<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 As 246/2022- 53 - text</title> </head> <body> ÿþ1 As 246/2022 - 60<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn Lenky Kaniové a soudco Faisala Husseiniho a Ivo Pospíaila v právní vci ~alobkyn: Vodafone Czech Republic a.s., se sídlem námstí Junkových 2808/2, Praha 5, zastoupené Mgr. Martinem Dole kem, advokátem se sídlem Na str~i 2102/61a, Praha 4, proti ~alovanému: eský telekomunika ní úYad, se sídlem Sokolovská 58/219, Praha 9, zastoupený Mgr. Janou Pattynovou, LL.M., advokátkou se sídlem Perlová 371/5, Praha 1, za ú asti osoby zú astnné na Yízení: TMobile Czech Republic a.s., se sídlem Tomí kova 2144/1, Praha 4, o ~alob proti rozhodnutí rady ~alovaného ze dne 21. 3. 2016, . j. TÚ87 698/2015603, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2022, . j. 8 A 89/2016  106,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>Rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2022, . j. 8 A 89/2016  106, s e z r u a u j e a vc s e v r a c í mstskému soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci a dosavadní probh Yízení<br/>[1] Meritem sporu pYed mstským soudem v projednávané vci byl výklad pojmu  harmoniza ní zámry Evropské unie dle § 22a odst. 3 zákona . 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o zmn nkterých souvisejících zákono (zákon o elektronických komunikacích), resp. otázka, zda zmnu rozhodnutí o pYídlu kmito to odovodHovala podmínka nezbytnosti této zmny k naplnní harmoniza ních zámro Evropské unie nebo mezinárodních smluv dle tého~ ustanovení zákona o elektronických komunikacích.<br/>[2] }alovaný vyhlásil výbrové Yízení za ú elem udlení práv k vyu~ívání radiových kmito to k zajiatní veYejné komunika ní sít v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. Ve výbrovém Yízení uspli vaichni tYi stávající mobilní operátoYi (krom ~alobkyn jeat O2 Czech Republic a.s. a TMobile Czech Republic a.s.). Dne 21. 2. 2014 vydal pYedseda Rady ~alovaného dle § 22 zákona o elektronických komunikacích rozhodnutí o pYídlu radiových kmito to. Jednou z podmínek rozhodnutí byla povinnost ~alobkyn do 30 msíco od právní moci rozhodnutí pokrýt alespoH 30 okreso ze skupiny A veYejnou sítí elektronických komunikací s vyu~itím vlastních pYídlo radiových kmito to v pásmech 800 MHz, 1800 MHz nebo 2600 MHz, pYi em~ si mohla na tuto povinnost zapo íst i slu~by poskytované na veYejné komunika ní síti s vyu~itím radiových kmito to v pásmu 2100 MHz.<br/>[3] }alobkyn dne 2. 7. 2015 zaslala ~alovanému dle § 22a odst. 1 zákona o elektronických komunikacích ~ádost o zmnu pYídlu radiových kmito to k zajiatní veYejné komunika ní sít v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz (dále jen  ~ádost o zmnu ), který získala citovaným rozhodnutím o pYídlu. Domáhala se zmny bodu 7. písm. b) odrá~ky i. rozhodnutí o pYídlu, a to tak, aby si mohla v rámci stanovené povinnosti pokrytí do 30 msíco zapo íst slu~by (3G/UMTS/LTE) poskytované nejen s vyu~itím radiových kmito to v pásmu 2100 MHz, ale i v dalaích dYíve pYidlených pásmech kmito tové slu~by (zejména v pásmu 900 MHz).<br/>[4] Dovodem ~ádosti byla skute nost, ~e rozhodnutí o pYídlu se dostalo do rozporu s harmoniza ními zámry EU, a to s ohledem na technologickou inovaci, která ~alobkyni po vydání rozhodnutí o pYídlu umo~nila poskytovat slu~by vysokorychlostního internetu splHující parametry dle bodu 7. písm. b) odrá~ky v. rozhodnutí o pYídlu s vyu~itím radiových kmito to v pásmu 900 MHz. Poukázala zejména na znehodnocení investic do pokrytí vysokorychlostním internetem (2 Mbit/s) pásma 900 MHz; diskriminaci a znevýhodnní pásma 900 MHz, v etn jeho neú elného vyu~ívání; naruaení technologické neutrality a neutrality slu~eb; naruaení hospodáYské sout~e.<br/>[5] }alovaný zveYejnil dle § 22a odst. 1 ve spojení s § 130 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích ~ádost o zmnu, aby umo~nil veYejnou konzultaci. Konzultace se zú astnily O2 Czech Republic a.s. (resp. její právní pYedchodkyn) a TMobile Czech Republic a.s. (jako dot ené subjekty) a Ministerstvo obchodu a promyslu (jako dot ený správní orgán). Spole nost TMobile po~ádala ~alovaného dne 8. 9. 2015 o ú astenství v Yízení. Její ~ádost vaak byla dne 5. 10. 2015 zamítnuta. <br/>[6] Po veYejné konzultaci ~alovaný v rozhodnutí ze dne 20. 11. 2015, . j. TÚ42 099/2015613/V.vyY. (dále jen  prvostupHové rozhodnutí ), ~ádosti ~alobkyn o zmnu pYídlu nevyhovl. Vyu~ívání slu~eb v pásmu 2100 MHz alo zapo íst na rozvoj slu~eb dle pYídlu (splnní podmínek za prvních 30 msíco od rozhodnutí o pYídlu  první etapa rozvoje sítí LTE), neboe rozvoj vysílacích slu~eb v pásmu 2100 MHz byl dokon en tsn pYed zahájením výbrového Yízení na radiové pYídly v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz (byla zohlednna sou asná technická vybavenost dr~itelo radiových pYídlo). Slu~by poskytované v pásmu 2100 MHz jsou pYitom parametricky obdobné tm poskytovaným v pásmech 800 MHz a 1800 MHz. Primárním cílem výbrového Yízení bylo zajistit rychlý rozvoj vysílacích sítí zejména v pásmu 800 MHz. <br/>[7] Zahájení poskytování slu~eb vysokorychlostního pYístupu (LTE) v pásmu 900 MHz vaak oznámila ~alobkyn a~ po vyhláaení výbrového Yízení na pYídl kmito tových pásem. V probhlé veYejné konzultaci ~alobkyn nenavrhla zapo tení poskytování slu~eb, jak jej pozdji navrhovala v ~ádosti o zmnu. Od vydání rozhodnutí o pYídlu nedoalo ke zmn harmoniza ních zámro Evropské unie dle § 22a odst. 3 zákona o elektronických komunikacích. Závrem ~alovaný uvedl, ~e poskytování slu~eb v pásmu 900 MHz nemo~e zajistit obdobný disponibilní datový rok, jaký je k dispozici vzhledem k vtaí aíYce radiového spektra v pásmu 800 MHz. <br/>[8] Proti prvostupHovému rozhodnutí podala ~alobkyn rozklad. Poukázala v nm na to, ~e slu~by poskytované v pásmu 900 MHz jsou kvalitativn srovnatelné se slu~bami poskytovanými v pásmu 2100 MHz, které lze na plnní podmínek rozhodnutí o pYídlu zapo ítat. V dosledku technologického pokroku pYestalo být rozhodnutí o pYídlu souladné s unijními harmoniza ními pYedpisy a zámry. Jako dovody uvedla to, ~e rozhodnutí o pYídlu není technologicky neutrální, neboe zvýhodHuje technologie z pásem uvedených v rozhodnutí o pYídlu oproti pásmu 900 MHz. Nevyhovní ~ádosti by vedlo k poruaení povinnosti zajistit ú inné, výkonné a efektivní vyu~ívání vaech pásem radiových kmito to (vyplatilo by se investovat do rozvoje pásma 900 MHz), jako~ i povinnosti usnadnit bezdrátové pYenosy v tomto pásmu dle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady . 