<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 9 As 32/2023- 29 - text</title> </head> <body> ÿþ 9 As 32/2023 - 32<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Michala Bobka a soudco JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní vci navrhovatelky: TP StYíbrHák s. r. o., se sídlem Karlova 2472/44, Cheb, zast. Mgr. Petrem Budilem, advokátem se sídlem K Nemocnici 2375/2a, Cheb, proti odporkyni: Obec Lazsko, se sídlem Lazsko 52, Milín, zast. JUDr. Martinem Vychopenm, advokátem se sídlem Masarykovo námstí 225, Beneaov, o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy . 1/2002  Územní plán s prvky regula ního plánu, vydaného usnesením zastupitelstva obce Lazsko ze dne 30. 5. 2022, . 04/22, v Yízení o kasa ní stí~nosti navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2022, . j. 55 A 71/2022205,<br/>takto:<br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odporkyni náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti ve výai 4114 K , a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce odporkyn JUDr. Martina Vychopen, advokáta.<br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/>[1] Navrhovatelka vlastní pozemky p. . st. 85, st. 86, st. 87, st. 110, st. 144, p. . 264/1, 264/5, 264/6, 264/13, 264/19, 665, 857, 858 v katastrálním území Lazsko. Usnesením Zastupitelstva obce Lazsko ze dne 30. 5. 2022, . 04/22 doalo k vydání opatYení obecné povahy . 1/2022  Územního plánu s prvky regula ního plánu. Územní plán zmnil zposob vyu~ití nkterých pozemko navrhovatelky. PYedevaím doalo ke pYemn vyu~ití ásti doposud zastavných a zastavitelných pozemko (zejména pozemek p. . 264/5 a západní ást pozemku p. . 264/1) v pozemky nezastavitelné (plochy zelen ochranné a izola ní), ím~ doalo k zásahu do vlastnického práva navrhovatelky. U zbylých pozemko navrhovatelky stanovil územní plán regulativy ohledn vyu~ití tchto pozemko v budoucnu. Dále územní plán vymezil stezku pro paí a cyklisty Lazsko  Milín, ozna enou jako CNU  05DS.<br/>[2] PYedchozí územní plán obce Lazsko z prosince 2000 ve znní zmny . 1 za lenil vaechny pozemky navrhovatelky do plochy podnikatelské innosti a v ploae silnice II. tYídy s pYípustným vyu~itím pro drobnou výrobu, skladování a podnikatelskou innost. Tento charakter daného území potvrdil rovn~ Mstský úYad PYíbram (orgán územního plánování) závazným stanoviskem ze dne 25. 5. 2021, . j. MeUPB 52179/2021, a také Krajský úYad StYedo eského kraje (nadYízený orgán územního plánování) stanoviskem . j. 155373/2021/KUSK. Na základ tchto podklado se navrhovatelka rozhodla pYipravit zámr výstavby technologického parku a podnikla ur ité kroky k jeho uskute nní. O tomto zámru byl informován starosta odporkyn, která vaak nebyla s tímto zámrem srozumna. Jeat za ú innosti pYedchozího územního plánu odporkyn schválila stavební uzávru, kterou doalo k zákazu veakeré stavební innosti na území obce. Tato uzávra byla posléze zruaena Krajským úYadem StYedo eského kraje, a to z podntu ~alobkyn. Odporkyn následn pYistoupila k pYijetí nového územního plánu opatYením obecné povahy . 1/2022.<br/>[3] Navrhovatelka napadla opatYení obecné povahy . 1/2022 pYed Krajským soudem v Praze (dále jen  krajský soud ). Následn vaak podáním ze dne 31. 10. 