<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 A 121/2020- 94 - text</title> </head> <body> ÿþ46 10 A 121/2020<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Mstský soud v Praze rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn JUDr. Ing. Viery Hor icové a soudco JUDr. Jaromíra Klepae a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní vci<br/>~alobkyn: AURES Holdings a.s.<br/> sídlem Dopraváko 874/15, Praha 8 - imice<br/> zastoupena JUDr. Josefem Donátem, LL.M., advokátem<br/> sídlem Na Pankráci 1683/127, Praha 4<br/>proti<br/><br/>~alovanému: ÚYad pro ochranu osobních údajo<br/> sídlem Pplk. Sochora 27, Praha 7<br/><br/>v Yízení o ~alob proti rozhodnutí pYedsedkyn ~alovaného ze dne 26. 8. 2020, . j. OOU-03916/19-49,<br/>takto:<br/>I. Rozhodnutí pYedsedkyn ÚYadu pro ochranu osobních údajo ze dne 26. 8. 2020, . j. OOU-03916/19-49 se zruauje a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobkyni do tYiceti dno od právní moci tohoto rozsudku náhradu náklado Yízení ve výai 15 342 K  k rukám JUDr. Josefa Donáta, LL.M., advokáta.<br/>Odovodnní:<br/>I. PYedmt sporu<br/>1. }alobkyn se podanou ~alobou domáhala pYezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí pYedsedkyn ~alovaného, jím~ byl zamítnut rozklad ~alobkyn proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 6. 3. 2020, . j. UOOU-03916/19-42 (dále jen  prvostupHové rozhodnutí ) a prvostupHové rozhodnutí potvrzeno.<br/>2. PrvostupHovým rozhodnutím ~alovaný uznal ~alobkyni vinnou ze spáchání pYestupku podle § 11 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona . 480/2004 Sb., o nkterých slu~bách informa ní spole nosti a o zmn nkterých zákono (zákon o nkterých slu~bách informa ní spole nosti) v souvislosti se zasláním obchodních sdlení ve smyslu § 2 písm. f) zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, neboe opakovan aíYila elektronickými prostYedky obchodní sdlení tím, ~e<br/>A. zaslala obchodní sdlení v rámci rozesílky emailové kampan realizované dne 8. 6. 2017 z elektronické adresy <novinky@aaanacestach.cz> s odkazem na <www.aaaauto.cz> a pYedmtem obchodního sdlení  OS: Letní sní~ení splátek! UaetYete a~ 2000 K  msí n , a to minimáln na 4 344 emailových adres,<br/>B. zaslala ve dnech 8. 2. 2017, 11. 7. 2017, 13. 7. 2017, 27. 7. 2017, 8. 8. 2017, 16. 8. 2017, 6. 9. 2017, 11. 9. 2017, 19. 9. 2017, 8. 10. 2017, 25. 10. 2017, 7. 11. 2017, 27. 12. 2017, 15. 3. 2018, 23. 8. 2018 z emailových adres a telefonních ísel uvedených ve výroku prvostupHového rozhodnutí na emailové adresy a telefonní ísla rovn~ uvedené ve výroku prvostupHového rozhodnutí obchodní sdlení obsahující nabídky zbo~í a slu~eb, resp. související s nákupem a prodejem zánovních i ojetých vozidel v etn mo~né nabídky servisu, financování i ocenní vozidel s odkazem na <www.aaaauto.cz> a <www.kupujeme-auta.cz>,<br/>C. zaslala ve dnech 6. 1. 2017, 10. 3. 2017, 11. 4. 2017, 5. 12. 2017 z emailových adres uvedených ve výroku prvostupHového rozhodnutí na emailové adresy rovn~ uvedené ve výroku prvostupHového rozhodnutí obchodní sdlení v postavení aiYitele - zadavatele rozesílek obchodních sdlení, konkrétn u subjekto Tereza Bauerová a Nejefektivnjaí reklama s.r.o.,<br/>D. zaslala ve dnech 28. 5. 2018, 31. 5. 2018, 24. 7. 2018 a 19. 1. 2019 z emailové adresy a telefonních ísel uvedených ve výroku prvostupHového rozhodnutí na emailovou adresu a telefonní ísla rovn~ uvedené ve výroku prvostupHového rozhodnutí, obchodní sdlení obsahující nabídky zbo~í a slu~eb, resp. související s nákupem a prodejem zánovních i ojetých vozidel s odkazem na <www.aaaauto.cz>,<br/>pYi em~ adresáti tchto sdlení nedali se zasíláním obchodních sdlení, ím~ ~alobkyn poruaila povinnost stanovenou v § 7 odst. 2 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti vyu~ít podrobnosti elektronického kontaktu za ú elem aíYení obchodních sdlení elektronickými prostYedky pouze ve vztahu k u~ivatelom, kteYí k tomu dali pYedchozí souhlas.<br/>Za uvedené jednání ulo~il ~alovaný prvostupHovým rozhodnutím ~alobkyni podle § 35 písm. b) zákona . 250/2016 Sb., o odpovdnosti za pYestupky a Yízení o nich (dále jen  zákon o odpovdnosti za pYestupky ) a § 11 odst. 2 písm. b) zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti pokutu ve výai 6 000 000 K  a povinnost nahradit náklady Yízení ve výai 1 000 K .<br/>II. Napadené rozhodnutí<br/>3. PYedsedkyn ~alovaného v úvodu napadeného rozhodnutí konstatovala, ~e Yízení se ~alobkyní, v nm~ bylo vydáno prvostupHové rozhodnutí, bylo zahájeno na základ kontrolních zjiatní, která byla výsledkem kontroly provedené ve dnech 7. 9. 2017 a~ 4. 9. 2019 a dalaích podnto týkajících se zasílání nevy~ádaných obchodních sdlení, které ~alovaný obdr~el od tYetích osob. Dále pYedsedkyn ~alovaného zrekapitulovala výrok prvostupHového rozhodnutí a shrnula do jednotlivých bodo (A a~ F) rozkladové námitky ~alobkyn, které uplatnila v rozkladu proti prvostupHovému rozhodnutí.