<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 8 A 43/2022- 38 - text</title> </head> <body> ÿþ10<br/>8 A 43/2022<br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Mstský soud v Praze rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyH Mgr. Jany Jure kové a Mgr. Andrey Veselé ve vci<br/><br/>~alobce<br/><br/><br/><br/><br/>proti <br/><br/>~alovanému<br/><br/>J. `.,<br/>bytem X,<br/>zastoupeného advokátkou JUDr. Alenou Pokornou Malachovou<br/>se sídlem PaYí~ská 67/11, Praha,<br/><br/> <br/><br/>Magistrát hlavního msta Prahy,<br/>se sídlem Mariánské námstí 2/2, Praha 1,<br/><br/>v Yízení o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 11. 2. 2022, . j.MHMP 454231/2022, <br/><br/><br/>takto:<br/><br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>Odovodnní:<br/>I.<br/>Základ sporu<br/>1. ÚYad mstské ásti Praha 11, odbor výstavby, jako stavební úYad pYísluaný podle zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (dále jen  stavební zákon ), vydal dne 5. 5. 2021 rozhodnutí . j. MCP 11/21/023636/OV  Bal, kterým podle § 134 odst. 5 stavebního zákona zakázal u~ívání stavby nazvané parkoviat Praha, H. M., k M., na pozemku p. . Xa, Xb v katastrálním území X (dále jen  parkoviat ), jejím~ je ~alobce vlastníkem.<br/>2. }alobce proti rozhodnutí ÚYadu mstské ásti Praha 11, odboru výstavby (dále jen  stavební úYad ) podal odvolání, o nm~ zamítav rozhodl ~alovaný napadeným rozhodnutím.<br/><br/>II.<br/>Obsah ~aloby a vyjádYení ~alovaného<br/><br/>3. }alovaný v podané ~alob uvedl, ~e stavební úYad na základ kontrolních prohlídek provedených na míst, které ~alobce ozna uje jako  PYedmtná plocha , rozhodl, ~e plocha, kterou stavební úYad Prahy 15 nazval jako parkoviat, je ve skute nosti pouze plocha s uje~dnou a zhutnnou zeminou a místy zasypanou drobným kamením. Z tchto dovodo stavební úYad usoudil, ~e tato plocha nesplHuje po~adavky uvedené v § 2 odst. 3 stavebního zákona, resp. ~e se nejedná o stavbu, o které by ml stavební úYad rozhodovat <br/>4. V dalaím rozhodnutí, které následovala po prohlídce, kdy na ploae ji~ byla zaparkovaná auta, vaak stavební úYad dospl k závru, ~e jde o stavbu, která je provozována bez povolení stavebního úYadu. Napadené rozhodnutí následuje tuto zmnu právní kvalifikace a pYiklání se k tomu, ~e PYedmtná plocha je stavbou. <br/>5. }alobce má za to, ~e existence zaparkovaných vozidel na ur ité ploae z ní vaak jeat nedlá stavbu (pYíp. terénní úpravu), která by ve smyslu stavebného zákona vy~adovala povolení. <br/>6. V podané ~alob ~alobce namítl, ~e stavební úYad pochybil, kdy~ stejnou vc posoudil poka~dé jinak. Rozhodnutí stavebního úYadu bylo vydáno v dosledku nelogi nosti a vnitYních rozporo procesu. PYedmtná plocha není stavbou, resp. nejde o stavbu, která by vy~adovala stavební povolení. <br/>7. Napadené rozhodnutí je nezákonné, neboe je nepYezkoumatelné. }alovaný v Yízení nedostate n zjistil skutkový stav vci, napadené rozhodnutí bylo vydáno na základ rozhodnutí v prvním stupni, které je v rozhodné ásti nicotné, a proto napadené rozhodnutí spo ívá na nesprávném právním posouzení vci. <br/>8. NepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí ~alobce spatYuje v tom, ~e se ~alovaný nezabýval vaemi odvolacími dovody a napadené rozhodnutí Yádn neodovodnil. }alovaný své rozhodnutí zalo~il na úvaze, ~e PYedmtná plocha je stavbou, ani~ by vysvtlil rozpor mezi tímto závrem a povodním závrem stavebního úYadu. }alovaný se vaak ani nezabýval uplatnnými odvolacími dovody ~alobce, kdy~ v odvolání byl ~alovaný zejména vyzván, aby rozporné úvahy a závry stavebního úYadu Yádn odovodnil. <br/>9. }alobce dále namítl, ~e stavební úYad v Yízení, které pYedcházelo vydání