2022 vzala svoj návrh áste n zpt, a to ve vztahu k pozemkom p. . st. 110 a p. . st. 144. Krajský soud proto v záhlaví ozna eným rozsudkem Yízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.) a ve zbytku ~alobu jako nedovodnou zamítl (výrok II.). V první Yad uvedl, ~e jeho úkolem není ur ovat zposob vyu~ití daného území, ale pouze korigovat extrémy. V projednávané vci nicmén k ~ádné takové situaci nedoalo: odporkyn pYi pYijímání nového územního plánu postupovala korektn. Zmny, které pravda do vlastnického práva navrhovatelky zasáhly, byly pe liv a srozumiteln zdovodnny. Sledovaly legitimní cíle a byly pYimYené. <br/>[4] K tvrzeným poruaením zásad kontinuity a stability územního plánování a také k poruaení zásady legitimního o ekávání krajský soud podotkl, ~e souhlasná závazná stanoviska orgáno územního plánování nezakládají legitimní o ekávání na zachování regulace umo~Hující provést zamýalený stavební zámr. Závazné stanovisko, které jediné v dané vci navrhovatelka s ohledem na svoji plánovanou výstavbu získala, pYedstavuje pouze jeden z pYedpoklado pro vydání územního rozhodnutí, a proto nemo~e svému adresátovi poskytnout  absolutní jistotu dosa~ení cíle schváleného tímto stanoviskem. Mezi dalaí pYedpoklady patYí napYíklad EIA. VeYejné subjektivní právo umístit stavbu vyplývá a~ z územního rozhodnutí. Ani pYíslib i politické vyjádYení pYedstavitelo obecní samosprávy, ke kterému v dané vci navíc ani nedoalo, nemo~e dle judikatury NSS zalo~it právem chránné legitimní o ekávání. Dle krajského soudu tedy odporkyni nic nebránilo vydat nový územní plán a pYehodnotit tak stávající zposob regulace pYedmtného území. <br/>[5] Co se regulativo v ploae P01 tý e, krajský soud dospl k závru, ~e jejich nastavení sice vede k nerealizovatelnosti zámru navrhovatelky v rozsahu a velikosti, jaké si pYedstavovala, nejsou vaak nepYimYené ani nezákonné. Odporkyn by mla podYídit danou regulaci plánom navrhovatelky pouze v pYípad, ~e by pro tento zámr ji~ bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí. Tak daleko nicmén navrhovatelka nepostoupila. Dle krajského soudu je úkolem odporkyn zahrnout do dané regulace takové podmínky pro vyu~ití území, aby docházelo k vyvá~enému plnní jednotlivých funkcí v území. Základní principy rozvoje území vyty ené napadeným opatYením obecné povahy . 1/2022 tomu odpovídají. Z odovodnní tohoto opatYení je patrné, ~e se odporkyn rozhodla chránit hodnoty pYírody a krajiny a také podpoYit rekrea ní funkci daného území. Regulativy v ploae P01 byly stanoveny v souladu s tmito principy. Dle krajského soudu byl pYedchozí územní plán  velmi starý a pYijat byl za pYedchozí právní úpravy, kdy nebylo b~né zahrnovat do územních pláno podrobnjaí regulativy. Ochranu krajinného rázu pak krajský soud shledal jako naprosto legitimní dovod pro pYijetí nových regulativo.<br/>[6] PYi posuzování regulativu maximální výaky stavby dospl krajský soud rovn~ k závru, ~e odporkyn postupovala v souladu se zásadou minimalizace zásahu. Zvolené regulativy umo~Hují airoké vyu~ití plochy P01 a zároveH vedou k dosa~ení vyty eného cíle. Dle krajského soudu odporkyn dostate n vysvtlila, pro  nedoalo k nastavení takových podmínek, které by umo~nily realizaci zámru navrhovatelky: alo pYedevaím o potYebu zachování krajinného rázu a absenci zaYazení území obce do republikové i krajské rozvojové oblasti, stejn jako nevyhovující dopravní infrastrukturu. Odporkyn také dostate ným zposobem objasnila, pro  nelze její území srovnávat s mstským prostYedím PYíbrami  venkovská krajina má drobné mYítko, zcela nevyhovující dopravní infrastrukturu a jiné kulturnhistorické pozadí. Krajský soud také shledal, ~e napadené regulativy nejsou vo i navrhovatelce diskrimina ní, neboe stejné regulativy jsou stanoveny i pro plochy P02 a P03. Dané regulativy tedy nepYedstavují svévolný i excesivní zásah do práv navrhovatelky.