<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 As 199/2022- 61 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 As 199/2022 - 68<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Davida Hipara a soudco Tomáae Foltase a Lenky Krupi kové v právní vci ~alobco: a) TIPSPORT a. s., se sídlem Politických vzHo 156, Beroun, b) Tipsport.net a. s., se sídlem Politických vzHo 156, Beroun, c) CHANCE a. s., se sídlem Politických vzHo 156, Beroun, vaichni zastoupeni Mgr. Danielem ekalem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti ~alovanému: ÚYad pro ochranu hospodáYské sout~e, se sídlem tY. Kpt. Jaroae 7, Brno, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobco proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 31. 5. 2022, . j. 31 A 70/2019290,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I.<br/><br/>[1] }alobci se ~alobou podanou u Krajského soudu v Brn (dále jen  krajský soud ) domáhali ochrany pYed nezákonným zásahem ~alovaného, který podle jejich tvrzení zapo al 12. 3. 2019 aetYením na míst v obchodních prostorách ~alobco a jeho dosledky podle nich trvají i nadále a v dané vci lze dovodn o ekávat opakování jednání naplHujícího znaky nezákonného zásahu. }alobci se proto domáhali vyslovení nezákonnosti zásahu ~alovaného, zákazu pokra ování v poruaování práv ~alobco a obnovení stavu pYed zásahem.<br/><br/>II.<br/><br/>[2] Krajský soud rozsudkem ze dne 5. 11. 2019, . j. 31 A 70/2019196, ur il, ~e provedení místního aetYení dne 12. 3. 2019 v obchodních prostorách ~alobco ~alovaným na základ povYení pYedsedy ÚYadu pro ochranu hospodáYské sout~e ze dne 11. 3. 2019, . j. ÚOHSP0400/2017/KD01622/2019/852/DSv, . j. ÚOHSP0400/2017/KD02420/ 2019/852/DSv a . j. ÚOHSP0400/2017/KD02523/2019/852/DSv (dále jen  povYení ), bylo nezákonným zásahem (I. výrok), ulo~il ~alovanému povinnost zdr~et se u~ití obsahu dokumento zajiatných pYi místním aetYení ze dne 12. 3. 2019 v obchodních prostorách ~alobco v rámci Yízení vedeného ~alovaným pod sp. zn. S 0145/2019, jako~ i v rámci jakéhokoliv jiného Yízení (II. výrok), ve zbytku ~alobu zamítl (III. výrok) a ulo~il ~alovanému povinnost nahradit náklady Yízení ~alobcom (IV. výrok).<br/><br/>[3] Nejvyaaí správní soud rozsudkem ze dne 26. 2. 2022, . j. 7 As 438/201956, rozsudek krajského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení se závazným právním názorem, podle nho~ ~alovaný ml k provedení místního aetYení dostatek konkrétních vstupních indicií. Konstatoval, ~e tohoto pohledu místní aetYení obstojí a krajský soud zavázal, aby se dále zabýval zbylou ástí ~alobní argumentace, tj. zda ~alovaný nedostate n asov vymezil pYedmt místního aetYení, zda v probhu místního aetYení poruail povinnost Yádné protokolace a zda místní aetYení rozaíYil i na zaYízení, která se nenacházela v obchodních prostorách vymezených v povYení k provedení místního aetYení.<br/><br/>[4] Krajský soud poté rozsudkem ze dne 31. 5. 2022, . j. 31 A 70/2019290 ~alobu zamítl. Zdoraznil, ~e pYezkum místních aetYení uskute nných podle § 21f zákona o ochran hospodáYské sout~e (dále té~  ZOHS ) cestou ~aloby podle § 82 s. Y. s. by ml zajiaeovat korektní a rozumnou míru ochrany pYed svévolí, avaak neml by se stát ka~dodenním univerzálním nástrojem ke zpochybHování podklado, které k místnímu aetYení vedly, i dokazo, které v rámci místního aetYení byly získány. Neml by být ani cestou k otevírání podrobné polemiky ohledn míry, v jaké ji~ pYed uskute nním místního aetYení mohl (ml) ~alovaný protisout~ní jednání pokládat za prokázané, ani cestou ke zpochybHování dovodnosti nejroznjaích podnto, které proti sout~itelom míYí a na jejich~ základ ~alovaný pojímá podezYení z protisout~ního jednání, ani cestou, jak pYimt soud k vyslovení závru, ~e ~alovaný by fakticky ji~ pYed zahájením místního aetYení musel mít najisto postaveno, jaké pYesné dokazy hledá. PYitom zdoraznil, ~e rozsah místních aetYení nemo~e pYesáhnout rozsah plynoucí z povYení a ~e rozsah plynoucí z povYení nemo~e pYesáhnout rozsah podezYení odovodnný konkrétními pYedchozími zjiatními ~alovaného.<br/><br/>[5] K vymezení pYedmtu místního aetYení uvedl, ~e se v mnoha ohledech pYekrývá s otázkami, které posuzoval Nejvyaaí správní soud v rámci pYezkumu pYedcházejícího rozsudku krajského soudu v této vci. Konstatoval, ~e pYedmt místního aetYení zcela odpovídal skute nostem, které zakládaly dovodné podezYení pro provedení místního aetYení, neboe v nm byla vymezena oblast, na kterou mlo být aetYení omezeno, a to na oblast kurzového sázení. Relevantní trh pak byl geograficky vymezen jako eská republika a asové vymezení bylo ur eno jako  minimáln od roku 2013 . A koliv pYipustil, ~e k vymezení pYedmtu místního aetYení doalo v relativn obecné form, nepova~oval ho za natolik nelimitované. Zohlednil pYitom i názor kasa ního soudu k otázce dostate nosti a vrohodnosti konkrétních vstupních indicií k provedení místního aetYení. V podrobnostech k vymezení místního aetYení odkázal na rozsudek tého~ krajského soudu ze dne 17. 2. 2022 . j. 62 A 77/201944 ve vci FORTUNA. K uvedenému uzavYel, ~e v podntech SAZKA a.s. (dále té~  SAZKA ) a Mgr. G. a v navazujících listinách bylo mo~né protiprávní jednání vymezeno obdobn.<br/><br/>[6] K výmn obchodn citlivých informací stru n uvedl, ~e z podntu SAZKY ze dne 29. 6. 2017 bylo zYejmé, ~e k výmn informací mlo docházet dlouhodob (kontinuáln) zejména v rámci Asociace provozovatelo kurzových sázek z.s. Podle SAZKY asociace slou~í jako platforma k tomu, aby její lenové mohli diskutovat citlivé obchodní zále~itosti. K tomu se pojila i otázka podezYení z koordinace sout~ního chování v oblasti marketingu a sponzoringu sportovních sout~í a klubo. To se opírá zejména o marketingové rozdlení trhu mezi ~alobci a FORTUNOU podle v eské republice nejpopulárnjaích sporto  fotbal a hokej. Následn ke koordinaci pYi vytváYení a nastavení sázkových kurzo uvedl, ~e z podnto SAZKY se podává, ~e mly být lepaí kurzy nabízeny skupinou TIPSPORT/CHANCE  výhodnjaí kurzy ve fotbale mla nabízet FORTUNA, zatímco v hokeji tomu bylo naopak. Ve vztahu ke koordinaci týkající se uplatHování manipula ních poplatko za podání sázky na pobo kách i na internetu konstatoval, ~e bylo z novinových lánko zalo~ených ve správním spise patrné, ~e ~alobci a FORTUNA zruaili manipula ní poplatek u sázení pYes internet dva dny po sob v únoru roku 2013. Manipula ní poplatky za podání sázky na kamenné pobo ce pak byly ~alobci i FORTUNOU zruaeny ve stejný den v únoru roku 2019, pYi em~ o ani jednom nebylo sporu. S uvedeným úzce souviselo i vytváYení pYeká~ek pro vstup a posobení dalaích sout~itelo a rozdlování trhu a zákazníko. Poukázal na lánek  Sázkovky bojují o ulici , dle kterého hlavní podíl na trhu sázek má FORTUNA a ~alobci, zbývající sout~itelé (SAZKA, Maxitip, SynotTip) obsluhují pouze  zlomek trhu .