<br/>4. Jako bod A ozna ila pYedsedkyn ~alovaného námitky ~alobkyn, ~e prvostupHové rozhodnutí je nepYezkoumatelné a vnitYn rozporné, neboe ~alovaný v prvostupHovém rozhodnutí na jednu stranu uvádí, ~e prokázání souhlaso se zasíláním obchodních sdlení zále~í zcela na ~alobkyni, a po ~alobkyni nepo~aduje, aby pro tento ú el pou~ívala metodu double opt-in, ani dolo~ení nahrávek hovoro. Sou asn vaak ~alovaný shledal souhlasy se zasíláním obchodních sdlení dolo~ené ~alobkyní neprokazatelnými, neboe ~alobkyn nepou~ívala pYi jejich získávání metodu double opt-in, ani neuchovávala nahrávky telefonních hovoro. Z odovodnní prvostupHového rozhodnutí pYitom není zYejmé, pro  ~alovaný pova~oval pYedlo~ené souhlasy za neprokazatelné, ani jaké jiné zposoby prokázání souhlasu jsou podle ~alovaného pYípustné. }alovaný rovn~ v prvostupHovém rozhodnutí nevypYádal námitku ~alobkyn, ~e takové uchovávání telefonních hovoro by bylo v rozporu se zásadou minimalizace osobních údajo dle l. 5 odst. 1 písm. c) naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochran fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajo a o volném pohybu tchto údajo a o zruaení smrnice 95/46/ES (obecné naYízení o ochran osobních údajo) [dále jen  GDPR ].<br/>5. Jako bod B ozna ila pYedsedkyn ~alovaného námitku ~alobkyn, ~e skutková zjiatní ~alovaného obsa~ená v prvostupHovém rozhodnutí jsou neúplná a nesprávná. }alovaný toti~ na základ nedolo~ení po~adovaných podklado ~alobkyní ke vzorku 1 % emailových adres z ~alovaným posuzované rozesílky dovodil, ~e ~alobkyn neprokázala právní tituly pro zasílání obchodních sdlení k celé zbývající ásti rozesílky (k 459 523 emailovým adresám), a to zohlednil pYi stanovení výae pokuty jako pYit~ující okolnost. }alobkyn pYitom v probhu kontroly pYedlo~ila databázi v etn dokumento dokládajících zákaznický vztah a detailní popis proceso získávání a evidence souhlaso se zasíláním sdlení prostYednictvím hovoro a prostYednictvím webového formuláYe i toho, jak se souhlasy propisují do databáze. Lze pYitom pYedpokládat, ~e pYevá~ná ást adresáto této rozesílky byli zákazníci ~alobkyn, u kterých vaak na základ rozhodnutí o zkrácení dob uchování osobních údajo byly údaje o jejich nákupu vymazány. Pokud jde o vybraný vzorek 1 % kontakto, vtaina z nich existenci právního titulu pro zasílání obchodních sdlení nikdy nerozporovala a nepodala proti jejich zasílání stí~nost. Presumpce neexistence titulu pro celou rozesílku na základ vzorku 1 % je tak v rozporu se zásadou materiální pravdy.<br/>6. Jako bod C ozna ila pYedsedkyn ~alovaného námitky ~alobkyn, ~e závry ~alovaného o absenci oprávnní ~alobkyn k rozesílání obchodních sdlení uvedené v prvostupHovém rozhodnutí jsou nesprávné. }alobkyn v této souvislosti optovn uvedla, ~e ~alovaný byl ochoten uznat pouze double opt-in souhlas. }alobkyn pYitom v souladu s pokyny Pracovní skupiny WP29 [Pracovní skupiny zYízené podle l. 29 smrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. 10. 1995 o ochran fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajo a o volném pohybu tchto údajo (dále jen  smrnice 95/46/ES )] ukládá pYi udlení souhlasu informace o relaci v rozsahu IP adresy zaYízení, pYíp. identifikátor cookie, co~ dokládá tabulkou tYídnou do tYí sloupco obsahující celkem 2 251 emailových kontakto v~dy s pYísluanou informací  IP adresa a  Datum zpracování souhlasu v CRM . }alobkyn nesouhlasila s názorem ~alovaného, ~e by souhlasy se zasíláním obchodních sdlení ztrácely po nkolika msících bez reakce sílu a sdlení by pak mohlo být vnímáno jako obt~ující. Platnost souhlasu z asového hlediska není zákonem ani samotným souhlasem omezena. }alobkyn také nesouhlasila se závry ~alovaného pYi posouzení otázky svobody a dobrovolnosti udlení souhlasu prostYednictvím webového formuláYe, neboe popisuje-li ~alovaný v napadeném rozhodnutí podobu formuláYe, u nj~ je zaakrtávací pole souhlasu automaticky pYedvyplnno, mohlo se jednat o chybu v systému v okam~iku místního aetYení ~alovaného, nikoli dob sbru pYísluaných osobních údajo ~alobkyn. Co se tý e prokazování souhlasu udlovaného bhem telefonního hovoru, i v tomto pYípad postupuje v souladu s pokyny Pracovní skupiny WP29 a operátorky call centra mají postupovat podle interního pokynu, podle kterého zapíaí souhlas do databáze a~ po Yádném vysvtlení mo~ného vyu~ití kontaktních údajo volajícímu. Nkterá ~alobkyní zasílaná sdlení ani nebylo mo~no pova~ovat za obchodní sdlení, neboe se jednalo o reakci na poptávku zákazníka a nebyla rozesílána z kontakto u~ívaných pro kampan, nýbr~ z kontakto konkrétních osob. }alobkyn nemo~e nést odpovdnost za obchodní sdlení zasílaná prostYednictvím jejích partnero. Zákon o nkterých slu~bách informa ní spole nosti nevymezuje pojem  aiYitel a neupravuje povinnosti i odpovdnost osoby, která si u tYetí strany objedná rozesílku obchodních sdlení. Jako zadavatel proto nemo~e ~alobkyn za rozesílku odpovídat.<br/>7. Jako bod D ozna ila pYedsedkyn ~alovaného námitky ~alobkyn týkající se výae ulo~ené pokuty. }alobkyn v této souvislosti znovu uvedla, ~e ~alovaný na základ nedolo~ení právního titulu ke vzorku 1 % emailových adres z posuzované rozesílky dovodil, ~e ~alobkyn neprokázala titul pro zasílání sdlení ke zbývající ásti celé rozesílky (tedy k 459 779 emailovým adresám), ani~ by vaak v tomto rozsahu provádl dokazování. V pYípad nkterých emailových adres, na které byla sdlení zaslána, se nemohlo jednat o opakované zasílání, neboe u 18 adresáto se jednalo fakticky o adresáta jednoho, správce domén <xko.cz> a <xmail.cz>. }alobkyn také nemo~e být pova~ována za profesionála v oboru, v nm~ dochází ke zpracování osobních údajo. Hlavní inností ~alobkyn je obchodování s vozidly a nikoliv marketing i poskytování online slu~eb a rozesílání obchodních sdlení je pouze jednou z vedlejaích inností.<br/>8. Jako bod E ozna ila pYedsedkyn ~alovaného námitku ~alobkyn, ~e prvostupHovým rozhodnutím bylo zasa~eno do legitimního o ekávání ~alobkyn, neboe v jiných pYípadech ~alovaný ukládal za obdobné jednání pokutu v ni~aí výai a není zYejmé, pro  v pYípad ~alobkyn rozhodl jinak.