<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 9 Afs 105/2021- 71 - text</title> </head> <body> ÿþ 9 Afs 105/2021 - 74<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. Radana Malíka a soudco JUDr. Barbary PoYízkové a Mgr. Tomáae Bla~ka v právní vci ~alobkyn: GZ METAL s.r.o., se sídlem U Sila 1139, Liberec, zast. JUDr. Nikolou Jílkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Drobného 324/72, Brno, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 2. 4. 2020, . j. 13484/20/510041453711846, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem  pobo ky v Liberci ze dne 27. 4. 2021, . j. 59 Af 22/202071,<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] Finan ní úYad pro Liberecký kraj (dále jen  správce dan ) rozhodnutím ze dne 17. 5. 2019 zYídil zástavní právo k movitým vcem ve vlastnictví ~alobkyn, blí~e specifikovaným v tomto rozhodnutí, a to za ú elem zajiatní neuhrazené daHové pohledávky ~alobkyn na dani z pYíjmo právnických osob za zdaHovací období roku 2018 v celkové výai 390 355 K . }alovaný v záhlaví specifikovaným rozhodnutím zamítl odvolání ~alobkyn a potvrdil uvedené rozhodnutí správce dan.<br/>[2] Podle ~alovaného správce dan postupoval v souladu se zásadou pYimYenosti, upravenou v § 5 odst. 3 zákona . 280/2009 Sb., daHového Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  daHový Yád ). V této souvislosti poukázal pYedevaím na skute nost, ~e na pYedmtných movitých vcech ji~ váznou zástavní práva správce dan zYízená dYívjaími rozhodnutími na ástku v celkové výai 26 002 113 K , zatímco celková cena tchto movitých vcí byla pYedb~n stanovena ve výai 1 628 130 K . Námitky ~alobkyn smYující proti zajiaeovacím pYíkazom byly nedovodné, neboe se týkaly dan z pYidané hodnoty. Tvrzený pYeplatek ~alobkyn na dani z pYíjmo právnických osob byl ji~ dYíve ~alobkyni z ásti vrácen, z ásti byl pYeveden na úhradu jiného nedoplatku. V dob vydání posuzovaného rozhodnutí o zYízení zástavního práva tak nedoplatek ~alobkyn na dani z pYíjmo právnických osob inil 390 355 K , jak správn uvedl správce dan.<br/>[3] }alobkyn napadla rozhodnutí ~alovaného ~alobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem  pobo ky v Liberci (dále jen  krajský soud ), který ji zamítl v záhlaví specifikovaným rozsudkem. PYedn nepYisvd il námitce, ~e správce dan pochybil, jestli~e ~alobkyni nevyrozuml o výai jejího nedoplatku postupem dle § 153 odst. 3 daHového Yádu. Podle krajského soud jde o fakultativní nástroj, který správce dan mo~e pou~ít na základ svého uvá~ení. Soud zároveH neshledal, ~e by správce dan pYekro il limity tohoto správní uvá~ení. K ~alobní námitce, podle ní~ zástavní právo bylo zYízeno i k majetku ve vlastnictví tYetí osoby, soud konstatoval, ~e se jednalo o osobní automobil zajiatný zajiaeovacím pYevodem práva tYetí osoby spole nosti SOB leasing. Ú elem zajiaeovacího pYevodu vlastnického práva pYitom není prvotn zmna vlastníka, ale zajiatní pohledávky a její snazaí uspokojení. S uvedeným ú elem není v rozporu, jeli dot ená vc posti~ena zástavním právem. Rozhodnutí správce dan je v souladu také s principem pYimYenosti.<br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti ~alobkyn a vyjádYení ~alovaného<br/>[4] }alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) napadla rozsudek krajského soudu kasa ní stí~ností, v ní~ navrhla jeho zruaení z dovodo podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudního Yádu správního, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ).<br/>[5] St~ovatelka pYedn poukázala na skute nost, ~e správce dan jí v roce 2016 doru il zajiaeovací pYíkazy a zadr~el a exekvoval veakerý její majetek. Z tchto dovodo se innost st~ovatelky od roku 2016 omezila na procesní obranu proti tomuto postupu správce dan, který ze dne na den spole nost témY zlikvidoval. K vci samé st~ovatelka namítla, ~e správce dan nebyl oprávnn pYevést pYeplatek na dani z pYíjmo z osobního daHového ú tu na depozitní ú et k zajiatní doposud nestanovené dan z pYidané hodnoty na základ zajiaeovacích pYíkazo. V dosledku toho vznikl údajný nedoplatek na dani z pYíjmo, ke kterému správce dan ihned poté zastavil celý movitý majetek st~ovatelky k exekuci. Jeho postup byl navíc ú elový, neboe mu bylo zapovzeno pokra ovat v exekuci na základ zajiaeovacích pYíkazo. Správce dan tak de facto tento zákaz obeael.<br/>[6] Správce dan zároveH zatí~il zástavním právem majetek st~ovatelky ve výai tyYnásobn pYevyaující jím tvrzený nedoplatek, ani~ by k tomu byly dány legitimní dovody. Poruail tak princip minimalizace zásaho veYejné moci do práv daHového subjektu. Správce dan dále pochybil tím, ~e neoprávnn zastavil majetek tYetí osoby. St~ovatelka také namítla, ~e správní spis byl rozaíYen o dalaí podklady, ze kterých vycházel ~alovaný, a to a~ v rámci probíhajícího odvolacího Yízení, ani~ by st~ovatelka byla o tomto doplnní pYed vydáním kone ného rozhodnutí informována. Nemla tak mo~nost se k nmu vyjádYit a navrhnout doplnní dokazování, ~alovaný tedy postupoval v rozporu s § 115 odst. 2 daHového Yádu. Správce dan poruail rovn~ § 153 odst. 3 daHového Yádu, neboe st~ovatelku pYed zYízením zástavního práva neinformoval o existenci nedoplatku.<br/>[7] Napadený rozsudek je dle st~ovatelky také nepYezkoumatelný, neboe krajský soud se dostate n nevypoYádal s posouzením nezákonnosti nedoplatku na dani, na jeho~ základ bylo zYízeno zástavní právo, dále s námitkami zmate nosti a nesrozumitelnosti spisu a s námitkou opomenuté odvolací námitky. Krajský soud se nevypoYádal ani s argumentací uvádnou zástupcem st~ovatelky bhem ústního jednání.<br/>[8] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti upozornil, ~e st~ovatelka teprve v kasa ní stí~nosti uplatnila námitku, podle ní~ správce dan pYi pYevedení pYeplatku postupoval nesprávn. Tím ml vytvoYit nezákonný nedoplatek, který byl následn titulem pro zYízení zástavního práva. Jedná se tedy o nepYípustnou námitku ve smyslu § 104 odst. 4 s. Y. s. Navíc pokud st~ovatelka v pYevedení pYeplatku spatYovala nesprávný úkon správce dan, mla proti nmu brojit námitkou podle § 159 daHového Yádu. Jeliko~ tak neu inila, s pYevedením pYeplatku implicitn souhlasila. Ze stejných dovodo je nepYípustná také námitka, ~e správce dan svým postupem obeael  zákaz pokra ování ve výkonu rozhodnutí na základ zajiaeovacích pYíkazo (kterým má st~ovatelka patrn na mysli rozhodnutí o odkladu daHové exekuce ze dne 13. 7. 2017). Ani tato námitka by nicmén nemohla být dovodná, kdyby byla uplatnna v as, neboe odklad exekuce prodejem movitých vcí nijak nebrání mo~nosti k tmto movitým vcem zYídit dalaí zástavní právo. Jedná se pouze o Yízení o zajiatní dan, nikoliv o Yízení exeku ní.