<br/>[7] Dále se krajský soud zabýval zmnou ásti zastavných a zastavitelných pozemko navrhovatelky v pozemky nezastavitelné a dovody, pro které navrhovatelka nesouhlasí s vymezením plochy K01. Krajský soud uvedl, ~e na pozemku p. . 264/5 nedoalo k vymezení ~ádné plochy zelen ochranné a izola ní. Ta se nachází na úzké ásti pozemku navrhovatelky p. . 264/1, a to na pYedlu mezi plochami HS a plochou MN, a dále také na ásti pozemko p. . 264/6 a 264/14. Tyto plochy mají dle opatYení obecné povahy . 1/2022 slou~it jako prostorová, hygienická a pohledová izolace vo i ruaícím stavbám a zaYízením. Tyto dovody navrhovatelka nerozporovala. Krajský soud se tak zabýval pouze námitkami vo i vymezení plochy K01. Dle § 2 odst. 1 zákona 183/2006 Sb., stavebního zákona se zastavným stavebním pozemkem rozumí pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a dalaí pozemkové parcely zpravidla pod spole ným oplocením. Podle § 2 písm. c) zákona 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, se stavební parcelou rozumí pozemek evidovaný v druhu pozemku jako zastavná plocha a nádvoYí. Dle judikatury NSS mo~e obec hodnotit zastavnost pozemku pouze jeho porovnáním s dikcí § 2, odst. 1 písm. c) stavebního zákona. Pozemky p. . 264/1 a p. . 264/5 jsou v katastru nemovitostí vedeny jako  ostatní plocha , nikoliv jako  zastavná plocha a nádvoYí . Dle krajského soudu nemají navrhovatelkou tvrzené stavby nacházející se na pozemku p. . 264/5 ~ádnou relevanci pro posouzení skute nosti, zda se jedná o zastavný stavební pozemek. Ani samotné historické oplocení není defini ním prvkem zastavného stavebního pozemku. Nic navíc nenasvd uje tomu, ~e pozemek p. . 264/5 tvoYí souvislý celek s hospodáYskými budovami navrhovatelky. Nebyl ani u~íván v souvislosti s tmito budovami. <br/>[8] Krajský soud tedy neshledal, ~e by pozemky p. . 264/1 a p. . 264/5 patYily mezi zastavné stavební pozemky. K vymezení plochy K01 doalo z dovodu potYeby revitalizace tohoto území s cílem rozvíjet krajinné hodnoty a rekrea ní potenciál této lokality, a také rekultivovat krajinu negativn poznamenanou t~bou uranu. Sekundárním cílem je také ochrana chránných druho ~ivo icho. Tyto dovody odpovídají cílom nastaveným sou asným územním plánem. Zejména rekultivaci krajiny po t~b uranu a ochranu významného krajinného prostoru pova~oval krajský soud za významnou. Podotkl také, ~e tato plocha nebyla v dob vydání opatYení obecné povahy . 1/2022 pou~ívána k ú elu, pro který bylo vydáno stavební povolení Federálním ministerstvem paliv a energetiky. Sama navrhovatelka v rámci realizace svého zámru s tímto vyu~itím nikterak nepo ítá. Uvedl také, ~e toto stavební povolení je stále platné, pro pozbytí platnosti nejsou ~ádné dovody. Navrhovatelka nicmén v rozporu s tímto stavebním povolením odstranila více ne~ polovinu betonové skladovací plochy s úmyslem nahradit ji novým asfaltovým povrchem. Dle názoru krajského soudu se nemo~e jednat o údr~bu stavby, vymezenou § 3 odst. 4 stavebního zákona, neboe se nejedná o opravu b~ného opotYebení. Krajský soud dále uvedl, ~e ze stavebního povolení vydaného roku 1980, ani z kolauda ního rozhodnutí vydaného roku 1981 nelze dovozovat legitimní o ekávání pro zachování regulace v rámci sou asného územního plánu. To nelze dovozovat ani z rozhodnutí krajského úYadu ze dne 6. 