<br/>9. Jako bod F ozna ila pYedsedkyn ~alovaného námitku ~alobkyn, ~e ~alovaný pYi opatYování podklado pro vydání rozhodnutí posupoval v rozporu se základními zásadami innosti správních orgáno. Zejména postupoval v rozporu se zásadou hospodárnosti a kladl na ~alobkyni nepYimYené po~adavky na sou innost, které by pYedstavovaly nepYimYené asové a finan ní zatí~ení. PYevá~ná ást odovodnní prvostupHového rozhodnutí, jím~ shledal ~alovaný ~alobkyni odpovdnou za vytýkané jednání, se pYitom zakládá práv na údajném nesplnní tchto nepYimYených po~adavko ~alobkyní. }alovaný po~adoval po ~alobkyni prokázání právních titulo k 4 600 emailovým adresám, a to záznamy hovoro, potvrzující emaily a v pYípad kontakto získaných v souvislosti s prodejem dolo~ení kupní smlouvy, faktury i obdobných doklado. }alovaný pYitom nespecifikoval, ~e by jako dostate né pova~oval dolo~ení údajo o relaci, pYitom vaak v napadeném rozhodnutí uvádí, ~e proces exportu údajo ze systému není automatizovaný a zabral by mnoho asu. }alovaný ani neuvedl, jaké konkrétní informace po ~alobkyni po~aduje, a proto z podstaty vci nemohla jeho po~adavkom vyhovt.<br/>10. K námitkám zahrnutým pod bodem A pYedsedkyn ~alovaného uvedla, ~e aíYení obchodních sdlení elektronickými prostYedky je regulováno zákonem o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, v nm~ jsou zapracovány pYísluané pYedpisy Evropské unie, zejména smrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. 6. 2000 o ur itých aspektech slu~eb informa ní spole nosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitYního trhu a smrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. 7. 2002 o zpracování osobních údajo a ochran soukromí v odvtví elektronických komunikací (dále jen  smrnice 2002/58/ES ). Zjevnou snahou zákonodárce bylo omezení aíYení pYedem nevy~ádaných obchodních sdlení, které jejich adresát nemohl rozumn o ekávat. Sou asn je v této právní úprav patrný doraz na pYenos povinností na aiYitele sdlení, transparentnost takové jeho innosti a minimalizaci finan ních i asových náklado adresáta sdlení, neboe se jedná o sdlení, která si nevy~ádal a která jej asto pouze obt~ují. Z ustanovení § 7 i § 11 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti jednozna n vyplývá, ~e o ekávání adresáta, ~e mu budou zasílána nevy~ádaná obchodní sdlení, je zalo~eno primárn na jeho souhlasu s jejich zasíláním. Jeliko~ z l. 2 písm. f) smrnice 2002/58/ES vyplývá, ~e souhlas osoby pou~ívající veYejn dostupnou slu~bu elektronické komunikace se zpracováním jejích osobních údajo odpovídá souhlasu dle l. 2 písm. h) smrnice 95/46/ES, je vzhledem k jejímu zruaení namíst podle l. 94 odst. 2 GDRP aplikovat pYísluaná ustanovení GDRP. Z l. 4 odst. 11 GDPR pYitom vyplývá, ~e souhlas osoby se zpracováním osobních údajo musí být svobodný, konkrétní, informovaný a musí být u inn jednozna ným prohláaením i jiným zjevným potvrzením a z l. 7 odst. 1 GDPR povinnost správce osobních údajo dolo~it, ~e byl souhlas s jejich zpracováním dán. Povinnost prokázat vznik vztahu s adresátem nevy~ádaných obchodních sdlení v souladu s GDRP vyplývá rovn~ i z § 7 odst. 3 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti. <br/>11. }alobkyn byla ~alovaným k prokázání existence souhlaso i zákaznických vztaho, na jejich~ základ zasílala obchodní sdlení jednotlivým adresátom, opakovan vyzývána, avaak jejich existenci neprokázala. }alobkyn pouze dolo~ila popis jednotlivých zposobo jejich získávání a uchovávání, ty vaak existenci a validitu souhlaso nezaru ují, neboe v rámci Yízení bylo zjiatno, ~e je mo~né, aby byl do systému ~alobkyn zaznamenán souhlas se zpracováním osobních údajo a zasíláním obchodních sdlení, a koliv volající uvedl výslovný nesouhlas, i byly zaznamenány údaje k osob zcela odliané od osoby volající, nebo byl do systému propsán souhlas zákazníka, který souhlas odmítl dát v rámci jím realizovaného nákupu. Ani tabulka pYedlo~ená v rámci rozkladu takový dokaz nepYedstavuje, neboe z ní nevyplývá, ~e by v ní uvedení adresáti udlili souhlas se zasíláním sdlení. Jeliko~ ~alobkyn nepYedlo~ila v Yízení ~ádné dokazy prokazující souhlasy adresáto se zasíláním sdlení, nelze s ohledem na tuto skute nost prvostupHové rozhodnutí ani pova~ovat za vnitYn rozporné z ~alobkyní namítaného dovodu, ~e by ~alovaný respektoval pouze jím doporu ovaný zposob prokazování, neboe prvostupHové rozhodnutí je zalo~eno práv na závru, ~e ~alobkyní ~ádný dokaz pYedlo~en nebyl. Z tohoto dovodu také nemá z hlediska posouzení odpovdnosti ~alobkyn za vytýkané jednání ~ádnou relevanci konstatování ~alovaného uvedené v napadeném rozhodnutí, ~e i pYes udlený souhlas se zasíláním sdlení je tYeba pYihlí~et k tomu, ~e preference osob se v probhu asu mní a obchodní sdlení po dlouhé proluce mohou být vnímána jako obt~ující, a ~e bylo zjiatno, ~e pYi vyplHování webového formuláYe je pole, jeho~ prostYednictvím je udlován souhlas se zasíláním marketingových sdlení, je  pYedzaakrtnuto , co~ nepYedstavuje aktivní úkon adresáta. Z prvostupHového rozhodnutí je zjevné, ~e ~alovaný na nm své závry nestavl a tato konstatování mla toliko informa ní a upozorHující charakter.<br/>12. K námitce zahrnuté pod bodem B pYedsedkyn ~alovaného uvedla, ~e dle výroku prvostupHového rozhodnutí byla ~alobkyn shledána odpovdnou pouze za rozesílání obchodního sdlení v rámci emailové kampan realizované dne 8. 