<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 As 22/2023- 41 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 As 22/2023 - 43<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Tomáae Foltase a soudco Lenky Krupi kové a Davida Hipara v právní vci ~alobco: a) Institute H21, z. ú., se sídlem Zapova 1559/18, Praha 5, b) OtevYená spole nost, o. p. s., se sídlem Prokopova 197/9, Praha 3, zastoupena JUDr. Frantiakem Vysko ilem, Ph.D., advokátem se sídlem Vorailská 130/10, Praha 1, proti ~alovanému: Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 221/1, Praha 6, za ú asti osoby zú astnné na Yízení: O2 Czech Republic a. s., se sídlem Za Brumlovkou 266/2, Praha 4, v Yízení o kasa ních stí~nostech ~alobco proti usnesení Mstského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2023, . j. 11 A 25/202263,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nosti se zamítají.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>III. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I.<br/><br/>[1] }alobci se pYed Mstským soudem v Praze (dále té~  mstský soud ) domáhali ochrany pYed nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (~alovaného) ve smyslu § 82 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále té~  s. Y. s. ). Nezákonný zásah spatYují v úkonu ~alovaného, k nmu~ doalo dne 25. 2. 2022 (bezprostYedn po invazi ruských vojsk na Ukrajinu). }alobci mají za to, ~e uvedeného dne ~alovaný adresoval nkolika soukromoprávním subjektom, mimo jiné osob zú astnné na Yízení, faktický závazný pokyn (ve form oficiálního dopisu) k technickému znemo~nní pYístupu k pYilo~enému seznamu webových stránek. }alovaný tímto pokynem ~ádal  o preventivní opatYení, a to technické znemo~nní pYístupu k navr~eným dezinforma ním stránkám obsa~eným v pYipojeném seznamu . }alobci se proto v Yízení pYed mstským soudem domáhali, aby soud vyYkl, ~e  faktický pokyn z 25. 2. 2022, vydaný ~alovaným ve form dopisu a adresovaný soukromoprávním subjektom, po~adující technické znemo~nní pYístupu k ~alovaným navr~enému seznamu webových stránek, byl nezákonný , a ulo~il ~alovanému povinnost zdr~et se opakování zásahu. <br/><br/>II.<br/><br/>[2] Mstský soud ~alobu ~alobco v záhlaví ozna eným usnesením odmítl, neboe v souladu s prejudikaturou (usnesení tého~ soudu ze dne 24. 6. 2022, . j. 14 A 39/202214 a ze dne 29. 6. 2022, . j. 17 A 36/20229, jako~ i na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 12. 2022, . j. 5 As 230/202266) dospl k závru, ~e napadený úkon nemo~e být nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. Y. s. Jakkoliv se samotná blokace ur itých webových stránek pYinejmenaím dotýká svobody projevu a práva na informace ~alobco, vzhledem k okolnostem podle mstského soudu nepYedstavoval dopis ze dne 25. 2. 2022 jakkoliv autoritativní pokyn jeho adresátom. Dot ení práv tudí~ nelze pYi ítat ~alovanému. }alovaný nepYikazoval soukromým subjektom blokaci webo, pouze je o to nezávazn po~ádal (resp. jim to doporu il). }alobci netvrdí, ~e by blokace byla jakkoliv vymáhána nebo ~e by stát nkoho sankcionoval za neuposlechnutí výzvy. Konstrukce ~alobco, ~e se adresáti mohli dovodn domnívat, ~e v pYípad neuposlechnutí ~ádosti jim hrozí zákonem neupravená sankce, je ist hypotetická a nevyplývá ani z textu dopisu, ani jiných okolností. Bylo tedy na svobodné volb adresáto dopisu, zda ~ádost uposlechnou a vyu~ijí své mo~nosti weby zablokovat. To, ~e nezávazné ~ádosti vyhovli, nelze pYi ítat ~alovanému. Nejedná se proto pojmov o zásah.<br/><br/>III.