243/2012/EU a smrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES. Neudlením výjimky (zmny) navíc dojde k poruaení povinnosti podporovat ú inné investice do infrastruktury. Z l. 1 smrnice Rady 87/372/EHS vyplývá harmoniza ní zámr k vyu~ívání pásma 900 MHz i pro jiné systémy schopné poskytovat slu~by elektronických komunikací (tedy i LTE). <br/>[9] Zamítavým rozhodnutím ~alovaného by na eském trhu vzniklo diskriminované pásmo (900 MHz), do kterého by se zjevn nevyplatilo investovat. Rozhodnutí o pYídlu je v rozporu s provádcím rozhodnutím Komise . 2011/251/EU, neboe lenské státy a ~alovaný mají povinnost prob~n pYezkoumávat ú inné vyu~ívání pásma 900 MHz s cílem zajistit vhodnými prostYedky jeho vyu~ívání novými technologiemi. Rozhodnutí o pYídlu nerozvíjí v souladu s unijními akty a zákonem o elektronických komunikacích hospodáYskou sout~. Tvrzení o nemo~nosti vyu~ít obdobný disponibilní datový tok v pásmu 800 a 900 MHz je nepYezkoumatelné (není ni ím podlo~ené), stejn jako celé prvostupHové rozhodnutí. <br/>[10] Rozklad ~alobkyn Rada ~alovaného zamítla a prvostupHové rozhodnutí potvrdila. Z odovodnní zamítavého rozhodnutí vyplývá, ~e zmnit pYídl radiových kmito to k naplnní harmoniza ních zámro nebylo nezbytné. Kmito ty v pásmech 800, 1800 a 2600 MHz byly ~alobkyni pYidleny na dobu více ne~ 15 let, ve kterých zajisté dojde k Yad inovací a technologickému pokroku. To vaak není bez dalaího dovod pro zmnu rozhodnutí o pYídlu. <br/>[11] V rozhodnutí o pYídlu se uvádí, ~e se nestanovují ~ádná omezení nebo podmínky ve vztahu k technologiím. LTE lze vyu~ívat i v pásmu 900 MHz (jeli kompatibilní s provozovanými technologiemi, zejména GSM). Podpora rozvoje a ú elného vyu~ívání kmito to se promítá ji~ ve stanovení podmínek v rozhodnutí o pYídlu. Tím se pYedchází tzv. hromadní spektra. }alobkyn je omezována v pásmu 900 MHz oproti pásmu 800 MHz ekonomicky, toto omezení je vaak bez dalaího spjaté se stanovením podmínek v rozhodnutí o pYídlu. <br/>[12] Kdyby ml ~alovaný naplnit pYedstavy ~alobkyn, musel by rezignovat na roli regulátora trhu a stal by se toliko  distributorem kmito to. }alobkyn vdla o podmínkách výbrového Yízení a rozhodnutí o pYídlu, investovalali prostYedky do vybudování LTE v pásmu 900 MHz, bude pYípadné znehodnocení její investice souviset s podnikatelským rizikem, se kterým svoj zámr podnikla. Nelze mnit práva a povinnosti z pYídlu pouze za ú elem ochrany investice jednoho z ú astníko trhu elektronických komunikací. Rozhodnutí o pYídlu navíc nestanoví ~ádné podmínky pro pásmo 900 MHz. Navrhovaná zmna pYídlu by nadto vnesla nerovnost do práv a povinností ú astníko trhu elektronických komunikací. }alobkyn by byla oproti ostatním zvýhodnna.<br/>II. }aloba a první rozsudek mstského soudu <br/>[13] Proti rozhodnutí o rozkladu podala ~alobkyn ~alobu. V ní obdobn jako v rozkladu zopakovala, ~e rozhodnutí o pYídlu je v rozporu s harmoniza ními po~adavky Evropské unie. V ~alobních bodech postupn poukázala na rozpor s po~adavkem na technologickou neutralitu; rozpor s po~adavkem na ú elné vyu~ívání radiových kmito to a podporu investic do nových technologií; rozpor se zásadou diskriminace; naruaení hospodáYské sout~e na trhu poskytování telekomunika ních slu~eb. V dosledku technologického vývoje (rozvoje aplikovaného ~alobkyní v pásmu 900 MHz) se rozhodnutí o pYídlu dostalo do zjevného nesouladu s unijními právními pYedpisy, a rozhodnutí o pYídlu proto musí být dle § 22a odst. 1 zákona o elektronických komunikacích zmnno. Rozhodnutí ~alovaného navíc trpí nepYezkoumatelností (postrádá vypoYádání s námitkami vznesenými v rozkladu). }alovaný ve svém rozhodnutí ignoroval v rozporu s § 2 odst. 3 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, práva a právem chránné zájmy ~alobkyn. Poruail i zásadu právní jistoty a ochrany veYejného zájmu (§ 2 odst. 4 správního Yádu), neboe dle § 5 zákona o elektronických komunikacích nezajistil ú elnou správu a vyu~ívání radiových kmito to, a zejména neochránil hospodáYskou sout~. <br/>[14] Mstský soud v Praze ~alob rozsudkem z 19. 6. 2020, . j. 8 A 89/2016  65 (dále také jen  první rozsudek mstského soudu ), pYisvd il. Zruail správní rozhodnutí v obou stupních a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení. Mstský soud pod pojem harmoniza ní zámry zaYadil obecné regula ní zásady a cíle (které vyjmenovala ~alobkyn v ~alob). Rozhodnutí o pYídlu sice je technologicky neutrální, ale je v rozporu s po~adavkem na ú elné vyu~ívání radiových kmito to a podporu investic do nových technologií. }alobkyn je s ohledem na nemo~nost zapo íst si slu~by poskytované v pásmu 900 MHz nucena vybudovat na stejném území paralelní/pYekryvné pokrytí obdobnou technologií pro pásmo 800 MHz. Pokud je mo~nost vyu~ít stávajících technologií v konkrétním pásmu radiového spektra pro dodání ur ité slu~by, tak zásada efektivního vyu~ití radiového spektra a zásada podpory investic do technologií promHuje tuto mo~nost na povinnost. Pokud po~adavku ~alovaného na rozvoj a vyu~ívání pásma 800 MHz a dalaích nebrání zapo tení slu~eb v pásmu 2100 MHz, nemo~e mu bránit ani zapo tení slu~eb poskytnutých v pásmu 900 MHz nebo v jiných pásmech. <br/>[15] Ú elným vyu~itím zdroje soud v projednávané vci rozuml dosa~ení maximálního pokrytí ur itého území slu~bou v ur ené kvalit, co~ sou asné znní rozhodnutí o pYídlu s ohledem na technologický vývoj nesplHuje. Ú elné vyu~ití radiového spektra je natolik ~ádoucí, ~e bylo na ostatních ú astnících trhu elektronických komunikací, aby si o zmnu jejich pYídlo v pYípad, ~e dojde k technologickému vývoji, rovn~ po~ádali, nebyloli to pYímo dovodem ke zmn jejich pYídlo z moci úYední ve smyslu § 22a odst. 4 zákona o elektronických komunikacích. Soud dále argumentoval, ~e vyu~ití radiového spektra navrhované ~alobkyní je rovn~ v souladu s dalaím harmoniza ním zámrem, který sice ~alobkyn nenamítala, ke kterému vaak ml ~alovaný pYihlí~et ex offo (z moci úYední) a kterým je omezení expozice osob elektromagnetickým polem. Zbyte ná výstavba technologií s tímto elektromagnetickým polem tuto expozici zcela jist neomezuje. <br/>[16] Navrhovaná zmna by navíc byla souladná s provádcím rozhodnutím Komise . 