<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 5 Azs 50/2021- 33 - text</title> </head> <body> ÿþ 5 Azs 50/2021 - 39<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/><br/><br/>USNESENÍ<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v rozaíYeném senátu slo~eném z pYedsedy Filipa Dienstbiera a soudco Petra Mikeae, Radovana Havelce, Lenky Krupi kové, ZdeHka Kühna, Aleae Rozto ila a Karla `imky v právní vci ~alobce: D. L. H., zast. JUDr. Martinem Köhlerem, advokátem se sídlem Vysoká 149/4, Liberec, proti ~alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad `tolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutím ~alovaného ze dne 16. 11. 2020, j. MV1487273/OAM2020 a j. MV1487274/OAM2020, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 10. 2. 2021, j. 41 A 80/2020  48,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Správní orgán mo~e zahájit Yízení o správním vyhoatní cizince z dovodu jeho neoprávnného pobytu podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinco na území eské republiky a o zmn nkterých zákono, i poté, co tento cizinec po~ádal o udlení mezinárodní ochrany podle § 3 odst. 1 zákona . 325/1999 Sb., o azylu.<br/><br/>II. Vc se vrací k projednání a rozhodnutí pátému senátu.<br/> <br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci a dosavadní probh Yízení<br/><br/>[1] Pátý senát postoupil výae ozna enou vc rozaíYenému senátu k zodpovzení otázky, zda lze postupovat podle zákona . 326/1999 Sb., o pobytu cizinco na území eské republiky a o zmn nkterých zákono, ve znní ú inném do 30. 6. 2023 (dále jen  zákon o pobytu cizinco ), a zahájit Yízení o správním vyhoatní cizince z dovodu jeho neoprávnného pobytu na území podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 tohoto zákona i poté, co tento cizinec po~ádal o udlení mezinárodní ochrany. RozaíYený senát dospl k závru, ~e je tento postup mo~ný.<br/> <br/>[2] }alobce (dále  st~ovatel ) se 24. 2. 2020 dostavil do PYijímacího stYediska Zastávka u Brna, kde písemn podal ~ádost o udlení mezinárodní ochrany podle § 3 odst. 1 zákona . 325/1999 Sb., o azylu. K tomu rozaíYený senát terminologicky poznamenává, ~e podle citovaného ustanovení ~ádostí o udlení mezinárodní ochrany je projev vole cizince, z nho~ je zYejmé, ~e hledá v eské republice ochranu pYed pronásledováním nebo pYed hrozící vá~nou újmou. Ustanovení § 3 odst. 2 a 3 pak stanoví výjimky, kdy projev vole cizince ~ádostí o mezinárodní ochranu není. Podstatná je tedy jasn projevená vole cizince, která není vázána na konkrétní formu. Na rozdíl od dYívjaí právní úpravy tak není rozliaováno mezi projevením úmyslu po~ádat o udlení mezinárodní ochrany a ~ádostí o udlení mezinárodní ochrany (rozsudky NSS ze dne 8. 2. 2021, j. 5 Azs 419/2019  49, a ze dne 30. 5. 2022, j. 7 Azs 56/2022  26). Pokud se proto v textu tohoto usnesení hovoYí o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, má tím rozaíYený senát na mysli jakýkoliv projev vole relevantní podle § 3 odst. 1, a proto nemusí jít o jakkoliv formalizovanou ~ádost. V tomto smru terminologicky zjednoduail i reprodukci pYedkládacího usnesení. <br/><br/>[3] St~ovatel pYedlo~il platný cestovní pas, jeho~ kontrolou bylo zjiatno, ~e v nm má vylepeno vízum vydané nmeckými orgány. Vízum bylo platné od 18. 9. 2018 do 16. 12. 2018, pYi em~ podle razítka v pase st~ovatel vstoupil do Nmecka 26. 9. 2018. Na území eské republiky ml st~ovatel pYicestovat osobním vozem z Nmecka na konci roku 2019. Proto~e pobýval na území R bez platného oprávnní k pobytu, a  k tomu nebyl oprávnn, bylo s ním 28. 2. 2020 zahájeno správní Yízení ve vci správního vyhoatní. <br/><br/>[4] Policie eské republiky, Xeditelství slu~by cizinecké policie (dále  správní orgán I. stupn ), rozhodnutím ze dne 19. 8. 2020, j. CPR951421/ J2020931200SV, rozhodla o správním vyhoatní st~ovatele podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco a stanovila dobu 2 let, po kterou mu nelze umo~nit vstup na území lenských státo. Správní orgán I. stupn stanovil lhotu k dobrovolnému vycestování z území  do 30 dno po nabytí právní moci rozhodnutí o vyhoatní z území lenských státo Evropské unie nebo od okam~iku, kdy cizinec pozbude postavení ~adatele o udlení mezinárodní ochrany a toto rozhodnutí bude pravomocné . Rozhodnutím ze dne 28. 2. 2020, j. CPR951410/ J2020931200SV, správní orgán I. stupn ulo~il st~ovateli povinnost nahradit náklady Yízení o správním vyhoatní. Proti tmto rozhodnutím podal st~ovatel odvolání, která ~alovaný v záhlaví ozna enými rozhodnutími zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupn potvrdil.<br/><br/>[5] Proti rozhodnutím ~alovaného podal st~ovatel u Krajského soudu v Brn ~alobu, pYi em~ soud ji v záhlaví uvedeným rozsudkem jako nedovodnou zamítl. <br/><br/>[6] St~ovatel v ~alob mj. namítl, ~e Yízení o správním vyhoatní bylo zahájeno nezákonn, neboe v dané dob pobýval oprávnn na území R jako ~adatel o mezinárodní ochranu. Krajský soud k této námitce uvedl, ~e zákon o pobytu cizinco podmiHuje v § 119 správní vyhoatní tím, ~e jde o cizince, který na území pobývá pYechodn. Pro ú ely správního vyhoatní se za pYechodný pobyt na území pova~uje mj. setrvání nebo strpní na území podle zvláatního zákona (§ 118 odst. 5 zákona o pobytu cizinco). Tímto zákonem je zákon o azylu. Podle § 3d odst. 1 zákona o azylu je ~adatel o mezinárodní ochranu oprávnn setrvat na území. Z tchto ustanovení tak podle krajského soudu vyplývá, ~e se neuplatní negativní posobnost zákona o pobytu cizinco podle § 2 písm. a), neboe tento zákon pYedvídá paralelní vedení Yízení o správním vyhoatní a Yízení ve vci mezinárodní ochrany. Dostavíli se proto do pYijímacího stYediska s cílem podat ~ádost o mezinárodní ochranu cizinec, jeho~ pobyt je v danou chvíli neoprávnný, mo~e s ním být zahájeno Yízení o správním vyhoatní. Pobyt cizince bhem azylového Yízení není neoprávnný. PYedcházelli vaak neoprávnný pobyt podání ~ádosti o mezinárodní ochranu, zákon o pobytu cizinco ani zákon o azylu nebrání zahájit Yízení o správním vyhoatní s cizincem, který je ~adatelem o mezinárodní ochranu. St~ovatel nesplnil podmínky pro uplatnní l. 31 Úmluvy o právním postavení uprchlíko ( . 