<br/><br/>[3] Proti usnesení mstského soudu podali ~alobci (dále té~  st~ovatelé ) samostatné kasa ní stí~nosti (obdobného znní) z dovodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. e) s. Y. s. <br/><br/>[4] V nich shodn uvedli, ~e Nejvyaaí správní soud v rozsudku . j. 5 As 230/202266, z nho~ mstský soud vycházel, pYezkoumával vc, která se odehrála za jiné skutkové situace. }aloba ve vci rozhodnuté pátým senátem byla toti~ podána jeat pYedtím, ne~ byl zveYejnn dopis ~alovaného soukromým subjektom. Významnou zmnu skutkového stavu spo ívající ve vdomí o existenci dopisu mstský soud nezohlednil. Absence pravomoci ~alovaného, explicitní výzvy ke splnní povinnosti i výslovného pou ení o negativních následcích jejího nesplnní nazna uje, ~e si byl ~alovaný nezákonnosti svého postupu vdom. Nezákonnost dopisu plyne z toho, ~e neexistuje ~ádný postup ani úprava, která by pokyn inila zákonným; alo o jednání veYejné moci ultra vires. Otázka existence zásahu nemo~e záviset výhradn na rafinovanosti formulace výzvy státu. Pokud mlo jít ze strany ~alovaného skute n o neautoritativní prosbu o pomoc, mlo to být explicitn zmínno pYímo v dopise. Dopis je vaak formulován tak, ~e jej soukromoprávní subjekty mohly pochopit jako závazný (mluví se v nm o vládním opatYení i odkazuje na usnesení vlády), k emu~ mstský soud odmítl provést navr~ené výslechy soukromoprávních subjekto, jim~ byl dopis adresován. <br/><br/>[5] Podle st~ovatelo mstský soud dále nesprávn interpretoval judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Z jeho rozsudku ze dne 25. 10. 2011, ve vci Altu Taner Akçam proti Turecku, stí~nost . 27520/07, vyplývá, ~e i zásah soukromých subjekto s nále~itou podporou státu mo~e být pYi itatelný veYejné moci. Za matoucí st~ovatelé ozna ují bipolaritu veYejné moci, která na jedné stran odmítá závaznost pokynu a mluví o dobrovolnosti zablokování webo, na druhou stranu ministr vnitra na svém Twitter ú tu sdílí lánek s názvem  Vláda rozhodla o zablokování dezinforma ních webo s dovtkem  Zásah! . Závrem st~ovatelé uvedli nkolik poznámek k argumentaci obsa~ené v usnesení mstského soudu . j. 14 A 39/202214, konkrétn k právu na pYijímání informací z jedné konkrétní internetové stránky. <br/><br/>[6] Pro výae uvedené st~ovatelé navrhují zruait usnesení mstského soudu a vc mu vrátit k dalaímu Yízení. <br/><br/>IV.<br/><br/>[7] }alovaný se ve svém vyjádYení ke kasa ní stí~nosti zcela ztoto~nil se závry usnesení mstského soudu, a navrhl proto kasa ní stí~nost zamítnout. <br/><br/>[8] Osoba zú astnná na Yízení se ve vci nevyjádYila.<br/><br/>V.<br/><br/>[9] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nost v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/><br/>[10] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[11] Nejvyaaí správní soud o tvrzeném zásahu, bye ozna eném jinak, ji~ pojednal v rozsudcích ze dne 20. 1. 2023, . j. 4 As 206/2022108, a . j. 5 As 230/202266. Fakticky jde o stále stejné jednání ze strany ~alovaného vo i stejným subjektom soukromého práva, pYi em~ nezále~í na pojmenování identifikovaného zásahu (formální stránce), ale na jeho obsahu (materiální podstat); ten je napYí  projednávanými vcmi nemnný. Nutno dodat, ~e ve vci vedené pod sp. zn. 4 As 206/2022 zkoumal tvrtý senát naplnní pojmových znako zásahu pYi znalosti textu pYedmtného dopisu, jak plyne z bodu 11 tam pYezkoumávaného usnesení, v nm~ mstský soud shrnul obsah tohoto textu. O povaze vytýkaného jednání ~alovaného tedy tvrtý senát rozhodoval na základ skutkové situace zahrnující stejn jako v nynjaí vci vdomí o existenci dopisu a jeho obsahu. Kasa ní soud pak neshledal dovody pro odchýlení se od závro tvrtého a pátého senátu a postoupení vci rozaíYenému senátu, v souzené vci z nich proto vyael. <br/><br/>[12] Dle výae citovaného rozsudku tvrtého senátu:<br/><br/> Zásahová ~aloba podle § 82 s. Y. s. poskytuje jednotlivci ochranu proti nejroznjaím aktom i úkonom veYejné správy smYujícím proti jednotlivci, které jsou zposobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností a které nejsou rozhodnutími ve smyslu § 65 s. Y. s. nebo ne inností ve smyslu § 79 s. Y. s. (popY. té~ opatYením obecné povahy dle § 101a s. Y. s.). Aby tedy njaký úkon mohl být pojmov nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. Y. s., musí se jednat o úkon veYejné moci, který je namíYen proti jednotlivci a pYímo zasahuje do jeho veYejných subjektivních práv. Z povahy vci nemohou být nezákonným zásahem té~ procesní úkony, které pouze technicky zajiaeují probh Yízení pYed správním orgánem.