2011/251/EU, dle jeho~ bodu 2 preambule  [ ]lenské státy prob~n pYezkoumávají ú inné vyu~ívání pásem 900 MHz a 1 800 MHz s cílem zajistit vhodnými prostYedky mo~nost vyu~ívání novými technologiemi a jejich technickou kompatibilitu se systémy GSM a UMTS ve smyslu smrnice 87/372/EHS. Zmnou pYídlu by po dobu pYechodného období doalo k pYímé podpoYe vyu~ívání pásma 900 MHz, a tudí~ k podpoYe investic do technologií LTE v rámci tohoto pásma.<br/>[17] Rozhodnutí o pYídlu ~alobkyni oproti jiným u~ivatelom nediskriminuje, vaichni mají stejné podmínky pro vyu~ívání pYidlených kmito tových pásem. Podmínky u~ívání pásma 900 MHz navíc rozhodnutí o pYídlu neupravuje. Zmna pYídlu, resp. i sou asné znní rozhodnutí o pYídlu, by zcela jist mla vliv na chování ~alobkyn a pYípadn i dalaích ú astníko hospodáYské sout~e a tím nepYímo na hospodáYskou sout~ jako takovou; soud má za to, ~e nelze hovoYit o negativním nebo o pYímém ovlivHování hospodáYské sout~e zakázaném unijními pYedpisy. Je na ~alobkyni a ostatních ú astnících, aby v rámci hospodáYské sout~e svou innost pYizposobili rozhodnutí o pYídlu, na základ kterého dobrovoln vysout~ili dalaí pásma spektra. <br/>[18] Nezbytnost harmoniza ních zámro odovodHující zmnu pYídlu nemusí být vyvolaná pouze zmnou pYedpiso, ale i technologickým vývojem, tak jak se jej domáhá ~alobkyn. }ádost ~alobkyn je potYeba posoudit z pohledu nezbytnosti naplnní harmoniza ních zámro jako pojmu airaího, ne~ je nezbytnost harmonizovat pYídl s unijními pYedpisy. Soud dále áste n pYisvd il i námitce, ~e doalo k poruaení zásady ochrany veYejného zájmu. <br/>III. První kasa ní stí~nost ~alovaného<br/>[19] }alovaný (st~ovatel) podal proti prvnímu rozsudku mstského soudu kasa ní stí~nost. V ní konstatoval, ~e mstský soud nesprávn vylo~il nezbytnost zmny pYídlu k naplnní harmoniza ních zámro dle § 22a odst. 3 zákona o elektronických komunikacích. Odhlédl od zásady nemnnosti správních rozhodnutí a pYedvídatelnosti správního rozhodování a nesprávn posoudil právní otázku spo ívající ve výkladu zásady ú elného vyu~ívání radiových kmito to dle § 6 zákona o elektronických komunikacích. <br/>[20] Je nanejvýa ~ádoucí, aby pravomocná rozhodnutí o pYídlu zostala v zájmu zachování právní jistoty, jako~ i v zájmu rovnosti mezi jednotlivými dr~iteli pYídlo, nemnná. Ke zmnám pYídlo je nutno pYistupovat zdr~enliv, zákonné dovody uvedené v § 22a zákona o elektronických komunikacích, pro které lze zmnu pYídlu provést, vykládat restriktivn, a pYídly kmito to mnit pouze tehdy, jeli to skute n nezbytné práv k naplnní harmoniza ního zámru. Mstský soud vaak pojem  harmoniza ní zámr vylo~il pYília airoce, ím~ upYednostnil individuální a ryze subjektivní zájmy ~alobkyn a popYel veYejnoprávní a regula ní charakter pYídlu a jeho podmínek. Na trh elektronických komunikací by tímto výkladem byla vnesena obrovská nejistota stran mo~ných zmn podmínek pYídlu. Jeho rozhodnutí je ohledn výkladu klí ového pojmu nepYezkoumatelné, neboe není známo z eho mstský soud své závry dovozuje. <br/>[21] Pojem  harmoniza ní zámr je zákonodárcem vyu~íván pouze v souvislosti se správou radiových kmito to a ísel a má zajistit, aby v eské republice nebyly technické a provozní podmínky pro konkrétní ásti radiového spektra i ur itá ísla stanovena odchyln od podmínek, které jsou regulované na úrovni Evropské unie. Jedná se o relevantní harmoniza ní zámry Unie stanovící technické a provozní parametry konkrétních kmito tových pásem (které stanoví jednozna n definované a konkrétní po~adavky vyplývající z pYísluaných rozhodnutí i právních pYedpiso Unie), nikoli o pojem zahrnující prakticky veakerou právní úpravu a cíle Evropské unie v oblasti slu~eb elektronických komunikací.<br/>[22] Výklad zastávaný mstským soudem by vedl k absurdním dosledkom. }alovaný by mohl zasahovat do práv dr~itelo pYídlo i s odkazem na obecn formulované unijní regula ní cíle i zásady. Doalo by tím i k poruaení zásady právní jistoty, nemnnosti rozhodnutí a pYedvídatelnosti postupu správních orgáno. <br/>[23] Podle mstského soudu je neú elné takové po ínání, kdy investice do ur itého kmito tového pásma jsou  u inny dYíve, ne~ bylo nutné , nebo naopak ú elné takové vyu~ívání radiových kmito to, které by  vedlo k úspoYe investic ze strany dr~itele pYídlo . Tento výklad by znamenal, ~e ú elné je takové po ínání, kdy~ jsou pYidlené kmito ty vyu~ívány jen v tom nejmenaím nutném rozsahu, tedy z pohledu ~alovaného neú eln.<br/>[24] Zapo tení pásma 2100 MHz na plnní rozvojových kritérií nevede k faktickému zruaení povinnosti vyu~ívat pásmo 800 MHz. Naopak zapo tení pásma 900 MHz tuto povinnost fakticky ruaí. Nelze tedy bez dalaího zamHovat pásma 900 MHz a 2100 MHz, a tedy ani pYisvd it výkladu mstského soudu, ~e pokud je mo~né zapo íst pásmo 2100 MHz, tak je automaticky mo~né zapo íst také pásmo 900 MHz i jakékoliv jiné. <br/>[25] Mstským soudem citovaná smrnice i z ní vyplývající rozhodnutí jsou sou ástí regula ního rámce pro oblast elektronických komunikací. VytváYí vaak pouze právní rámec pro to, aby Evropská komise i jiné oprávnné orgány, popY. té~ pYísluané mezinárodní organizace (napY. ITU  Mezinárodní telekomunika ní unie), mohly pro lenské státy závazným zposobem pYijímat opatYení se stanovením konkrétních podmínek a zposobu vyu~ívání radiových kmito to (tzv. harmoniza ní opatYení, resp. opatYení k zajiatní harmonizovaného vyu~ití radiového spektra). Takovým opatYením je napY. rozhodnutí Komise . 