<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 11 A 94/2023- 51 - text</title> </head> <body> 17<br/>pokra ovn 11 A 94/2023<br/>[OBRZEK] ESK REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMNEM REPUBLIKY<br/>Mstsk soud v Praze rozhodl v sent slo~enm z pYedsedy Mgr. Marka BedYicha, soudkyn JUDr. Jitky Hroudov a soudce Mgr. Marka Zimy v prvn vci<br/>~alobce Greenpeace esk republika, z. s., I O 170 49 059<br/>se sdlem Prvnho pluku 143/12, 186 00 Praha 8<br/> zastoupen JUDr. Jaromrem Kyzourem, advoktem <br/> se sdlem LublaHsk 18, 120 00 Praha 2 <br/><br/>proti <br/>~alovanmu Ministerstvu ~ivotnho prostYed, I O 001 64 801<br/>se sdlem Vraovick 65, 100 10 Praha 10 <br/><br/>v Yzen o ~alob proti rozhodnut ~alovanho sprvnho orgnu ze dne 16. 5. 2023, . j. MZP/2023/580/723, sp. zn. ZN/MZP/2023/580/135<br/> takto:<br/><br/>I. }aloba se zamt.<br/>II. }alovanmu se prvo na nhradu nklado Yzen nepYiznv. <br/><br/>Odovodnn:<br/>Vymezen vci<br/>1. }alobce se ~alobou, podanou u Mstskho soudu v Praze, domhal pYezkoumn a zruaen rozhodnut Ministerstva ~ivotnho prostYed (dle t~  ~alovan ), ze dne 16. 5. 2023, . j. MZP/2023/580/723, sp. zn. ZN/MZP/2023/580/135, o zamtnut odvoln ~alobce a potvrzen usnesen esk inspekce ~ivotnho prostYed (dle jen  inspekce ) ze dne 17. 1. 2023, . j. I}P/48/2023/233, kterm bylo rozhodnuto o tom, ~e ~alobce nen astnkem Yzen vedenho u esk inspekce ~ivotnho prostYed pod sp. zn. ZN/ I}P/48/1701/2022, ve vci odpovdnosti za pYestupky podle 88 odst. 2 psm. n) zkona . 114/1992 Sb., o ochran pYrody a krajiny (dle jen  ZOPK ), ohledn nedovolench zsahom na zem Evropsky vznamn lokality Vchodn KruanohoY (dle jen  EVL Vchodn KruanohoY ), a podle 88 odst. 2 psm. p) ZOPK ohledn zsaho na zem Nrodn pYrodn rezervace a Evropsky vznamn lokality Pradd.<br/><br/>}alobn body<br/>2. }alobce uvedl, ~e je spolkem (korporac sdru~ujc fyzick osoby) zamYenm na ochranu ~ivotnho prostYed, mezi dalam t~ na ochranu pYrody a krajiny, kter dle ~alobcovch stanov patY dokonce k jeho hlavnmu posln. Dlouhodob se svou innost mj. zasazuje o ochranu pYrodn cennch lesnch ekosystmo. Intenzivn se proto zasazuje tak o doslednou ochranu zachovalch bu in na zem EVL Vchodn KruanohoY. Za tm elem se mj. astn sprvnch Yzen, poYd akce pro veYejnost a na nevhodn zsahy upozorHuje. zem EVL Vchodn KruanohoY m mimoYdn pYrodn hodnoty. Zahrnuje na esk pomry nebvale rozshl komplex zejmna bukovch leso. Zna nou st pokrv typ evropskho stanoviat acidofln bu iny (Luzulo-Fagetum) a kvtnat bu iny (Asperulo-Fagetum), ale nachzej se zde tYeba tak stanoviat evropsky vznamnho druhu kovaYka fialovho. Zdeja porosty maj mnohdy ctyhodn stY a do velk mry pYrodn, dalo by se Yci msty a~ pralesovit charakter, dan napY. pYtomnost starch i odumrajcch stromo a mrtvho dYeva, na kter je vzna zna n st lesn biodiverzity. Bohu~el porosty v tomto zem jsou v poslednch letech stle vce poakozovny nevhodnm lesnm hospodaYenm, na kter sttn ochrana pYrody doposud adekvtn nedokzala reagovat. <br/><br/>3. Jednm z pYpado nevhodnch lesnch zsaho je tak t~ba, kterou provedly v tomto zem Lesy esk republiky, s. p., v lokalitch (porostnch skupinch) ozna ench jako 331B17 a 331A17 (ale tak dalach) v lesnm hospodYskm celku Litvnov, kdy byly vykceny a z porostu odvezeny i vce ne~ dv st let star stromy. Prv ohledn t~by ve dvou zmnnch porostnch skupinch je vedeno sprvn Yzen, u kterho se ~alobce domh postaven astnka Yzen.<br/><br/>4. }alobce tvrd, ~e byl ~alobou napadenm rozhodnutm zkrcen na svch prvech, kdy~ mu je odepYeno, aby v probhajcm sprvnm Yzen mohl vystupovat jako jeho astnk a uplatHovat sv procesn prva, a to za elem realizace svho posln, kterm je ochrana pYrody a krajiny.<br/><br/>5. }alobce se neztoto~nil s odovodnnm ~alobou napadenho rozhodnut, kter je zalo~eno na tYech bodech: za prv  ustanoven 68 zkona . 250/2016 Sb., o odpovdnosti za pYestupky a Yzen o nich, ve znn pozdjach pYedpiso (dle jen  zkon o pYestupcch ), obsahuje pr taxativn okruh astnko Yzen, za druh - pYestupkov Yzen nen pr Yzenm vedenm podle ZOPK, tud~ se na nj mo~nost astenstv na zklad ustanoven 70 ZOPK nemo~e vztahovat, a za tYet - nen na mst ani eurokonformn vklad 70 ZOPK s po~adavky Aarhusk mluvy, neboe vzhledem k tomu, ~e jin vklad ne~ ten, ~e spolek se pYestupkovho Yzen nemo~e astnit, mo~n nen, a proto nemo~e bt ani upYednostnn vklad ve prospch jeho asti v Yzen. <br/><br/>6. }alobce je pYesvd en, ~e dovody uvdn sprvnmi orgny obou stupHo nemohou obstt. Ve prospch mo~nosti asti ekologickch spolko na zklad 70 ZOPK v pYestupkovch Yzench hovoY vklad gramatick, logick i teleologick. Sprvn orgny krom toho poruaily zsadu eurokonformnho vkladu a nezohlednily po~adavky Aarhusk mluvy. Rozhodnut tak popYelo zsadu rozhodovat pYedvdatelnm zposobem a v podobnch vcech podobn.<br/><br/>VyjdYen ~alovanho <br/><br/>7. }alovan setrval na svm tvrzen o zkonnosti i vcn sprvnosti napadenho rozhodnut, stejn jako jm potvrzenho prvoinstan nho rozhodnut inspekce ze dne 17. 1. 2023, . j. I}P/48/2023/233, ve vci astenstv ~alobce v pYestupkovm Yzen vedenm s prvnickou osobou Lesy esk republiky, s. p., o ulo~en pokuty i jinho sprvnho trestu za pYestupky podle 88 odst. 2 psm. n) ZOPK, ve vci nedovolench zsaho resp. innost na zem EVL Vchodn KruanohoY, a 88 odst. 2 psm. p) ZOPK na zem Nrodn pYrodn rezervace a EVL Pradd, vedench pod sp. zn.: ZN/ I}P/48/1701/2022. V podan ~alob ~alobce jen v modifikovan a rozaYen form opakuje nmitky, kter ji~ pYedkldal v rmci odvoln ze dne 31. 1. 2023 a v jeho doplnn ze dne 16. 2. 2023. Tyto nmitky byly nle~it vypoYdny v rozhodnut ~alovanho.<br/><br/>8. Ochranou pYrody a krajiny se podle 2 odst. 1 ZOPK rozum dle vymezen p e sttu a fyzickch i prvnickch osob o voln ~ijc ~ivo ichy, plan rostouc rostliny a jejich spole enstva, o nerosty, horniny, paleontologick nlezy a geologick celky, p e o ekologick systmy a krajinn celky, jako~ i p e o vzhled a pYstupnost krajiny. Jakm zposobem se ochrana pYrody a krajiny zajiaeuje, je pak dle stanoveno v navazujcm odstavci citovanho ustanoven. PYkladem lze uvst ochranu dYevin, vytvYen st zvlat chrnnch zem a p i o n, ast na ochran podnho fondu, zejmna pYi pozemkovch pravch. i ochranu krajiny pro ekologicky vhodn formy hospodYskho vyu~vn, turistiky a rekreace. Jedn se o innosti i opatYen s relnm dopadem, jejich~ stYedobodem je pYroda a krajina. Zjmem se pYitom podle ministerstva rozum soustYedn pozornost, prospch i cl pozornosti na tyto innosti. Hlavnm zjmem pYestupkovho Yzen je pYitom posoben na konkrtnho jedince, tedy projednn jm spchanho pYestupku - vysloven negativnho hodnocen jeho jednn, a pYpadn ulo~en sprvnho trestu. Jedn se o negativn zsah do ~ivota pachatele s clem jej napravit a odradit od tohoto jednn do budoucna. Jde tedy o proces clc na konkrtn osobu  onm stYedobodem je tedy lovk (pYpadn osoby v pYpad generln prevence pYestupkovho Yzen).