<br/><br/>[7] K asovému vymezení období  minimáln od roku 2013 krajský soud odkázal na závry uvedené ve shora uvedeném rozsudku . j. 62 A 77/201944, neboe i v pYípad dot eného asového vymezení jsou dovody ~alovaného shodné a krajský soud proto neml dovod odchylovat se od ji~ jednou vyslovených závro. K významu roku 2013 konstatoval, ~e vyjma té ásti podklado, podle ní~ ~alobci a FORTUNA zruaili manipula ní poplatek u sázení pYes internet dva dny po sob v únoru roku 2013, není rok 2013 podstatný. ZmiHovaná podezYení i podklady pYedstavují indicie o mo~né dlouhodobé (prob~né) protisout~ní aktivit, ve vztahu ke které nepYedstavuje rok 2013 ~ádný zvláat významný asový údaj. asový rozsah podezYení odovodnný konkrétními pYedchozími zjiatními ~alovaného odpovídal povYení k uskute nní místního aetYení a pak také samotnému místnímu aetYení. K tomu dodal, ~e nemuselli být asový rozsah aetYení omezen, pak jeho omezení ve vztahu k období roku 2013 a následujícímu, uvozené slovem  minimáln , ~alobce na jejich právech nikterak nezkrátilo a místní aetYení z tohoto dovodu nezákonné nebylo.<br/><br/>[8] Pokud se jednalo o omezení pYístupu ~alobco k podntom SAZKY prostYednictvím vyzna ení obchodního tajemství, krajský soud konstatoval, ~e Yada z nich se opakuje v jednotlivých podáních SAZKY a primárn se týkají spole nosti SAZKA jako takové. Skute nosti, které byly vyzna eny SAZKOU jako obchodní tajemství, pova~oval spíae jako popis konkuren ního boje a dopado tohoto boje na spole nost SAZKA, pYípadn mechanismo, za jejich~ naplnní chtla spole nost SAZKA posobit na relevantním trhu. UzavYel vaak, ~e s ohledem na závry kasa ního soudu nemlo vyzna ení obchodního tajemství relevantní dopad na posouzení vci samotné.<br/><br/>[9] K vrohodnosti a dostate nosti podnto, které vedly k provedení místních aetYení uvedl, ~e je vázán závry kasa ního soudu a uvedené podnty proto pova~oval za relevantní podklad pro povYení k provedení místních aetYení. Odkázal pYitom na závry kasa ního rozsudku uvedené v bodech 46, 47 a 52. Skute nost, ~e jednání SAZKY mohlo být motivováno získáním konkuren ní výhody na trhu, nelze pova~ovat za dovod, pro který by nebylo mo~né vyu~ít vstupní indicie z podntu.<br/><br/>[10] K protokolaci klí ových slov uvedl, ~e v nyní projednávané vci, shodn jako ve vci FORTUNA, pova~oval za podstatné, zda jejich neprotokolací mohlo dojít k zásahu do práv ~alobco. `íYe a komplexnost podezYení, je~ k uskute nní místního aetYení vedla, ani reáln neumo~Hovala pYedem zú~it výbr klí ových slov, je~ by k provYení tchto podezYení vedla a je~ by mla být obsa~ena v protokolu z místního aetYení. PYi vyhledávání dokazo v po íta ích a mobilních telefonech ~alobco byly na míst aetYení pYítomni bu zástupci ~alobco, nebo jejich právní zástupci. Stejn tak právní zástupci na probh provYování reagovali a vedli spor o protokolaci klí ových slov. Obdobné stanovisko zaujal i ke konkrétnímu prohledávání po íta e p. K. a telefonu p. B. PYitom zdoraznil, ~e ur itá klí ová slova byla ~alobcom známá, neboe jejich význam pro posouzení vci zpochybHovali. Postupem ~alovaného tak nebyli ~alobci dot eni v aktuáln projednávané vci na svém právu na obhajobu a neuvedení klí ových slov nebylo spojeno se ~ádnou ~alobcovou konkrétní újmou.<br/><br/>[11] K povaze zajiatných dokumento a jejich hodnocení krajský soud pouze stru n uvedl, ~e se v obecné rovin jedná o hodnocení zajiatných dokumento, které má své pYípadné místo v rámci pYípadného Yízení o samotném deliktu. V pYípad ochrany obchodního tajemství samotných ~alobco rovn~ odkázal na Yízení pYed ~alovaným o deliktu samotném, ve kterém ~alobci mohou ve spise své obchodní tajemství vyzna it. Neshledal zajiatní dokumento ani excesivním ve vztahu k vymezenému pYedmtu místního aetYení ani k povYení. Z ~alobních námitek nedovodil konkrétní tvrzení o újm, které by bylo dovodem pro prohláaení nezákonnosti místního aetYení jako takového z dovodu pYekro ení rozsahu povYení. Obdobný postoj zaujal i ke zposobu zahájení správního Yízení, neboe ani to nepova~oval za pYedmt tohoto Yízení.<br/><br/>[12] K doplnní ~aloby ze dne 22. 10. 2019 krajský soud uvedl, ~e v rozsahu rozaíYení ~aloby o nezákonný zásah spo ívající v provedení místního aetYení na adrese Beroun, Hrn íYská 642, který podle ~alobco nebyl kryt povYením k místnímu aetYení, pova~oval tyto ~alobní námitky za zpozdilé, neboe podle § 84 odst. 1 s. Y. s. platí pro uplatnní ~aloby na ochranu pYed nezákonným zásahem dvoumsí ní propadná lhota, která po íná b~et okam~ikem, kdy se ~alobci o zásahu dozvdli (tedy dnem 12. 3. 2019). S ohledem na zásadu procesní ekonomie a zamítnutí ~aloby jako celku nevylu oval tuto ást ~aloby k samostatnému projednání a odmítnutí pro opo~dnost. Nadto z ni eho, krom doplnní ~aloby, nelze dovodit, ~e by probhlo místní aetYení na adrese Beroun, Hrn íYská 642 pod pohro~kou ulo~ení pokuty a ~e aetYený sout~itel byl nucen se jednání ~alovaného podvolit. V rozsahu (ne)pYítomnosti p. B. místnímu aetYení mimo kanceláY uvedenou v povYení k provedení místního aetYení uvedl, ~e z protokolu o místním aetYení jednozna n vyplývá, ~e p. B. byl místnímu aetYení pYítomen cca od 10:42 do 17:45 a je zachyceno, ~e mu byl vrácen mobilní telefon.<br/><br/>III.<br/><br/>[13] Proti rozsudku krajského soudu podali ~alobci (dále jen  st~ovatelé ) kasa ní stí~nost z dovodo dle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. Y. s.<br/><br/>[14] St~ovatelé pYedn namítali nepYimYenou extenzivní aplikaci závro kasa ního rozsudku. Dle jejich pYesvd ení krajský soud nezákonn vylo~il názory uvedené v kasa ním rozsudku ohledn nutnosti posuzování konkrétních indicií obsa~ených ve spisu, z nich~ ~alovaný vycházel pYi rozhodování o provedení místních aetYení. Krajský soud zamnil díl í závr kasa ního soudu o dostate ném mno~ství indicií za závr o zákonnosti celého místního aetYení a následné kroky provedl jen velmi formálním zposobem. Takový závr vaak z kasa ního rozsudku neml vyplývat. Ten pouze korigoval povodní názor krajského soudu v otázce dostate nosti indicií k provedení místního aetYení. St~ovatelé byli názoru, ~e krajský soud své rozhodnutí zatí~il vadou nepYezkoumatelnosti, pokud nepYezkoumal, zda ~alovaný spojil jednotlivé shromá~dné indicie s dovodným podezYením ve vztahu k jednotlivým skutkom. V rámci pYezkumu jednotlivých indicií krajský soud neprovedl pYezkum vrohodnosti, resp. dokazní hodnoty podnto, a to zejména s ohledem na jejich povod a okolnosti jejich vyhotovení. Je to práv toto provYení, které z podezYení  prostého iní dovodné podezYení, jak ostatn plyne z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále té~  ESLP ), Soudního dvora Evropské unie (dále té~  SDEU ) a Nejvyaaího správního soudu. PYitom zdoraznil, ~e jakékoliv místní aetYení musí být nezbytné, tj. pYimYené sledovanému cíli na základ provYení konkrétního protisout~ního jednání. Krajský soud se proto ml zabývat skutkovými okolnostmi, které ~alovaného k provedení aetYení vedly, co~ nedodr~el. Krajský soud ml postupovat tak, ~e vypo te vaechny shromá~dné indicie pYed provedením místního aetYení, provYí spolehlivost indicií a provede úvahu, zda z tchto indicií bylo mo~né pojmout tak airoké dovodné podezYení, ~e s ur itou rozumnou mírou pravdpodobnosti mohlo dojít ke spáchání protiprávního jednání. Pokud tak neu inil, pYípadn provedl tak nedostate n, anebo dokonce pouze odkázal na kasa n závazný názor kasa ního soudu, alo o nedostate ný pYezkum a krajský soud tak zatí~il napadený rozsudek neodstranitelnou vadou nepYezkoumatelnosti. Nadto se mnohdy omezil na pouhý odkaz na podnt SAZKY, ani~ by pYipojil vlastní úvahu ohledn dostate né záva~nosti indicie.