<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 15 A 74/2019- 66 - text</title> </head> <body> ÿþ11<br/>15 A 74/2019<br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Mstský soud v Praze rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Martina KYí~e, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyn Mgr. Vry Jachurové v právní vci <br/>~alobkyn: V. V.<br/>zastoupená advokátem JUDr. Tomáaem Kotrlíkem<br/>se sídlem Kaprova 14, Praha 1<br/>proti <br/>~alovanému: Magistrát hlavního msta Prahy<br/>se sídlem Mariánské námstí 2, Praha 1<br/><br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 4. 4. 2019, .j. MHMP 619505/2019<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Rozhodnutí Magistrátu hlavního msta Prahy ze dne 4. 4. 2019, .j. MHMP 619505/2019 se zruauje a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/><br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobkyni náhradu náklado Yízení ve výai 19 456 K  do jednoho msíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce ~alobkyn advokáta JUDr. Tomáae Kotrlíka.<br/><br/>Odovodnní:<br/>I. PYedmt Yízení a obsah napadeného rozhodnutí<br/>1. }alobkyn se ~alobou domáhala zruaení rozhodnutí ~alovaného specifikovaného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen  napadené rozhodnutí ), kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí odboru ob ansko-správních agend ÚYadu mstské ásti Praha 12 (dále jen  správní orgán I. stupn ) ze dne 25. 10. 2017, .j. OOSA-Matr. 37938/50/2017 (dále jen  prvostupHové rozhodnutí ), jím~ nebylo vyhovno ~ádosti ~alobkyn ze dne 6. 9. 2017 o povolení zmny pYíjmení její nezletilé dcery E. N. B. (dále jen  dcera ~alobkyn ) z dosud u~ívaného pYíjemní na pYíjmení B. V. podle § 72 zákona . 301/2000 Sb., o matrikách, jménu, pYíjmení a o zmn nkterých souvisejících zákono, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o matrikách ).<br/>2. V odovodnní napadeného rozhodnutí ~alovaný uvedl, ~e ~alobkyn pYedmtnou ~ádost, podanou se souhlasem druhého rodi e, odovodnila tím, ~e by ráda umo~nila zachování rodové tradice a rodinného odkazu pYíjmení obou rodi o nezletilé, a zabránila tím vymYení nkterého z rodo. Dcera ~alobkyn má dvojí ob anství, eské po matce a mauricijské po otci. Je v jejím zájmu, aby byla snadno identifikovatelná svým pYíjmením ve spojení s obma rodi i. Dochází a bude docházet k situacím, kdy bude pobývat jen s jedním z rodi o, pYi em~ u~ívání pYíjmení bez odpovídající identifikace k matce jí posobí v eské republice problémy. S odkazem na § 72 odst. 2 zákona o matrikách a na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 5. 2011, .j. 1 As 26/2011  55 správní orgán I. stupn konstatoval, ~e z informa ního systému evidence obyvatel zjistil, ~e ~alobkyn má krom dcery také syna, T. V., a pYíjmení ~alobkyn tak bude v rodové linii zachováno. eská republika pova~uje dle § 28 odst. 1 zákona . 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o mezinárodním právu soukromém ) dceru ~alobkyn za eskou státní ob anku. Následn správní orgán I. stupn odkázal na § 862 odst. 1 zákona . 89/2012 Sb., ob anský zákoník, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  ob anský zákoník ) a § 19 odst. 2 zákona o matrikách a konstatoval, ~e rodi e dceYi ~alobkyn ur ili pYíjmení po otci, které u~ívá od 12. 12. 2016. Do té doby u~ívala pYíjmení V. Situaci, kdy by byla dítti ur ena dv pYíjmení, jedno po otci a druhé po matce, právní Yád nepYipouatí. Dle vyjádYení Honorárního konzula Mauricijské republiky v Praze na Mauriciu dti dostávají pYíjmení po otci, po matce jen tehdy, je-li v rodném listu uvedena pouze ona. Ani dle právního Yádu Mauricijské republiky by tak dcera ~alobkyn dv pYíjmení mít nemohla. Správní orgán I. stupn po~ádal o stanovisko také oddlení pé e o rodinu a dti odboru sociálních vcí ÚYadu Mstské ásti Praha 12 (dále jen  Stanovisko ), které uvedlo, ~e pokud se rodi e dohodli na u~ívání uvedených dvou pYíjmení, je v zájmu dcery ~alobkyn zmnu provést. <br/>3. Správní orgán I. stupn následn konstatoval, ~e rozhodnutí o zmn pYíjmení nále~í jemu. Má na nj vliv nejen zájem dcery ~alobkyn, ale také vá~nost dovodu pro povolení zmny. Provádt posuzování rozporu zmny pYíjmení s potYebami a zájmy nezletilé vaak není tYeba, <br/>není-li splnna kterákoliv z podmínek § 72 odst. 2 zákona o matrikách. Správní orgán dovody uvádné ~alobkyní neshledal natolik vá~nými, aby odovodHovaly povolení zmny z jednoho na dv pYíjmení, a proto ji nepovolil.