1. 2021, . j. 172794/2020/KUSK.<br/>[9] K vymezení koridoru pro stezku CNU  05DS krajský soud uvedl, ~e vedení tohoto koridoru zdovodHuje áste né zmny funk ního u~ití dot ených pozemko. Dovody, kterými navrhovatelka brojila proti zmn tohoto vyu~ití, neshledal dovodnými. Odmítl, ~e by docházelo k protnutí stávajícího funk ního areálu. Toto tvrzení dle krajského soudu neodpovídá sou asnému stavu. Rovn~ vzhledem k napojení koridoru na dalaí komunikace odmítl, ~e by vedl  odnikud nikam , jak tvrdila navrhovatelka. Na vymezení koridoru je nezbytné nahlí~et v souvislosti s dalaími návrhy. Dle názoru krajského soudu je Yeaení zvolené odporkyní zposobilé dosáhnout vyty eného legitimního cíle, kterým je zajiatní dobré dostupnosti ~elezni ní stanice pro paí i cyklisty. Význam pYiznal i historickým souvislostem, neboe v minulosti cesta vedla tam, kde ji navrhuje odporkyn a zanikla v dosledku t~ební innosti, respektive zabrání pYedmtného pozemku a zruaení cesty v roce 1960 spole ností Uranové doly. <br/>II. Kasa ní stí~nost navrhovatelky a vyjádYení odporkyn<br/>[10] Rozsudek krajského soudu napadá navrhovatelka (dále jen  st~ovatelka ) z dovodo podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona . 150/2002 Sb., soudního Yádu správního. Navrhuje, aby Nejvyaaí správní soud zruail napadený rozsudek v rozsahu výroko II. (zamítnutí zbytku návrhu st~ovatelky) a III. (rozhodnutí o nákladech Yízení). <br/>[11] St~ovatelka pYedn nesouhlasí se závry krajského soudu ohledn chybného názoru obce Lazsko na platnost stavebního povolení Federálního ministerstva paliv a energetiky, stavebního úYadu pro uranový promysl, ze dne 23. 12. 1981, . j. SÚ841/81, kterým jsou povoleny k u~ívání stavby na pozemku p. . 264/5. Odporkyn ve zdovodnní napadených zmn uvedla, ~e dané stavební povolení pozbylo platnosti. Krajský soud v napadeném rozsudku uvedl, ~e se jedná o stále platné povolení, nicmén tato skute nost (respektive omyl odporkyn o ní) neml na zákonnost vymezení plochy K01 ~ádný vliv, neboe toto vymezení nemá samo o sob ~ádné ú inky na pravomocná stavební povolení a kolauda ní rozhodnutí z let 1980 a 1981. St~ovatelka vaak toto pochybení nepova~uje za díl í: nelze toti~ vylou it, ~e kdyby obec nevycházela z mylné premisy, tak ~e by nerozhodla o jiném vyu~ití pozemku. Dle st~ovatelky ml krajský soud za této situace ást sou asného územního plánu ve vztahu k pozemku p. . 264/5 zruait. Obec by pak dle st~ovatelky mla pYi optovném projednávání územního plánu zohlednit platnost jak uvedeného stavebního povolení, tak i kolauda ního rozhodnutí a pYizposobit tomu i pYípadné zaYazení pozemko do jiného zposobu vyu~ití. Své Yeaení navíc musí odporkyn v ka~dém pYípad Yádn odovodnit.<br/>[12] Zadruhé, st~ovatelka nesouhlasí s posouzením pojmu zastavný stavební pozemek ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona z roku 2006. Rozporuje závr odporkyn a krajského soudu, ~e pozemky nejsou pod jedním spole ným oplocením. Dle názoru st~ovatelky je splnna definice zastavného pozemku, neboe pozemek p. . 264/5 je pod spole ným oplocením s pozemkem p. . 264/1. Tyto pozemky sousedí s pozemkem p. . 86, jeho~ sou ástí je stavba bez . p./ . e.  promyslový objekt a st. 85, jeho~ sou ástí je také stavba bez . p./ . e.  promyslový objekt spadající do kategorie zastavná plocha a nádvoYí. Dle st~ovatelky by ml být pozemek p. . 264/5 pova~ován za zastavný.