208/1993 Sb.), jeho~ cílem je zabránit smluvním státom v ukládání sankcí za neoprávnný vstup nebo pobyt uprchlíka, který na jejich území hledá ochranu (§ 119a odst. 1 zákona o pobytu cizinco).<br/><br/>[7] St~ovatel proti rozsudku krajského soudu podal kasa ní stí~nost. Namítá, ~e Yízení o správním vyhoatní bylo zahájeno a~ v dob, kdy byl jeho pobyt na území do asn zlegalizován podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany. K zahájení Yízení proto nedoalo ve chvíli, kdy byl jeho pobyt na území neoprávnný. Nebyl proto naplnn dovod k zahájení Yízení o správním vyhoatní podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco. St~ovatel nepopírá, ~e rozhodnutí o správním vyhoatní mo~e být vydáno a~ v dob, kdy je cizinec ji~ ~adatelem o mezinárodní ochranu. To vaak pYichází v úvahu pouze za pYedpokladu, ~e Yízení o správním vyhoatní bude zahájeno dYíve nebo nejpozdji ve stejný okam~ik jako Yízení o udlení mezinárodní ochrany. St~ovatel nezpochybHuje, ~e na území R pobýval od 17. 2. 2020 nelegáln. V dob zahájení správního Yízení vaak ji~ pobýval na území oprávnn jako ~adatel o mezinárodní ochranu. Ustanovení § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco neumo~Huje zahájit Yízení o správním vyhoatní cizince, který v minulosti pobýval na území bez platného oprávnní k pobytu. }adatel o azyl má právo setrvat na území lenského státu, který je pYísluaný k posouzení jeho ~ádosti, a to pYinejmenaím do doby, ne~ bude jeho ~ádost zamítnuta v prvním stupni. Nemo~e proto být bhem této doby pova~ován za osobu neoprávnn pobývající v tomto stát (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 30. 5. 2013 ve vci C534/11, EU:C:2013:343, Arslan). St~ovateli nelze odepYít ochranu podle l. 31 Úmluvy o právním postavení uprchlíko jen proto, ~e strávil ur itou dobu v jiném ne~ cílovém stát. V Nmecku neml mo~nost nalézt ú innou ochranu. Jeho pYíchod do R lze proto pova~ovat za pYímý pYíchod.<br/><br/>[8] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti k otázce nyní pYedlo~ené rozaíYenému senátu odkázal na odovodnní svého rozhodnutí a napadeného rozsudku, v nm~ krajský soud vysvtlil, pro  zákon o pobytu cizinco nevylu uje soub~né vedení Yízení o správním vyhoatní a Yízení o udlení mezinárodní ochrany, ani~ by bylo podstatné, kdy bylo první z tchto Yízení zahájeno. <br/><br/>II. Postoupení vci rozaíYenému senátu a názor postupujícího senátu<br/><br/>[9] Pátý senát se hodlá odchýlit od rozsudku devátého senátu ze dne 18. 11. 2021, j. 9 Azs 190/2021  28. Nesouhlasí toti~ s právním názorem devátého senátu, podle kterého nelze zahájit Yízení o správním vyhoatní podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco, pokud cizinec po~ádal o mezinárodní ochranu.<br/><br/>[10] Devátý senát ve zmínném rozsudku posuzoval skutkov podobnou situaci, v ní~ se cizinec sám dostavil do zaYízení pro zajiatní cizinco a po~ádal o mezinárodní ochranu. Následn s ním vaak bylo zahájeno Yízení o správním vyhoatní a bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoatní z dovodu neoprávnného pobytu podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco. Tento postup pova~oval devátý senát za nezákonný. Po~ádalli toti~ cizinec o mezinárodní ochranu, nemohl se na nho zákon o pobytu cizinco podle § 2 písm. a) tohoto zákona vobec vztahovat. Nemohlo proto být ani zahájeno Yízení o správním vyhoatní. Cizinec se stal ~adatelem o mezinárodní ochranu a toto postavení mu svd ilo i v okam~iku, kdy bylo zahájeno Yízení o správním vyhoatní.<br/><br/>[11] Pátý senát souhlasí s tím, ~e u inilli cizinec jasný a srozumitelný projev vole, ~e hledá v eské republice ochranu pYed pronásledováním nebo pYed hrozící vá~nou újmou, je tYeba od tohoto okam~iku na nj hledt jako na ~adatele o mezinárodní ochranu [§ 2 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 3 odst. 1 zákona o azylu]. Toto postavení cizince jako ~adatele o mezinárodní ochranu je v mnoha ohledech podstatné, nicmén z hlediska mo~ného zahájení Yízení o správním vyhoatní s ním zákon nespojuje takové dosledky, které dovodil devátý senát.<br/><br/>[12] Devátý senát vychází pouze z § 2 písm. a) zákona o pobytu cizinco, podle kterého se tento zákon nevztahuje mj. na cizince, který je ~adatelem o udlení mezinárodní ochrany. To platí vaak v pYípad, nestanovíli tento zákon nebo zvláatní právní pYedpis jinak. Zákon o pobytu cizinco pYedvídá soubh Yízení o správním vyhoatní a Yízení o udlení mezinárodní ochrany. Mo~nost sou asného vedení obou Yízení vyplývá zejména z § 119 odst. 1 zákona o pobytu cizinco, podle nho~ policie vydá rozhodnutí o správním vyhoatní cizince, který pobývá na území pYechodn. Pro ú ely správního vyhoatní se podle § 118 odst. 5 tého~ zákona pova~uje za pYechodný pobyt i oprávnní setrvat na území R v pYípad ~adatele o mezinárodní ochranu (§ 3d odst. 1 zákona o azylu). Zákon o pobytu cizinco tak umo~Huje pou~ít ustanovení o správním vyhoatní také na ~adatele o mezinárodní ochranu, kterému policie vydá rozhodnutí o správním vyhoatní, ani~ zde hraje roli jakákoliv asová souslednost. Nehraje tedy roli, zda Yízení o správním vyhoatní bylo zahájeno pYed tím, ne~ cizinec po~ádal o mezinárodní ochranu, nebo naopak.<br/><br/>[13] Práv na tomto asovém odliaení je vaak vystavn rozsudek devátého senátu. Zákon o pobytu cizinco vychází z toho, ~e rozhodnutí o správním vyhoatní se vydá i cizinci ~ádajícímu o mezinárodní ochranu, leda~e by se jednalo o pYípad podle § 119a odst. 1 tohoto zákona. Jde o ustanovení, které odrá~í l. 31 Úmluvy o právním postavení uprchlíko. Ochranu uprchlíko pYed tím, aby nebyli vydáním rozhodnutí o správním vyhoatní trestáni za svoj nelegální pYíchod nebo pobyt na území R, pova~uje pátý senát za dole~itou a sou asn dostate nou (rozsudek NSS ze dne 1. 