6. 2017 na 4 344 emailových adres, tedy v rozsahu pln podlo~eném spisovým materiálem. Není proto pravdou, ~e by ~alovaný v prvostupHovém rozhodnutí dospl k závru, ~e ~alobkyn neprokázala právní tituly k celé rozesílce. V této souvislosti bylo pouze pYihlédnuto k vysokému procentu chybovosti vzorku, pYi em~ s ohledem na vysoký po et adresáto a systémovost pochybení lze skute n pova~ovat reálné mno~ství zasa~ených adresáto za daleko vyaaí.<br/>13. K námitkám zahrnutým pod bodem C pYedsedkyn ~alovaného uvedla, ~e námitky, ~e ~alobkyn postupovala pYi získávání souhlaso v souladu s pokyny Pracovní skupiny WP29, ~alovaný byl vaak ochoten uznat pouze double opt-in souhlas, pYi em~ ~alobkyn a ~e operátorky call centra mají postupovat podle interního pokynu, podle kterého zapíaí souhlas do databáze a~ po Yádném vysvtlení mo~ného vyu~ití kontaktních údajo volajícímu, se týkají závro ~alovaného o prokázání získání souhlaso se zasíláním obchodních sdlení. Jedná se tak námitky, kterými se pYedsedkyn ~alovaného zabývala ji~ pYi vypoYádání námitek zahrnutých pod bodem A.<br/>14. Dále pYedsedkyn ~alovaného uvedla, ~e z rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, . j. 1 As 136/2019 - 38 vyplývá, ~e pYi posuzování otázky, zda ur ité sdlení naplHuje defini ní znaky obchodního sdlení ve smyslu § 2 písm. f) zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, je namíst aplikovat závry, které tento soud vyslovil v rozsudku ze dne 22. 7. 2010, . j. 5 As 48/2009 - 76 ve vztahu k posuzování otázky, zda ur ité jednání naplHuje znaky aíYení reklamy. To znamená, ~e naplnní defini ních znako vymezených v § 2 písm. f) zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti se hodnotí výhradn z objektivních hledisek a není pYitom rozhodné, zda se o ekávaný výsledek ve form reálné podpory zbo~í, slu~eb i image dostavil.<br/>15. Hlavní inností ~alobkyn je obchodování s vozidly. Pokud ve sdleních zasílaných elektronickou cestou adresátom nabízela své slu~by spojené s prodejem automobilu, pak nepochybn cílem takového sdlení byl mimo jiné její ekonomický prospch. Je pYitom irelevantní, ~e tyto zprávy posílali konkrétní osoby, a nikoliv automatizovaný systém, pYípadn z jakého ísla byla sdlení zasílána. Ze shromá~dného spisového materiálu pYitom vyplývá, ~e nkteYí adresáti dokonce výslovn pYedem uvedli, ~e si nepYejí být jakýmkoliv autobazarem kontaktováni. Zcela evidentn tak jednalo o obchodní sdlení ve smyslu § 2 písm. f) zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, které bylo také i sdlením nevy~ádaným.<br/>16. Dále pYedsedkyn ~alovaného uvedla, ~e je pravda, ~e zákon o nkterých slu~bách informa ní spole nosti pYímo nedefinuje osobu aiYitele obchodního sdlení. Není vaak pravdou, ~e by tento zákon neupravoval povinnosti osoby, která si u tYetí strany objedná rozesílku obchodních sdlení, neboe i tato osoba je jejich aiYitelem. Pojmy aíYení a faktické odesílání nejsou pojmy toto~né a zákon o nkterých slu~bách informa ní spole nosti mezi nimi rozliauje. Jejich význam i smysl lze jednozna n dovodit. PYi interpretaci § 2, § 7 a § 11 tohoto zákona je proto tYeba dosledn dbát toho, aby zostal zachován jejich smysl a ú el, stejn jako i smrnic Evropské unie, z nich~ zákon vychází, co~ také vyplývá z ji~ zmínného rozsudku Nejvyaaího správního soudu . j. 1 As 136/2019 - 38 i rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2020, . j. 14 A 242/2018 - 40.<br/>17. S ohledem na smysl a ú el uvedených ustanovení zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti tak lze odpovdnost za aíYení obchodních sdlení uplatnit vo i ka~dému, kdo aíYí obchodní sdlení i kdy~ tak ne iní vlastními silami. `íYit obchodní sdlení výlu n zákonnou cestou je tak povinností nejen faktického odesílatele, ale i osoby, která za ú elem své propagace k takovému aíYení vydala pYíkaz i jiným zposobem jej iniciovala. Rozhodne-li se aíYit obchodní sdlení prostYednictvím jiného subjektu, jedná tak na vlastní nebezpe í, neboe je primárn její povinností zajistit zákonnost takového jednání.<br/>18. K námitkám zahrnutým pod bodem D pYedsedkyn ~alovaného uvedla, ~e zohlednní vysoké míry chybovosti v rámci vzorku reklamní kampan ze dne 8. 6. 2017 a evidentní systémové pochybení ~alobkyn pova~uje za zcela správné. Pokud ~alobkyn tvrdí, ~e v pYípad nkterých emailových adres, na které byla obchodní sdlení zaslána, se nemohlo jednat o opakované zasílání, neboe se jednalo fakticky o adresáta jednoho, zákon o nkterých slu~bách informa ní spole nosti nepodmiHuje ochranu mo~ným zásahem do práv konkrétn individualizované osoby, nýbr~ chrání elektronické kontakty jako takové. Adresnou opakovanost proto lze vztáhnout i na emailové adresy, které jsou spravovány pouze jednou osobou. Skute nost, ~e je ~alobkyn profesionálem v oboru, jeliko~ pYi její innost dochází k rozsáhlému zpracování osobních údajo, je té~ nutno vzít v potaz. Bez zpracovávání osobních údajo ~alobkyní by nemohlo ani dojít k zasílání obchodních sdlení, a spojitost je zde tedy jednozna ná. Vzhledem k nezbytné provázanosti této innosti s inností hlavní ~alobkyn, komplexnosti a rozsáhlosti s tímto spojených nabízených slu~eb a mno~ství zpracovávaných osobních údajo, o em~ mimo jiné svd í i velmi vysoké mno~ství adresáto v rámci jediné reklamní kampan ze dne 8. 6. 2017, pak nemá zásadní relevanci, ~e jde v pYípad ~alobkyn pouze o innost vedlejaí.