<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 9 As 14/2023- 58 - text</title> </head> <body> ÿþ 9 As 14/2023 - 64<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Michala Bobka a soudco JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní vci navrhovatelo: a) Ing. J. C. a b) J. C., zast. JUDr. Ivanou Ko~íakovou, advokátkou se sídlem Buzulucká 678/6, Praha 6, proti odporkyni: obec Jizbice, se sídlem Jizbice 72, zast. JUDr. Pavlem Kiranerem, LL.M., advokátem se sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2, o návrhu na zruaení opatYení obecné povahy  územního plánu obce Jizbice, schváleného usnesením zastupitelstva obce Jizbice . 65 ze dne 15. 11. 2021, o kasa ní stí~nosti navrhovatelo a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2022, . j. 54 A 49/202287,<br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. Navrhovatelé a) a b) jsou povinni spole n a nerozdíln zaplatit odporkyni na náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti ástku 4 114 K , a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce odporkyn JUDr. Pavla Kiranera, advokáta.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci a pYedcházející Yízení<br/><br/>[1] Usnesením . 65 ze dne 15. 11. 2022 schválilo zastupitelstvo odporkyn opatYení obecné povahy  územní plán obce Jizbice (dále jen  územní plán Jizbice ). Navrhovatelé a) a b) se ~alobou u Krajského soudu v Praze (dále jen  krajský soud ) domáhali zruaení opatYení obecné povahy  územního plánu Jizbice v celém rozsahu, eventuáln jeho zruaení v ásti týkající se plochy Z 14 [zahrnující pozemky p. . XA, XB a XC v k. ú. x (neníli dále uvedeno jinak, vaechna dále uvedená ozna ení pozemko se vztahují k tomuto katastrálnímu území)] nebo v ásti týkající se pouze pozemku p. . XC v k. ú. x, a to od právní moci rozsudku. <br/>[2] Krajský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem výrokem . I zruail územní plán Jizbice v ásti a) textového a grafického vymezení podmínky spo ívající v dohod o parcelaci DP1 na pozemku p. . XC v k. ú. x, b) textového a grafického vymezení územní rezervy R1 (R  BV) a vymezení ploch zemdlských (orná poda) NO na tomté~ pozemku, c) textového a grafického vymezení ploch s prvky regula ního plánu podle podkapitoly 6.1 písm. B bodu 5 textové ásti územního plánu a podle územního plánu na výkresu N1  Výkres hlavního lenní zkratkou PRP, d) stanovení podmínek v podkapitolách 6.1 písm. C bodu 6 a 4.2.2 a 6.1 písm. C bodu 7 ve vztahu k pozemku p. . XC v k. ú. x (podmínka napojení veakeré výstavby na veYejný vodovodní a kanaliza ní Yad). Výrokem . II ve zbytku návrh zamítl. Výrokem . III pak stanovil, ~e ~ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení. <br/>[3] Krajský soud neshledal, ~e by pYi vydání územního plánu Jizbice byla pYekro ena pravomoc nebo poruaen zákonem pYedepsaný postup. Nedospl ani k závru, ~e by odovodnní samotného územního plánu bylo nepYezkoumatelné. Vo i odovodnní rozhodnutí o námitkách navrhovatelé nepYezkoumatelnost nenamítali. <br/>[4] V rámci posouzení, zda odporkyn pYi vydání územního plánu pYekro ila meze zákonem vymezené posobnosti, dospl krajský soud k závru, ~e odporkyn s ohledem na tehdejaí znní § 43 odst. 3 stavebního zákona (tj. ve znní zákona . 225/2017 Sb.) nemohla vydat územní plán s prvky regula ního plánu. PYi zohlednní veYejného zájmu na odstranní zjevn nezákonného výroku proto soud nad rámec aktivní legitimace navrhovatelo pYistoupil ke zruaení vaech ustanovení vymezujících podmínky charakteru regula ního plánu. Za vykro ení z mezí vcné posobnosti krajský soud pova~oval té~ územním plánem stanovenou obecnou podmínku pro plochy s rozdílným zposobem vyu~ití pYipojit veakerou výstavbu na veYejný vodovodní Yad a veYejný kanaliza ní Yad. Rozhodná právní úprava neopravHovala obec k ur ení zposobu zásobování pozemko vodou a nakládání se splaaky v územním plánu. <br/>[5] Dále krajský soud shledal dovodnou námitku nezákonnosti ustanovení územního plánu Jizbice, podle nho~ bylo rozhodování v území ve vztahu k ploae Z14 podmínno uzavYením dohody o parcelaci. Podle § 43 odst. 2 stavebního zákona lze v územním plánu vymezit plochu, ve které je rozhodování o zmnách v území podmínno dohodou o parcelaci nebo zpracováním územní studie. A koli není vylou eno vyu~ití obou instituto, z povahy vci by prvotním mlo být provYení vyu~ití území k danému ú elu územní studií a teprve poté vy~adovat dohodu vlastníko o konkrétní podob zástavby. S odkazem na judikaturu NSS krajský soud uzavYel, ~e stanovit podmínku dohody o parcelaci soub~n s podmínkou provedení územní studie je neú elné a nezákonné. Nelze po~adovat pYedlo~ení dohody o uspoYádání území pro ú el, který jeat nebyl studií provYen. <br/>[6] Krajský soud se zabýval rovn~ pYimYeností, diskrimina ní a svévolnou povahou podmínek stanovených územním plánem Jizbice ve vztahu k pozemku navrhovatelo. Nejprve pYipomnl, ~e zásahy soudní moci do procesu územního plánování jsou limitované, neboe takový proces je výrazem práva na samosprávu. Ani v pYípad územního plánování vaak nelze pYipustit zásahy do vlastnického práva vykazující znaky diskriminace, nerozumnosti nebo libovole. S pYihlédnutím k principom právní jistoty a ochrany legitimního o ekávání je také nutno respektovat kontinuitu územního plánování, ani~ by ovaem byla znemo~nna revize existujícího stavu. Rozsah vcného pYezkumu je poté omezen na otázky, které navrhovatelé uplatnili ji~ v námitkách proti návrhu územního plánu. DYíve neuplatnnou námitkou nepYimYenosti zásahu do práv se soud zabývá jen tehdy, jeli takový zásah zna né intenzity a musel být poYizovateli zcela zjevný ji~ v dob pYípravy územního plánu. <br/>[7] Podmínku vymezení územní rezervy v lokalit Z14 krajský soud neshledal pYimYenou. Cíl, jím~ odporkyn tuto podmínku odovodnila, toti~ potYeba pYizposobit mo~nost zástavby území