<br/>4. Proti prvostupHovému rozhodnutí podala ~alobkyn odvolání, které ~alovaný neshledal dovodným. Uvedl, ~e na základ rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 5. 2011, .j. 1 As 26/2011  55 mo~e zmna pYíjmení spo ívat i v nahrazení dosud u~ívaného jediného pYíjmení více pYíjmeními. Vá~né dovody pro zmnu pYíjmení, které je navrhovatel povinen nejen tvrdit, ale také prokázat, mohou být rozné, napY. snaha navázat na rodovou tradici, reakce na nespravedlnost, která se udála pYedkom za minulého re~imu apod. }alovaný konstatoval, ~e dcera ~alobkyn se narodila 1. 3. 2016 v Praze. Otec nebyl v dob narození v matri ním zápisu uveden, a dcera ~alobkyn tak nesla pYíjmení matky. Otcovství bylo ur eno po narození p. S. B. Rodi e se pYi ur ení otcovství dohodli, ~e dcera ~alobkyn ponese pYíjmení po otci. PYímým potomkem ~alobkyn je také T. V. Dcera ~alobkyn je státní ob ankou eské republiky a republiky Mauricius. Dne 6. 9. 2017 podala ~alobkyn pYedmtnou ~ádost, pYi em~ jako hlavní dovody uvedla zachování rodové tradice a rodinného odkazu pYíjmení obou rodi o, umo~nní u~ívat pYíjmení nejen ve tvaru po otci, ale také po matce, a dále skute nost, ~e u~ívání mauricijského pYíjmení bez odpovídající identifikace k matce posobí v eské republice problémy.<br/>5. }alovaný se neztoto~nil s námitkou nutnosti zachování rodové tradice. PYíjmení B. V. nebyl oprávnn u~ívat nikdo z pYedko nezletilé, a jedná se tak pYíjmení nové, neboe na pYíjmení osoby je nutno nahlí~et jako na jeden celek. V tomto smyslu se skutkový stav v posuzovaném pYípad liaí od skutkového stavu v pYípadu, o nm~ bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 5. 2011, .j. 1 As 26/2011  55. }alobkyn má i druhého potomka, který je nositelem pYíjmení ze strany matky, a tudí~ pokra ovatelem rodové tradice. Nenastane tedy situace vymYení rodu  po me i . PYíjmení by mlo umo~Hovat pYiYazení osoby k rodin nesoucí shodné pYíjmení, i k nkterému z jejích leno, nenesou-li toté~ pYíjmení. Po~adované pYíjmení je vaak nové a jeho nositelem není ~ádný z rodi o ani sourozenco dcery ~alobkyn.<br/>6. Stran tvrzení o dvojím státním ob anství dcery ~alobkyn ~alovaný odkázal na ji~ shora uvedené vyjádYení honorárního konzula republiky Mauricius. Tvrdí-li ~alobkyn, ~e jeho vyjádYení je nepYesné a nesprávné, mla by uvedenou skute nost také prokázat, co~ se nestalo. Mauricijským cestovním dokladem dcery ~alobkyn . C121828 bylo prokázáno, ~e v republice Mauricius u~ívá pouze pYíjmení otce a v tomto smyslu jsou její osobní údaje ve shod v obou státech, jejich~ státní ob anství má.<br/>7. K tvrzení o obtí~ích, které u~ívání sou asného pYíjmení dcery ~alobkyn bez identifikace k matce pYináaí (nesrozumitelnost, nesprávná výslovnost), ~alovaný uvedl, ~e po~adovaná zmna je ve vztahu k této námitce kontradiktorní, neboe dcera ~alobkyn by byla povinna u~ívat pYíjmení v celé jeho podob, tedy v etn ji~ nyní  problematické ásti. Stran tvrzení o nedostate né identifikaci k matce pak ~alovaný konstatoval, ~e se v eské republice jedná o b~ný stav, kdy dít rodi o, kteYí nenesou spole né pYíjmení, u~ívá pYíjmení pouze jednoho z nich. V této souvislosti odkázal na § 19 odst. 2 zákona o matrikách a poznamenal, ~e je zde patrná snaha zákonodárce omezit pYípustnost u~ívání více pYíjmení. Dohodou rodi o bylo dceYi ~alobkyn ur eno pYíjmení v souladu s právní úpravou a bylo na nich, zda jí ponechají pYíjmení V., i zvolí pYíjmení po otci. PYedmtná ~ádost vyvolává dojem, ~e jde o snahu zmnit nevhodn zvolené pYíjmení po otci. To vaak není dovod natolik záva~ný, aby byla zmna povolena. <br/>8. Klí ové pro povolení zmny pYíjmení je posouzení vá~nosti dovodu pro takovou zmnu. Zmna pYíjmení dle § 72 odst. 2 zákona o matrikách je specifickou, samostatnou matri ní skute ností, na kterou nelze vztáhnout § 70 tého~ zákona. To ale neznamená, ~e by sou asn nemla být zohlednna zásada omezené pYípustnosti u~ívání více pYíjmení, vyjádYená také v § 862 odst. 1 ob anského zákoníku, která se projeví v pYísném zkoumání, zda je zmna odovodnna skute nostmi, pro které neposta í zmna jediného pYíjmení na jiné jediné pYíjmení. }alovaný nezpochybHuje mo~nost povolení takovéto zmny, je vaak toho názoru, ~e rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 5. 