<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 As 85/2023- 82 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 As 85/2023 - 86<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Davida Hipara a soudco Lenky Krupi kové a Tomáae Foltase v právní vci ~alobce: IMMO INTERIMEX s. r. o., se sídlem Mírové námstí 490/12, Jablonec nad Nisou, zastoupen JUDr. Mojmírem Je~kem, Ph.D., advokátem se sídlem Betlémské nám. 351/6, Praha, proti ~alovanému: Krajský úYad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, za ú asti osob zú astnných na Yízení: I) V. O., II) H. O., oba zastoupeni Mgr. Lukáaem Míaou, advokátem se sídlem Milady Horákové 2047/23, Brno, III) J. P., IV) M. K., V) J. S., VI) F. S., VII) P. S., VIII) S. L., IX) I. V., X) M. H., XI) A. V., zastoupeni Mgr. Davidem Ferfeckým, advokátem se sídlem Podhorská 581/28, Jablonec nad Nisou, XII) Statutární msto Jablonec nad Nisou, se sídlem Mírové námstí 3100/19, Jablonec nad Nisou, v Yízení o kasa ní stí~nosti osoby zú astnné na Yízení I) a kasa ní stí~nosti osob zú astnných na Yízení III), IV), V) a VI), roti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 2. 2023, . j. 30 A 17/2022104,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nosti osob zú astnných na Yízení I), III), IV), V) a VI) se zamítají.<br/><br/>II. Osoby zú astnné na Yízení I), III), IV), V) a VI) nemají právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>III. Osoby zú astnné na Yízení I), III), IV), V) a VI) jsou povinny spole n a nerozdíln zaplatit ~alobci na náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti ástku 3 400 K  k rukám jeho zástupce, advokáta JUDr. Mojmíra Je~ka, Ph.D., a to do tYiceti dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/>IV. }alovaný a osoba zú astnná na Yízení XII) nemají právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti. <br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I.<br/><br/>[1] Osoby zú astnné na Yízení I) a II) podaly dne 23. 5. 2016 ~ádost podle § 142 odst. 1 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád (dále té~  správní Yád ) o deklaraci existence veYejn pYístupné ú elové komunikace na pozemcích p. . XA a XB v katastrálním území J. (dále té~  pYedmtné pozemky ), které jsou ve vlastnictví ~alobce. Magistrát msta Jablonec nad Nisou rozhodl dne 24. 1. 2017, ~e plocha na pYedmtných pozemcích není veYejn pYístupnou ú elovou komunikací podle § 7 odst. 1 zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále té~  zákon o pozemních komunikacích ). K odvolání ~alovaný jeho rozhodnutí zruail pro nedostate né zjiatní skutkového stavu. <br/><br/>[2] Po vrácení vci k novému projednání a doplnní dokazování Magistrát msta Jablonec nad Nisou dne 12. 2. 2019 opt rozhodl, ~e plocha na pYedmtných pozemcích není veYejn pYístupnou ú elovou komunikací. I toto rozhodnutí ~alovaný zruail, jeliko~ nebyl Yádn zjiatn skutkový stav. <br/><br/>[3] }alovaný posléze v rámci ochrany pYed ne inností povYil vedením Yízení Magistrát msta Liberec a poté Mstský úYad Turnov (dále té~  správní orgán ). Ten rozhodnutím ze dne 1. 2. 2021 ur il, ~e se na ásti pYedmtných pozemko od roku 1982 nachází veYejn pYístupná ú elová komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Rozhodnutím ze dne 26. 11. 2021 ~alovaný zamítl odvolání ~alobce a rozhodnutí správního orgánu potvrdil. <br/><br/>II.<br/><br/>[4] Rozhodnutí ~alovaného napadl ~alobce ~alobou, které Krajský soud v Hradci Králové (dále té~  krajský soud ) vyhovl, zruail rozhodnutí ~alovaného a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. Uvedl, ~e mezi ú astníky Yízení nebylo sporné naplnní první podmínky k osvd ení existence veYejn pYístupné ú elové komunikace (patrnost cesty v terénu). Dále shledal naplnní i druhé podmínky, neb komunikace slou~í ke spojení jednotlivých nemovitostí, respektive k jejich spojení s pozemní komunikací na pozemku parc. . XC v ulici S. Ke tYetí podmínce (souhlas vlastníka s obecným u~íváním pozemku) soud poukázal zejména na to, ~e správní