<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 55 A 33/2022- 36 - text</title> </head> <body> ÿþ 6 55 A 33/2022<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn JUDr. Zuzany BystYické a soudco Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíaila v právní vci<br/>~alobkyn: D. M.<br/>bytem X<br/>zastoupená advokátkou Mgr. Evou Decroix, MBA<br/>sídlem Jiráskova 2159/25, 586 01 Jihlava<br/><br/>proti<br/>~alovanému: Krajský úYad Kraje Vyso ina<br/>sídlem }i~kova 1882/57, 586 01 Jihlava<br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 26. 7. 2022, . j. KUJI 65008/2022<br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }alobkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/>1. }alovaný napadeným rozhodnutím ze dne 26. 7. 2022, . j. KUJI 65008/2022, zamítl odvolání ~alobkyn a potvrdil rozhodnutí Magistrátu msta Jihlavy ze dne 30. 5. 2022, . j. MMJ/SPO/97609/2022. Tímto rozhodnutím Magistrát msta Jihlavy nevyhovl ~ádosti ~alobkyn o zmnu pYíjmení z pYíjmení M. na pYíjmení  M. R. , pYi em~ rozhodl tak, ~e se zmna pYíjmení nepovoluje. <br/>II. Shrnutí argumento obsa~ených v ~alob<br/>2. }alobkyn namítla, ~e správní orgány nesprávn posoudily skutkový stav vci a dosply k nesprávnému právnímu posouzení. V rámci správního Yízení ~alobkyn uvedla nkolik dovodo pro zmnu svého pYíjmení  zachování vlastní rodinné linie, prezentování pospolitosti a rodiny s partnerem T. R., s ním~ o ekávala narození dcery, a kone n dovody profesní. <br/>3. Spole n s partnerem T. R. se jako rodi e nezletilé dcery M. (dosud neur eného pYíjmení) hodlají aktivn podílet na jejím vývoji, vyYizovat její úYední zále~itosti nebo s ní cestovat do zahrani í. Odovodnní ~alovaného, ~e nesezdané páry a jejich spole né dti mají b~n rozdílná pYíjmení, pova~uje ~alobkyn za zásah do své osobní a rodinné sféry, v etn poruaení negativního závazku státu nezasahovat do práva na jméno. <br/>4. Zmna pYíjmení na jediné pYíjmení by v jejím pYípad mla za následek pYeruaení viditelnosti jejího díla a naruaení vybudovaných vazeb v umleckém prostYedí. Vý et ~alovaným uvádných známých osob, u nich~ k pYeruaení viditelnosti pYi zmn pYíjmení nedoalo, neznamená, ~e by dané platilo u vaech osob pohybujících se v umlecké sféYe. Tyto osoby (Tatiana Dyková, Vendula Pizingerová, Tereza Ramba, Jennifer Affleck) jsou toti~ známy zejména svým obli ejem. Dílo ~alobkyn ovaem nespo ívá v její osobní prezentaci; ~alobkyn se zabývá choreografií a re~ií tane ních pYedstavení, pohybovým vedením performero a pedagogickou inností. Na své pYíjmení tak má navázány vybudované vazby v umleckém prostYedí.<br/>5. }alobkyn kone n namítla, ~e nevyhovním její ~ádosti doalo k poruaení té~ pozitivního závazku státu, neboe veYejný zájem nebyl dostate n odovodnn a ospravedlnn, a zároveH tím doalo k zásahu do jejích základních práv, konkrétn l. 10 odst. 1 a odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Její ~ádost není v rozporu s ~ádným právním pYedpisem a neexistuje nic, co by svd ilo v její neprospch z dovodu veYejného zájmu. Vá~nost zmny dostate ným zposobem prokázala a ~alovaný selhal pYi posuzování dovodnosti její ~ádosti a veYejného