<br/>[9] Dále ~alovaný konstatoval, ~e zYízení zástavního práva bylo v souladu se zásadou pYimYenosti. Poukaz na skute nost, ~e na pYedmtném movitém majetku ji~ vázla zástavní práva zYízená dYívjaími rozhodnutími na ástku výrazn pYevyaující hodnotu tohoto majetku, je relevantním argumentem. K námitce poruaení § 115 odst. 2 daHového Yádu ~alovaný uvedl, ~e na základ stru ného odvolání st~ovatelky nevyvstala v odvolacím Yízení potYeba postupovat podle tohoto ustanovení. Nedovodná je také námitka zYízení zástavního práva k majetku tYetí osoby. Soudní judikatura dovozuje, ~e zpen~ení movité vci zatí~ené zajiaeovacím pYevodem práva v rámci daHové exekuce je mo~né. Pak je mo~né také její zatí~ení zástavním právem k zajiatní daHové pohledávky.<br/>III. Právní hodnocení Nejvyaaího správního soudu<br/>[10] Nejvyaaí správní soud (dále také  NSS ) posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e byla podána v as a jde o rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost pYípustná. ZároveH vnoval pozornost otázce pYípustnosti námitek uplatnných v kasa ní stí~nosti. Podle § 104 odst. 4 s. Y. s. kasa ní stí~nost není pYípustná, opíráli se jen o jiné dovody, ne~ které jsou uvedeny v § 103 s. Y. s., nebo o dovody, které st~ovatel neuplatnil v Yízení pYed soudem, jeho~ rozhodnutí má být pYezkoumáno, a  tak u init mohl. Judikatura NSS pYitom dovodila, ~e nepYípustnost podle citovaného ustanovení je dána nejenom v pYípadech, kdy ~alobce ur itou námitku v Yízení pYed krajským soudem vobec neuplatnil, ale té~ v pYípadech, kdy danou námitku uplatnil opo~dn (viz rozsudek ze dne 3. 9. 2008, . j. 1 Afs 102/200839).<br/>[11] V nyní posuzované vci st~ovatelka uplatnila nkteré z námitek obsa~ených v kasa ní stí~nosti poprvé ve své replice k vyjádYení ~alovaného, kterou zaslala krajskému soudu dne 20. 4. 2021, tedy a~ po uplynutí lhoty pro podání ~aloby. Tyto námitky tak v Yízení pYed krajským soudem uplatnila opo~dn (viz § 71 odst. 2 ve spojení s § 72 odst. 1 s. Y. s.), co~ zakládá i jejich nepYípustnost v Yízení pYed NSS. Konkrétn se jedná o námitky, ~e správce dan nebyl oprávnn pYevést pYeplatek na dani z pYíjmo z osobního daHového ú tu na depozitní ú et k zajiatní doposud nestanovené dan z pYidané hodnoty (tj. dan, které se týkaly vydané zajiaeovací pYíkazy). Tím ml dle st~ovatelky vytvoYit nezákonný nedoplatek, který následn pYedstavoval titul pro zYízení zástavního práva. Postup správce dan ml být navíc ú elový, neboe správce dan takto obeael rozhodnutí o odkladu daHové exekuce vedené na základ zajiaeovacích pYíkazo. Uvedenými kasa ními námitkami se tedy NSS pro jejich nepYípustnost blí~e nezabýval.<br/>[12] Ostatní kasa ní námitky jsou pYípustné, NSS tak pYezkoumal kasa ní stí~nost v rozsahu tchto Yádn uplatnných dovodo. ZároveH dospl k závru, ~e napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/>[13] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[14] Správce dan v posuzované vci zYídil zástavní právo k movitým vcem ve vlastnictví st~ovatelky podle § 170 odst. 1 daHového Yádu ve spojitosti s § 1309 a násl. zákona . 89/2012 Sb., ob anského zákoníku, ve znní pozdjaích pYedpiso.<br/>[15] St~ovatelka v kasa ní stí~nosti v prvé Yad namítla nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku. NepYezkoumatelnost rozhodnutí je vadou, ke které je Nejvyaaí správní soud povinen pYihlí~et i bez námitky (§ 109 odst. 4 s. Y. s.). Vlastní pYezkum rozhodnutí soudu je toti~ mo~ný pouze za pYedpokladu, ~e se jedná o rozhodnutí srozumitelné, z jeho~ odovodnní je zYejmé, jakými úvahami se soud Yídil pYi hodnocení skutkových i právních otázek a jakým zposobem se vyrovnal s argumenty ú astníko Yízení (viz napY. rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/200375, . 