8. 2013, j. 6 As 28/2013  38, a ze dne 20. 12. 2017, j. 10 Azs 213/2017  47). Pokud se vaak konkrétní skutkové okolnosti pYípadu pod tuto ochranu nevejdou, nedává smysl jakkoliv rozliaovat mezi tím, co bylo asov dYíve, tj. zda zahájení Yízení o správním vyhoatní, nebo podání ~ádosti o mezinárodní ochranu. Na tomto východisku vaak stojí rozsudek devátého senátu, podle kterého by prakticky ka~dý nelegáln pobývající cizinec na území mohl velmi snadno odklonit vydání rozhodnutí o správním vyhoatní tím, ~e pYedtím po~ádá o udlení mezinárodní ochrany.<br/><br/>[14] Vzhledem k výae uvedenému odlianému právnímu názoru proto pátý senát postoupil vc k rozhodnutí rozaíYenému senátu.<br/><br/>III. Posouzení vci rozaíYeným senátem<br/> <br/>III.1 Pravomoc rozaíYeného senátu<br/><br/>[15] RozaíYený senát se nejprve zabýval otázkou, zda je dána jeho pravomoc ve vci rozhodovat, neboe pouze v tom pYípad by se mohl zabývat pYedlo~enou otázkou a podstatou právního názoru vylo~eného pátým senátem v pYedkládacím usnesení. Podle § 17 odst. 1 vty první s. Y. s. platí, ~e dospjeli senát Nejvyaaího správního soudu pYi svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlianý od právního názoru ji~ vyjádYeného v rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu, postoupí vc k rozhodnutí rozaíYenému senátu. Pravomoc rozaíYeného senátu je tedy dána, pokud rozaíYený senát shledá skute ný rozpor v dosavadní judikatuYe týkající se právního názoru potYebného k rozhodnutí o kasa ní stí~nosti nebo pokud se postupující senát hodlá odchýlit od názoru vysloveného v jiném rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu.<br/><br/>[16] Z obsahu usnesení o postoupení vci rozaíYenému senátu vyplývá, ~e názor pátého senátu ohledn mo~nosti zahájit Yízení o správním vyhoatní cizince z dovodu jeho neoprávnného pobytu na území podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 tohoto zákona poté, co tento cizinec po~ádal o udlení mezinárodní ochrany, je odlianý od právního názoru devátého senátu vyjádYeného v rozsudku sp. zn. 9 Azs 190/2021, od kterého se chce pátý senát odchýlit. RozaíYený senát dále zjistil, ~e k obdobnému právnímu názoru jako devátý senát dospl i tvrtý senát v rozsudku ze dne 18. 5. 2020, j. 4 Azs 420/2019  47. Sou asn není sporné, ~e nyní pYedlo~ená otázka je významná pro Yeaení posuzovaného pYípadu. Pravomoc rozaíYeného senátu podle § 17 odst. 1 s. Y. s. je proto dána.<br/><br/><br/><br/><br/>III.2 Právní názor rozaíYeného senátu<br/><br/>[17] Podle § 2 písm. a) zákona o pobytu cizinco platí, ~e se tento zákon nevztahuje na cizince, který je ~adatelem o udlení mezinárodní ochrany, cizincem, který je strpn na území, azylantem nebo osobou po~ívající doplHkové ochrany, nestanovíli tento zákon nebo zvláatní právní pYedpis jinak.<br/> <br/>[18] Podle § 118 odst. 5 vty první zákona o pobytu cizinco platilo, ~e pro ú ely správního vyhoatní se za pYechodný pobyt na území pova~uje i neoprávnné zdr~ování se cizince na území nebo zdr~ování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiat, setrvání nebo strpní na území podle zvláatního zákona nebo pobyt do právní moci rozhodnutí ministerstva o udlení oprávnní k pobytu za ú elem poskytnutí do asné ochrany na území nebo soudu o ~alob ve vci do asné ochrany.<br/> <br/>[19] Podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco platilo, ~e policie vydá rozhodnutí o správním vyhoatní cizince, který pobývá na území pYechodn, s dobou, po kterou nelze cizinci umo~nit vstup na území lenských státo Evropské unie, a zaYadí cizince do informa ního systému smluvních státo a~ na 5 let, pobýváli cizinec na území bez platného oprávnní k pobytu, a  k tomu není oprávnn.<br/> <br/>[20] Podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco ve znní ú inném od 1. 7. 2023 platí, ~e policie vydá rozhodnutí o správním vyhoatní cizince, který pobývá na území pYechodn, s dobou, po kterou nelze cizinci umo~nit vstup na území lenských státo Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenatejnského kní~ectví, Norského království a `výcarské konfederace, a zaYadí cizince do informa ního systému smluvních státo a~ na 5 let, pobýváli cizinec na území nebo na území lenských státo Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenatejnského kní~ectví, Norského království a `výcarské konfederace, bez platného oprávnní k pobytu, a  k tomu není oprávnn.<br/> <br/>[21] Ze shora uvedené citace je zYejmé, ~e novelizací s ú inností od 1. 7. 2023 doalo k rozaíYení okruhu míst, na která nelze cizinci umo~nit vstup, o území Islandu, Lichtenatejnska, Norska a `výcarska. Dovodem pro správní vyhoatní je pak nov i to, pobýváli cizinec na území tchto státo nebo na území lenských státu Evropské unie bez platného oprávnní k pobytu, a  k tomu není oprávnn. Neoprávnný pobyt tak ji~ není vázán pouze na území R. Tato zmna vaak nemá ~ádný vliv na nyní Yeaenou otázku. Je toti~ nerozhodné, zda cizinec pobýval neoprávnn na území R, jiného lenského státu Evropské unie nebo na území nkterého z výae uvedených dalaích státo. Podstatné je toti~ pouze to, zda i v takovém pYípad je mo~né zahájit Yízení o správním vyhoatní, jestli~e cizinec pYedtím po~ádal o udlení mezinárodní ochrany. Zmna se dotkla rovn~ výae citovaného § 118 odst. 5 vty první zákona o pobytu cizinco, podle kterého se s ú inností od 1. 7. 2023 za pYechodný pobyt na území pro ú ely správního vyhoatní pova~uje i setrvání na základ výjezdního pYíkazu. Ani tato zmna vaak nemá ~ádný vliv na nyní Yeaenou otázku.