zájmu na stálosti pYíjmení osob. }alobkyn o své povodní pYíjmení nepYijde, pYi em~ identifikace osob je zajiatna pYedevaím pomocí rodných ísel. VeYejný zájem na pYiYazení osoby k rodin nesoucí shodné pYíjmení nemo~e být dot en, neboe ~alobkyn se domáhá toho, aby ji její pYíjmení spojovalo s vlastním díttem a jeho otcem. Na základ výae uvedeného proto navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zruail a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení. <br/>III. VyjádYení ~alované <br/>6. }alovaný ve svém vyjádYení k ~alob odkázal na své rozhodnutí, v nm~ se s námitkami ~alobkyn ji~ vypoYádal. Poukázal té~ na úpravu zákona . 89/2012 Sb., ob anský zákoník, podle ní~ pro výkon rodi ovské odpovdnosti není podstatné, zda mají rodi e a dti stejná pYíjmení. Z § 662 odst. 2 ob anského zákoníku pak dle ~alovaného plyne zYetelný úmysl zákonodárce omezit u~ívání vícero pYíjmení. V pYípad povolení po~adované zmny by doalo ke zvýraznní rozdílu v mo~nostech volby pYíjmení dítte narozeného v man~elství a mimo nj. Závrem ~alovaný navrhl, aby soud ~alobu zamítl.<br/>IV. Posouzení vci<br/>7. }aloba není dovodná.<br/>8. PYíjmení jednotlivce je ústavn chránno lánkem 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen  Listina ). Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 22. 2. 1994 ve vci Burghartz proti `výcarsku, . 16213/90, § 24, vaechna zde uvedená rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva jsou dostupná online z http://hudoc.echr.coe.int) je ochrana pYíjmení sou ástí práva na ochranu soukromého a rodinného ~ivota ve smyslu l. 8 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod.<br/>9. Z tohoto práva vyplývá státu nejen negativní závazek nezasahovat do pYíjmení jednotlivco (stát jednotlivci nesmí naYizovat zmnu pYíjmení), ale i pozitivní závazek umo~nit jednotlivci zmnu pYíjmení, pakli~e tomu nebrání veYejný zájem (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 2. 2016, . j. 2 As 324/2015-16, a rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 11. 1994 ve vci Stjerna proti Finsku, . 18131/91, § 38). ZároveH je vaak tYeba zdoraznit, ~e Evropský soud pro lidská práva dává vnitrostátnímu zákonodárci airoký prostor pro uvá~ení, neboe je vcí zákonodárce, aby v ústavou vyty ených mantinelech rozhodl o vnitrostátní politice úpravy jmen a pYíjmení. Právní úprava zmny jmen a pYíjmení je mezi lenskými státy Rady Evropy zna n odlianá. Nevyhovní ~ádosti o zmnu pYíjmení nicmén proto nemusí zalo~it poruaení tohoto ústavn chránného práva. V ka~dém jednotlivém pYípad je tak tYeba hledat spravedlivou rovnováhu mezi zájmy individuálními a zájmy veYejnými. VeYejným zájmem, který mo~e odovodHovat nevyhovní ~ádosti o zmnu pYíjmení, je napYíklad zájem na jednozna né identifikaci osob, Yádné vedení evidence obyvatelstva nebo pYiYazení osoby k rodin nesoucí shodné pYíjmení.<br/>10. Podobn té~ Ústavní soud ustálen judikuje, ~e veYejná moc je oprávnna zasahovat do základních práv jednotlivce pouze ve výjime ných pYípadech a je-li takový zásah  ospravedlnn ur itým veYejným zájmem, který vaak musí vést v konkrétním pYípad k proporcionálnímu omezení pYísluaného základního práva (nález Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2004, sp. zn. I. ÚS 167/04 i ze dne 4. 