2010/267 pro pásmo 800 MHz nebo obdobná rozhodnutí pro jiná pásma. Typicky tyto harmoniza ní zámry upravují parametry jako je aíYka kanálu, kanálové uspoYádání, spektrální masky hran bloko (tzv. BEM), mezní hodnoty EIRP a dalaí. Cílem tchto harmoniza ních opatYení je sjednocení vyu~ívání konkrétních ástí radiového spektra napYí  lenskými státy, co~ má vliv zejména na technickou kompatibilitu slu~eb a zaYízení, ale i zajiatní jednotného evropského trhu v etn nadnárodních, popY. panevropských a mezinárodních slu~eb (vyhrazení kmito to pro dru~icové slu~by). <br/>[26] Harmonizace vyu~ití radiového spektra ve smyslu, v jakém je pou~ívána unijním regula ním rámcem pro oblast elektronických komunikací, ale koneckonco i ve smyslu mezinárodním, tedy pYedstavuje sjednocování ve vyu~ívání radiových kmito to tím, ~e se ur í jednotný ú el, zposob vyu~ití radiových kmito to, popY. té~ technické podmínky jejich vyu~ívání u jednotlivých ástí radiového spektra. Pro pásmo 800 MHz lze za harmoniza ní zámr konkrétn pova~ovat rozhodnutí o harmonizaci pro pásmo 800 MHz. Tento závr podporuje jak systematický výklad § 22a zákona o elektronických komunikacích, tak i Legislativní rada vlády, která ve svém pracovním podkladu k návrhu projednávané novely výae uvedeného zákona potvrzuje definici  harmonizovaného radiového spektra jako spektra, pro jeho~ dostupnost a efektivní vyu~ívání byly stanoveny harmonizované podmínky prostYednictvím technických provádcích opatYení. <br/>[27] }alobkyn investovala do výstavby sít v pásmu 900 MHz a~ po právní moci pYídlu v pásmu 800 MHz. Poté se do~adovala zmny pYídlu v pásmu 800 MHz z dovodu úspory investic. Podmínky rozhodnutí o pYídlu vyplývají z podmínek výbrového Yízení, které byly diskutovány formou veYejných konzultací. }alobkyn vaak ani nenazna ila, ~e by pova~ovala za ú elné zapo íst do plnní rozvojových kritérií také pokrytí sítí v pásmu 900 MHz. Dokonce ve veYejné konzultaci tvrdila opak, tedy, ~e radiové kmito ty v pásmech 800 MHz a 900 MHz nejsou zastupitelné. <br/>[28] Obdobn jako i v zákon . 134/2016 Sb., o zadávání veYejných zakázek, jsou zmny rozhodnutí (zde o pYídlu) pYípustné pouze ve významných a velmi omezených pYípadech, kdy je zájem na zmn pYídlu vtaí ne~ zájem na zachování právní jistoty a nemnnosti pravomocných rozhodnutí. Mstský soud se vaak zájmem na zachování právní jistoty a zásadou nemnnosti rozhodnutí nezabýval.<br/>[29] Soud dospl k závru, ~e by st~ovatel ml mnit pYídly v~dy, pokud by taková zmna vedla k úspoYe investic ze strany dr~itele pYídlo, kterou zamHuje s  ú elným vyu~íváním radiového spektra . Zmna po~adovaná ~alobkyní by znamenala, ~e by ~adatel radiové kmito ty v pásmu 800 MHz nemusel vobec vyu~ívat (doalo by k poruaení zásady ú elného vyu~ívání radiových kmito to). V takovém pYípad nemla ~alobkyn radiové kmito ty v pásmu 800 MHz vobec získat a mly být k dispozici ~adatelom, kteYí pro n mají ú elnjaí vyu~ití. Takto je typicky uplatHována zásada ú elného vyu~ívání radiových kmito to prostYednictvím rozvojových kritérií, která jsou ~adateli známa jako podmínka výbrového Yízení. <br/>[30] Vzhledem k tomu, ~e pásmo 900 MHz má témY toto~né fyzikální vlastnosti jako pásmo 800 MHz a je ur eno k základnímu celoploan dostupnému pokrývání, mohla by ~alobkyn zcela rezignovat na po~adovaný rychlý rozvoj sítí na radiových kmito tech v pásmu 800 MHz. Slu~bami v pásmu 900 MHz by toti~ byla schopna splnit rozvojová kritéria stanovená v rozhodnutích o pYídlech, ovaem pouze v pYípad významného omezení na hlasové slu~by mobilních sítí 2G, které na tchto sítích poskytuje. Za takových podmínek by ~alovaný radiové kmito ty ~alobkyni nepYidlil. <br/>[31] Své závry byl st~ovatel pYipraven potvrdit odborným vyjádYením nezávislé autority v oblasti práva elektronických komunikací, které avizoval doplnit pozdji.<br/>[32] První rozsudek mstského soudu tak byl dle st~ovatele pro výae uvedené nezákonný a st~ovatel jej navrhl zruait a vc vrátit soudu k dalaímu Yízení.<br/>IV. VyjádYení ~alobkyn a replika st~ovatele v prvním Yízení o kasa ní stí~nosti<br/>[33] }alobkyn ve vyjádYení k první kasa ní stí~nosti pYedn uvedla, ~e harmoniza ní zámry Evropské unie mstský soud interpretoval správn, neboe vyael z právní úpravy nejenom vnitrostátní, ale i nadnárodní. V této souvislosti poukazuje na výkladovou poznámku pod árou k § 22a odst. 4 zákona o elektronických komunikacích, která odkazuje na smrnici Rady 87/372/EHS. Výae uvedené ustanovení a § 22a odst. 3 tého~ zákona Yeaí de facto toto~nou problematiku (zmnu pYídlu).<br/>[34] Zmínná poznámka pod árou má hned dva klí ové dopady. Sám zákonodárce zcela jednozna n prostYednictvím této poznámky stanovil, ~e harmoniza ní zámry Evropské unie nejsou obsa~eny jen v rámci konkrétních rozhodnutí orgáno Evropské unie, ale i v obecné právní úprav (smrnicích). Druhým je ten, ~e smrnice vymezuje konkrétní harmoniza ní zámr Evropské unie ve vztahu ke kmito tovému pásmu 900 MHz. <br/>[35] Podmínky obsa~ené v rozhodnutí o pYídlu nutily ~alobkyni odepsat investice do technologií, potla it pou~ívání radiových kmito to v pásmu 900 MHz a ignorovat technologický rozvoj. Ve smrnici je vaak uvedeno, ~e lenské státy musí zpYístupnit kmito tové pásmo 900 MHz systémom GSM a UMTS, jako~ i jiným pozemním systémom schopným poskytovat slu~by elektronických komunikací, které mohou fungovat spole n se systémy GSM.