<br/><br/>[15] K proporcionalit místního aetYení a jeho adekvátnosti st~ovatelé uvedli, ~e úzce souvisí s problematickým asovým a místním vymezením místního aetYení. Odkázali na etnou judikaturu Nejvyaaího správního soudu a nepYípustnost u~ití výrazu  minimáln od roku 2013 , které je na jedné rovin jako výraz  zejména . Namítali, ~e by kasa ní soud ml pYihlédnout k tomu, ~e pYi vymezování dovodného podezYení v rámci povYení se ~alovaný sám vcn omezil, pokud jde o asové hledisko, pokud prohledával dokazy nejmén od roku 2013. Krajský úYad aproboval protiústavní postup ~alovaného, pokud naznal, ~e byl ~alovaný oprávnn prohledat kompletní po íta ové systémy a dokumentaci s vyu~itím klí ových slov, a to bez omezení období. Místní aetYení pova~ovali za nezákonnou tzv. rybáYskou výpravu. asový rozsah, ve kterém ~alovaný provedl pYezkum, nelze bez dalaího pYevzít z oznámení SAZKY, resp. Mgr. G. V tomto smru poukázali také na judikaturu ESLP, potvrzující nezbytnost omezení svévolného jednání orgáno veYejné moci k zajiatní práva na spravedlivý proces ve vztahu k pYedb~ným aetYením, známým té~ jako tzv. dawn raids. K vymezení místa místního aetYení namítali, ~e toto je omezeno na ozna ení obchodních prostor sout~itele a tyto musí být ozna eny pYinejmenaím konkrétní adresou. Nesouhlasili s argumentací, ~e pYi prohlídce v odliané budov, ovaem za tým~ ú elem a s tým~ odovodnním, se jednalo o jiný zásah. Listiny a jiné dokazy zde opatYené proto byly opatYeny v rozporu se zákonem. Namítali, ~e zásah, který neml podklad v místním omezení povYení, byl a zostává v odpovídajícím rozsahu nezákonným. Z uvedeného dovodu nemo~e zostat soudem nepYezkoumána uvedená námitka a krajský soud postupoval nesprávn, pokud ji odmítl jako opo~dnou. Námitku nezákonného zásahu spo ívajícího v provedení místního aetYení v jiném míst proto pova~ovali za v asnou. <br/><br/>[16] Dále namítali, ~e prostYednictvím vyzna ení obchodního tajemství ~alovaný i krajský soud st~ovatelom omezili pYístup ke kompletnímu správnímu spisu, neboe k takové asti nemají pYístup. Odkaz na obchodní tajemství sice sám krajský soud zhodnotil jako z ásti nelogický, pYesto vaak nepova~oval za dole~ité k zajiatní práva na spravedlivý proces sám pYezkoumat a poskytnout. Tím mlo dojít k omezení jejich mo~nosti relevantním zposobem argumentovat proti obsahu tchto podnto. K tomu pYipojili námitku absence procesní istoty záznamu o podezYení ze strany ~alovaného, neboe nikde nebyl zaznamenán obsah opakovaných schozek mezi zástupci ~alovaného a SAZKY, coby podatele podntu, pYi em~ jejich obsah lze jen nepYímo vy íst z doplnní podnto. Takový postup podle jejich názoru nemohl být dovodem k provedení místního aetYení. Dokumenty obsa~ené ve spisu by mly v~dy umo~nit s jistotou zptn ur it pYesné informace týkající se pYedmtu aetYení, které dot ené tYetí osoby poskytly bhem tchto dotazování, a do jaké míry by mohl jejich obsah pYedstavovat dokaz ve prospch, v neprospch, nebo dokonce neutrální dokaz. Byli pYesvd eni, ~e takový postup ~alovaného je nepYezkoumatelný a proto nezákonný.<br/><br/>[17] St~ovatelé rovn~ namítali nedostatky protokolace místního aetYení v rámci zaznamenávání klí ových slov, které krajský soud neprojednal zákonným zposobem. }alovaný byl povinen dopYedu sdlit, rozumn vysvtit a následn kompletn zaprotokolovat veakerá pou~itá klí ová slova, tím spíae by mla být prob~n zaznamenávána klí ová slova práv pro ú ely obrany st~ovatelo, v jejich~ prostorách je místní aetYení provádno. Tvrdili, ~e na tom nic nemohla zmnit ani skute nost, ~e se tak dlo v pYítomnosti odpovdného zástupce nkterého ze st~ovatelo i jeho právního zástupce. <br/><br/>[18] Namítali rovn~ poruaení ústavn zaru ených práv. Zejména mlo být dot eno právo na ochranu obydlí dle l. 12 Listiny základních práv a svobod (dále té~  Listina ) a právo na soukromí, informa ní sebeur ení a ochranu soukromé sféry podle l. 10 odst. 3 Listiny a l. 8 odst. 1 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (dále té~  Úmluva ). Rovn~ namítali poruaení práva na zákonného soudce podle l. 38 Listiny, jako~ i dle l. 6 odst. 1 Úmluvy a práva na ochranu legitimního o ekávání a právní jistoty, a to tím, ~e krajský soud nepolo~il pYedb~nou otázku SDEU. Namítali té~ poruaení práva na spravedlivý proces podle l. 36 odst. 1 Listiny, l. 6 odst. 1 Úmluvy a l. 47 Listiny základních práv a svobod EU a práva na Yádnou obhajobu podle l. 38 odst. a l. 40 odst. 3 Úmluvy. Zdoraznili, ~e na projednávanou vc dopadá unijní právo, v etn judikatury a závazných principo v nich vyjádYených. Nepova~ují za pravdivý závr, ~e ~alovaný postupoval (a mohl postupovat) pouze dle národního práva. Poukázali na to, ~e projednávaná vc se vztahuje jak k unijnímu právu jako celku, tak pYímo k jeho zakládajícím smlouvám. Z uvedeného mlo být patrné, ~e nebylo mo~né dedukovat, ~e absence pYeshrani ního prvku vylu uje u~ití práv unijního práva.<br/><br/>[19] V pYípad, ~e národní soudy odmítají pYedlo~it nastínné pYedb~né otázky k rozhodnutí SDEU, jsou jejich praxe a vydávaná rozhodnutí sti~eny vadou odepYení práva na zákonného soudce, které je sou ástí práva na spravedlivý proces. Svévolné nepolo~ení pYedb~né otázky je tak tYeba interpretovat jako rozporné i s ustálenou judikaturou Ústavního soudu. Kone n navrhli pYedlo~ení vci rozaíYenému senátu Nejvyaaího správního soudu, neboe její nepYedlo~ení by mohlo vést k odepYení práva na zákonného soudce. Sou asn mli za to, ~e závry krajského soudu jsou rozporné s pYedchozí judikaturou Nejvyaaího správního soudu. PYípadný rozpor s pYedchozí judikaturou by ml nastat, pokud by Nejvyaaí správní soud aproboval právní názor krajského soudu, podle nho~ je zákonným takové místní aetYení, v jeho~ rámci je pYedmt i ú el aetYení  a tedy i rozhodující ást podezYení  zalo~ena toliko na neprotokolovaných schozích s oznamovatelem. Ze shora uvedených dovodo navrhli, aby Nejvyaaí správní soud rozsudek krajského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení.