<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 6 As 52/2023- 127 - text</title> </head> <body> ÿþ 6 As 52/2023 - 136<br/>pokra ování<br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáae Langáaka a soudkyn Veroniky JuYi kové v právní vci ~alobco: a) Mgr. E. N. d. R., b) Ing. P. H., c) Ing. A. P., d) Pankrácká spole nost, z. s., sídlem Hude kova 1097/12, Praha 4, vaichni zastoupeni Mgr. Pavlem ernohousem, advokátem, sídlem LublaHská 398/18, Praha 2, proti ~alovanému: Ministerstvo dopravy, sídlem nábY. Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, za ú asti osob zú astnných na Yízení: I) hlavní msto Praha, sídlem Mariánské námstí 2/2, Praha 1, zastoupené Mgr. Josefem Hlavi kou, advokátem, sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, II) Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová spole nost, sídlem Sokolovská 42/217, Praha 9, zastoupené JUDr. Emilem Flegelem, advokátem, sídlem K Chaloupkám 2, Praha 10, III) Ob anské sdru~ení zelené echy, sídlem `túrova 34/1152, Praha 4, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 8. 3. 2022, . j. MD32102/ 2021130/61, o kasa ní stí~nosti ~alobco c) a d) proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2023, . j. 14 A 78/2022410,<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/>II. }alobci a), b), c) a d) nemají právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti. <br/>IV. Osobám zú astnným na Yízení I, II a III se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci a Yízení pYed mstským soudem<br/>[1] Magistrát hlavního msta Prahy, odbor pozemních komunikací a drah, jako speciální stavební úYad na úseku drah vydal dne 30. 6. 2021 stavební povolení pro veYejn prospanou stavbu  Výstavba trasy I. D metra v Praze, provozní úsek Pankrác  Nové Dvory a stanovil podmínky pro provedení stavby. }alovaný v odvolacím Yízení áste n zmnil podmínky stanovené správním orgánem prvního stupn, a to na základ zmny závazných stanovisek dot ených orgáno, ve zbytku rozhodnutí potvrdil. <br/>[2] Proti rozhodnutí ~alovaného brojili ~alobci u Krajského soudu v Ostrav, který ~alobu postoupil místn pYísluanému Mstskému soudu v Praze. Závr o pYísluanosti mstského soudu potvrdil rozsudkem ze dne 11. 8. 2022, . j. 4 As 144/202237, Nejvyaaí správní soud, který zamítl kasa ní stí~nost osoby zú astnné na Yízení II) (Dopravní podnik hl. m. Prahy a.s.) proti usnesení o postoupení vci.<br/>[3] Mstský soud ~alobu neshledal dovodnou a zamítl ji. <br/>[4] Mstský soud se nejprve zabýval námitkou, ~e stavební povolení bylo vydáno vylou eným správním orgánem. <br/>[5] Zrekapituloval obsah rozhodnutí o námitce systémové podjatosti vznesené ve stavebním Yízení ~alobcem d) i rozhodnutí o rozkladu proti nmu. Poukázal na novelu zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, provedenou zákonem . 176/2018 Sb. s ú inností od 1. 11. 2018, která v § 14 odst. 2 správního Yádu stanovila pravidlo, ~e vylou ena z projednávání vci není taková úYední osoba, u ní~ je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím slu~ebním pomrem nebo pracovnprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku. I pYes toto ustanovení vaak dle mstského soudu nelze mít za nemo~né, ~e pYi existenci dalaích záva~ných skute ností by mohly být podjaté vaechny úYední osoby, které by mohly vystupovat ve stavebním Yízení. <br/>[6] Dle ~alobco mla podjatost ozna ených úYedních osob vyplývat z prokázaného mimoYádn intenzivního zájmu politického vedení Magistrátu hl. m. Prahy na výsledku Yízení a na urychlení za átku výstavby. Mstský soud vaak konstatoval, ~e takto obecn pojaté podezYení nemo~e pYedstavovat skute nost prokazující mimoYádné riziko systémové podjatosti vaech ozna ených úYedních osob. Soud pYipomnl, ~e v daném pYípad ji~ bylo pravomocn rozhodnuto o umístní stavby jako takové, v Yízení o vydání stavebního povolení pak má mnohem vtaí prostor Yeaení konkrétních technických parametro stavby, které vychází z odborných podkladových studií a jiných technických dokumento. }alobci neprokázali, ani netvrdili, ~e by na úYední osoby byl inn ze strany vedení msta tlak, aby rozhodovaly v rozporu s tmito odbornými (závaznými) stanovisky, i aby rozhodovaly na základ neúplné stavební dokumentace. Ani z obsahu spisu nic takového nevyplývá. <br/>[7] K poukazu ~alobco na rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 28. 12. 2020, kterým bylo rozhodnuto o podjatosti Yeditele Magistrátu hl. m. Prahy v Yízení o umístní stavby  Silni ní okruh kolem Prahy, stavba 511 Bchovicedálnice D1 , mstský soud uvedl, ~e ministerstvo v dané vci posuzovalo podjatost podle právní úpravy platné do 30. 10. 2018. Významnou skute ností také je, ~e posobnost Magistrátu hl. m. Prahy je v pYípad stavebního povolení pro stavbu metra stanovena zákonem . 266/1994 Sb., o drahách (§ 57 odst. 1). Nelze také pominout, ~e ozna eným rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj byla konstatována podjatost Yeditele Magistrátu hl. m. Prahy, nikoliv vaech úYedních osob, které se mohly na rozhodování podílet. Soud souhlasil také s odkazem na strukturu aparátu Magistrátu hl. m. Prahy.<br/>[8] Jestli~e bylo ministrem dopravy v rozhodnutí o rozkladu proti prvostupHovému rozhodnutí o námitce podjatosti ze dne 8. 12. 2021 poukazováno na specifi nost stavby s tím, ~e pro rozhodnutí ve vci stavebního povolení je zákonem o drahách dána výlu ná pYísluanost Magistrátu hl. m. Prahy a ~e pYísluanost nelze delegovat na jiný stavební úYad, mstský soud uvedl, ~e toto konstatování je správné ve vztahu k jiným obcím, kterým v pYenesené posobnosti nepYísluaí vykonávat posobnost speciálního stavebního úYadu na úseku drah [§ 57 odst. 2 písm. f) zákona o drahách]. <br/>[9] Mstský soud tak dospl k závru, ~e námitka podjatosti vznesená ~alobcem d) byla vypoYádána v souladu s § 14 správního Yádu a ve vci nerozhodoval vylou ený správní orgán. Soud závrem uvedl, ~e se ztoto~nil s dovody uvedenými v pYezkoumávaných rozhodnutích a nepova~uje za ú elné opakovat závry správních orgáno obou stupHo. <br/>[10] Dále se soud zabýval námitkou rozporu stavebního povolení s územním rozhodnutím. }alobci tvrdili, ~e pilotová stna na pozemku parc. . X v k. ú. Kr  podél domu v ul. K. . p. X zakreslená v projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení nebyla obsa~ena v územním rozhodnutí. <br/>[11] Mstský soud pYi posouzení námitky vycházel ze souhrnné technické zprávy obsa~ené v dokumentaci pro územní rozhodnutí (bod 6, ást C.C.2) a odkázal také na závazné stanovisko ÚYadu mstské ásti Prahy 4 potvrzené závazným stanoviskem Magistrátu hlavního msta Prahy, která posuzovala soulad projektové dokumentace ke stavebnímu povolení s územním rozhodnutím. <br/>[12] Mstský soud shledal, ~e pilotová stna, která má být podle vydaného stavebního povolení budována na pozemku parc. . X v k. ú. Kr , byla pYedmtem vydaného územního rozhodnutí a pYedlo~ená projektová dokumentace pro stavební povolení je ve shod s dokumentací pro územní rozhodnutí. Z dokumentace pro územní rozhodnutí je zYejmé, ~e v souvislosti se stavbou metra byly umiseovány i dalaí související objekty za ú elem zajiatní nadzemní zástavby a ~e jedno takové opatYení mlo být umístno i u domu v K. ulici. Základovou konstrukci domu . p. X bylo tYeba zajistit pYed vlivem výstavby stanice Olbrachtova. Skute nost, ~e v dokumentaci k územnímu rozhodnutí není pilotová stna ji~ konkretizována, neznamená, ~e nebyla územním rozhodnutím umístna. Umístna byla stavba jako celek, v etn objekto k zajiatní nadzemní zástavby. <br/>[13] Dalaí ~alobní námitka spo ívala v tom, ~e stavba byla dle ~alobco zahájena nezákonn pYed právní mocí stavebního povolení. <br/>[14] Soud zrekapituloval, ~e pYedsedkyn ~alobce d) podala dne 26. 