<br/><br/>9. Ministerstvo nem povinnost si domalet vahy, kter za ~alobcovm odkazem na judikt stavnho soudu stly, a tmto postupem domalet odvolac nmitky za ~alobce. K jm formulovanmu ~alobnmu bodu ~alovan (ve vztahu k vzjemnmu vztahu ZOPK a zkona o pYestupcch) uvd, ~e ZOPK obsahuje ve vztahu k pYestupkom toliko pravu hmotnprvn, a to vymezenm skutkovch podstat pYestupko a pokut za n v ustanovench 87 a 88 ZOPK. Jedinmi procesnmi ustanovenmi tak zostvaj ta, je~ ur uj pYsluanost k projednn pYestupku. Zde je vaak na mst podotknout, ~e s takto vymezenou pYsluanost vslovn po t ustanoven 60 zkona o pYestupcch. K vaze ~alobce, ~e  ZOPK je specilnm pYedpisem vo i zkonu o pYestupcch jako obecn prav pYestupkovch Yzen, patrn nemo~e bt sporu , je vaak nutn zdoraznit, ~e ZOPK upravuje i jin procesn instituty, jako je napYklad stn jednn podle 83 ZOPK, pYi em~ ministerstvo jej v ~dnm pYpad nepova~uje za speciln vo i 80 zkonu o pYestupcch, upravujcmu stn jednn v pYestupkovm Yzen. Nelze tedy souhlasit s nzorem ~alobce, dle kterho nemo~e bt sporu o tom, ~e ZOPK je (en bloc) specilnm pYedpisem vo i zkonu o pYestupcch jako obecn prav pYestupkovho Yzen. Ministerstvo nezpochybHuje nzor ~alobce, ~e ve vroku rozhodnut o pYestupku je nutn uvst konkrtn ustanoven ZOPK zakotvujc skutkovou podstatu pYestupku. To vaak nic nemn na zvru, ~e pYestupkov Yzen je ve sv podstat Yzenm dle zkona o pYestupcch. K situaci po novelizaci zkona . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm Ydu (stavebn zkon), od 1. 1. 2018, se ministerstvo vyjdYilo na stranch 5  6 rozhodnut ~alovanho, a proto na toto vyjdYen pouze odkazuje.<br/><br/>10. Ministerstvo pravideln analyzuje rozsudky sprvnch soudo v Yzench, v nich~ bylo v pozici astnka Yzen, a shledv, ~e mu nen znm ~dn pYpad, kdy by environmentln spolek byl astnkem pYestupkovho Yzen a nslednho Yzen pYed sprvnm soudem. Pokud by astenstv spolko bylo natolik rozporuplnm institutem, ~alovan pYedpokld, ~e by tato otzka byla v minulosti - minimln prv na rovni sprvnch soudo - ji~ Yeaena, a to nejen k ~alobnmu bodu, ale i z Yedn povinnosti ve smyslu ustanoven 76 odst. 1 psm. c) soudnho Ydu sprvnho, pro podstatn poruaen ustanoven o Yzen pYed sprvnm orgnem, jen~ mo~e mt za nsledek nezkonn rozhodnut o vci sam.<br/><br/>11. Na zklad vae uvedench skute nost m ~alovan za to, ~e neexistuj dovody pro ~alobou navrhovan petit, a proto navrhl, aby Mstsk soud v Praze ~alobu zamtl jako nedovodnou.<br/><br/>Probh Yzen pYed sprvnmi orgny<br/><br/>12. Inspekce jako pYsluan orgn sttn sprvy podle ustanoven 80 ZOPK, kter vede se spole nost Lesy esk republiky spole n pYestupkov Yzen pod sp. zn. ZN/ I}P/48/1701/2022 ve vci nedovolench zsaho resp. innost na zem NPR, resp. EVL Pradd a EVL Vchodn KruanohoY, obdr~ela dne 22. 12. 2022 od ~alobce podn nazvan  Oznmen o asti ve sprvnm Yzen ze dne 22. 12. 2022, je~ mo~e bt s ohledem na jeho obsah dle ustanoven 37 sprvnho Ydu vnmno jako ~dost i po~adavek na zahrnut spolku jako astnka pYestupkovho Yzen sp. zn. ZN/ I}P/48/1701/2022. <br/><br/>13. Uvedenm podnm spolek s odkazem na svoji ~dost o informovn o zahajovanch sprvnch Yzench v oblasti Kruanch hor, na ustanoven 70 odst. 2 ZOPK a na nlez stavnho soudu ze dne 18. 12. 2018 sp. zn. II. S 1685/17 (dle t~  Nlez S ), reaguje na dokument nazvan Sdlen pod . j. I}P/48/44/2022/11763 ze dne 14. 12. 2022, kterm byl spolek ze strany I}P informovn o vsledku a dalam postupu ve vci jm podanho podntu v oblasti EVL Vchodn KruanohoY, a oznamuje svoj po~adavek na astnictv ve vae uvedenm pYestupkovm Yzen.<br/><br/>14. Usnesenm ze dne 17. 1. 2023, . j. I}P/48/2023/233, esk inspekce ~ivotnho prostYed jako pYsluan orgn sttn sprvy dle ustanoven 80 ZOPK, podle ustanoven 68 zkona o pYestupcch a ve smyslu ustanoven 28 sprvnho Ydu rozhodla tak, ~e ob ansk sdru~en Greenpeace esk republika, z. s., nen astnkem pYestupkovho Yzen vedenho dle zkona o pYestupcch pod sp. zn. ZN/ I}P/48/1701/2022.<br/><br/>15. Z odovodnn rozhodnut se podv, ~e pYi stanoven okruhu astnko pYestupkovho Yzen inspekce primrn vychz z okruhu osob definovanch v ustanoven 68 zkona o pYestupcch, v nm~ nen mo~nost jinch osob ne~  obvinnho ,  poakozenho a vlastnka vci, kter mohla nebo byla zabrna, stanovena. Ve vztahu k vae uvedenm pYestupkovmu Yzen bylo vyhodnoceno, ~e se nejedn o situaci, ve kter by bylo mo~no pYipustit ast jinch, ne~ v zkon o pYestupcch stanovench osob, ve smyslu astnkem (~alobcem  poznmka soudu) Yzen citovanho Nlezu S, kdy by byla teprve a~ ve vedenm sank nm Yzen poprv Yeaena otzka, zda a pYpadn v jakm rozsahu jsou inkriminovan innosti, pota~mo jednn pYestupce i v jeho dosledku vznikl poakozen i nedovolen dot en zkonem o ochran pYrody ochraHovanch pYrodnch fenomno, nezkonn. V rmci uvedenho Yzen ji~ nen otzkou posouzen akodlivosti i nedovolenosti t~eb v horskch smrkovch nebo bukovch lesch na zem NPR a EVL Pradd i EVL Vchodn KruanohoY, ale prv a jen ulo~en pokuty z hlediska pYestupkovho zkona, a to za poruaen podmnek rozhodnut o vjimkch a absence povinnho souhlasu dle zkona o ochran pYrody a krajiny, jak bylo inspekc zjiatno na mstech samch. O shledan nezkonnosti poruaen podmnek rozhodnut o vjimkch a provdn innost bez souhlasu orgnu ochrany pYrody nen dle nzoru inspekce pochyb. V tomto smru tedy institut zabezpe en veYejnho zjmu na ochranu pYrody, hjenho zde napY. Sprvou CHKO Jesenky, nen v rozporu s hjenm tohoto zjmu ob anskm spolkem. Za tohoto stavu vci proto nen tYeba se zaobrat posouzenm zkonnosti (na podklad zkona o ochran pYrody) nedovolenho i akodlivho jednn. Jinmi slovy, tyto ji~ de facto nebudou pYedmtem rozhodovn o pYedpokldanm nejpYsnji posti~itelnm pYestupku ve smyslu ustanoven 88 odst. 2 psm. p) ZOPK (tj. neplnn podmnek rozhodnut o vjimkch), co~ ostatn vyplv ze samotnho znn skutkov podstaty pYestupku. Jakkoliv vyjdYen spolku by tmto pohledem i v sti tkajc se sti Yzen o absenci souhlasu orgnu ochrany pYrody proto nemohla pYinst nic novho, proto je ast spolku ve vedenm meritornm sank nm Yzen nadbyte n.