133/2004 Sb. NSS, ze dne 29. 7. 2004, . j. 4 As 5/200352, ze dne 18. 10. 2005, . j. 1 Afs 135/200473, . 787/2006 Sb. NSS, nebo ze dne 14. 7. 2005, . j. 2 Afs 24/200544, . 689/2005 Sb. NSS).<br/>[16] Konstatování nepYezkoumatelnosti by nicmén mlo být v soudní praxi spíae výjime né,  neníli z odovodnní rozhodnutí krajského soudu vobec patrno, jak soud hodnotil podstatné dovody i skute nosti uplatnné v rámci ~alobních bodo. Naopak nelze pova~ovat za nepYezkoumatelné takové rozhodnutí krajského soudu, z jeho~ odovodnní lze (bye i zohlednním celkového kontextu dovodo uvedených v odovodnní) seznat, jaký názor krajský soud zaujal vo i dole~itým skutkovým a právním otázkám podstatným pro rozhodnutí projednávané vci. NepYezkoumatelnost pro nedostatek dovodo nemo~e být zalo~ena tím, ~e odovodnní krajského soudu je pouze stru né i argumenta n chudé, popY. ~e krajský soud nevyvracel ka~dý díl í argument uplatnný ú astníky&  (viz usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, . j. 2 As 196/2016123, . 3668/2018 Sb. NSS, bod 29).<br/>[17] NSS pova~uje napadený rozsudek za pYezkoumatelný, neboe je kvalitn odovodnn a zYeteln z nj vyplývá, na jakých dovodech je zalo~en. NepYezkoumatelnost rozsudku nelze spatYovat v tom, ~e krajský soud se vcn nezabýval námitkami zpochybHujícími zákonnost nedoplatku na dani, na jeho~ základ bylo zYízeno pYedmtné zástavní právo. NSS pYipomíná, ~e st~ovatelka uplatnila tyto námitky teprve v replice k vyjádYení ~alovaného, tedy po lhot pro podání ~aloby. Krajský soud se dostate ným zposobem zabýval také námitkami zmate nosti a nesrozumitelnosti obsahu spisu (viz bod 28. napadeného rozsudku), stejn jako námitkou, podle ní~ ~alovaný opomnl vypoYádat odvolací námitku (viz bod 29. rozsudku). Ze stru né kasa ní námitky, podle ní~ se soud nevypoYádal ani s argumentací uvádnou zástupcem st~ovatelky bhem ústního jednání, NSS není zYejmé, jakou konkrétní argumentaci má st~ovatelka na mysli. Jestli~e se ale jedná o bli~aí rozvedení argumentace obsa~ené v replice k vyjádYení ~alovaného, pak NSS optovn uvádí, ~e tuto argumentaci st~ovatelka uplatnila opo~dn. Námitka nepYezkoumatelnosti je tedy nedovodná.<br/>[18] St~ovatelka dále namítla, ~e správce dan poruail § 153 odst. 3 daHového Yádu, neboe ji pYed zYízením zástavního práva neinformoval o existenci nedoplatku. Podle uvedeného ustanovení (ve znní ú inném do 31. 12. 2020) správce dan  mo~e daHový subjekt vhodným zposobem vyrozumt o výai jeho nedoplatko a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením. Judikatura NSS k citovanému ustanovení dovodila, ~e právo správce dan  u init správní uvá~ení ohledn aplikace § 153 odst. 3 daHového Yádu je pomrn airoké, neboe toto ustanovení nejen~e výslovn operuje s pojmem  mo~e , ale nadto je i konstruováno s pomocí obsahov neur itých pojmo (vhodným zposobem) a kone n neobsahuje ~ádné podmínky své aplikace (hypotézu) (rozsudek ze dne 15. 11. 2018, . j. 7 Afs 37/201851, bod 29). Správce dan ovaem není oprávnn postupovat zcela libovoln nebo nahodile, limitem pro jeho správní uvá~ení týkající se § 153 odst. 3 daHového Yádu je ú elnost vyrozumní o nedoplatku.