10. 2021 podnt k proaetYení, zda jsou dány dovody pro zahájení Yízení o odstranní stavby dle § 129 odst. 1 písm. b) zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon). }alovaný tento podnt zaslal k proaetYení stavebnímu úYadu. Stavební úYad provedl dne 17. 12. 2021 kontrolní prohlídku a zjistil, ~e nealo o stavbu metra D, ale o geologický prozkum, který nepodléhá stavebnímu povolení. V protokolu ze dne 17. 12. 2021 je uvedeno, ~e pYi kontrole vyplynulo, ~e veakeré provedené a provádné práce slou~í vlastnímu geologickému prozkumu. O této skute nosti stavební úYad zpravil ~alovaného ve sdlení ze dne 2. 2. 2022, . j. MHMP 190143/2022. }alovaný vypoYádal námitky ~alobco odkazem na závry sdlení. <br/>[15] Mstský soud uvedl, ~e ~alovaný nebyl pYísluaný k zahájení Yízení o odstranní stavby, pro e~ postupoval dle § 42 správního Yádu a podnt postoupil Magistrátu hl. m. Prahy. Skute nost, ~e ~alovaný pou~il sdlení magistrátu ze dne 2. 2. 2022 o výsledcích kontrolní prohlídky jako podklad pro vydání svého rozhodnutí, je dle soudu projevem spolupráce v zájmu dobré správy. }alovanému nelze vytknout, ~e nepojal dovodnou pochybnost ohledn skutkového stavu popsaného ve sdlení a neprovedl vlastní aetYení na míst. Zpráva primátora hl. m. Prahy zveYejnná na Facebooku, kterou ~alobci odovodHovali podnt, mo~e sice ve tenáYi vyvolat dojem, ~e práce na metru D ji~ zapo aly, ale sama o sob nezakládá dovodnou pochybnost ohledn povahy prací. Geologický prozkum nesmYuje bezprostYedn ke stavb; dle § 2 odst. 3 zákona . 62/1988 Sb., o geologických pracích a o eském geologickém úYadu, (dále jen  geologický zákon ) zahrnuje ú elov zamYené geologické práce, jimi~ se zkoumá území v podrobnostech pYesahujících geologický výzkum. Uskute Huje se na základ objednatelem schváleného projektu geologických prací (§ 6 odst. 1 geologického zákona), který neschvaluje orgán veYejné správy ve správním i jiném Yízení. Za tímto ú elem byla umístna do asná zaYízení staveniae geologického prozkumu. Pokud by stavebník chtl vyu~ít ji~ hotové konstrukce ostní tunelu pro stavbu tunelo metra D, jednalo by se o novou investi ní akci vy~adující povolení. <br/>[16] Mstský soud uzavYel, ~e ~alovaný nepochybil, jestli~e v odvolacím Yízení neprovedl vlastní aetYení, ale spokojil se s výsledky aetYení stavebního úYadu uvedenými ve sdlení ze dne 2. 2. 2022. Vlastní stavba nezapo ala pYed právní mocí stavebního povolení; jednalo se o geologický prozkum.<br/>[17] }alobci dále zpochybnili závazná stanoviska, na jejich~ základ správní orgány rozhodovaly a namítali té~ poruaení svých procesních práv v probhu správního Yízení. S ohledem na rozsah kasa ních námitek vaak Nejvyaaí správní soud ást rozsudku mstského soudu vypoYádávající se s tmito námitkami nerekapituluje.<br/><br/>II. Kasa ní stí~nost a dalaí podání<br/>[18] Proti rozsudku mstského soudu podali ~alobci c) a d) (dále jen  st~ovatelé ) kasa ní stí~nost.<br/>[19] St~ovatelé nesouhlasí s posouzením otázky umístní pilotové stny u bytového domu v ulici K.. Rozsudek pova~ují v této ásti za nesrozumitelný, nepYehledný a nepYezkoumatelný. St~ovatelé citují bod 59 a 60 rozsudku mstského soudu a namítají, ~e není zYejmé, zda se jedná o rekapitulaci i parafrázi stanovisek dot ených orgáno nebo o vlastní úvahy mstského soudu. <br/>[20] Závry soudu v bod 64 pak st~ovatelé napadají jako nesprávné. Z citace dokumentace pro územní rozhodnutí mstský soud zjistil, ~e pilotová stna byla vyjmenována jako jeden z mo~ných zposobo zajiatní zástavby; v bod 64 na to navazuje tím, ~e vzal za zjiatné, ~e pilotová stna není v dokumentaci nijak konkretizována, ale pYesto (hned dalaí vtou v bod 64) uvádí, ~e v této dokumentaci nekonkretizovaný objekt byl územním rozhodnutím umístn. Mstský soud vaak nevysvtlil, jak mo~e být umístn objekt, kdy~ není konkrétn uveden v dokumentaci, a není ani konkrétn popsán v územním rozhodnutí.<br/>[21] Dále st~ovatelé namítají, ~e mstský soud se nijak nevypoYádal s ~alobní argumentací uvedenou v replice ze dne 7. 2. 2023 odkazující na právní pYedpisy ohledn podrobnosti dokumentace k územnímu rozhodnutí, z nich~ jasn vyplývá, ~e aby byla pilotová stna umístna, musela by být jasn a konkrétn uvedena v dokumentaci.<br/>[22] Dále st~ovatelé brojí proti posouzení námitky podjatosti. }alobce d) v Yízení o námitce podjatosti pYedlo~il celou Yadu dokazo, zejména mediálních prohláaení radního pro dopravu a primátora v . aktivit na sociálních sítích, tiskových zpráv hlavního msta, mediálních ohlaso probhu Yízení atd. St~ovatelé rovn~ dolo~ili zcela nestandardní nátlak politických pYedstavitelo hlavního msta Prahy na ú astníky Yízení, kteYí podali námitky do Yízení  primátorem, resp. radním pro dopravu iniciovaná jednání s ú astníky Yízení za ú elem jejich odrazení od uplatnní opravných prostYedko kombinací slibo a zastraaování, pokusy o mediální dehonestaci pozdjaích ~alobco, vyhro~ování pYedsedkyni ~alobce D vylou ením ze zastupitelského klubu atd. Mstský soud tyto doklady nijak nehodnotil ani je nezmínil. Není proto zYejmé, pro  uvedené pYíklady mimoYádného intenzivního zájmu pova~oval za jen  obecn pojaté podezYení , které neprokazuje riziko systémové podjatosti. St~ovatelé tak pova~ují rozsudek za nepYezkoumatelný. St~ovatelé pokládají za absurdní po~adavek mstského soudu na tvrzení a prokázání tlaku z vedení msta na úYední osoby, neboe takové dokazy nemohou mít k dispozici.<br/>[23] St~ovatelé poukazují na první rozhodnutí ministra dopravy o rozkladu ze dne 9. 6. 2021, který zruail první rozhodnutí ~alovaného o námitce podjatosti a vc vrátil k novému projednání. Toto rozhodnutí dle st~ovatelo zmizelo ze spisu, a to mo~ná práv proto, ~e je v nm riziko podjatosti úYedníko magistrátu uznáváno jako reálné.<br/>[24] St~ovatelé nesouhlasí s argumentací mstského soudu, ~e o umístní stavby jako takové ji~ bylo pravomocn rozhodnuto. Politický tlak na vydání stavebního povolení vyplývá dle st~ovatelo z toho, ~e je nezbytnou podmínkou pro legální provádní stavby. <br/>[25] Dle st~ovatelo je nesprávná i úvaha, ~e Magistrát hlavního msta Prahy nemo~e být podjatý, neboe zákonodárce mu stanovil výlu nou posobnost pro projednávání stavby metra. PYedn se dle st~ovatelo jedná o domýalení zámru zákonodárce, navíc zákon nevylu uje mo~nost atrakce, kterou by byla otázka podjatosti vaech úYedních osob magistrátu Yeaena. <br/>[26] Uvedenou úvahou mstský soud také odbyl poukaz na rozhodnutí týkající se podobn politicky exponované stavby pra~ského silni ního okruhu (stavby 511 Bchovicedálnice D1), a poruail tak princip rozhodování skutkov podobných pYípado bez dovodných rozdílo.<br/>[27] St~ovatelé nesouhlasí ani s posouzením námitky zahájení stavby pYed vydáním stavebního povolení. Namítají, ~e bylali taková námitka vznesena v Yízení o odvolání proti stavebnímu povolení, nelze ji z odvolacího Yízení zcela vyjmout. Takovým postupem jsou dot ena procesní práva ú astníko odvolacího Yízení, kteYí se nemohli ú astnit místního aetYení (kontrolní prohlídky) týkající se proaetYení jejich námitky. B~ící proces kontroly, zda bylo se stavbou zapo ato, nesuspenduje povinnost odvolacího orgánu zjistit stav vci, který respektuje práva ú astníko Yízení. Skute nost, ~e se ú astníci mohli ex post vyjádYit k zápisu z ohledání, vadu nijak neodstraHuje, neboe se jedná o reprodukované skute nosti. St~ovatelé se domnívají, ~e ~alovaný a magistrát mli zájem na neú asti ú astníko práv proto, ~e nechtli, aby vidli rozestavnou stavbu. <br/>[28] Výpovdní hodnota  kontrolního zjiatní je pro nedovryhodnost a nekonkrétnost popisované stavby dle st~ovatelo velmi nízká. Není tedy zYejmé, jaký rozsah stavby metra byl proveden. Mstský soud si nevy~ádal projekt geologických prací k provedení jako dokaz, a nelze tedy ani ovYit, ~e provedení prací odpovídá projektu geologických prací. <br/>[29] Pokud by ~alovaný v odvolacím Yízení zjistil, ~e stavba byla zahájena, má ukon it Yízení o povolení a pak vc pYedat pYísluanému stavebnímu úYadu k zahájení Yízení o odstranní.