<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 8 Afs 223/2022- 35 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 Afs 223/2022-37<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn Jitky ZavYelové a soudco Petra Mikeae a Milana Podhrázkého v právní vci ~alobkyn: R. `., zastoupena Mgr. Pavlem Kandalcem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Panská 895/6, Praha 1, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 427/21, Brno, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 15. 6. 2021, j. 23219/21/5200-10422-711919, o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v eských Budjovicích ze dne 29. 8. 2022, j. 51 Af 15/2021-25,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alobkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>III. }alovanému se náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/><br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] }alovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání ~alobkyn a potvrdil rozhodnutí Finan ního úYadu pro Jiho eský kraj (dodate ný platební výmr na daH z pYíjmo fyzických osob za zdaHovací období roku 2018 ze dne 8. 10. 2019, j. 2056037/19/2206-50523-305783), kterým byla ~alobkyni domYena daH ve výai 14 535 K .<br/>[2] }alobkyn proti rozhodnutí ~alovaného brojila u Krajského soudu v eských Budjovicích. V ~alob shrnula, ~e 24. 5. 2019 podala Yádné daHové pYiznání k dani z pYíjmo fyzických osob za zdaHovací období roku 2018, v nm~ uplatnila výdaje procentem z pYíjmo. Následn dne 25. 6. 2019 podala dodate né daHové pYiznání ke stejné dani za toto~né období, v nm~ uplatnila skute né výdaje na dosa~ení, zajiatní a udr~ení zdanitelných pYíjmo ve smyslu § 24 zákona . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo (dále jen  ZDP ). Výdaje uplatnné v Yádném daHovém pYiznání procentem z pYíjmo byly uplatnny neoprávnn (v rozporu s § 12 odst. 1 ZDP), a proto se neuplatní poslední vta § 7 odst. 7 ZDP, podle které zposob uplatnní výdajo procentem z pYíjmo nelze zptn mnit. }alobkyn podnikala ve spole nosti ve smyslu § 2716 zákona . 89/2012 Sb., ob anský zákoník, v ní~ nebyly pYíjmy a výdaje rozdleny mezi spole níky stejn. Vaichni spole níci se toti~ shodli na zmn Smlouvy o sdru~ení ze dne 31. 12. 1998, která povodn stanovila rovné rozdlování pYíjmo i výdajo, pYi em~ veakeré zmny této smlouvy mohou být inny pouze písemnými dodatky podepsanými vaemi spole níky. I u zbytku spole níko doalo k podání dodate ného daHového pYiznání, a následné obran pomocí ~aloby. V situaci, kdy vaichni spole níci tvrdí pYesn to stejné, jsou úvahy ~alovaného, ~e ~alobkyn a ostatní spole níci postupovali v rozporu s výae uvedenou smlouvou, nepatYi né. Spole nou volí spole níko lze smlouvu kdykoliv mnit, dokonce i konkludentn. Shodná tvrzení vaech spole níko jsou dokazem, ~e ke zmn Smlouvy o sdru~ení doalo.<br/>[3] Krajský soud ~alobu zamítl rozsudkem ozna eným v záhlaví. Neztoto~nil se s námitkou ~alobkyn, ~e výdaje povodn uplatnné procentem z pYíjmo byly uplatnny v rozporu s § 12 odst. 1 ZDP, a proto bylo povinností ~alobkyn provést opravu. Krajský soud nesouhlasí ani s právním názorem ~alobkyn, ~e na posuzovanou vc nedopadá zákaz zptné zmny uplatnní výdajo procentem z pYíjmo dle § 7 odst. 7 ZDP. Poslední vta tohoto ustanovení neumo~Huje jakoukoli dalaí úvahu, která by ~alobkyni opravHovala k zamýalené zmn uplatnní výdajo dodate ným daHovým pYiznáním, ae je ji~ zalo~ena na jakkoli racionálních dovodech z pohledu daHového subjektu.