2011, .j. 1 As 26/2011  55 nepYiléhá skutkovému stavu nyní posuzované vci, neboe st~ovatel odvozoval své právo u~ívat dv pYíjmení od oprávnní svého otce, který dv pYíjmení nabyl narozením po pYedcích a ob pYíjmení ur itou dobu u~íval. }alobkyn vaak ~ádá o povolení zmny pYíjmení na tvar, který se v rodové linii nikdy nevyskytoval a jeho~ nositelem není nikdo z rodiny nezletilé. Odovodnní pYedmtné ~ádosti není spjato s ~ádnou osobou, která by u~ívala více pYíjmení. Za naplnní uvedené zásady lze pYitom jen st~í pova~ovat vytváYení nových pYíjmení dtí slo~ených z pYíjmení rodi o.<br/>9. }alovaný nesouhlasil ani s tvrzením, ~e správní orgán I. stupn nezohlednil zájmy nezletilé. Pro zmnu pYíjmení musí být dán vá~ný dovod, a a~ je-li dán, posoudí správní orgán, zda je zmna v souladu se zájmy a potYebami nezletilého. Správní orgán I. stupn vaak vá~nost tvrzených dovodo vyvrátil a ~alovaný se s ním ztoto~nil. Není v zájmu dcery ~alobkyn, aby nesla pYíjmení, které jako celek není toto~né s pYíjmením ~ádného z leno rodiny a neodpovídá ani pYíjmení, které u~ívá v jiném stát, jeho~ je také ob ankou. Ke Stanovisku pak uvedl, ~e nemá relevantní dokazní hodnotu, neboe se jedná pouze o stru né konstatování, nebere v potaz dalaí okolnosti konkrétního pYípadu a z jeho obsahu je zYejmé, ~e bylo vydáno bez znalosti skutkového stavu a pomro dot ených osob.<br/>10. Stran tvrzení, ~e navrhovanou zmnou pYíjmení není nijak dot en veYejný zájem na stálosti pYíjmení, ~alovaný konstatoval, ~e pYi zmn pYíjmení je nutné nalézt spravedlivou rovnováhu mezi voli ~adatele smYující ke zmn a uvedeným veYejným zájmem. Dcera ~alobkyn navzdory svému nízkému vku ji~ jednou pYíjmení zmnila a pYedmtná ~ádost smYuje k ji~ tYetí podob jejího pYíjmení v krátké dob, co~ nekoresponduje s po~adavkem stálosti základních identifika ních údajo. Správní orgán I. stupn postupoval správn nejen procesn, ale i v meritu vci. PrvostupHové rozhodnutí bylo vydáno v souladu s platnou právní úpravou, je Yádn odovodnno a skute nosti v nm uvedené odpovídají zjiatnému skutkovému stavu.<br/>II. Obsah ~aloby<br/>11. }alobkyn v ~alob soudu navrhla, aby zruail jak napadené, tak prvostupHové rozhodnutí. Namítla, ~e ~alovaný nahlí~el na ~alobkyní po~adované pYíjmení ryze formalisticky, ani~ by se vcí zabýval z materiálního hlediska a primárn zkoumal oprávnný zájem dítte. Argumentem a contrario dovodila z § 72 odst. 4 zákona o matrikách, ~e zmna pYíjmení by mla být povolena, pokud to odovodHují oprávnné zájmy a potYeby nezletilého, co~ vaak ~alovaný ignoroval. <br/>12. Ve správním Yízení bylo prokázáno, ~e je v zájmu dcery ~alobkyn u~ívat pYíjmení v po~adovaném tvaru, ani~ by stála pYed volbou, jaké jedno pYíjmení má nést, a to zejména vzhledem k jedine ným okolnostem jejího pYípadu. Následn zopakovala odvolací argumentaci týkající se dvojího ob anství dcery a astého cestování z dovodu pYíbuzenských vztaho a konstatovala, ~e tvar pYíjmení po obou rodi ích by nepochybn pomohl zajistit snadnjaí fungování a ka~dodenní ~ivot dcery ~alobkyn, neboe by ji jednozna n identifikoval jak s matkou, tak s rodinou otce. Lze si toti~ t~ko pYedstavit, ~e by se uvedená situace obeala bez negativních následko pro dceru ~alobkyn. V této souvislosti ~alobkyn poukázala také na medializovaný pYípad matky, která pYi svém letu do zahrani í musela slo~it prokazovat mateYství k nezletilému synovi, pYesto~e u sebe mla jeho cestování pas, a to práv z dovodu, ~e nesla jiné pYíjmení ne~ syn. Otec dcery ~alobkyn navíc v dob mezi podáním odvolání a vydáním napadeného rozhodnutí zemYel. I proto je v zájmu dcery ~alobkyn, aby nesla pYíjmení i ve tvaru po otci, a mohl tak být zachován jeho odkaz. }alobkyn je poslední nositelkou pYíjmení  V. , která má vlastní potomky. Pokud ob její dti neponesou její pYíjmení, jeho odkaz z rodiny snáze vymizí. Skute nost, ~e v pYípad dcery ~alobkyn se jedná o pYíjmení B. V., je v tomto smru nerozhodná a ze strany ~alovaného jde o formalismus. I otec dcery ~alobkyn byl v jeho rodin posledním nositelem pYíjmení B., který ml vlastního potomka, a tedy i odkaz uvedeného pYíjmení by snáze vymizel. Argumentaci, ~e by se jednalo o zcela nové pYíjmení, ozna ila ~alobkyn za ú elovou, formalistickou a nesledující zájem dítte. Po~adovaný tvar pYíjmení je jediný mo~ný, jak dceru ~alobkyn v budoucnu jednozna n ztoto~nit jak s matkou, tak s otcem. Lze si t~ko pYedstavit, ~e by se situace matky  cizinky  pobývající s díttem dlouhou dobu v zahrani í, ani~ by dcera nesla její pYíjmení, obeala