<br/><br/>16. Proti uvedenm rozhodnut podal ~alobce v asn odvoln, kter je v podstatnch rysech zcela shodn s argumentac, kterou nsledn uplatnil v podan ~alob. <br/><br/>17. }alobce pYedevam nesouhlasil s vkladem inspekce, podle nho~ spolky nemaj prvo bt astnky pYestupkovho Yzen, neboe ustanoven 70 odst. 2, ve spojen s odst. 3 ZOPK, se podle nj vztahuje na Yzen veden podle zkona,  pYi nich~ mohou bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny chrnn podle tohoto zkona . Tento znak podle ~alobce pYestupkov Yzen veden podle 88 ZOPK splHuje, neboe za zjem ochrany pYrody a krajiny lze pova~ovat tak vymhn dodr~ovn prvnch norem zamYench na jejich ochranu, jm~ je prv i sank n (pYestupkov) Yzen. Zjmo ochrany pYrody se dle ~alobce pYmo dotk, zda je poruaen povinnost na seku ochrany pYrody a krajiny zjiatno, zda jsou sankce ukldny, za jak skutek, v jak vai a v jakm ase. Ji~ pouhm vkladem gramatickm, systematickm a t~ pYpadn i teleologickm, je mo~n snadno dospt k zvru, ~e podle 70 ZOPK jsou spolky oprvnny se v postaven astnka astnit pYedmtnho pYestupkovho Yzen vedenho podle 88 ZOPK. <br/><br/>18. }alobce dle zpochybnil vklad proveden inspekc, neboe podle nj nebyla zohlednna Aarhusk mluva, a to zejmna jej lnek 9 odstavec 3, jen~ se vztahuje typicky prv na Yzen, u nich~ se uplatHuje sekundrn odpovdnost v pYpad, kdy ji~ k poruaen prvnch pYedpiso doalo. Vzhledem k tomu, ~e Aarhusk mluva je sou st evropskho unijnho prva, nebyl tud~ postupem inspekce pou~it eurokonformn vklad. V tto souvislosti ~alobce odkazuje na dokument Aarhusk mluva: PYru ka k implementaci, Organizace spojench nrodo, 2. vydn, 2013 (z n~ cituje), a na rozsudek Evropskho soudnho dvora (ESD) ve vci C-240/09, Lesoochranrske zoskupenie VLK proti Ministerstvu ~ivotnho prostredia Slovenskej republiky. <br/><br/>19. Dle ~alobce uvedl, ~e po~adavek na eurokonformn vklad ustanoven 70 ZOPK je zdoraznn tak v nlezu stavnho soudu ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. II. S 1685/2017. Proto ~alobce v tto souvislosti vyjdYil svoj nesouhlas s vkladem inspekce, podle nho~ 68 pYestupkovho zkona obsahuje taxativn v et astnko Yzen. Tento nesouhlas ~alobce opr o pYklad z odborn komentYov literatury a o analogickou situaci v tu astnko stavebnho Yzen podle prvn pravy inn pYed 1. 1. 2013. Z aktuln prvn pravy pak ~alobce odkazuje na podobnost s ustanovenm 85 zkona . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm Ydu, ve znn pozdjach pYedpiso ( stavebn zkon ), kdy v pYpadech, kdy je vydvn souhlas ke kcen dYevin podle 8 odst. 6 zkona, i povolovna vjimka podle 56 odst. 6 zkona, mohou bt astnky zemnho Yzen tak spolky prv na zklad ustanoven 70 odstavec 3 ZOPK. }alobce v tto souvislosti odkzal pYedevam na vklad uveden v Metodick instrukci odboru obecn ochrany pYrody a krajiny a odboru legislativnho Ministerstva ~ivotnho prostYed, upravujc povolen ke kcen dYevin rostoucch mimo les a ukldn nhradn vsadby, publikovan ve Vstnku Ministerstva ~ivotnho prostYed, duben 2021 (bod 8.10 na str. 21, dle jen  metodika ).<br/><br/>20. Zvrem odvoln ~alobce opt odkzal na Nlez S, pYi em~ z nj citoval a citovan zvry dle vztahuje na nyn projednvan pYpad, neboe v nm podle nj jde prv o Yzen, ve kterm se poprv posuzuje, zda innost obvinnho je zsahem nezkonnm (ve smyslu zvro Nlezu), neboe pro oblast EVL Vchodnho KruanohoY nikdy souhlas podle 45c odst. 2 zkona (v nm~ by se ona nezkonnost ji~ dYve posoudila) vydn nebyl. Odvolatel uvd, ~e zvry Nlezu S by mly bt aplikovny ve vztahu ke vaem pYestupkom projednvanm ve spole nm Yzen (neboe jsou vaechny pYedmtem posuzovn), a nikoliv (jak in inspekce) pouze ve vztahu k pYestupku nejpYsnji posti~itelnmu, za nj~ bude sankce ulo~ena. <br/><br/>21. O podanm odvoln rozhodl ~alovan odvolac orgn ~alobou napadenm rozhodnutm, jm~ neshledal odvoln dovodnm, a proto jej podle 90 odstavec 5 zkona . 500/2004 Sb., sprvnho Ydu, ve znn pozdjach pYedpiso ( sprvn Yd ), zamtl a rozhodnut inspekce jako sprvn potvrdil. Jak namtl ~alobce v podan ~alob, ~alovan se v odovodnn napadenho rozhodnut odchlil od dovodo, kter uvedla v prvoinstan nm rozhodnut inspekce, a zalo~il zvr o nepYpustnosti astenstv ~alobce v pYestupkovm Yzen na tYech bodech: za prv na zvru, podle nj~ ustanoven 68 zkona o pYestupcch obsahuje taxativn okruh astnko Yzen, za druh na tom, ~e pYestupkov Yzen nen Yzenm vedenm podle ZOPK, tud~ se na nj mo~nost astenstv na zklad ustanoven 70 ZOPK nemo~e vztahovat, a za tYet na pYedpokladu, ~e v dan vci nen na mst ani eurokonformn vklad ustanoven 70 ZOPK podle po~adavko lnku 9 odstavec 3 Aarhusk mluvy, neboe vzhledem k tomu, ~e jin vklad ne~ ten, ~e spolek se pYestupkovho Yzen nemo~e astnit, mo~n nen, a proto nemo~e bt ani upYednostnn vklad ve prospch jeho asti v Yzen. <br/><br/>Xzen pYed sprvnm soudem<br/><br/>22. PYi stnm jednn u Mstskho soudu v Praze dne 17. 10. 2023 zstupce ~alobce setrval na vaech bodech ~aloby, podrobn zopakoval probh Yzen a skutkov okolnosti, kter vydn ~alobou napadenho rozhodnut pYedchzely, a i nadle projevil nesouhlas se zvry sprvnch orgno. Pro ast ~alobce byly vzneseny pdn a odovodnn argumenty a nemlo by mu bt brnno vznaet odborn argumenty do diskuse ohledn zsaho do ochrany pYrody a krajiny. Sank n Yzen slou~ mimo jin i k ochrannmu re~imu, prevenci, ovlivHuje innost vaech subjekto v dan lokalit a m tak vliv na sprvu a hospodaYen v n. }alovan se nijak nevypoYdal s argumentac ~alobce v odvoln a jako dovod pro odmtnut asti ~alobce v Yzen neobstoj ani jeden ze tY dovodo vyjdYench v odovodnn napadenho rozhodnut. Nen ani pravdou, ~e by nebyl znm ani jeden pYpad, kdy sprvn orgn do sank nho Yzen ast ekologickho spolku pYipustil, k tomu ~alobce pYedlo~il dokaz. V danm pYpad nejde o formalitu, rozhodnut o pYestupku m velk vznam pro dala hospodaYen v dan lokalit, a proto je zde velk zjem na veYejnm a transparentnm probhu Yzen, a to u~ proto, ~e Lesy esk republiky na svch webovch strnkch celou situaci bagatelizuj a vznik negativnch dosledko sv innosti na pYrodu a krajinu popraj. Proto je ast ekologickch spolko v sank nch Yzen dole~it a nelze se ztoto~nit s nzorem sprvnch orgno, proto~e jejich nzory vyjadYuj znaky libovole.<br/><br/>23. Zstupce ~alovanho uvedl, ~e v podrobnostech se odkazuje na odovodnn ~alobou napadenho rozhodnut a na vyjdYen k ~alob. Ministerstvo i nadle zastv jednotn nzor ve vci astenstv spolko s obdobnm pYedmtem innosti jako ~alobce v sank nch Yzench, a pokud ~alobce dovozuje sv prva z jednoho konkrtnho Yzen, ~alovan upozorHuje na to, ~e v nm neprobhal pYezkum odvolacm orgnem ani sprvnm soudem. Ani srovnn astenstv s prvn pravou podle stavebnho zkona nen na mst, neboe v Yzen podle stavebnho zkona se teprve rozhoduje o udlen povolen, vjimky i souhlasu, zatmco v sank nm Yzen je posuzovna innost, kter ji~ byla realizovna. Z oznmen o zahjen pYestupkovho Yzen vyplv, ~e Lesy esk republiky formln poruaily ustanoven 45 ZOPK, nicmn inspekce svm aetYenm nezjistila, ~e by tato innost pYinesla negativn dopady do pYrody a krajiny.<br/><br/>24. Soud pYi jednn provedl dokazovn, pYi em~ zjistil, ~e ~alobce vzvou ze dne 10. 5. 2021 po~dal o informovn o zahajovanch sprvnch Yzench tkajcch se zem evropsky vznamn lokality Vchodn KruanohoY. Dne 19. 