demografickému vývoji a potYebám odporkyn, sice krajský soud pova~oval za legitimní. PYevedení klí ové ásti dot eného pozemku navrhovatelo z re~imu zastavitelné plochy do územní rezervy a re~imu nezastavitelnosti vaak není pYimYeným nástrojem dosa~ení tohoto cíle. Územní rezerva je opatYením do asným, jde o území se stanoveným mo~ným budoucím vyu~itím, jeho~ potYebu je nutno provYit. Územní rezerva R1 vaak pro dot ený pozemek byla stanovena v rozporu s asovou i provYovací podmínkou. Nejednalo se ani o nejmírnjaí z mo~ných nástrojo pro dosa~ení cílo odporkyn, v úvahu pYicházela napY. etapizace výstavby. Odporkyn rovn~ nezdovodnila konkrétní rozsah zaYazení pozemku do územní rezervy a jeho vyntí z re~imu zastavitelnosti. <br/>[8] Naopak k závru o nepYimYenosti podmínky zpracování územní studie ve vztahu k ploae Z14 krajský soud nedospl. Není pravdou, ~e navrhovatelé budou nuceni vy kávat na zpracování studie odporkyní. V souladu s § 30 stavebního zákona se navrhovatelé jako investoYi mohou sami podílet na jejím zpracování. NepYimYenost této podmínky nezakládá ani skute nost, ~e povodní územní plán obsahoval podmínku zpracování zastavovací studie, neboe aktuální provYení vyu~ití a uspoYádání dot eného území je legitimní a nikoli zjevn nerozumné. V protikladu k tvrzení navrhovatelo kone n územní plán Jizbice obsahuje cíle, podmínky a budoucí zamYení územní studie. <br/>[9] Dovodná nebyla ani námitka nepYimYenosti omezení maximální kapacity staveb v ploae Z14. Sní~ení kapacity staveb o 50 % oproti povodní koncepci je dosledkem obecné regulace podmínek prostorového uspoYádání ploch BV odovodnné povodní urbanistickou koncepcí, nadYazenou územn plánovací dokumentací a nemo~ností dalaího extenzivního rozvoje. Regulace je vo i nkterým jiným vlastníkom v tomto ohledu jeat pYísnjaí, nejedná se o aikanózní postup nebo výraz libovole. Posuzovaná podmínka není ani diskrimina ní. Rozdílný pYístup vo i pozemku parc. . st. 86 ve vlastnictví odporkyn je odovodnn tím, ~e tento pozemek se nachází v ploae s odlianým zposobem vyu~ití a v zastavném území. <br/><br/>II. Kasa ní stí~nost navrhovatelo a vyjádYení odporkyn<br/>[10] Navrhovatelé a) a b) (dále  st~ovatelé ) podávají kasa ní stí~nost proti výrokom II. a III. napadeného rozsudku, a to z dovodu podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. ). Navrhují, aby Nejvyaaí správní soud jednak zruail napadený rozsudek v rozsahu výroko II. a III., jednak zruail územní plán Jizbice ve vztahu k pozemku p. . XC v k. ú. x, a to ode dne právní moci rozsudku. In eventum navrhují, aby NSS jednak zruail napadený rozsudek v rozsahu výroko II. a III., jednak zruail územní plán Jizbice v ásti a) textového a grafického vymezení podmínky zpracování územní studie ÚS 4 na pozemku p. . XC v k. ú. x, b) v ní~ byla stanovena podmínka v podkapitola 3.1 bodu 3 ásti územního plánu, která u plochy Z 14 v ploae BV zní  10 RD .<br/>[11] Krajský soud nesprávn posoudil otázku pYimYenosti podmínky zpracování územní studie ve vztahu k oblasti Z 14. St~ovatelé ji~ v probhu let 2016 a~ 2021 inili kroky k rozdlení pozemku a za tím ú elem získali kladná stanoviska odporkyn i dot ených orgáno státní správy. Územní plán Jizbice je s tmito stanovisky v rozporu. }ádné z dYíve vydaných kladných stanovisek nevy~adovalo uplatnní nových regula ních prvko v území, kde je stanoví územní plán Jizbice. St~ovatelé v minulosti postupn v rámci pYípravy svého stavebního zámru vyhovli po~adavkom odporkyn. Proto dovodn o ekávali, ~e budou moci stavební zámr uskute nit. Územní studie, její~ zpracování jako podmínku pro dalaí realizaci zámru st~ovatelo územní plán Jizbice stanoví, má za cíl mimo jiné posoudit Yeaení vybraných problémo, jako je napY. veYejná infrastruktura. Cíle územní studie vaak ji~ st~ovatelé ve vztahu k pozemku p. . XC naplnili, neboe pYed schválením územního plánu Jizbice pYizposobili svoj stavební zámr po~adavkom odporkyn. Rovn~ na vlastní náklady zajistili zastavovací studii, kterou jako podmínku stanovil dYívjaí územní plán z roku 2004. Po~adavky stanovené územním plánem Jizbice se proto ocitají v rozporu s legitimním o ekáváním st~ovatelo. Pokud krajský soud pYi vypoYádání tohoto ~alobního bodu poukázal na mo~nost st~ovatelo obstarat územní studii na vlastní náklady, s ohledem na zkuaenosti s jednáním s odporkyní st~ovatelé nemají jistotu, ~e taková studie by byla schválena jako podklad pro rozhodování v území. Riskovali by tak zbyte né vynalo~ení prostYedko na její zpracování. <br/>[12] Uvedená podmínka je navíc nepYezkoumatelná. V územním plánu Jizbice nese plocha, u které je zmna vyu~ití území podmínna zpracováním územní studie ÚS4, ozna ení  Z14sever . Z územního plánu vaak není zYejmé, co je lokalitou  Z14sever mínno, neboe jinde se daná plocha ozna uje jako  Z14 bez dalaích dodatko. Rovn~ není zYejmé, pro  a jak mají být v lokalit  Z14 sever provYovány plochy BV (bydlení  v rodinných domech  venkovské), ZS (zeleH soukromá a vyhrazená) a PV (veYejné prostranství), neboe v grafické ásti územního plánu je na celém pozemku p. . XA zeleH vyzna ena jako ZV (zeleH na veYejných prostranstvích  park) a plochy PV v lokalit Z14 vobec znázornny nejsou. Na druhé stran zadání podmínky územní studie nestanoví nutnost provYení ploch DS (dopravní infrastruktura) v ploae Z14. Územní plán Jizbice pYitom v odporkyní schválené podob popíral mo~nost realizace dYíve odporkyní i dalaími dot enými orgány odsouhlasené podoby pozemní komunikace na pozemcích p. . XC a XB. Po zruaení podmínky územní rezervy R1 (RBV) a plochy NO napadeným rozsudkem se pYitom otevYela mo~nost komunikaci podle povodní odsouhlasené podoby. Krajský soud vaak tento dosledek výroku napadeného rozsudku nedohlédl, v dosledku toho znemo~nil racionální uspoYádání lokality Z14. <br/>[13] Dále st~ovatelé namítají nesprávné posouzení otázky