bez negativních dosledko pro dít. V této souvislosti ~alobkyn znovu poukázala na nedávno medializovaný pYípad a uvedla, ~e z opatrnosti sebou pYi cestování vozí i rodný list dcery, co~ vaak ozna ila za absurdní. Správní orgány vaak kladou na ~alobkyni i její dceru excesivní a nesmyslné po~adavky. Vaem problémom by pYitom zamezila po~adovaná zmna pYíjmení. <br/>13. Stran poukazu na b~ný stav spo ívající v situaci, kdy dít rodi o, kteYí nenesou stejné pYíjmení, u~ívá pYíjmení toliko jednoho z nich, ~alobkyn namítla, ~e ~alovaný opomenul specifikum projednávané vci, a sice to, ~e dcera ~alobkyn má rodiny ze dvou rozných zemí a má dvojí ob anství, v dosledku eho~ ~alobkyn s dcerou dlouhodob a opakovan pobývá ve dvou rozných zemích, ani~ by dcera ~alobkyn mohla u~ívat pYíjmení, které je s ~alobkyní ztoto~nitelné. <br/>14. }alobkyn zpochybnila také argument ~alovaného stran snahy zákonodárce omezit pYípustnost u~ívání více pYíjmení a s odkazem na ji~ zmiHovaný rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 5. 2011, .j. 1 As 26/2011  55 konstatovala, ~e za zmnu pYíjmení dle § 72 odst. 2 zákona o matrikách lze pova~ovat i nahrazení jednoho pYíjmení dvma, pYi em~ na posuzování ~ádosti o zmnu dle pYedmtného ustanovení nelze aplikovat § 70 odst. 1 tého~ zákona. Po~adovaná zmna je tedy pYípustná, existuje-li pro to vá~ný dovod a jiné omezení nelze v daném pYípad uplatHovat. Je nepYípustné, aby ~alovaný dával ~alobkyni k tí~i skute nost, ~e jde o zmnu jednoho pYíjmení na dv. Ustanovení § 19 odst. 2 zákona o matrikách a § 862 odst. 1 ob anského zákoníku se vztahují na ur ení pYíjmení po narození, co~ není pYípad ~alobkyn. Zmna pYíjmení dle § 72 odst. 2 zákona o matrikách dalaím zákonným omezením nepodléhá. Ke stejnému závru dospl Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 17. 2. 2015, .j. 2 As 225/2014  20, který byl dále respektován v rozhodnutí Krajského úYadu Zlínského kraje ze dne 31. 10. 2018, .j. KUZL 56938/2018.<br/>15. Za nesprávný ozna ila ~alobkyn názor ~alovaného, ~e Stanovisko nemá ~ádnou dokazní hodnotu. Je otázkou, pro  tedy vobec správní orgán I. stupn Stanovisko vy~adoval, kdy~ se jím dále neYídil a pro  k nmu nepYihlédl ani ~alovaný. Takový postup je vadný, svévolný a rozporu se zájmy dítte.<br/>16. Dle ~alobkyn také neexistuje veYejný zájem na nepovolení po~adované zmny. Nést vícero pYíjmení je v sou asnosti mo~né [§ 660 písm. c) ob anského zákoníku], a to i dle judikatury, pokud jsou dány vá~né dovody pro zmnu pYíjmení. Tyto v posuzovaném pYípad dány jsou a zároveH není dot en veYejný zájem na stálosti pYíjmení. Po~adované pYíjmení toti~ není zcela nové, ale je odvozeno od pYíjmení rodi o. Dovody vyhovní pYedmtné ~ádosti jsou vá~né, kde~to argumentace ~alovaného je formalistická a ignoruje zájem nezletilé dcery ~alobkyn. V této souvislosti ~alobkyn optovn poukázala na shora zmínný pYípad Yeaený Krajským úYadem Zlínského kraje a konstatovala, ~e nyní posuzovaný pYípad je specifi tjaí v tom, ~e dovody pro zmnu jsou vá~njaí. Je tedy nutno dospt k závru, ~e ~alovaný poruail zásadu legitimního o ekávání, pYi em~ tímto postupem zasáhl také do práva ~alobkyn na spravedlivý proces. <br/>17. Vzhledem ke specifickému povodu dcery ~alobkyn a její jedine né rodinné situaci mo~e pouze po~adovaný tvar pYíjmení zajistit, ~e bude jednozna n identifikovatelná jak s rodinou matky, tak s rodinou otce bhem jejího pobytu v obou státech, jejich~ je ob ankou. V posuzovaném pYípad tedy existují vá~né dovody ve smyslu § 72 odst. 2 zákona o matrikách.<br/>III. VyjádYení ~alovaného k ~alob<br/>18. }alovaný ve vyjádYení k ~alob soudu navrhl, aby ~alobu zamítl. Následn zopakoval argumenty uvedené ji~ v odovodnní napadeného rozhodnutí a nad rámec této argumentace uvedl, ~e skute nost, ~e má dcera ~alobkyn rodi e ze dvou rozných zemí a má dvojí státní ob anství, není specifická, ale naopak b~ná. K ~alobkyní namítanému medializovanému pYípadu pak uvedl, ~e se odehrál v zahrani í, pYi em~ letecká spole nost Southwest Airlines, která byla v pYípadu jedním za aktéro, následn vysvtlila, ~e na nkterých mezinárodních letiatích vy~aduje pYi cestování s nezletilým dodate né ovYení toto~nosti. Dle ~alovaného je na ka~dém klientovi, zda se pYepravním podmínkám podrobí i nikoliv. Jednalo se o ojedinlý pYípad, který nelze zobecnit. }alovaný napadeným rozhodnutím ~alobkyni do absurdní a ne~ádoucí pozice nepostavil. Ta zvolila své dceYi mauricijské pYíjmení na základ svobodného rozhodnutí, které nelze pYi ítat ~alovanému.