<br/>[30] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti pYedeslal, ~e st~ovatelé v zásad opakují argumenty z odvolání a ~aloby. Odovodnní rozsudku mstského soudu ve vztahu k umístní pilotové stny je dle ~alovaného srozumitelné a jasné. Nelze klást pYepjaté i nereálné po~adavky na konkretizaci umiseování (zde) pilotové stny v rámci pYísluané fáze stavebního, resp. územního Yízení. }alovaný k tomu v Yízení pYed mstským soudem uvedl, ~e takováto pYedstava st~ovatelo, aby v dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístní stavby byly popsány do detailu technické parametry pYechodných zajiaeovacích opatYení, které se navíc blí~e specifikují a~ v závislosti na pozdji zvoleném konkrétním technologickém postupu výstavby, je iluzorní. Mstský soud ~alobní námitku vypoYádal, st~ovateli zmiHovaná replika neobsahovala novou argumentaci. <br/>[31] Také ve vztahu k námitce podjatosti pova~uje ~alovaný rozhodnutí mstského soudu za pYezkoumatelné a správné. St~ovatelé pYehlí~ejí pokra ování Yízení o námitce po zruaení prvního rozhodnutí ministrem dopravy, v nm~ byla námitka shledána nedovodnou a toto rozhodnutí bylo ministrem dopravy následn potvrzeno. Vaechna rozhodnutí se ve správním spise nachází. <br/>[32] K námitce zahájení stavby pYed vydáním stavebního povolení ~alovaný uvádí, ~e není orgánem pYísluaným k proaetYování podnto k zahájení Yízení o odstranní nepovolených staveb. Podnty proto v souladu s platnou právní úpravou postoupil pYísluanému stavebnímu úYadu. Nespokojenost st~ovatelo se závry sdlení stavebního úYadu, který provYoval jejich podnt, nemo~e být dovodem k tomu, aby se domáhali u ~alovaného (bez zYejmého právního základu s pouhým odkazem na práv vedené odvolací správní Yízení) optovného provedení aetYení.<br/>[33] Osoba zú astnná na Yízení II se ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti ztoto~Huje s rozsudkem mstského soudu. Nepova~uje jej za nesrozumitelný ani nepYezkoumatelný. K námitce neumístní pilotové stny uvádí, ~e zakreslení i popis stavebního objektu I.D 1314 Zajiatní povrchové výstavby v dokumentaci k územnímu rozhodnutí odpovídá po~adavkom právních pYedpiso (vyhláaky . 503/2006 Sb.). Ú elem územního Yízení není posuzování podrobné technické specifikace stavebního zámru. S ohledem na ú el stavebního objektu I.D 1314, který slou~í jako opatYení pro omezení pokleso základo budov v poklesové zón ra~ené stanice Olbrachtova, by ani ve stupni dokumentace pro územní Yízení nebylo mo~né navrhnout ji~ konkrétní technické provedení objektu. PYesnjaí vlivy provádní stavby na statiku okolních budov lze toti~ ur it a~ na základ statických výpo to díla, které se dle vyhláaky . 146/2008 Sb., ve znní ú inném od 14. 5. 2008 do 30. 11. 2018, zpracovávaly a~ v dokumentaci pro vydání stavebního povolení. V závislosti na výsledcích statických výpo to a posouzení vlivo je teprve mo~né zvolit konkrétní podobu konstrukcí, je~ mají pYed tmito vlivy výstavby chránit okolní budovy. Absence detailního popisu konkrétního technického Yeaení umiseovaného stavebního objektu nezposobuje, ~e by k umístní tohoto objektu územním rozhodnutím nedoalo.<br/>[34] K námitce zahájení stavby pYed nabytím stavebního povolení OZNX II konstatuje, ~e ~alovanému jako~to odbornému orgánu, který disponuje znalostí právních pYedpiso (~e k provádní geologického prozkumu není zapotYebí povolení orgánu veYejné správy) a ur itých skute ností ze své úYední innosti (~e geologický prozkum je b~nou sou ástí staveb velkých podzemních dl a probíhá mimo jiné i formou ra~ení prozkumných aachet), nevznikly ~ádné pochybnosti o zjiatném skutkovém stavu, na jejich~ základ by musel sám provádt aetYení na míst samém. <br/>[35] Ke kasa ní stí~nosti se vyjádYila i osoba zú astnná na Yízení I. Rozsudek mstského soudu pova~uje ve vaech ástech za pYezkoumatelný a zcela se s jeho závry ztoto~Huje. Pilotová stna byla sou ástí pYedchozího územního rozhodnutí. Dle osoby zú astnné na Yízení I je nutno zohlednit povahu této stny, která jako pYechodné zajiaeovací opatYení nemohla být v rámci územního Yízení detailn technicky konkretizována. Takté~ námitku týkající se podjatosti vyhodnotil mstský soud dle osoby zú astnné na Yízení I správn. PYedmt Yízení je pojmovým znakem obecné podjatosti (§ 14 odst. 1 správního Yádu  pomr k vci), mstskému soudu tedy nelze vytýkat, ~e jej zohlednil. Jisté riziko podjatosti mo~e být za stejných i obdobných okolností zvýaené napYíklad pYi rozhodování o samotném umístní stavby, zatímco v navazujícím Yízení o vydání stavebního povolení stejné i obdobné skute nosti nemohou vést k pYekro ení kritické míry takového rizika (jakkoliv v daném pYípad nebyly vobec dány dovody podjatosti). Osoba zú astnná na Yízení I dále uvádí, ~e zákonodárce zjevn zámrn v § 57 odst. 1 zákona o drahách stanovil pro výstavbu metra výlu nou pYísluanost Magistrátu hlavního msta Prahy. Navzdory tomu, ~e taková stavba bude mít zásadní význam prakticky v~dy, zákonodárce nepYedpokládal systematické rozhodování jinými správními orgány z dovodu podjatosti, která by mla být dovozována od významu stavby. Pokud by byla pYijata ~alobní argumentace, znamenalo by to, ~e o výstavb metra na území hl. m. Prahy by pak prakticky v ~ádném pYípad nemohl z dovodu podjatosti rozhodovat správní orgán, jemu~ byla zákonem výlu ná pYísluanost k rozhodování tchto vcí svYena, tedy prakticky popYení tohoto ustanovení. Správní Yád nepYedpokládá mo~nost atrakce z dovodu podjatosti. Ta je dle § 131 odst. 4 správního Yádu Yeaena delegací, pYi em~ v daném pYípad nebylo jiného vcn pYísluaného orgánu, na který by projednávání a rozhodnutí vci bylo mo~no delegovat. K argumentaci rozhodnutím o vylou ení Yeditele magistrátu ve vci stavby pra~ského silni ního okruhu osoba zú astnná na Yízení I uvádí, ~e se nejednalo o skutkov podobný pYípad. Takté~ ve vztahu k námitce zahájení stavby pYed nabytím právní moci stavebního povolení se osoba zú astnná na Yízení I ztoto~nila se závry mstského soudu. <br/>[36] Ke kasa ní stí~nosti zaslala vyjádYení také osoba zú astnná na Yízení III, která nesouhlasí s rozsudkem mstského soudu zejména proto, ~e soud nechrání práva obyvatel Prahy 4. Metro by se mohlo stavt tak, aby se nekácela zeleH. Osoba zú astnná na Yízení III dále namítla podjatost pYedsedy rozhodujícího senátu JUDr. Filipa Dienstbiera, a to s odkazem na jeho pYíbuzenský vztah s JiYím Dienstbierem, který je aktivním komunálním politikem v Praze a posobí jako advokát v advokátní kanceláYi Hlavá ek & Krampera s. r. o., je~ mimo jiné poskytuje právní slu~by hlavnímu mstu Praze ve vcech dopravních staveb a developerských projekto. <br/>[37] Osoba zú astnná na Yízení II doplnila svoje vyjádYení podáním, v nm~ se vyjádYila ke kasa ní námitce vadného posouzení námitky podjatosti. V jejím hodnocení se ztoto~Huje s mstským soudem. Odkazuje na rozsudky ze dne 8. 10. 2020, . j. 6 As 171/202066, ze dne 22. 3. 2013, . j. 5 As 28/2009115 a ze dne ze dne 2. 3. 2017, j. 4 As 219/201637, týkající se posuzování vyjádYení komunálních politiko a mediálních ohlaso u významných staveb. Dále uvádí, ~e na posuzované riziko podjatosti je tYeba hledt také prizmatem zásady jednotnosti správního Yízení. Odkazuje na rozsudek ze dne 22. 3. 2015, . j. 5 As 28/2009115, v nm~ Nejvyaaí správní soud uvedl, ~e skute nost, ~e bylo od po átku zYejmé, ~e odvolacím orgánem je Ministerstvo dopravy, sni~uje systémové riziko podjatosti pracovníko Magistrátu hl. m. Prahy. Osoba zú astnná také poukazuje na novelu § 14 správního Yádu ú innou od 1. 