4. 2022 ~alobce podal k esk inspekci ~ivotnho prostYed podnt k proaetYen t~eb v evropsky vznamn lokalit Vchodn KruanohoY a k zahjen Yzen o pYestupku a ulo~en opatYen k nprav podle 86 ZOPK. Inspekce ~alobce vyrozumla psemnost ze dne 13. 5. 2022 o tom, ~e podnt k proaetYen mo~nho protiprvnho jednn subjektu Lesy esk republiky pYijala s tm, ~e zatm nebyly shledny dovody k zahjen Yzen z moci Yedn z dovodu neukon enho aetYen a z dovodu poskytnut nezbytn sou innosti ze strany Krajskho Yadu steckho kraje. }alobce reagoval ~dost ze dne 16. 5. 2022, podanou podle zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pYstupu k informacm, ve znn pozdjach pYedpiso, kdy ~dal o informaci, jakm zposobem a kdy se Krajsk Yad steckho kraje obrtil na Inspekci ve vci neleglnho kcen Lesy esk republiky v LHC Litvnov. Ze sdlen inspekce ze dne 23. 9. 2022 vyplv, ~e inspekce vyrozumla ~alobce o tom, ~e jeho podnt shledala dovodnm se zvrem, ~e Lesy esk republiky formln poruaily ustanoven 45c odstavec 2 ZOPK, kdy~ pYed provedenm t~by nezskaly souhlas pYsluanho orgnu ochrany pYrody a krajiny k innosti, kter mohla vst k ne~doucm dosledkom pro EVL Vchodn KruanohoY. Podle odbornho stanoviska Agentury ochrany pYrody a krajiny nebyly shledny negativn dopady proveden t~by na pYedmt ochrany EVL, ani negativn zsahy do pYirozenho vvoje zvlat chrnnch druho rostlin a ~ivo icho. PYsluan orgn ochrany pYrody ml dostatek informac od Leso esk republiky k plnovanm t~bm s dostate nm asovm pYedstihem a mohl tomuto subjektu omezit innost podle 66 ZOPK.<br/><br/>25. Soud provedl pYi jednn dle dokazy listinami, ozna enmi jako Oznmen o zahjen Yzen o pYestupku. Dne 1. 9. 2022 zahjila inspekce  Oblastn inspektort v Olomouci  Yzen s prvnickou osobou Lesy esk republiky ve vci pYestupku, kterho se tato osoba mla dopustit v ervenci a srpnu 2021 jednnm, popsanm v celkem 11 skutcch, jm~ neplnil podmnky vjimek udlench podle 43 ZOPK, a spchal tak pYestupek podle 88 odstavec 2 psm. p) ZOPK. Dle dne 5. 10. 2022 zahjila inspekce  Oblastn inspektort v st nad Labem  Yzen se stejnm subjektem ve vci pYestupku, kterho se Lesy esk republiky mly dopustit provedenm t~by v prosinci 2021 v porostnch skupinch v katastrlnm zem MeziboY u Litvnova na zem EVL Vchodn KruanohoY bez pYedchozho souhlasu pYsluanho orgnu ochrany pYrody, m~ by poruail povinnost stanovenou v 45c odst. 2 ZOPK, a mohl tak spchat pYestupek podle 88 odstavec 2 psm. n) ZOPK.<br/><br/>26. Z dalach provedench listinnch dokazo vyplv, ~e ~alobce se v prosinci 2022 dle domhal poskytnut informac o probhajcm aetYen, pYi em~ byl inspekc dne 14. 12. 2022 informovn o tom, ~e podle 88 odstavec 1 zkona o pYestupcch budou ob v pYedchozm bod tohoto rozsudku popsan poruaen prvnch pYedpiso subjektem Lesy esk republiky projednny ve spole nm Yzen. Tato skute nost vyplv ze Zznamu o usnesen poznamenanm do spisu ze dne 10. 10. 2022, . j. I}P/48/1701/2022/4992. Nato ~alobce oznmil dne 22. 12. 2022 zjem astnit se spojenho Yzen o pYestupcch, pYi em~ usnesenm ze dne 17. 1. 2023 inspekce rozhodla o tom, ~e ~alobce astnkem pYestupkovho Yzen nen (dala probh Yzen byl mezi astnky Yzen nesporn a je uveden vae v bodech 14  21 tohoto rozsudku). <br/><br/>27. }alobce dle pYi jednn soudu pYedlo~il ke svmu tvrzen, ~e existuj pYestupkov Yzen, v nich~ sprvn orgn umo~nil ast spolkom zabvajcm se ochranou pYrody a krajiny, Oznmen o zahjen Yzen o pYestupku ze dne 19. 4. 2023, v nm~ byla pYipuatna ast subjektu Hnut DUHA Bl Karpaty ( . l. 13 soudnho spisu). Dle ~alobce ke svmu tvrzen o postoji subjektu obvinnho z pYestupko v nyn posuzovan vci pYedlo~il Prohlaen Leso esk republiky na socilnch stch ze dne 16. 6. 2023, v nm~ Lesy esk republiky odmtly naY en z neleglnho postupu pYi obnov kruanohorskch leso. Dle ~alobce pYedlo~il printscreeny webovch strnek ~alobce www.greenpeace.org/czech/tag/lesy-pralesy, jimi~ dokldal nerozporovanou skute nost, ~e se zabv i ochranou starch a vzcnch leso, mezi n~ patY bu iny v EVL Vchodn KruanohoY, a vzvu vdco k ochran tchto bu in (ekolist.cz), a k tvrzen o vzanosti orgno veYejn sprvy lnkem 9 Aarhusk mluvy ~alobce pYedlo~il Vstnk Ministerstva ~ivotnho prostYed publikovan na www.mzd.cz, obsahujc metodick pokyny k ochran pYrody a krajiny v rmci povolen ke kcen dYevin, a Metodick pokyn tho~ ministerstva k postupu podle zkona . 93/2018 Sb., o podmnkch vyu~vn genetickch zdrojo podle Nagojskho protokolu. Kone n ~alobce pYedlo~il i Zvazn stanovisko Krajskho Yadu steckho kraje ze dne 30. 4. 2021, . j, KUUK/057264/2021, podle nho~ krajsk Yad prostYednictvm svho odboru ~ivotnho prostYed a zemdlstv nesouhlasil s lesnm hospodYskm plnem pro lesn hospodYsk celek (LHC) Litvnov, platn pro obdob let 2021-2030, zpracovanho pro Lesy esk republiky, proto~e lesn hospodYsk pln je v rozporu se zjmy ochrany pYrody a krajiny chrnnmi zkonem, zejmna proto, ~e nevylu uje mo~n vznamn negativn vlivy na pYzniv stav pYedmtu ochrany EVL Vchodn KruanohoY z pohledu intenzity navr~ench zsaho, jejich umstn a mo~nch dosledko na zmnu druhovho slo~en chrnnch biotopo. <br/><br/>Posouzen dovodnosti ~alobnch bodo soudem<br/><br/>28. Mstsk soud v Praze ovYil, ~e ~aloba byla podna v as, osobou k tomu oprvnnou a splHuje vaechny formln nle~itosti na ni kladen. Soud pYezkoumal ~alobou napaden rozhodnut i Yzen, kter mu pYedchzelo, v rozsahu ~alobnch bodo, ktermi je vzn, jako~ i z pohledu vad, k nim~ je povinen pYihldnout z Yedn povinnosti (ustanoven 75 odst. 1 a 2 s. Y. s.); pYitom vychzel ze skutkovho a prvnho stavu v dob vydn rozhodnut. <br/>29. }aloba nen dovodn. <br/>30. Mstsk soud v Praze pova~uje za potYebn pYedevam zdoraznit, ~e za vadu Yzen pYed sprvnm orgnem spo vajc v nedostate n zjiatnm skutkovm stavu vci, je~ mohla mt vliv na zkonnost napadenho rozhodnut, a tedy za dovod zruaen rozhodnut soudem pro nezkonnost, je tYeba pova~ovat situaci, kdy se sprvn orgn pYesvd iv nevypoYdal s tvrzenm astnka Yzen. U v as uplatnnch a projednn schopnch nmitek nemus odvolac orgn nutn volit cestu vypoYdn se s ka~dou dl  ~alobn nmitkou. Naopak  postav-li proti odvoln prvn nzor, v jeho~ konkurenci odvolac nmitky jako celek neobstoj, pYpadn svoj nzor podpoY i odkazem na napaden rozhodnut sprvnho orgnu prvho stupn, nejedn se o vadu, pro kterou by bylo nutno rozhodnut zruait. Z judikatury sprvnch soudo je dle patrno, ~e tak krajsk soud rovn~ mo~e pro stru nost odkzat na st odovodnn sprvnho orgnu, s nm~ se ztoto~n. Jinmi slovy  nen tedy poruaenm prva na spravedliv proces, jestli~e obecn soudy nebuduj vlastn zvry na podrobn oponentuYe (a vyvracen) jednotliv vznesench nmitek, pakli~e proti nim stav vlastn ucelen argumenta n systm, kter logicky a v prvu rozumn vylo~ tak, ~e podpora sprvnosti jejich zvro je sama o sob dostate n [nlez stavnho soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. S 989/08, bod 68, srov. t~ rozsudky Nejvyaaho sprvnho soudu ze dne 12. 