<br/>19. }alobkyní namítaný rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 17. 2. 2015, <br/> .j. 2 As 225/2014  20 je na posuzovanou vc nepYiléhavý, alo v nm toti~ o zmnu pYíjmení nezletilého po uzavYení man~elství rodi o a zejména o vztah § 72 odst. 2 zákona o matrikách a § 860 odst. 1 ob anského zákoníku. Následn ~alovaný zopakoval svou argumentaci vztahující se k rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 5. 2011, .j. 1 As 26/2011  55. Zopakoval také, ~e v posuzované vci nebyly dány vá~né dovody pro zmnu pYíjmení, neboe veakeré ~alobkyní uvádné dovody správní orgány vyvrátily. Neobstojí argument o zachování rodové tradice a nesrozumitelnosti i neprakti nosti mauricijského pYíjmení, neboe v této otázce by povolením zmny k zásadní zmn nedoalo. Není v zájmu dcery ~alobkyn, aby nesla pYíjmení, které není toto~né s pYíjmením ~ádného z leno její rodiny. Posuzovaný pYípad není natolik specifický, aby byly dány vá~né dovody pro povolení zmny jediného pYíjmení na dv; individuální zájem ~alobkyn nepYeva~uje nad zájmem veYejným. <br/>20. K poukazu ~alobkyn na rozhodnutí Krajského úYadu Zlínského kraje ~alovaný uvedl, ~e není schopen posoudit, zda byl tímto rozhodnutím posuzovaný skutkový stav pYiléhavý nyní projednávané vci. }alovaný nespadá do vcné ani místní posobnosti uvedeného úYadu a není jeho rozhodnutím nijak vázán. Za nedovodnou tedy ~alovaný ozna il i námitku poruaení zásady legitimního o ekávání a uvedl, ~e by ji poruail práv tím, kdyby pYedmtné ~ádosti vyhovl. Závrem konstatoval, ~e ~alobkyn v pYedmtné ~ádosti neprokázala skute nosti natolik výjime né, aby provedení zmny opodstatHovaly. <br/>IV. Replika ~alobkyn<br/>21. V replice ~alobkyn reagovala na argumentaci ~alovaného tím zposobem, ~e ji ozna ila za toto~nou s argumentací uvedenou ji~ v odovodnní napadeného rozhodnutí a následn zopakovala svou ~alobní argumentaci. Odmítla tvrzení ~alovaného stran námitky poruaení zásady legitimního o ekávání a uvedla, ~e ~alovaný se s namítaným rozhodnutím Krajského úYadu Zlínského kraje ml mo~nost seznámit, neboe je ~alobkyn pYilo~ila jako pYílohu k ~alob. Stejn tak si jej mohl od uvedeného správního orgánu vy~ádat. Pokud zde existují dva skutkov shodné pYípady, avaak dva správní orgány stejné úrovn rozhodnou zcela opa n, jedná se dle mínní ~alobkyn o právn neudr~itelnou situaci. }alobkyn navíc prokázala, ~e její pYípad je co do okolností jeat specifi tjaí a dovody pro zmnu jeat vá~njaí, ne~ tomu bylo v namítaném pYípad, a pYesto pYedmtné ~ádosti nebylo vyhovno.<br/>V. Ústní jednání pYed soudem<br/>22. PYi ústním jednání setrvaly ob strany na svých procesních stanoviscích. Soud pYi jednání provedl dokaz kopií úmrtního listu otce dcery ~alobkyn pana S. B. ze dne 22. 2. 2019 . X, vystaveného Obecním úYadem v Pune, Indie a opatYeným apostilou Nejvyaaího soudu Mauricijské republiky. Ostatní dokazní návrhy soud pro nadbyte nost zamítl, neboe jejich provedení neshledal potYebným pro posouzení dovodnosti ~aloby.<br/>VI. Posouzení vci Mstským soudem v Praze<br/>23. Soud pYezkoumal napadené rozhodnutí i Yízení, které mu pYedcházelo, a to v rozsahu ~alobních bodo, kterými je vázán, pYitom vycházel ze skutkového a právního stavu v dob vydání rozhodnutí [§ 75 odst. 1, 2 zákona . 150/2002, soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. )]. Po provedeném Yízení dospl k závru, ~e ~aloba je dovodná.<br/>24. PYi rozhodování soud vycházel zejména z následující právní úpravy:<br/>25. Podle § 72 odst. 2 zákona o matrikách zmna pYíjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o pYíjmení hanlivé, nebo smané, nebo je-li pro to vá~ný dovod.<br/>26. Podle § 72 odst. 4 zákona o matrikách zmna jména nebo pYíjmení se nepovolí, jestli~e by zmna byla v rozporu s potYebami a zájmy nezletilého.<br/>27. Soud pYedn konstatuje, ~e otázkami, zda lze za zmnu pYíjmení pova~ovat také nahrazení jednoho pYíjmení dvma, a dále tím, co je  vá~ným dovodem ve smyslu § 72 odst. 2 zákona o matrikách, se ji~ v obma stranami zmiHovaném rozsudku ze dne 11. 5. 