<br/>[13] ZatYetí, st~ovatelka nesouhlasí se závrem krajského soudu ve vci naplnní záva~ných dovodo pro to, aby územní plán nemusel reflektovat reálný stav území a skute ná rozhodnutí. Dle st~ovatelky obec Lazsko nemohla reflektovat reálný stav daného území, pokud vycházela z pYedpokladu, ~e na pozemek p. . 264/5 neexistuje platné stavební povolení nebo kolauda ní rozhodnutí. <br/>[14] Odporkyn navrhla kasa ní stí~nost st~ovatelky jako nedovodnou zamítnout. K první námitce st~ovatelky dodává, ~e bye jsou stavební povolení a kolauda ní rozhodnutí z let 1980 a 1981 formáln stále platné, faktická realizace stavby, pro kterou byla tato rozhodnutí tehdy vydána (tedy skladiat erného uhlí), je za sou asné situace nemo~ná. Navíc ani na zbytku dané plochy nelze dnes ji~ uhlí skladovat. Zadruhé, odporkyn nikdy netvrdila, ~e pozemek p. . 264/5 je oddlen oplocením od zbytku areálu. Odporkyn tvrdila a popsala, ~e západní ást tohoto pozemku byla od zbytku areálu oddlena oplocením. Oplocení pozemku vaak samo o sob nezaru uje, ~e pozemek musí být v územním plánu zaYazen do plochy zastavného území. <br/>III. Právní hodnocení Nejvyaaího správního soudu<br/>[15] Kasa ní stí~ností se Nejvyaaí správní soud zabýval nejprve z hlediska splnní formálních nále~itostí. Konstatoval, ~e kasa ní stí~nost je pYípustná. Napadený rozsudek proto NSS pYezkoumal v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. Y. s., vázán rozsahem a dovody, které byly uplatnny st~ovatelkou v podané kasa ní stí~nosti. <br/>[16] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[17] Nejvyaaí správní soud nejprve pYipomíná ustálenou judikaturu, podle ní~ je územní plán nástrojem, kterým obec ovlivHuje vyu~ití pozemko nacházejících se na jejím území; jedná se tak o vyjádYení jejího práva na samosprávu a uvá~ení v pYístupu k jejímu rozvoji. V procesu územního plánování dochází k vá~ení Yady rozných ( asto odlianých nebo dokonce protichodných) zájmo soukromých i veYejných. Výsledkem musí být rozhodnutí o upYednostnní nkterých zájmo pYed jinými pYi zachování proporcionality a ochrany základních práv pYed svévolnými a excesivními zásahy (srov. kupY. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11, a rozsudky NSS ze dne 10. 1. 2023, . j. 1 As 120/202266, nebo ze dne 10. 1. 2023, . j. 1 As 97/202268.<br/>[18] Nejvyaaí správní soud uvedl napY. v rozsudku ze dne 15. 11. 2018, . j. 1 As 161/201844 (body 38 a 39), ~e pYi hodnocení zákonnosti územn plánovací dokumentace se Yídí zásadou zdr~enlivosti (srov. rozsudek ze dne 24. 10. 2007, . j. 2 Ao 2/200773, . 1462/2008 Sb. NSS). Ke zruaení opatYení obecné povahy by ml proto soud pYistoupit, pokud doalo k poruaení zákona v nezanedbatelné míYe, resp. v intenzit zpochybHující zákonnost posuzovaného Yízení a opatYení jako celku. &  PYijetím územního plánu i jeho zmny dochází prakticky v~dy k ur itému dot ení na vlastnickém právu soukromých osob, neboe vymezení ur ité plochy pro ur itý ú el s sebou nese nemo~nost zmnit stávající vyu~ití nemovitosti pro jiný, ne~ územním plánem plánovaný ú el. Úkolem soudu v rámci pYezkumu zásahu do práv st~ovatele je proto, za splnní dalaích podmínek, zjistit, zda si poYizovatel územní plánu nepo ínal zjevn svévoln i diskrimina n, zda úkoly a cíle, které prostYednictvím územního plánu naplHuje, jsou legitimní a zákonné, a zda se v pYípad omezení vlastnických práv jedná o omezení v nezbytn nutné míYe, vedoucí rozumn k zamýalenému cíli a je inno nejaetrnjaím mo~ným zposobem. Úkolem soudu naopak není ur ovat, jak má být ur ité území vyu~ito, a aktivn tak dotváYet územní plánování. PYi hodnocení zákonnosti zmny územního plánu se musí soud Yídit práv zásadou zdr~enlivosti (napY. citovaný rozsudek . j. 2 Ao 2/200773).