<br/>19. K námitce zahrnuté pod bodem E pYedsedkyn ~alovaného uvedla, ~e ani jeden z ~alobkyní odkazovaných pYípado není pYípadem obdobným. PYedn nelze vytrhávat z kontextu celého Yízení a rozhodnutí pouhou skute nost, zda byla shledána adresná opakovanost, profesionalita v oboru i jiné díl í aspekty a na základ toho porovnávat výai ulo~ené pokuty. Zásadním rozliaujícím prvkem mezi veakerými v rozkladu zmiHovanými rozhodnutími a projednávaným pYípadem je pYedmt Yízení, neboe v tomto pYípad nealo o Yízení ve vztahu k jednotlivým stí~nostem adresáto obchodních sdlení, nýbr~ alo o kontrolu, resp. správní Yízení zamYující se na celou reklamní kampaH a plnní se aíYením obchodních sdlení spojenými povinnostmi v obecnosti. V tomto rámci byla na stran ~alobkyn zjiatna rozsáhlá pochybení komplexního charakteru, pYi em~ zjiatné mno~ství zaslaných obchodních sdlení bez právního titulu bylo té~ mnohem vyaaí ne~ ve zmiHovaných pYípadech. Nadto nelze pominout ani majetkové pomry obvinné, neboe nejen~e má sankce plnit funkci represivní, nýbr~ má, a to pYedevaím, posobit na obvinnou i veYejnost pro futuro odstraaujícím a preventivním ú inkem. Sankce byla ~alobkyni ulo~ena v zákonných mezích, byla Yádn odovodnna a i pYes zjiatní pochybení systematického charakteru, a to ve vysokém mno~ství pYípado, byla ~alobkyni ulo~ena sankce ve výai poloviny zákonné sazby, pYi em~ z ni eho nevyplývá, ~e sankce v této výai byla pro ~alobkyni likvida ní, co~ ani ona sama nenamítá.<br/>20. K námitce zahrnuté pod bodem E pYedsedkyn ~alovaného uvedla, ~e ze shromá~dného spisového materiálu je zYejmé, ~e ~alobkyn byla vyzývána k sou innosti pouze v nezbytném rozsahu, pYi em~ jí k tomu byly poskytovány dostate né lhoty. Tyto lhoty byly ~alobkyni nkolikrát prodlu~ovány. O pYimYenosti a snaze vstYícnosti k oprávnným zájmom ~alobkyn svd í té~ fakt, ~e po ní nebylo po~adováno pYedlo~ení podklado ke vaem cca 460 000 obchodních sdlení z uskute nné reklamní kampan, nýbr~ pouze u vzorku o velikosti 1 %.<br/>III. }aloba<br/>21. }alobkyn v podané ~alob namítala, ~e prvostupHové i napadené rozhodnutí trpí nezákonností v dosledku nesprávného posouzení podmínek pro uznání viny, nezákonností v dosledku nesprávného posouzení klí ových právních otázek, nepYezkoumatelností pro nedostate né odovodnní a vnitYní rozpornost, nezákonností v dosledku nesprávného stanovení výae pokuty, a nezákonností v dosledku zásahu do legitimního o ekávání ~alobkyn.<br/>22. Uvedené vady spo ívají podle ~alobkyn konkrétn v tom, ~e ~alovaný v Yízení opakovan uvádl, ~e ~alobkyn nese dokazní bYemeno ohledn prokázání toho, ~e disponuje souhlasy se zasíláním obchodních sdlení. Tento závr je vaak v rozporu s obecnými zásadami pYestupkového Yízení, konkrétn zásadami legality, materiální pravdy, a pYedevaím zásadou presumpce neviny a zásadou in dubio pro reo. Prokázání existence souhlasu s vyu~itím podrobností elektronického kontaktu ur ité osoby pro zasílání obchodních sdlení mohlo sice z velké míry le~et na ~alobkyni, neboe byla tím, kdo tvrdil, ~e souhlasy disponuje. PYesunutí ásti dokazní povinnosti na ~alobkyni vaak nemo~e ve svém dosledku znamenat rezignaci na dodr~ování uvedených zásad. V rámci Yízení, které pYedcházelo vydání rozhodnutí, se innost správních orgáno ve vztahu k prokázání viny ~alobkyn omezila jen na zasílání výzev k sou innosti adresovaných ~alobkyni a na následné konstatování, ~e ~alobkyn tmto výzvám dostate n nevyhovla.<br/>23. }alobkyn pYitom na podporu svých tvrzení o existenci souhlaso dokazy pYedlo~ila (záznamy z CRM systému ~alobkyn, v nm~ jsou evidovány údaje o jejích zákaznících v etn popisu zposobu, jak jsou tato data do systému zadávána) a v odvolacím Yízení doplnila i podklady v rozsahu vy~adovaném ~alovaným. Pokud se správní orgán domnívaly, ~e existují lepaí a jistjaí zposoby ovYení získání souhlasu se zpracováním osobních údajo, nemá to samo o sob vliv na zpochybnní platnosti souhlaso udlených ~alobkyni. Zákon o nkterých slu~bách informa ní spole nosti nepYedepisuje ~ádný konkrétní zposob vyjádYení souhlasu ani po~adavky na jeho ovYení. Pokud mly správní orgány pochybnosti o tom, zda byl ~alobkyní tvrzený zposob získávání souhlaso zákonný a prokazatelný, byly povinny své pochybnosti Yádn odovodnit. Obdobn, ani zjiatná individuální pochybení pYi zpracování ur itých souhlaso na stran ~alobkyn, nemohou být analogicky rozaíYena na vaechny individuální situace, pYi kterých ~alobkyn souhlasy získala. Skute nost, ~e postup ~alobkyn pYi získávání souhlaso umo~Huje vznik chyby, neprokazuje, ~e k chyb pYi získání souhlasu skute n doalo. Správní orgány vykládaly vaechny pochybnosti o zjiatném skutkovém stavu pouze k tí~i ~alobkyn. To ilustrují závry, které u inil ~alovaný na základ výsledko místního aetYení a zkuaebního telefonátu, kdy svá jednotlivá zjiatní extrapoloval v neprospch ~alobkyn v celém rozsahu skutkového stavu, který vzal za základ svého rozhodnutí. Obdobn pak správní orgány postupovaly i pYi právním hodnocení skutkových zjiatní, kdy s odkazem na právní pYedpisy nestanovily podmínky, které by mla ~alobkyn splnit, ale pouze konstatovaly, ~e ~alobkyn tyto podmínky nesplnila, ani~ by bylo zYejmé, jaká mají být podle nich skute ná kritéria pro prokazování souhlasu.