11. 2015, sp. zn. IV ÚS 3900/14). Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je tYeba  z mnoha myslitelných výklado zákona [& ] v ka~dém pYípad pou~ít pouze takový, který respektuje ústavní principy (nález Ústavního soudu ze dne 3. 2. 1999, sp. zn. Pl. ÚS 19/98). Orgány veYejné moci mají povinnost  interpretovat a aplikovat právo pohledem ochrany základních práv a svobod (nález Ústavního soudu ze dne 24. 9. 1998, sp. zn. III. ÚS 139/98).<br/>11. U~ívání více pYíjmení upravuje v zákonné rovin § 70 odst. 1 zákona . 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pYíjmení a o zmn nkterých souvisejících zákono, ve znní pozdjaích pYedpiso ( zákon o matrikách ), který taxativn stanovuje podmínky, za nich~ je mo~né více pYíjmení u~ívat. Konkrétn podle § 70 odst. 1 zákona o matrikách platí, ~e  ob an mo~e u~ívat více pYíjmení pouze za tchto podmínek: <br/>a) nabyl-li je podle dYíve platných pYedpiso a je oprávnn je u~ívat podle tohoto zákona, anebo<br/>b) prohlásil-li souhlasn pYi uzavírání man~elství, ~e pYíjmení druhého snoubence u~ívajícího více pYíjmení bude jejich pYíjmením spole ným, anebo<br/>c) prohlásil-li pYi uzavírání man~elství, ~e spolu se spole ným pYíjmením bude u~ívat a na druhém míst uvádt pYíjmení pYedchozí, nebo<br/>d) jde-li o pYíjmení dítte po jeho rodi ích, kteYí jsou oprávnni u~ívat více pYíjmení, nebo<br/>e) nabyl-li je v souvislosti s osvojením. <br/>12. Podle § 72 odst. 1 zákona o matrikách lze  jméno, popYípad jména, nebo pYíjmení, popYípad více pYíjmení, která je fyzická osoba povinna u~ívat, zmnit fyzické osob pouze na základ její ~ádosti, pYípadn ~ádosti jejích zákonných zástupco. <br/>13. Podle § 72 odst. 2 zákona o matrikách se  zmna pYíjmení povolí zejména tehdy, jde-li o pYíjmení hanlivé, nebo smané, nebo je-li pro to vá~ný dovod. <br/>14. V nyní Yeaeném pYípad nespadal dovod ~ádosti o zmnu pYíjmení ~alobkyn pod podmínky zakotvené v § 70 odst. 1 zákona o matrikách. }ádost ~alobkyn tak byla posouzena podle § 72 odst. 2 zákona o matrikách. S ohledem na princip ústavn konformního výkladu a princip prozaYování základních lidských práv je tYeba toto ustanovení vykládat v souladu s výae uvedenou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu.<br/>15. V tomto ohledu ovaem mo~e soud pln vyjít z rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 5. 2011, . j. 1 As 26/2011-55, v nm~ byla posuzována práv ~ádost o zmnu pYíjmení na více pYíjmení a v nm~ Nejvyaaí správní soud provedl ústavnkonformní výklad citovaného ustanovení. Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e  na posuzování ~ádosti o zmnu pYíjmení dle § 72 odst. 2 zákona o matrikách nelze aplikovat § 70 odst. 1 tého~ zákona. To nicmén neznamená, ~e by matri ní úYad neml zohlednit zásadu omezené pYípustnosti u~ívání více pYíjmení, jejím~ vyjádYením je posledn uvedené ustanovení. PYi posuzování ~ádosti o zmnu jediného pYíjmení na více pYíjmení se tato zásada projeví v pYísném zkoumání, zda po~adovaná zmna je odovodnna tak výjime nými skute nostmi, pro n~ neposta