pYimYenosti podmínky maximální kapacity staveb v lokalit Z14. Z napadeného rozsudku podle nich nejsou zYejmé úvahy vedoucí krajský soud k závru, ~e vymezení maximální stavební kapacity je dosledkem povodní urbanistické koncepce, nadYazené územn plánovací dokumentace a nemo~nosti dalaího  extenzivního rozvoje . Krajský soud také nezohlednil, ~e v dosledku zruaení územní rezervy R1 se zastavitelná plocha pozemku st~ovatelo p. . XC zvýaila o 5 553 m2. V dosledku zruaení územní rezervy R1 neobstojí ani srovnání krajského soudu s maximální kapacitou stanovenou pro jiné pozemky. St~ovatelé pYipojují vlastní srovnání, podle nho~ je územním plánem Jizbice stanovená podmínka minimální plochy stavebního pozemku 800 m2 splnna i pYi navýaení kapacity plochy Z14 na 20 rodinných domo. S krácením kapacity jsou spjaty té~ praktické problémy, napY. zvýaení náklado na vybudování dopravní a technické infrastruktury nebo zvýaení poYizovací ceny pozemku. <br/>[14] St~ovatelé nesouhlasí rovn~ s vypoYádáním námitky diskrimina ní povahy uvedené podmínky krajským soudem. Neobstojí argument, ~e pozemek p. . 86 ve vlastnictví odporkyn, na nm~ má dojít podle územního plánu Jizbice k výstavb tYí obecních byto v dom . p. XD k výstavb, nelze srovnávat s pozemkem st~ovatelo z dovodu odlianého zposobu vyu~ití. Pokud deklarovaným dovodem krácení kapacity domo je snaha nezvyaovat nadmrn po et obyvatel obce, tatá~ argumentace se uplatní i na zámr vybudovat nové byty na pozemku odporkyn. Také pro podmínku krácení po tu rodinných domo, které lze vystavt v lokalit Z14 na deset (konkrétn v pYípad pozemku st~ovatelo jde o sedm domo) platí, ~e odporkyn zasáhla do legitimního o ekávání st~ovatelo. St~ovatelé, jak ji~ Ye eno, disponovali souhlasy odporkyn a dalaích orgáno k parcelaci jejich pozemku p. . XC na 15 parcel pro stavbu 15 rodinných domo. Za diskrimina ní st~ovatelo pova~ují to, ~e odporkyn omezila výstavbu na jejich pozemku stejn jako v pYípad sousedního pozemku, jeho~ vlastníci ne inili od roku 2004 ~ádné kroky smrem k jeho zastavní. <br/>[15] Odporkyn navrhuje kasa ní stí~nost jako nedovodnou zamítnout. St~ovatelé v kasa ní stí~nosti uvádí námitky a pYedkládají dokazy, které neuplatnili v Yízení pYed krajským soudem. Nkteré z námitek a skute ností prezentovaných v kasa ní stí~nosti jsou proto nepYípustné. PYijetím územního plánu Jizbice poté nebylo poruaeno vlastnické právo st~ovatelo. Dot ené území zostává zastavitelné a vyu~itelné pro ú ely bydlení. Tvrzení o podnikání kroko ze strany navrhovatelo smrem k výstavb rodinných domo nejsou pravdivá, navrhovatelé v roce 2017 vzali své ~ádosti o získání povolení pro daný stavební zámr zpt. O realizaci stavebního zámru odporujícího omezením stanoveným územním plánem Jizbice za ali navrhovatelé jednat s odporkyní a~ v okam~iku, kdy ji~ bylo zYejmé pYijetí nového územního plánu. Odporkyn vaak musela o ~ádostech navrhovatelo rozhodnout podle tehdy platného územního pláno. Toté~ platilo pro vydání souhlasných stanovisek jiných orgáno. O legitimním o ekávání navrhovatelo proto hovoYit nelze. <br/>[16] Odkazovaná souhlasná stanoviska orgáno veYejné moci st~ovatelé nepYedlo~ili v Yízení pYed krajským soudem. Rovn~ námitku nesprávného ozna ení lokality  Z14 sever navrhovatelé pYed krajským soudem neuplatnili, není proto pYípustná. Zcela nov navrhovatelé také namítají, ~e zadání pro zpracování územní studie neobsahuje podmínku provYení ploch DS (dopravní infrastruktury). Nová je také námitka, ~e redukce zastavitelnosti je v pYípad lokality Z14 vyaaí ne~ u ostatních redukovaných zastavitelných ploch. PYesto odporkyn uvádí, ~e pro srovnatelnou plochu z hlediska zposobu vyu~ití, umístní a výmry s plochou Z14, tj. plochu Z07, je povoleno vystavt osm rodinných domo. Dalaí lokality s obdobnou velikostí a umístním jsou kráceny dokonce významnjaím zposobem. St~ovateli srovnávané lokality Z13 a Z21 jsou situovány v rámci zastavného území obce. Pravdivé poté není tvrzení st~ovatelo, ~e s ohledem na ruaící výrok napadeného rozsudku se otevírají nové mo~nosti Yeaení dopravy v území. Dopravní obslu~nost územní plán Jizbice jednozna n stanoví, racionalitu vyu~ití území poté soudu nepYísluaí posuzovat. <br/><br/>III. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/>[17] Nejvyaaí správní soud pYedn shledal, ~e kasa ní stí~nost je pYípustná. Byla podána osobou oprávnnou, ve lhot dle § 106 odst. 2 s. Y. s., v souladu s § 104 odst. 4 s. Y. s. jsou v ní namítány dovody dle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s. Není dán ani jiný z pYípado nepYípustnosti podle § 104 s. Y. s. a Nejvyaaí správní soud neshledal jiné nedostatky podmínek Yízení, které by bránily dalaímu postupu ve vci. Napadený rozsudek proto pYezkoumal v rozsahu a z dovodo vymezených v kasa ní stí~nosti s pYihlédnutím k pYípadným vadám, které je povinen zkoumat z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/>[18] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[19] Úvodem Nejvyaaí správní soud shrnuje v této vci podstatné skute nosti. Ze správního spisu odporkyn se podává, ~e textová ást územního plánu Jizbice (kapitola 12, s. 37) stanoví jako plochu, u které je zmna vyu~ití území podmínna zpracováním územní studie ÚS 4, plochu  Z 14 sever . Z grafické ásti územního plánu vyplývá, ~e plocha Z 14 zahrnuje pozemky p. . XA, XB a XC, z nich~ poslední uvedený nále~í do spole ného jmní st~ovatelo. Cíle a podmínky pro zadání územní studie ÚS 4 územní plán vymezuje takto: provYit vhodnou parcelaci BV spolu se ZS a veYejným prostranstvím PV; dále provYit zapojitelnost dopravní a technické infrastruktury. V kapitole 12 textové ásti územního plánu jsou dále obecn stanoveny obsahové nále~itosti zadání územních studií. Kone n se zde stanoví, ~e územní studie budou poYízeny a schváleny poYizovatelem do tyY let od nabytí ú innosti územního plánu