<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 5 Afs 15/2023- 29 - text</title> </head> <body> ÿþ 5 Afs 15/2023 - 32<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Viktora Ku ery a soudco JUDr. Lenky Matyáaové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní vci ~alobkyn: skupina podle zákona . 235/2004 Sb., o dani z pYidané hodnoty, registrovaná u správce dan pod DI : CZ699002069, jednající prostYednictvím svého zastupujícího lena: HortimInternational, spol. s r.o., se sídlem Kaírova 242, Brno, zast. JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Chodská 9, Praha, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 19. 12. 2022, . j. 31 Af 32/202250,<br/>takto:<br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alovanému se náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznává.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/>1. Vymezení vci<br/>[1] Kasa ní stí~ností se ~alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) domáhá zruaení v záhlaví ozna eného rozsudku, kterým Krajský soud v Brn (dále jen  krajský soud ) zamítl její ~alobu proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 20. 5. 2022, . j. 18060/22/530021442712226.<br/>[2] Tímto rozhodnutím ~alovaný rozhodl o odvolání st~ovatelky proti platebním výmrom na úrok z prodlení podle § 252 zákona . 280/2009 Sb., daHový Yád, ve znní ú inném ke dni 28. 1. 2014 (dále jen  daHový Yád ), Specializovaného finan ního úYadu (dále jen  správce dan ) za zdaHovací období leden a~ prosinec roku 2013, pYi em~ pYedepsané úroky celkem inily 28 762 847 K . }alovaný napadeným rozhodnutím zmnil jednotlivé platební výmry na úrok z prodlení tak, ~e úroky z prodlení celkem inily 25 730 792 K . }alovaný výai úroku z prodlení zmnil v dosledku zohlednní daHových pYeplatko st~ovatelky a po zohlednní právní úpravy § 252 odst. 2 daHového Yádu, dle které mo~e být uplatnn úrok z prodlení nejvýae za 5 let prodlení. Správní orgány vycházely pYi ur ení výae úroko z prodlení z toho, ~e st~ovatelka daH z pYidané hodnoty za pYedmtná daHová období uhradila dne 1. 2. 2019.<br/>[3] K vydání platebních výmro na úrok z prodlení správce dan pYistoupil poté, co byla st~ovatelce domYena daH z pYidané hodnoty za pYedmtná zdaHovací období v dosledku odepYení nároku na odpo et dan z pYidané hodnoty kvoli zapojení st~ovatelky do tzv. karuselového podvodu. Spole n s domYením dan z pYidané hodnoty bylo st~ovatelce rovn~ stanoveno penále podle § 251 daHového Yádu.<br/>2. Xízení pYed krajským soudem <br/>[4] Proti rozhodnutí ~alovaného brojila st~ovatelka ~alobou u krajského soudu, který ji podle § 78 odst. 7 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ), zamítl. <br/>[5] Krajský soud nesouhlasil s tvrzením st~ovatelky, ~e výae úroku z prodlení v ulo~ené výai je trestem, pro e~ je st~ovatelka v rozporu se zásadou ne bis in idem trestána za stejný skutek jednou penále a podruhé úrokem z prodlení. Úrok z prodlení by mohl být pova~ován za trest pouze v pYípad, ~e by jeho výae byla pYemratná. Za takovou vaak výai úroku v posuzované vci (tj. výai repo sazby zvýaenou o 14 procentních bodo) nebylo mo~no pova~ovat. Úrok z prodlení tedy nebyl trestem, pro e~ zásada ne bis in idem nemohla být poruaena. Zásada ne bis in idem navíc nemohla být poruaena kvoli absenci toto~nosti skutku. Penále je sankcí související s nesprávným daHovým tvrzením pYi domYování