orgán zcela pominul dv svdecké výpovdi (J. V. a T. V.) a nijak se s nimi nevypoYádal. Svdeckou výpov B. C. pak nehodnotil v celém kontextu. Existenci souhlasu s u~íváním pYedmtných pozemko dovodil na základ toliko ú elov vybrané ásti výpovdi jediného svdka a situa ního plánku pYedmtných pozemko, ze kterého zámr udlit souhlas s obecným u~íváním pYedmtných pozemko vyvodit nelze, respektive jedná se o závr velmi spekulativní povahy. Správní orgán zcela pominul tvrzení svdka, ~e se ml bývalý vlastník ( eská pojiaeovna) bránit obecnému u~ívání pYedmtných pozemko umístním dopravní zna ky  zákaz vjezdu , voláním policie a vykazováním nepovolaných osob. Sou asn nevysvtlil, pro  podle nj takové jednání nepYedstavuje vyjádYení kvalifikovaného nesouhlasu, za nj~ by naopak pova~oval instalaci brány na dálkové ovládání. }alovaný pYitom tato pochybení pYi zjiaeování skutkového stavu aproboval. Nadto se správní orgány nevypoYádaly s Yadou dokazo navrhovaných ~alobcem. Krajský soud dále ozna il za nepYesvd ivé jejich závry o splnní tvrté podmínky, tedy nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby. Za situace, kdy není sporu o tom, ~e k dot eným objektom (budovy . p. XD na ulici S. a . p. XE na ulici M.) existuje pYístup z ulice, mly správní orgány zdovodnit, pro  povaha tchto objekto vy~aduje pYíjezd k zadnímu traktu automobilem pYes pYedmtné pozemky. V tomto smru neposta uje konstatování, ~e se pYed budovou . p. XE nachází paí zóna. Bylo namíst zabývat se alternativními mo~nostmi parkování v docházkové vzdálenosti. Nutná a ni ím nenahraditelná komunika ní potYeba nemo~e být ve skute nosti pouze soukromým zájmem vlastníko sousedních nemovitostí za ú elem jejich komfortnjaího u~ívání. <br/><br/>III.<br/><br/>[5] Proti rozsudku krajského soudu podaly osoby zú astnné na Yízení III) a~ XI) kasa ní stí~nost z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále té~  s. Y. s. ). V ní namítaly, ~e krajský soud nesprávn hodnotil svdeckou výpov svdka C. Ten toti~ nemluvil pravdu. Nájemníci objektu . p. XD si nikdy nenechali zYídit brány pro pYíjezd na pozemek p. . XF. Tyto zYídil pYedchozí vlastník pYedmtných pozemko. Svdek T. V. je pak s ~alobcem personáln (má funkci v pYedstavenstvu ~alobce) i ekonomicky spojen, má tudí~ i zájem na výsledku Yízení. Navíc mu v dob, o ní~ vypovídal, bylo 17 let. Validita jeho výpovdi je proto nulová. Výpovdí svdka J. V. bylo prokázáno, ~e pYes pYedmtné pozemky navádl obchodní partnery a zákazníky ~alobce, tedy ~e je pou~ívaly i tYetí osoby. Osoby zú astnné na Yízení III) a~ XI) dále uvedly, ~e obyvatelé objektu . p. XD nepou~ívají projezd pYes pYedmtné pozemky k podnikatelským ú elom, ale toliko k vjezdu do svých gará~í, pYi em~ jiný pYíjezd není mo~ný (k tomu srov. zápis Policie R). Tento projezd zajistila eská pojiaeovna za náhradu za ást pozemku, na kterých stojí nyní gará~e. Od vzniku pYíjezdu z ulice S. nebyl obyvatelom . p. XD zakázán projezd pYes výae uvedené pozemky k pozemku p. . XF. Ke konkludentnímu souhlasu s veYejným u~íváním pYedmtných pozemko poukázaly na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, . j. 5 As 27/200966, . 2012/2010 Sb. NSS. Navrhly, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek zruail. <br/><br/>[6] Kasa ní stí~nost podaly také osoby zú astnné na Yízení I) a II), a to z dovodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. b) s. Y. s. Podle nich byl skutkový stav zjiatn dostate n a správní orgány se nemusely výslovn vypoYádat s ka~dým dokazním návrhem. Ji~ ve správním Yízení poukazovaly na spojení svdka T. V. se ~alobcem. Navíc je kamarádem jeho jednatele. Svdek J. V. pak vyslovil, ~e se mu nikdy nestalo, ~e by majitel pYedmtných pozemko vyslovil nesouhlas s jejich u~íváním. Nadto zásobování, které vjí~dí pYes vchod z M., na delaí dobu zablokuje komunikaci. Ani jedna z výpovdí proto nemo~e znamenat zmnu oproti zjiatnému skutkovému stavu. Krajský soud tak neml trvat na jejich vypoYádání. Svdek C. svou svdeckou výpovdí znevrohodnil své pYedchozí