11. 2018. Má za to, ~e na jejím základ nelze dovozovat systémovou podjatost, jak to iní st~ovatelé. Odkazuje na dovodovou zprávu k novele a tvrdí, ~e dovodem pro vylou ení osoby z rozhodování nemo~e být existence pracovního, slu~ebního nebo jiného pomru úYední osoby a pouze teoretický potenciál skrze tento pomr ovlivnit její postup v Yízení, ale pouze konkrétní skute nosti svd ící o posobení (nátlaku) na nezávislost rozhodování úYední osoby. Lze si vaak pYedstavit i situaci, kdy by tímto zposobem mohly být vylou eny vaechny úYední osoby správního orgánu. V posuzovaném pYípad nic nenasvd uje tomu, ~e by na úYední osoby byl inn jakýkoliv nátlak, závr mstského soudu o obecn pojatém podezYení je proto správný. Jde pYitom k tí~i st~ovatelo, ~e svoje podezYení na pYekro ení nadkritické míry rizika systémové podjatosti nekonkretizovali a omezili se na obecné proklamace. <br/>[38] V dalaím vyjádYení ze dne 11. 7. 2023 se osoba zú astnná na Yízení II ztoto~Huje s vyjádYením ~alovaného, ~e st~ovatelé v zásad toliko opakují tvrzení, která ji~ zaznla v odvolacím správním Yízení a v Yízení pYed mstským soudem, ani~ by polemizovali se závry mstského soudu k tmto otázkám. Nespokojenost s posouzením námitek mstským soudem zaobalují do námitek nepYezkoumatelnosti rozsudku. Osoba zú astnná na Yízení II je pYesvd ena, ~e rozsudek mstského soudu touto vadou v ~ádné své ásti netrpí. K námitce týkající se zahájení stavebních prací pYed nabytím právní moci stavebního povolení dále poukazuje na skute nost, ~e mstský soud Yádn a pYiléhav odovodnil zamítnutí návrhu na provedení dokazu projektem geologických prací. Pova~oval jej za nadbyte ný, neboe ml skutkový stav za dostate n zjiatný na základ sdlení Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 2. 2. 2022 a pYedevaím z protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 17. 12. 2021. Nadto osoba zú astnná dodává, ~e projekt geologických prací není zposobilý prokázat, jaké innosti byly i nebyly v daném ase na daném míst realizovány. <br/>[39] V podání ze dne 27. 7. 2023 osoba zú astnná na Yízení II shrnula vaechna svoje dosavadní vyjádYení ke vaem sporným otázkám v nynjaí vci. S ohledem na absenci nových tvrzení Nejvyaaí správní soud toto vyjádYení ji~ nezasílal na vdomí ú astníkom a osobám zú astnným na Yízení. <br/><br/>III. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/>[40] Nejvyaaí správní soud pYedesílá, ~e o námitce podjatosti vznesené osobou zú astnnou na Yízení III proti soudci Filipu Dienstbierovi rozhodl dle § 8 odst. 3 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, (dále jen  s. Y. s. ) jiný senát Nejvyaaího správního soudu usnesením ze dne 29. 6. 2023, . j. Nao 106/2023106, tak, ~e soudce Filip Dienstbier není vylou en z projednávání a rozhodnutí vci. <br/>[41] Nejvyaaí správní soud pYi posuzování kasa ní stí~nosti hodnotil, zda jsou splnny podmínky Yízení, pYi em~ dospl k závru, ~e stí~nost má po~adované nále~itosti, byla podána v as a osobou oprávnnou, a je tedy projednatelná.<br/>[42] Poté pYezkoumal napadený rozsudek mstského soudu v rozsahu kasa ní stí~nosti a v rámci uplatnných dovodo, ovYil pYi tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.), a dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[43] Pro pYehlednost Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e se bude nejprve zabývat námitkou podjatosti ( ást III. A), následn námitkou rozporu stavebního povolení s územním rozhodnutím ( ást III. B) a závrem námitkou zahájení stavebních prací bez pravomocného stavebního povolení ( ást III.C). <br/><br/>III. A Podjatost<br/>[44] První spornou otázkou je posouzení námitky systémové podjatosti úYedníko Magistrátu hlavního msta Prahy.<br/>[45] Dle § 14 odst. 1 správního Yádu ka~dá osoba bezprostYedn se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen  úYední osoba ), o ní~ lze dovodn pYedpokládat, ~e má s ohledem na svoj pomr k vci, k ú astníkom Yízení nebo jejich zástupcom takový zájem na výsledku Yízení, pro nj~ lze pochybovat o její nepodjatosti, je vylou ena ze vaech úkono v Yízení, pYi jejich~ provádní by mohla výsledek Yízení ovlivnit.<br/>[46] Nejvyaaí správní soud ve své judikatuYe k tomuto ustanovení (viz zejména usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 20. 11. 2012, . j. 1 As 89/2010  119, . 2802/2013 Sb. NSS, a na nj navazující rozhodnutí) vysvtlil, ~e u úYedních osob, které jsou v zamstnaneckém i jemu obdobném pomru k subjektu, jeho~ zájmy mohou být v Yízení, v nm~ rozhodují, dot eny, existuje tzv.  systémové riziko podjatosti . To je dosledkem systému nastavení posobnosti správních orgáno a povahy právních vztaho mezi tmito orgány a zamstnanci subjektu (územního samosprávného celku i státu), do nho~ jsou tyto orgány zasazeny a v nich~ zamstnanci posobí jako úYední osoby. <br/>[47] RozaíYený senát ml za to, ~e systémová podjatost takto vystupujících úYedních osob není dána samotnou existencí zamstnaneckého i jiného obdobného pomru, ale pouze v pYípad pYekro ení kritické míry systémového rizika. Zamstnanecký i obdobný pomr je vaak signálem ke zvýaené opatrnosti a  podezYívavosti , k nmu~ musí pYistoupit dalaí skute nosti, které zposobí pYekro ení oné kritické míry systémového rizika. <br/>[48] Dovodem pochyb o nepodjatosti úYední osoby dle § 14 odst. 1 správního Yádu je tedy dle rozaíYeného senátu její zamstnanecký pomr k územnímu samosprávnému celku tehdy, jeli z povahy vci i jiných okolností patrné podezYení, ~e v dosledku tohoto zamstnaneckého pomru by mohl být její postoj k vci ovlivnn i jinými ne~ zákonnými hledisky. Takovými okolnostmi mohou být  napYíklad jevy v politické i mediální sféYe, je~ pYedcházejí pYísluanému správnímu Yízení i je doprovázejí a nazna ují zvýaený zájem o výsledek Yízení ze strany osob schopných ovlivnit jednání územního samosprávného celku jako zamstnavatele úYední osoby. PYíkladem mo~e být zájem politických initelo i jiných v rámci daného územního samosprávného celku vlivných osob (napY. zákulisních aktéro místní politiky i podnikatelských subjekto) na ur itém výsledku Yízení (napY. na tom, aby ur itá stavba, innost apod. byla povolena, anebo naopak nepovolena); takový zájem lze vysledovat napYíklad z rozných mediálních vyjádYení, pYedvolebních slibo, konkrétních investi ních i jiných obchodních po ino, pYedchozích snah nasmrovat ur ité související rozhodovací procesy ur itým zposobem apod. Stejn tak uvedenou skute ností mo~e být samotná povaha a podstata rozhodované vci, její kontroverznost i politický význam a s tím spojené zájmy. Zjevn a bez dalaího pak uvedenými skute nostmi budou podezYení z nátlaku i snahy pYímo ovlivnit rozhodování pYísluané úYední osoby prostYednictvím jejího zamstnaneckého vztahu (bod 63 usnesení rozaíYeného senátu).<br/>[49] V rámci vysvtlení pojmu systémové podjatosti je nutno dodat, ~e tímto pojmem ozna uje judikatura Nejvyaaího správního soudu pouze situace, kdy je obsahem námitky podjatost úYedních osob práv z dovodu jejich ekonomické závislosti zposobené zamstnaneckým, slu~ebním i obdobným pomrem k subjektu, do nho~ je organiza n zasazen pYísluaný správní orgán a jeho~ zájmy mohou být v daném Yízení dot eny, nikoliv jakoukoliv námitku podjatosti týkající se vaech úYedních osob zaYazených do správního orgánu, který vede správní Yízení (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 7. 2019, j. 9 As 70/201934).<br/>[50] S ú inností od 1. 11. 2018 byl správní Yád novelizován zákonem . 176/2018 Sb. a byl do nj nov vtlen § 14 odst. 2, který stanoví, ~e úYední osoba není vylou ena podle odstavce 1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím slu~ebním pomrem nebo pracovnprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku.<br/>[51] PYedevaím, mstský soud správn vyael z toho, ~e ani § 14 odst. 2 správního Yádu nebrání aplikaci výae citovaných závro rozaíYeného senátu k tzv. systémové podjatosti, posiluje vaak doraz na existenci dalaích záva~ných skute ností svd ících pro vylou ení úYedních osob. Rovn~ správní orgány rozhodující v nynjaí vci o námitce podjatosti uvedenou novelu správního Yádu nevnímaly jako zruaení institutu systémové podjatosti. Naopak i po této novele odkazovaly na závry usnesení rozaíYeného senátu . j. 1 As 89/2010  119 a v nm vylo~ená kritéria pYi posuzování námitky aplikovaly. Tento pYístup ostatn ji~ dYíve uplatnil i Nejvyaaí správní soud (rozsudek ze dne 8. 10. 2020, . j. 6 As 171/202066, body 45 a 46).<br/>[52] Je tYeba pYipustit, ~e samotný text § 14 odst. 2 správního Yádu není jednozna ný a je mo~no jej vykládat dvma zposoby. Bu jako potvrzení závro rozaíYeného senátu, které stojí na premise, ~e samotný zamstnanecký i obdobný pomr k subjektu, o jeho~ právech i zájmech je rozhodováno, nezakládá sám o sob dovod pro vylou ení z rozhodování pro podjatost, ale vytváYí tzv. systémové riziko, které ve spojení s dalaími relevantními skute nostmi mo~e vyústit ve vylou ení úYedních osob pro podjatost, nebo jako snahu o popYení tchto judikaturních závro.<br/>[53] Z dovodové zprávy k provedené novele (snmovní tisk . 54, Parlament R, Poslanecká snmovna 20172021, VIII. volební období) vyplývá, ~e  navrhovaná právní úprava se sna~í reagovat na stávající judikaturu, která § 14 správního Yádu vykládá extenzivn . Dovodová zpráva dále dovozuje, ~e pokud existence slu~ebního pomru nebo pracovnprávního nebo jiného obdobného vztahu úYední osoby, která o vci rozhoduje, ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku, jich~ se rozhodovaná vc dotýká, není dovodem systémové podjatosti,  nemo~e být (vzhledem k logickému argumentu a maiori ad minus) pYekro ena kritická míra systémového rizika podjatosti ani pYistoupením dalaí skute nosti, která by jinak (neplatilali by výchozí podmínka) mohla být dovodem systémové podjatosti. Jinými slovy Ye eno, splnní této výchozí podmínky vylu uje, aby dalaí skute nosti (napY. jevy v politické nebo mediální sféYe, zájem vlivných osob na výsledku Yízení), které pYímo nebo nepYímo souvisejí s existencí daného vztahu úYední osoby ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku, byly dovodem systémové podjatosti. Výae uvedené nevylu uje individuální posouzení podjatosti v souladu s dovody uvedenými v § 14 odst. 1 správního Yádu. <br/>[54] Takto pYísn pojatý výklad § 14 odst. 2 správního Yádu by vaak dle Nejvyaaího správního soudu ve svém dosledku vedl k absurdnímu závru o nemo~nosti vylou it úYední osobu v zamstnaneckém pomru rozhodující ve vci, je~ se dotýká státu i územního samosprávného celku v pozici jejího zamstnavatele, a to i pYi existenci okolností, které by jinak dle § 14 odst. 1 správního Yádu byly bez dalaího zjevn dovodem pro konstatování pochybnosti o její nepodjatosti. <br/>[55] Pokud by toti~ ve smyslu dovodové zprávy neml být slu~ební í pracovní pomr ani ve spojení s dalaími okolnostmi k nmu pYistupujícími relevantním kritériem pYi posuzování podjatosti úYední osoby, nebylo by mo~no shledat podjatost ani v pYípadech prokázaného ovlivHování úYední osoby v podob napYíklad finan ní motivace, ae u~ pozitivní (odmnou i jejím pYíslibem) i negativní (pohro~kou sní~ení osobního ohodnocení, nevyplacením odmn apod.) i jakýmkoliv jiným zposobem, který by se promítal do pracovního i slu~ebního pomru úYedních osob (rozvr~ením pracovní doby, schvalováním dovolené, pYidlováním práce i zmnou její organizace, ztrátou jiných pracovních benefito jako napYíklad mo~nost práce z domova atp.). Tyto okolnosti jsou vaak svojí povahou nerozlu n spjaty se slu~ebním pomrem nebo pracovním i obdobným vztahem zposobujícím ekonomickou závislost úYední osoby na státu nebo územním samosprávném celku. <br/>[56] Takový výklad by znamenal, ~e by ve správním Yízení mohly rozhodovat i úYední osoby, u nich~ lze na základ konkrétních skute ností pochybovat o jejich nestrannosti v dané vci, a tedy popYení jedné ze základních zásad správního Yízení (§ 7 správního Yádu). <br/>[57] PYed subjektivn historickým výkladem je proto tYeba upYednostnit výklad systematický, který novelizované ustanovení § 14 odst. 2 správního Yádu umo~ní aplikovat jako integrální sou ást celé právní úpravy. Východiskem pro tento výklad jsou i nadále závry rozaíYeného senátu vyslovené ve vci sp. zn. 1 As 89/2010. Slu~ební i pracovní vztah úYední osoby ke státu nebo územnímu samosprávnému celku sám o sob nezposobuje vylou ení úYední osoby ve vci, v ní~ má stát i územní samosprávní celek svoj vlastní zájem. K tomu musí pYistoupit dalaí okolnosti svd ící tomu, ~e takový zájem mo~e být v dané vci prosazován práv prostYednictvím vztahu ekonomické závislosti úYední osoby na státu i územním samosprávném celku. Provedenou novelu správního Yádu je pak tYeba chápat jako posílení dorazu práv na tyto pYistupující okolnosti. <br/>[58] V projednávané vci st~ovatelé v prvé Yad namítají, ~e mstský soud nevyhodnotil jimi uvádné dovody systémové podjatosti úYedníko Magistrátu hlavního msta Prahy a doklady, které k nim pYedkládali, a konstatoval, ~e se jedná o obecn pojaté podezYení. <br/>[59] Dle st~ovatelo mla podjatost ozna ených úYedních osob vyplývat z prokázaného mimoYádn intenzivního zájmu politického vedení Magistrátu hl. m. Prahy na výsledku Yízení a na urychlení za átku výstavby. Mstský soud vaak konstatoval, ~e takto obecn pojaté podezYení nemo~e pYedstavovat skute nost prokazující mimoYádné riziko systémové podjatosti vaech ozna ených úYedních osob. Soud pYipomnl, ~e v daném pYípad ji~ bylo pravomocn rozhodnuto o umístní stavby, v Yízení o vydání stavebního povolení pak má mnohem vtaí prostor Yeaení konkrétních technických parametro stavby, které vychází z odborných podkladových studií a jiných technických dokumento. St~ovatelé neprokázali, ani netvrdili, ~e by na úYední osoby byl inn ze strany vedení msta tlak, aby rozhodovaly v rozporu s tmito odbornými (závaznými) stanovisky i na základ neúplné stavební dokumentace. Ani z obsahu spisu nic takového nevyplývá. <br/>[60] K tomu musí Nejvyaaí správní soud zdoraznit, ~e soudní Yízení správní je ovládáno dispozi ní zásadou a mstský soud byl vázán ~alobními námitkami tak, jak je st~ovatelé formulovali (§ 75 odst. 2 vta první s. Y. s.). <br/>[61] St~ovatelé ve správním Yízení dokládali lánky a jiná veYejná vyjádYení primátora HYiba a námstka pro dopravu Scheinherra týkající se metra D, která podle nich svd í o eminentním zájmu politického vedení msta na výsledku Yízení. Správní orgány na tyto podklady reagovaly v rozhodnutích o námitkách. V ~alob st~ovatelé tyto závry konkrétn nezpochybHovali, pouze obecn namítali, ~e správní orgány bagatelizovaly jimi pYedlo~ené materiály a nedovodily z nich systémovou podjatost. Konkrétní ~alobní námitky se soustYedily na jiné ásti odovodnní rozhodnutí o námitkách (význam úpravy posobnosti v zákon o drahách a paralelu s rozhodnutím v jiné vci). <br/>[62] Mstskému soudu proto nelze vytknout, ~e nepYezkoumával závry správních orgáno týkající se mediálních vyjádYení a namísto toho se soustYedil na vypoYádání konkrétních námitek, které st~ovatelé podrobn odovodHovali. V ~alob st~ovatelé nevznáaeli ~ádné konkrétní podezYení, na jeho~ základ by ml mstský soud dospt k závru o systémové podjatosti úYedníko magistrátu na základ zásadního zájmu politického vedení msta na výsledku Yízení. Nejvyaaí správní soud proto neshledal rozsudek mstského soudu v této ásti nepYezkoumatelným. <br/>[63] Obecn lze také dodat, ~e Nejvyaaí správní soud ji~ v Yad dYívjaích pYípado konstatoval, ~e veYejná vystoupení politiko jsou v pYípad místn dole~itých i kontroverzních staveb b~ným jevem a korelují s podstatou politiky jako správy vcí veYejných; jakákoliv politická vyjádYení nelze automaticky pova~ovat za dovod podjatosti úYedníko vystupujících v zamstnaneckém i obdobném pomru vo i korporaci, kterou tito politi tí pYedstavitelé zastupují (viz napY. rozsudek ze dne 21. 