í zmna jediného pYíjmení na jiné jediné pYíjmení &  Nejvyaaí správní soud tedy dovodil, ~e zmna pYíjmení dle § 72 odst. 2 zákona o matrikách mo~e spo ívat v nahrazení dosud u~ívaného jediného pYíjmení více pYíjmeními, jen jestli~e to opodstatHuje vá~ný dovod, pro nj~ se o zmnu pYíjmení ~ádá. Vá~ný dovod je povinen tvrdit a prokázat ~adatel. <br/>16. K pojmu  vá~ný dovod Nejvyaaí správní soud uvedl, ~e zákon nikterak neomezuje skupinu pYípado, které lze podYadit pod tento neur itý právní pojem. U~ití neur itého právního pojmu poskytuje dané právní norm zna nou obsahovou pru~nost, umo~Huje zohlednit vaechny okolnosti konkrétního pYípadu a nalézt spravedlivou rovnováhu mezi vá~n mínnou volí ~adatele smYující ke zmn pYíjmení a veYejným zájmem na stálosti pYíjmení osob a snadné identifikaci osob. Vá~né dovody  [m]ohou být motivovány napY. snahou navázat na rodovou tradici (napY. zabránit tomu, aby vymYením rodu  po me i pYestalo být u~íváno pYíjmení rodu v dané linii). Stejn tak to mohou být dovody reagující na nespravedlnosti, které se udály pYedkom ~adatele bhem komunistického re~imu v letech 1948 a~ 1989. Jestli~e je dovod ~ádosti o zmnu pYíjmení spjat s osobou ( i skupinou osob - napY. rodovou linií), která u~ívá více pYíjmení, pak zmna pYíjmení spo ívá v tom, ~e dosavadní pYíjmení je nahrazeno více pYíjmeními. Na druhou stranu nebude zpravidla dovod pro zmnu jediného pYíjmení na více pYíjmení pouze z toho dovodu, ~e napY. otec ~adatele, jeho~ pYíjmení ~adatel u~ívá, zposobil ~adateli vá~nou újmu, a proto ~adatel ji~ dále nechce nést otcovo pYíjmení. V tchto pYípadech, které nejsou motivovány citovým pYilnutím ~adatele k osob v sou asnosti i minulosti u~ívající více pYíjmení, je tYeba zohlednit pYísnost koncepce zákona o matrikách ohledn u~ívání více pYíjmení (& ). K naplnní ú elu ~ádosti v tchto pYípadech posta í zmna jediného pYíjmení na jiné jediné pYíjmení. (viz citovaný rozsudek, body 26 a 27).<br/>17. V projednávané vci soud pYedn konstatuje, ~e napadené rozhodnutí není nezákonné jen proto, ~e se ~alovaný ztoto~nil se závry prvostupHového rozhodnutí a tyto závry do svého rozhodnutí pYevzal. Ob správní rozhodnutí toti~ tvoYí z hlediska soudního pYezkumu jeden celek (srov. usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, . j. 5 Afs 16/2003-56). Správní orgán I. stupn se pYitom zabýval posouzením jednotlivých dovodo ~ádosti o zmnu pYíjmení na str. 4  7 svého rozhodnutí, kde podrobn rozebral jejich vá~nost.<br/>18. Soud se tedy zabýval jednotlivými uvádnými dovody pro zmnu pYíjmení, je~ ~alobkyn ozna uje za vá~né, a dospl k následujícím závrom.<br/>19. }alobkyn nejprve poukazovala na to, ~e se s partnerem hodlají oba aktivn podílet na vývoji nezletilé dcery, vyYizovat její úYední zále~itosti nebo s ní cestovat do zahrani í. K tomu soud ve shod se správními orgány uvádí, ~e výkon rodi ovské odpovdnosti (rodi ovských povinností a práv) není nijak závislý na rozdílnosti pYíjmení rodi o a dítte. Rodi ovská odpovdnost vzniká rodi om narozením dítte a zaniká nabytím zletilosti dítte zcela bez ohledu na shodnost, tvar, po et i vobec existenci pYíjmení dítte a rodi o (viz § 858 