2011, .j. 1 As 26/2011  55 zabýval Nejvyaaí správní soud, který dospl k závru, ~e nahrazení jednoslovného pYíjmení víceslovným je zmnou pYíjmení a pojem  vá~ný dovod poskytuje zna nou obsahovou pru~nost, která umo~nuje zohlednit vaechny okolnosti konkrétního pYípadu a nalézt spravedlivou rovnováhu mezi volí ~adatele smYující ke zmn pYíjmení a veYejným zájmem na stálosti pYíjmení osob. Nejvyaaí správní soud konkrétn konstatoval, ~e  § 70 odst. 1 zákona o matrikách se týká pouze tch pYípado, kdy u~ívání více pYíjmení je spojeno s matri ní událostí (§ 1 odst. 4 zákona o matrikách) i matri ní skute ností [§ 5 odst. 1 písm. b) zákona o matrikách], ani~ by vaak zmna pYíjmení byla hlavním pYedmtem této události i skute nosti. Toto ustanovení se nevztahuje na ~ádost o zmnu pYíjmení dle § 72 zákona o matrikách. Zmna pYíjmení na základ ~ádosti je specifickou, samostatnou matri ní skute ností, co~ vyjadYuje i systematika zákona o matrikách, který upravuje tuto otázku v samostatném dílu. . O samostatnosti této úpravy ostatn svd í také ustanovení § 72 odst. 3 zákona o matrikách, které normuje zákaz povolit zmnu jména, jestli~e fyzická osoba mu~ského pohlaví ~ádá o zmnu na jméno ~enské nebo naopak, dále pokud ~ádá o zmnu jména na jméno zkomolené, zdrobnlé, domácké nebo jméno, které má ~ijící sourozenec spole ných rodi o. Pokud by se nejednalo o úpravu samostatnou, bylo by toto ustanovení nadbyte né. <br/>28. Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 11. 5. 2011 .j. 1 As 26/2011  55 dále konstatoval:  Pokud by ~ádosti o zmnu dosavadního jediného pYíjmení na více pYíjmení, která je odovodnna blízkým osobním i citovým vztahem k osob u~ívající více pYíjmení, nebylo vyhovno pouze kvoli tomu, ~e nejsou splnny podmínky § 70 odst. 1 zákona o matrikách, byl by ~adatel bezdovodn znevýhodnn oproti ~adateli, který by ze stejného dovodu ~ádal o zmnu z dosavadního jediného pYíjmení na jiné jediné pYíjmení. Právní Yád je zalo~en na relativním konceptu rovnosti, dle nho~ je pYípustný odlianý postup vo i rozným skupinám a jednotlivcom, jestli~e se tak dje dle kritérií racionálních a objektivních [viz napY. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/2000 ze dne 20. 2. 2001 (N 31/21 SbNU 273; 127/2001 Sb.), nebo rozsudek NSS ze dne 16. 4. 2008, .j. 1 Ans 2/2008  52]. Kritériem pro úspanost ~ádosti by v daném pYípad bylo, zda se navrhované pYíjmení po zmn má skládat pouze z jednoho pYíjmení, nebo více pYíjmení. Toto kritérium je sice objektivní, nicmén nikoliv racionální. VeYejný zájem na stálosti pYíjmení a snadné identifikaci osob je toti~ prolomen v obou pYípadech, a to se stejnými dosledky. Nelze tedy dospt k závru, ~e by rozdílné zacházení s tmito pYípady bylo opodstatnno veYejným zájmem. Tím mén v pYípad, kdy identifikace osob je zajiaeována pYedevaím pomocí v zásad nemnných rodných ísel. <br/>29. Správní orgán tedy zmnu pYíjmení musí povolit jednak v pYípad, ~e správním uvá~ením dojde k závru, ~e zmn pYíjmení nebrání veYejný zájem (viz slovo  zejména u~ité pro pYípady demonstrativního vý tu pYípado zmny pYíjmení v § 72 odst. 2 zákona o matrikách), ale také v pYípad, ~e je dosavadní pYíjmení hanlivé, nebo smané, nebo je-li pro zmnu pYíjmení vá~ný dovod. V~dy pYitom musí (i vzhledem k l. 10 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod <br/>a l. 8 odst. 1 a 2 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod) hledat spravedlivou rovnováhu mezi volí ~adatele a veYejným zájmem na stálosti pYíjmení osob, jejich jednozna né identifikaci a pYiYazení osoby k rodin nesoucí shodné pYíjmení. <br/>30. Soud následn pYistoupil k hodnocení toho, nakolik byly shora uvedené závry plynoucí z citované judikatury Nejvyaaího správního soudu správními orgány pYi jejich rozhodování zohlednny. Správní orgány pYedmtnou ~ádost o zmnu pYíjmení dcery ~alobkyn zamítly poté, co uplatnily správní uvá~ení a posoudily neur itý správní pojem  vá~ný dovod .<br/>31. }alobní námitku vytýkající ~alovanému nesprávnou aplikaci § 72 odst. 2 zákona o matrikách shledal soud dovodnou. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spo ívá dle náhledu soudu v tom, ~e správní orgány nesprávn posoudily zjiatný skutkový stav tak, ~e nenaplHuje neur itý právní pojem  vá~ný dovod obsa~ený v ustanovení § 72 odst. 2 zákona o matrikách. <br/>32. Z odovodnní rozhodnutí správních orgáno obou stupHo je zYejmé, ~e za  vá~ný dovod pova~ovaly správní orgány pouze dv Nejvyaaím správním soudem v rozsudku ze dne <br/>11. 5. 