<br/>[19] Dle judikatury NSS také platí, ~e nová územn plánovací dokumentace posobí výlu n do budoucna a nemá vliv na ú inky pravomocných rozhodnutí o umístní stavby, pravomocných stavebních povolení a kolauda ních souhlaso (viz rozsudky ze NSS ze dne 9. 12. 2010, . j. 5 Ao 6/201065, ze dne 25. 9. 2013, . j. 1 Aos 3/201358, ze dne 17. 1. 2014, . j. 5 Aos 2/201383).<br/>[20] Nahlí~eno touto optikou, NSS, stejn jako krajský soud, v obecné rovin nevidí ni eho nepatYi ného v pYání obce, realizujíc své právo na samosprávu a pYimYený rozvoj svého území, reagovat prostYednictvím zmny územního plánu na zámr st~ovatelky vystavt na jejím území technologické a logistické centrum o ploae cca 40 000 m2 (480 x 84 m), které by se na území malé obce bez nadregionální infrastruktury v etn odpovídající silni ní sít mlo generovat odhadovaný objem pYepravy materiálu a zbo~í mezi 400 a 600 nákladních aut denn (bod 52 napadeného rozsudku krajského soudu). <br/>[21] Co se týká konkrétn prvního bodu namítaného st~ovatelkou, jak ji~ podrobn osvtlil krajský soud, odporkyn vzala v úvahu reálný, aktuální stav pozemku p. . 264/5, kde doalo k odstranní podstatné ásti stavby realizované na základ stavebního povolení z roku 1980, pYi em~ daná plocha nebyla k ú elu skladování uhlí pou~ívána ji~ delaí dobu. Sama st~ovatelka navíc s vyu~itím této stavby pro tento ú el do budoucna nepo ítá. St~ovatelka má s tímto pozemkem jiné zámry. Nový územní plán pYitom ponechává st~ovatelce mo~nost rozvíjet svou podnikatelskou innost v této lokalit. Reflektuje vaak také legitimní cíle v podob omezení pYedchozím územním plánem naddimenzovaných ploch pro podnikatelskou innost, revitalizace krajiny po t~b uranu a vytvoYení pYechodu mezi pYírodnrekrea ní lokalitou a lokalitou, kde probíhá výrobní innost. Kasa ní soud pYipomíná, ~e st~ovatelka nemla pro svoj zámr logistického a technického centra vydáno pravomocné územní ani stavební povolení. Je tedy pYípustné, aby územní plán stanovil nové funk ní vymezení pozemku. Toto nové funk ní vymezení odporkyn Yádn a podrobn odovodnila. Dovody pYedestYené odporkyní jak v odovodnní územního plánu, tak pYi vypoYádání námitek navrhovatelky, pova~uje kasa ní soud za racionální, logické, srozumitelné, odpovídající situaci v dané lokalit a smyslu a ú elu územního plánování, tak jak jsou vymezeny v § 18 odst. 1 a 2 stavebního zákona. <br/>[22] Za této situace kasa nímu, stejn jako krajskému soudu, uniká, jaký dopad by na práv uvedenou úvahu mlo mít formální pochybení odporkyn, které nicmén správn korigoval krajský soud v bod 88 odovodnní svého rozsudku, tedy ~e stavební povolení a kolauda ní rozhodnutí z let 1980 a 1981 jsou stále platná. NepYesvd ivou argumentaci st~ovatelky v tomto bod by alo stru n shrnout tak, ~e kdyby byla odporkyn vzala Yádn v potaz nco, co st~ovatelka sama nedlá, ale formáln by vlastn stále dlat mla, tak by ji patrn nechtla zabránit v budoucí realizaci n eho úpln jiného. <br/>[23] S druhou kasa ní námitkou st~ovatelky se ji~ rovn~ podrobn vypoYádal krajský soud v bodech 73 a~ 83 napadeného rozsudku. V rámci posuzování pojmu zastavný stavební pozemek ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona z roku 2006 je rovn~ kasa ní soud toho názoru, jak ostatn plyne z jeho vlastní krajským soudem citované a zohlednné judikatury, ~e obec má hodnotit zastavnost pozemku porovnáním se znním ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, tedy dle stavu evidence v katastru nemovitostí. St~ovatelka vaak nikterak neprokázala a z uvedených podklado ani nevyplývá, ~e by byly splnny kritéria plynoucí z § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona. St~ovatelkou namítaná skute nost, ~e pozemek p. . 