písemné prohláaení a jeho výpov není pravdivá ani ve vztahu ke stavb eské pojiaeovny na pYedmtných pozemcích. Pro správní orgány bylo rozhodné, ~e okruh osob u~ívajících pYedmtné pozemky byl takový, ~e ho tehdejaí vlastník nemohl uhlídat. Podle osob zú astnných na Yízení I) a II) neznamenalo pouhé dopravní zna ení kvalifikovaný nesouhlas s veYejným u~íváním pYedmtných pozemko, neboe v 80. letech neexistovalo soukromé vlastnictví v dneaním pojetí. Na pYedmtné pozemky zají~dl velký okruh osob a neslou~ily jen eské pojiaeovn, ale zajiaeovaly i dopravní obslu~nost pYilehlých dvoro. Dalaí soudem zmínné dokazy pak nejsou relevantní. Kupní smlouva z roku 2006 nemo~e zmnit ji~ dYíve udlený souhlas. Projektové dokumenty z roku 2000 správní orgány vyhodnotily. Také závry správních orgáno o nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeb jsou pYesvd iv odovodnny. Na obsluhu objekto je nutno pohlí~et hlediskem spole enského a technického pokroku, ke kterému patYí motoristická doprava. Ve vnitrobloku se pYitom ji~ desítky let nacházejí parkovací plochy a gará~e, které by bez pYípojné komunikace zcela ztratily mo~nost u~ívání. Správní orgán rovn~ konstatoval, ~e srovnatelná mo~nost parkování v docházkové vzdálenosti není. Krajský soud nezohlednil, ~e ~alobce v ~alob pouze opakoval svá vlastní tvrzení, a formuloval závazný právní názor jen v jeho prospch. Navrhly proto, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek zruail a vc vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení. <br/><br/>[7] Osoba zú astnná na Yízení II) vzala podáním ze dne 19. 5. 2023 kasa ní stí~nost zpt a osoby zú astnné na Yízení VII), VIII), IX), X) a XI) nezaplatily soudní poplatek. Nejvyaaí správní soud tak Yízení o tchto kasa ních stí~nostech zastavil usneseními ze dne 7. 6. 2023. Osoby zú astnné na Yízení I), III), IV), V) a VI) bude souhrnn dále ozna ovat té~ jako  st~ovatele .<br/><br/>IV.<br/><br/>[8] }alobce ve vyjádYení ke kasa ním stí~nostem vyzdvihl, ~e rozsudek . j. 5 As 27/200966 se vztahoval k odliané situaci  alo o snahu prohlásit neexistenci uznané veYejn pYístupné ú elové komunikace. Poukázal pak na rozsudek ze dne 9. 11. 2011, . j. 9 As 55/2011141, ve kterém Nejvyaaí správní soud vyslovil, ~e v pYípad pochybností o souhlasu je tYeba rozhodnout ve prospch ochrany vlastníka. Dodal, ~e vztah svdka a ú astníka Yízení podle judikatury nezakládá nezposobilost svd it. Zpochybnní kognitivních schopností svdka T. V. s ohledem na jeho vk pak nemá racionální dovod, obzvláat kdy~ do dvora sám vjí~dl. Svdek J. V. vypovdl, ~e pokud pYes pYedmtné pozemky jezdila vozidla obchodních partnero osob zú astnných na Yízení I) a II), dlo se tak na základ smlouvy o nájmu nebo v rozporu s volí vlastníka. Jestli~e si st~ovatelé vystavli ve vnitrobloku gará~ová stání, lze zajistit pYíjezdovou cestu nájemní smlouvou i dohodou s vlastníkem pozemku, nikoliv vyvlastnním bez náhrady a na náklady ~alobce. Umo~nilali eská pojiaeovna projezd pYes pYedmtné pozemky za náhradu (za ást pozemku), jedná se o protiplnní obdobné nájemní smlouv. Za konkludentní souhlas s veYejným u~íváním pozemku nelze pova~ovat nemo~nost kontrolovat vstup tYetích osob na pYedmtné pozemky. Nadto se jedná o nepodlo~ené tvrzení. Nelze souhlasit ani s tím, ~e dopravní zna ení není dostate né pro vyjádYení nesouhlasu s veYejným u~íváním vlastnictví. }alobce závrem poukázal na protahy v Yízení a nehospodárný postup ~alovaného, který dne 29. 5. 2023 zruail rozhodnutí správního orgánu a vc mu vrátil k dalaímu Yízení, a  mohl sám rozhodnout o vci. Xízení tak, na úkor ~alobce, dále prodlu~uje. }alobce navrhl, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nosti zamítl.<br/><br/>[9] }alovaný ve svém podání vyjádYil pYesvd ení o zákonnosti svého rozhodnutí. To bylo dostate n odovodnno a ~alovaný se v nm vypoYádal s mo~nými alternativními cestami a jejich dostate ností pro osoby zú astnné na Yízení. <br/><br/>[10] }alobce následn doplnil vyjádYení ke kasa ním stí~nostem o informace o pokra ování správního Yízení. <br/><br/>V.