2011, .j. 1 As 26/2011  55 zmínné situace, tedy navázání na rodovou tradici a reakci na nespravedlnost na pYedcích ~adatele. Tímto postupem správní orgány nesprávn zú~ily interpretaci neur itého právního pojmu  vá~ný dovod toliko na dva práv popsané pYípady, zcela vaak pYehlédly, ~e Nejvyaaí správní soud v jimi citované judikatuYe naopak konstatoval, ~e dovody pro zmnu pYíjmení mohou být rozli né a navázání na rodovou tradici zmínil pouze jako pYíklad naplHující podmínku § 72 odst. 2 zákona o matrikách. V této souvislosti je nutno konstatovat, ~e od vydání uvedeného rozsudku Nejvyaaí správní soud ve své rozhodovací praxi ozna il dalaí okolnosti, které je mo~no pod uvedený neur itý právní pojem podYadit. NapYíklad v rozsudku ze dne 17. 2. 2015, .j. 2 As 225/2014 - 20 dovodil, ~e vá~ný dovod mohou pYedstavovat také psychické potí~e nezletilého (dále potvrzeno také rozsudkem Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 2. 2016, .j. 2 As 324/2015  16). <br/>33. Dále je nutno poukázat na skute nost, ~e ustanovení § 72 odst. 2 zákona o matrikách uvádí jako pYíklady povolení zmny pYíjmení hanlivá nebo smaná, pYi em~ tyto kategorie jsou samy o sob subjektivní. Je tak nutno dovodit, ~e smyslem institutu zmny pYíjmení je, nebrání-li tomu veYejný zájem, vyhovt ~adateli, pokud pova~uje své pYíjmení za velmi nekomfortní, pokud jde o jeho u~ívání. }alobkyn uvedla jasné a podle soudu také pádné dovody pro po~adovanou zmnu pYíjmení její dcery, a sice snadnjaí identifikovatelnost dcery s matkou a také zachování odkazu na oba rodi e, pYi em~ za specifikum pYípadu ozna ila skute nost, ~e její dcera má dvojí ob anství, a sice ob anství republiky Mauricius a ob anství eské republiky, a asto bude s ~alobkyní jako svou matkou navatvovat ob zem a rodiny obou svých rodi o. Takovéto zdovodnní je podle názoru soudu zcela racionální a není nepochopitelné. Pochopitelnost uvedené snahy ~alobkyn o zmnu pYíjmení své dcery je podle soudu dále umocnna skute ností, ~e otec dcery ~alobkyn v probhu správního Yízení zemYel, a tak snaha o zachování odkazu na otce v pYíjmení dcery ~alobkyn je lidsky zcela pochopitelná.<br/>34. Mén srozumitelné je v tomto smyslu stanovisko správních orgáno, které ve svých rozhodnutích jednotlivé ~alobkyní uvádné dovody vyvracejí a bagatelizují  viz napY. tvrzení o nesezdaných párech a skute nosti, ~e dti takovýchto páro mají b~n pYíjmení jen jednoho z rodi o a ne iní to problémy. Správní orgán I. stupn sice správn pYi posuzování pYedmtné ~ádosti uvedl, ~e se jedná o zmnu jednoslovného pYíjmení na víceslovné, nicmén toto posouzení vzhledem k zjiatnému skutkovému stavu muselo vést k závru, ~e vyhovním pYedmtné ~ádosti nemohou být poruaena práva jiných osob. }alobkyn dle názoru soudu dostate n tvrdila a v tomto smyslu také prokázala vá~né dovody, které ji k podání pYedmtné ~ádosti vedly (identifikace ~alobkyn s dcerou s ohledem na specifika rodinného ~ivota ~alobkyn a její rodiny, po~adavek na zachování pYíjmení obou rodi o). Pokud by správní orgány skute n pomYovaly konkrétní okolnosti daného pYípadu formující individuální zájmy dcery ~alobkyn s veYejným zájmem na stabilit pYíjmení a snadné identifikaci osob, co~ vzhledem k l. 8 Úmluvy mly, musely by dospt k závru, ~e vyhovní pYedmtné ~ádosti nic nebrání. <br/>35. Vyhovním pYedmtné ~ádosti nemohou být veYejný poYádek ani zájmy spole nosti i jednotlivco jakkoliv naruaeny. Stát by neml svévoln zasahovat do osobní sféry jednotlivce, není-li takovýto zásah odovodnn zákonem, a pYi svém rozhodování musí v~dy dbát o to, aby byla nalezena spravedlivá rovnováha mezi zájmy individuálními a zájmy veYejnými. }alovaný vaak pYi vydání napadeného rozhodnutí v souladu s tmito imperativy nepostupoval. <br/>36. Správní orgán ml pYi posuzování pYedmtné ~ádosti na jedné misce vah vá~it voli ~alobkyn, resp. v tomto pYípad voli dcery ~alobkyn a její oprávnné zájmy a na misce druhé veYejný zájem na stálosti pYíjmení osob, jejich jednozna né identifikaci a pYiYazení osoby k rodin nesoucí shodné pYíjmení. Hledáním spravedlivého pomYování popsaných hodnot se vaak správní orgány obou stupHo ve správních rozhodnutích v podstat vobec nezabývaly, co~ je ostatn mo~no demonstrovat na zposobu, jakým se vypoYádaly se stanoviskem oddlení pé e o rodinu a dti odboru sociálních vcí ÚYadu Mstské ásti Praha 12, které odmítly se strohým tvrzením, ~e  nemá relevantní dokazní hodnotu, neboe se jedná pouze o stru né konstatování, nebere v potaz dalaí okolnosti konkrétního pYípadu a z jeho obsahu je zYejmé, ~e bylo vydáno bez znalosti skutkového stavu a pomro dot ených osob , ani~ by blí~e popsaly, jaké konkrétní