3. 2015, . j. 9 As 221/2014  43, ze dne 29. 3. 2013, . j. 8 Afs 41/2012 - 50, ze dne 6. 6. 2013, . j. 1 Afs 44/2013 - 30, ze dne 3. 7. 2013, . j. 1 As 17/2013  50, nebo ze dne 25. 2. 2015, . j. 6 As 153/2014  108, vaechna zde citovan rozhodnut NSS jsou dostupn t~ online na www.nssoud.cz]. Mstsk soud v Praze v tto vci zvolil prv tento zposob odovodnn.<br/>31. }alovan odvolac orgn postavil svoj zvr o tom, ~e ~alobce nen astnkem spojenho pYestupkovho Yzen vedenho se subjektem Lesy esk republiky na tYech zsadnch dovodech. Za prv na zvru, podle nj~ ustanoven 68 zkona o pYestupcch obsahuje taxativn okruh astnko Yzen, za druh na tom, ~e pYestupkov Yzen nen Yzenm vedenm podle ZOPK, tud~ se na nj mo~nost astenstv na zklad ustanoven 70 ZOPK nemo~e vztahovat, a za tYet na pYedpokladu, ~e v dan vci nen na mst ani eurokonformn vklad ustanoven 70 ZOPK podle po~adavko lnku 9 odstavec 3 Aarhusk mluvy, neboe vzhledem k tomu, ~e jin vklad ne~ ten, ~e spolek se pYestupkovho Yzen nemo~e astnit, mo~n nen, a proto nemo~e bt ani upYednostnn vklad ve prospch jeho asti v Yzen (viz bod 21 tohoto rozsudku). Tm se ~alovan odchlil od dovodo, pro kter ast ~alobce nepYipustil prvoinstan n orgn inspekce, kter ve vztahu k uvedenm pYestupkovmu Yzen vyhodnotil, ~e se nejedn o situaci, ve kter by bylo mo~no pYipustit ast jinch, ne~ v zkon o pYestupcch stanovench osob, ve smyslu ~alobcem citovanho Nlezu S, kdy by byla teprve a~ ve vedenm sank nm Yzen poprv Yeaena otzka, zda a pYpadn v jakm rozsahu jsou inkriminovan innosti, pota~mo jednn pYestupce i v jeho dosledku vznikl poakozen i nedovolen dot en zkonem o ochran pYrody ochraHovanch pYrodnch fenomno, nezkonn (bod 15 tohoto rozsudku).<br/>32. Mstsk soud v Praze dospl po provedenm Yzen k zvru, ~e sprvn orgny obou stupHo posoudily otzku astenstv ~alobce v pYedmtnm pYestupkovm Yzen vcn sprvn, bye podle nzoru soudu nemohou obstt zejmna dovody, kter uvdl ~alovan odvolac orgn. S nimi se soud neztoto~nil a z pohledu soudu jsou nmitky ~alobce proti odovodnn ~alobou napadenho rozhodnut o odvoln dovodn. Proto~e vaak soud vychzel z opakovan judikovanho nzoru, ~e sprvn Yzen pYed orgnem prvho stupn i pYed odvolacm orgnem tvoY jeden celek, a proto~e dovody uveden v rozhodnut inspekce podle nzoru soudu obstoj, nepYistoupil soud ke zruaen napadenho rozhodnut jen z dovodu, ~e stoj na nesprvnch zvrech, ale pYedevam proto, ~e m za to, ~e jde vcn o rozhodnut sprvn, tj. ~e ~alobci prvo asti na Yzen skute n v projednvan vci nenle~.<br/>33. }alobce se v danm pYpad domhal postaven astnka spole nho Yzen o ulo~en pokuty za pYestupek, kter bylo zahjeno s Lesy esk republiky podle ustanoven 88 odst. 2 psm. n) a psm. p) ZOPK, s odkazem na 70 ZOPK a na lnek 9 odst. 3 Aarhusk mluvy. Vyslovil nzor, ~e i v Yzen o ulo~en pokuty za sprvn delikt mohou bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny chrnn uvedenm zkonem, a proto mu mlo bt pYiznno postaven astnka tohoto Yzen. <br/>34. Soud vychzel z nsledujc prvn pravy: <br/>35. Podle ustanoven 70 ZOPK ochrana pYrody podle tohoto zkona se uskute Huje za pYm asti ob ano, prostYednictvm jejich ob anskch sdru~en a dobrovolnch sboro i aktivo. Ob ansk sdru~en nebo jeho organiza n jednotka, jeho~ hlavnm poslnm podle stanov je ochrana pYrody a krajiny (dle jen "ob ansk sdru~en") je oprvnno, pokud m prvn subjektivitu, po~adovat u pYsluanch orgno sttn sprvy, aby bylo pYedem informovno o vaech zamalench zsazch a zahajovanch sprvnch Yzench, pYi nich~ mohou bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny chrnn podle tohoto zkona, s vjimkou Yzen navazujcch na posuzovn vlivo na ~ivotn prostYed podle 3 psm. g) zkona o posuzovn vlivo na ~ivotn prostYed. Tato ~dost je platn jeden rok ode dne jejho podn, lze ji podvat opakovan. Mus bt vcn a mstn specifikovna. Ob ansk sdru~en je oprvnno za podmnek a v pYpadech podle odstavce 2 astnit se Yzen podle tohoto zkona, pokud oznm svou ast psemn do osmi dno ode dne, kdy mu bylo pYsluanm sprvnm orgnem zahjen Yzen oznmeno; v tomto pYpad m postaven astnka Yzen. Dnem sdlen informace o zahjen Yzen se rozum den doru en jejho psemnho vyhotoven nebo prvn den jejho zveYejnn na Yedn desce sprvnho orgnu a sou asn zposobem umo~Hujcm dlkov pYstup. Uveden ustanoven tedy upravuje ast ob ano prostYednictvm jejich ob anskch sdru~en a dobrovolnch sboro i aktivo v Yzench tkajcch se ochrany pYrody. V odstavci 3 tohoto ustanoven je mimo jin stanoveno, ~e ob ansk sdru~en je oprvnno za podmnek a v pYpadech podle odstavce 2 astnit se sprvnho Yzen. PYpady podle odstavce 2 pak pYedstavuj zsahy a zahajovan sprvn Yzen, pYi nich~ mohou bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny chrnn podle tohoto zkona. <br/><br/>36. Mstsk soud v Praze jako prv krok pYi rozhodovn o tom, zda ob anskmu sdru~en (spolku) pYslua postaven astnka Yzen, rozliaoval, co je pYedmtem Yzen. Jestli~e pYedmtem Yzen m bt vydn zkonem vy~adovanho souhlasu i zvaznho stanoviska, ulo~en opatYen k zachovn po~adovanho stavu, pYpadn dala kony pYsluanho sprvnho orgnu vztahujc se pYmo k zamalenm zsahom, kter by se mohly mt dopad na stav pYrody a krajiny, jedn se nepochybn o Yzen, pYi nm~ mohou bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny chrnn ZOPK. Jin situace vaak nastv v Yzen o ulo~en pokuty za sprvn delikt. Toto Yzen je zahajovno tehdy, jestli~e k zsahu do zkonem chrnnch zjmo ji~ doalo, a jeho pYedmtem je prioritn zjem na tom, aby prvnick, pYpadn i fyzick osoby, dodr~ovaly zkonem stanoven povinnosti. Pro pYpad, ~e tuto povinnost porua, upravuje zkon mo~nost ulo~en sankce. Bye nelze v pYpad poruaen povinnosti stanoven v ZOPK a ulo~en sankce podle 88 tohoto zkona zcela oddlit sprvn trestn od zjmo na ochran pYrody a krajiny, jedn se pouze o souvislost mezi zjmy na ochran pYrody a krajiny a zjmy na dodr~ovn povinnost stanovench zkonem. <br/><br/>37. Za sprvn Yzen, v nm~ mohou bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny, lze pova~ovat dle odvolacho orgnu takov sprvn Yzen, jeho~ pYedmtem je innost i zmr, kter by mohly pYivodit nepYzniv dopady na pYrodu nebo krajinu, ohrozit nebo zhorait jejich stav. V takovch Yzench, ae jsou vedena podle jinch zkono nebo podle ZOPK, m ob ansk sdru~en za splnn podmnek stanovench v 70 mo~nost zskat postaven astnka Yzen se vaemi jeho prvy a povinnostmi. <br/>38. Sprvn trestn je vaak prostYedkem sttnho donucen k chovn prvnch subjekto v souladu se zkonem. V sank nm Yzen je postihovno jednn v rozporu s prvem, jm~ doalo k poruaen nebo nesplnn nkter ze zkonem stanovench prvnch povinnost nebo povinnost ulo~ench na zklad zkona. K protiprvnmu jednn ji~ doalo a smyslem Yzen o ulo~en sankce je vyvozen dosledko pro pachatele. Xzen o ulo~en pokuty je Yzenm smYujcm k ochran pYrody a krajiny (projevuje se slo~ka preventivn), nikoliv k jejmu ohro~en nebo poakozen.