<br/>[4] Ani právo smluvních stran upravit si vztahy mezi sebou konsenzuáln a rozdlit spole né výdaje ze spole nosti mezi sebe jinak ne~ spole né pYíjmy, a to i pYes výslovné znní Smlouvy o sdru~ení o povinnosti init zmny této smlouvy toliko písemnými dodatky, nezakládá ~alobkyni právo u init dodate ným daHovým pYiznáním po~adovanou zmnu odporující znní § 7 odst. 7 ZDP. Ústní zmna smlouvy o sdru~ení ze strany spole níko znemo~Huje unesení dokazního bYemene ve vztahu k tvrzením ~alobkyn.<br/>[5] Krajský soud poukázal na závry ~alovaného, podle nich~ podíl pYíjmo a výdajo pYipadající na ka~dého ze spole níko byl podle smlouvy stejný, stejn tak byl deklarován i v podaných Yádných daHových pYiznáních, a spole níkom proto nic nebránilo vyu~ít v souladu s § 12 odst. 1 ZDP postup dle § 7 odst. 7 ZDP. Pokud se vaak spole níci dobrovoln rozhodli uplatnit výdaje procentem z pYíjmo dle § 7 odst. 7 ZDP, dopadá na n také poslední vta tohoto ustanovení.<br/>[6] Krajský soud se dále neztoto~nil s tvrzením ~alobkyn, ~e prostYednictvím vyjádYení své vole ve spojení s volí ostatních spole níko vyjádYenou v soub~n podaných dodate ných daHových pYiznáních unesla dokazní bYemeno ke svému tvrzení. }alovaný podrobn popsal dovody dokazní nouze na stran ~alobkyn, které dovozuje zejména ze skute nosti, ~e jednomyslný souhlas u inný a~ následn podáním dodate ných daHových pYiznáních jednotlivých spole níko se v daném pYípad jeví ú elov. Dle ~alovaného nelze prokázat, ~e se spole níci na zmn pYedmtné smlouvy dohodli ji~ v probhu roku 2018, nikoliv a~ následn po podání Yádného daHového pYiznání.<br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alovaného<br/>[7] }alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) podala proti rozsudku krajského soudu kasa ní stí~nost.<br/>[8] St~ovatelka ozna ila úvahy krajského soudu za mimob~né se základním argumentem ~aloby, podle nho~ otázka zmn zposobu uplatnní výdajo mo~e být nastolena a~ v situaci, kdy je plátce dan oprávnn si mezi zposoby uplatnní výdajo vybírat. St~ovatelka vaak k takovému výbru oprávnna nebyla. Ustanovení § 7 odst. 7 ZDP odkazuje na § 12 odst. 1 tého~ zákona, které míYí práv na situaci, v ní~ se nacházela st~ovatelka. Ustanovení § 7 odst. 7 vta poslední ZDP tak nemlo být v této vci vobec aplikováno.<br/>[9] Krajský soud dle st~ovatelky chybn nepYipouatí situaci, kdy jsou v daHovém pYiznání nejdYíve uplatnny výdaje procentem z pYíjmo a následn je podáno dodate né daHové pYiznání, ve kterém jsou uplatnny výdaje skute né. Tento stav mo~e nastat v situaci, kdy povodn uplatnné výdaje procentem z pYíjmo nebyl daHový subjekt vobec oprávnn uplatnit (napY. kdy~, jako v posuzované vci, spadá pod subjekty uvedené v § 12 odst. 1 ZDP). V takových situacích je daHový subjekt povinen podat dodate né daHové pYiznání a svoji povodní chybu napravit.