<br/>[19] Krajský soud k této otázce uvedl, ~e st~ovatelce byla daH vymYena konkludentn v souladu s jejím daHovým pYiznáním, správce dan tak mohl mít objektivn za to, ~e st~ovatelka má konkrétní vdomost o existenci nedoplatku, jeho~ neuhrazení vedlo k vydání napadeného rozhodnutí o zYízení zástavního práva. Krajský soud zároveH konstatoval, ~e tvrzení st~ovatelky o existenci pYeplatku byla irelevantní. Tento pYeplatek byl na základ dalaích daHových povinností, o kterých byla st~ovatelka výslovn informována, pln konzumován. Legitimní o ekávání, ~e na dani z pYíjmo právnických osob nemá daHové nedoplatky, st~ovatelce nemohlo vzniknout ani z vyrozumní o pYevedení pYeplatku ze dne 7. 5. 2019. Tímto vyrozumním byla toti~ st~ovatelka informována, ~e na jejím osobním daHovém ú tu byl v lednu roku 2019 evidován pYeplatek, který byl ale následn pYeveden na úhradu nedoplatku jiné dan. <br/>[20] NSS souhlasí s krajským soudem, ~e za tchto okolností nelze u init závr o pYekro ení limito správního uvá~ení ohledn aplikace § 153 odst. 3 daHového Yádu ze strany správce dan. Správce dan nepostupoval nahodile i libovoln, jestli~e pYed zYízením zástavního práva neinformoval st~ovatelku o existenci nedoplatku. Námitka poruaení § 153 odst. 3 daHového Yádu je tedy nedovodná.<br/>[21] Podle st~ovatelky správce dan pochybil také tím, ~e neoprávnn zastavil majetek tYetí osoby. V této souvislosti st~ovatelka namítla, ~e krajský soud aproboval uvedený závr správce dan, ani~ by uvedl, na em toto své hodnocení zakládá.<br/>[22] NSS nepYisvd il ani této kasa ní námitce. V posuzované vci správce dan zYídil zástavní právo (mimo jiné) k osobnímu automobilu Ford Transit, který je v leasingu zajiatný zajiaeovacím pYevodem vlastnického práva tYetí osoby spole nosti SOB leasing. Krajský soud st~ovatelce vysvtlil, ~e ú elem zajiaeovacího pYevodu vlastnického práva není prvotn zmna vlastníka, ale zajiatní pohledávky a její snazaí uspokojení oproti jiným zposobom zajiatní. Do doby splnní zajiatného závazku tedy zajiaeovací pYevod práva slou~í jako zajiatní pohledávky za dlu~níkem (povodním vlastníkem). Ke vzniku nepodmínného vlastnického práva k vci dojde tehdy, neníli zajiatný dluh splnn. S uvedeným zajiaeovacím ú elem zajiaeovacího pYevodu vlastnického práva proto dle krajského soudu není v rozporu, jeli dot ená vc posti~ena zástavním právem a následn tYeba i exeku n zpen~ena pYi sou asném pYiznání práva zajiatnému vYiteli na uspokojení zajiatné pohledávky z výt~ku zpen~ení. Krajský soud na podporu uvedeného závru odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové  pobo ky v Pardubicích ze dne 29. 11. 2017, . j. 52 Af 24/201768 (podle nj~ zpen~ení movité vci, která je pYedmtem zajiaeovacího pYevodu práva slou~ícího k zajiatní dlu~níkova dluhu  jiného, ne~ pro který je daHová exekuce vedena  a je tedy v podmínném, resp. do asném vlastnictví osoby odliané od dlu~níka, daHovou exekucí je v souladu s daHovým Yádem i zákonem . 99/1963 Sb., ob anským soudním Yádem, ve znní pozdjaích pYedpiso). NSS se s touto argumentací krajského soudu ztoto~Huje a pova~uje za dostate né na ni v podrobnostech odkázat, neboe st~ovatelka ji nijak nerozporuje (pouze obecn namítla, ~e není zYejmé, na em krajský soud zalo~il své hodnocení v této otázce  to ale zjevn není pravda).