rozhodnutí, dostate n nezjistil skutkový stav vci, kdy~ nevzal v úvahu, ~e na povodních kontrolních prohlídkách bylo zjiatno, ~e PYedmtná plocha je plochou s uje~dnou a zhutnnou zeminou a místy zasypanou drobným kamením. <br/>10. }alovaný tak rozhodoval na základ neúplných a kontroverzních podklado. Jak uvedl, napadené rozhodnutí bylo vydáno na podklad rozhodnutí v prvním stupni, které je vaak v rozhodné ásti, tj. v ásti, kterou se zakazuje u~ívání parkovacího stání na pozemku, nicotné, a to proto, ~e první rozhodnutí vydané stavebním úYadem zalo~ilo pYeká~ku vci pravomocn rozhodnuté, co~ vylu uje, aby u~ívání pozemku jako parkovacího stání bylo jednou povoleno a opakovan druhým rozhodnutím ze strany stejného správního orgánu zakázáno. <br/>11. }alovaný dále podle ~alobce vc nesprávn právn posoudil, neboe pYedmtná plocha není ve smyslu stavebního zákona stavbou, ani terénní úpravou. Tvrzení ~alovaného, ~e pYedmtná plocha byla nepochybn vybudována pomocí stavebních technologií, nemá oporu v provedeném dokazování a správním spise, a nemá oporu ani ve stavebním zákon. <br/>12. Pro pYípad, ~e by se soud neztoto~nil s tvrzením ~alobce, ~e PYedmtná plocha není stavbou, ~alobce dále namítl, ~e nejde ani o terénní úpravu. <br/>13. }alobce odkázal na § 3 stavebního zákona s tím, ~e pro vymezení, zda jsou konkrétní práce na PYedmtné ploae terénní úpravou podléhající re~imu stavebního zákona, je rozhodující, zda se jimi podstatn mní vzhled prostYedí nebo odtokové pomry. Rozliait podstatnost i nepodstatnost zmn je povinností pYísluaného stavebního úYadu. Závr správního orgánu, zda ty i ony zemní práce podléhají re~imu stavebního zákona, by mlo být výsledkem jeho správního uvá~ení, které by vaak nemlo postrádat dokladn získané technické informace o ploaném a výakovém rozsahu provedených úprav terénu i o povodních odtokových pomrech. <br/>14. Závr stavebného úYadu postrádající kvalifikované právní zdovodnní, zda se jedná i nejedná o terénní úpravy ve smyslu stavebního zákona, jej iní nepYezkoumatelným práv se zYetelem k absenci argumento, o n~ je opYen. V tomto smru je podle ~alobce namíst, aby stavební úYad za ú elem u inní si úsudku o tom, zda zemní práce naplHují defini ní znaky terénních úprav dle § 3 odst. 1 stavebního zákona, spolupracoval s jinými správními orgány, zejména na úseku správy ve vodním hospodáYství, správy pozemních komunikací, pYípadn aby vyu~il expertní sou innosti, jak to umo~Huje stavební zákon. Pokud stavební úYad na tuto svou povinnost rezignoval, zatí~il Yízení vadou, která má citelný dopad do právní sféry ~alobce. <br/>15. }alobce stavebnímu úYadu i napadenému rozhodnutí vytýká, ~e nelze zjistit, jaký byl povodní vzhled terénu, jaké byly povodní odtokové pomry a ploaný a výakový rozsah u inných úprav terénu. Lze mít pYitom za samozYejmé, ~e pokud úYad konstatuje, ~e nedoalo k podstatným zmnám povodního stavu pozemku (vzhled a odtokové pomry), musí být napYed zjiatno a prokázáno, jaký byl povodní stav pozemku. Stavební úYad pochybil v tom, ~e svou úvahu ohledn posouzení terénních úprav nedostate n zdovodnil a jeho postup je tak nutno pova~ovat za nepYezkoumatelný práv z dovodu absence argumento, jimi~ by svoj právní názor na provedené terénní úpravy Yádn vysvtlil. <br/>16. }alovaný v písemném vyjádYení navrhl, aby ~aloba byla zamítnuta. }alovaný pYedn uvedl, ~e ~alobce nepopírá, ~e pYedmtnou plochu u~ívá jako parkoviat, tato skute nost vyplývá z veYejn pYístupných mapových zdrojo. Podstata argumentace v podané ~alob je tvrzení ~alobce, ~e pYedmtná odstavná plocha není stavbou ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona ani terénní úpravou ve smyslu § 3 odst. 1 stavebního zákona.