dan. Skutkem je ji~ pouhé nesprávné tvrzení daHové povinnosti ni~aí. Naproti tomu vznik úroku z prodlení nesouvisí s daHovým tvrzením, ale je dosledkem nesplnní daHové povinnosti v as. Otázka daHového tvrzení a stanovení dan je do zna né míry nezávislá na otázce placení dan. <br/>[6] Krajský soud nepYisvd il ani námitce st~ovatelky, ~e je výae úroku z prodlení neproporcionální pYi srovnání s výaí úroku z odpo tu. A koliv je úrok z prodlení vyaaí, je nutno zohlednit, ~e dovodem vzniku úroku z prodlení je protiprávní jednání daHového subjektu; naopak zadr~ování ástky z nadmrného daHového odpo tu za ú elem provYení oprávnnosti nároku je zákonem dovolené jednání správce dan. Rozdílná výae úroku z prodlení a úroku z odpo tu tak nezakládá pYi ochran vlastnictví protiústavní nerovnost mezi státem a daHovým subjektem, jak tvrdila st~ovatelka.<br/>[7] Neproporcionalitu výae úroku z prodlení nezposobila ani délka daHové kontroly. Doba, za kterou je daHový subjekt povinen státu uhradit úrok z prodlení, je vymezena dnem splatnosti a dnem úhrady dan. DaHový subjekt pYi placení dan tedy není závislý na tom, kdy správce dan vydá rozhodnutí o domYení dan. Primárn je toti~ daHový subjekt povinen pYiznat a uhradit daH ve správné výai. Navíc mohla st~ovatelka vyu~ít prostYedko na ochranu pYed ne inností. Rovn~ mohla st~ovatelka vyu~ít instituto, jejich~ ú elem je zmírnit dopady úroko z prodlení na daHový subjekt s ohledem na jeho individuální situaci, a to zejména pose kání úhrady dan nebo prominutí úroku z prodlení. Dále krajský soud upozornil na mo~nost daHových subjekto uplatHovat nárok na náhradu akody zposobené nesprávným úYedním postupem podle zákona . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za akodu zposobenou pYi výkonu veYejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úYedním postupem a o zmn zákona eské národní rady . 358/1992 Sb., o notáYích a jejich innosti (notáYský Yád), ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon . 82/1998 Sb. ).<br/>3. Kasa ní stí~nost a vyjádYení ~alovaného <br/>[8] Proti rozsudku krajského soudu podala st~ovatelka kasa ní stí~nost z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s. St~ovatelka navrhla, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek zruail a vc vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení.<br/>[9] Krajský soud nesprávn posoudil otázku pYeká~ky ne bis in idem. Jak v pYípad úroku z prodlení, tak i v pYípad penále je skutkem vadné tvrzení dan a rozdíl spo ívá pouze v konstrukci sankce za toto vadné tvrzení.<br/>[10] Podle st~ovatelky dále není pose kání ú inným prostYedkem ochrany pYed výaí úroku z prodlení, neboe pouze oddaluje okam~ik splatnosti dan, nemá vaak vliv na výai úroku. St~ovatelka zdoraznila, ~e výae sankcí (penále a úrok z prodlení) inila 27,6 milionu korun, tj. 74 % domYené dan. Pokud by byla výae úroku z prodlení stanovena stejn jako v ob anskoprávních vcech (tj. repo sazba zvýaená o 8 procentních bodo), inila by pouze 15 miliono korun. Pokud by byl navíc zohlednn fakt, ~e správce dan po dobu 2,5 let neu inil ~ádný kontrolní úkon, kvoli emu~ by byla délka prodlení st~ovatelky krataí, inila by výae úroku z prodlení 5,2 milionu a~ 13,1 milionu korun. <br/>[11] Krajský soud se navíc ve své argumentaci minul s podstatou ~alobního bodu, ~e je úrok z prodlení stanoven v neproporcionální výai z toho dovodu, ~e je ur en pro