<br/>[23] Nedovodná je rovn~ kasa ní námitka, podle ní~ správce dan zatí~il zástavním právem majetek st~ovatelky ve výai tyYnásobn pYevyaující jím tvrzený nedoplatek, ani~ by k tomu byly dány legitimní dovody. Podle judikatury NSS správce dan musí pYi zYizování zástavního práva respektovat také základní zásady daHového Yízení, zejména pak zásadu proporcionality, popYípad minimalizace zásaho do práv (viz rozsudek rozaíYeného senátu ze dne 27. 10. 2009, . j. 2 Afs 186/200654, . 1982/2010 Sb. NSS). Uvedený závr, vyslovený povodn ve vztahu k úprav zástavního práva obsa~ené v § 72 zákona . 337/1992 Sb., o správ daní a poplatko, ve znní pozdjaích pYedpiso, je pln pou~itelný i na nyní ú innou úpravu zástavního práva. Správce dan je tak pYi zYizování zástavního práva dle § 170 daHového Yádu povinen dodr~ovat zásadu zdr~enlivosti a pYimYenosti upravenou v § 5 odst. 3 daHového Yádu (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2015, . j. 4 Afs 48/201532).<br/>[24] Jak ale NSS upYesnil ve zmiHovaném rozsudku . j. 4 Afs 48/201532, zásada pYimYenosti  má chránit pouze pYed zjevnými excesy správce dan. To znamená, ~e z celého okruhu mo~ných pYípado, v nich~ pYichází v úvahu zYízení zástavního práva prostYednictvím aplikace ustanovení § 170 daHového Yádu, vylu uje ty, v nich~ by postup správce dan byl zjevn nepYimYený, nespravedlivý, formální, pYípadn kdy by vykazoval znaky aikanózního postupu. Typickým pYíkladem takového nesprávného postupu by podle názoru Nejvyaaího správního soudu bylo zYízení zástavního práva k majetku, jeho~ hodnota bude ji~ na první pohled  bez nutnosti podrobného znaleckého zkoumání, ale za pou~ití zdravého rozumu a obecných znalostí o cenové relaci  init nkolik desítek miliono korun, pYi em~ zástavní právo bude zYízeno kvoli neuhrazené dani v Yádech tisíco korun a kdy bude zjevné, ~e daHový subjekt má jiné disponibilní majetkové prostYedky, jejich~ prostYednictvím by mohl neuhrazenou daH uhradit. Neproporcionální je tedy dle citovaného rozsudku takový postup, kdy správce dan  zajistí majetek, který zjevn pYevyauje hodnotu neuhrazené dan, a to Yádov. Tak tomu je i z toho dovodu, ~e pYi zYízení zástavního práva  jeat nedochází k vlastní exekuci a zbavení vlastnických práv daHového subjektu k takovému majetku. S ohledem na to, ~e zYízením zástavního práva dochází k menaímu zásahu do právní sféry daHového subjektu, ne~ je tomu v pYípad daHové exekuce, je tedy pYípustná míra ingerence správce dan vtaí, ne~ je tomu u samotné daHové exekuce. (viz body 2426 cit. rozsudku).<br/>[25] NSS pYisvd uje krajskému soudu, ~e v nyní posuzované vci nebylo zYízení zástavního práva nepYimYené. Hodnota zajiatného majetku nepYevyaovala Yádov hodnotu neuhrazené dan, neboe správce dan zYídil zástavní právo k majetku st~ovatelky v celkové hodnot 1 628 130 K , a to k zajiatní pohledávky ve výai 390 355 K . PYedevaím je ale tYeba také zohlednit skute nost, ~e na pYedmtných movitých vcech ji~ vázla zástavní práva správce dan na ástku v celkové výai 26 002 113 K . Tato skute nost je pYitom relevantní pro posouzení pYimYenosti zYízení zástavního práva. Zásada pYimYenosti má chránit osoby zú astnné na správ daní pYed excesivními zásahy do jejich práv ze strany správce dan. ZYízení zástavního práva zasáhne do práv vlastníka zastavené vci pYedevaím tím, ~e fakticky sní~í její hodnotu o hodnotu daHové pohledávky zajiatné zástavním právem. Jestli~e ale na vci ji~ váznou zástavní práva zajiaeující daHové pohledávky ve výai pYesahující její povodní hodnotu, pak zYízení dalaího zástavního práva k této vci samo o sob nepYedstavuje natolik významný zásah do právní sféry vlastníka, ~e by se jednalo o nepYimYený postup správce dan.