ob anského zákoníku). Bez ohledu na pYípadnou (dnes zcela b~nou) rozdílnost pYíjmení, se tak v daném pYípad mohou jak ~alobkyn, tak její partner, aktivn podílet na výchov nezletilé dcery, v etn uvádných návatv lékaYe, cest do zahrani í, vyYizování úYedních zále~itostí atd. Pro ilustraci lze uvést, ~e napY. pYi vyYízení prvního ob anského prokazu pro nezletilé dít bude konkrétní rodi  potYebovat rodný list, ae u~ sdílí i nesdílí s daným díttem stejné pYíjmení (viz § 12 a § 67 odst. 1 zákona . 269/2021 Sb., o ob anských prokazech). Do výkonu rodi ovské odpovdnosti ~alobkyn a jejího partnera podoba pYíjmení nijak nezasahuje. Odhodlání ~alobkyn a jejího partnera aktivn se podílet na rodi ovské odpovdnosti vo i své dceYi je tak jist chvályhodné, avaak zjevn se nejedná o vá~ný dovod pro zmnu pYíjmení ~alobkyn na dv pYíjmení ve smyslu § 72 odst. 2 zákona o matrikách. <br/>20. }alobkyn dále argumentovala, ~e z profesních dovodo není v jejím pYípad (a v pYípad partnera) mo~ná zmna jejich pYíjmení na jediné pYíjmení. }alovaný argumentoval, ~e u významných osob jako napY. Tatiany Dykové, Terezy Ramba i dalaích nedoalo k pYeruaení viditelnosti a vybudovaných vazeb. Soud se ztoto~Huje s ~alobkyní, ~e argumentace ~alovaného není na její pYípad zcela pYiléhavá. }alovaným uvádné osoby jsou toti~ známé zejména prostYednictvím svých tváYí, zatímco ~alobkyn se zabývá choreografií a re~ií tane ních pYedstavení, pohybovým vedením performero a pedagogickou inností. Na druhé stran vaak soud v uvádném profesním dovodu neshledává, ve shod se správními orgány, vá~nost dovodu ve smyslu § 72 odst. 2 zákona o matrikách, potYebného pro povolení zmny pYíjmení na dv pYíjmení. }alobkyni toti~ nikdo ke zmn pYíjmení nenutí, a tudí~ ze strany státu není nepovolením po~adované zmny jakkoliv zasahováno do ~alobkyní vybudovaných vazeb v umleckém prostYedí. Naopak paradoxn vyhovní ~ádosti ~alobkyn o zmnu jejího  v umleckém svte známého  pYíjmení na pYíjmení dv by spíae mohlo vést k naruaení viditelnosti ~alobkyn, neboe známá podoba jejího pYíjmení by ji~ neexistovala. Argumentace ~alobkyn proto není pYesvd ivá. Krom toho soud poznamenává, ~e si ~alobkyn mo~e zvolit své dosavadní pYíjmení jako umlecké pYíjmení (napY. jako Lucie Bílá), které bude odliané od jejího skute ného pYíjmení (spole ného s partnerem a dcerou). Stejn mo~e ale postupovat i její partner.<br/>21. Soud shrnuje, ~e ve své podstat je ~ádost ~alobkyn vyvolána narozením dcery. }alobkyn zYejm pova~uje za vhodné vyYeait dopady této skute nosti do svého ~ivota tak, ~e dcera bude mít dv pYíjmení po matce i po otci. Toho se pak sna~í docílit nejprve zmnou svého pYíjmení (srov. k tomu výslovn vyjádYení partnera ~alobkyn ze dne 6. 5. 2022). Jak ovaem bylo výae uvedeno, pYíjmení dcery ~alobkyn, ae u~ bude jakékoliv, nemá ~ádný vliv na rozsah a výkon rodi ovské odpovdnosti ani na umleckou kariéru ~alobkyn. Krom toho v dob rozhodování ~alovaného nebylo toto pYíjmení ur eno. Nebyla zde tedy ani rozdílná pYíjmení matky a dcery, na nich~ byla ~ádost ~alobkyn o zmnu pYíjmení nutn postavena. Pokud by toti~ dcera mla ur eno stejné pYíjmení jako ~alobkyn, postrádaly by oba ~alobkyní uvádné dovody pro zmnu pYíjmení opodstatnní.