<br/><br/>[22] Podle § 2 odst. 1 písm. b) vty první zákona o azylu platí, ~e pro ú ely tohoto zákona se rozumí ~adatelem o udlení mezinárodní ochrany cizinec, který podal v eské republice ~ádost o udlení mezinárodní ochrany, o ní~ dosud nebylo pravomocn rozhodnuto. Postavení ~adatele o udlení mezinárodní ochrany má dále cizinec po dobu bhu lhoty pro podání ~aloby podle § 32 a po dobu soudního Yízení o ~alob proti rozhodnutí ministerstva podle soudního Yádu správního, máli tato ~aloba odkladný ú inek nebo do vydání usnesení krajského soudu o nepYiznání odkladného ú inku, pokud o nj cizinec po~ádal. Postavení ~adatele o udlení mezinárodní ochrany má dále cizinec, který po~ádal o udlení mezinárodní ochrany v jiném stát, který je vázán pYímo pou~itelným pYedpisem Evropské unie, a eská republika jej pYevzala na své území za ú elem posouzení jeho ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany.<br/> <br/>[23] Podle § 3 odst. 1 zákona o azylu platí, ~e ~ádostí o udlení mezinárodní ochrany je projev vole cizince, z nho~ je zYejmé, ~e hledá v eské republice ochranu pYed pronásledováním nebo pYed hrozící vá~nou újmou.<br/> <br/>[24] Podle § 3d odst. 1 vty první pYed stYedníkem zákona o azylu platí, ~e ~adatel o udlení mezinárodní ochrany je oprávnn setrvat na území.<br/> <br/>[25] Z výae citovaného § 2 písm. a) zákona o pobytu cizinco vyplývá, ~e do osobní posobnosti tohoto zákona vtainou nespadají mj. cizinci, kteYí jsou ~adateli o udlení mezinárodní ochrany. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o azylu má cizinec postavení ~adatele o udlení mezinárodní ochrany od podání ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany (§ 3 odst. 1 zákona o azylu) a~ do doby, ne~ je o ní pravomocn rozhodnuto, nebo pYípadn i poté, v souvislosti s pYezkumem rozhodnutí o ~ádosti o mezinárodní ochranu v soudním Yízení správním. Po tuto dobu se na ~adatele o mezinárodní ochranu vztahuje zákon o azylu a zároveH je zpravidla vyHat z osobní posobnosti zákona o pobytu cizinco. Ustanovení § 2 písm. a) zákona o pobytu cizinco tak odrá~í zvláatní postavení ~adatelo o mezinárodní ochranu. Zákon o azylu jim toti~ zajiaeuje vyaaí stupeH ochrany (rozsudek NSS ze dne 15. 9. 2006, j. 2 Ans 7/2005  61).<br/> <br/>[26] Vylou ení ~adatelo o mezinárodní ochranu z osobní posobnosti zákona o pobytu cizinco vaak neplatí bezvýjime n. Jak podotkl pátý senát § 2 písm. a) tohoto zákona ostatn sám výslovn po ítá s tím, ~e se uplatní jen tehdy, nestanovíli tento zákon nebo zvláatní právní pYedpis jinak. Zákon o pobytu cizinco nebo jiný právní pYedpis mohou pro ur ité pYípady stanovit, ~e se zákon o pobytu cizinco vztahuje i na ~adatele o mezinárodní ochranu.<br/> <br/>[27] Tak tomu je té~ v pYípad rozhodnutí o správním vyhoatní cizince, který pobývá na území bez platného oprávnní k pobytu, a  k tomu není oprávnn podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco. PYesto~e to zákon o pobytu cizinco nestanoví výslovn, lze to z nj výkladem konkrétních ustanovení v jejich vzájemné kombinaci dovodit. Jak toti~ vyplývá z návtí § 119 odst. 1 tohoto zákona, policie vydá rozhodnutí o správním vyhoatní cizince, který pobývá na území pYechodn. Z § 118 odst. 5 vty první zákona o pobytu cizinco pak vyplývá, ~e pro ú ely správního vyhoatní se za pYechodný pobyt na území pova~uje i setrvání nebo strpní na území podle zvláatního zákona. }adatel o udlení mezinárodní ochrany je oprávnn setrvat na území podle § 3d odst. 1 zákona o azylu. Proto~e je setrvání na území pova~ováno pro ú ely správního vyhoatní za pYechodný pobyt, lze rozhodnout o vyhoatní ~adatele o udlení mezinárodní ochrany, jsouli pro to splnny podmínky podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco, tedy pobýváli ~adatel o udlení mezinárodní ochrany na území bez platného oprávnní k pobytu, a  k tomu není oprávnn. Neuplatní se proto v tomto pYípad výjimka z osobní posobnosti zákona o pobytu cizinco podle § 2 písm. a) tohoto zákona. <br/><br/>[28] Rovn~ z nkterých dalaích ustanovení zákona o pobytu cizinco vyplývá, ~e Yízení o správním vyhoatní lze vést soub~n s Yízením o udlení mezinárodní ochrany. NapYíklad § 119a odst. 1 zákona o pobytu cizinco stanoví, ~e nelze rozhodnout o správním vyhoatní ~adatele o udlení mezinárodní ochrany z dovodo podle § 119 odst. 1 písm. b) bodo 6 a 7 tohoto zákona, jestli~e cizinec pYichází pYímo ze státu, kde mu hrozí pronásledování nebo vá~ná újma. ZároveH zákon o pobytu cizinco v § 120a odst. 7 a 8 (respektive odst. 6 a 7 s ú inností od 1. 7. 2023) upravuje zánik platnosti rozhodnutí o správním vyhoatní, bylli cizinci udlen azyl nebo doplHková ochrana. To zjevn platí jak pro situace, kdy je o správním vyhoatní rozhodnuto poté, co cizinec po~ádal o udlení mezinárodní ochrany, tak pro situace, kdy o ni cizinec po~ádal a~ v dob, kdy je rozhodnutí o správním vyhoatní vykonatelné. V obou tchto situacích toti~ není rozhodnutí o správním vyhoatní vykonatelné (respektive není mo~né pokra ovat v nuceném vyhoatní) a~ do právní moci rozhodnutí o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany podle § 119 odst. 7 zákona o pobytu cizinco (bod [32] ní~e). Jeli vaak cizinci udlen azyl nebo doplHková ochrana, pak ze zákona dojde k zániku platnosti rozhodnutí o správním vyhoatní, a to bez ohledu na to, v jaké fázi Yízení o správním vyhoatní cizinec po~ádal o udlení mezinárodní ochrany. Je proto zjevné, ~e zákon o pobytu cizinco pYedpokládá, ~e lze Yízení o správním vyhoatní a o udlení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu vést soub~n. Na tom nemní nic to, ~e podle § 120a odst. 6 zákona o pobytu cizinco cizinec, jeho~ vycestování nebylo mo~né, mohl neprodlen po vydání rozhodnutí o správním vyhoatní po~ádat o udlení mezinárodní ochrany, a to nejpozdji do dvou msíco ode dne právní moci rozhodnutí o správním vyhoatní, jinak toto oprávnní zaniklo. Citované ustanovení se toti~ vztahovalo pouze na ty ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, které byly podány a~ po vydání rozhodnutí o správním vyhoatní. Nevylu ovalo proto, aby bylo Yízení o správním vyhoatní vedeno soub~n s Yízením o udlení mezinárodní ochrany, jestli~e cizinec po~ádal o udlení mezinárodní ochrany pYed tím, ne~ bylo rozhodnuto o jeho správním vyhoatní. Pro úplnost lze poznamenat, ~e § 120a odst. 6 zákona o pobytu cizinco byl s ú inností od 1. 