<br/><br/>Jak konstatoval Nejvyaaí správní soud v rozsudku rozaíYeného senátu ze dne 21. 11. 2017, . j. 7 As 155/2015160, pokud je zjevné a nepochybné, ~e namítané jednání nemo~e být vzhledem ke své povaze, povaze jeho povodce i jiným okolnostem zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 s. Y. s., bye by tvrzení byla pravdivá, je tYeba ~alobu odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. a) s. Y. s., jeliko~ chybí podmínka Yízení spo ívající v pYipustitelném tvrzení nezákonného zásahu. Nejvyaaí správní soud si je vdom, ~e uvedené rozhodnutí rozaíYeného senátu bylo zruaeno nálezem Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18, nicmén zruaovací dovody se týkaly výhradn ur ení okam~iku pro po átek bhu lhoty pro podání zásahové ~aloby; tato otázka není v projednávané vci nastolena. Závry rozaíYeného senátu stran naplnní pojmových znako zásahu tak nebyly zruaovacím nálezem Ústavního soudu dot eny, a lze z nich proto vycházet i v nyní posuzované vci. Mstský soud v tomto smru dospl ke zcela správnému závru, ~e doporu ení orgáno veYejné moci, v nich~ st~ovatel spatYuje nezákonný zásah, pYedstavují pouze podnt, který adresát tohoto podntu (správci webo i mobilní operátoYi) nemusí nikterak respektovat, a proto pouhé vydání doporu ení nemo~e být zásahem. Tyto subjekty nejsou ve vztahu k ~alovaným v ~ádném vztahu podYízenosti, úkony, které st~ovatel napadá (vyslovená doporu ení) je nijak nezavazují, nejsou proto ani vymahatelné.<br/><br/>Jak správn konstatoval ji~ mstský soud, pouze za situace, kdy by správní orgány zavazovaly tYetí osoby k ur itému postupu, by soud mohl seznat, ~e se jedná o akt veYejné správy smYující proti jednotlivci, který je zposobilý zasáhnout sféru jeho práv a povinností. Tak tomu vaak v posuzovaném pYípad nebylo a st~ovatel ostatn ani ve správní ~alob takové skute nosti netvrdil. Nejvyaaí správní soud doplHuje, ~e na tchto závrech vyslovených v rozsudku . j. 5 As 230/20226 nic nemní to, zda jednání ~alovaných st~ovatel ozna il jinými slovy (doporu ení vs. instrukce).<br/><br/>Krom podmínky, ~e se musí jednat o zásah související s inností správního orgánu v rámci jemu dané kompetence, je tYeba, aby zásah smYoval pYímo vo i st~ovateli; v daném pYípad vaak doporu ení byla adresována subjektom od st~ovatele odlianým. Samotná doporu ení (tvrzený zásah) nemla smYovat pYímo proti st~ovateli, st~ovatel nebyl provozovatelem pYedmtných domén, resp. nic takového netvrdil, dovolával se pouze (ne)mo~nosti pYijímat z dot ených internetových stránek informace.<br/><br/>[& ]<br/><br/>Nejvyaaí správní soud shrnuje, ~e st~ovatel netvrdil logicky pYipustitelný zásah do svého veYejného subjektivního práva ze strany správního orgánu, který by mohl být vcn posuzován správním soudem. Nelze tedy dospt k jinému závru, ne~ ~e ~alobu bylo tYeba v tch ástech, u nich~ nebyla zjiatna pYeká~ka litispendence, odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. Y. s. z dovodu neodstranitelného nedostatku podmínek Yízení, jak správn u inil mstský soud. <br/><br/>[13] V souzené vci ozna ený zásah nenese vo i subjektom soukromého práva ~ádnou pohro~ku sankce; schází mu pak zejména i jeden ze základních atributo práva  vynutitelnost. Soud si je vdom skute nosti, ~e ve veYejném prostoru zaznlo doporu ení (instrukce/~ádost) soukromým subjektom o ur itý druh jednání, jeho~ následky st~ovatelé tvrdí, ~e pocieují. Nejde vaak o vynutitelné jednání ze strany orgáno veYejné moci, ale spíae o nezávaznou politickou proklamaci doporu ujícího charakteru. <br/><br/>[14] V souzené vci nelze odhlédnout od skute nosti, ~e tato proklamace úzce a bezprostYedn souvisela s vpádem Ruské federace na území Ukrajiny  válkou na Ukrajin. Onen  dopis byl vydán den po za átku invaze. V evropském prostoru doalo na základ naYízení Rady (EU) 2022/350 ze dne 1. bYezna 2022, kterým se mní naYízení (EU) . 