<br/><br/>IV.<br/><br/>[20] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedl, ~e nesouhlasí s tvrzenou nezákonností a nepYezkoumatelností rozsudku krajského soudu. St~ovatelé navíc dle ~alovaného v dané vci zamHovali význam pojmu  nepYiléhavost a nezákonnost rozhodnutí s jejich vlastním odlianým subjektivním názorem ohledn skutkových zjiatní a následného právního posouzení. Neztoto~nil se s názorem st~ovatelo, ~e krajský soud zcela nesprávn a nepYimYen extenzivn vylo~il závry uvedené v kasa ním rozsudku. Nesouhlasil ani s tím, ~e krajský soud chybn interpretoval právní názory kasa ního soudu a v navazujícím soudním Yízení se ml dále zabývat otázkou existence dovodného podezYení. Existence dovodného podezYení byla Nejvyaaím správním soudem vyYeaena a ten dospl k závru, ~e ~alovaný ml k provedení místního aetYení z pohledu testu vhodnosti dostatek indicií. Krajský soud nepochybil, pokud nepYedlo~il pYedb~né otázky SDEU, neboe jejich polo~ení by nemohlo vést k závrom odlianým od závazného právního názoru Nejvyaaího správního soudu. Jejich polo~ení by pYedstavovalo pouhou  formu prosté polemiky s názorem kasa ního soudu. Návrhy na polo~ení pYedb~ných otázek SDEU nezakládají obligatorní povinnost soudo vyhovt pYání ú astníko Yízení, ale naopak do jejich gesce nále~í posouzení, zda jsou splnny podmínky pro pYedlo~ení pYedb~ných otázek SDEU a zda jsou vobec ú elné. Ani v Yízení o kasa ní stí~nosti se proto ~alovaný nedomníval, ~e by mlo být pYeruaeno Yízení podle § 48 odst. 1 písm. b) s. Y. s. a pYedlo~eny pYedb~né otázky SDEU. Dle ~alovaného zde nevznikl ani ~ádný odklon od ustálené rozhodovací praxe správních soudo, dovod pro postup podle § 17 odst. 1 s. Y. s. a pYedlo~ení vci k rozhodnutí rozaíYenému senátu Nejvyaaího správního soudu. Vzhledem k tomu, ~e existence dovodného podezYení zcela odpovídá vymezení pYedmtu místního aetYení, pova~oval ve shod s krajským soudem i pYedmt místního aetYení za správn vymezený. Souhlasil, ~e asový rozsah místního aetYení nemusel být omezen, neboe není v~dy nezbytnou sou ástí povYení k uskute nní místního aetYení. St~ovatelé tudí~ nebyli nijak zkráceni na svých právech. Byl jim poskytnut ze strany ~alovaného kompletní správní spis bez obchodního tajemství, v etn úplného znní podnto a mohli tak sami provést jejich revizi. Argumenty o nemo~nosti plného uplatnní procesních práv pova~oval za ú elové, neboe se jimi st~ovatelé sna~í dostat k obsahu, který spadá pod ochranu obchodního tajemství. Z uvedených dovodo navrhl zamítnutí kasa ní stí~nosti jako nedovodné.<br/><br/>V.<br/><br/>[21] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nost v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/><br/>[22] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[23] Nejvyaaí správní soud na úvod pYedesílá, ~e skutkov i právn toto~nou vcí (pouze ve vztahu k jinému subjektu  spole nosti FORTUNA) se zabýval ji~ v rozsudku ze dne 29. 9. 2022, . j. 2 As 249/2022103, jím~ obsahov obdobnou (stejné námitky, a  rozsáhleji formulované) kasa ní stí~nosti tého~ st~ovatele zamítl. S argumentací uvedenou v citovaném rozsudku se Nejvyaaí správní soud ztoto~Huje, a proto ji pYebírá i v tomto rozsudku.<br/><br/>[24] Nejvyaaí správní soud se nejprve zabýval namítanou nepYezkoumatelností rozsudku krajského soudu. Platí toti~, ~e nepYezkoumatelný rozsudek zpravidla nenabízí prostor k úvahám o námitkách vcného charakteru a je nezbytné jej bez dalaího zruait. Konstantní judikatura tohoto soudu ozna uje za nepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo zejména takové rozhodnutí, v nm~ soud zcela opomene vypoYádat nkterou z uplatnných ~alobních námitek (viz napYíklad rozsudky ze dne 27. 6. 2007, . j. 3 As 4/200758, ze dne 18. 10. 2005, . j. 1 Afs 135/200473, i ze dne 8. 4. 2004, . j. 4 Azs 27/200474), respektive pokud z jeho odovodnní není zYejmé, pro  nepova~oval za dovodnou právní argumentaci ú astníka Yízení a pro  ~alobní námitky ú astníka pova~uje za liché, mylné nebo vyvrácené, a to zejména tehdy, jdeli o právní argumentaci, na ní~ je postaven základ ~aloby (viz napYíklad rozsudek ze dne 14. 7. 2005, . j. 2 Afs 24/200544).<br/><br/>[25] Rozsudek krajského soudu nedostatky, které by mly za následek jeho nepYezkoumatelnost pro nedostatek dovodo, netrpí. Krajský soud se zabýval pYedevaím otázkou, zda ml správní orgán pYed provedením místního aetYení k dispozici dostate né poznatky, které byly zposobilé vzbudit dovodné podezYení o protisout~ním jednání. Krajský soud pYitom srozumiteln a relativn podrobn vysvtlil, k jakému závru dospl a z jakých dovodo. Z odovodnní je zYejmé, které skute nosti pova~oval krajský soud za rozhodné, a z jakých dovodo shledal argumentaci ~alovaného nedovodnou. Jinou otázkou pak je, zda jsou závry krajského soudu vcn správné. Povinnost soudu odovodnit pYezkoumatelným zposobem závry, ke kterým dospje, nelze vykládat jako povinnost reagovat na ka~dou díl í výtku a argument ae ji~ ~alobco (st~ovatelo), anebo ~alovaného. V nynjaí vci o tom, ~e st~ovatelé navzdory namítané nepYezkoumatelnosti odovodnní napadeného rozsudku porozumli, vcn s ním vaak nesouhlasí, svd í ji~ to, ~e s ním v rozsáhlé kasa ní stí~nosti polemizují.<br/><br/>[26] Dále se Nejvyaaí správní soud zabýval námitkou, ~e krajský soud nerespektoval závazný právní názor vyslovený ve zruaujícím rozsudku . j. 7 As 438/201956, resp. ael nad jeho rámec, kdy~ neposoudil, zda ml ~alovaný zYetelné, konkrétní a dostate né vstupní indicie vyvolávající dovodné podezYení o naruaení hospodáYské sout~e protisout~ním jednáním, které popsal v povYení k provedení místního aetYení, ve vztahu ke vaem jednotlivým aesti jednáním. Podle st~ovatelo Nejvyaaí správní soud v kasa ním rozsudku pouze vyslovil, ~e podnt od konkuren ní spole nosti mo~e být zposobilý zalo~it dovodné podezYení o protisout~ním jednání, neu inil ji~ vaak ~ádné závry ve vztahu ke konkrétním podezYením ~alovaného v nyní projednávané vci. PYesto krajský soud odmítl znovu se zabývat touto otázkou s tvrzením o vázanosti právním názorem Nejvyaaího správního soudu, který ji~ pYedmtnou otázku v pYedcházejícím Yízení vyYeail.