<br/>17. }alovaný uvedl, ~e pYedmtná parkovací plocha o výmYe pYibli~n 1000 m² byla vybudována pomocí stavebních technologií, stavebních postupo, mezi které lze zahrnout vyrovnání stávajícího terénu a jeho následné vyatrkování. Proto lze pYedmtné parkoviat pova~ovat za stavbu. A koliv by v pYípad této plochy bylo vhodnjaí u~ít pojmu definovaném v ustanovení § 3 odst. 5 stavebního zákona, tedy jako stavební zámr, ~alovaný uvedl, ~e pYedmt Yízení, kterým je zákaz u~ívání stavby nazvané parkoviat je definován jasn a srozumiteln. PYedmtná plocha parkoviat nevy~aduje ohláaení i povolení ve smyslu § 104 a následujícího stavebního zákona, to vaak neznamená, ~e tento stavební zámr nevy~aduje ani územní rozhodnutí i územní souhlas.<br/>18. PYedmtný stavební zámr, kterým je plocha o výmYe 1000 m² u~ívaná jako odstavná parkovací plocha vy~aduje rozhodnutí o zmn vyu~ití území podle § 80 odst. 2 písm. c) stavebního zákona. Bez tohoto povolení nelze tuto plochu jako parkoviat u~ívat, tj. provozovat. Podle platného územního plánu sídelního útvaru hlavního msta Prahy, v etn zmny Z 2832/00, vydané formou opatYení obecné povahy íslo 55 z roku 2018 se pYedmtná plocha parkoviat nachází v nezastavitelném území celomstského systému zelen, v ploae lesní porosty.<br/>19. }alobce pYedmtnou stavbu vyu~ívá, tato stavba slou~í pro návatvníky zábavního parku  Krtkov svt , parkoviat je oploceno a ohrani ena dvma vjezdy do areálu. }alovaný uvedl, ~e z jeho úYední innosti je mu známo, ~e ~alobce v souvislosti s u~íváním zábavního areálu dlouhodob poruauje veYejný zájem na tom, aby stavební innost probíhala jen na základ stavebního povolení i jiného opatYení stavebního úYadu a v souladu s ním.<br/><br/>III.<br/>Posouzení ~aloby<br/>20. Mstský soud v Praze (dále také jen jako  mstský soud ) ovYil, ~e ~aloba byla podána v as, osobou k tomu oprávnnou, po vy erpání Yádných opravných prostYedko a splHuje vaechny formální nále~itosti na ni kladené. Soud pYezkoumal ~alobou napadené rozhodnutí i Yízení, které mu pYedcházelo, v rozsahu ~alobních bodo, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. Y. s.), pYitom vycházel ze skutkového a právního stavu v dob vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nim~ by byl povinen pYihlédnout z moci úYední, soud neshledal. O podané ~alob soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. Y. s. bez naYízení jednání, kdy~ ú astníci s rozhodnutím vci bez naYízení jednání souhlasili (souhlas ~alobce byl v souladu s § 51 odst. 1 vtou druhou s. Y. s. presumován) a dospl k závru, ~e ~aloba není dovodná.<br/>21. V prvé Yad mstský soud pokládá za nezbytné vytknout podané ~alob jistou obecnost a schemati nost. Mstský soud pYipomíná, ~e pokud ~alobce v ~alobních bodech neprezentuje dostate n konkrétní názorovou oponenturu vedoucí ke zpochybnní závro správního orgánu, nemusí pak soud hledat zposob pro alternativní a originální vyjádYení závro, k nim~ ji~ správn dospl správní orgán (podrobnji srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 11. 2014, . j. 6 As 54/2013-128). Na tomto míst je také vhodné pYipomenou závry rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu, který rozsudku ze dne 24. 8. 2010, j. 4 As 3/2008-78 (publikován pod . 2162/2011 Sb. NSS), uvedl, ~e ~alobní bod  je projednání zposobilý v té v té míYe obecnosti, v ní~ je formulován, a pYípadn  v mezích této formulace - v probhu Yízení dále doplnn. K tomu je ale tYeba dodat, ~e míra precizace ~alobních bodo do zna né míry ur uje i to, jaké právní ochrany se ~alobci u soudu dostane. ím je ~alobní bod - bye i vyhovující - obecnjaí, tím obecnji k nmu mo~e správní soud pYistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na míst, aby soud za ~alobce spekulativn domýalel dalaí argumenty i vybíral z reality skute nosti, které ~alobu podporují. (bod 32 rozsudku).