<br/>22. }alobkyn té~ namítla, ~e se správní orgány nezabývaly posuzováním vá~ností jí uvádných dovodo a veYejného zájmu stojícího na druhé stran. Soud vnímá, ~e v rozhodnutích správních orgáno není toto porovnávání detailn rozebráno, avaak z celkového pohledu na daná rozhodnutí je patrné, ~e i veYejným zájmem se správní orgány zabývaly (viz odstavec za ínající na Yádku 5, str. 7 rozhodnutí správního orgánu I. stupn a str. 4 napadeného rozhodnutí). Je tak zYejmé, ~e správní orgány pYi rozhodování posouzení tchto dvou stran  mince provedly. VeYejný zájem na stálosti pYíjmení a výjime nosti dovodo, u kterých má být zmna pYíjmení povolována, vaak v konkrétním pYípad pYevá~il nad ~alobkyní uvádnými dovody pro zmnu pYíjmení. Ty soud ve shod se správními orgány neshledává vá~nými ve smyslu § 72 odst. 2 zákona o matrikách. <br/>23. Nevyhovní ~ádosti ~alobkyn o zmnu pYíjmení nelze s ohledem na výae popsané konkrétní hodnocení vci vnímat jako poruaení l. 10 Listiny, neboe právní úprava zmny pYíjmení není nastavena tak, ~e by zmnu pYíjmení ml správní orgán povolit v~dy bez dalaího. Jak ostatn uvedl i Evropský soud pro lidská práva ve vci Stjerna proti Finsku, nevyhovní ~ádosti nemusí v~dy pYedstavovat poruaení chránných práv. <br/>24. Závrem ~alobkyn odkázala na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 6. 2019, . j. 57 A 30/2019-60, podle nho~  pokud není ve správním Yízení zjiatno, ~e ~ádost o zmnu pYíjemní je odovodnna dovody skrývajícími jiné, zákonem nedovolené, dovody, neml by správní orgán zmn pYíjmení v zásad bránit . Kasa ní stí~nost proti tomuto rozsudku byla sice zamítnuta rozsudkem Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 1. 2020, . j. 9 As 220/2019-28; ten vaak zna n airoké závry krajského soudu korigoval s tím, ~e je v~dy tYeba prokázat vá~ný dovod pro zmnu pYíjmení (viz body 34 a 35). Skutkové okolnosti vci Yeaené Krajským soudem v Plzni a Nejvyaaím správním soudem pak byly odliané od pYípadu ~alobkyn. Sice se jednalo o ~ádost o zmnu jednoho pYíjmení na dv, nicmén tuto ~ádost podali man~elé poté, co si pYi uzavYení sHatku ponechali svá povodní pYíjmení. Dovody, které man~elé uvádli, pak byly odliané do dovodo a motivo prezentovaných ~alobkyní. }alobkyní citovanou vtu proto nelze vytrhávat z kontextu uvedeného pYípadu a init z ní obecné závry. <br/>V. Závr a náklady Yízení<br/>25. Soud tedy shledal námitky ~alobkyn neopodstatnnými. Jeliko~ v Yízení nevyaly najevo ani ~ádné vady, k nim~ musí soud pYihlí~et z úYední povinnosti, zamítl ~alobu jako nedovodnou podle § 78 odst. 7 s. Y. s.<br/>26. O náhrad náklado Yízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. Y. s., podle nho~ nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobkyn ve vci úspch nemla, a proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jako~to úspanému ú astníku Yízení právo na náhradu náklado Yízení pYísluaelo, náklady Yízení nad rámec jeho b~né administrativní innosti nevznikly.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 27. ervna 2023<br/>JUDr. Zuzana BystYická v. r.<br/>pYedsedkyn senátu<br/></body> </html>