7. 2023 zruaen. Dle dovodové zprávy z dovodu, ~e alo v praxi o nepou~ívané omezení, které nemlo reálný pYínos a bylo zbyte n tvrdé.<br/> <br/>[29] Tento postup je i v souladu se smrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o spole ných normách a postupech v lenských státech pYi navracení neoprávnn pobývajících státních pYísluaníko tYetích zemí (dále  návratová smrnice ). Jak toti~ vyplývá z bodo 2 a 4 odovodnní návratové smrnice, jejím hlavním cílem je vypracování ú inné politiky pro vyhoaeování a dobrovolný návrat neoprávnn pobývajících státních pYísluaníko tYetích zemí pYi plném respektování základních práv a dostojnosti tchto osob (rozsudek Soudního dvora ze dne 28. 4. 2011 ve vci C61/11, EU:C:2011:268, El Dridi, bod 31). Podle l. 6 odst. 1 návratové smrnice lenské státy vydají rozhodnutí o navrácení ka~dému státnímu pYísluaníkovi tYetí zem, který pobývá neoprávnn na jejich území. Soudní dvor k tomu v rozsudku ze dne 15. 2. 2016 ve vci C601/15, EU:C:2016:84, PPU  N., v bodech 75 a 76 uvedl, ~e  pokud jde o informaci pYedkládajícího soudu, ~e podle jeho vlastní judikatury podání ~ádosti o azyl osobou, v jejím~ pYípad probíhá Yízení o navracení, vede k tomu, ~e ze zákona pozbývá platnosti jakékoliv rozhodnutí o navrácení, které bylo pYijato dYíve v rámci tohoto Yízení, je nutné zdoraznit, ~e u~ite ný ú inek smrnice 2008/115 ka~dopádn vy~aduje, aby Yízení zahájené na základ této smrnice, v rámci nho~ bylo pYijato rozhodnutí o navrácení, pYípadn spojené se zákazem vstupu, mohlo dále pokra ovat od stadia, v nm~ bylo pYeruaeno z dovodu podání ~ádosti o mezinárodní ochranu, pokud tato ~ádost byla zamítnuta v prvním stupni. lenské státy jsou toti~ povinny neohro~ovat dosa~ení cíle sledovaného posledn uvedenou smrnicí, tedy zavedení ú inné politiky pro vyhoaeování a dobrovolný návrat neoprávnn pobývajících státních pYísluaníko tYetích zemí (v tomto smyslu viz rozsudek El Dridi, C61/11 PPU, EU:C:2011:268, bod 59). V tomto ohledu jak z povinnosti loajality lenských státo zakotvené v l. 4 odst. 3 SEU a pYipomenuté v bod 56 rozsudku El Dridi (C61/11 PPU, EU:C:2011:268), tak z po~adavko na ú innost uvedených zejména v bod 4 odovodnní smrnice 2008/115 vyplývá, ~e povinnost, kterou lánek 8 této smrnice ukládá lenským státom, tj. povinnost provést v pYípadech uvedených v odstavci 1 tohoto lánku vyhoatní, musí být splnna v co nejkrataí dob (v tomto smyslu viz rozsudek Achughbabian, C329/11, EU:C:2011:807, body 43 a 45). Tato povinnost by nebyla dodr~ena, pokud by vyhoatní bylo zdr~eno tím, ~e po zamítnutí ~ádosti o mezinárodní ochranu v prvním stupni by v takovém Yízení, jaké je popsáno v pYedchozím bod, nemuselo být pokra ováno od stadia, v nm~ bylo pYeruaeno, nýbr~ by bylo vedeno od za átku. <br/><br/>[30] Soudní dvor tak klade po~adavek na ú inné vyhoaeování neoprávnn pobývajících státních pYísluaníko tYetích zemí. Podání ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany nemá za následek pozbytí platnosti dYíve pYijatého rozhodnutí o navrácení. Naopak jeli ~ádost o udlení mezinárodní ochrany zamítnuta, Yízení o navrácení musí minimáln pokra ovat od stádia, v nm~ bylo pYeruaeno z dovodu podání ~ádosti. Soudní dvor tak pYedpokládá koexistenci Yízení o navrácení a Yízení o udlení mezinárodní ochrany, bye by pYípadný soubh tchto Yízení mohl vést k pYeruaení Yízení o navrácení. <br/><br/>[31] K ú inkom rozhodnutí o navrácení vaak nemo~e logicky dojít dYíve, ne~ je rozhodnuto o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany. Podle l. 9 odst. 1 smrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. ervna 2013 o spole ných Yízeních pro pYiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (dále  procedurální smrnice ), v etn poznámky pod arou, toti~ platí, ~e ~adatelé mohou v lenském stát setrvat výlu n za ú elem Yízení do doby, ne~ rozhodující orgán vydá rozhodnutí v Yízení v prvním stupni podle kapitoly III Xízení o posouzení ~ádosti o mezinárodní ochranu podle l. 31 a násl. procedurální smrnice.<br/>. Toto právo setrvat nezakládá nárok na povolení k pobytu. Právo setrvat na území tak brání tomu, aby ~adatel o udlení mezinárodní ochrany mohl být vyhoatn pYed tím, ne~ je rozhodnuto o jeho ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. 6. 2018 ve vci C181/16, EU:C:2018:465, Gnandi).<br/> <br/>[32] Po~adavku procedurální smrnice odpovídá právní úprava obsa~ená v § 119 odst. 7 zákona o pobytu cizinco. Podle tohoto ustanovení je rozhodnutí o správním vyhoatní cizince, který po~ádal v R o mezinárodní ochranu, vykonatelné a~ po právní moci rozhodnutí, jím~ se a) mezinárodní ochrana neudluje, b) ~ádost o udlení mezinárodní ochrany zamítá jako nedovodná, c) Yízení o udlení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo d) azyl nebo doplHková ochrana odnímá, a jestli~e marn uplynula lhota pro podání ~aloby proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve vci mezinárodní ochrany nebo jestli~e podle zákona o azylu podání ~aloby proti rozhodnutí ministerstva ve vci mezinárodní ochrany nemá odkladný ú inek (rozhodnutí vaak není vykonatelné, pYiználi soud na ~ádost cizince jeho ~alob odkladný ú inek). PYesto~e podle zákona o pobytu cizinco nedochází po podání ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany k procesnímu pYeruaení Yízení o správním vyhoatní, s ohledem na § 119 odst. 7 zákona o pobytu cizinco nemo~e být do rozhodnutí o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany vykonáno rozhodnutí o správním vyhoatní cizince. Je tedy naplnn l. 9 odst. 1 procedurální smrnice v tom, ~e ~adatel o udlení mezinárodní ochrany nemo~e být vyhoatn pYed tím, ne~ je rozhodnuto o jeho ~ádosti. Zvláatní postavení ~adatelo o mezinárodní ochranu je proto zohlednno i pYi soub~ném vedení Yízení o správním vyhoatní a Yízení o udlení mezinárodní ochrany. ZároveH R tímto zajiaeuje v souladu s po~adavky návratové smrnice ú inné vyhoaeování neoprávnn pobývajících cizinco, neboe krátce po skon ení pro ~adatele neúspaného Yízení o udlení mezinárodní ochrany mo~e pYistoupit k výkonu rozhodnutí o správním vyhoatní.