Jizbice. <br/>[20] Podle textové i grafické ásti územního plánu Jizbice obsahuje plocha Z 14, a to v ásti pozemku st~ovatelo p. . XC, plochu bydlení v rodinných domech  venkovské ( BV ), plochu dopravní infrastruktury ( DS ), a územní rezervu R1 vymezenou v ploae zemdlské  orná poda ( NO ); územní rezervu R1 vaak krajský soud napadeným rozsudkem zruail. Pro plochy BV územní plán v kapitole 6.2 stanoví jako podmínku prostorového uspoYádání mimo jiné minimální výmru pozemko v zastavitelných plochách 800 m2. V kapitole 3.1 (Vymezení zastavitelných ploch a ploch pYestavby) se v pYehledu zastavitelných ploch u lokality Z 14, plochy BV, uvádí jako maximální kapacita plochy 10 rodinných domo. Sou asn je zde stanoveno, ~e uvedené kapacity ploch jsou orienta ní. <br/>[21] Z odovodnní územního plánu Jizbice Nejvyaaí správní soud zjistil, ~e v pYípad zastavitelné plochy v rámci lokality Z 14 dochází k záboru zemdlského podního fondu o rozsahu 1,62 ha (celková výmra plochy Z 14 iní cca 1,98 ha). Zábory vycházejí zejména z povodní koncepce, avaak oproti povodní koncepci byly kráceny. Rozvojová plocha Z 14 je ur ena jako  hlavní rozvojová plocha v místní ásti Jizbice pro cca 10 RD (vyu~ití území celé plochy je podmínno územní studií) . Jako dovod stanovení podmínky zpracování studie ÚS 4 je uvedeno  vtaí území s nutným provYením parcelace a obslu~nosti a kompenzacemi vlastníko za polohu zelen na veYejném prostranství ZV . Podrobnjaí dovody krácení zastavitelných ploch obsahuje kapitola 14 odovodnní územního plánu. Na území odporkyn se nalézá velký po et zastavitelných ploch, jejich~ vyu~ití dosud nebylo podmínno zpracováním územní studie. V návrhu územního plánu Jizbice byly vyhodnoceny zastavitelné plochy z povodní koncepce. V souladu s po~adavky zadání reflektujícího mimo jiné vývoj demografické struktury obce pYistoupil územní plán ke korektuYe zastavitelných ploch (vyYazení, zmenaení vymezení, krácení kapacit). Dovody krácení kapacit jsou dále rozvedeny v kapitole 14.2 odovodnní. <br/>[22] Jak dále Nejvyaaí správní soud zjistil z rozhodnutí o námitkách, odporkyn námitky st~ovatelo týkající se podmínky zpracování územní studie a krácení kapacity výstavby zamítla. Pokud se tý e podmínky zpracování územní studie, podle odporkyn  [t]ento po~adavek je zcela legitimní a pro zastavitelnou plochu této velikosti (výmra 1,98 ha, s pYipo tením plochy územní rezervy pak 25,1 ha), slo~itého geometrického tvaru a s nkolika vlastníky dot ených pozemko. Územní studie byla na toto území pYedepsána i povodním územním plánem, z roku 2003, bohu~el nebyla zpracována a po marném uplynutí lhoty, byla ást plochy nevhodn rozparcelována a zastavna. Po~adavek na zpracování územní studie je nezbytný pro optimální a komplexní vyu~ití plochy, zajiaeující do budoucna kvalitní bydlení a vhodné za lenní lokality do území obce. Vlastníci pYitom nejsou závislí na libovoli obce, jak se v námitce uvádí, proto~e mohou územní studii podle § 30 stavebního zákona nechat vypracovat a pYedlo~it ke schválení sami. Zpracováním územní studie bude také dán podklad pro majetkové vypoYádání jednotlivých vlastníko pozemko v ploae Z14, tak, aby vlastník pozemku p. . XA obdr~el kompenzaci od ostatních vlastníko[.] & Vymezení ploch a koridoro, ve kterých je rozhodování o zmnách podmínno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její poYízení a pYimYené lhoty pro vlo~ení dat o této studii do evidence územn plánovací innosti, je sou ástí územního plánu podle vyhláaky . 500/2006 Sb., pYíloha .7. Man~elé C. vlastní pozemek parc. . XC od roku 2016, v této dob podmínka pro zpracování územní studie, stanovená v územním plánu z roku 2004 ji~ nebyla platná, pYesto vlastníci ~ádné vyu~ití pozemku nezrealizovali, a nedosáhli ani vydání ~ádného rozhodnutí o umístní stavby nebo územního souhlasu pro stavbu, pro kterou bylo zastavní ur eno, ani nebyla uzavYena veYejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí. Naopak pozbytí platnosti podmínky zpracování územní studie vyu~il vlastník pozemku parc. . XB, který ást pozemku oddlil a postavil zde jeden rodinný dom. Podle § 30 odst. (4) mo~e ten, kdo hodlá zmnu v území realizovat, zajistit zpracování územní studie na své náklady. Vlastníci tedy nejsou nuceni ekat, a~ územní studii zajistí obec. K namítanému nejasnému ozna ení lokality Z 14 odporkyn konstatovala:  U plochy Z 14 je v tabulce na str. 39 uvedeno ,sever , je tím pouze vyjádYeno, ~e plocha se nachází v severní ásti obce. <br/>[23] K námitkám týkajícím se regula ních prvko v ploae Z 14 odporkyn uvedla:  Od roku 2016, kdy man~elé C. nabyli koupí pozemek par. . XC nebylo vydáno ~ádné rozhodnutí o umístní stavby nebo územní souhlas pro stavbu, pro kterou bylo zastavní ur eno., ani nebyla uzavYena veYejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí. Poslední zmna . 2 územního plánu Jizbice nabyla ú innosti v roce 2008, lhota 5 let pro náhradu za zmnu v území podle § 102 stavebního zákona tedy ji~ dávno uplynula. Uvedená stanoviska, která k pozemku parc. . XC byla vydána, nemají závaznou hodnotu, kterou by bylo vymahatelné ponechání celého pozemku parc. . XC v zastavitelné ploae. Po et rodinných domo je stanoven podle velikosti zastavitelné plochy  1,98 ha a minimální pYedepsané velikosti stavební parcely  800 m2. PYi ode tení plochy nutné pro umístní obslu~ných místních komunikací a technické infrastruktury je pravdpodobný po et pozemko pro rodinné domy 10. Plocha Z 14 je oproti stávajícímu územnímu plánu zmenaena o plochu územní rezervy, tím pádem musí být menaí i po et RD. Po vyu~ití plochy Z14 (realizaci výstavby RD) je mo~né projednat zmnu územního plánu, kterým bude plocha rezervy stanovena jako zastavitelná a tím, dojde k mo~nosti výstavby dalaích rodinných domo do povodn plánovaného po tu. Dlení pozemku parc. . XC nebylo dosud povoleno ani zaneseno do katastru, nemo~e být zakresleno do územního plánu. Navrhované dlení pozemko nelze do územního plánu uvádt, jednalo by se o podrobnost nepYísluaející územnímu plánu. <br/>[24] PYed vypoYádáním kasa ních námitek st~ovatelo NSS pYipomíná svoji ustálenou judikaturu, podle ní~ Yízení o kasa ní stí~nosti je ovládáno zásadou dispozi ní, a proto obsah a kvalita kasa ní stí~nosti do zna né míry pYedur ují nejen rozsah pYezkumné innosti, ale i obsah rozsudku soudu. Soud není povinen ani oprávnn domýalet argumenty za st~ovatele. Takovým postupem by pYestal být nestranným rozhod ím sporu, ale pYebíral by roli advokáta (srov. rozsudek rozaíYeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, . j. 4 As 3/200878, dále rozsudky NSS ze dne 15. 