<br/><br/>[27] Nejvyaaí správní soud se s námitkou st~ovatelo neztoto~Huje. Ve svém pYechozím rozsudku toti~ uvedl, ~e s ohledem na veakeré okolnosti dané vci byly indicie obsa~ené ve správním spise zposobilé vyvolat podezYení, pro které ~alovaný vydal povYení pYedsedy k provedení místního aetYení. Tato skute nost je zjevná z odovodnní rozsudku . j. 7 As 438/201956, v nm~ Nejvyaaí správní soud uvedl napY., ~e  kombinace informací, je~ z tchto podklado vyplývala, byla dostate n konkrétní (a tedy v dalaím aetYení st~ovatelem ovYitelná), dávala rozumný dovod k domnnce, ~e jde o popis jednání, je~ se velmi dobYe mohlo odehrát, pro aktéry mohlo mít rozumný ekonomický smysl (v pYípad udr~ení v tajnosti jim mohlo poskytnout podstatnou ekonomickou výhodu) a zposob jeho provedení odpovídal obecným poznatkom o obvyklém páchání protisout~ních jednání tohoto typu v dané konstelaci aktéro (struktura trhu, podíly jednotlivých subjekto na trhu, jejich role na trhu a zámry v daném asovém období) na daném relevantním trhu . S ohledem na uvedené proto Nejvyaaí správní soud v pYedchozím rozsudku pYisvd il st~ovateli, ~e ml k provedení místního aetYení z pohledu testu vhodnosti dostatek konkrétních vstupních indicií. Tímto závrem vaak Nejvyaaí správní soud vaak nikterak nepYedjímal, zda provedené místní aetYení obstojí jako zákonné (pYimYené) také ve svtle zbývajících ~alobních námitek, jimi~ se krajský soud v pYedchozím Yízení nezabýval. Z uvedeného vyplývá, ~e Nejvyaaí správní soud zavázal krajský soud v navazujícím Yízení k tomu, aby se vypoYádal s do té doby nevypoYádanými ~alobními námitkami obsa~enými v ~alob, které odpovídají námitkám nesprávného asového omezení místního aetYení, vadné protokolace a provedení místního aetYení mimo místo vymezené v povYení pYedsedy. Je tak zjevné, ~e námitky, je~ se vztahovaly k naplnní kritéria vhodnosti místního aetYení, pova~oval Nejvyaaí správní soud za vyYeaené.<br/><br/>[28] Zdejaí soud tak uzavírá, ~e krajský soud zcela respektoval závazný právní názor vyslovený v rozsudku . j. 7 As 438/201956. Z uvedeného dovodu jsou dalaí námitky, kterými st~ovatelé optovn rozporují dodr~ení po~adavku vhodnosti místního aetYení provedeného ~alovaným, nepYípustné podle § 104 odst. 3 písm. a) s. Y. s. Stejn tak s ohledem na nepYípustnost tchto námitek není mo~né polo~it pYedb~nou otázku SDEU, bez ohledu na skute nost, zda by pro to za jiných okolností byly i nebyly splnny podmínky. Právní názor Nejvyaaího správního soudu vyslovený pYi zruaení rozhodnutí krajského soudu zavazuje nejen krajský soud, ale i Nejvyaaí správní soud samotný; o pYekonání kasa n závazného právního názoru proto nelze usilovat ani pYedlo~ením vci rozaíYenému senátu (usnesení rozaíYeného senátu ze dne 8. 7. 2008, . j. 9 Afs 59/200756, . 1723/2008 Sb. NSS.). To platí dokonce i tehdy, pokud lze daný názor pokládat za judikaturní exces (usnesení rozaíYeného senátu ze dne 22. 11. 2019, . j. 4 As 3/201850, . 4015/2020 Sb. NSS, bod 33). Analogicky je tak potYeba pYistupovat i k pokusom o pYekonání kasa n závazného právního názoru podáním návrhu na polo~ení pYedb~né otázky SDEU.<br/><br/>[29] Je pravdou, ~e kasa ní závaznost právního názoru Nejvyaaího správního soudu nemá absolutní povahu. Lze ji prolomit v pYípad zmny skutkových i právních pomro a dále pYi podstatné zmn judikatury, a to na úrovni, kterou by byl krajský soud i ka~dý senát Nejvyaaího správního soudu povinen akceptovat v novém rozhodnutí. Tak by tomu bylo v pYípad, ~e jinak o rozhodné právní otázce uvá~il Ústavní soud, ESLP, SDEU, ale i rozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu v Yízení podle § 17 s. Y. s., pYípadn ~e by bylo k rozhodné otázce pYijato stanovisko pléna i kolegia podle § 19 s. Y. s. To vae za situace, ~e by se tak stalo v mezidobí mezi opakovaným rozhodováním Nejvyaaího správního soudu v té~e vci (usnesení rozaíYeného senátu . j. 9 Afs 59/200756; shodn usnesení rozaíYeného senátu . j. 4 As 3/201850). V nyní projednávané vci se vaak Nejvyaaí správní soud ani nezabýval tím, zda se v pYípad rozsudku Tribunálu ze dne 15. 6. 2022 ve vci T235/18, Qualcomm, Inc. V. Evropská komise nebo stanoviska generálního advokáta Giovanniho Pitruzzelly ze dne 14. 6. 2022 ve vci C682/20 P, Les Mousquetaires, ITM Enterprieses SAS v. Evropská komise mo~e s ohledem na povahu orgáno, je~ rozsudek a stanovisko vydaly (nejde o SDEU v pravém slova smyslu, nýbr~ o unijní soud první instance a o generálního advokáta, jeho~ stanoviska nejsou závazným výkladem práva), jednat o takovou zmnu judikatury, neboe vyslovené právní názory pYedevaím v obou pYípadech dopadají na skutkov odliané pYípady, bye v Yad ohledo podobné vci nyní projednávané.<br/><br/>[30] V rozsudku ve vci Qualcomm, Inc. V. Evropská komise hodnotil Tribunál vliv skute nosti, ~e nedoalo k protokolaci komunikace Komise s ur itými osobami, od nich~ Komise mohla, ale nemusela získat informace týkající se ~alobce, na jeho právo na obhajobu a na zákonnost meritorního rozhodnutí Komise o zneu~ití dominantního postavení ~alobce. S ohledem na konkrétní skutkové a právní okolnosti daného pYípadu a s ohledem na skute nost, ~e ~alobce prezentoval dokazy nasvd ující tomu, ~e nkteré okruhy témat, které Komise s dot enými osobami diskutovala, mohly mít pro Yízení se ~alobcem význam, bylo podle Tribunálu nezaznamenání tchto diskuzí zposobilé zasáhnout do práva ~alobce na obhajobu. Tato komunikace mohla toti~ obsahovat informace, které mohl ~alobce vyu~ít ke své obhajob. <br/><br/>[31] Vcným pYedmtem sporu v projednávané vci bylo, zda místní aetYení v obchodních prostorách st~ovatelo probhlo v situaci, kdy ml ~alovaný zYetelné, konkrétní a dostate né vstupní indicie vyvolávající dovodné podezYení o naruaení hospodáYské sout~e protisout~ním jednáním, které popsal v povYení k provedení místního aetYení. Nejvyaaí správní soud vyslovil kasa n závazný názor, ~e tomu tak bylo. <br/><br/>[32] V nyní projednávané vci tak s ohledem na vymezení pYedmtu Yízení ani nemohlo být posuzováno, jaký vliv mo~e mít nezaprotokolování komunikace s podatelem podntu na zákonnost pYípadného Yízení o pYestupku st~ovatelo v kontextu dodr~ení jejich práva na obhajobu. Nejvyaaí správní soud pYitom dospl k závru, ~e indicie obsa~ené ve správním spise (tedy bez ohledu na to, co mohlo být obsahem schozky ~alovaného s podatelem podntu) dostate né jsou. Dále, na rozdíl od skutkového stavu, za kterého rozhodoval Tribunál, nebyli st~ovatelé seznámeni se skute ností, ~e v Yízení probhly  zákulisní schozky , a~ v napadeném rozhodnutí. A koliv v dané vci jeat ~ádné rozhodnutí vydáno nebylo, st~ovatelé ji~ proti formálním vadám vedení tchto schozek brojí. Nadto i z rozsudku Tribunálu je zjevné, ~e Tribunál k otázce mo~ného zásahu nezaprotokolování obsahu schozky Komise s tYetí osobou pYistupuje velice opatrn (viz shrnujícím zposobem zejm. bod 296 rozsudku Tribunálu). Ani právní názor generálního advokáta Pitruzzelly i pYípadný budoucí právní názor SDEU, který by se o stanovisko generálního advokáta opíral, není relevantní pro nyní projednávanou vc. Právní názor stanoviska vychází ze skutkového stavu, ~e Komise vyu~ila jako indicie pro zahájení místního aetYení práv nezaznamenané rozhovory s tYetími osobami (k tomu viz bod 163. stanoviska).