<br/>[36] Smrnice Rady 87/372/EHS akcentuje co nejvtaí variabilitu technologií pou~ívaných v rámci jednotlivých kmito tových pásem, tak aby byly vyu~ívány s ohledem na jejich omezenou dostupnost co nejú elnji. Práv zásada zajiatní ú elného vyu~ívání radiových kmito to se táhne jako pYíslove ná ervená nit napYí  veakerou unijní legislativou upravující oblast poskytování telekomunika ních slu~eb (srov. body 33 a~ 41 prvního rozsudku mstského soudu). Sama tato zásada pYedstavuje harmoniza ní zámr, který musí být pYi rozhodování o zmn pYídlu radiových kmito to zohledHován. Ze smrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES [ l. 19 odst. 1 ve spojení s l. 8 odst. 2 písm. c) a d)] vyplývá, ~e ú elem harmonizace je i podpora ú inných investic do infrastruktury a inovací a podpora ú inného pou~ívání radiových frekvencí, tedy cíle dle l. 8 smrnice jsou harmoniza ními zámry. <br/>[37] V dané vci nepYichází zásada nemnnosti rozhodnutí v úvahu s ohledem na její podstatu  odpovdi na otázku, zda byly naplnny zákonné podmínky pro zmnu rozhodnutí o pYídlu (mo~nost zmny upravuje pYímo zákon, ba stanoví povinnost tuto provést i ex offo). Tuto mo~nost vnesla do zákona novela zákona o elektronických komunikacích . 153/2010 Sb. s ohledem na nutnost zajiatní ú elného vyu~ívání radiových kmito to. Sám st~ovatel ve výbrovém Yízení vyhláaeném dne 7. 8. 2020 na pYidlení kmito to v pásmu 700 MHz a 34003600 MHz popírá výae uvedenou zásadu, neboe v nm stanoví, ~e mo~e ex post vyhodnotit a dle § 51 zákona o elektronických komunikacích provést úpravu povinností dr~itelo kmito to. Ve výbrovém Yízení také stanovil tzv. závazek refarmingu (pYeskupení pYídlo v rámci jednotného pásma tak, aby dr~itelé pYídlo mli k dispozici souvislé bloky radiových kmito to, pozn. NSS), tedy povinnosti na výzvu podat ~ádost o zmnu získaného pYídlu dle § 22a odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. <br/>[38] Zásada pYedvídatelnosti rozhodnutí správních orgáno a právní jistoty v projednávané vci svd í ~alobkyni, která mohla za daných skutkových okolností pYedpokládat, ~e dojde ke zmn rozhodnutí o pYídlu. Ustanovení § 22a odst. 4 zákona o elektronických komunikacích vaak pro vc s ohledem na skutkové okolnosti není relevantní. Navíc je to ~alovaný, kdo je garantem pYimYenosti zmny rozhodnutí o pYídlu dle výae uvedeného ustanovení. <br/>[39] Mstský soud neklade rovnítko mezi zásadu ú elného vyu~ívání radiových kmito to a dosa~ením úspory investic. Prvn jmenovanou zásadu definuje v bodu svého prvního rozsudku 45 jako dosa~ení maximálního pokrytí ur itého území slu~bou v ur ené kvalit. <br/>[40] Nesprávné jsou i závry st~ovatele stran rezignace na rozvojová kritéria pásma 800 MHz. Zapo tení slu~eb v pásmu 900 MHz by toti~ bylo pouze do asné. Neefektivitu, resp. rezignaci na plnní rozvojových kritérií, by nutn muselo pYinést ji~ pravidlo o zapo tení slu~eb poskytovaných v pásmu 2100 MHz. }alobkyn toliko chtla rozaíYit vyu~ívání radiových kmito to v pásmu 900 MHz. Prospanost zmny pYídlu potvrdilo ji~ v rámci veYejné konzultace Ministerstvo promyslu a obchodu. <br/>[41] Pro výae uvedené navrhla ~alobkyn první kasa ní stí~nost jako nedovodnou zamítnout. <br/>[42] St~ovatel ve své replice k vyjádYení ~alobkyn konstatoval, ~e není rozhodné, jakým právním aktem jsou harmoniza ní zámry stanoveny (smrnice, naYízení, rozhodnutí, popY. té~ doporu ení i pokyny), ale zásadní je sám fakt, ~e se jedná o konkrétní podmínky pro vyu~ívání radiových kmito to, jejich~ prostYednictvím se zposob vyu~ívání radiových kmito to sjednocuje  harmonizuje. Smrnice Rady 87/372/EHS stanovila konkrétní podmínky pro pásmo 900 MHz  zpYístupnit je pro technologie GSM a UMTS a v tomto rozsahu se jedná o harmoniza ní zámr. Cílem bylo sjednotit pásma pro vyu~ívání výae uvedených technologií napYí  celou Evropskou unií (alo o umo~nní mezinárodního roamingu koncových zaYízení do sítí v jiných lenských státech). Harmoniza ním zámrem jsou právní akty, které stanoví pouze technické podmínky vyu~ívání radiových kmito to v konkrétním pásmu, aby tyto technické podmínky byly shodné ve vaech lenských státech Evropské unie a byla tak zajiatna interoperabilita slu~eb poskytovaných na tchto kmito tech. <br/>[43] Výklad pojmu harmoniza ní zámry zastávaný ~alobkyní by vedl k prakticky neomezenému prostoru pro správní uvá~ení st~ovatele (limitem zmn pYídlo by byly toliko právní zásady). <br/>[44] St~ovatel ve výbrovém Yízení vyhláaeném 7. 8. 2020 (5G aukce) neuvedl, ~e by zamýalel mnit podmínky pYídlo udlených na základ výbrového Yízení. Podmínky pro refarming byly stanoveny ji~ v podmínkách výbrového Yízení. Nejedná se tak o poruaení zásady nemnnosti rozhodnutí správních orgáno.<br/>[45] K tvrzení ~alobkyn o stanovisku Ministerstva promyslu a obchodu st~ovatel uvedl, ~e stanovisko bylo vydáno pYibli~n dva roky po vyhláaení výbrového Yízení a uvádí se v nm, ~e z technického pohledu nic nebrání zapo tení slu~eb poskytovaných v pásmu 900 MHz na splnní podmínek stanovených rozhodnutím o pYídlu. Ministerstvo se nevyjádYilo k prospanosti tohoto zapo tení z pohledu regulace a efektivního vyu~ívání radiových kmito to.<br/>[46] Mstský soud pYekro il své pravomoci, neboe hodnotil vcnou správnost správního uvá~ení ~alovaného, zejména v bodech 44 a~ 48 prvního rozsudku pYezkoumal a nahradil správní uvá~ení ohledn podmínek pro zmnu pYídlu (zda je taková zmna nezbytná k naplnní harmoniza ních zámro). <br/>V. První posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/>[47] První rozsudek mstského soudu Nejvyaaí správní soud zruail rozsudkem z 10. 3. 2022, . j. 1 As 278/2020  62, ani~ by se zabýval pYezkumem vcné argumentace stran. Dospl toti~ k závru, ~e mstský soud v rozporu s § 34 s. Y. s. neposkytl osobám zú astnným na Yízení mo~nost uplatnit svá práva  být v Yízení slyaen. Proto byl pro dalaí Yízení zavázán k tomu, aby tuto vadu napravil a poté vc posoudil znovu. <br/>VI. Dalaí probh Yízení pYed mstským soudem a Nejvyaaím správním soudem<br/>[48] Poté, co mstský soud oslovil spole nosti O2 Czech Republic a.s. a TMobile Czech Republic a.s., aby jim dal mo~nost uplatHovat práva osoby zú astnné na Yízení, rozhodl ve vci znovu. U inil tak rozsudkem z 16. 9. 2022, . j. 8 A 89/2016  106, který je nyní napaden kasa ní stí~ností. Dospl pYitom k toto~ným závrom jako ve svém prvním rozsudku (viz výae). Proti rozsudku mstského soudu pak podal st~ovatel svou v poYadí druhou kasa ní stí~nosti, v ní~ rovn~ setrval na své dosavadní argumentaci. Takté~ ~alobkyn ve vyjádYení k této kasa ní stí~nosti zaujala identické stanovisko jako v pYípad prvního Yízení pYed Nejvyaaím správním soudem, pro e~ kasa ní soud v tomto smru rovn~ odkazuje na shora uvedenou rekapitulaci. V nynjaím Yízení pYitom spole nost TMobile Czech Republic a.s. uvedla, ~e hodlá uplatHovat práva osoby zú astnné na Yízení, ~ádné konkrétní stanovisko k vci vaak neuvedla. <br/><br/><br/>VII. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/>[49] Kasa ní stí~nost je v asná, projednatelná a pYípustná. Dovodnost kasa ní stí~nosti soud posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ je povinen pYihlédnout z úYední povinnosti [§ 109 odst. 3 a 4 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. )].<br/>[50] Kasa ní stí~nost je dovodná.<br/>[51] Nejvyaaí správní soud se nejprve zabýval námitkou nepYezkoumatelnosti rozsudku mstského soudu ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s. Bylo by toti~ pYed asné zabývat se právním posouzením vci samé, byloli by sou asn napadené rozhodnutí mstského soudu skute n nepYezkoumatelné.<br/>[52] K tvrzené nepYezkoumatelnosti spo ívající v nedostatku dovodo se v obecné rovin Nejvyaaí správní soud vyjádYil ji~ mnohokrát (viz napY. rozsudky z 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/200375, z 29. 7. 2004, . j. 4 As 5/2003  52, z 18. 10. 2005, . j. 1 Afs 135/200473, . 787/2006 Sb. NSS, z 14. 7. 2005, . j. 2 Afs 24/200544, . 689/2005 Sb. NSS, z 25. 5. 2006, . j. 2 Afs 154/2005245, ze 17. 1. 2008, . j. 5 As 29/200764). V rozsudku z 12. 10. 2016, . j. 1 As 230/2016  18, Nejvyaaí správní soud shrnul, ~e  rozhodnutí soudu je tYeba pova~ovat za nepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo, pokud napYíklad není zYejmé, jakými úvahami se soud Yídil pYi naplHování zásady volného hodnocení dokazo nebo pYi utváYení právního závru, z jakého dovodu soud pova~oval ~alobní námitky za liché i mylné, pro  nepova~oval za dovodnou právní argumentaci v ~alob, pro  podYadil daný skutkový stav pod ur itou právní normu. O nepYezkoumatelnost pro nedostatek dovodo se jedná rovn~ i v pYípad, kdy soud opomnl vypoYádat nkterou z uplatnných námitek, nebo pokud odovodnní napadeného rozhodnutí obsahuje pasá~e citované z jiného rozhodnutí, které se vaak týkalo skutkov i právn odliané vci, ani~ by soud rozvedl zposob aplikace závro vyslovených v takovém rozhodnutí na posuzovaný pYípad (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 11. 2012, . j. 8 Afs 60/2012  27). Nedostatkem dovodo se míní i situace, kdy se krajský soud ztoto~ní s nedostate ným odovodnním rozhodnutí správního orgánu (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 3. 2004, . j. 1 Afs 3/2003  68) . V projednávané vci vaak nenastala ~ádná z výae uvádných situací. Mstský soud vyael z toho, ~e harmoniza ními zámry jsou  obecné regula ní zásady a cíle, mezi které patYí i ty, které vyjmenoval ~alobce ve své ~alob. Podstata kasa ní stí~nosti míYí práv proti tomuto závru mstského soudu v podob kasa ní námitky nesprávného výkladu pojmu  harmoniza ní zámry .<br/>[53] Zde Nejvyaaí správní soud souhlasí se st~ovatelem, ~e mstský soud pYi svém výkladu pojmu  harmoniza ní zámry Evropské unie dle § 22a odst. 3 zákona o elektronických komunikacích (resp. § 22a odst. 4 tého~ zákona), pota~mo  nezbytnost k naplnní harmoniza ních zámro Evropské unie , pochybil. Mstský soud daný pojem, a tedy i podmínky pro vyhovní ~ádostem dle § 22a odst. 3 zmínného zákona, vylo~il pYília airoce a nepYiléhav.<br/>[54] V této souvislosti kasa ní soud konstatuje, ~e pYídly vzealé z výbrového Yízení dle § 21 zákona o elektronických komunikacích jsou relativn nemnné, neboe jsou výsledkem formalizovaného procesu správního Yízení a jsou s nimi spojena práva a povinnosti (napY. po~adavky na pokrytí ur itého po tu obyvatel i území, omezení pro pYevod pYídlo po ur itou dobu i na ur ité osoby, a dalaí). Ji~ ve fázi výbrového Yízení pro pYídl rádiových kmito to je bezpochyby tYeba zohledHovat pravidla vyplývající z unijního práva (srov. § 21 odst. 2 a 3 zákona o elektronických komunikacích, ve znní ú inném do 31. 12. 2021, a tam obsa~ené odkazy na § 5 odst. 2 a~ 4 a § 6 tého~ zákona). Takto vzealé podmínky se následn promítnou do pYídlo dle § 22 zákona o elektronických komunikacích a mly by zostat sou ástí pYídlo po celou dobu jejich trvání. Je ~ádoucí, aby pravomocná rozhodnutí o pYídlu zostala v zájmu zachování právní jistoty, jako~ i v zájmu rovnosti mezi jednotlivými dr~iteli pYídlo, nemnná (zmna v pYípad jednoho z dr~itelo pYídlu se mo~e projevit tak, ~e je fakticky znevýhodnn jiný dr~itel, který postupoval, zejména po ekonomické stránce, v souladu s podmínkami povodního pYídlu).<br/>[55] Ke zmnám pYídlo je tedy nutno pYistupovat zdr~enliv. Ur itým výrazem této nízké míry zmnitelnosti je nakonec i omezený okruh skute ností i dovodo, pro které lze pYídly zmnit ve smyslu § 22a odst. 3 a 4 zákona o elektronických komunikacích (ostatn do novelizace zákona o elektronických komunikacích provedené zákonem . 153/2010 Sb. nebyla mo~nost zmny pYídlo ani upravena). PYídly kmito to tak lze mnit pouze tehdy, jeli to skute n nezbytné práv k naplnní harmoniza ního zámru. V této souvislosti se vyjadYuje odborná literatura, ~e  [v]zhledem k tomu, ~e udlení pYídlu rádiových kmito to je [& ] výsledkem sout~e uchaze o o pYídl, je tYeba zajistit, aby po udlení pYídlu nemohlo docházet k situacím, ~e by vítzný uchaze  (dr~itel pYídlu) ~ádal zmnu podmínek, se kterými sout~ vyhrál, obdobné pak platí i pro pYípady zmn pYídlu z moci úYední (Nme ková, `. § 22a [Zmna pYídlu radiových kmito to] In: Chudomelová, Z. a kol. Zákon o elektronických komunikacích. KomentáY. Stav k 1. 5. 2020. Dostupné v systému ASPI pod ASPI ID: KO127_2005CZ).