<br/>39. Podle ustanoven 68 zkona o pYestupcch je astnkem Yzen obvinn, poakozen v sti Yzen, kter se tk jm uplatnnho nroku na nhradu akody nebo nroku na vydn bezdovodnho obohacen, a vlastnk vci, kter mo~e bt nebo byla zabrna, v sti Yzen, kter se tk zabrn vci nebo nhradn hodnoty.<br/>40. V Yzen o ulo~en pokuty za sprvn delikt podle 88 ZOPK je tedy ve smyslu vae uvedenho astnkem Yzen subjekt, kter se deliktnho jednn dopustil, a mohou jm bt i obce pYi splnn podmnek stanovench v 71 odst. 3 ZOPK. Podle tohoto ustanoven obce jsou ve svm zemnm obvodu astnkem Yzen podle tohoto zkona, pokud v t~e vci nerozhoduj jako orgny ochrany pYrody. Ze srovnn prvn pravy astenstv ob anskch sdru~en a obc je tYeba dovodit, ~e prvn prava je odlian. Skute nost, ~e zkon nevylu uje v pYpad obc jejich ast v Yzen o sprvnm deliktu, jedn-li se o vc spadajc do jejich zemnho obvodu a nerozhoduj-li v tto vci jako orgny ochrany pYrody, neznamen, ~e takov postaven pYslua i ob anskm sdru~enm. <br/>41. Soud m za to, ~e prvn prava obsa~en v ZOPK ohledn zajiatn asti veYejnosti v Yzench majcch dopad na zjmy ochrany pYrody a krajiny je dostate n i z hlediska lnku 9 odstavec 3 Aarhusk mluvy. V tomto ustanoven je stanoveno, ~e navc - ani~ by tm bylo dot eno pYezkoumn zmnn vae v odstavcch 1 a 2 - ka~d strana zajist, aby osoby z Yad veYejnosti splHujc kritria, pokud jsou njak stanovena ve vnitrosttnm prvu, mly pYstup ke sprvnm nebo soudnm Yzenm, aby mohly vznaet nmitky proti jednn, aktom nebo opomenut ze strany soukromch osob nebo orgno veYejn sprvy, je~ jsou v rozporu s ustanovenmi jejho vnitrosttnho prva tkajcho se ~ivotnho prostYed. To znamen, ~e bye maj bt podle tto mezinrodn smlouvy zajiatny prvo na pYstup k informacm o ~ivotnm prostYed, podl veYejnosti na rozhodovn o otzkch ~ivotnho prostYed a pYstup k prvn ochran v zle~itostech ~ivotnho prostYed v co mo~n nejairam rozsahu, neznamen to automaticky, ~e by vnitrosttn prvn prava musela zajiaeovat pYstup spolkom do vaech Yzen vedench podle ZOPK. Mo~nost stanovit dala podmnky astenstv je nepochybn v pravomoci jednotlivch zem a Yzen o ulo~en sankce m z uvedench dovodo specifick charakter. <br/>42. Pro posouzen dovodnosti podan ~aloby a zejmna pro posouzen otzky astenstv ~alobce v nyn posuzovanm pYpad tedy zostv rozhodujc zodpovdt otzku, zda Yzen podle 88 ZOPK, tedy Yzen o ulo~en pokuty prvnick osob pYi vkonu podnikatelsk innosti, lze pokldat za sprvn Yzen,  pYi nich~ mohou bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny chrnn podle tohoto zkona . <br/><br/>43. Mstsk soud v Praze si je dobYe vdom toho, ~e Nejvyaa sprvn soud, stejn jako stavn soud, vykld citovan spojen vstYcn, tedy tak, aby byla umo~nna co nejaira ast veYejnosti v Yzench, pYi nich~ mohou bt skute n dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny, a to i v situaci, kdy jde pouze o nepYm dot en zjmo ochrany pYrody a krajiny, co~ ostatn vyplv i z rozsudku rozaYenho sentu Nejvyaaho sprvnho soudu (dle t~  NSS ) ze dne 30. 4. 2013, . j. 1 As 176/2012-130, kde se rozaYen sent zabval vztahem prvn pravy astenstv spolko podle ZOPK a podle stavebnho zkona. NSS vaak ji~ dYve v rozsudku ze dne 29. 11. 2012, . j. 7 As 144/2012  53, uvedl:  & ob anskm sdru~enm, kter odvozuj svoji ast ve sprvnm Yzen z ust. 70 zkona o ochran pYrody a krajiny, pYslua hjit pouze slo~ky ~ivotnho prostYed chrnn tmto zkonem, tedy ve smyslu ust. 2 odst. 1 zkona o ochran pYrody a krajiny voln ~ijc ~ivo ichy, plan rostouc rostliny a jejich spole enstva, nerosty, horniny, paleontologick nlezy a geologick celky, ekologick systmy a krajinn celky, jako~ i vzhled a pYstupnost krajiny. Takov ochrana mo~e spo vat i v hjen jinch zjmo, je-li jejich spojitost se zjmy ochrany pYrody a krajiny chrnnmi zkonem o ochran pYrody a krajiny zjevn nebo vyplv z podklado, kter m sprvn orgn k dispozici, pYpadn pokud ji ob ansk sdru~en prok~e. Ostatn i rozsudek Soudnho dvora EU ze dne 8. 11. 2022, sp. zn. C-873/19, ve vci Deutsche Umwelthilfe obsahuje zvr, v nm~ soudn dvor  zdorazHuje nutnost upYednostnit co nejaira vklad pojmu "ustanoven vnitrosttnho prva souvisejc s ochranou ~ivotnho prostYed"  aby bylo co nejvce zajiatno vsadn postaven ekologickch spolko tak, jak plyne z Aarhusk mluvy. <br/><br/>44. Je tYeba si ovaem uvdomit, ~e citovan ustanoven nezakld ekologickm spolkom prvo hjit zjmy jin, s ochranou pYrody a krajiny nesouvisejc (viz rozsudek NSS ze dne 7. 12. 2005, . j. 3 As 8/2005 - 118, publikovan pod . 825/2006 ve Sbrce NSS). V rozsudku ze dne 4. 5. 2011, . j. 7 As 2/2011 - 52, publ. pod . 2393/2011 Sb. NSS, pak NSS jasn dodal:  Zkon o ochran pYrody a krajiny vymezuje dot en zjmy velmi airoce a to, zda argumentace ekologickho ob anskho sdru~en souvis se zjmy vymezenmi citovanm zkonem, je tYeba vykldat extenzivn. Z toho, ~e sdru~en, jeho~ hlavnm poslnm je podle stanov ochrana pYrody a krajiny, je oprvnno bt astnkem sprvnho Yzen, nelze dovodit, ~e m mo~nost hjit v tomto Yzen i zjmy jin, s ochranou pYrody a krajiny nesouvisejc. Takov ob ansk sdru~en by se toti~ dostvalo do pozice univerzlnho dohl~itele nad zkonnost postupu a rozhodnut sprvnch orgno v podstat v neomezenm rozsahu, co~ podle Nejvyaaho sprvnho soudu nen smyslem a elem astenstv ekologickch ob anskch sdru~en ve sprvnch Yzench. (& ) K roli ob anskch sdru~en podle 70 odst. 2 zkona o ochran pYrody a krajiny Nejvyaa sprvn soud podotk, ~e smyslem a elem jejich asti ve stavebnch Yzench nen blokace, zdr~ovn a protahovn realizace stavebnho zmru procesnmi obstrukcemi, nbr~ to, aby kvalifikovan, tj. odbornmi argumenty z oblasti ochrany ~ivotnho prostYed, urbanismu apod., hjila dot en (veYejn) zjmy ochrany pYrody a krajiny v konkurenci jinch veYejnch zjmo a zjmo soukromch. <br/><br/>45. Domh-li se tedy ~alobce prva astenstv v Yzen o ulo~en pokuty jinmu subjektu, a odovodHuje-li tuto svou snahu i tvrzenm, ~e by to pYisplo k naplHovn zsady materiln pravdy a zamezovn protahom, neboe jeho ast umo~n lpe a na odborn platform posoudit otzku zsaho do prvem chrnnch zjmo na ochran pYrody a krajiny, domh se prv takov role  univerzlnho dohl~itele nad zkonnost postupu a rozhodnut sprvnch orgno v podstat v neomezenm rozsahu . Ta mu vaak nepYslua. Jak je zjevn ze znn vykldanho ustanoven i z prv citovanho rozsudku Nejvyaaho sprvnho soudu, je smyslem a elem asti ekologickch spolko v Yzench, pYi nich~ mohou bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny, hjen zjmo ochrany pYrody a krajiny v konkurenci jinch veYejnch a soukromch zjmo. Jinak Ye eno, ustanoven 70 zkona o ochran pYrody a krajiny pamatuje na Yzen, v nich~ se rozhoduje o zsahu, kter je souladn s njakm soukromm i veYejnm zjmem, a smyslem asti ekologickch spolko v tchto Yzench je nabdnout odbornou a argumenta n protivhu tak, aby vsledn rozhodnut bylo u inno vyv~en pYi vdom vaech tchto zjmo a prv, tedy aby nedoalo k  mnohdy nevratnmu  zsahu do pYrody a krajiny jen proto, ~e zjem ochrany pYrody a krajiny nebyl proti jinmu veYejnmu i soukrommu zjmu dostate n hjen (viz t~ rozsudek NSS ze dne 28. 