které se st~ovatel in zámr nachází [plocha Z7 sestává z funk ní plochy ob anské vybavení  komer ní zaYízení (OK) a funk ní plochy veYejných prostranství (PV)].<br/>[22] Ostatn nelze pustit ze zYetele, ~e rovn~  legislativní chyby , tedy pochybení zákonodárce pYi formulaci ur itého pravidla ( pYeYeknutí ), lze odstranit výkladem (k tomu viz napY. rozsudek NSS z 12. 4. 2023, j. 4 Afs 102/2022  41, . 4481/2023 Sb. NSS, bod 36 a 46; takový výklad mo~e být i v  neprospch adresáta práva  srov. napY. rozsudek NSS z 21. 10. 2015, j. 8 As 29/2015  40, bod 19 k  objektivní legislativní chyb ; obdobn rozsudek NSS ze 14. 11. 2003, j. 5 A 65/2001  33). To stejné platí i pro opatYení obecné povahy (srov. usnesení NSS z 19. 8. 2022, j. 2 Ao 34/2021, bod 40). V této souvislosti je nutné vzít v potaz také odlianou povahu územního plánu, jako~to opatYení obecné povahy, oproti právnímu pYedpisu, u nho~ lze, zejména pokud jeho povodcem je malá obec nedisponující rozsáhlým administrativním a odborným aparátem, spía akceptovat ur ité formula ní nepYesnosti i nedostatky odovodnní (viz pYimYen nález Ústavního soudu ze 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11).<br/>[23] Navíc lze t~ko hovoYit o njaké zklamané dovYe st~ovatelky za situace, kdy st~ovatelka<br/> sama povodn vy íslila ástky odvodu tak, ~e po ítala s váhou ekologického vlivu v hodnot 10 (viz ~ádost o udlení souhlasu s odntím pody ze zemdlského podního fondu z 13. 8. 2018, resp. její pYílohu s pYísluaným výpo tem ze 4. 9. 2018),<br/> znala obsah zmny závazného stanoviska Mstského úYadu Roudnice nad Labem, odboru ~ivotního prostYedí z 25. 4. 2022, v nm~ ji~ byla uvedena orienta ní výae odvodu se zapo ítáním váhy ekologického vlivu,<br/> vdla, ~e v rozhodnutí mstského úYadu z 25. 11. 2021, jím~ byla povodn pYedepsána ástka odvodu ve výai 1 031 035 K , se rovn~ pracovalo se zapo ítáním váhy ekologického vlivu,<br/>pYi em~ v ~ádné fázi Yízení nevyjádYila jakékoli výhrady. K tomu NSS dodává, ~e prvostupHové rozhodnutí mstského úYadu pYedstavuje na základ ~ádosti st~ovatelky z 27. 7. 2022 zmnu výae zmínného rozhodnutí z 25. 11. 2021, o ni~ st~ovatelka po~ádala toliko s ohledem na zmenaení plochy vyjímané ze zemdlského podního fondu, nikoli tedy z dovodu nesprávného výpo tu se zapo ítáním váhy ekologického vlivu. Ostatn stejn postupovala st~ovatelka v ~ádosti o zmnu závazného stanoviska s odntím zemdlské pody z 23. 3. 2022.<br/>[24] Svoj náhled na vc st~ovatelka zmnila a~ v odvolání proti prvostupHovému rozhodnutí, tedy proti rozhodnutí mstského úYadu z 31. 8. 2022. Tím NSS nijak nepopírá, ~e ú astník Yízení obecn mo~e v probhu Yízení zmnit svou argumentaci. Avaak v nynjaím pYípad jde o ilustraci toho, ~e st~ovatelka svou nyní tvrzenou dovru v právo i akty orgáno veYejné moci zYeteln neprojevovala od samého po átku. Nejde tu o zásadní nejasnost pYísluané právní normy, která by mla vést k aplikaci zásady in dubio mitius.<br/>[25] Ke shora uvedenému pYistupuje, ~e úprava dle územního plánu DobYíH ji~ mohla zohledHovat sjednocení pYísluané terminologie na poli územního plánování provedené vyhláakou o obecných po~adavcích na vyu~ívání území. Ta tedy jak plochy ob anského vybavení, tak plochy výroby skladování jasn definovala. ZároveH st~ovatelka ji~ od ervna roku 2018 vdla o obsahu metodického pokynu M}P, neboe mstský úYad ve vyjádYení k ~ádosti o udlení souhlasu k odntí pody ze zemdlského podního fondu z 8. 