264/5 sousedí s pozemkem p. . 86, jeho~ sou ástí je stavba bez . p./ . e.  promyslový objekt, a st. 85, jeho~ sou ástí je také stavba bez . p./ . e.  promyslový objekt spadající do kategorie zastavná plocha a nádvoYí, na tom nemo~e nic zmnit. <br/>[24] V rámci tYetí kasa ní námitky st~ovatelka sama pYiznává, ~e se  áste n kryje s jejím bodem prvním. NSS je stejného názoru. Ve zbytku pouze opakuje, ~e, jak ji~ správn podotkl krajský soud, ze stavebního povolení a kolauda ního rozhodnutí z let 1980 a 1981 nelze dovozovat legitimní o ekávání na zachování naprosto stejné regulace v budoucím územním plánu. Jak opakovan zdoraznila jak odporkyn, tak krajský soud: napadenou zmnou územního plánu navíc nikdo st~ovatelce neodejmul mo~nost vyu~ívat zbylou, vtainovou ást daného pozemku k ú elu, který je se sou asným územním plánem slu itelný. Nedochází tak ke st~ovatelkou naYíkanému  zakonzervování území nav~dy ve stejné podob. <br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[25] Nejvyaaí správní soud neshledal kasa ní stí~nost dovodnou. Jeliko~ v Yízení nevyaly najevo ani ~ádné vady, k nim~ musí soud pYihlí~et z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.), kasa ní stí~nost zamítl (§ 110 odst. 1 vta druhá s. Y. s.).<br/>[26] O nákladech Yízení rozhodl NSS podle § 60 odst. 1 vty první s. Y. s (ve spojení s § 120 s. Y. s). St~ovatelka nemla v Yízení o kasa ní stí~nosti úspch. Nemá proto právo na náhradu náklado Yízení. V Yízení byla úspaná odporkyn, jí~ vznikly náklady spo ívají v nákladech na zastoupení advokátem. Jeliko~ je odporkyn obcí, která nevykonává posobnost orgánu územního plánování a nezamstnává osoby odborn zposobilé hájit územní plán v soudním Yízení, má NSS náklady na zastoupení advokátem za ú eln vynalo~ené (viz usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 31. 3. 2015, . j. 7 Afs 11/201447, bod 29, a rozsudek NSS ze dne 24. 1. 2019, . j. 7 As 461/201823, bod 23). <br/>[27] Výae odmny advokáta za zastupování se stanoví v souladu s § 35 odst. 2 s. Y. s. dle vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  advokátní tarif ). Náklady na zastoupení advokátem v Yízení o kasa ní stí~nosti tvoYí odmna advokáta ve výai 3 100 K  za jeden úkon právní slu~by (písemné podání  vyjádYení ke kasa ní stí~nosti) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Dále tvoYí náklady Yízení náhrada hotových výdajo ve výai 300 K  za jeden úkon právní slu~by dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Jeliko~ zástupce odporkyn je plátcem dan z pYidané hodnoty, zvyauje se odmna advokáta spolu s náhradou hotových výdajo o 21 % odpovídajících sazb této dan. Celkem tedy náhrada náklado Yízení iní ástku 4 114 K , kterou je st~ovatelka povinna zaplatit ve lhot 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce odporkyn JUDr. Martina Vychopen, advokáta. <br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/>V Brn dne 22. dubna 2024<br/><br/>Mgr. Michal Bobek <br/> pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>