7. 2021, . j. 1 As 132/202130, ze dne 26. 1. 2015, . j. 8 As 109/201470, ze dne 22. 4. 2014, . j. 2 Ads 21/201420, i ze dne 15. 2. 2012, . j. 1 Afs 57/201195, a té~ usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 1. 2020, sp. zn. II. ÚS 875/20, i ze dne 14. 9. 2021, sp. zn. I. ÚS 776/21).<br/>[25] Podle § 104 odst. 4 s. Y. s. dále platí, ~e kasa ní stí~nost není pYípustná, opíráli se jen o jiné dovody, ne~ které jsou uvedeny v § 103, nebo o dovody, které st~ovatel neuplatnil v Yízení pYed soudem, jeho~ rozhodnutí má být pYezkoumáno, a  tak u init mohl. V pYípad kasa ních dovodo zavinn neuplatnných v ~alobním Yízení je konstantn judikována nemo~nost jejich meritorního pYezkoumání v Yízení pYed Nejvyaaím správním soudem (srov. napY. rozsudky NSS ze dne 22. 9. 2004, . j. 1 Azs 34/200449, a ze dne 25. 9. 2008, . j. 8 Afs 48/2006155). <br/>[26] St~ovatelé podávají kasa ní stí~nost pYedevaím z dovodu nesprávného posouzení právních otázek a) pYimYenosti podmínky zpracování územní studie ve vztahu k ploae Z 14, b) pYimYenosti podmínky maximální kapacity staveb v ploae Z 14. Vedle toho lze z argumentace st~ovatelo dovozovat, ~e nkteré díl í úvahy krajského soudu v rámci posouzení uvedených otázek pova~ují za nepYezkoumatelné. Z koaaté kasa ní argumentace k takto uplatnným kasa ním dovodom podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s. vaak NSS musel nejprve v souladu s výae uvedeným identifikovat námitky a pYípadná skutková tvrzení, na nich~ se tyto námitky zakládají, které odporují omezením plynoucím z citovaných § 104 odst. 4 a § 109 odst. 5 s. Y. s.<br/>[27] K otázce pYimYenosti podmínky zpracování územní studie US 4 st~ovatelé v Yízení pYed krajským soudem namítali neur itost této podmínky, neboe v územním plánu absentovalo zadání, co vaechno má studie obsahovat. Dále uvádli, ~e ji~ dYívjaí územní plán obsahoval pro plochu odpovídající dneaní ploae Z 14 podmínku zpracování zastavovací studie. Tuto studii ~ádný ze subjekto realizujících výstavbu domo v dot ené lokalit nepYedlo~il, poYídili ji teprve st~ovatelé v roce 2021, vyhovli pYitom postupn se mnícím po~adavkom odporkyn a zastavovací studii pYedlo~ili stavebnímu úYadu, který shledal pYípustnou jejich ~ádost o dlení pozemku p. . XC. V sou asném územním plánu je stanovena lhota pro poYízení územní studie 4 roky, v té se ovaem st~ovatelé nebudou moci dohodnout na spole ném postupu s vlastníky dot ených pozemko. Po tuto dobu proto nebudou moci na svém pozemku p. . XC realizovat své stavební zámry, pota~mo ~ádat o vydání územních rozhodnutí tohoto pozemku se týkajících. <br/>[28] V kasa ní stí~nosti st~ovatelé argumentují poYízením zastavovací studie v roce 2021, je~ obsahuje Yeaení v podob rozdlení lokality Z 14 na jednotlivé parcely. K tomuto Yeaení vydaly odporkyn i dalaí dot ené orgány souhlasná stanoviska v rámci Yízení o dlení pozemku p. . XC. Územní plán Jizbice je, pokud se tý e podmínky zastavovací studie ÚS 4, s tmito stanovisky v rozporu. Ke zmnám v lokalit pYitom nedoalo. St~ovatelé tak dovodn o ekávali, ~e budou moci svoj stavební zámr uskute nit v ji~ dYíve dot enými orgány odsouhlasené podob. Uvedená podmínka je takté~ nepYezkoumatelná kvoli nejasnému stanovení, co je plocha  Z 14 sever , a rovn~ kvoli nejasnosti ohledn provYování ploch BV, ZS a PV. Kone n je daná podmínka nezákonná, neboe zadání podmínek zpracování územní studie nestanoví nutnost provYení ploch dopravní infrastruktury (DS).<br/>[29] Z uvedeného je patrno, ~e kasa ní námitky nepYezkoumatelnosti podmínky zpracování územní studie ÚS 4, jako~ i její nezákonnosti z dovodu absence stanovení nutnosti zpracovat provYení ploch DS, jsou námitkami nepYípustnými ve smyslu § 104 odst. 4 s. Y. s. St~ovatelé tyto námitky neuplatnili v Yízení pYed krajským soudem, a koli tak u init mohli. Oproti tomu problemati nost ozna ení  Z 14 sever st~ovatelé tvrdili ji~ v námitkách k územnímu plánu. Odporkyn tuto námitku odpovídajícím zposobem vypoYádala. <br/>[30] Rovn~ ostatní námitky k otázce zákonnosti stanovení maximální kapacity plochy Z 14 posoudil Nejvyaaí správní soud jako nepYípustné ve smyslu § 104 odst. 4 s. Y. s., neboe nebyly uplatnny v Yízení pYed krajským soudem, a  je st~ovatelé uplatnit mohli. <br/> <br/>[31] Pokud se tý e namítané nepYimYenosti podmínky zpracování územní studie v dosledku rozporu této podmínky s legitimním o ekáváním st~ovatelo, Nejvyaaí správní soud konstatuje, ~e st~ovatelé v ~alob namítali zásah do jejich legitimního o ekávání toliko vymezením územní rezervy R1 v ploae Z 14. Je ovaem pravdou, ~e v ~alob také obecn poukazovali, bye v rámci ~alobních námitek týkajících se pYimYenosti vymezení územní rezervy R1, na skute nost, ~e v dosledku splnní po~adavko odporkyn o ekávali povolení výstavby v jimi pYedpokládaném rozsahu. Bylo by proto výrazem pYílianého formalismu odmítnout pYísluanou kasa ní námitku jako nepYípustnou z dovodu jejího neuplatnní v Yízení pYed krajským soudem podle § 104 odst. 4 s. Y. s.<br/>[32] Na stran druhé Nejvyaaí správní soud pYipomíná po~adavky na formulaci Yádného ~alobního bodu vymezené v rozsudcích rozaíYeného senátu ze dne 20. 