<br/>24. K udlení souhlasu se zasíláním obchodních sdlení pYitom nejsou vy~adovány ~ádné zvláatní podmínky týkající se udlení souhlasu. V souladu s obecnými po~adavky na právní jednání lze po~adovat, aby souhlas byl udlen dobrovoln, ur it, vá~n a srozumiteln, není vaak vy~adována písemná forma a není ani vy~adováno jeho jiné zachycení napYíklad audionahrávkou i elektronický záznam o udlení souhlasu Pokud jde o souhlas se zasíláním obchodních sdlení na elektronickou adresu, je výsledkem udlení souhlasu svolení se zasíláním elektronické komunikace, které po osob udlující souhlas nestanovuje ~ádné povinnosti ani po ní nevy~aduje ~ádnou innost. Proto je potYeba pYi posuzování otázky, zda doalo k udlení souhlasu se zasíláním obchodních sdlení zohlednit i hledisko pYimYenosti a není mo~né hodnotit konkrétn vá~nost a ur itost udlení souhlasu se zasíláním obchodních sdlení stejn pYísn, jako napYíklad pYi uzavírání smlouvy na dálku, kdy z takového právního jednání plynou jednajícímu významné závazky. Je pYitom zYejmé, ~e ~alobkyn v Yízení pYedlo~ila dokazy, které dostate n prokazují udlení souhlasu vy~adovaného k zasílání obchodních sdlení.<br/>25. Právní úprava zasílání obchodních sdlení vychází z právních pYedpiso Evropské unie. }alobkyn se proto pYi jejím výkladu spoléhala pYedevaím na výkladová stanoviska a vodítka orgáno Evropské unie, a to pYedevaím pokyny Pracovní skupiny WP29. Podle tchto pokyno je jako mo~ná metoda prokázání souhlasu udleného prostYednictvím formuláYe na internetu vedle metody double opt-in uvedena metoda uchovávání informace o relaci. Ta spo ívá v tom, ~e jsou elektronicky zaznamenány informace o interakci (relaci) subjektu údajo (zákazníka) s formuláYem na internetu, ve které byl souhlas vyjádYen. K prokázání udlení souhlasu dle této metody pak dle Pracovní skupiny WP29 sta í pYedlo~it záznam o relaci spole n s dokumentací o postupu získání souhlasu v dob relace a kopií informací, je~ byly pYi uskute nní relace subjektu údajo pYedlo~eny. PYi získání souhlasu prostYednictvím vyplnní formuláYe na internetovém formuláYi byly do rozhraní CRM systému ~alobkyn zaznamenány informace o relaci v rozsahu IP adresy zaYízení, pYíp. identifikátoru cookies v etn pYísluaného pYíznaku vyjadYujícího souhlas i nesouhlas subjektu se zasíláním obchodních sdlení. Tyto podklady byly ~alovanému pYedlo~eny v etn dokumentací o postupu získání souhlasu a záznamo i informacích, které byly zákazníkom pYi vyplnní formuláYe dostupné. Nesprávný je rovn~ závr ~alovaného, ~e souhlasy udlené prostYednictvím formuláYe na webu nebyly udleny svobodn a dobrovoln z dovodu, ~e  bylo zjiatno, ~e toto polí ko (pole pro marketingový souhlas) je automaticky pYedzaakrtnuto . Podoba formuláYe popisovaná v prvostupHovém rozhodnutí byla aktuální v konkrétním okam~iku místního aetYení, nikoli vaak v dob sbru pYísluaných osobních údajo ~alobkyní, kdy poskytnutí souhlasu vy~adovalo aktivní úkon potenciálního adresáta obchodního sdlení, co~ ~alobkyn v probhu kontroly dolo~ila.<br/>26. Také pYi získávání souhlaso bhem telefonních hovoro se ~alobkyn Yídila závry Pracovní skupiny WP29, co~ také ji~ v rámci kontroly dolo~ila. Operátorky call centra pYi získávání souhlaso prostYednictvím telefonních hovoro postupovaly v souladu se závazným interním pokynem ~alobkyn, podle kterého volajícímu v~dy na za átku hovoru srozumiteln a jasn vysvtlily, ~e v pYípad udlení souhlasu mohou být jeho kontaktní údaje pou~ity pro marketingové ú ely (zasílání obchodních sdlení). A~ poté byla v pYípad udlení souhlasu na základ udlení souhlasu informace o jeho udlení zapsána do databáze spolu s pYísluanými údaji ú astníka telefonního hovoru. Nelze sice pYedem vylou it individuální pochybení operátora v konkrétním pYípad, avaak na základ takového individuálního pochybení nelze init generální závry ohledn neplatnosti vaech souhlaso získaných tímto zposobem ani ohledn systémového pochybení na stran ~alobkyn, jak to u inily správní orgány.<br/>27. }alovaný nesprávn restriktivn vykládá pojem zákazník pro ú ely naplnní podmínky dovozovaného souhlasu se zasíláním obchodních sdlení ve smyslu § 7 odst. 3 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti. Osoby, které byly v kontaktu se ~alobkyní, pYitom definici podle uvedeného ustanovení splHovaly a ~alobkyn jim proto mohla i bez jejich výslovného souhlasu rozesílat obchodní sdlení.<br/>28. Nesprávný je rovn~ závr ~alovaného, ~e udlené souhlasy se zasíláním obchodních sdlení ztrácí po nkolika msících bez reakce na nabídky sílu. Skute nost, ~e u~ivatel udlí souhlas se zasíláním obchodních sdlení a nkolik msíco na zasílané nabídky nereaguje, nemo~e být dostate ným argumentem pro závr ~alovaného, ~e tyto souhlasy nelze pova~ovat za prokazatelné, neboe asová platnost souhlasu není omezena zákonem, ani ji neomezuje textace souhlaso pou~ívaná ~alobkyní.<br/>29. Správní orgány nesprávn kvalifikovaly jako obchodní sdlení komunikaci ~alobkyn s potenciálními zájemci o slu~bu odkupu vozidla. Tato komunikace probíhá v reakci na poptávky k odkupu vozidla adresované ~alobkyni a také jako reakce ze strany ~alobkyn na inzeráty zveYejnné potenciálními prodávajícími. Ve vaech tchto pYípadech se jednalo ze strany ~alobkyn o reakci na konkrétní poptávku, kdy mezi poptávkou zákazníka a reakcí ze strany ~alobkyn existovala úzká asová souvislost. PYitom není rozhodné, ~e se jednalo o reakci obecnjaího charakteru i dokonce vzorovou, neboe stejná nabídka mo~e odpovídat více typov podobným poptávkám. Na charakter této komunikace jako na obchodní sdlení nelze usuzovat ani na základ toho, ~e sledovala ekonomický prospch ~alobkyn. Ka~dá obchodní komunikace z principu sleduje ekonomický prospch podnikatele, co~ jednozna n platí i o reakci na poptávku. Skute nost, ~e tyto reakce odesílali konkrétní osoby, pak svd í ve prospch toho, ~e se v tchto pYípadech nejednalo o reklamní obchodní sdlení. Lze si toti~ jen st~í pYedstavit, ~e by ~alobkyn s ohledem na velikost své zákaznické základny provádla rozesílky obchodních sdlení manuáln prostYednictvím jednotlivých pracovníko. Relevanci nemá ani tvrzení správních orgáno, ~e jednotliví inzerenti pYedem uvedli, ~e si nepYejí být jakýmkoliv autobazarem kontaktováni. Uvedení takové informace, je b~nou tr~ní praxí na trhu prodeje vozidel, nemovitostí apod. Tutu informaci vaak nelze zamHovat s adresným odmítnutím komunikace ze strany ~alobkyn.