<br/><br/>[33] Ze zásad spravedlivého procesu plyne, ~e cokoli, co je podkladem rozhodnutí, pYípadn podkladem pro jiný postup (napY. místní aetYení), jím~ se zasahuje do právní sféry jednotlivco, musí být zachyceno ve spisové dokumentaci. Smyslem a ú elem takového zachycení je zajiatní práv na obhajobu jednotlivce, jasné vymezení toho, co je podkladem pro rozhodnutí i jiný postup, a umo~nní jejich následného efektivního instan ního i soudního pYezkumu. To, v jaké míYe detailu musí být záznam o rozhodných skute nostech proveden, vaak nelze pYedem pauaáln stanovit a závisí to na konkrétních okolnostech. Je zYejmé, ~e pokud by jakákoli komunikace ~alovaného s jednotlivci související s jeho potenciálními budoucími úkony mla být detailn zaznamenávána, mohlo by to neúnosn ztí~it efektivitu jeho innosti. Podstatné je vaak, ~e pokud má být ur itý soubor informací podkladem pro rozhodnutí i jiný postup, musí být mo~no jej pYezkoumat stran jeho pravdivosti, vrohodnosti, úplnosti apod. Pokud by tedy mezi ~alovaným a ur itými osobami probhla komunikace týkající se údajného sout~n závadného jednání st~ovatelo a stala by se podkladem pro rozhodnutí nebo jiný postup ~alovaného, musí být záznam o ní poté, co pominou pYípadné dovody jeho udr~ení v tajnosti za ú elem vyu~ití momentu pYekvapení (typicky proto, aby mohlo být efektivn provedeno místní aetYení), st~ovatelom zpYístupnn a pYípadn umo~nn výslech osob, je~ se komunikace mly ú astnit. Eventuální nedostatky pYi zaznamenání obsahu komunikace mohou být následn kompenzovány napYíklad práv provedením výslechu osob, je~ se komunikace ú astnily, vyjma pYípado, ~e by tyto nedostatky samy o sob vedly k tomu, ~e by podklad pro postup ~alovaného byl nedostate ný (napYíklad rozhodné podezYení by nebylo dostate n konkrétn vymezeno). V rámci pYípravy místního aeYení vaak nelze pYed jeho provedením provYovanou osobu o obsahu podklado vymezujících dovody a rozsah aetYení informovat, neboe to by mohlo zmaYit ú el aetYení. To je toti~ vtainou postaveno v podstatné míYe práv na pYekvapivosti, je~ provYované osob znemo~ní potenciální dokazy zni it i upravit.<br/><br/>[34] V nyní projednávané vci indiciemi pro zahájení místního aetYení byly podnty u inné písemn tYetími osobami a informace z vlastní úYední innosti ~alovaného. Jak ji~ Nejvyaaí správní soud uvedl, tyto indicie, jejich~ obsah bylo mo~no spolehliv ovYit, byly pro povYení k provedení místního aetYení samy o sob dostate né. Pokud tedy v souvislosti s tmito indiciemi probhla mezi ~alovaným a podatelem podntu schozka, její~ obsah se sám o sob podkladem pro zahájení místního aetYení nestal (jím se staly toliko písemné podnty u inné pravdpodobn v souvislosti s touto schozkou), a ostatní podklady byly samy o sob dosta ující, nemohlo mít neuvedení obsahu schozky vliv na zákonnost dovodo pro zahájení místního aetYení. Není tedy ani tYeba zkoumat pYípadný vliv interpretace práva EU provedené Tribunálem a generálním advokátem stran dopadu komunikace sout~ního správního orgánu s roznými osobami na zachování práva obvinného sout~itele na obhajobu na mo~né prolomení kasa ní závaznosti pYedchozího rozsudku Nejvyaaího správního soudu. V pYípadném Yízení o svém pYestupku pak mají st~ovatelé mo~nost tematizovat existenci schozky a navrhnout dokazy k bli~aímu osvtlení jejího obsahu.<br/><br/>[35] Nejvyaaí správní soud se bude dále zabývat kasa ními námitkami, vztahujícími se k právní argumentaci krajského soudu, kterými byly vypoYádány ~alobní námitky týkající se asového vymezení místního aetYení, vad protokolace a rozaíYení prostor, v nich~ mlo místní aetYení probíhat.<br/><br/>[36] Zdejaí soud v první Yad neshledal dovodnou námitku st~ovatelo stran nesprávného vymezení asového rozsahu místního aetYení, resp. ~e doalo k pYekro ení rozsahu místního aetYení oproti tomu, jak byl asový rozsah vymezen v povYení.<br/><br/>[37] Z ustálené judikatury vyplývá, ~e pYed zahájením správního Yízení musí mít ~alovaný k dispozici relativn konkrétní podezYení na spáchání protisout~ního deliktu, aby mohl dostate n vymezit pYedmt Yízení. Je pYitom nutno respektovat obecnou úpravu správního Yízení obsa~enou v § 46 odst. 1 správního Yádu, podle které musí oznámení o zahájení správního Yízení obsahovat ozna ení správního orgánu, pYedmt Yízení, jméno, pYíjmení, funkci nebo slu~ební íslo a podpis oprávnné úYední osoby. Nejvyaaí správní soud pYitom opakovan zdoraznil, ~e  vymezení skutku, pro který je Yízení zahájeno, musí být konkrétní, stejn tak jako musí být z oznámení o zahájení Yízení zYejmé, co bude jeho pYedmtem a o em bude v Yízení rozhodováno (viz napY. rozsudek ze dne 20. 11. 2003, . j. 5 A 73/200234, . 296/2004 Sb. NSS). PYímo ve vztahu k vymezení pYedmtu Yízení vedeného ve vci mo~ného poruaení § 3 odst. 1 zákona o ochran hospodáYské sout~e (zakázané dohody) pak Nejvyaaí správní soud konstatoval, ~e na samém po átku Yízení není mo~né jeho pYedmt zcela pYesn vymezit. V této fázi má správní orgán pouze informace plynoucí z jeho postupu pYed samotným zahájením správního Yízení a z pYípadných vnjaích podnto. Nicmén pYedmt jakéhokoliv zahajovaného Yízení musí být identifikován dostate n ur it tak, aby ú astníkovi Yízení bylo zYejmé, jaké jeho jednání bude posuzováno, a aby bylo zaru eno jeho právo ú inn se v daném Yízení hájit (viz rozsudek ze dne 31. 3. 2010, . j. 1 Afs 58/2009541, . 2119/2010 Sb. NSS). Skutek, pro který je zahajováno správní Yízení, tedy musí být dostate n konkretizován tak, aby nebyl zamnitelný s jiným protiprávním jednáním, a to proto, aby si byl obvinný sout~itel vdom, jaké jednání je mu kladeno za vinu, a tím bylo respektováno jeho právo na obhajobu, které je sou ástí airaího práva na spravedlivý proces.<br/><br/>[38] Pokud ~alovaný v rámci správního Yízení pYistoupí k provedení aetYení na míst, musí vyaetYovanému sout~iteli sdlit také ú el tohoto aetYení, jen~ bude zpravidla shodný s vymezením pYedmtu správního Yízení. Po~adavek na sdlení právního dovodu a ú elu aetYení pYed jeho zahájením je podstatný pro stanovení hranic, v jejich~ rámci mají st~ovatelé oprávnní zajiaeovat dohled nad plnním sout~ních pravidel, aby toto oprávnní nesklouzlo k náhodnému vyhledávání informací nesouvisejících s povodním podezYením (tj. k neoprávnnému lovu informací).<br/><br/>[39] Pro posouzení vci je nutno vycházet i z rozsudku ESLP ze dne 2. 10. 2014 ve vci stí~nosti . 97/11, Delta Pekárny a. s. proti R, který pYinesl zásadní závry týkající se oprávnnosti aetYení na míst provádných dle zákona o ochran hospodáYské sout~e. Z tohoto rozsudku a následné judikatury vnitrostátních soudo pYitom plyne, ~e pYi pYezkumu místních aetYení musí být posouzena jejich zákonnost, legitimní cíl a nezbytnost, tj. pYedevaím pYimYenost legitimnímu cíli. Za pYimYené je tYeba pova~ovat takové místní aetYení, které vyhoví testu vhodnosti, délky a rozsahu.