12. 2018, j. 4 As 302/201855 i ze dne 2. 3. 2017, j. 4 As 219/201635). ZároveH vaak dodal, ~e je v zájmu politických pYedstavitelo vyjadYovat se z hlediska probíhajících Yízení umYen tak, aby nevzbudili pochybnosti o mo~ném zasahování politického vedení samospráv i státu do tchto Yízení (rozsudek ze dne 8. 10. 2020, j. 6 As 171/202066, . 4118/2021 Sb. NSS).<br/>[64] St~ovatelé tvrdili, ~e ve správním spise chybí rozhodnutí ministra dopravy ze dne 9. 6. 2021 o rozkladu proti rozhodnutí Ministerstva dopravy o vznesené námitce podjatosti ve stavebním Yízení, kterým bylo rozhodnutí ministerstva zruaeno a vc mu vrácena k dalaímu Yízení. Toto tvrzení ovaem není pravdivé. Nejvyaaí správní soud ovYil, ~e rozhodnutí je sou ástí spisu správního orgánu I. stupn ( íslo dokumentu 190). Nadto nové rozhodnutí ministerstva o námitce podjatosti vaech úYedních osob Magistrátu hlavního msta Prahy na toto rozhodnutí korektn odkazuje a reflektuje jím vytýkané nedostatky. <br/>[65] St~ovatelé dále nesouhlasí s úvahou, ~e Magistrát hlavního msta Prahy nemo~e být podjatý, neboe zákonodárce mu v zákon o drahách stanovil výlu nou posobnost pro projednávání stavby metra. Takový závr vaak mstský soud neu inil.<br/>[66] K otázce posobnosti Magistrátu hlavního msta Prahy jako~to speciálního stavebního úYadu Nejvyaaí správní soud uvádí následující. Vcná pYísluanost speciálních stavebních úYado ve vcech drah [§ 15 odst. 1 písm. b) stavebního zákona] je rozdlena mezi Magistrát hlavního msta Prahy a Drá~ní úYad (§ 54 odst. 1 a 2 ve spojení s § 57 odst. 1 a 2 zákona o drahách). Magistrát ji vykonává ve vcech tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy, která se nachází na území Prahy, Drá~ní úYad pak ve vcech dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální nacházející se na ostatním území R a také ve vcech ~elezni ních drah, a to i na území hlavního msta Prahy (§ 57 odst. 3 zákona o drahách). Nejedná se tak o výlu nou vcnou pYísluanost Magistrátu hlavního msta Prahy, jak tvrdí ve svém vyjádYení napYíklad osoba zú astnná na Yízení I. <br/>[67] Úvaha, zda zákonem o drahách stanovená pYísluanost Magistrátu hlavního msta Prahy k rozhodnutí jako speciálního stavebního úYadu ve vci dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální vylu uje systémovou podjatost tchto úYedníko, by byla namíst pouze v pYípad, pokud by se jednalo o jediný správní orgán vcn pYísluaný k takovému rozhodnutí a nebyl by jiný správní orgán, který by mohl o vci rozhodnout. To vaak není nynjaí pYípad. Z výae uvedeného je zYejmé, ~e v pYípad vylou ení vaech úYedních osob Magistrátu hlavního msta Prahy pro podjatost by nadYízený správní orgán (Ministerstvo dopravy) postupem dle § 131 odst. 4 správního Yádu (pYedvídaným v § 14 odst. 5 správního Yádu) povYil projednáním a rozhodnutím ve vci práv Drá~ní úYad. Jednalo by se pouze o zmnu místní, nikoliv vcné pYísluanosti správního orgánu. <br/>[68] Mstský soud správn konstatoval, ~e delegaci není mo~né provést na jiný stavební úYad ostatních obcí, které posobnost speciálního stavebního úYadu podle zákona o drahách nevykonávají. Netvrdil vaak, ~e by byla Magistrátu hlavního msta Prahy dána výlu ná vcná pYísluanost k rozhodování ve vcech stavby speciální dráhy, a tedy ~e by výkon státní správy nebylo mo~no vobec delegovat, jak v kasa ní stí~nosti uvádjí st~ovatelé. <br/>[69] Nad rámec výae uvedeného Nejvyaaí správní soud dodává, ~e nelze pYisvd it ani argumentu osoby zú astnné na Yízení I, ~e v pYípad povolování staveb metra bude Magistrát hl. m. Prahy v pYípad pYijetí argumentace st~ovatelo podjatý z podstaty vci v~dy, a dojde tak k vyprázdnní pravomoci svYené mu zákonem o drahách. Takový pohled na vc je vaak pYília pauaalizující. Magistrát jako speciální stavební úYad na úseku drah je obecn pYísluaný k rozhodování o vaech ~ádostech o stavební povolení týkající se speciální dráhy (metra). Nelze, mimo jiné, rozumn pYedpokládat, ~e napYíklad oprava stanice metra, její modernizace a podobn, se svým významem a pozorností, která jí je vnována, vyrovná projektu zcela nové trasy metra. Závr o naplnní hledisek systémové podjatosti mo~e být skute n u inn pouze tam, kde pYistoupí dalaí relevantní skute nosti a jsou také, pYinejmenaím v Yízení pYed správními soudy, v as a Yádn namítány. V této souvislosti nutno dodat, ~e významností stavby jako samostatnou indicií systémové podjatosti st~ovatelé ani neargumentovali. <br/>[70] St~ovatelé mstskému soudu dále vytýkají, ~e poruail princip rozhodování skutkov podobných pYípado bez dovodných rozdílo, neboe nepYihlédl dle jejich názoru k obdobnému pYípadu, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo o vylou ení Yeditele Magistrátu hlavního msta Prahy ve vci stavby pra~ského silni ního okruhu, a poruail tak zásadu rozhodování obdobných otázek obdobn. Ani s touto námitkou se Nejvyaaí správní soud neztoto~Huje. Mstský soud ve svém rozsudku (bod 43) vysvtlil, z jakých dovodo nepova~oval situace za obdobné, a neposoudil proto vc stejn jako v namítaném rozhodnutí týkajícím stavby ásti pra~ského silni ního okruhu. Jedním z argumento bylo práv stanovení posobnosti magistrátu zákonem o drahách, ke kterému se Nejvyaaí správní soud vyjádYil výae. Ostatní dovody, které mstský soud na podporu svého závru o nesrovnatelnosti obou situací snesl, st~ovatelé v kasa ní stí~nosti nerozporují. Nejvyaaí správní soud proto ani z tohoto dovodu neshledal dovod ke kasa nímu zásahu. <br/>[71] Stejn tak mstský soud nepochybil, kdy~ pYi hodnocení námitky podjatosti pYihlédl k charakteru Yízení. Jakkoliv je tYeba obecn souhlasit se st~ovateli, ~e ne~ádoucí ovlivHování úYedních osob mo~e zpochybnit zákonnost kteréhokoliv rozhodnutí nezbytného pro uskute nní dot eného zámru, intenzita takového rizika nebude nutn ve vaech takových Yízeních stejná (srov. napY. rozsudek ze dne 30. 1. 2013, . j. 1 As 89/2010152, bod 32). Rozsudek mstského soudu s tmito závry není v rozporu. To obdobn platí i o otázce míry  odstupu rozhodujících úYedníko od politického vedení msta, jinými slovy, institucionálním uspoYádání územního samosprávného celku a jeho velikosti (viz ji~ uvádné usnesení rozaíYeného senátu . j. 1 As 89/2010  119, bod 66). <br/>[72] Nejvyaaí správní soud uzavírá, ~e mstský soud se Yádn vypoYádal s uplatnnými námitkami týkajícími se podjatosti úYedníko Magistrátu hlavního msta Prahy a kasa ní soud shledal jeho závry zákonnými. <br/><br/>III. B Rozpor stavebního povolení s územním rozhodnutím<br/>[73] St~ovatelé v souvoslosti s touto námitkou pYedevaím vytýkají mstskému soudu nesrozumitelnost a nepYehlednost jeho úvah týkajících se umístní pilotové stny. <br/>[74] Nejvyaaí správní soud se s nimi v tomto hodnocení neztoto~Huje. Z rozsudku mstského soudu je zYejmé, ~e v bod 59 soud rekapituluje obsah závazného stanoviska Magistrátu hl. m. Prahy, kterým bylo potvrzeno závazné stanovisko ÚYadu mstské ásti Praha 4 týkající se ovYení dodr~ení podmínek územního rozhodnutí o umístní stavby dle § 15 stavebního zákona. Na to mstský soud navazuje v bodech 60 a~ 63 uvedením relevantní právní úpravy (zejména práv § 15 stavebního zákona) a v bod 64 pak vlastním hodnocením ~alobní námitky, co~ je zjevné z uvození odstavce formulací  na základ shora uvedených skute ností má soud za dostate n prokázané ... . Tato skute nost byla ostatn zYejmá i st~ovatelom, kteYí se závry mstského soudu vyslovenými v odstavci 64 rozsudku v kasa ní stí~nosti polemizují. <br/>[75] St~ovatelé nesouhlasí se závrem mstského soudu, který uvedl, ~e pilotová stna, která je pYedmtem stavebního povolení, je ve shod s dokumentací pro územní rozhodnutí pYesto, ~e není v dokumentaci k územnímu rozhodnutí konkretizována. <br/>[76] Dle § 79 odst. 1 vta první stavebního zákona rozhodnutí o umístní stavby vymezuje stavební pozemek, umiseuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a ú el, podmínky pro její umístní, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohláaení stavby a pro napojení na veYejnou dopravní a technickou infrastrukturu.