<br/>[56] Ustanovení § 22a zákona o elektronických komunikacích tak na shora vymezená pravidla vyplývající z pYedcházejících ustanovení (zejména § 21 a § 22) pYirozen navazuje. V tomto smyslu je tYeba pojímat zmny pYídlo, jak je obecn pYipouatí § 22a odst. 1 zákona o elektronických komunikacích (PYedseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 o zmn pYídlu rádiových kmito to na ~ádost dr~itele pYídlu.), a poté podrobnji následující odstavce 2 a~ 5. V dané souvislosti je také nutné pamatovat na to, ~e kmito ty 800 MHz, 1800 MHz, 2600 MHz (a  podporn i 2100 MHz) byly ~alobkyni pYidleny, pYi em~ následn ne~ádala v intencích § 22a odst. 1 zákona o elektronických komunikacích o zmnu tchto kmito to, jako spíae o zmnu podmínek pro vyu~ívání daných kmito to, resp. udlení dalaích práv. <br/>[57] K tomu pYistupuje, ~e (nyní sporný) neur itý pojem  harmoniza ní zámr eský právní Yád u~ívá toliko v souvislosti se správou radiových kmito to a ísel. Ten pak musí být i s ohledem na výae uvedené vykládán tak, aby s ohledem na aíYi unijní úpravy vedl k realistickým dosledkom respektujícím právní jistotu dot ených subjekto, pYedvídatelnost správního rozhodnutí a v neposlední Yad také regula ní oprávnní státu, v tomto pYípad reprezentovaného ~alovaným. Nelze tedy pYi jeho interpretaci postupovat tak, ~e se  pro esává prakticky veakeré unijní právo, pYi em~ se následn ka~dá takto zachycená zmínka o efektivit, flexibilit apod. správy radiového spektra pou~ije jako argument pro zmnu dosavadních rozhodnutí o pYídlu, neboe se má jednat práv o  harmoniza ní zámr . Taková výkladová metoda, kterou v podstat pou~il mstský soud, toti~ ve svých dosledcích ignoruje mo~né jiné aspekty a mo~né dosledky asto velmi vágn formulovaných obecných harmoniza ních principo (zejména zmínky ve smrnicích i jejich preambulích), které nadto mohou být mezi sebou v ur itém naptí (srov. napY. citace airokého okruhu tchto zásad mj. v bodech 45 a~ 47 napadeného rozsudku). Navíc absurdnost takového pYístupu, zcela popírajícího právní jistotu a pYedvídatelnost správního rozhodování, ilustruje také to, ~e v pYípad zmn pYídlo dle § 22a odst. 4 zákona o elektronických komunikacích by ~alovaný musel z úYední povinnosti obdobným zposobem  pro esávat s cílem nalezení více i mén vágních zmínek mezinárodní smlouvy, kterými je eská republika vázána, podmínky vyplývající z lenství eské republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích atd.; pYitom ji~ shora kasa ní soud jinými slovy uvedl, ~e vzájemná  harmonizace tchto rozných principo by mla nalézt výraz ji~ v samotném rozhodnutí o pYídlu, a pak ji~ zostávat, a~ na výjimky, v zásad nemnná. <br/>[58] Jak ji~ soud uvedl výae, je termín  harmoniza ní zámr zákonodárcem vyu~íván pouze v souvislosti se správou rádiových kmito to a ísel. Za jeho ú el lze pova~ovat to, aby v eské republice nebyly technické a provozní podmínky pro konkrétní ásti rádiového spektra i ur itá ísla stanovena odchyln od podmínek, které jsou regulované na úrovni Evropské unie. Pojem  harmoniza ní zámr ve smyslu § 22a odst. 3 a 4 zákona o elektronických komunikacích tak je tYeba v souladu se shora vymezenými principy (a ve shod se st~ovatelem) vykládat tak, ~e se jedná o relevantní harmoniza ní zámry Evropské unie stanovící technické a provozní parametry pYedevaím konkrétních kmito tových pásem, nikoli jako pojem zahrnující prakticky veakerou právní úpravu a cíle Evropské unie v oblasti slu~eb elektronických komunikací, tj. celou právní regulaci v oblasti elektronických komunikací. I kdyby pak nealo ist o úpravu zcela konkrétního kmito tového pásma, bylo by tYeba, aby tato regulace byla natolik jednozna ná, ~e si, slovy zákona o elektronických komunikacích, skute n vy~aduje  nezbytnost naplnní harmoniza ního zámru. <br/>[59] O takové jednozna nosti nelze hovoYit ani v pYípad odkazu v poznámce pod arou na Smrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/214/ES, kterou se mní smrnice Rady 87/372/EHS v pYípad § 22a odst. 4 zákona o elektronických komunikacích, na co~ odkazuje ~alobkyn s argumentací, ~e § 22a odst. 3 i § 22a odst. 4 citovaného zákona upravují prakticky toto~nou materii, pro e~ je tYeba je vykládat obdobn. <br/>[60] V prvé Yad kasa ní soud v této souvislosti zmiHuje, ~e nelze význam poznámek pod arou pYeceHovat, neboe  [p]oznámky pod arou i vysvtlivky nejsou normativní, pYesnji závaznou sou ástí pravidla chování [& ]. Proto stejn jako jiné ásti právního pYedpisu, jejich~ posláním je zlepait pYehlednost pYedpisu a orientaci v právním Yádu (nadpis právního pYedpisu, ozna ení ástí, hlav, dílo, oddílo, paragrafo), jsou i poznámky pod arou pouhou legislativní pomockou, která nemo~e být závazným pravidlem pro výklad právního pYedpisu a stanovení pravidel chování. Pokud právní pYedpis nehodlá stanovit takové pravidlo pYímo, musí odkázat na jiný pYedpis nebo jinou formu vyjádYení pravidel chování (oby ej, smlouva, morální pravidla, cizí právní pYedpis atd.). Ústavní soud by proto ani nemohl takovou poznámku zruait, i kdyby mla jednozna n neústavní obsah, neboe není  ustanovením ve smyslu l. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy R (nález Ústavního soudu z 30. 11. 1999, II.ÚS 485/98).<br/>[61] PYedevaím vaak smrnice 2009/214/ES neobsahuje dostate n konkrétní regulaci, resp. regulaci vztahující se k nyní posuzované vci tak, aby to mlo vést ke zmn rozhodnutí o pYídlu. Tato smrnice sice hovoYí výslovn o pásmu 900 MHz, pYi em~ zmiHuje jeho pozitivní vlastnosti, liberalizaci jeho vyu~ívání, jeho zpYístupHování apod., na druhou stranu se vaak z podstaty vci týká pYedevaím budoucího rozhodování o zpYístupHování této ásti radiového spektra, resp. o pYehodnocování dosud udlených práv na vyu~ívání kmito to v pásmu 900 MHz (srov. body 6 a 7 preambule i l. 1). Pro posuzovanou vc to znamená, ~e by smrnice 2009/214/ES pYípadn mla svoj relevantní význam pouze, pokud by se stávající pYídl ~alobkyn týkal pYímo pásma 900 MHz, nebo pokud by ~alobkyn nov ~ádala o pYídl v tomto pásmu (srov. bod 6 preambule citované smrnice). Tuto smrnici tedy nelze vykládat tak, ~e obsahuje pYíkaz k pYehodnocení vaech stávajících rozhodnutí o pYídlu tak, aby poskytovatelé slu~eb automaticky mli právo i dokonce povinnost pásmo 900 MHz vyu~ívat na základ rozhodnutí o pYídlu. <br/>[62] Výklad týkající se smrnice 2009/214/ES lze vztáhnout rovn~ na dalaí