toto~né jednání, tj. prodlení s úhradou daHového dluhu, rozná výae úroko zvýhodHující stát jak v pozici vYitele, tak v pozici dlu~níka. Z ~ádného ustanovení zákonných i ústavních pravidel neplyne privilegované postavení státu. Není tak podle st~ovatelky zYejmé, pro  by mla být úro ena pohledávka státu vyaaí ne~ obvyklou sazbou úroku z prodlení. <br/>[12] Nelze aprobovat takovou právní úpravu, která iní výai úroku z prodlení daHového subjektu pYímo závislou na úkonech i ne innosti správce dan. Je toti~ výlu n na správci dan, kdy bude daHová kontrola zahájena a ukon ena. Není v moci daHového subjektu ovlivnit okam~ik, kdy mu správce dan sdlí své pochybnosti o správnosti výae stanovené dan (resp. v daném pYípad podezYení na ú ast na daHovém podvodu). St~ovatelka ani nemohla svou daHovou povinnost splnit v as, aby se tak vyhnula placení úroko z prodlení  správce dan jí sdlil podezYení na její ú ast na daHovém podvodu po 2,5 letech kontroly a její ú ast na daHovém podvodu byla dovozena pouze tím, ~e si podvodu mohla a mla být vdoma. <br/>[13] K obran st~ovatel iných práv by neposta ovalo ani uplatnní nároku podle zákona . 82/1998 Sb. St~ovatelka v ~alob nenamítala nezákonnost samotné daHové kontroly, pouze excesivní charakter úroku z prodlení. Nemohla by tedy získat rozhodnutí o nezákonnosti samotné kontroly, a tudí~ ani nemo~e uplatnit nárok na náhradu akody zposobené pYi výkonu veYejné moci.<br/>[14] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti navrhl, aby ji Nejvyaaí správní soud zamítl. Úrok z prodlení je podle jeho názoru sankce za prodlení s placením dan, nejedná se vaak o trest v u~aím smyslu slova, jako je tomu u penále podle § 251 daHového Yádu, a nelze na nj proto aplikovat pravidla typická pro trestnprávní sankce. Naopak jde o ur itou kompenzaci akody. Penále za vadné daHové tvrzení a úrok z prodlení je tYeba dosledn rozliaovat, neboe ka~dý z instituto je dosledkem odlianého protiprávního jednání. <br/>4. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/>[15] Nejvyaaí správní soud nejprve posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e kasa ní stí~nost byla podána v as, smYuje proti rozhodnutí, proti nmu~ je podání kasa ní stí~nosti pYípustné, a st~ovatelka je v Yízení o kasa ní stí~nosti zastoupena advokátkou. Poté pYezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasa ní stí~nosti a v rámci uplatnných dovodo, ovYil pYi tom, zda netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti, a dospl k následujícímu závru.<br/>[16] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[17] Nejvyaaí správní soud úvodem konstatuje, ~e v nyní projednávané vci je st~ejní otázkou posouzení charakteru úroku z prodlení podle § 252 odst. 2 daHového Yádu  pouze, pokud by jej bylo nutno pova~ovat za trestní sankci, pYicházelo by v úvahu, aby pYedstavoval v souladu se zásadou ne bis in idem pYeká~ku pro ulo~ení penále podle 251 daHového Yádu ( i naopak). K tomu je pouze pro úplnost tYeba dodat, ~e penále podle § 251 daHového Yádu za trestní sankci pova~ovat lze; viz blí~e usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 11. 2015, . j. 4 Afs 210/201457, . 3348/2016 Sb. NSS.