3. 2017, . j. 7 As 311/2016 - 31.<br/><br/>46. Ostatn obecn nepYpustnost asti ekologickch spolko v Yzen podle 88 zkona o ochran pYrody a krajiny vyplv nejen z toho, ~e se tato Yzen tkaj ji~ probhnuvach zsaho, ale zejmna z toho, ~e jde o Yzen v oblasti sprvnho trestn, tedy Yzen, na nj~ se analogicky vztahuj principy uplatHovan v pYestupkovm Yzen, ba dokonce i v trestnm prvu. Sprvn trestn je charakteristick prv tm, ~e v nm na jedn stran stoj obvinn subjekt a na druh stran sprvn orgn rozhodujc o vin a trestu. K pYistupovn dalach subjekto a pYiznvn jim v takovm Yzen prv, s nimi~ pYsluan procesn prava vslovn nepo t, je tYeba pYistupovat nanejva zdr~enliv (viz napYklad skeptick pYstup Nejvyaaho sprvnho soudu k rozaiYujcmu vkladu postaven poakozenho v pYestupkovm Yzen, vyjdYen v rozsudku ze dne 23. 1. 2013, . j. 6 As 57/2012 - 28). Zatmco tak v tch Yzench, na n~ 70 zkona o ochran pYrody a krajiny skute n dopad, podporuje ast ekologickch spolko vae zmnnou vyv~enost zastoupen protichodnch zjmo, pYipuatn takov zkonem vslovn nepYedpokldan ingerence v Yzen deliktnm by mohlo zposobit nevyv~enost v neprospch obvinnho subjektu. }alobce se vlastn svou snahou domoci se astenstv v tomto typu Yzen fakticky domh role jakhosi  soukromho ~alobce , ktermu by pYsluaelo nejen podntem inspirovat pYsluan sprvn orgn, aby zahjil pYsluan Yzen, jako se stalo v prv posuzovan vci, ale nsledn v takovm Yzen hjit zjmy ochrany pYrody proti obvinnmu subjektu. Z dovodu specifick povahy sprvnho trestn by mo~nost asti ekologickch spolko dokonce mohla pYedstavovat nevhodnou a ne ekanou ingerenci soukromoprvnch subjekto do prv obvinnho v takovm Yzen, se kterou esk koncepce sprvnho trestn nepo t. Jakkoli eurokonformn vklad vnitrosttnho prva a respektovn mezinrodnch zvazko esk republiky ve smyslu l. 1 odst. 2 stavy vedou k zvru, ~e je tYeba ustanoven 70 ZOPK vykldat tak, aby byla umo~nna co nejaira ast veYejnosti ve sprvnch Yzench,  pYi nich~ mohou bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny chrnn podle tohoto zkona , v pYpad Yzen o sprvnm deliktu vaak proti tmto zjmom stoj nemn zva~n respektovn procesnch prv obvinnch. S tmito procesnmi prvy, je~ se obzvlat intenzivn projevuj prv v Yzench o trestnm nebo sprvnm obvinn, by nebylo souladn, pokud by do takovho Yzen mohl vstoupit ekologick spolek jako ne ekan astnk Yzen, kter  nejsa zjevn svdkem, znalcem ani poakozenm  by v takovm Yzen mohl plnit leda roli jaksi soukrom ob~aloby hjc zjmy ochrany pYrody a vta transparentnost sank nho Yzen. S takovou rol ovaem esk prvn prava nepo t, jak bylo vylo~eno vae, a akceptovn tohoto novho soukromoprvnho astnka Yzen o sprvnm deliktu (a contrario ast obc v Yzen podle 71 zkona o ochran pYrody a krajiny) by zposobilo prvnm Ydem nepYedpokldan vychlen v neprospch osoby obvinn ze sprvnho deliktu (viz bod 31 vae citovanho rozsudku NSS sp. zn. 7 As 311/2016).<br/><br/>47. Zvr ~alovanho o tom, ~e ~alobce nen astnkem spojenho pYestupkovho Yzen vedenho se subjektem Lesy esk republiky, nen podle nzoru mstskho soudu v rozporu ani s kl ovm nlezem stavnho soudu ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. II. S 1685/17. <br/>48. V tomto nlezu stavn soud posuzoval prv stavnost rozsudku NSS sp. zn. 7 As 311/2016 v Yzen, v nm~ ekologick spolky usilovaly o ast v pYestupkovm Yzen, kter pro n pYedstavovalo teprve prvn mo~nost vyu~it jejich prva na ast v Yzen, proto~e pYestupkovmu Yzen nepYedchzelo ~dn jin sprvn Yzen za elem ochrany pYrody, ve kterm by ekologick spolky mohly vyu~t sv prvo na ast. stavn soud v danm pYpad uvedl, ~e s nmitkami ekologickho spolku, kter sv postaven astnka sprvnho Yzen odvozuje z ustanoven 70 odst. 3 ZOPK, je sprvn orgn povinen se vcn vypoYdat pouze v pYpad, ~e se tkaj zjmo, kter ekologick spolek ve sprvnm Yzen hj, tj. pokud souvisej s ochranou pYrody a krajiny ve smyslu 70 odst. 2 ZOPK. V rmci Yzen o sprvnch deliktech by takovmi mohly bt nmitky, kter se tkaj otzky posouzen zakzanosti zsaho do pYrody a krajiny, a ve spojen s touto otzkou by tak mly ekologick spolky napY. mo~nost seznmit se se souvisejcmi podklady pro vydn rozhodnut a mo~nost se k nim vyjdYit. Posouzen zakzanosti zsaho do pYrody je pYitom otzkou nejen prvn, ale z velk sti t~ odbornou. Smyslem a elem takto vymezen asti ekologickch spolko na Yzen o sprvnch deliktech je kvalifikovan, tj. odbornmi argumenty z oblasti ochrany ~ivotnho prostYed, hjit dot en (veYejn) zjmy ochrany pYrody a krajiny v konkurenci jinch veYejnch zjmo a zjmo soukromch (srov. rozsudek Nejvyaaho sprvnho soudu ze dne 4. 2. 2010, sp. zn. 7 As 2/2009). <br/>49. Z uvedenho Nlezu je tak zYejm, ~e prvn prava obsa~en v ustanoven 70 odstavci 2 ZOPK dle stavnho soudu umo~Huje vklad, podle kterho je Yzen o sprvnch deliktech v sti, kter se tk posouzen zakzanosti zsaho proti pYrod a krajin, Yzenm  pYi nm~ mohou bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny chrnn podle zkona o ochran pYrody.<br/>50. Nelze vaak pYehldnout, ~e v bod 38 odovodnn Nlezu stavn soud zroveH uvd, ~e bylo-li by posouzen zakzanosti danch zsaho do pYrody a krajiny nejdYve pYedmtem sprvnho Yzen o povolen vjimek, mohla by se st~ovatelka, a to i v souladu se zvry napadenho rozsudku Nejvyaaho sprvnho soudu, takovho Yzen podle 70 odst. 3 ZOPK astnit. Rozsah procesnch prv st~ovatelky v posuzovanm Yzen o sprvnch deliktech Sprvy NP a CHKO by, s ohledem na shora uveden, ml bt obdobn, jako v pYpad jej asti na sprvnm Yzen o povolen vjimek (v sti posouzen zakzanosti zamalen innosti), bylo-li by pYed zahjenm pYedmtn innosti Sprvy NP a CHKO vedeno .<br/>51. Mstsk soud v Praze se proto v souladu s tmto zvrem soustYedil na zodpovzen otzky, zda v nyn posuzovan vci bylo posouzen zakzanosti zsaho do pYrody a krajiny provedeno poprv a~ v rmci spole nho pYestupkovho Yzen (v takovm pYpad by, v souladu s prvn vtou Nlezu S, bylo pYestupkov Yzen nepochybn Yzenm  pYi nm~ mohou bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny chrnn podle zkona o ochran pYrody), nebo zda pYestupkovmu Yzen pYedchzelo i pYedchzela jin sprvn Yzen, jich~ by se ~alobce mohl podle 70 odstavec 3 ZOPK astnit a uplatnit v nich inn sv prva.