<br/>22. A koli je mstský soud nucen konstatovat, ~e napadenému rozhodnutí by bylo mo~no ur ité nedostatky vytknout, zejména absenci pou ení ~alobce, v soudním pYezkumu ohrani eném ~alobními body rozhodnutí ~alovaného obstojí. <br/>23. Nejprve se soud zabýval namítanou nepYezkoumatelností napadeného rozhodnutí.<br/>24. Mstský soud pYedesílá, ~e o rozhodnutí nepYezkoumatelné pro nesrozumitelnost se jedná mimo jiné tehdy, kdy~ je jeho výrok v rozporu s odovodnním nebo rozhodnutí vobec neobsahuje právní závry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jeho dovody nejsou ve vztahu k výroku jednozna né (srov. pYimYen rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Azs 47/2003 - 130, té~ rozsudek . j. 2 Ads 33/2003 - 78). Rovn~ to je pYípad rozhodnutí, jeho~ odovodnní nedává smysl, z nho~ by vyplývaly skutkové a právní dovody, které vedly správní orgán k vydání rozhodnutí (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 9. 2003, . j. 7 A 547/2002 - 24). Povinnost Yádného odovodnní rozhodnutí nelze mechanicky ztoto~Hovat s povinností poskytnout podrobnou odpov na ka~dý jednotlivý argument uplatnný v ~alob. Odpov na základní námitky v sob mo~e v nkterých pYípadech konzumovat i odpov na námitky díl í a související (srov. rozsudky NSS ze dne 14. 2. 2013 . j. 7 As 79/2012-54, ze dne 29. 8. 2013 . j. 7 As 182/2012-58 a ze dne 19. 2. 2014 . j. 1 Afs 88/2013-66).<br/>25. Jak se podává z obsahu správního spisu, ~alobce proti rozhodnutí stavebního úYadu podal odvolání, v nm~ vznesl tYi odvolací námitky. Tyto námitky doslova zní: <br/> 1/ na výae uvedených pozemcích se nevyskytuje ~ádná stavba parkoviat. V rozhodnutí není uvedena ~ádná úvaha, jak stavební úYad doael k závru, ~e se na výae uvedených pozemcích vobec njaká stavba nachází.<br/>2/ jedná se pouze o úpravu terénu (a vyrovnání stávajícího terénu), které nejsou terénními úpravami, neboe se jimi nemní vzhled nebo odtokové pomry.<br/>3/ odstavení vozidla na vlastním soukromém pozemku jeat neznamená, ~e se jedná o stavbu.<br/>Na základ výae uvedených námitek po~adují rozhodnutí o zákazu u~ívání, které má vady a nepYesnosti, je proto protiprávní, okam~it zruait. <br/>26. Jak vidno, ~alobce v rámci podaného odvolání nepYedkládá vcn ucelenou argumentaci proti rozhodnutí stavebního úYadu, nepYichází s vlastním popisem plochy respektive podoby této plochy a zposobu jakým je vyu~ívána, ani nevysvtluje obsah protokolu o kontrolní prohlídce na míst samém, kdy z poYízené fotodokumentace je zYejmé, ~e na ploae je zaparkována Yada vozidel.<br/>27. V napadeném rozhodnutí se ~alovaný odvolacími námitkami zabýval. V rozhodnutí uvedl, ~e pYedmtnou stavbou je vyatrkovaná parkovací plocha o rozloze pYibli~n 1000 m², aíYky pYibli~n 13,5 m, která slou~í pro návatvníky zábavního parku  K. s. na pozemcích p. . Xa a Xb v katastrálním území X. Parkoviat je oploceno a ohrani eno dvma vjezdy do areálu. V pYípad zákazu u~ívání plochy jako parkoviat je podstatná zejména skute nost, ~e se jedná o odstavnou (parkovací) plochu o výmYe pYibli~n 1000 m², která vy~aduje rozhodnutí o zmn vyu~ití území, podle § 80 odst. 2 písm. c) stavebního zákona. Bez tohoto povolení nelze tuto plochu jako parkoviat u~ívat, tj. provozovat. Je bezpYedmtné, zda vlastník stavby bude tuto stavbu nazývat úpravou terénu, odstavnou plochou i parkoviatm.