<br/>[77] Nejvyaaí správní soud neshledal námitku st~ovatelo dovodnou. Mstský soud popsal, jakým zposobem je v dokumentaci pro územní rozhodnutí zakreslen a popsán stavební objekt I.D 1314, jeho~ sou ástí je stavba zajiatní povrchové zástavby. Zajiatní je Yeaeno podzemními konstrukcemi (clonami z pilotových stn, mikropilotami, roznáaecími prahy), injektá~emi a jinými opatYeními pro omezení pokleso základo budov v poklesové zón stanice. Z dokumentace k územnímu rozhodnutí, jak ji popsal mstský soud, tedy bez pochybností vyplývá, ~e na pozemku p. . X v k. ú Kr  (podél domu v ul. K. . p. X-X) má být umístno opatYení k zajiatní zástavby. Skute nost, ~e v územním rozhodnutí (resp. v dokumentaci k nmu) není konkretizováno, jakým technickým zposobem bude toto opatYení provedeno, neznamená, ~e by stavba zajiatní povrchové zástavby nebyla umístna. Po~adavky na obsah územního rozhodnutí jsou uvedeny v § 79 odst. 1 stavebního zákona a dále konkretizovány v § 9 vyhláaky . 503/2006 Sb., o podrobnjaí úprav územního rozhodování, územního opatYení a stavebního Yádu. Ten mimo nále~itostí uvedených ji~ v § 79 stavebního zákona dále stanoví, ~e rozhodnutí obsahuje katastrální území a parcelní ísla a druh pozemko podle katastru nemovitostí, na nich~ se stavba umiseuje, umístní stavby na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb, ur ení prostorového Yeaení stavby, zejména podorysnou velikost, maximální výaku a tvar a základní údaje o její kapacit a vymezení území dot eného vlivy stavby.<br/>[78] PYi posuzování míry podrobnosti dokumentace k územnímu rozhodnutí lze vyjít ze skute nosti, ~e povolování staveb probíhá v ur itých fázích a ka~dá fáze má vlastní smysl a ú el. K odlianosti ú elu územního a stavebního Yízení lze odkázat na etnou judikaturu Nejvyaaího správního soudu (srov. napY. rozsudek ze dne 22. 5. 2008, . j. 1 As 21/200881, ze dne 15. 12. 2011, . j. 1 As 133/2011127, ze dne 19. 6. 2013, . j. 4 As 7/201330, i ze dne 9. 4. 2014, . j. 10 As 29/201465). Ú elem územního Yízení je posouzení, zda je zámr v souladu s po~adavky stavebního zákona a dalaích provádcích pYedpiso, zejména s obecnými po~adavky na vyu~ívání území, po~adavky na napojení na dopravní a technickou infrastrukturu a po~adavky zvláatních pYedpiso a závazných stanovisek, pYípadn rozhodnutí, dot ených orgáno (§ 90 stavebního zákona). Ú elem stanovisek dot ených orgáno je posouzení zámru z hlediska souladu s veYejnými zájmy chránnými jednotlivými dot enými orgány, mezi nimi také posouzení souladu s územn plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánovaní, které zpravidla provádí orgán územního plánovaní. Jedná se tedy zejména o posouzení zámru z hlediska pYípustnosti jeho umístní v dané lokalit a z hlediska jeho vlivu na okolí. <br/>[79] Konkrétní technické Yeaení ásti stavby v podrobnostech, v jakých je po~adují st~ovatelé, není s ohledem na výae vymezený ú el územního Yízení nutno v dokumentaci pro územní rozhodnutí po~adovat a takový po~adavek nevyplývá ani z vyhláaky . 503/2006 Sb., kterou soud výae citoval. S ohledem na okruh otázek, který se v územním Yízení Yeaí, je toti~ konkrétní zposob, jakým bude zástavba zajiatna, irelevantní. Mstský soud na základ studia relevantní ásti dokumentace k územnímu rozhodnutí správn dospl k závru, ~e dostate n jasn konkretizuje, ~e zástavba bude zajiatna podzemními konstrukcemi, i místo, kde mají být tyto konstrukce umístny. Pokud st~ovatelé nesouhlasili s umístním samotné stavby pro zajiatní zástavby pYi objektu na ulici K., mohli proti nmu brojit v probhu územního Yízení. Pokud by bylo cílem st~ovatelo dosáhnout jiného Yeaení zajiatní zástavby ne~ pomocí pilotové stny, mohli tuto námitku vznést práv v rámci stavebního Yízení, v nm~ bylo toto Yeaení zvoleno. }ádnou takovou námitku vaak st~ovatelé nevznáaí a omezují se na opakování jediného argumentu nedostate né konkretizace pilotové stny v územním rozhodnutí. Tomu vaak Nejvyaaí správní soud nepYisvd il. <br/><br/>III. C Provádní stavby pYed vydáním stavebního povolení<br/>[80] St~ovatelé dále namítají, ~e ~alovaný byl k jejich námitce povinen zjistit skutkový stav týkající se mo~ného zahájení stavby metra D pYed vydáním, resp. nabytím právní moci stavebního povolení. <br/>[81] V této ásti kasa ní stí~nosti je nutno pYisvd it ~alovanému a osob zú astnné na Yízení II ohledn nedostatku argumentace brojící proti posouzení vci mstským soudem. St~ovatelé v kasa ní stí~nosti prakticky nereagují na závry mstského soudu, pouze opakují svoje dovody, které je vedou k pYesvd ení, ~e ~alovaný nepostupoval správn. <br/>[82] Mstský soud k této námitce uvedl, ~e ~alovaný nepochybil, kdy~ podnt k proaetYení, zda jsou dány dovody pro zahájení Yízení o odstranní stavby dle § 129 stavebního zákona, postoupil pYísluanému stavebnímu úYadu a kdy~ na základ podntu nepojal dovodnou pochybnost ohledn skutkového stavu popsaného ve sdlení tohoto stavebního úYadu po provedené kontrolní prohlídce. Zpráva primátora hl. m. Prahy zveYejnná na sociálních sítích, kterou ~alobci podnt odovodHovali, mo~e sice vyvolat dojem, ~e práce na metru D ji~ zapo aly, ale sama o sob podle mstského soudu nezakládá dovodnou pochybnost ohledn povahy provádných prací.<br/>[83] Nejvyaaí správní soud obecn pYedesílá, ~e otázka, zda bylo provádní povolované stavby zahájeno pYedtím, ne~ stavebník získal pravomocné stavební povolení, je otázkou zásadní. Ustálená správní praxe, doktrína i judikatura Nejvyaaího správního soudu toti~ stojí na premise, ~e stavební povolení lze vydat pouze k dosud nezahájené stavb. Jeli stavba zahájena, jedná se o stavbu provádnou bez pravomocného rozhodnutí i opatYení stavebního úYadu, o které ji~ nelze rozhodovat ve stavebním Yízení, nýbr~ pouze v Yízení o odstranní stavby, resp. Yízení o dodate ném povolení stavby dle § 129 stavebního zákona. Pokud by stavba skute n byla zahájena, Yízení o stavebním povolení by se stalo bezpYedmtným a bylo by tYeba je zastavit (rozsudek NSS ze dne 9. 9. 2011, . j. 7 As 92/201193, 27. 9. 2017, . j. 8 As 9/201660, i ze dne 22. 2. 