12. 2005, . j. 2 Azs 92/200558, a ze dne 24. 8. 2010, j. 4 As 3/200878. }alobce musí tvrdit jednak skutkové dje a okolnosti individuáln odliaitelné od jiných ve vztahu ke konkrétnímu pYípadu, v nich~ spatYuje nezákonnost rozhodnutí, jednak musí uvést právní dovody nezákonnosti alespoH tak, aby soud mohl dostate n vymezit, kterým smrem, tj. ve vztahu k jakým právním pYedpisom bude smYovat jeho pYezkum. Sou asn není úkolem soudu za ~alobce domýalet dalaí argumenty. Takovým postupem by pYestal být nestranným rozhod ím sporu, ale pYebíral by roli advokáta (srov. napY. rozsudky NSS ze dne 15. 2. 2012, . j. 1 Afs 57/201195, ze dne 22. 4. 2014, . j. 2 Ads 21/201420, ze dne 27. 10. 2010, . j. 8 As 22/200999, ze dne 18. 6. 2008, . j. 7 Afs 39/200746, ze dne 17. 12. 2008, . j. 7 As 17/200860). <br/>[33] Krajskému soudu proto nelze vytýkat, pokud se konkrétn nepYimYeností podmínky zpracování územní studie v dosledku zásahu do legitimního o ekávání st~ovatelo v napadeném rozsudku zabýval v rozsahu a zposobem odpovídajícím obecnosti a srozumitelnosti pYísluaného ~alobního bodu. Námitka rozporu podmínek územního plánu s pYedchozími stanovisky odporkyn, pota~mo stavebního úYadu a jiných správních orgáno, byla výslovn formulována ve vztahu k vymezení územní rezervy R1. Z konstatování, ~e dYívjaí územní plán stanovil podmínku zpracování zastavovací studie, nikdo z vlastníko dot ených pozemko ji nezpracoval a u inili tak a~ st~ovatelé, ~e st~ovatelé vyhovli podmínkám odporkyn na aíYi a rozsah veYejného prostranství, pota~mo ~e zastavovací studii pYedlo~ili stavebnímu úYadu a ten ji vyhodnotil jako pYípustnou, lze vskutku obtí~n dovozovat, ~e st~ovatelé nepYimYenost této podmínky spatYovali v zásahu do jejich legitimního o ekáváním. Krajský soud proto odpovídající ~alobní argumentaci vypoYádal v rozsahu, v jakém mu byla srozumitelná, a omezil se na konstatování, ~e jednak st~ovatelom nic nebrání iniciovat zpracování územní studie v probhu územním plánem stanovené tyYleté lhoty, jednak po~adavek provedení územní studie provYující aktuální vyu~ití a uspoYádání dot eného území není nelegitimní, zjevn nerozumný, tudí~ ani nepYimYený. <br/>[34] PYi pYezkumu územních pláno v Yízení o zruaení opatYení obecné povahy platí, ~e v rámci posouzení zákonnosti vydaného opatYení obecné povahy správní soud posuzuje, zda Yeaení pYijaté opatYením obecné povahy ve vztahu ke konkrétní osob není zjevn nepYimYené, nezdovodnitelné i diskrimina ní, nejdeli o zjevný exces, aikanu apod. Správní soud je tedy povolán zhodnotit, zda mezi navrhovaným vyu~itím území a z toho plynoucím omezením dot eného vlastníka nemovitosti neexistuje, i pYi formálním dodr~ení veakerých po~adavko hmotného práva, zjevný nepomr, který nelze odovodnit ani veYejným zájmem na vyu~ití území obce v souladu s po~adavky uvedenými v ustanovení § 18 stavebního zákona. Xeaení zvolené územním plánem mo~e legitimn omezit výkon vlastnického práva vlastníko dot ených nemovitostí (srov. usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, . j. 1 Ao 1/2009120, nebo rozsudky NSS ze dne 21. 10. 2009, . j. 6 Ao 3/200976, i ze dne 30. 11. 2016, . j. 6 As 39/201666). <br/>[35] K samotnému zásahu do legitimního o ekávání st~ovatelo poté nutno pYipomenout, ~e princip legitimního o ekávání nelze v územním plánování aplikovat ve stejném rozsahu jako v b~ném správním Yízení, a to nejen s ohledem na specifika Yízení o opatYení obecné povahy (na rozdíl od správního Yízení, v nm~ se rozhoduje o konkrétní vci konkrétního subjektu, se v pYípad opatYení obecné povahy jedná sice o akt s konkrétn ur eným pYedmtem, ale s obecn vymezeným okruhem adresáto a poYizovatel územního plánu proto musí chránit veYejný zájem ve vaech jeho mo~ných souvislostech), ale i na zna né pravomoci poYizovatele územního plánu ohledn zaYazování pozemko do pYísluané kategorie, a to i s ohledem na zásadu zdr~enlivosti pYi soudním pYezkumu opatYení obecné povahy a na ustanovení § 102 odst. 2 stavebního zákona o poskytování náhrad (rozsudek NSS ze dne 19. 12. 2012, . j. 6 Aos 2/201227). K mo~nosti pYezkumu územního plánu v rámci Yízení o zruaení opatYení obecné povahy také v minulosti NSS konstatoval, ~e  vlastník pozemko není opatYením obecné povahy zkrácen na svých právech, jestli~e schválené funk ní vyu~ití pozemko odpovídá dosavadnímu faktickému zposobu jejich vyu~ívání a pokra ování v tomto zposobu vyu~ívání pozemko není opatYením obecné povahy ani z ásti vylou eno[.] (rozsudek ze dne 19. 5. 2011, . j. 1 Ao 2/201117).<br/>[36] Z argumentace st~ovatelo vyplývá, ~e své legitimní o ekávání dovozují z pYedchozího postupu odporkyn, pota~mo jiných správních orgáno, spo ívajícího ve vydání souhlasných stanovisek Obecního úYadu Jizbice jako silni ního správního úYadu a Mstského úYadu Nymburk, odboru výstavby, jako orgánu územního plánování, pota~mo dalaích správních orgáno, k zámru rozdlit jejich pozemek p. . XC na celkem 15 parcel pro výstavbu rodinných domo. Tato skute nost vaak v projednávané vci legitimní o ekávání st~ovatelo ve vztahu k postupu odporkyn v procesu územního plánování nemohla zalo~it. St~ovatelé nikdy nezískali ~ádné rozhodnutí o rozdlení dot eného pozemku v souladu s jejich zámrem. PYijímání nového územního plánu je komplexní proces, podílí se na nm mnoho subjekto, pYi em~ hlavní odpovdnost le~í na voleném zastupitelstvu obce, tedy na zastupitelích, kteYí se politicky zodpovídají svým voli om. Závazná stanoviska orgánu územního plánování, pota~mo jiných správních orgáno, jsou vydávána v rámci pYenesené posobnosti, tj. ve sféYe výkonu státní správy, a jsou inna na základ ú inné právní úpravy, v tomto pYípad na základ povodního územního plánu z roku 2004. <br/>[37] PYedevaím vaak Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e legitimní o ekávání st~ovatelo nemohlo být zalo~eno ji~ proto, ~e ze závazného stanoviska Mstského úYadu Nymburk, odboru výstavby, ze dne 9. 