<br/>[18] Podle § 252 odst. 2 daHového Yádu  [d]aHovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za ka~dý den prodlení, po ínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti a~ do dne platby v etn. Výae úroku z prodlení odpovídá ro n výai repo sazby stanovené eskou národní bankou, zvýaené o 14 procentních bodo, platné pro první den pYísluaného kalendáYního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení. Pokud je pro daH stanoven náhradní den splatnosti, b~í úrok z prodlení po ínaje pátým pracovním dnem následujícím po povodním dni její splatnosti .<br/>[19] Narozdíl od penále podle § 251 daHového Yádu nelze úrok z prodlení pova~ovat za trestní sankci. Jak zdoraznil rozaíYený senát ve shora zmínném usnesení . j. 4 Afs 210/201457, zatímco penále je obligatorní sankcí jako~to následek nesplnní povinnosti tvrzení, úrok z prodlení má ekonomický ú el  jedná se o náhradu za pen~ní prostYedky, které v dosledku nezaplacení dan musely veYejné rozpo ty získávat z jiných zdrojo. RozaíYený senát pYipustil, ~e by i úrok z prodlení mohl pYedstavovat trestní sankci  to vaak pouze v pYípad, ~e by se jednalo o úrok v pYemratné výai, kvoli které by se v podstat vytratil základní ekonomický smysl úroko z prodlení. Pro závr, ~e úrok z prodlení není trestní sankcí, je podstatné, aby jeho generáln preventivní funkce nepYevá~ila nad funkcí repara ní.<br/>[20] K tomu lze dodat, ~e dle rozsudku rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 15. 10. 2020, . j. 9 Afs 4/201865, . 4119/2021 Sb. NSS, je tYeba penále za prodlení s odvodem za poruaení rozpo tové kázn ve výai 36,5 % p. a. pova~ovat za trestní sankci. Práv závro tohoto rozsudku se st~ovatelka v kasa ní stí~nosti dovolává. I kdyby Nejvyaaí správní soud pYehlédl rozdíly v konstrukci dota ního penále oproti úroku z prodlení podle daHového Yádu, závry uvedeného rozsudku by ani tak nesvd ily o tom, ~e v nyní posuzované vci je tYeba úroky z prodlení pova~ovat za trestní sankci. Jak pYiléhav uvedl zdejaí soud v rozsudku ze dne 7. 10. 2021, . j. 6 Afs 263/202046:  PYesto~e rozaíYený senát v citovaném rozsudku posoudil dota ní penále s efektivním úrokem 36,5 % p. a. jako zákonnou sankci, neboe slo~ku sank ní (oproti slo~ce repara ní) ji~ pova~oval za dominantní (bod [46]), nelze tento závr bez dalaího mechanicky pYenáaet také na úrok z prodlení upravený daHovým Yádem (ve znní do 31. 12. 2020), který se v návaznosti na výai repo sazby eské národní banky pohyboval v letech 2011  2020 v rozmezí 14,75 %  16,25 % p. a., tedy nejvýae v necelé polovin výae penále dota ního. K obdobným závrom dospl Nejvyaaí správní soud napYíklad v rozsudcích ze dne 11. 10. 2023, . j. 3 Afs 138/202050, ze dne 10. 5. 2023, . j. 6 Afs 91/202224, ze dne 6. 3. 2024, . j. 6 Afs 271/202334, i ze dne 15. 3. 2024, . j. 5 Afs 62/202227. Ani v posuzované vci nemá Nejvyaaí správní soud dovod se od tchto závro odchýlit, a uzavírá tedy, ~e ani v nynjaí vci úrok z prodlení nelze pova~ovat za trestní sankci. <br/>[21] NepYimYenost výae úroku z prodlení nevyplývá ani z úpravy úroku ze zadr~ovaného odpo tu. NSS ostatn ji~ k obdobné námitce ve výae zmínném rozsudku . j. 6 Afs 271/202334 uvedl:  Výae úro ení daHového odpo tu doznala Yady zmn. Nejvyaaí správní soud nejprve z dovodu absence právní úpravy dovodil aplikaci výae úroku z vratitelného pYeplatku i na pYípady zadr~ovaného odpo tu, tedy ve výai repo sazby stanovené eskou národní bankou zvýaené o 14 % (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. záYí 2014 . j. 7 Aps 3/201334, KORDÁRNA). Zákonodárce posléze pYijal úpravu, která navýaení repo sazby sní~ila na 1 %. Tuto úpravu Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 16. ervence 2020 . j. 1 Afs 445/201947, . 