<br/>28. Napadené rozhodnutí dostojí vaem po~adavkom, které jsou z hlediska pYezkoumatelnosti jeho odovodnní a povinnosti vypoYádat se s odvolacími námitkami na n jak zákonem, tak i na nj navazující judikaturou kladeny. <br/>29. Pokud jde o ~alobní námitku spo ívající v tom, ~e stavební úYad rozhodl o té~e vci dvakrát, a to rozdílným zposobem, mstský soud konstatuje, ~e ve správním spisu se jiné rozhodnutí, ne~ rozhodnutí stavebního úYadu o zákazu u~ívání parkoviat nenalézá. <br/>30. Argumentace ~alobce se týká jiného Yízení, a sice Yízení o odstranní stavby, které bylo zastaveno usnesením ze dne 5. 5. 2021, . j. MCP11/21/015111/OV/Bal, poznamenáním do spisu a které ~alobce pYedlo~il spolu s podanou ~alobou. Toto rozhodnutí vaak není pYedmtem soudního pYezkumu, tím je rozhodnutí vydané v Yízení o zákazu u~ívání stavby.<br/>31. Sou ástí správního spisu je toliko výzva k bezodkladnému ukon ení u~ívání stavby ze dne 18. 8. 2020, kdy byl ~alobce vyzván k bezodkladnému ukon ení u~ívání nepovolené stavby nazvané Parkoviat v katastrálním území X, pod pohro~kou ulo~ení pokuty podle § 178 odst. 1 písm a) stavebního zákona. V projednávané vci mstský soud pYezkoumává rozhodnutí ~alovaného ve vci zákazu u~ívání pro stavbu nazvanou Parkoviat, Praha, X. K této ~alobní námitce pak lze ve stru nosti odkázat na vyjádYení ~alovaného ze dne 24. 6. 2022, z nho~ se podává, ~e v jiném Yízení týkajícím se odstranní stavby stavební úYad dospl k závru, ~e se nejedná o stavbu, o které by ml rozhodovat. Toto rozhodnutí vaak není v rámci nyní vedeného Yízení pYezkoumáváno, a na posouzení dovodnosti podané ~aloby nemá vliv.<br/>32. Klí ová ~alobní námitka spo ívá v tom, ~e pYedmtná plocha není stavbou.<br/>33. Mstský soud pYedn vyael z popisu a fotodokumentace, jak jsou obsa~eny v protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 9. 4. 2021.<br/>34. V probhu jednání byl proveden dokaz fotografií dostupnou na stránce https://www.google.com/maps/search/krtkuv+svet+parkovani/@50.0503235,14.5619718,457m/data=!3m2!1e3!4b1?entry=ttu , ~alobce vaak objasnil, ~e jde o parkoviat umístné na jiném pozemku (jiného parcelního ísla), provedený dokaz mstský soud proto nevzal v úvahu ve svých skutkových závrech.<br/>35. Skutkové závry byly naopak u inny z fotografie dot ených pozemko, jak ji do spisu pYi jednání zalo~il ~alobce, jí~ byl dokaz rovn~ v rámci ústního jednání proveden. Uvedená fotografie navazuje na fotodokumentaci poYízenou pYi kontrolní prohlídce a soud z ní vzal za prokázané, ~e na ásti pozemko parc. . Xa a Xb v k. ú. X se nalézá plocha vysypaná atrkem dvojí barvy, s barevn oddlenými pruhy pro parkování, dYevné lavi ky a tato plocha je oplocena. V dob kontrolní prohlídky zde byla zaparkovaná vozidla.<br/>36. V protokolu je uvedeno: Jedná se o plochu, která je z velké ásti vysypána atrkem. `íYka plochy je pYibli~n 13,5 m a délka bude odmYena mezi vjezdy do areálu. V dob kontrolní prohlídky jsou na ploae zaparkována auta soukromá, slu~ební a kontejner pro odpad. Plocha je ohrani ena oplocením. Na míst byla poYízena fotodokumentace. Na fotodokumentaci jsou patrná zaparkovaná vozidla, jako~ i atrkový povrch plochy.<br/>37. Podle § 2 odst. 3 stavebního zákona (ve znní ú inném v dob vydání napadeného rozhodnutí) stavbou se rozumí veakerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montá~ní technologií, bez zYetele na jejich stavebn technické provedení, pou~ité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na ú el vyu~ití a dobu trvání. Do asná stavba je stavba, u které stavební úYad pYedem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se pova~uje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slou~í reklamním ú elom, je stavba pro reklamu.<br/>38. Podle § 3 odst. 1 tého~ zákona terénní úpravou se pro ú ely tohoto zákona rozumí zemní práce a zmny terénu, jimi~ se podstatn mní vzhled prostYedí nebo odtokové pomry, t~ební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou innost nebo innost provádnou hornickým zposobem, napYíklad skladovací a odstavné plochy, násypy, zavá~ky, úpravy pozemko pro zYízení hYiae a sportoviae, t~ební práce na povrchu.