<br/>[26] St~ovatelka kone n také namítla, ~e ~alovaný v odvolacím Yízení poruail § 115 odst. 2 daHového Yádu. Podle tohoto ustanovení  [p]rovádíli odvolací orgán v rámci odvolacího Yízení dokazování, seznámí pYed vydáním rozhodnutí o odvolání odvolatele se zjiatnými skute nostmi a dokazy, které je prokazují, a umo~ní mu, aby se k nim ve stanovené lhot vyjádYil, popYípad navrhl provedení dalaích dokazních prostYedko. Obdobn postupuje odvolací orgán i v pYípad, kdy dospje k odlianému právnímu názoru, ne~ správce dan prvního stupn, a tato zmna by ovlivnila rozhodnutí v neprospch odvolatele. Smyslem daného ustanovení je zabránit vydání pYekvapivého rozhodnutí odvolacím orgánem. Odvolací daHové Yízení je toti~ ovládáno principem plné apelace, tedy shledáli odvolací orgán dovody pro modifikaci pYezkoumávaného rozhodnutí, nemo~e vc vrátit k dalaímu Yízení správci dan prvního stupn (kasa ní model), ale má povinnost sám kone n rozhodnout. Aby tak mohl u init bez újmy na procesních právech daHového subjektu, musí mít tento subjekt stejný komfort, jaký ml k dispozici v Yízení pYedcházejícím rozhodnutí v prvním stupni. A to zajiaeuje práv úprava § 115 daHového Yádu, která mj. zajiaeuje povinnost daHového orgánu postupovat nepYekvapiv a poskytnout jednotlivci prostor k ú inné obran jeho práv (viz napY. rozsudek rozaíYeného senátu NSS ze dne 24. 6. 2020, . j. 1 Afs 438/201752, . 4053/2020 Sb. NSS, nebo rozsudek NSS ze dne 30. 7. 2020, . j. 10 Afs 173/2017158).<br/>[27] Jak ale správn uvedl ji~ krajský soud, v nyní posuzovaném pYípad ~alovaný v odvolacím Yízení nedoplHoval dokazování. NSS dodává, ~e ~alovaný ani nedospl k odlianému právnímu názoru ne~ správce dan. Ostatn st~ovatelka ani konkrétn neuvádí, jaké nové dokazy mly být provedeny v odvolacím Yízení i v jakém ohledu ~alovaný zmnil právní názor zaujatý správcem dan. St~ovatelka pouze pYi ústním jednání konaném v Yízení pYed krajským soudem upYesnila pYísluanou ~alobní námitku v tom smru, ~e za nov obstarané dokazy pova~uje celý obsah správního spisu, neboe ze soupisu písemností, které obsah správního spisu tvoYí, není mo~né seznat, kdy byly do spisu vlo~eny. Z takto vágní námitky ale Nejvyaaímu správnímu soudu není zYejmé, ím pYesn mlo být ~alobou napadené rozhodnutí ~alovaného pro st~ovatelku pYekvapivé. NSS uzavírá, ~e ~alovaný se v odvolacím Yízení nedopustil vady Yízení tím, ~e nevydal výzvu podle § 115 odst. 2 daHového Yádu.<br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[28] Nejvyaaí správní soud z výae uvedených dovodo nepYisvd il kasa ním námitkám a neshledal ani vadu, ke které by musel pYihlédnout z úYední povinnosti. Kasa ní stí~nost proto zamítl podle § 110 odst. 1 in fine s. Y. s.<br/>[29] Výrok o náhrad náklado Yízení se opírá o § 60 odst. 1 s. Y. s., ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatelka, která nemla ve vci úspch, nemá právo na náhradu náklado Yízení, ~alovanému nevznikly náklady nad rámec úYední innosti.<br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/>V Brn dne 9. listopadu 2023<br/>JUDr. Radan Malík <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>