833/2014 o omezujících opatYeních vzhledem k innostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajin, k zákazu vysílání obsahu stanic Russia Today a Sputnik, které mají pYímé vazby na Rusko a jsou obecn pova~ovány za nástroje jeho propagandy. Zákonnost zavedených opatYení posoudil velký senát Tribunálu v rozsudku ze dne 27. 7. 2022, ve vci RT Francie, T125/22. Mimo jiné se vyjádYil i k do asnému zákazu vysílání jakýmikoliv prostYedky. UzavYel pYitom, ~e pYijatá opatYení jsou pYimYená. PYijetí opatYení je v souladu s cíli chránit hodnoty, základní zájmy, bezpe nost a celistvost Evropské unie (srov. bod [161] rozsudku Tribunálu). V bodech [193] a [194] rozsudku Tribunál ji~ pYímo k pYimYenosti uvedl, ~e  dot ená omezující opatYení zamYená na sdlovací prostYedky, nad nimi~ Ruská federace vykonává kontrolu a které se dopouatjí propagandy ve prospch vojenské invaze na Ukrajinu, mohou ochránit veYejný poYádek a bezpe nost Unie, jako~ i zachovat integritu demokratické diskuze v rámci evropské spole nosti, mír a mezinárodní bezpe nost. V projednávaném pYípad je tYeba uvést, ~e do asný zákaz aíYení obsahu ~alobkyn, který je sou ástí rychlé, jednotné, odstupHované a koordinované reakce zavedené Yadou omezujících opatYení, pYedstavuje rovn~ vhodné opatYení k dosa~ení cíle vyvinout co nejvtaí tlak na ruské orgány, aby ukon ily své akce a politiky destabilizující Ukrajinu, jako~ i vojenskou agresi proti této zemi (viz bod 163 výae). Soud proto v ~ádném pYípad nepova~uje za zavádjící politickou proklamaci demokratického právního státu s úctou k hodnotám sdíleným napYí  evropským spole enstvím, která v prvních dnech invaze reagovala na nastalou urgentní situaci i takto neprávn   bezzub . Bylo toti~ toliko na soukromých subjektech, jak se k dané situaci postaví. }alovaný svým jednáním nemohl jakkoliv ovlivnit (zasáhnout, donutit i ulo~it pokyn) jednání soukromoprávních subjekto. <br/><br/>[15] Na výae uvedeném nic nemní ani st~ovateli uvádná judikatura Evropského soudu pro lidská práva, která se týkala skutkov zcela odliané vci (trestní stíhání za urá~ky a hanobení tureckého národa a  Tureckosti ve vztahu ke lánku o genocid Arméno), pYi em~ o nevynutitelném doporu ení veYejné moci zde není ani zmínka. <br/><br/>[16] Výtky inné ve vztahu k usnesení mstského soudu . j. 14 A 39/202214 neshledal kasa ní soud relevantními, neboe v posuzovaném usnesení mstský soud kritizovaný závr nepYevzal.<br/><br/>[17] Pro výae uvedené Nejvyaaí správní soud uzavírá, ~e kasa ní stí~nost neshledal dovodnou. <br/><br/>[18] O náhrad náklado Yízení rozhodl Nejvyaaí správní soud v souladu s § 60 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatelé nemli ve vci úspch, a nemají proto právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému, jemu~ by jinak právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti pYísluaelo, soud náhradu náklado Yízení nepYiznal, proto~e mu v Yízení o kasa ní stí~nosti nevznikly ~ádné náklady nad rámec b~né úYední innosti. Osoba zú astnná na Yízení má právo na náhradu jen tch náklado, které jí vznikly v souvislosti s plnním povinností, které jí soud ulo~il (§ 60 odst. 5 s. Y. s.). Jeliko~ soud osob zú astnné na Yízení v této vci ~ádné povinnosti neulo~il, nemá na náhradu náklado tohoto Yízení právo.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 9. srpna 2023<br/><br/><br/>Tomáa Foltas<br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>