6. 2018 na daný pokyn upozornil jak jeho citací, tak pYilo~ením ke svému souhlasu. Tento pokyn svou formulací v l. 5.1  Plochou výroby a skladování se v pYípad zámru umíseovaného na základ územn plánovací dokumentace schválené pYed 31. prosincem 2006, ve znní jejích zmn, které nabyly ú innosti do 31. prosince 2014, pro ú ely zákona rozumí zastavitelné plochy, jejich~ hlavní zposob vyu~ití je v jejich textové ásti definován jako výroba. <br/> reaguje na zmínné sjednocení pojmosloví a ujasHuje, ~e uvedení hlavního ú elu plochy jako výroba je relevantní jen u územn plánovacích dokumentací schválených do 31. 12. 2006 (tuto podmínku územní plán DobYíH nesplHuje). Z toho lze dovodit, ~e  v pYípad novjaích územn plánovacích dokumentací ji~ bude rozhodné vymezení dle termíno u~itých ve vyhláace o obecných po~adavcích na vyu~ívání území. Ostatn sama formulace ásti D bodu 2 písm. a) sazebníku odvodo byla do zákona o ochran zemdlského podního fondu vnesena a~ novelizací provedenou zákonem . 41/2015 Sb., tedy v dob zmínného sjednocení terminologie. <br/>[26] Stejn jako krajský soud upozorHuje i NSS, ~e si je vdom toho, ~e daná metodika nepYedstavuje obecn závazný právní pYedpis a nemo~e v tomto smyslu stanovit jednotlivcom práva a povinnosti i jim být na újmu. Jde vaak o to, ~e i ona poskytuje vodítko k interpretaci zákona (resp. sazebníku odvodo), s ním~ st~ovatelka mohla po ítat.<br/>[27] NSS pro úplnost dodává, ~e za nedovodnou pova~uje díl í námitku, v ní~ se st~ovatelka v návaznosti na bod 18 rozsudku krajského soudu dovolává v souvislosti s rozsudkem NSS z 30. 6. 2018, j. 8 As 13/2016  35, toho, ~e vymezení ur itých ploch dle územního plánu podle jejich ú elu je fakultativní, nikoli obligatorní (viz bod [6]). Tato argumentace se míjí s podstatou právního názoru, který NSS v odkazovaném rozsudku formuloval. Ve smyslu tohoto rozsudku fakultativnost vymezení ploch s ohledem na vyhláaku o obecných po~adavcích na vyu~ívání území znamená toliko to, ~e územní plán mo~e, avaak nemusí vybrané plochy vymezit ur itým zposobem. Pokud jde o námitku, ~e dle samotné vyhláaky o obecných po~adavcích na vyu~ívání území se plochy  ur ují za ur itým ú elem (srov. napY. § 4 odst. 1, § 5 odst. 1, i § 6 odst. 1 dané vyhláaky), je tYeba Yíci, ~e vyhláaka o ú elech hovoYí jen v souvislosti se samostatným vymezováním ur itých ploch; nadto nejde o  ur ování , ale o  vymezování . Nejde tak o námitku, která by byla pYiléhavá posuzované situaci; díl í zmínka v územním plánu o ur itém ú elu plochy nemo~e v kontextu rozebíraného ustanovení sazebníku odvodo pYekrýt skute nost, ~e dot ená plocha je jinak vymezena v souladu s terminologií vyhláaky o obecných po~adavcích na vyu~ívání území. <br/>4. Závr a náklady Yízení<br/>[28] St~ovatelka se svými námitkami neuspla, a NSS proto její kasa ní stí~nost zamítl. St~ovatelka nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti, neboe ve vci nemla úspch (§ 60 odst. 1 s. Y. s.); ~alovanému pak nevznikly ~ádné náklady, které by se vymykaly z b~né úYední innosti.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/>V Brn dne 23. dubna 2024<br/><br/><br/>OndYej Mrákota <br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>