<br/>39. Podle § 80 odst. 2 písm. c) rozhodnutí o zmn vyu~ití území vy~adují odstavné, manipula ní, prodejní, skladové nebo výstavní plochy.<br/>40. Z obsahu správního spisu se podává, ~e plocha na pozemcích p. . Xa a Xb v katastrálním území H. M. je vyu~ívána jako parkoviat pro navazující zábavní park  K. s. . Literatura k tomu uvádí:  Dalaí nestavební inností, která mo~e mít zna ný vliv na své okolí, a tím i na veYejné zájmy chránné stavebním zákonem nebo jinými zvláatními pYedpisy, je u~ívání ploch k odstavným, manipula ním, prodejním, skladovým a výstavním ú elom. Proto stavební zákon vy~aduje k jejich u~ívání tímto zposobem vydání územního rozhodnutí. Stejn jako v pYípad terénních úprav, i zde zále~í na rozsahu vyu~ívaných ploch, pYípadn na konkrétním vyu~ití. Pokud se bude jednat o plochy od 300 m2 do 1000 m2, které navíc nebudou slou~it ke skladování a manipulaci s hoYlavými látkami nebo látkami, které mohou zposobit zne iatní ~ivotního prostYedí, bude podle § 96 odst. 2 písm. g) místo územního rozhodnutí sta it územní souhlas. V pYípad ploch do 300 m2, které neslou~í pro skladování nebo manipulaci s hoYlavými látkami nebo látkami, které mohou zposobit zne iatní ~ivotního prostYedí, pak není zapotYebí ani územního rozhodnutí ani územního souhlasu [§ 80 odst. 3 písm. b)].<br/>41. To vae platí pouze v pYípad, ~e odstavná, manipula ní, prodejní, skladová i výstavní plocha není stavbou - tedy pokud její vybudování není výsledkem stavební innosti. Pak by bylo nutné pro její realizaci vydat územní rozhodnutí. Zda je i není plocha stavbou, zále~í na zásahu do pozemku a na tom, jakým zposobem je plocha udlaná. NapYíklad odstavná plocha slo~ená z voln polo~ených panelo stavbou, i podle KS Hradec Králové 31 Ca 24/2002-27, není. Naopak, bude-li se provedení odstavné plochy blí~it napY. parkoviati, pak pravdpodobn stavbou bude (NSS 8 As 37/2013-40). (§ 76-83 Díl 4 Územní rozhodnutí. In: VÁVROVÁ, Eva, Veronika DOLE}ALOVÁ, Michal KNECHT, Vendula ZAHUMENSKÁ, Daniela KONE NÁ, Petra HUMLÍ KOVÁ, Karel ERNÍN a Jan STRAKO`. Stavební zákon: Praktický komentáY [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2023-11-7]. ASPI_ID KO183_p12006CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X).<br/>42. Podle rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 26. 8. 2013, j. 8 As 37/2013-40, pak platí:  skute nost, ~e parkoviat není pova~ováno za stavbu ve smyslu ob anského práva, nebrání závru, ~e parkoviat mo~e být stavbou pro ú ely stavebního práva, pokud splHuje pYedpoklady § 2 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006. <br/>43. Z uvedeného vyplývá, ~e pYedmtná plocha mo~e být pova~ována za stavbu, pYi splnní podmínek citovaného § 2 odst. 3 stavebního zákona; aby mohla být pou~ívána jako parkoviat, muselo by být vydáno v tomto smyslu územní rozhodnutí. <br/>44. Podle § 134 odst. 5 stavebního zákona, pokud není stavba u~ívána k povolenému ú elu nebo stanoveným zposobem anebo je u~ívána bez povolení, vyzve stavební úYad vlastníka stavby, aby nepovolený zposob u~ívání stavby bezodkladn ukon il. Sou asn jej pou í o postupu podle § 126 a 127. Není-li výzv vyhovno, stavební úYad vydá rozhodnutí, kterým u~ívání stavby zaká~e. Rozhodnutí je prvním úkonem v Yízení, odvolání proti nmu nemá odkladný ú inek.