<br/><br/>[11] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nosti v mezích jejich rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/><br/>[12] Kasa ní stí~nosti nejsou dovodné.<br/><br/>[13] V souzené vci podaly osoby zú astnné na Yízení I) a II) dne 23. 5. 2016 ~ádost o deklaraci existence veYejn pYístupné ú elové komunikace nacházející se na pYedmtných pozemcích. }ádost odovodnily tím, ~e historicky pYedmtné pozemky slou~ily jako pYístupová komunikace pro dvory nejmén 3 domo. VeYejný pYístup byl zajiatn a respektován nejmén od 30. let minulého století. Situace se zmnila a~ v roce 2008; nový vlastník za al po~adovat za pYístup nájemné. Osoby zú astnné na Yízení I) a II) poukázaly na to, ~e souhlas (pYedchozího) vlastníka byl historicky dán. Zdoraznily, ~e pYedmtné pozemky jsou jediným mo~ným pYíjezdem do vnitrobloko bytových domo. <br/><br/>[14] Podle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích [ú] elová komunikace je pozemní komunikace, která slou~í ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potYeby vlastníko tchto nemovitostí nebo ke spojení tchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaYování zemdlských a lesních pozemko. PYísluaný silni ní správní úYad obecního úYadu obce s rozaíYenou posobností mo~e na ~ádost vlastníka ú elové komunikace a po projednání s Policií eské republiky upravit nebo omezit veYejný pYístup na ú elovou komunikaci, pokud je to nezbytn nutné k ochran oprávnných zájmo tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veYejného pYístupu na ú elové komunikace stanovené zvláatními právními pYedpisy tím není dot ena.<br/><br/>[15] Z tohoto ustanovení ve spojení s definicí pozemní komunikace podle § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích  podle nho~ je pozemní komunikací stru n Ye eno dopravní cesta ur ená k u~ití silni ními a jinými vozidly a chodci  plynou dva nutné znaky veYejn pYístupné ú elové komunikace: charakter dopravní cesty patrné v terénu a jeden ze tYí zákonných ú elo.<br/><br/>[16] Judikatura doplnila dalaí dva znaky, bez jejich~ splnní nelze v Yízení o ur ení právního vztahu (§ 142 správního Yádu) rozhodnout o tom, ~e na ur itých pozemcích existuje veYejn pYístupná ú elová komunikace. Tmito jsou souhlas (i konkludentní) vlastníka pozemku (nebo jeho právního pYedchodce) s obecným u~íváním a nutná komunika ní potYeba (napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 11. 2015, . j. 6 As 213/201514, . 3371/2016 Sb. NSS, a ze dne 30. 3. 2017, . j. 5 As 140/201485, . 3571/2017 Sb. NSS). <br/><br/>[17] Z výae uvedeného vyplývá, ~e defini ní znaky veYejn pYístupné ú elové komunikace jsou: (1) jedná se o stálou a v terénu patrnou dopravní cestu ur enou k u~ití vozidly nebo chodci; (2) cesta slou~í ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potYeby vlastníko tchto nemovitostí nebo ke spojení tchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaYování zemdlských a lesních pozemko; (3) vlastník pozemku, na kterém se cesta nachází, alespoH konkludentn souhlasil s obecným u~íváním tohoto pozemku; a (4) je dána nutná komunika ní potYeba, tak~e komunikace pYedstavuje nezbytnou spojnici pro vlastníky konkrétních nemovitostí.<br/><br/>[18] Ke vzniku veYejn pYístupné ú elové komunikace posta uje naplnní skute ností odpovídajících uvedeným defini ním znakom. Vaechny defini ní znaky musí být pYitom splnny sou asn. V pYípad, ~e schází bye i jediný, se o veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci nejedná (souhrnn napY. rozsudek ze dne 29. 8. 2017, . j. 7 As 63/201748, body 14 a~ 17, v etn citace po etné staraí judikatury). Jsouli naopak defini ní znaky naplnny, vzniká veYejn pYístupná ú elová komunikace pYímo ze zákona, nezávisle na jakémkoli správním rozhodnutí. <br/><br/>[19] V souzené vci u inil krajský soud sporným splnní posledních dvou defini ních znako veYejn pYístupné ú elové komunikace (souhlas vlastníka s obecným u~íváním a nutná komunika ní potYeba). Soud tedy dále pojedná práv o nich.