4055/2020 Sb. NSS, shledal jako rozpornou s l. 183 smrnice Rady 2006/112/ES o spole ném systému dan z pYidané hodnoty, proto bylo tYeba nadále vycházet z úpravy ve smyslu rozsudku KORDÁRNA. Zákonodárce zvýaení repo sazby upravil na 2 % a pozdji pYijal aktuální úpravu úro ení ve výai poloviny úroku z prodlení. Z tchto zmn je zYejmé, ~e výae úroku z daHového odpo tu se v probhu úprav pohybovala v rozmezí, které nevybo ovalo (vyjma nepYimYen nízké výae) oproti úprav úroku z prodlení. Od uvedeného nemá zdejaí soud v nyní posuzované vci dovod se odchýlit.<br/>[22] NepYimYenost výae úroku z prodlení nelze dovozovat ani z tvrzeného zvýhodnní státu oproti daHovým subjektom. Ji~ krajský soud st~ovatelce vysvtlil, ~e výae úroku ze zadr~ovaného odpo tu nemo~e pYesn odpovídat úroku z prodlení, neboe zatímco úrok z prodlení je zalo~en protiprávním jednáním daHového subjektu, povinnost správce dan zaplatit úrok ze zadr~ovaného odpo tu vzniká, a koliv správce dan jedná po právu. V tomto ohledu Nejvyaaí správní soud pYipomíná, ~e a koliv nelze úroku z prodlení zcela odepYít omezenou sank ní povahu, podstatné je, ~e sank ní charakter není pYeva~ující, a naopak pYeva~uje ekonomická funkce úroku z prodlení.<br/>[23] Skute n srovnatelným institutem je tzv. úrok z neoprávnného jednání správce dan podle § 254 daHového Yádu (resp. podle úpravy ú inné od 1. 1. 2021 úrok z nesprávn stanovené dan). Podle § 254 odst. 1 daHového Yádu ve znní rozhodném pro posuzovanou vc je úrok z neoprávnného jednání správce dan konstruován zcela stejn jako úrok z prodlení  tj. výae repo sazby ur ené eskou národní bankou zvýaená o 14 procentních bodo. Podle úpravy ú inné od 1. 1. 2021 pak  [v]ýae úroku z nesprávn stanovené dan odpovídá výai úroku z prodlení . Výae úroku, který musel zaplatit stát za neoprávnné jednání správce dan, tak byla a nadále je shodná s výaí úroku z prodlení, jeho~ zaplacením je povinován daHový subjekt v dosledku svého protiprávního jednání, a nelze tedy vobec uva~ovat o protiústavní nerovnosti mezi ochranou vlastnictví státu a daHových subjekto.<br/>[24] Poukazujeli st~ovatelka na skute nost, ~e výae úroku z prodlení iní v sou tu s penále za nesprávné daHové tvrzení 74 % domYené dan, nic to nemní na závru o pYimYenosti výae úroku z prodlení. St~ovatelka byla povinna pYiznat a ve lhot splatnosti uhradit daH ve správné výai. Neu inilali tak, jde toto pochybení k její tí~i. Celková výae úroku byla dána výhradn délkou, po kterou st~ovatelka daH neuhradila (omezenou horní hranicí 5 let prodlení podle § 252 odst. 2 daHového Yádu)  obdobn srov. výae citovaný rozsudek NSS . j. 6 Afs 271/202334 bod [19].<br/>[25] Ani délka daHové kontroly nemo~e mít na ur ení výae úroku z prodlení vliv. Správce dan má vést daHovou kontrolu v pYimYené délce vzhledem k rozsahu provYování, avaak délka daHová kontroly nezbavuje daHový subjekt povinnosti pYiznat a zaplatit daH v as a ve správné výai. Dojdeli k tomu a~ na podklad daHové kontroly, jde tato skute nost pln k tí~i daHového subjektu. Zajisté jsou i situace, kdy je pochybení daHového subjektu pYi ur ení výae dan omluvitelné. Pojde zejména o situace, kdy dojde k vývoji judikatury, který daHový subjekt nemohl pYedvídat, v dosledku eho~ se uká~e být jím pYiznaná a zaplacená výae dan nesprávnou. Na tato