<br/>[10] Podstata vci spo ívá v otázce, zda st~ovatelka skute n spadá pod subjekty uvedené v § 12 odst. 1 ZDP, tj. zda unesla dokazní bYemeno ohledn svého tvrzení, ~e ve spole nosti, ve které podnikala s ostatními pYíbuznými, nebyly spole né výdaje mezi spole níky rozdleny stejn jako pYíjmy. Toto tvrzení st~ovatelky je zcela ve shod s tvrzeními ostatních spole níko. Závr krajského soudu o ú elovosti této shody není opYen o ~ádné pYesvd ivé úvahy, a je tak projevem libovole. Krajský soud se nezabýval tím, ~e absence písemn zachycené shodné vole spole níko ohledn zmny zposobu rozdlování výdajo a pYíjmo nemo~e vylou it prokázání této skute nosti. V situaci, kdy jde o rodinnou spole nost, není neobvyklé, ~e o této skute nosti nebyl sepsán ~ádný písemný dodatek. Po~adavek ~alovaného na pYedlo~ení písemné zmny Smlouvy o sdru~ení je nepatYi ný v situaci, kdy vaichni spole níci shodn tvrdí to samé. Pokud krajský soud fakticky po~aduje pouze pYedlo~ení písemné zmny Smlouvy o sdru~ení, jedná se o nesprávné právní posouzení vci.<br/>[11] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti navrhl její zamítnutí, pYi em~ se ztoto~nil se závry rozsudku krajského soudu.<br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>[12] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nost v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal, zda napadený rozsudek netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/>[13] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[14] Nejvyaaí správní soud pYedem upozorHuje, ~e v obdobné vci jiného st~ovatele (ovaem jedná se o jednoho ze spole níko a leno rodiny `.  p. V. `.) zastoupeného shodným zástupcem, se ji~ témY identickou kasa ní stí~ností zabýval a zamítl ji rozsudkem ze dne 15. 6. 2023, j. 4 Afs 241/2022-34. Se zmínným rozsudkem se osmý senát NSS pln ztoto~Huje, neshledal dovody se od nj odchýlit a v podrobnostech na nj lze odkázat. St~ovatelka v nynjaí vci neuplatnila ~ádný okruh argumento, který by nebyl uplatnn v kasa ní stí~nosti Yeaené tvrtým senátem. S ohledem na výae uvedené Nejvyaaí správní soud pouze shrnuje podstatu vypoYádání základních kasa ních argumenta ních okruho st~ovatelky.<br/>[15] St~ovatelka staví kasa ní stí~nost na argumentu, ~e nebyla oprávnna k výbru mezi zposoby uplatnní výdajo, jeliko~ její pYípad spadá pod výjimku dle § 12 odst. 1 ZDP, a proto § 7 odst. 7 vta poslední zmínného zákona nemla být vobec aplikována. Toto tvrzení st~ovatelka dovozuje z ústní dohody mezi spole níky, na jejím~ základ doalo pro zdaHovací období roku 2018 ke zmn pomru rozdlení výdajo mezi jednotlivé spole níky. Existenci této dohody mnící Smlouvu o sdru~ení mají dle st~ovatelky dokládat shodná tvrzení spole níko v dodate ných daHových pYiznáních.<br/>[16] Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e st~ovatelkou tvrzená dohoda týkající se zmny pomro výdajo mezi jednotlivými spole níky, je v rozporu s l. V bodu 6 Smlouvy o sdru~ení z roku 1998, který uvádí, ~e  ka~dý ú astník se podílí na pYíjmech a výdajích sdru~ení rovným dílem, pokud schoze ú astníko nestanoví jinak. Podíl na konkrétního ú astníka sdru~ení pYipadajících pYíjmo vaak musí být v~dy stejný jako podíl na nj pYipadajících výdajo. . Zmna Smlouvy je poté mo~ná dle l. VIII bodu 5 pouze tak, ~e  veakeré zmny a doplnní této smlouvy je mo~no u init pouze písemnými dodatky podepsanými vaemi ú astníky sdru~ení . K prokázání tohoto postupu nedoalo, k tvrzené zmn Smlouvy o sdru~ení mlo dojít ústn (viz té~ shora zmínný rozsudek tvrtého senátu, bod 24).