8. 2021 vyplývá pouze souhlas s navr~eným dlením pozemku st~ovatelo a jeho mo~ným vyu~itím pro ú ely výstavby. Tomuto vaak podmínka zpracování územní studie stanovená územním plánem Jizbice nikterak neodporuje. Jedním z dovodo potYeby zpracování územní studie, a rovn~ jednou z podmínek zadání této studie, je provYení zapojitelnosti dopravní a technické infrastruktury. Stanovisko Mstského úYadu Nymburk, odboru výstavby, ze dne 9. 8. 2021 vaak výslovn stanoví, ~e není souhlasným stanoviskem jak s pYilo~enou zastavovací studií zpracovanou na návrh st~ovatelo, tak ani s umístním sítí technické infrastruktury a místní obslu~né komunikace. PYípadný neformální pYíslib odporkyn vyhovt zámru st~ovatelo poté, co budou naplnny ur ité po~adavky, legitimní o ekávání z povahy vci zalo~it nemo~e (srov. napY. rozsudek ze dne 29. 6. 2021, . j. 2 As 176/201937). <br/>[38] Kone n pozornosti Nejvyaaího správního soudu neuniklo, ~e st~ovatelé podali ~ádost o zmnu funk ního vyu~ití a dlení pozemku p. . XC dne 13. 7. 2021, tj. a~ v dob po veYejném projednání návrhu územního plánu Jizbice. V dob podání ~ádosti tak ji~ st~ovatelom byly známy podmínky stanovené v návrhu územního plánu Jizbice a proti tmto st~ovatelé brojili pomocí námitek v rámci procesu pYijímání územního plánu. St~ovatelé proto museli být srozumni s mo~ností, ~e v probhu Yízení o jejich ~ádosti z ervence 2021 nabude ú innosti nový územní plán a spolu s ním i podmínky týkající se vyu~ití jejich pozemku reflektující aktuální politická rozhodnutí samosprávy. O jejich ~ádosti by poté muselo být rozhodnuto v souladu s novou územn plánovací dokumentací (srov. rozsudky NSS ze dne 25. 9. 2008, . j. 6 As 23/200698, a ze dne 21. 12. 2022, . j. 2 As 83/202123). V rámci projednávání návrhu územního plánu Jizbice poté st~ovatelé legitimním o ekáváním argumentovat nemohli, neboe svoj povodní zámr rozdlit pozemek p. . XC vzali v roce 2017 ze své vole zpt. Tento zámr vaak nebyl ani podpoYen zastavovací studií. <br/>[39] Kone n argumentace st~ovatelo, ~e krajský soud nedohlédl dosledky áste ného zruaení územního plánu Jizbice ve vztahu k pozemku p. . XC a s tím spojené problémy týkající se racionálního uspoYádání lokality Z 14, je ponkud nelogická, pokud jí st~ovatelé podporují závr o nezákonnosti podmínky zpracování územní studie ÚS 4. Krajský soud toti~ práv s poukazem na podmínku zpracování územní studie, jí~ dojde k provYení vyu~ití území, zdovodnil zruaení jiné územním plánem stanovené podmínky v podob dohody o parcelaci P1. Územní studie, která má za cíl provYit vyu~ití území, má podle krajského soudu pYedcházet dohod o parcelaci, která má své místo v situaci, kdy území není z územn plánovacího hlediska, co se tý e po~adovaného vyu~ití, problematické (srov. rozsudek NSS ze dne 19. 11. 2020, . j. 1 As 50/202046). <br/>[40] Pakli~e krajský soud nezpochybnil legitimitu a pYimYenost po~adavku územní studie, bylo by v kontextu jeho argumentace k zákonnosti podmínky dohody o parcelaci absurdním a nepYípustným zásahem do procesu územního plánování, tudí~ i do práva na samosprávu, pokud by zruail rovn~ podmínku zpracování územní studie. Úkolem krajského soudu není posuzovat racionalitu uspYádání ur itého území. Tím by soud v rozporu s principem dlby moci a ústavní garancí práva na samosprávu nahrazoval politickou voli zastupitelstva územn samosprávného celku. Jak konstatoval Ústavní soud v nálezu ze dne 9. 11. 2017, sp. zn. I. ÚS 655/17,  v kompetenci soudo je pouze derogace územního plánu i jeho ásti. Tento po~adavek vaak nelze vykládat natolik striktn, aby znemo~nil napY. odstranní zjevn diskriminující podmínky z územního plánu bez toho, ~e by se zároveH musela zruait ve vztahu k dot enému území regulace pYísluaného území jako celku, která by vaak nebyla sama o sob nijak problematická a nezákonnost by v ní nebylo mo~nost spatYovat. <br/>[41] Pokud poté st~ovatelé namítají nepYimYenost  vymezení maximální kapacity plochy Z 14 , tj. redukci po tu rodinných domo v ploae Z 14 na deset, Nejvyaaí správní soud nejprve konstatuje, ~e uvedený po et rodinných domo je pouze orienta ní. Výslovn je tak uvedeno jak v kapitole 3.1 textové ásti územního plánu Jizbice, tak v odovodnní územního plánu i rozhodnutí o námitkách st~ovatelo (viz výae body [20] a [23]). Po et rodinných domo vychází ze závazných podmínek prostorového uspoYádání, podle nich~ výmra pozemko v zastavitelných plochách iní minimáln 800 m2, a odrá~í velikost zastavitelné plochy. <br/>[42] St~ovatelé k  redukci po tu rodinných domo v ~alob uvádli, ~e jde o aikanózní podmínku stanovenou v rozporu se zákazem libovole. Z ~alobní argumentace plyne, ~e nesouhlasili s dovody krácení vymezení zastavitelných ploch oproti povodní koncepci v podob nezpracování územní studie pro danou lokalitu, absence provedené parcelace a investi ní nepYipravenosti (st~ovatelé odkazovali na s. 57 odovodnní územního plánu Jizbice). Tyto dovody byly zposobeny jednáním odporkyn a jejím pYístupem ke stavebnímu zámru st~ovatelo. V kontrastu s dovody krácení po tu rodinných domo v obci (st~ovatelé zde zYejm mli na mysli demografické dovody  pozn. soudu) se také v územním plánu po ítá s výstavbou tYí obecních byto. <br/>[43] V kasa ní stí~nosti st~ovatelé v prvé Yad nesouhlasí s vypoYádáním ~alobní námitky v bodech 155 a~ 159 odovodnní napadeného rozsudku. Není zYejmé, na základ eho dospl soud ke svým úvahám dospl, neprovedl potYebné dokazy a z dokazo provedených vyvodil nesprávné závry. Této argumentaci vaak nelze pYisvd it. Krajský soud pYísluanou ~alobní námitku vypoYádal v rozsahu a zposobem odpovídajícím její formulaci. St~ovatelé v ~alob neprezentovali ~ádnou argumentaci smYující vo i dovodom krácení výmr zastavitelných ploch nad rámec obecných poukazo na aikanózní pYístup odporkyn k jejich stavebnímu zámru v minulosti. K tomu lze ovaem  v odpovídající míYe obecnosti  odkázat na výae uvedené k námitce zásahu do legitimního o ekávání podmínkou zpracování územní studie. St~ovatelé z vlastní vole v roce 2017 vzali zpt své ~ádosti o povolení stavebních zámro, kroky k parcelaci jejich pozemku v ploae Z 14 za ali optovn init a~ v ervenci 2021, po projednání návrhu územního plánu Jizbice. Jak se uvádí ji~ v odovodnní rozhodnutí o pYísluané námitce st~ovatelo k územnímu plánu, od doby nabytí pozemku p. . XC do vlastnictví st~ovatelo nebylo vydáno ~ádné rozhodnutí o umístní stavby nebo územní souhlas pro stavbu, pro kterou bylo zastavní ur eno. St~ovateli odkazovaná stanoviska nejsou závaznými v tom smyslu, ~e by závazn stanovila ponechání celého pozemku p. . XC v zastavitelné ploae.