<br/><br/>[20] V souvislosti se znakem uvedeným na tYetím míst je záhodno zdoraznit, ~e vznik veYejn pYístupné ú elové komunikace je zásahem do vlastnického práva vlastníka pozemko, na nich~ se nachází. Podle l. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod platí, ~e omezení vlastnického práva je mo~né ve veYejném zájmu, a to na základ zákona a za náhradu. Ústavní soud proto v nálezu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06, konstatoval, ~e pokud nkterá z podmínek nuceného omezení vlastnického práva absentuje, jedná se o neústavní poruaení vlastnického práva. V takových pYípadech lze ústavn konformn omezit vlastnické právo pouze se souhlasem vlastníka. Jeli vaak takový souhlas vlastníka dán, nelze ji~ o nuceném omezení vlastnického práva ve smyslu l. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod hovoYit. Ke vzniku veYejné ú elové komunikace je tedy tYeba udlení souhlasu vlastníka pozemku, na nm~ má komunikace vést.<br/><br/>[21] Souhlas se vznikem veYejn pYístupné ú elové komunikace mo~e její vlastník udlit bu výslovným prohláaením (pYípadn vnováním), nebo jej mo~e vyjádYit konkludentn tím, ~e v dob, kdy pozemek za al slou~it jako veYejn pYístupná ú elová komunikace, s tímto obecným u~íváním nevyslovil kvalifikovaný nesouhlas, a naopak strpl u~ívání pozemku jako komunikace (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 12. 2009, . j. 1 As 76/200960, . 2028/2010 Sb. NSS). Jinými slovy, neprojevilli vlastník kvalifikovaný nesouhlas se vznikem ú elové komunikace, má se za to, ~e jeho souhlas byl dán. K otázce kvalifikovaného nesouhlasu je mo~no odkázat na rozsudek . j. 5 As 27/200966, . 2012/2010 Sb. NSS, ve kterém Nejvyaaí správní soud uvedl:  jestli~e vlastník pozemku v minulosti, kdy pozemek za al slou~it jako ú elová komunikace, s tímto nevyslovil kvalifikovaný nesouhlas, jde o ú elovou komunikaci vzniklou ze zákona. Sta í, aby vlastník strpl u~ívání pozemku jako komunikace, v pYípad nesouhlasu musí vaak jít o aktivní jednání. <br/><br/>[22] Souhlasilli vlastník se zYízením ú elové komunikace, jsou jeho soukromá práva omezena veYejnoprávním institutem tzv. obecného u~ívání pozemní komunikace podle § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích Jedná se o  u~ívání vaeobecn pYístupných materiálních statko, které odpovídají jejich ú elovému ur ení, pYedem neomezeným okruhem u~ivatelo (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 5. 2011, . j. 2 As 44/201199). Takový ú inek nemo~e být pozdji vylou en jednostranným úkonem vlastníka, který souhlas v minulosti (bye i konkludentn) udlil, ani jeho právních nástupco (rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1173/2005). Z uvedeného vyplývá, ~e pokud je ú elová komunikace zYízena, je její právní status závazný i pro budoucí majitele pozemku, ti nejsou oprávnni ji ze své vole uzavYít.<br/><br/>[23] Dále je nutné vést v patrnosti, ~e Yízení o ur ení existence i neexistence veYejn pYístupné ú elové komunikace je deklaratorním Yízením, v nm~ se u~ijí postupy dokazování upravené pro Yízení sporné (§ 142 odst. 3 správního Yádu). V tomto Yízení je tak dána vyaaí míra odpovdnosti ú astníko za výsledek Yízení (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 4. 2017, . j. 2 As 282/201654). Povinnost tvrzení a navrhování dokazo v nm tedy tí~í pYedevaím ú astníky, ím~ je do ur ité míry modifikována zásada materiální pravdy (§ 3 správního Yádu). Správní orgán tedy vychází zejména z dokazo, které byly ú astníky navr~eny; nadto mo~e provést i dalaí dokazy podle svého uvá~ení, zejména by ml doplnit ty dokazy, které jsou potYeba k ochran veYejného zájmu ve smyslu § 2 odst. 4 správního Yádu (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 7. 11. 2012, . j. 1 As 114/201227) a Yízení vést tak, aby o zjiatném skutkovém stavu nepanovaly dovodné pochybnosti. Je to toti~ toliko správní orgán, kdo je nadán pravomocí deklarovat (ne)existenci veYejn pYístupné ú elové komunikace.