<br/>52. Jak vyplynulo z obsahu spisovho materilu, ~alobce se domh postaven astnka Yzen v pYestupkovm Yzen, kter je na zklad usnesen o spojen vc ze dne 10. 10. 2022, . j. I}P/48/2022/4992, vedeno u pYsluanho orgnu inspekce s prvnickou osobou Lesy esk republiky pod spisovou zna kou ZN/ I}P/48/1701/2022. <br/>53. Jedn se o Yzen, v nm~ nejprve dne 1. 9. 2022 zahjil Yzen Oblastn inspektort I}P v Olomouci, pYi em~ obvinnmu klade za vinu celkem 11 skutko, kterch se Lesy esk republiky mly dopustit v ervenci a srpnu 2021 popsanm jednnm, v nm~ sprvn orgn shledal neplnn podmnek vjimek udlench podle 43 ZOPK, m~ ml spchat pYestupek podle 88 odstavec 2 psmeno p) ZOPK. Z odovodnn Oznmen o zahjen pYestupkovho Yzen se podv, ~e na vaechny uveden lokality nachzejc se na zem Nrodn pYrodn rezervace Pradd a Evropsky vznamn lokality Pradd se vztahuje rozhodnut Sprvy CHKO Jesenky ze dne 28. 5. 2021, . j. SR/0643/OM/2020-19 (vjimka na biocidy), na nkter z vyjmenovanch lokalit, v nich~ se ml obvinn dopustit protiprvnho jednn, pak dopadaj podmnky rozhodnut o vjimce vydan Sprvou CHKO Jesenky dne 3. 7. 2020, . j. SR/0400/OM/2019-23, i rozhodnut o vjimce vydan Sprvou CHKO Jesenky dne 30. 3. 2021, . j. SR/0780/OM/2020-15. Z uvedenho tedy plyne, ~e pYestupkov Yzen ve vztahu k jednn obvinnho z pYestupku za naplnn skutkov podstaty 88 odstavec 2 psm. p) ZOPK nen prvnm sprvnm Yzenm, v nm~ mohl ~alobce uplatHovat sv prvo podle 70 ZOPK, neboe mu pYedchzela Yzen o povolen vjimek, pYi nich~ nepochybn mohly bt dot eny zjmy pYrody a krajiny ve smyslu Nlezu S. V nich mohl ~alobce naplnil svoj el uplatnnm prva astnka Yzen a vyjdYit se k problematice ochrany pYrody a krajiny v NPR Pradd a EVL Pradd.<br/>54. Pokud jde o druh ze spojench Yzen, dne 5. 10. 2022 zahjil se spole nost Lesy esk republiky Yzen Oblastn inspektort I}P v st nad Labem, v nm~ obvinnmu klade za vinu, ~e v prosinci 2021 provedl t~bu v popsanch porostnch skupinch na zem EVL Vchodn KruanohoY bez pYedchozho souhlasu pYsluanho orgnu ochrany pYrody, m~ poruail povinnost stanovenou 45c odstavec 2 ZOPK, a tmto jednnm mohl spchat pYestupek podle 88 odstavec 2 psm. n) ZOPK. Z odovodnn Oznmen o zahjen Yzen o pYestupku soud zjistil, ~e ze sdlen Krajskho Yadu steckho kraje ze dne 27. 10. 2021, . j. KUUK/182504/2021, obvinn vdl, ~e t~ebn zsahy lze provst jen na zklad souhlasu orgnu ochrany pYrody. T~ba byla provedena podle lesn hospodYsk evidence v prosinci 2021, pYi em~ obvinn z pYestupku podal ji~ dne 29. 12. 2021 ~dost o souhlas orgnu ochrany pYrody podle 45c odstavec 2 ZOPK k t~ebn innosti na rok 2022, kter zahrnovala i ji~ provedenou t~bu. Z uvedenho Mstsk soud v Praze dovodil, ~e i v pYpad pYestupku podle 88 odstavec 2 psm. n) ZOPK bylo  i stle je  vedeno jin sprvn Yzen pYed pYsluanm orgnem ochrany pYrody a krajiny, v nm~ je Yeaen souhlas tohoto orgnu s t~ebn innost obvinnho z pYestupku. Tak toto Yzen je dle nzoru soudu tm Yzenm, v nm~ mo~e ~alobce inn uplatHovat sv prvo astnka Yzen podle 70 ZOPK.<br/>55. Mstsk soud v Praze tedy po provedenm Yzen dovodil, ~e byly splnny podmnky bodu 38 Nlezu S a ~alobce mohl sv prva uplatnit v Yzench, kter pYedchzela pYestupkovmu Yzen vedenmu s Lesy esk republiky, proto ~alovan nepochybil, pokud rozhodl, ~e ~alobce nen astnkem spole nho pYestupkovho Yzen, kdy~ tmto rozhodnutm nebyl ~alobce v rozporu s prvem zkrcen na svch prvech a prvem chrnnch zjmech. Jakkoli se soud neztoto~nil s dovody, o n~ ~alovan opYel sv rozhodnut, dovody pro odepYen asti ~alobce byly uvedeny v prvoinstan nm rozhodnut inspekce, kter uvedla  & bylo vyhodnoceno, ~e se nejedn o situaci, ve kter by bylo mo~no pYipustit ast jinch ne~ v zkon o pYestupcch stanovench osob ve smyslu Nlezu S, kdy by byla teprve a~ ve vedenm sank nm Yzen poprv Yeaena otzka, zda a pYpadn v jakm rozsahu jsou inkriminovan innosti, pota~mo jednn pYestupce i v jeho dosledku vznikl poakozen i nedovolen dot en zkonem o ochran pYrody ochraHovanch pYrodnch fenomno, nezkonn . S tmito dovody  na rozdl od dovodo, o n~ opYel sv rozhodnut o odvoln ~alovan - se soud ztoto~nil, neboe v rmci uvedenho spojenho pYestupkovho Yzen ji~ nejde o Yzen, pYi nm~ by mohly bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny, proto~e v nm ji~ nen otzkou posouzen akodlivosti i nedovolenosti t~eb na zem NPR a EVL Pradd a EVL Vchodn KruanohoY, ale ulo~en pokuty z hlediska pYestupkovho zkona (za poruaen podmnek rozhodnut o vjimkch a za absenci povinnho souhlasu dle ZOPK). <br/>Zvr a nklady Yzen<br/>56. Soud proto na zklad vaech vae uvedench dovodo dovodil, ~e se sprvn orgny ~dnho z ~alobcem vytkanch pochyben nedopustily, a proto ~alobu jako nedovodnou podle ustanoven 78 odst. 7 s. Y. s. zamtl. <br/>57. O nkladech Yzen rozhodl soud podle ustanoven 60 odst. 1 s. Y. s., podle nho~ ~alobci, vzhledem k tomu, ~e nebyli ve vci span, nemaj prvo na nhradu eln vynalo~ench nklado v Yzen. }alovanmu, ktermu by prvo na nhradu eln vynalo~ench nklado podle vsledku Yzen nle~elo, ~dn nklady Yzen nad rmec jeho b~nho vkonu Yednch innost sprvnho orgnu nevznikly. Soud proto vyslovil, ~e ~dn z astnko nem prvo na nhradu nklado Yzen.<br/>P o u  e n <br/>Proti tomuto rozhodnut lze podat kasa n st~nost ve lhot dvou tdno ode dne jeho doru en. Kasa n st~nost se podv ve dvou (vce) vyhotovench u Nejvyaaho sprvnho soudu, se sdlem Moravsk nmst 6, Brno. O kasa n st~nosti rozhoduje Nejvyaa sprvn soud.<br/>Lhota pro podn kasa n st~nosti kon  uplynutm dne, kter se svm ozna enm shoduje se dnem, kter ur il po tek lhoty (den doru en rozhodnut). PYipadne-li posledn den lhoty na sobotu, nedli nebo svtek, je poslednm dnem lhoty nejbl~e nsledujc pracovn den. Zmeakn lhoty k podn kasa n st~nosti nelze prominout.<br/>Kasa n st~nost lze podat pouze z dovodo uvedench v ustanoven 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecnch nle~itost podn mus obsahovat ozna en rozhodnut, proti nmu~ smYuje, v jakm rozsahu a z jakch dovodo jej st~ovatel napad, a daj o tom, kdy mu bylo rozhodnut doru eno.<br/>V Yzen o kasa n st~nosti mus bt st~ovatel zastoupen advoktem; to neplat, m-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, kter za nj jedn nebo jej zastupuje, vysokoakolsk prvnick vzdln, kter je podle zvlatnch zkono vy~adovno pro vkon advokacie.<br/>Soudn poplatek za kasa n st~nost vybr Nejvyaa sprvn soud. Variabiln symbol pro zaplacen soudnho poplatku na et Nejvyaaho sprvnho soudu lze zskat na jeho internetovch strnkch: www.nssoud.cz.<br/><br/><br/>V Praze dne 31. Yjna 2023 Mgr. Marek BedYich<br/> pYedseda sentu <br/></body> </html>