<br/>[44] Jak NSS ovYil z napadeného územního plánu, krácení zastavitelných ploch v pYípad plochy Z 14 zahrnující pozemek st~ovatelo p. . XC sledovalo tyté~ principy jako v pYípad ploch jiných a bylo vedeno áste n tými~ dovody, áste n dovody specifickými pro plochu Z 14. Po~adavek minimální výmry pozemko 800 m2 v zastavitelných plochách se uplatní pro vaechny plochy s ozna ením BV (bydlení  v rodinných domech  venkovské). Dovody krácení zastavitelných ploch jsou v odovodnní územního plánu srozumiteln vyjádYeny  viz bod [21] výae. Krajským soudem byly ostatn podrobn hodnoceny ji~ v rámci posouzení zákonnosti vymezení územní rezervy R1 na pozemku st~ovatelo. Pokud se tedy tý e krácení maximální kapacity výstavby rodinných domo na pozemku st~ovatelo, NSS shrnuje, ~e jde pouze o orienta ní vymezení. Krácení kapacity zastavitelných ploch v etn zvýaení minimální výmry stavební parcely se opírá o legitimní dovody a uplatní se obecn pro vaechny zastavitelné plochy BV. Nejedná se proto o opatYení zjevn nepYimYené, nezdovodnitelné i ani diskrimina ní.<br/>[45] Nelze poté souhlasit ani s tvrzením st~ovatelo, ~e úvaha krajského soudu týkající se dovodo vymezení maximální kapacity plochy Z 14 je nepYezkoumatelná. Skute nost, ~e krajský soud obecn shrnul dovody v podob povodní urbanistické koncepce, nadYazené územn plánovací dokumentace a nemo~nosti dalaího extenzivního rozvoje, nepYezkoumatelnost jeho úvahy neposobí. St~ovatelom jsou ostatn tyto dovody v podrobnostech dobYe známy. Pokud se tý e nadYazené územn plánovací dokumentace, v ~alob výslovn odkazovali na s. 57 odovodnní napadeného územního plánu, kde jsou specifikovány zásady územního rozvoje StYedo eského kraje. Konkrétn sní~ení orienta ního po tu rodinných domo bylo st~ovatelom podrobn vysvtleno a zdovodnno v rozhodnutí o jejich námitkách k územnímu plánu, z nho~ krajský soud citoval. <br/>[46] Krajský soud kone n v bodu 158 rozsudku zdovodnil, pro  nelze spatYovat diskrimina ní pYístup ani ve skute nosti, ~e budova . p. XD na pozemku parc. . st. 86 má být vyu~ita ke zYízení obecních byto. K tmto závrom lze doplnit, ~e zYízení obecních byto mo~e slou~it rozným ú elom, nikoli nutn dalaímu demografickému rozvoji, který má odporkyn zájem korigovat. PYedevaím se vaak st~ovateli rozporované krácení kapacit týká zastavitelných ploch, nikoli území ji~ zastavného. Krácení kapacit zastavitelných ploch je odovodnno také minimalizací záboru pody nacházející se v zemdlském podním fondu. Úvaha st~ovatelo, ~e pokud je  v podstat jediným argumentem odporkyn pro krácení po tu rodinných domo snaha nezvyaovat po et obyvatel, tyto dovody se uplatní i na zámr zYízení obecních byto, je ji~ z tohoto dovodu zna n zkratkovitá. <br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[47] Z uvedených dovodo dospl Nejvyaaí správní soud k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná. Proto ji podle § 110 odst. 1 s. Y. s. zamítl.<br/>[48] O nákladech Yízení rozhodl NSS podle § 60 odst. 1 vty první s. Y. s (ve spojení s § 120 s. Y. s). St~ovatelé nemli v Yízení o kasa ní stí~nosti úspch. Nemají proto právo na náhradu náklado Yízení. V Yízení byla úspaná odporkyn, jí~ vznikly náklady spo ívají v nákladech na zastoupení advokátem. Jeliko~ je odporkyn obcí, která nevykonává posobnost orgánu územního plánování a nezamstnává osoby odborn zposobilé hájit územní plán v soudním Yízení (poYizovatelem územního plánu byl Mstský úYad v Nymburce), má soud náklady na zastoupení advokátem za ú eln vynalo~ené (viz usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 31. 3. 2015, . j. 7 Afs 11/201447, bod 29, a rozsudek NSS ze dne 24. 1. 2019, . j. 7 As 461/201823, bod 23). <br/><br/>[49] Výae odmny advokáta za zastupování se stanoví v souladu s § 35 odst. 2 s. Y. s. dle vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  advokátní tarif ). Náklady na zastoupení advokátem v Yízení o kasa ní stí~nosti tvoYí odmna advokáta ve výai 3 100 K  za jeden úkon právní slu~by (písemné podání  vyjádYení ke kasa ní stí~nosti) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. S ohledem na obsah a rozsah vyjádYení ke kasa ní stí~nosti NSS neshledal dovod pro postup podle 12 odst. 1 advokátního tarifu. Dále tvoYí náklady Yízení náhrada hotových výdajo ve výai 300 K  za jeden úkon právní slu~by dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Jeliko~ zástupce odporkyn je plátcem dan z pYidané hodnoty, zvyauje se odmna advokáta spolu s náhradou hotových výdajo o 21 % odpovídajících sazb této dan. Celkem tedy náhrada náklado Yízení iní ástku 4 114 K , kterou jsou st~ovatelé povinni zaplatit k rukám zástupce odporkyn. S ohledem na skute nost, ~e st~ovatelé podali kasa ní stí~nost spole n, jsou man~eli a vc souvisí s pozemkem v jejich spole ném jmní, zavázal je soud k úhrad náklado Yízení rukou spole nou a nerozdílnou. <br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/>V Brn dne 22. dubna 2024<br/><br/> Mgr. Michal Bobek <br/> pYedseda senátu<br/> <br/></body> </html>