<br/> <br/>[33] Je vaak nezbytné pamatovat na to, ~e rozhodneli správní orgán o správním vyhoatní pYed tím, ne~ je rozhodnuto o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, pak je podle Soudního dvora podstatné,  aby vaechny právní ú inky tohoto rozhodnutí byly pozastaveny, a tedy zejména aby lhota pro dobrovolné opuatní území stanovená v lánku 7 smrnice 2008/115 neza ala plynout, dokud je doty nému povoleno setrvat v doty ném lenském stát. Navíc bhem této lhoty nemo~e být doty ný zajiatn za ú elem vyhoatní na základ lánku 15 této smrnice. (bod 62 rozsudku Gnandi). Je proto tYeba se zabývat i otázkou, zda v dosledku § 119 odst. 7 zákona o pobytu cizinco dochází ke stavení bhu lhoty k dobrovolnému vycestování stanovené podle § 118 odst. 3 tohoto zákona. Pokud by tomu tak nebylo, musel by rozaíYený senát zvá~it, zda nelze ú inko po~adovaných rozsudkem Gnandi dosáhnout jen tak, ~e Yízení o správním vyhoatní nebude mo~né s ~adatelem o udlení mezinárodní ochrany vobec vést.<br/><br/>[34] Podle l. 7 odst. 1 návratové smrnice se v rozhodnutí o navrácení poskytuje pYimYená lhota k dobrovolnému opuatní území v délce od sedmi do tYiceti dno. Podle § 118 odst. 1 ve spojení § 118 odst. 3 zákona o pobytu cizinco se pYi správním vyhoatní stanoví doba k vycestování z území v rozmezí sedmi a~ tYiceti dno. RozaíYený senát ji~ v usnesení ze dne 24. 1. 2012, j. 1 As 106/2010  83, . 2586/2012 Sb. NSS, dospl k závru, ~e l. 7 návratové smrnice  stanoví minimální a maximální délku lhoty k dobrovolnému opuatní území, která má být ur ena v tzv. rozhodnutí o navrácení cizince, jako~ i pYípady, kdy je mo~né tuto lhotu prodlou~it nebo naopak zkrátit i mimo rámec stanoveného rozmezí; ovaem po átek bhu této lhoty toto ustanovení také pYímo nevymezuje (bod 23 usnesení sp. zn. 1 As 106/2010). Ani zákon o pobytu cizinco nestanoví, od jakého okam~iku b~í lhota k dobrovolnému vycestování. Je proto na správním orgánu, aby ve výrokové ásti rozhodnutí o správním vyhoatní stanovil po átek lhoty, v ní~ je cizinec povinen vycestovat z území (bod 29 usnesení sp. zn. 1 As 106/2010). Mo~e proto stanovit po átek bhu lhoty rovn~ a~ od okam~iku, kdy je pravomocn rozhodnuto o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany vyhoaeovaného cizince v souladu s § 119 odst. 7 zákona o pobytu cizinco (tak ostatn u inil správní orgán I. stupn ve vci nyní Yeaené, viz bod [4] výae). Nevyu~ijeli vaak správní orgán této pravomoci a neur í po átek bhu lhoty k dobrovolnému vycestování, pak  nelze ne~ vycházet z toho, ~e tato doba se po ítá, tak jako nastávají i ostatní právní ú inky rozhodnutí o správním vyhoatní, u nich~ zákon nebo rozhodnutí samotné nestanoví jinak, ji~ od dne právní moci tohoto rozhodnutí (bod 30 usnesení sp. zn. 1 As 106/2020).<br/> <br/>[35] Bylli by vaak po átek bhu lhoty k dobrovolnému vycestování dán právní mocí rozhodnutí o správním vyhoatní, je z následujících dovodo potYeba odklad vykonatelnosti podle § 119 odst. 7 zákona o pobytu cizinco vylo~it s ohledem na závry rozsudku Gnandi aíYeji tak, ~e po dobu Yízení o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany neb~í ani lhota k dobrovolnému vycestování.<br/><br/>[36] Institut poskytnutí pYimYené lhoty k dobrovolnému opuatní území byl do zákona o pobytu cizinco transponován z návratové smrnice. }adatel o udlení mezinárodní ochrany má zároveH po dobu Yízení o ~ádosti právo setrvat na území podle § 3d odst. 1 zákona o pobytu cizinco ve spojení s l. 9 odst. 1 procedurální smrnice (viz body [30] a [34] výae). Je proto namíst vylo~it § 119 odst. 7 zákona o pobytu cizinco eurokonformn, tj. v souladu se smyslem a ú elem procedurální a návratové smrnice (rozsudek Soudního dvora ze dne 13. 11. 1990 ve vci C106/89, EU:C:1990:395, Marleasing, bod 8). Pouze v pYípad, kdy je zahájením Yízení o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany odlo~ena nejen vynutitelnost správního vyhoatní, ale i výrok o stanovení lhoty k dobrovolnému vycestování, je pln respektováno právo ~adatele o udlení mezinárodní ochrany setrvat na území. Není toti~ fakticky nucen, aby vycestoval z území jen z toho dovodu, aby se na nj vztahovaly ur ité výhody plynoucí z dobrovolného vycestování [napYíklad § 123a odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinco]. Pokud mu není mezinárodní ochrana udlena, není negativn zasa~eno do jeho právní sféry po skon ení Yízení o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany [napYíklad tím, ~e by byl zajiatn podle § 124 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinco]. Tím, ~e neb~í lhota k dobrovolnému vycestování po dobu Yízení o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, toti~ nemo~e nastat situace, ~e by po skon ení tohoto Yízení ji~ lhota uplynula, a cizinec tak byl ihned pova~ován za cizince, který nevycestoval z území dobrovoln v dob stanovené v rozhodnutí o správním vyhoatní. Ustanovení § 119 odst. 7 zákona o pobytu cizinco je proto tYeba vykládat eurokonformn tak, ~e zahájením Yízení o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany se odkládají rovn~ i ú inky výroku o stanovení lhoty k dobrovolnému vycestování (bod [33] výae), i pokud tak správní orgán neu inil výslovn ve výroku. Pouze tak bude dostate n reflektován po~adavek Soudního dvora, aby lhota pro dobrovolné vycestování neza ala plynout, dokud je cizinci povoleno setrvat v lenském stát (bod 62 rozsudku Gnandi). <br/><br/>[37] Zákon o pobytu cizinco zároveH v § 119a odst. 1 odrá~í závazek R nestíhat pro nezákonný vstup nebo pYítomnost takové uprchlíky, kteYí pYicházejí pYímo z území, kde jejich ~ivot nebo svoboda byly ohro~eny, a kteYí vstoupí nebo jsou pYítomni na území R bez povolení, za pYedpokladu, ~e se sami pYihlásí bez prodlení úYadom a proká~í dobrý dovod pro svoj nezákonný vstup nebo pYítomnost podle l. 31 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíko (k tomu viz bod 22 rozsudku sp. zn. 6 As 28/2013), jak poukázal pátý senát v pYedkládacím usnesení. Nelze proto rozhodnout o správním vyhoatní ~adatele o udlení mezinárodní ochrany, který splHuje podmínky podle § 119a odst. 1 zákona o pobytu cizinco. I to pYedstavuje ochranu ~adatelo o udlení mezinárodní ochrany, na které jinak dopadá zákon o azylu [§ 2 písm. a) zákona o pobytu cizinco].<br/> <br/>[38] Ostatn výae uvedené devátý senát nijak nezpochybnil. Sám toti~ poukázal na to, ~e správní orgán mo~e rozhodnout o správním vyhoatní cizince, který a~ v probhu Yízení o správním vyhoatní po~ádal o mezinárodní ochranu (viz body 16 a 18 rozsudku sp. zn. 9 Azs 190/2021).<br/> <br/>[39] Devátý senát byl vaak toho názoru, ~e v situaci, kdy cizinec nejprve po~ádá o mezinárodní ochranu, nelze zahájit Yízení o správním vyhoatní, neboe se cizinec ji~ ocitá ve zvláatním postavení ~adatele o udlení mezinárodní ochrany a má mu být poskytován vyaaí standard ochrany. V opa ném pYípad by bylo postupováno v rozporu se smyslem § 2 písm. a) zákona o pobytu cizinco. Stalli se toti~ cizinec ~adatelem o mezinárodní ochranu, tak mu toto postavení svd ilo i v okam~iku, kdy bylo zahájeno Yízení o správním vyhoatní. K shodnému závru dospl i tvrtý senát v rozsudku sp. zn. 4 Azs 420/2019, ve kterém v bod 11 odovodnní uvedl, ~e  správní orgány pYísluané k výkonu rozhodnutí o správním vyhoatní tak musí respektovat probíhající Yízení o mezinárodní ochran, pYi em~ na Yízení o mezinárodní ochran dále pamatuje § 120a odst. 7 zákona o pobytu cizinco, podle nho~ platnost rozhodnutí o správním vyhoatní zaniká, pokud byl cizinci udlen azyl. PYedmtná ustanovení zákona o pobytu cizinco tak vymezují situaci, kdy ji~ správní orgán vydal rozhodnutí o správním vyhoatní cizince, avaak dosud nebylo ukon eno Yízení o ~ádosti tého~ cizince o mezinárodní ochranu. Na uvedeném pak nic nemní § 2 písm. a) zákona o pobytu cizinco, jeliko~ toto ustanovení vymezuje situace, kdy cizinec o mezinárodní ochranu po~ádá pYed zahájením Yízení podle zákona o pobytu cizinco. PYesto~e v této vci byl cizinec vyhoatn z dovodu podle § 119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o pobytu cizinco, tvrtý senát svoj závr uvedl obecn, a tedy i zjevn k dovodu podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 tohoto zákona.<br/> <br/>[40] Devátý i tvrtý senát jsou tak toho názoru, ~e samotné postavení ~adatele o udlení mezinárodní ochrany brání s ohledem na § 2 písm. a) zákona o pobytu cizinco tomu, aby správní orgán zahájil Yízení o správním vyhoatní podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 tohoto zákona. RozaíYený senát s tímto právním názorem nesouhlasí.<br/> <br/>[41] Jak toti~ uvedl pátý senát, pro zahájení Yízení o správním vyhoatní podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco není rozhodné, zda správní orgán nejprve zahájil Yízení o správním vyhoatní, nebo zda cizinec nejprve po~ádal o udlení mezinárodní ochrany. Naopak klí ové je, jak správn uvedl krajský soud v napadeném rozsudku, to, zda dovod pro správní vyhoatní, tj. pobývání na území bez platného oprávnní k pobytu, nastal pYed samotným podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany. Jak toti~ vyplývá z rozsudku Gnandi, na pobyt cizince po podání ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany nelze nahlí~et jako na neoprávnný. Soudní dvor v bod 40 zmínného rozsudku uvedl, ~e  podle l. 7 odst. 1 smrnice 2005/85 [ten odpovídá l. 9 odst. 1 procedurální smrnice, která nahradila smrnici Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro Yízení v lenských státech o pYiznávání a odnímání postavení uprchlíka  pozn. rozaíYeného senátu] mo~e ~adatel o mezinárodní ochranu v lenském stát setrvat výlu n za ú elem Yízení do vydání rozhodnutí v Yízení v prvním stupni, kterým se zamítá ~ádost o mezinárodní ochranu. Toto právo setrvat sice nezakládá podle výslovné dikce tohoto ustanovení nárok na povolení k pobytu, avaak zejména z bodu 9 odovodnní smrnice 2008/115 vyplývá, ~e uvedené právo setrvat brání tomu, aby pobyt ~adatele o mezinárodní ochranu byl pova~ován za  neoprávnný ve smyslu této smrnice bhem období od podání jeho ~ádosti o mezinárodní ochranu a~ do vydání rozhodnutí v Yízení v prvním stupni o této ~ádosti. (shodn bod 48 rozsudku Arslan). <br/><br/>[42] Neoprávnný pobyt na území se tak musí vztahovat k dob pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany. Na druhou stranu vaak právo ~adatele o mezinárodní ochranu setrvat na území nezakládá plnohodnotné oprávnní k pobytu. Tímto pohledem je tYeba také vykládat § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco, který pou~ívá pYítomný as  pobýváli cizinec na území bez platného oprávnní k pobytu, a  k tomu není oprávnn . Podáním ~ádosti o mezinárodní ochranu proto nedojde k tomu, ~e by ve smyslu tohoto ustanovení mlo být na ~adatele o mezinárodní ochranu nov nahlí~eno tak, ~e ji~ platné oprávnní k pobytu má, a proto se na nj uvedené ustanovení nevztahuje. Opa ný výklad, zastávaný st~ovatelem, by byl v rozporu se závry rozsudku Soudního dvora EU PPU  N uvedenými