<br/>45. Mstský soud dospl k závru, ~e pYedmtná plocha je stavbou ve smyslu ust. § 2 odst. 3 stavebního zákona, jeliko~ jak ~alovaný správn uvedl, tato plocha byla vybudovaná pomocí stavebních technologií - stavebních postupo, mezi které lze zahrnout vyrovnání stávajícího terénu a jeho následného vyatrkování. Není tedy pravdou, jak tvrdí ~alobce, ~e se jedná o oby ejný pozemek pouze s terénní úpravou (zarovnáním), na kterém parkují auta. <br/>46. Jedná se tak o stavbu u~ívanou pro parkování vozidel, ani~ by bylo vydáno územní rozhodnutí nebo územní souhlas umo~Hující takové vyu~ití. Stavební úYad nepochybil, kdy~ tento zposob u~ívání plochy zakázal. Rozhodnutí ~alovaného bylo vydáno v souladu se stavebním zákonem a ~alobní námitky nejsou dovodné. <br/>47. V Yeaené vci mstský soud zaujal stanovisko k argumentaci ~alobce, zda parkoviat na pozemcích parc. . parc. . Xa a Xb v k. ú. X je stavbou podle § 2 odst. 3 stavebního zákona. Jak shledal, dosavadní judikatura správních soudo se stanovením kritérií, za nich~ má být parkoviat pova~ováno za stavbu, zabývala pouze okrajov a neposkytuje konzistentní závr, nezbytný pro právní jistotu ú astníko stavebnprávních vztaho. Mstský soud dospl k závru, ~e je vhodné, aby k uvedené problematice poskytl obecnjaí výklad.<br/>48. Definice pojmu  stavba v eském právním Yádu je upravena ve veYejnoprávním pYedpise, konkrétn v ji~ citovaném § 2 odst. 3 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso, kde se stavbou rozumí  veakerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montá~ní technologií, bez zYetele na jejich stavebn technické provedení, pou~ité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na ú el vyu~ití a dobu trvání&  . <br/>49. Literatura k tomu uvádí:  Stavební dílo ke svému vzniku vy~aduje v~dy naplnní alespoH tchto základních znako:<br/>a)Ú ast lidského initele (pYítomnost lovka) pYi  procesu stavní - vzniku stavebního díla jako zámrné lidské innosti sledující ur itý cíl <br/>b)Pou~ití stavebního materiálu (stavebních výrobko), kdy~ stavebním materiálem mo~e být, v závislosti zejména na typu, ú elu a místu stavby, prakticky cokoliv.<br/>c)Pou~ití stavební nebo montá~ní technologie k jeho vzniku [touto technologií lze v tomto pYípad bez rozliaení, zda jde v konkrétním pYípad o stavební nebo montá~ní technologii nebo o od sebe neoddlitelnou kombinaci obou (viz poznámka výae), jen velmi obecn a jist zjednoduaen vyjádYeno rozumt  soubor ur itých znalostí a dovedností (postupo) nutných ke vzniku stavebního díla ]. Nebylo by tedy mo~né hovoYit o stavebním díle, kdyby k jeho vzniku ~ádné takové ani základní schopnosti (znalosti, odborné postupy) tYeba nebyly (k  technologii stavní viz blí~e napY. judikatura k tomuto ustanovení - zejména body . 2, 4, 9 a 18).<br/>d)Ú el, ke kterému má stavební dílo po svém dokon ení slou~it (lze si jist jen obtí~n pYedstavit, ~e by nkdo za al pYipravovat realizaci jakékoliv stavby, ani~ by jeat pYedtím alespoH neuva~oval, k jakému ú elu bude toto dílo po svém dokon ení slou~it) [pozn.: lze konstatovat, jak uvedeno ji~ výae, ~e práv ú elem u~ívání (tj. ú elem, pro který je ur eno) se bude stavební dílo liait od jiných  dl , která jinak budou vykazovat shodn vaechny ostatní znaky stavebního díla].<br/>e)Stavební pozemek (resp. nejobecnji vyjádYeno jakékoliv místo, na nm~ bude stavba provádna, umístna), kdy~ stavba mo~e být v zásad umístna bu  pYímo na pozemku, nebo s ním musí být alespoH  zprostYedkovan (nepYímo) spojena (napY. posed umístný v korun stromu apod.).<br/>Tchto shora uvedených pt znako lze pova~ovat za základní (nezbytné) znaky stavebního díla, tj. stavby, bez jejich~  naplnní v ka~dém konkrétním pYípad nemo~e stavba vzniknout. (MALÝ, Stanislav. § 2 Základní pojmy. In: MALÝ, Stanislav. Stavební zákon: KomentáY [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2023-12-12]. ASPI_ID KO183_2006CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.)