<br/><br/>[24] Krajský soud správním orgánom v posuzované vci zejména vytkl, ~e zcela pominuly dv svdecké výpovdi, které se otázky vyslovení souhlasu dotýkaly (svdci T. V. a J. V.) a ~e dezinterpretovaly (vytrhly z kontextu) obsah výpovdi svdka C. I Nejvyaaí správní soud prima facie spatYuje nedostate nost rozhodnutí správních orgáno v tom, ~e provedené svdecké výpovdi Yádn nevypoYádaly, bye byly pro zjiatní skutkového stavu relevantní (o tom dále). NevyjádYily se ani k (ne)pou~itelnosti tchto výpovdí jako dokazu, pYípadn k jiným dovodom, pro které je v Yízení vobec nezohlednily (napY. nedovryhodnost). <br/><br/>[25] Souhlas s veYejným u~íváním je pYitom nutné zjistit s dostate nou mírou jistoty, zvláat pak v situacích, kdy ml být tento souhlas historicky vyjádYen toliko konkludentn; v pochybnostech se správní orgány mají pYiklonit k ochran vlastnického práva (srov. napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu . j. 9 As 55/2011141, i recentní ze dne 18. 5. 2023, . j. 4 As 29/202332). PYedlo~ené podklady (obzvláat výpovdi svdko), o nich~ hovoYí i krajský soud, pYitom alespoH z ásti mapují  komunika ní historii pYedmtných pozemko, které povodn byly zastavny, a vnáaejí pochybnosti do stavu zjiatného ze situa ního plánku z roku 1981. Nelze odhlédnout od toho, ~e obraz o situaci poskytuje i podání JUDr. `., které vaak správní orgány takté~ nevzaly v potaz. Z výpovdi svdka C. se pYitom bez dalaího nepodává, ~e by snad vlastník konkludentn souhlasil s obecným u~íváním pYedmtných pozemko, resp. proti jejich veYejnému u~ití ni eho ne inil. <br/><br/>[26] Závr správních orgáno o tom, ~e nesouhlas s veYejným u~íváním pozemku bylo mo~né zajistit toliko umístním brány na okraj pYíjezdové cesty pak nenachází oporu v zákon. V pYípad vdomého poruaení práva (kupYíkladu vjezd na pozemek s vyzna eným zákazem vjezdu, parkování na pozemku s cedulí zákaz parkování) nelze s tímto poruaením bez dalaího spojovat konkludentní souhlasný projev vlastníka s obecným u~íváním dot eného pozemku. Krajský soud v této souvislosti správn poukázal na skute nost, ~e správní orgány dostate n neobjasnily, pro  vykazování veYejnosti a umístní zákazové dopravní zna ky nepova~ovaly za projev kvalifikovaného nesouhlasu s veYejným u~íváním pYedmtných pozemko (k tomu srov. odst. [35] rozsudku Nejvyaaího správního soudu . j. 1 As 76/200960). V souzené vci pak nepYipadala v úvahu domnnka vnování cesty k veYejnému u~ívání (srov. rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 9. 1932, zn. Boh. A 10017/32, ze dne 2. 5. 2012, . j. 1 As 32/201242, nebo rozsudek . j. 5 As 27/200966). V této souvislosti nelze pominout, ~e pYedmtné pozemky byly v minulosti zastavné, a historicky tak neslou~ily (ani nemohly slou~it) jako veYejn pYístupná ú elová komunikace. <br/><br/>[27] Nelze pak pYistoupit ani na argumentaci st~ovatelo k tomu, pro  dané svdecké výpovdi nebylo nutné provést. Správní orgány tyto dovody v rozhodnutí neuvedly, pYi em~ jsou to práv jejich rozhodnutí, která jsou pYedmtem soudního pYezkumu a je~ nelze dotvoYit (zhojit) ani erudovanou a obsáhlou argumentací ú astníko Yízení (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 8. 2. 2017, . j. 7 Afs 206/201642). Správní orgány pak samozYejm v rámci nového Yízení mohou posoudit (ne)pou~itelnost svdeckých výpovdí s ohledem na vztah svdka k ú astníkom Yízení i jiné vady s vlivem na mo~nost získání relevantních (pravdivých/dovryhodných) informací z tchto dokazo (srov. z poslední doby napY. rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. 21 Cdo 1215/2021, o pracovnprávním vztahu svdka a ú astníka Yízení). <br/><br/>[28] Nejvyaaí správní soud ani nepYehlédl, ~e doplnní dokazování bude st~ejní i pro posouzení otázky, zda je naplnn znak obecného u~ívání (tedy u~ívání pYedem neomezeným okruhem u~ivatelo). Obecné u~ívání ú elové pozemní komunikace toti~ spo ívá v mo~nosti ka~dého tuto komunikaci bezplatn u~ívat. Z dosavadního probhu Yízení se vaak podává, ~e st~ovatelé chtjí dosáhnout mo~nosti u~ívat cestu pYes dot ené pozemky pouze pro vlastníky (u~ivatele) objekto ve vnitrobloku  tento postup st~ovatelo by proto svd il spíae o snaze domoci se deklarace vydr~ení vcného bYemene cesty (srov. rozhodnutí Nejvyaaího soudu ze dne 31. 