<br/>[17] Nejvyaaí správní soud sice souhlasí, ~e podání dodate ných daHových pYiznání ostatními spole níky, v nich~ uvádí pomr výdajo a pYíjmo stejn jako st~ovatelka, nazna uje existenci st~ovatelkou tvrzené dohody o zmn Smlouvy o sdru~ení, st~ovatelka ovaem nebyla schopna prokázat, kdy byla dohoda uzavYena, a zda se týkala zdaHovacího období roku 2018. Kasa ní soud tak souhlasí s krajským soudem, ~e nelze u init závr o unesení dokazního bYemene ve vztahu k tvrzení st~ovatelky a ostatních spole níko (viz té~ závry rozsudku tvrtého senátu, body 25-26).<br/>[18] St~ovatelka s ostatními spole níky podala daHové pYiznání za zdaHovací období roku 2018 a v souladu se Smlouvou o sdru~ení uplatnila výdaje procentem z pYíjmo. Tuto Smlouvu ml k dispozici i správce dan. I v dYívjaích daHových pYiznáních z let 2016 a 2017 spole níci (v etn st~ovatelky) uplatHovali výdaje procentem dle § 7 odst. 7 ZDP. Rozhodnutí st~ovatelky uplatnit v dodate ném daHovém pYiznání skute n vynalo~ené výdaje dle § 24 odst. 1 ZDP pYedstavuje zmnu, kterou § 7 odst. 7 tého~ zákona výslovn nepYipouatí. St~ovatelka neprokázala, ~e by spole níci nepostupovali dle Smlouvy o sdru~ení, a spole né výdaje tak nebyly rozdleny mezi spole níky stejn jako spole né pYíjmy (viz té~ závry rozsudku tvrtého senátu, bod 27).<br/>[19] Kasa ní soud se neztoto~nil ani s argumentací st~ovatelky, podle ní~ povodn uplatnné výdaje procentem z pYíjmo nebyla oprávnna uplatnit, neboe spadala pod subjekty uvedené v § 12 odst. 1 ZDP a za ú elem napravení této chyby musela podat dodate né daHové pYiznání. Konstatování krajského soudu v bodu 28 napadeného rozsudku týkající se poslední vty § 7 odst. 7, která neumo~Huje dalaí úvahu o oprávnní st~ovatelky ke zmn uplatnní výdajo dodate ným daHovým pYiznáním, je závrem k posuzované vci. Nejedná se, jak se v kasa ní stí~nosti domnívá st~ovatelka, o obecné nepYipuatní situace, kdy se v daHovém pYiznání uplatní výdaje procentem z pYíjmo, k emu~ daHový subjekt nesplnil podmínky, a následn je za ú elem napravení této situace podáno dodate né daHové pYiznání, ve kterém se v souladu se zákonem uplatní výdaje skute né. V tomto ohledu je také mo~né odkázat na rozsudek tvrtého senátu, bod 28.<br/>[20] I v nyní projednávané vci tedy Nejvyaaí správní soud dospl k závru (a to i ve vztahu k dalaím díl ím námitkám, které zde není s ohledem na jejich podrobné vypoYádání tvrtým senátem ve výae ozna ené vci znovu opakovat), ~e st~ovatelka neunesla dokazní bYemeno, zalo~ené mimo jiné na tom, ~e nepYedlo~ila písemnou zmnu Smlouvy o sdru~ení, a nejedná se o nesprávné právní posouzení vci.<br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[21] S ohledem na shora uvedené lze uzavYít, ~e napadený rozsudek krajského soudu není nezákonný z dovodo namítaných v kasa ní stí~nosti. Proto Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl jako nedovodnou dle § 110 odst. 1 s. Y. s.<br/>[22] O náhrad náklado Yízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1, vtou první s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatelka v Yízení úspch nemla a nemá proto právo na náhradu náklado Yízení. }alovaný ml ve vci plný úspch, nevznikly mu vaak náklady nad rámec b~né úYední innosti, pro e~ se mu náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/><br/>P o u  e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostYedky pYípustné.<br/>V Brn 31. srpna 2023<br/><br/>Jitka ZavYelová<br/>pYedsedkyn senátu<br/></body> </html>