<br/>30. Správní orgány se nedostate n zabývaly dokazy pYedlo~enými ~alobkyní. }alobkyn pYedlo~ila ~alovanému závazné interní pYedpisy upravující proces informování zákazníko a sbr souhlaso zposobem naplHujícím po~adavky pYísluaných právních pYedpiso a opakovan mu své interní pYedpisy objasHovala, jejich zhodnocení vaak v rozhodnutích správních orgáno zcela absentuje. V Yízení o rozkladu ~alobkyn pYedlo~ila detailní informace o relaci ke 2 250 souhlasom pro rozesílku obchodních sdlení, získaných vyplnním formuláYe na webu (v rozsahu emailová adresa, IP adresa a as udlení souhlasu), z nich~ je tak zYejmé, kdy a z jaké IP adresy byl souhlas k zasílání obchodních sdlení na pYísluanou emailovou adresu udlen. PYedsedkyn ~alovaného vaak v napadeném rozhodnutí pouze konstatovala, ~e  EXCEL tabulka dolo~ená v rámci doplnní rozkladu udlení platného souhlasu konkrétními adresáty nijak nedokládá, ani~ by tyto informace vyhodnotila a svoj závr odovodnila. Odovodnní rozhodnutí správních orgáno tak postrádá hodnocení tchto dokazo pYedlo~ených ~alobkyní a není z nich zYejmé, na základ eho dosply správní orgány k závru, ~e pYedlo~ené dokazy neprokazují, ~e ~alobkyn disponovala souhlasy se zasíláním obchodních sdlení, a ani to, jaké jiné zposoby prokázání souhlasu jsou dle ~alovaného dostate né.<br/>31. Správní orgány se v napadených rozhodnutích nevypoYádaly s argumentací ~alobkyn, ~e je jimi navrhovaný zposob prokázání souhlasu udleného prostYednictvím telefonního hovoru spo ívající v poYizování a uchovávání nahrávek telefonních hovoro v rozporu se zásadou minimalizace osobních údajo stanovenou v l. 5 odst. 1 písm. c) GDPR.<br/>32. Odovodnní obou rozhodnutí obsahuje protichodné závry. Správní orgány v nich tvrdí, ~e ~alovaný nevy~adoval po ~alobkyni k prokázání souhlaso metodu double opt-in i nahrávky telefonních hovoro, sou asn v nich vaak bez bli~aího odovodnní odmítají ~alobkyní pYedlo~ené postupy jako dostate né pro prokázání udlení souhlasu. Správní orgány se pokouaí tyto své závry marginalizovat tím, ~e alo jen o pYíklady, které nemly vliv na to, ~e ~alobkyn byla shledána odpovdnou za poruaení zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti. Práv tmito pYíklady vaak byla odovodnna nedostate nost dokazo pYedlo~ených ~alobkyní. Pokud by tato ást odovodnní nemla z hlediska odpovdnosti ~alobkyn relevanci, znamenalo by to, ~e správní orgány neodovodnily, pro  postupy pou~ité ~alobkyní shledaly pro prokázání udlení souhlasu nedostate nými.<br/>33. }alovaný ulo~il ~alobkyni pokutu ve výai 6 000 000 K . Jedná se o velmi vysokou pokutu ulo~enou v horní polovin zákonné sazby a nemá ve srovnatelných pYípadech obdoby. Pokuta pYitom byla ~alobkyni ulo~ena za poruaení jen jedné z pti skutkových podstat uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti. }alovaný pYitom zcela opomnl vzít v úvahu nízkou spole enskou akodlivost jednání ~alobkyn. Pokud ~alovaný dospl k závru, ~e evidence souhlaso na stran ~alobkyn byla nedostate ná, ml pYi ur ení výae pokuty zohlednit, ~e ~alobkyn jednala v dobré víYe, souhlasy od adresáto obchodních sdlení získávala, tyto souhlasy evidovala, její sdlení splHovala dalaí nále~itosti vy~adované zákonem (ozna ení, informaci o odmítnutí souhlasu, identifikaci odesílatele a dalaí) a v Yízení dr~ení souhlaso pYesvd iv prokazovala. }alovaný ml pYi ur ení výae pokuty rozliait pYípad ~alobkyn od pYípado, kdy by byla obchodní sdlení rozesílána zcela bez souhlasu, resp. bez jakékoli snahy souhlasy získávat, nebo od pYípado, kdy dochází k aíYení obchodních sdlení zcela v rozporu s po~adavky zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti.<br/>34. }alovaný pYi stanovování výae ulo~ené pokuty nesprávn pYihlédl k vysokému po tu adresáto nevy~ádaných obchodních sdlení (celý rozsah kampan ítající 459 779 adresáto). }alovaný nevycházel pouze z hodnocení vzorku 1 % adresáto, ke kterému provádl dokazování, ale i ze zbývajících 99 %, k nim~ ~ádné dokazování neprovádl. PYi ur ení výae pokuty tak nad rámec provedeného dokazování u inil domnnku stejné o chybovosti zbývajících 99 % adres jako hodnoceného vzorku a tuto domnnku zohlednil jako pYit~ující okolnost. }alovaný rovn~ nesprávn shledal jako pYit~ující okolnost adresnou opakovanost sdlení v pYípad, kdy bylo obchodní sdlení na celkem 18 emailových adres, pYi em~ se vaak jednalo o umle vytvoYené schránky a nikoliv o 18 adresáto. Fakticky se tak jednalo o jednu osobu (správce tchto domén) a toto konkrétní jednání ~alobkyn tak nevykazuje znaky vícenásobné adresné opakovanosti zasílání obchodních sdlení a nelze hovoYit o vysoké míYe akodlivosti takového jednání. }alobkyni bylo také nesprávn pYi teno k tí~i, ~e je profesionálem v oboru, kde dochází k rozsáhlému zpracování osobních údajo. Hlavní inností ~alobkyn je obchodování s vozidly. Rozesílka obchodních sdlení pYedstavuje pouze jednu z jejích vedlejaích inností, ve které není profesionálem. Profesionalita podnikatele by mohla být jako pYit~ující okolnost shledána toliko v pYípadech, kdy je jeho hlavní inností obchodníka marketing i poskytování online slu~eb.