8. 1987, sp. zn. 3 Cz 42/87) i zYízení vcného bYemene cesty ve prospch vlastníka stavby spo ívající v právu cesty pYes pYilehlý pozemek (§ 1276 ob anského zákoníku). V této souvislosti je nutno pYipomenout názor Ústavního soudu vyjádYený v nálezu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06, . 2/2008 Sb. ÚS, podle nho~ je nepYípustné skrze institut veYejn pYístupné ú elové komunikace omezovat vlastnické právo v pYípadech, kdy absentuje veYejný zájem. Na ~alovaném (pYípadn obou správních orgánech) tedy bude, aby se v dalaím Yízení zabývali tím, zda je, a i v minulosti byl, v daném pYípad prosazován zájem soukromý i veYejný. Na základ toho pak budou moci zvá~it, zda jsou skute n naplnny vaechny defini ní znaky veYejn pYístupné ú elové komunikace. <br/><br/>[29] Jdeli o kritérium nutné komunika ní potYeby, je tYeba pYedn pYipomenout, ~e vznikem veYejn pYístupné ú elové komunikace dochází k zásahu do vlastnického práva vlastníko pozemko, kterými taková komunikace prochází. Konkrétn u veYejn pYístupných ú elových komunikací v soukromém vlastnictví musí pro omezení existovat (krom souhlasu vlastníka pozemku) i nutná a ni ím nenahraditelná komunika ní potYeba. To zjednoduaen Ye eno znamená, ~e existujeli jiný zposob, jak dosáhnout sledovaného cíle (zajiatní komunika ního spojení), ani~ by doalo k omezení vlastnického práva, je tYeba dát pYednost tomuto jinému zposobu. Jinými slovy, splnní tvrtého pojmového znaku nelze shledat, jestli~e existuje komunika ní alternativa, o ní~ je mo~né jeat rozumn uva~ovat (viz nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06, N 2/48 SbNU 9, obdobn té~ rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 8. 2014, . j. 9 As 147/201348, a ze dne 25. 9. 2014, . j. 7 As 68/201487).<br/><br/>[30] V pYípad, ~e komunika ní potYebu mohou uspokojit rozné cesty vedoucí po soukromých pozemcích, je tYeba zachovat ty z nich, s jejich~ obecným u~íváním jejich majitelé souhlasí. V~dy je vaak nutno preferovat ty jdoucí po veYejných pozemcích. Neníli jich, pak je tYeba dát pYednost té variant, která soukromé vlastnictví omezí co nejmén tím, ~e zasahuje nejmén vlastníko, pYípadn nejmenaí plochu soukromých pozemko (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 20. 10. 2015, . j. 6 As 280/201462, obdobn ernínová, M.; ernín, K.; Tichý, M. Zákon o pozemních komunikacích. KomentáY. Praha Wolters Kluwer, 2015, s. 5758).<br/><br/>[31] PYi posuzování komunika ní alternativy správní orgány zejména zkoumají,  zda alternativní dopravní cesta zajiaeuje plnohodnotné komunika ní spojení dot ených nemovitostí; zda je udr~ovaná, projezdná i pYi apatném po así a v zimním období; vhodná pro nezbytný obslu~ný provoz nemovitosti vtaími vozidly (napY. popeláYi, fekální voz, dovoz paliva, hasi i, voz záchranné slu~by apod.). Zásadn by mla být upYednostnna alternativní cesta, která je ve vlastnictví veYejnoprávní korporace. Alternativní cesta musí dosavadní komunika ní potYebu naplnit v dostate né míYe. Správní orgány by mly zhodnotit její dopravn technický a stavební stav. Zejména podle aíYky, sklonu a typu zpevnní by pak mly vyhodnotit, zda se typ dopravy, který umo~Huje sporná cesta, a to v rozsahu, v nm~ to povaha zpYístupHovaných nemovitostí do budoucna vy~aduje, mo~e odehrávat té~ po alternativní cest. Dále musí správní orgány hodnotit uskute nitelnost a nákladnost pYípadných úprav zpYístupHovaných nemovitostí. (viz rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 7. 4. 2022, . j. 10 As 67/202170, ze dne 29. 6. 2017, . j. 7 As 95/201734, ze dne 24. 8. 2017, . j. 1 As 213/201738, ze dne 16. 3. 2010, . j. 5 As 3/200976, i . j. 6 As 213/201514). Hodnotit je tYeba také bezpe nost i vhodnost z hlediska vyu~ívání nejen motoristy, ale i cyklisty i paími (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 6. 