<br/><br/>[40] Podle ustálené judikatury také platí, ~e musí existovat proporcionální vztah mezi rozsahem podezYení, je~ se musí v rozumn konkrétní míYe promítnout do vymezení pYedmtu správního Yízení, rozsahem povYení k aetYení (resp. sdlení ú elu místního aetYení pYed jeho provedením) a rozsahem samotného aetYení (viz napY. rozsudek ze dne 29. 5. 2017, . j. 62 Af 92/2016398, i rozsudky ze dne 31. 3. 2017, . j. 29 A 165/2016150, a ze dne 27. 3. 2018, . j. 29 Af 2/2016212; uvedená praxe byla potvrzena i rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 5. 2017, . j. 6 As 113/201783, . 3586/2017 Sb. NSS, ve vci D Cargo a ze dne 29. 3. 2018, . j. 5 As 119/201760, ve vci SUEZ vyu~ití zdrojo). }alovaný je tak pYi místním aetYením oprávnn zajistit pouze ty dokumenty, které souvisí s jeho povodním podezYením odovodnným jeho pYedchozími zjiatními. Musí se vyvarovat toho, aby jeho aetYení bylo tzv. rybáYskou výpravou, je~ pYedstavuje nezákonné jednání spo ívající v cíleném vyhledávání dokumento nesouvisejících s pYedmtem a ú elem aetYení nebo v neodovodnn airokém vymezení pYedmtu aetYení.<br/><br/>[41] Za pYimYen pou~itelnou lze pYi posuzování oprávnnosti rozsahu místních aetYení pova~ovat i judikaturu unijních soudo vztahující se k postupu Komise pYi provádní kontrol dle naYízení Rady (ES) . 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádní pravidel hospodáYské sout~e stanovených v láncích 81 a 82 Smlouvy (dále jen  naYízení . 1/2003 ). PYes odlianosti procesní úpravy v tomto naYízení a v zákon o ochran hospodáYské sout~e (Komise naYizuje kontrolu rozhodnutím podle l. 20 odst. 4 naYízení . 1/2003, jeho~ legalitu mo~e následn pYezkoumat Tribunál, zatímco ~alovaný provádí aetYení na míst pouze na základ písemného povYení vystaveného jeho pYedsedou, eské soudy pak pYezkoumávají místní aetYení en bloc) lze základ závro unijních soudo pova~ovat za relevantní a pYimYen aplikovatelné i pro eskou vnitrostátní procesní úpravu.<br/><br/>[42] V rozsudcích ve vcech D Cargo a SUEZ vyu~ití zdrojo, je~ se týkaly nezákonného zásahu spo ívajícího v provedení aetYení na míst ~alovaným, Nejvyaaí správní soud zdoraznil, ~e vymezení pYedmtu a ú elu místního aetYení v povYení musí zejména vymezit rozsah povinností spolupráce ú astníka Yízení s ÚYadem a zaru it mu právo na obhajobu (k tomu odkázal na rozsudek SDEU ze dne 17. 10. 1989 ve spojených vcech 97/87 a 99/87 Dow Chemical Ibérica SA a dalaí proti Komisi Evropských spole enství, bod 26). Unijní judikatura po~aduje, aby rozhodnutí podle l. 20 naYízení . 1/2003, jím~ Komise naYizuje kontrolu obdobnou místnímu aetYení podle § 21f zákona o ochran hospodáYské sout~e, vymezovalo pYedpoklady a domnnky, které chce Komise ovYit (rozsudek Tribunálu ze dne 6. 9. 2013 ve spojených vcech T289/11, T290/11 a T521/11 Deutsche Bahn AG a dalaí proti Komisi, bod 75). Komise musí popsat  charakteristické rysy pYedpokládaného protiprávního jednání tak, ~e uvede domnlý relevantní trh a povahu pYedpokládaných omezení hospodáYské sout~e, jako~ i odvtví, kterých se týká údajné protiprávní jednání, které je vyaetYováno, vysvtlí zposob, jak se podnik údajn ú astnil protiprávního jednání, a uvede pYedmt vyaetYování a skute nosti, které mají být ovYeny (tamté~, bod 77), dále je povinna v rozhodnutí podrobn uvést, ~e má  k dispozici poznatky a záva~né indicie hmotného charakteru, na jejich~ základ má podezYení, ~e se podnik, na který se vztahuje kontrola, dopustil protiprávního jednání (tamté~, bod 172). Na druhou stranu,  komise nemá povinnost sdlovat adresátovi takového rozhodnutí vaechny informace, které má k dispozici o domnlých protiprávních jednáních, ani pYesn vymezit relevantní trh, ani provést pYesnou právní kvalifikaci tchto protiprávních jednání, ani uvést dobu, bhem ní~ k tmto protiprávním jednáním docházelo (rozsudek Soudu prvního stupn ze dne 8. 3. 2007 ve vci T339/04 France Télécom SA proti Komisi Evropských spole enství, bod 58). <br/><br/>[43] Z citované judikatury vyplývá, ~e v povYení k místnímu aetYení musí být obsa~en pYedmt a ú el místního aetYení a popis skutkových indicií, které vedly k vymezení pYedmtu a ú elu místního aetYení. PYedmt místního aetYení je pYedstavován vymezením skutkových okolností vyaetYovaného protisout~ního jednání, zejména vymezením relevantního trhu, resp. oblasti hospodáYské sout~e, která byla domnlým protisout~ním jednáním zasa~ena, povahy protisout~ního jednání a zposobu, jak jím mlo dojít k omezení hospodáYské sout~e, stejn jako popis zposobu, jakým se domnlého protisout~ního jednání mla dopustit aetYená osoba. Ú elem místního aetYení je pak ovYení domnnek, pevn vymezených pYedmtem Yízení, zposobem, který umo~ní tyto domnnky vyvrátit, nebo ~alovaného v jeho podezYení utvrdit. Takto stanovené nále~itosti obsahu povYení k místnímu aetYení zajiaeují, ~e povYení k místnímu aetYení vymezí konkrétní, individualizované podezYení, vztahující se ke konkrétnímu, individualizovanému jednání. ZároveH jsou tímto zposobem v povYení jasn vymezeny mantinely, v nich~ se ~alovaný mo~e pohybovat pYi provádní místního aetYení.<br/><br/>[44] Co naopak v povYení k místnímu aetYení být obsa~eno nemusí, je asové vymezení domnlého protisout~ního jednání. asové vymezení domnlého protisout~ního jednání toti~ není nezbytnou charakteristikou pro jeho individualizaci. Je nepochybné, ~e pokud má ~alovaný njakou indicii o mo~ném protisout~ním jednání, tato indicie se mo~e vztahovat k ur itému asovému okam~iku. Je vaak potYeba zdoraznit, ~e primárním ú elem innosti ~alovaného je potírání protisout~ního jednání. Pokud je dodr~en po~adavek na zákonnost, sledování legitimního cíle a vhodnost (co~ bylo v nyní projednávané vci ji~ závazn potvrzeno), není mo~né bránit tomu, aby ~alovaný ovYil své podezYení na existenci protisout~ního jednání v celém rozsahu tohoto jednání. Nkterá protisout~ní jednání pYitom mohou mít povahu jednorázové (napY. nedovolené spojení sout~itelo), jiná jednání mohou mít povahu dlouhodobjaí innosti (napY. jednání ve vzájemné shod). Bylo by v rozporu s ú elem innosti ~alovaného, pokud by mu byla dána mo~nost ovYit své podezYení pouze k okam~iku, k nmu~ jsou vázány indicie, je~ zalo~ily podezYení. asový okam~ik, k nmu~ se vztahuje skutková indicie, tak nemo~e pYedstavovat pomyslnou dlicí áru, oddlující ást domnlého protisout~ního jednání, kterou je mo~no vyaetYovat, a ást, kterou ji~ vyaetYovat nelze.<br/><br/>[45] K asovému vymezení domnlého protisout~ního jednání se vyjádYil i Tribunál v rozsudku ze dne 20. 6. 