shora v bodech [29] a [30]. Jestli~e by bylo mo~né vyhostit pouze cizince, který aktuáln v dob rozhodování o správním vyhoatní pobývá na území neoprávnn, poruaila by R svoj závazek ú inn navracet cizince v souladu s cílem návratové smrnice. Xízení o správním vyhoatní by se toti~ odlo~ilo a~ do doby po rozhodnutí o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany. To by zjevn vedlo k prodlou~ení neoprávnného pobytu cizince na území, pYesto~e byl dán dovod pro jeho vyhoatní pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany. ZároveH by nebylo nikdy mo~né rozhodnout o správním vyhoatní ~adatele o udlení mezinárodní ochrany, a koliv pobýval pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany na území neoprávnn. Ostatn ani devátý a tvrtý senát nezpochybHovaly to, ~e cizince lze postihnout za dYívjaí neoprávnný pobyt, neníli ji~ v postavení ~adatele o udlení mezinárodní ochrany. Ustanovení § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco je proto tYeba vykládat tak, ~e se vztahuje i na neoprávnný pobyt pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, neboe ani podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany cizinec nezískává plnohodnotné oprávnní k pobytu ve smyslu § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco. Tento výklad je v souladu s cílem návratové smrnice. Ochrana postavení ~adatele o udlení mezinárodní ochrany je pak zajiatna jinými prostYedky (viz body [32] a~ [37] výae).<br/><br/>[43] Pobývalli cizinec neoprávnn na území pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, pak je nerozhodné, zda Yízení o správním vyhoatní podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco bylo zahájeno pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, sou asn s podáním ~ádosti, nebo a~ poté, co cizinec po~ádal o udlení mezinárodní ochrany. V ka~dém z tchto pYípado se toti~ bude neoprávnný pobyt na území v~dy vztahovat k dob pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, tedy k dob, kdy cizinci nesvd ilo postavení ~adatele o udlení mezinárodní ochrany. Na druhou stranu, pokud ~ádosti o mezinárodní ochranu nepYedcházel neoprávnný pobyt, není mo~né na tuto situaci § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco pou~ít. Jeho smyslem toti~ zjevn je postihnout pouze takové formy pobytu na území, které jsou protiprávní. Od okam~iku podání ~ádosti o mezinárodní ochranu vaak mo~e cizinec legáln setrvat na území ( l. 9 odst. 1 procedurální smrnice a § 3d odst. 1 zákona o pobytu cizinco), bye, jak bylo uvedeno shora, nejde o plnohodnotné oprávnní k pobytu. <br/><br/>[44] Výae uvedený právní názor rozaíYeného senátu není v rozporu se smyslem a ú elem § 2 písm. a) zákona o pobytu cizinco. Po dobu Yízení o správním vyhoatní se toti~ práva a povinnosti cizince, který po~ádal o udlení mezinárodní ochrany pYed tím, ne~ bylo zahájeno Yízení o správním vyhoatní, nadále Yídí ve vaech podstatných ohledech zákonem o azylu v souladu s § 2 písm. a) zákona o pobytu cizinco. Tím, ~e je zahájeno Yízení o správním vyhoatní, cizinec neztrácí nic na svém postavení ~adatele o udlení mezinárodní ochrany. Naopak, jak bylo uvedeno v bodech [32] a~ [37] výae, zákon o pobytu cizinco právní postavení ~adatele o mezinárodní ochranu zohledHuje a nijak nesni~uje status jeho ochrany. Ustanovení § 2 písm. a) zákona o pobytu cizinco proto nebrání tomu, aby správní orgán zahájil Yízení o správním vyhoatní cizince podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco i v pYípad, po~ádáli cizinec pYed zahájením tohoto Yízení o udlení mezinárodní ochrany. RozaíYený senát souhlasí s pátým senátem, ~e v opa ném pYípad by ka~dý cizinec, který nemá oprávnní k pobytu na území, mohl jednoduae oddálit vydání rozhodnutí o správním vyhoatní jen tím, ~e po~ádá o udlení mezinárodní ochrany. To by bylo v rozporu s cílem návratové smrnice (viz body [29] a [30] výae). ZároveH by tím bylo bezdovodn rozliaováno mezi cizinci jen na základ toho, zda správní orgán stihl zahájit Yízení o správním vyhoatní pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany. To by vedlo ke zjevn nerozumnému výsledku.<br/> <br/>[45] RozaíYený senát k tomu dodává, ~e podle § 118 odst. 6 vty druhé zákona o pobytu cizinco s ú inností od 1. 7. 2023 policie mo~e zahájit a dokon it Yízení o správním vyhoatní, jdeli o dovody související s neoprávnným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, i pokud byla ~ádost o udlení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu podána pYed zahájením Yízení o správním vyhoatní. Zákonodárce tak nov výslovn stanovil, ~e Yízení o správním vyhoatní, které souvisí s neoprávnným vstupem nebo pobytem na území, lze zahájit a dokon it i tehdy, bylali ~ádost o udlení mezinárodní ochrany podána pYed zahájením Yízení o správním vyhoatní. Tato otázka by proto nemla init v budoucnu výkladové problémy.<br/> <br/>IV. Shrnutí a závr pro projednávanou vc<br/> <br/>[46] Ze shora uvedených dovodo rozaíYený senát dospl ve vztahu k projednávané vci k tomu, ~e správní orgán mo~e zahájit Yízení o správním vyhoatní cizince z dovodu jeho neoprávnného pobytu podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco i poté, co tento cizinec po~ádal o udlení mezinárodní ochrany podle § 3 odst. 1 zákona o azylu.<br/> <br/>[47] RozaíYený senát posoudil pYedlo~enou spornou právní otázku, která je jen jednou z otázek, se kterými se musí Nejvyaaí správní soud vypoYádat. Proto rozaíYený senát rozhodl toliko o pYedlo~ené otázce a v souladu s § 71 odst. 1 Jednacího Yádu Nejvyaaího správního soudu vc vrací pátému senátu, který rozhodne o kasa ní stí~nosti, a to v souladu se zde vysloveným právním názorem.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/>V Brn dne 3. Yíjna 2023<br/><br/><br/><br/>Filip Dienstbier<br/>pYedseda rozaíYeného senátu<br/><br/></body> </html>