ospravedlnitelná pochybení míYí institut prominutí úroku z prodlení. I v takových pYípadech je tedy nutno úrok z prodlení pYedepsat, neboe právní úprava v tomto ohledu prostor pro správní uvá~ení neskýtá, posléze vaak mo~e být úrok z prodlení prominut. <br/>[26] Krajský soud té~ správn upozornil st~ovatelku, ~e výai úroku mohla ovlivnit ~ádostí o pose kání s úhradou dan. Po dobu pose kání úrok z prodlení nevzniká. Vznikal by vaak úrok z pose kané ástky, který by byl oproti úroku z prodlení ni~aí. Proto~e lze v souladu s § 156 odst. 4 daHového Yádu pose kání úhrady dan povolit i zptn ode dne splatnosti, lze takto zptn eliminovat vznik úroku z prodlení. V takovém pYípad zanikne vzniklý úrok z prodlení zptn, neboe po dobu pose kání je daHový subjekt povinen hradit úrok z pose kání. Nelze tedy pYisvd it st~ovatel inu argumentu, ~e pose kání s úhradou dan nemohlo mít vliv na nyní Yeaený pYípad.<br/>[27] Pro posouzení zákonnosti rozsudku krajského soudu je pak zcela irelevantní, zda by st~ovatelka v daném pYípad mohla úspan uplatnit nárok na náhradu akody zposobené výkonem veYejné moci ve smyslu zákona . 82/1998 Sb. Krajský soud na tuto mo~nost odkazoval pouze ve snaze uvést vý et mo~ností obrany daHového subjektu proti nezákonnému postupu správce dan  zda byl postup správce dan pYi daHové kontrole zákonný, i nikoliv, není pYedmtem Yízení v nyní posuzované vci; ostatn sama st~ovatelka zdoraznila, ~e v ~alob nezákonnost daHové kontroly nenamítala. <br/>[28] A koliv st~ovatelka podle svého tvrzení po dobu 2,5 roku nevdla, na co se daHová kontrola zamYuje, v dosledku eho~ nebyla schopna ur it daH, kterou by mla v as splatit, nelze odhlédnout od skute nosti, ~e své prodlení s placením dan ve správné výai zavinila sama  jak uvádí i v kasa ní stí~nosti, k odepYení nároku na odpo et dan z pYidané hodnoty doalo v dosledku její ú asti v podvodném Yetzci, o které vdt mohla a mla (tj. na základ tzv. vdomostního testu). Neschopnost v as ur it pYesn výai dan, kterou by mla st~ovatelka zaplatit, si tedy st~ovatelka pYivodila vlastním jednáním (bye svou povahou nikoliv úmyslným, nýbr~ nedbalostním). <br/>[29] Nejvyaaí správní soud tedy uzavírá, ~e zásada ne bis in idem nebyla poruaena, pokud byla st~ovatelka povinna uhradit úrok z prodlení podle § 252 daHového Yádu a zároveH penále podle § 251 daHového Yádu, neboe úrok z prodlení nelze pova~ovat za trestní sankci. Dále ani nic nesvd í o tom, ~e by úrok z prodlení dosáhl výae, kterou by bylo mo~no pova~ovat za nepYimYenou.<br/>5. Závr a náklady Yízení<br/>[30] S ohledem na výae uvedené Nejvyaaí správní soud uzavírá, ~e neshledal kasa ní stí~nost dovodnou, a proto ji podle § 110 odst. 1 poslední vty s. Y. s. zamítl (výrok I.).<br/>[31] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti Nejvyaaí správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 vty první s. Y. s. za pou~ití § 120 s. Y. s. }alovanému, jemu~ by jinak právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti pYísluaelo, Nejvyaaí správní soud náhradu náklado Yízení nepYiznal, proto~e mu podle obsahu spisu v Yízení o kasa ní stí~nosti ~ádné náklady nad rámec b~né úYední innosti nevznikly (výrok II.).<br/><br/>Pou ení: <br/>Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. Y. s.)<br/><br/><br/>V Brn dne 19. dubna 2024<br/><br/><br/>JUDr. Viktor Ku era<br/> pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>