okolnosti mají na mysli a odovodnily svoj závr o neznalosti skutkového stavu a pomro. Uvedené strohé konstatování spíae nazna uje, ~e Stanovisko bylo v rozporu s názorem zastávaným správním orgánem I. stupn a ~alovaným, a bylo tak nutno popYít jeho relevanci, aby nenaruaovalo vnitYní soudr~nost argumentace správních orgáno. Nelze také pYehlédnout, ~e zájem na stálosti pYíjmení je v pYípad ~alobkyn, resp. její dcery notn oslaben, neboe ~ádanou zmnou pYíjmení o své povodní pYíjmení nepYijde a ustanovení § 72 odst. 2 zákona o matrikách výslovn zmnu pYíjmení umo~Huje. Jen t~ko lze toti~ v posuzovaném pYípad argumentovat nestabilitou pYíjmení osoby, kdy~ dceYi ~alobkyn by pYíjmení (získané po otci) de facto zostalo zachováno, toliko by k nmu bylo pYidáno jeat pYíjmení matky, které ji~ v minulosti njakou dobu nesla. Obdobnou argumentaci lze pYitom uvést také k po~adavku na jednozna nou identifikaci osob, která nemo~e být po~adovanou zmnou pYíjmení v zásad nijak naruaena, neboe je zajiaeována pYedevaím pomocí v zásad nemnných rodných ísel (shodn s ji~ shora citovaným rozsudkem Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 5. 2011, .j. 1 As 26/2011  55) a osoby standardn v probhu ~ivota pYíjmení mní zejména v souvislosti se sHatkem i rozvodem. Pokud pak jde o pYiYazení osoby k rodin nesoucí shodné pYíjmení, pak i veYejný zájem na této hodnot mo~e být po~adovanou zmnou pYíjmení dot en jen st~í. <br/>37. Nedovodnou soud naopak shledal námitku ~alobkyn o poruaení zásady legitimního o ekávání. }alobkyn spatYovala poruaení této zásady v tom, ~e správní orgány pYi svém rozhodování nezohlednily rozhodnutí Krajského úYadu Zlínského kraje ze dne 31. 10. 2018, .j. KUZL 56938/2018. <br/>38. RozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu v usnesení ze dne 21. 7. 2009, .j. 6 Ads 88/2006  132 uznal vynutitelnou vázanost správního orgánu správní praxí, která spo ívá v ustálené, jednotné a dlouhodobé innosti (pYíp. i ne innosti) orgáno veYejné správy, opakovan potvrzující ur itý výklad a pou~ití právních pYedpiso, neboe taková praxe na stran adresáto veYejné správy zakládá legitimní o ekávání, ~e v ní správní orgány budou pokra ovat. Jedno jediné rozhodnutí Krajského úYadu Zlínského kraje nelze v ~ádném pYípad pova~ovat za ustálenou, jednotnou a dlouhodobou innost, opakovan potvrzující ur itý výklad, která by mohla legitimní o ekávání ~alobkyn zalo~it. PYehlédnout nelze ani skute nost, ~e ~alobkyní namítané rozhodnutí Krajského úYadu Zlínského kraje .j. KUZL 56938/2018, kterým bylo zmnno povodn zamítavé prvostupHové rozhodnutí Magistrátu msta Zlína, Odboru ob ansko-správních agend ze dne 31. 5. 2018, .j. MMZL 069242/2018/OOSA/KoE, bylo vydáno a~ dne 31. 10. 2018, tedy a~ po vydání prvostupHového rozhodnutí v nyní projednávané vcí.<br/>VII. Závr a náklady Yízení<br/>39. Ze shora uvedených dovodo shledal soud ~alobu dovodnou, a proto prvým výrokem rozsudku podle § 78 odst. 1 a 4 s.Y.s. zruail napadené rozhodnutí pro nezákonnost a sou asn vrátil vc ~alovanému k dalaímu Yízení. Právním názorem, který soud v tomto rozsudku vyslovil, bude ~alovaný v dalaím Yízení vázán (§ 78 odst. 5 s.Y.s.).<br/>40. Druhý výrok rozsudku o náhrad náklado Yízení vychází z § 60 odst. 1 s. Y. s. }alobkyn mla ve vci plný úspch, a proto jí soud pYiznal náhradu dovodn vynalo~ených náklado Yízení pYed soudem, tvoYených zaplaceným soudním poplatkem za ~alobu ve výai 3 000 K  a dále náklady za právní zastoupení ~alobkyn advokátem, a to za tyYi úkony právní slu~by po 3 100 K  (pYevzetí a pYíprava zastoupení, sepis ~aloby, replika a ú ast na ústním jednání pYed soudem) a tyYi re~ijní pauaály po 300 K , celkem tedy 13 600 K  podle § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif). Proto~e zástupce ~alobkyn je plátcem dan z pYidané hodnoty, zvyauje se odmna o ástku odpovídající dani, kterou je tento povinen z odmny za zastupování a z náhrad hotových výdajo odvést podle zákona . 235/2004 Sb., o dani z pYidané hodnoty, tj. o ástku 2 856 K . Celková výae ~alobkyni pYiznané náhrady náklado Yízení tak iní 19 456 K . Tuto náhradu je ~alovaný povinen zaplatit ~alobkyni do jednoho msíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud. Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>Praha 25. listopadu 2021<br/><br/>Mgr. Martin KYí~ v. r. <br/>pYedseda senátu<br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje I. V.<br/></body> </html>