<br/>50. Z citace stavebního zákona tedy vyplývá, ~e zákon pou~ívá pojem  stavba ve smyslu výsledku stavební innosti.<br/>51. Co se tý e dosavadní judikatury správních soudo, vyael mstský soud pYi svých závrech z následujících rozhodnutí.<br/>52. Nejvyaaí správní soudu v rozsudku ze dne 26. 8. 2013, j. 8 As 37/2013-40 uvedl:  Skute nost, ~e parkoviat není pova~ováno za stavbu ve smyslu ob anského práva (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1470/2010), proto nebrání závru, ~e parkoviat mo~e být stavbou pro ú ely stavebního práva [srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, j. 5 Afs 24/2008-63, . 1752/2009 Sb. NSS, který pova~oval za stavbu ve smyslu stavebního práva zpevnnou betonovou plochu ur enou ke skladování zbo~í a parkování automobilo, a koliv se nejednalo o stavbu ve smyslu ob anského práva, srov. také § 103 odst. 1 písm. e) bod 17 a § 104 odst. 1 písm. f) stavebního zákona z roku 2006 ve znní zákona . 350/2012 Sb., které jako stavby ozna ují  manipula ní a odstavné plochy , nebo § 24 odst. 3 vyhláaky . 501/2006 Sb., který vztahuje zvláatní po~adavky na umíseování staveb také na  odstavná a parkovací stání ].<br/>53. V odkazovaném rozsudku ze dne 25. 9. 2008 5 Afs 24/2008 se Nejvyaaí správní soud vyjádYil k Yeaené otázce z pohledu daHového a uvedl:  Rozhodující pro ur ení, zda se u ploané stavby (ve stavebnprávním smyslu), jako jsou betonové i asfaltové plochy, jedná rovn~ z hlediska ob anskoprávního o stavbu spojenou se zemí pevným základem (§ 119 odst. 2 ob anského zákoníku) podléhající dani ze staveb dle zákona . 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, i naopak o sou ást pozemku, na nm~ se taková stavba nachází, nemo~e být pouze hledisko, zda lze danou stavební konstrukci oddlit od zem, ale také, zda je naplnna první podmínka § 120 odst. 1 ob anského zákoníku, tedy zda jde o sou ást pozemku, která k pozemku (jako~to k vci hlavní) podle jeho povahy nále~í, i nikoliv. <br/>54. V rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 5. 2021, j. 1 As 253/2020-73, se uvádí:  Ú el stavby ve smyslu § 79 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu, ve znní ú inném do 31. 12. 2012, lze zjistit jak z objektivního provedení stavby, tak ze zámru stavebníka, který lze ovYit z veakerých písemných doklado existujících ke stavb, v etn soukromoprávních ujednání (napYíklad ze smlouvy o dílo). <br/>55. Mstský soud dospl k závru, ~e parkoviat je stavbou podle § 2 odst. 3 stavebního zákona, pokud jsou sou asn splnny tyto podmínky:<br/>jde o výsledek stavební innosti umístný na pozemku, pYi ní~ byl s vyu~itím odborného postupu pou~it kompaktní stavební materiál umo~Hující stání automobilo, které je jeho pYeva~ujícím ú elem. <br/>IV.<br/>Závr a rozhodnutí o nákladech Yízení<br/><br/>56. S ohledem na vae shora uvedené dospl soud k závru, ~e rozhodnutí ~alovaného, kterým bylo odvolání ~alobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené ~alobní námitky uplatnné ~alobcem nejsou dovodné. Soudu tedy nezbylo, ne~ ~alobu jako nedovodnou podle § 78 odst. 7 s. Y. s. zamítnout. <br/>57. Výrok o nákladech Yízení mají oporu v § 60 odst. 1 s. Y. s., podle nho~ nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobce v Yízení úspaný nebyl, proto mu právo na náhradu náklado Yízení nepYísluaí. }alovanému, který ml v Yízení plný úspch, vaak ~ádné náklady spojené s tímto Yízením nad rámec jeho b~né administrativní innosti nevznikly, proto soud rozhodl, ~e se ~ádnému z ú astníko náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/><br/>Praha 6. prosince 2023 <br/>JUDr. Slavomír Novák v.r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.<br/></body> </html>