unijní akty, z jejich~ obecných principo a cílo mstský soud v souladu s argumentací ~alobkyn dovodil potYebu vyhovní ~alobkynin ~ádosti. Nesprávnost faktického závru mstského soudu, ~e  harmoniza ním zámrem je nutné rozumt také vaechny zásady i cíle obsa~ené v právu EU, plyne také z toho, ~e takový pYístup by vytvoYil praxi, která by vedla k ne~ádoucím dopadom na správu kmito tového spektra. PYinejmenaím v teoretické rovin by toti~ umo~nil zásah do ji~ pYidlených radiových kmito to z moci úYední (§ 22a odst. 4 zákona o elektronických komunikacích), nebo na ~ádost (§ 22a odst. 3 daného zákona), pYi em~ v prvním pYípad by alo o zásah do práv a právní jistoty dot ených dr~itelo pYídlo, zatímco v druhém pYípad by se otevíral prostor pro dot ení práv jiných dr~itelo, ne~ je ~adatel (zmna sout~ních podmínek), a to bez dostate n jasné opory v unijních aktech. Pro posuzovaný pYípad to znamená: Pokud by bylo mo~né zmnit pYídl dle § 22a odst. 3 zákona o elektronických komunikacích na ~ádost jen z dovodu, ~e ~adatel zmnu pova~uje za vhodnou pro ú elnjaí vyu~ití rádiových kmito to (pohYíchu ekonomi tjaí pro sebe, a to s podporou ve vágn formulovaných unijních zásadách), musel by st~ovatel ke zmnám ze stejných dovodo pYistoupit z moci úYední. To by také znamenalo, ~e st~ovatel by musel kontinuáln i alespoH periodicky posuzovat ú elnost vyu~ívání pYidlených rádiových kmito to, a eventuáln tyto pYídly i mnit, a to i v pYípad, ~e podmínky pYídlo vzealy z výbrového Yízení a mly by být nemnné. <br/>[63] Opt v kontextu posuzovaného pYípadu to znamená, ~e pokud se ~alobkyn domáhala pYidlení rádiových kmito to v pásmu 800 MHz (a také v dalaích konkrétních pásmech), pak by slu~by poskytované na tchto kmito tech mla také nále~it rozvíjet a tyto kmito ty skute n vyu~ívat. <br/>[64] V rozhodnutí o pYídlu navíc st~ovatel jasn vymezil rozvojové cíle, a to pYímo ke konkrétním kmito tovým pásmom. Pokud by  jen na základ ekonomické výhodnosti pro toho kterého poskytovatele slu~eb umo~Hoval (za shora uvedených podmínek) zapo ítávaní také slu~eb poskytovaných na jiných kmito tech, do zna né míry by tím rezignoval na své regulatorní cíle, a stal by se toliko ur itým distributorem kmito tových pásem. Po skutkové stránce je tu pYitom dána úzká asová blízkost mezi rozhodováním o pYídlu a ~ádostí o jeho zmnu, v jejím~ svtle se tvrzení ~alobkyn o zmn technických podmínek, a tedy i nutnosti postupovat v souladu s  harmoniza ními zámry , které se i pYes nevydání ~ádného pozdjaí unijního aktu mly fakticky zmnit, nejeví jako vrohodné. Nadto st~ovatel opakovan uvádl, a ~alobkyn k tomu neposkytuje ~ádnou konkrétní oponenturu, ~e nic ~alobkyni nebrání poskytování datových slu~eb v pásmu 900 MHz (to ji vaak nezbavuje povinností vyplývajících z rozhodnutí o pYídlu); dané pásmo tak zjevn zpYístupnno i ~alobkyni je (to k jejímu odkazu na po~adavek na zpYístupnní tohoto pásma obsa~ený ve smrnici Rady 87/372/EHS). <br/>[65] V tomto smyslu jde jen o investi ní rozhodnutí ~alobkyn, jaké pásmo bude rozvíjet. Není tak zYejmé, na základ eho mstský soud dospl k závru, ~e ~alobkyn je nucena  budovat na stejném území pYekryvné/paralelní pokrytí obdobnou slu~bou , resp. nucena  pYed asn investovat do pásem 800 MHz a dalaích dle pYídlu , i ~e je  poskytovatel slu~by nucen dodat tuto slu~bu v pásmu jiném a za tímto ú elem investovat do tohoto jiného pásma , pota~mo je tento závr nepYípadný; toto  nucení je toti~ jednak výsledkem rozhodnutí o pYídlu, pYi em~ k dodr~ování podmínek z nj vyplývajících se ~alobkyn fakticky o své vlastní voli  zavázala , jednak je to výsledek jejího vlastního dobrovolného rozhodnutí, do kterého kmito tového pásma bude investovat. Nemo~nost zapo tení slu~eb poskytovaných na jich ne~ pYidlených kmito tech, bye i do asné, tak nelze pova~ovat za rozpornou se zásadou ú elného vyu~ívání rádiových kmito to. <br/>[66] Proto je v posuzované vci podstatná také skute nost, na kterou odkazuje st~ovatel, ~e pYídl byl ~alobkyni udlen na základ podmínek výbrového Yízení podle § 21 ve spojení s § 146 správního Yádu (srov. bod [54] výae). Z ni eho nevyplývá, ~e by ~alobkyn v probhu tohoto Yízení pova~ovala za ú elné zapo íst do plnní rozvojových kritérií také pokrytí sítí v pásmu 900 MHz. Po~adavek na zmnu pYídlu v tomto smyslu, vznesený relativn rychle po vydání daného rozhodnutí, je tak tYeba pova~ovat pYedevaím za doklad zmny ~alobkyniny investi ní strategie, a proto, v kontextu nynjaího pYípadu, za ú elový. <br/>[67] Proto nelze pYisvd it mstskému soudu ani ve výkladu pojmu  ú elnost vyu~ívání rádiových kmito to dle § 5, resp. výkladu zásad dle § 6 zákona o elektronických komunikacích. Jak plyne z napadeného rozsudku, pova~uje mstský soud za neú elné takové po ínání, kdy investice do ur itého kmito tového pásma jsou  u inny dYíve, ne~ bylo nutné nebo naopak za ú elné takové vyu~ívání rádiových kmito to, které by  vedlo k úspoYe investic ze strany dr~itele pYídlo . Tento výklad by vedl k tomu, ~e by regulátor musel rezignovat na vlastní zámry na rozvoj radiového spektra ( i jednotlivých kmito to), a musel by primárn zva~ovat ekonomické zájmy ~adatelo o pYídl.<br/>[68] Lze tak uzavYít, ~e ~alobkyní navrhovaná zmna pYídlu nebyla pro dosa~ení harmoniza ních zámro Evropské unie nezbytná. Nebylo mo~né ji pova~ovat ani za ~ádoucí z hlediska racionální regulace ú elného vyu~ívání rádiového spektra.<br/><br/>VIII. Závr a náklady Yízení o kasa ní stí~nosti<br/>[69] Nejvyaaímu správnímu soudu pro výae uvedené nezbylo, ne~ rozsudek mstského soudu zruait a vc mu vrátit k dalaímu Yízení (§ 110 odst. 1. s. Y. s.). V nm je mstský soud vázán právním názorem Nejvyaaího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. Y. s.). Mstský soud rozhodne v novém rozhodnutí rovn~ o nákladech Yízení o této kasa ní stí~nosti (§ 110 odst. 3 s. Y. s.).<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/>V Brn dne 3. Yíjna 2023<br/><br/><br/><br/>JUDr. Lenka Kaniová <br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/><br/><br/></body> </html>