2018 ve vci T621/16, eské dráhy, a.s. proti Komisi, bod 82, tak, ~e  [z] ustálené judikatury vyplývá, ~e Komise nemá povinnost uvést v rozhodnutí, kterým se naYizuje provedení kontroly, dobu, bhem ní~ k domnlým protiprávním jednáním docházelo (viz rozsudek ze dne 25. listopadu 2014, Orange v. Komise, T 402/13, EU:T:2014:991, bod 80 a citovaná judikatura). Proto v pYípad, kdy se Komise navzdory této judikatuYe rozhodne uvést dobu, bhem ní~ mlo k domnlým protiprávním jednáním docházet, nelze jí vytýkat, ~e tak u inila pYília airoce. <br/><br/>[46] Nejvyaaí správní soud v souvislosti s touto judikaturou uvádí, ~e vymezení asového úseku, k nmu~ se podezYení na domnlé protisout~ní jednání vztahuje, formulací  nejmén od roku 2013 je pYesn takovým vymezením. Ve skute nosti se toti~ o asové vymezení nejedná  slovo  nejmén pYedstavuje pouze minimální standard, jej~ lze bezpochyby pYekro it, ani~ by byla stanovena horní mez tohoto mo~ného pYekro ení. Rok 2013 tak pYedstavuje pouze orienta ní bod, vázaný k okam~iku, k nmu~ se vztahuje indicie, která zalo~ila podezYení ~alovaného, nikoliv asové vymezení po átku domnlého protisout~ního jednání. ZároveH vaak tuto skute nost nelze ~alovanému vytýkat. To samozYejm neznamená, ~e by se ~alovaný nemohl dopustit excesu pYi místním aetYení tím, ~e by pokra oval v ovYování podezYení na domnlé protiprávní jednání stále více do minulosti, a koliv by ji~ z probhu místního aetYení bylo zjevné, ~e nic nenazna uje tomu, ~e by domnlé protisout~ní jednání mohlo trvat v obdobích, která ji~ proaetYil. Stejn tak si lze pYedstavit jako exces situaci, kdy by ~alovaný místním aetYením ovYoval protisout~ní jednání na konkrétním relevantním trhu i ur ité hospodáYské oblasti i v období, v nm~ nic nenasvd ovalo tomu, ~e by se aetYená osoba na tomto relevantním trhu nebo v hospodáYské oblasti ú astnila hospodáYské sout~e. V nyní projednávaném pYípad byl rok 2013 jakousi pYedb~nou asovou kotvou, k ní~ se vztahovalo prvotní podezYení. <br/><br/>[47] Zdejaí soud neshledal dovodnou ani námitku vadné protokolace. Zákon o ochran hospodáYské sout~e výslovn neupravuje nále~itosti protokolu, je proto tYeba v souladu s § 25a tého~ zákona postupovat dle § 18 správního Yádu; dle odst. 2 citovaného ustanovení musí protokol mj. obsahovat vylí ení probhu pYedmtných úkono, pYi em~ je tYeba respektovat § 21c odst. 1 zákona o ochran hospodáYské sout~e ve vztahu k zákonem chránným formám tajemství. St~ovatelé jsou názoru, ~e v protokolu mla být zachycena vaechna pou~itá klí ová slova a ~e soud na n nepYípustn pYenesl povinnost protokolace. Krajský soud vaak pouze uvedl, ~e st~ovatelé mli mo~nost do této protokolace zasahovat; zejména mohli zaznamenat, jaká klí ová slova byla pou~ita, a pYípadn vznést výhrady. Mli tak mo~nost prostYednictvím osob za ni aetYení pYítomných identifikovat slova, která byla k vyhledávání u~ita.<br/><br/>[48] Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 20. 3. 2019, . j. 2 As 257/201887, . 3881/2019 Sb. NSS, dospl k závru, ~e u~ití klí ových slov pYi nahlí~ení do elektronických obchodních záznamo sout~itele je racionálním zposobem vyhledávání informací v rámci aetYení [§ 21f odst. 2 písm. c) zákona o ochran hospodáYské sout~e]. Shledal, ~e jeli aetYená zakázka spojena s podezYením na bid riggingové jednání, je opodstatnné zamYit okruh vyhledávání aíYeji ne~ jen na spornou zakázku. PYitom se nejedná o tzv. neomezený výlov informací a takto nalezený dokument k jiné zakázce má povahu  dokumentu na o ích . Neuvedení vaech klí ových slov u~itých pYi vyhledávání do protokolu o místním aetYení je podle zmínného rozsudku vadou protokolace. Pokud to vaak není spojeno s mo~nou újmou sout~itele, nejedná se o nezákonný zásah dle § 82 s. Y. s. V nyní projednávané vci st~ovatelé neuvádí ~ádnou konkrétní újmu, která jim nastala v dosledku nezahrnutí vaech u~itých klí ových slov do protokolu. Netvrdili konkrétn, v em spatYují údajn excesivní rozsah provedeného místního aetYení, a nenavrhli v tomto smru ani ~ádné dokazy. Lze tak uzavYít, ~e neuvedení vaech klí ových slov u~itých pYi vyhledávání, neníli patrné, ~e by toto neuvedení bylo spojeno s mo~nou újmou st~ovatelo, je sice vadou protokolace, ale tato vada se ve sféYe práv st~ovatelo nijak negativn neprojevila; nevedla tedy k nezákonnosti samotného místního aetYení.<br/><br/>[49] Nejvyaaí správní soud nemo~e ani pYisvd it námitce stran místního aetYení, které neprobíhalo pouze v míst vymezeném v povYení, tedy ~e by bylo tým~ nezákonným zásahem jako místní aetYení provedené na adrese vymezené v povYení. Zdejaí soud se ztoto~Huje se závry krajského soudu, ~e se jedná o námitky proti jinému nezákonnému zásahu, a to zásahu ~alovaného na adrese Hrn íYská 642, Beroun, který podle st~ovatelo nebyl kryt povYením k místnímu aetYení. K takovému zásahu doalo dle protokolu o místním aetYení tého~ dne, jako bylo provedeno samotné místní aetYení, tj. 12. 3. 2019, kdy se o tomto zásahu st~ovatelé museli dozvdt. Podle § 84 odst. 1 s. Y. s. platí pro uplatnní ~aloby na ochranu pYed nezákonným zásahem dvoumsí ní propadná lhota, která po íná b~et okam~ikem, kdy se ~alobci o zásahu dozvdli. Pokud rozaíYení povodní ~aloby o dalaí nezákonný zásah uplatnili st~ovatelé a~ dne 20. 10. 2019, je takové rozaíYení ~aloby opo~dné, neboe lhota k uplatnní uplynula dne 12. 5. 2019. Nadto v protokole o místním aetYení nejsou zachyceny ~ádné námitky proti tomu, ~e by aetYení probhlo i v jiné kanceláYi a stejn tak v povodní ~alob není aetYení v této kanceláYi zpochybHováno. Krajský soud proto nemohl jinak ne~ ~alobu v tomto rozsahu odmítnout pro opo~dnost, resp. v rámci procesní ekonomie ~alobu zamítnout jako celek, ani~ by vylu oval tuto ást ~aloby k samostatnému projednání a odmítnutí pro opo~dnost. K tomu ani z ni eho nevyplývá, ~e by se místní aetYení na adrese Hrn íYská 625, Beroun uskute nilo pod hrozbou poYádkové pokuty, a Nejvyaaí správní soud se tudí~ nebude zabývat otázkou, zda by taková hrozba byla zákonná, ani jejími dosledky na zákonnost dokumento získaných ~alovaným. Nejsou to toti~ otázky, které jsou relevantní pro rozhodnutí v nyní projednávané vci.<br/><br/>[50] S poukazem na shora uvedené dovody Nejvyaaí správní soud zamítl kasa ní stí~nost jako nedovodnou (§ 110 odst. 1 s. Y. s.).<br/><br/>[51] Soud rozhodl o náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti podle § 60 odst. 1 vty první s. Y. s. za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatelé nebyli v Yízení o kasa ní stí~nosti úspaní, proto nemají právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému, jemu~ by jinak právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti pYísluaelo, soud náhradu náklado Yízení nepYiznal, proto~e mu v Yízení o kasa ní stí~nosti nevznikly ~ádné náklady nad rámec b~né úYední innosti.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 29. listopadu 2023<br/><br/><br/>David Hipar<br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>