2018, 7 As 70/201729, toto~n PRnCHA P., GREGOROVÁ, J., a kol. Stavební zákon. Praktický komentáY. Praha: Leges, 2017, Cit. dle ASPI, § 115). Vznikneli proto správnímu orgánu dovodná pochybnost, ~e by v jím rozhodované vci tato podmínka nemusela být naplnna, je povinen z úYední povinnosti zjistit skutkový stav týkající se dané podmínky, a to i bez námitky. <br/>[84] Je proto obecn správná námitka st~ovatelo, ~e postoupení podntu stavebnímu úYadu pYísluanému k výkonu stavebního dozoru nezbavuje ~alovaného povinnosti, aby tuto otázku, jeli o ní dovodná pochybnost, pro ú ely jím vedeného Yízení proaetYil, a to pYi dodr~ení práv ú astníko Yízení. Bylo tak zcela na míst hodnotit, zda ~alovanému taková pochybnost, na jejím~ základ by se ml uvedenou otázkou zabývat, vznikla, resp. vzniknout mla. <br/>[85] Mstský soud správn uvedl, ~e dle § 2 odst. 3 geologického zákona zahrnuje geologický prozkum ú elov zamYené geologické práce, jimi~ se zkoumá území v podrobnostech pYesahujících geologický výzkum. Uskute Huje se na základ objednatelem schváleného projektu geologických prací (§ 6 odst. 1 geologického zákona), který neschvaluje orgán veYejné správy ve správním i jiném Yízení. Organizace provádjící geologické práce je pouze povinna pYedat podklady o provádných pracích do 30 dno pYed jejich zahájením eské geologické slu~b, která projekt zaeviduje. <br/>[86] Technická povaha povolované stavby metra, resp. její provádní, je do zna né míry obdobná pracím konaným pYi geologickém prozkumu (v jeho~ rámci jsou také hloubeny i ra~eny aachty a atoly pro zjiatní potYebných skute ností), a toto~ný  tunel tak mo~e mít roznou právní povahu, resp. mo~e být posuzován v rozných právních re~imech (jako~to geologický prozkum dle vypracovaného projektu geologických prací i jako~to stavba podléhající stavebnímu povolení). A koliv se lze pozastavit nad právní úpravou, která umo~Huje hloubení atol i aachet zna ných rozmro v rámci geologického prozkumu bez jakéhokoliv povolení ze strany orgáno veYejné moci, je nutno vyjít z toho, ~e ~alovaný je s ní obeznámen a zároveH je mu známo, ~e geologický prozkum je v rozném rozsahu pravidelnou sou ástí pYíprav podzemních staveb, jak správn poukazuje osoba zú astnná na Yízení II. <br/>[87] Proto pokud st~ovatel d) podlo~il svoj podnt k proaetYení pouze zprávou primátora Prahy ZdeHka HYiba, v ní~ uvádí, ~e se kopou v zemi rozlehlé tunely v rámci nulté fáze výstavby a ~e se jedná o geologický prozkum, který bude dále slou~it pYi samotné výstavb metra, nelze s ohledem na výae uvedené vytknout ~alovanému, ~e nepojal dovodnou pochybnost ohledn splnní podmínek Yízení pro vydání rozhodnutí o odvolání proti stavebnímu povolení. Samotné sdlení uvádí, ~e se jedná o geologický prozkum. Podnt je pYitom podlo~en výlu n tímto facebookovým pYíspvkem primátora a neobsahuje ~ádné jiné tvrzení o tom, ~e by na stavb probíhala jiná ne~ prozkumná innost. A koliv je namíst, aby správní orgány v pYípad mo~ných pochybností postupovaly spíae obezYetn, v nynjaí vci s ohledem na výae popsanou situaci je nutno uzavYít, ~e ~alovaný nebyl povinen tuto otázku dále sám zkoumat a opatYovat si k ní skutková zjiatní, neboe mu pochybnost o splnní podmínek Yízení v jím projednávané vci nevznikla.<br/>[88] }alovanému ani mstskému soudu vaak nelze pYisvd it, ~e by skutkový stav ohledn situace na staveniati vyplynul ze sdlení Magistrátu hlavního msta Prahy ze dne 2. 2. 2022 i z kontrolního protokolu ze dne 17. 12. 2021.<br/>[89] Ze samotného sdlení vyplývá, ~e na základ postoupeného podntu provedl Magistrát hlavního msta Prahy, odbor pozemních komunikací a drah, kontrolní prohlídku na zaYízení staveniat VOOL podél ulice Na Str~i a na zaYízení staveniat PAD4 na kYi~ovatce ulice Budjovická Na Str~i, z ní~ byl sepsán protokol . j. MHMP 2103733/2021. Sdlení dále uvádí, ~e z prohlídky vyplynuly následující skute nosti: <br/>- Jedná se o geologický prozkum realizovaný za ú elem získání potYebných informací o geologické stavb a geotechnických vlastnostech horninového prostYedí v místech budoucí trasy I.D metra. <br/>- Geologický prozkum nepodléhá povolení a umístní stavby ve smyslu stavebního zákona.<br/>- Stavebníkem a vlastníkem stavby je Dopravní podnik hl. m. Prahy.<br/>- Na základ kontrolní prohlídky jednozna n vyplynulo, ~e veakeré provedené a provádné práce slou~í pouze a pYedevaím vlastnímu geologickému prozkumu. Pokud by investor a stavebník usiloval o vyu~ití ji~ hotové konstrukce ostní tunelu pro stavbu budoucích definitivních tunelo stavby I.D metra, patrn by to bylo technicky mo~né, ovaem pouze jako~to nová samostatná investi ní akce realizovaná na základ povolení a zcela odlian provádná. Jinými slovy veakeré sou ásti zbudovaného díla jsou pouze geologickým prozkumem, ~ádná ást stavby tento prozkum nepYekra uje, a práv tomuto ú elu stavba zcela slou~í. <br/>- Speciální stavební úYad si v moment pochybností plynoucích z podntu Pankrácké spole nosti u inil vlastní úsudek na základ kontrolní prohlídky zhotoveného díla a jednozna n uvádí, ~e nedoalo k provádní stavby bez stavebního povolení, ba dokonce neshledal, ~e by jakkoliv jinak byl poruaován zákon. Stavba je geologickým prozkumem a vaechny její sou ástí pln odpovídají povaze takové stavby. To vae bez ohledu na jakákoliv prohláaení pYedstavitelo samosprávy msta i jiných osob.<br/>- Stavební úYad tedy neshledal dovod pro zahájení Yízení o naYízení odstranní stavby. <br/>[90] V Yízení pYed mstským soudem byl dolo~en také samotný protokol z kontrolní prohlídky, z nj~ sdlení vychází. Protokol obsahuje toto~né informace, jaké jsou uvedeny v samotném sdlení, navíc je zapsáno pouze vyjádYení Ing. Michala `eráka, zástupce stavebníka a vlastníka stavby. Ten uvedl, ~e ú elem geologického prozkumu je získání co mo~ná nejpYesnjaích podklado pro potYeby zpracování dalaích stupHo projektové dokumentace. Krom samotného prozkumu je velmi významným úkolem tohoto díla ovYení ú innosti horninových injektá~í a s tím související zmny geomechanických vlastností takto proinjektovaného prostYedí a ovYení kotevní techniky. Dále doplnil detaily týkající se zpracování geologického projektu a uvedl, ~e na míst probíhaly etné kontroly ze strany státní báHské správy. <br/>[91] Z uvedeného shrnutí je zYejmé, ~e sdlení ani protokol neobsahují ~ádný popis situace na stavb, jak správn upozorHují st~ovatelé. Výpovdní hodnota tchto dokumento je tak minimální, neboe jejich obsahem je pouhé právní hodnocení oprávnné úYední osoby, ~e se jedná o geologický prozkum. Není vaak zYejmé, z jakých skute ností toto hodnocení vychází, neboe v protokolu ani sdlení není zachycen ~ádný popis provádné stavby i postupu prací. Z uvedených podklado proto není mo~no init ~ádné závry o skutkovém stavu na staveniati. <br/>[92] Jak ovaem Nejvyaaí správní soud ji~ výae vylo~il, nemlli ~alovaný pochybnost o skutkovém stavu, kterou v nm podnt odkazující na primátorovo sdlení na facebooku nemohl oprávnn vyvolat, nemusel jej zjiaeovat, a to ani sám, ani prostYednictvím stavebního úYadu. Skute nost, ~e sdlení pYesto zmínil jako podklad pro rozhodnutí, pak s ohledem na výae uvedené není vadou, která by mla za následek nezákonnost jeho rozhodnutí.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[93] St~ovatelé se svými námitkami neuspli. Jeliko~ Nejvyaaí správní soud neshledal dovod pro zruaení napadeného rozhodnutí mstského soudu ani z úYední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. Y. s.), zamítl kasa ní stí~nost jako nedovodnou (§ 110 odst. 1 s. Y. s.).<br/>[94] Pro úplnost Nejvyaaí správní soud dodává, ~e a  si vy~ádal nkteré dalaí podklady, které nebyly sou ástí spisové dokumentace, s ohledem na pYijaté rozhodnutí z nich nevycházel, a proto ani nepYistoupil k dokazování. Ve vci rozhodl bez jednání v souladu s § 109 odst. 2 s. Y. s.<br/>[95] O náhrad náklado Yízení Nejvyaaí správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 vtou první a odst. 7 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatelé v Yízení úspch nemli, nemají proto právo na náhradu náklado Yízení. }alovaný ml ve vci plný úspch, nevznikly mu vaak náklady nad rámec b~né úYední innosti, pro e~ se mu náhrada náklado Yízení nepYiznává. Dle § 60 odst. 5 s. Y. s. má osoba zú astnná na Yízení právo na náhradu jen tch náklado, které jí vznikly v souvislosti s plnním povinnosti, kterou jí soud ulo~il. Osobám zú astnným na Yízení soud náhradu náklado Yízení nepYiznal, neboe osobám I a III ~ádnou povinnost neulo~il; osoba zú astnná na Yízení II na výzvu soudu pYedlo~ila dokumentaci geologického prozkumu, ze spisu vaak nevyplývají ~ádné s tím spojené náklady. <br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 2. srpna 2023<br/><br/><br/><br/>JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>