2022, . j. 10 As 99/202256).<br/><br/>[32] V souzené vci krajský soud poukázal na nedostate nost posouzení nutnosti pYíjezdu automobilo k bytom (domom) ve vnitrobloku, dále na mo~nost jiných cest (z ulice M.) i parkování ve vzdálenosti dle vyhláaky . 501/2006 Sb., o obecných po~adavcích na vyu~ívání území. Ani v této otázce nelze ne~ dát krajskému soudu za pravdu. Dokonce ji~ Magistrát msta Jablonec nad Nisou v prvém rozhodnutí o ~ádosti rozhodl o tom, ~e práv alternativa s ohledem na situaci v dané lokalit existuje a tvrté kritérium nezbytnosti cesty (nutnosti komunikace) není splnno. Správní orgány pak ve svých rozhodnutích nebyly schopny blí~e osvtlit zákonem stanovenou podmínku  nutnosti (nezbytnosti) komunika ní potYeby v kvalit po~adované judikaturou (viz výae). Své úvahy smYovaly spíae ke komfortu vlastníko namísto k posouzení nezbytnosti zásahu do vlastnictví ~alobce. Krom výtek u inných krajským soudem pak zcela pominuly napYíklad i Zápis z jednání Výboru pro hospodaYení s majetkem msta . 14 ze dne 27. 11. 2018 (srov. listiny evidované pod . 68 ve správním spise), ve kterém se výbor vyjádYil v tom smyslu, ~e pYístup do vnitrobloku je mo~ný pYes pozemek . p. XG (viz ní~e pYilo~ená mapa). Z ní~e pYilo~ené mapy se nadto na první pohled podává, ~e nejde o soustavn zastavný blok budov, do jejich~ vnitrobloku existuje toliko jedna pYístupová cesta. <br/><br/>[33] Provedení podrobnjaího dokazování za ú elem zjiatní skutkového stavu rozhodného pro deklarování (ne)existence veYejn pYístupné ú elové komunikace pak ~alovaný provede i s pYihlédnutím k charakteru vlastnictví v ase. Je notorietou, ~e soukromé vlastnictví pYed rokem 1989 vykazovalo jisté odchylky od jeho sou asného vnímání. Nelze proto ani bez dalaího vylou it provedení dokazo vztahujících se a~ k pozdjaím asovým obdobím. <br/><br/>[34] Nejvyaaí správní soud z výae uvedených dovodo neshledal kasa ní stí~nosti dovodnými. Krajský soud zcela správn poukázal na dovodné pochybnosti (slepá místa) týkající se zjiatných skute ností (zjiatného skutkového stavu). Rozhodnutí ~alovaného bylo proto po právu zruaeno. <br/><br/>[35] O náhrad náklado Yízení Nejvyaaí správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 s. Y. s. za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatelé ve vci nemli úspch, a proto nemají právo na náhradu náklado Yízení o kasa ních stí~nostech. Stejn tak ani ~alovaný neml ve vci úspch, tudí~ mu právo na náhradu náklado nenále~í. Úspanému ~alobci naopak právo na náhradu ú eln vynalo~ených náklado Yízení o kasa ních stí~nostech pYísluaí. V projednávané vci lze za ú eln vynalo~ené náklady ozna it jeden úkon právní slu~by zástupce ~alobce spo ívající v podání vyjádYení ke kasa ní stí~nosti [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Soud neodhlédl od skute nosti, ~e ~alobce soudu adresoval podání ozna ené jako doplnní kasa ní stí~nosti, v nm se vaak zabýval pro vc nerelevantními skute nostmi (pokra ování ve správním Yízení). Jednalo se tak o neú elný úkon. Odmna za jeden úkon právní slu~by iní 3 100 K  [§ 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu], k této ástce je tYeba pYipo íst 300 K  podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu jako pauaální náhradu hotových výdajo. Zástupce ~alobce nedolo~il, ~e by byl plátcem DPH. Celkem se tak jedná o ástku 3 400 K , kterou jsou st~ovatelé povinni zaplatit ~alobci k rukám jeho právního zástupce. Ke splnní této povinnosti stanovil soud st~ovatelom pYimYenou lhotu 30 dno.<br/><br/>[36] Osoby zú astnné na Yízení mají právo na náhradu jen tch náklado, které jim vznikly v souvislosti s plnním povinností, které jim soud ulo~il (§ 60 odst. 5 s. Y. s.). Jeliko~ soud osob zú astnné na Yízení XII) v této vci ~ádné povinnosti neulo~il, nemá na náhradu náklado tohoto Yízení právo.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné. <br/><br/><br/>V Brn dne 20. prosince 2023<br/><br/><br/>David Hipar<br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>