<br/>35. Výae sankce ulo~ené ~alobkyni zcela zjevn neodpovídá výai sankcí ulo~ených ve skutkov obdobných pYípadech. }alovaný konkrétn v rozporu se svou ustálenou rozhodovací praxí nezohlednil pYi stanovení výae sankce ulo~ené ~alobkyni ni~aí po et podnto týkajících se innosti ~alobkyn, a koliv tak u inil napYíklad ve správním Yízení vedeném se spole ností Zaplo Finance s.r.o., kdy se jednalo o 36 podnto. V pYípad ~alobkyn vaak tato okolnost obdobn posouzena nebyla, a koliv byl po et podnto v pYípad ~alobkyn jeat ni~aí, a to 16. Dále v Yízení se spole ností EURYDIKAPOL s.r.o. ulo~il ~alovaný ve skutkov stejném pYípad jako je pYípad ~alobkyn této spole nosti pokutu ve výai 4 250 000 K , pYi em~ v daném pYípad bylo ~alovanému doru eno celkem 716 podnto.<br/>IV. VyjádYení ~alovaného<br/>36. }alovaný v úvodu svého vyjádYení stru n shrnul probh správního Yízení, které pYedcházelo vydání napadeného rozhodnutí. Dále ~alovaný uvedl, ~e ~alobkyn v podané ~alob v zásad opakuje stejné námitky, s nimi~ se ji~ správní orgány vypoYádaly v rámci správního Yízení. K jednotlivým ~alobním námitkám se pak ve stru nosti ~alovaný vyjádYil následovn.<br/>37. }alovaný odmítl, ~e by správní orgány pYi kontrole provádné u ~alobkyn a v navazujícím správním Yízení nerespektovaly presumpci nevinny, v dosledku eho~ nebyly naplnny základní zásady innosti správních orgáno a bylo poruaeno právo ~alobkyn na spravedlivý proces. Bhem kontroly i v navazujícím správním Yízení bylo jak ze strany správního orgánu I. stupn, tak pYedsedkyn ~alovaného postupováno zcela standardn a v duchu základních zásad innosti správních orgáno. Pokud byla ~alobkyn vyzývána k prokázání existence právních titulo k aíYení obchodních sdlení a jejích validity, bylo tak inno s ohledem na zákonné povinnosti ~alobkyn jako jejich aiYitele, je~ byly v probhu Yízení kontrolovány. }alovaný je pYesvd en, ~e dokazní bYemeno ve vztahu tmto k právním titulom le~í výhradn na stran ~alobkyn, neboe to vyplývá z l. 4 odst. 1 ve spojení s l. 7 odst. 1 GDPR. Obdobn § 7 odst. 3 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti podmiHuje zaslání obchodního sdlení, krom dalaích kumulativn stanovených podmínek, schopností dostate n prokázat vznik zákaznického vztahu v souladu s po~adavky ochrany osobních údajo.<br/>38. K prokázání právního titulu k aíYení obchodních sdlení ve vztahu k jednotlivým adresátom byla ~alobkyn opakovan vyzývána. K tomu ~alovaný návodn uvádl pYíklady b~n pou~ívaných zposobo prokazování existence udlení souhlasu i zákaznického vztahu. }alobkyn vaak dolo~ila toliko popis jednotlivých postupo pYi získávání a uchovávání elektronických kontakto, resp. souhlaso, spolu s informací, kterým z popisovaných postupo byl ten který elektronický údaj získán. Na nutnost dolo~it tyto souhlasy a i na to, ~e dosud pYedlo~ené informace jsou nedostate né, vaak byla ~alobkyn opakovan upozorHována. Teprve v Yízení o rozkladu pYedlo~ila ~alobkyn tabulku ve formátu  EXCEL , která mla zachycovat, která mla zachycovat jednotlivé relace, pYi nich~ byly souhlasy se zpracováním osobních údajo. Z údajo v této tabulce, vaak nijak nevyplývá, ~e by osoby pou~ívající v ní uvedené emailové adresy skute n udlili souhlas se zasíláním obchodních sdlení. Není pYitom pravda, ~e by bylo v Yízení ~alované pYi ítáno k tí~i, ~e tento dokaz pYedlo~ila a~ v Yízení o rozkladu ani to, ~e by v napadeném rozhodnutí nebyl odovodnn závr, ~e ani tímto zposobem ~alobkyn udlení souhlaso se zasíláním sdlení neprokázala. Konkretizované souhlasy se zasíláním obchodních sdlení nedo~ila ~alobkyn ani v pYípad telefonních kontakto. <br/>39. Pokud jde o ~alobkyní zdorazHovaný aspekt svobody a dobrovolnosti v pYípad souhlasu udlovaného prostYednictvím webového formuláYe, bhem místního aetYení bylo ~alovaným zjiatno, ~e pole, jeho~ prostYednictvím ml být udlován souhlas se zasíláním sdlení, bylo pYedem zaakrtnuto. V odovodnní svých rozhodnutí se touto skute ností správní orgány zabývaly, z jejich obsahu je vaak zjevné, ~e své závry o poruaení zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti ze strany ~alobkyn, na této skute nosti nestavly. V tomto ohledu tak mlo její zmínní pouze informa ní a upozorHující charakter. To samé platí i ve vztahu ke konstatování ~alovaného, který v napadeném rozhodnutí zmínil, ~e i pYes udlený souhlas se zasíláním sdlení je tYeba pYihlí~et k tomu, ~e preference jednotlivých osob se v probhu asu mní a zasílání sdlení po dlouhé dob mo~e být vnímáno jako obt~ující.<br/>40. }alovaný také nesouhlasil s názorem ~alobkyn, ~e pojem zákazník obsa~ený v § 7 odst. 3 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti lze vykládat tak, ~e zahrnuje jakoukoliv osobu, která vstoupila do kontaktu se ~alobkyní. Podle ~alovaného je nutno tento pojem vykládat restriktivn a za zákazníka pova~ovat jen takový subjekt, s ním~ ji~ v minulosti odesílatel obchodního sdlení uzavYel obchod, a nikoliv i zájemce, který pouze poptává jeho nabídku i ~ádá o podrobnjaí informace k této nabídce.<br/>41. Podle ~alovaného rovn~ ~alobkyn myln vychází z pYesvd ení, ~e se o obchodní sdlení nemo~e jednat, jestli~e jsou sdlení odesílána manuáln, a nikoliv prostYednictvím automatizovaného systému. }alovaný pova~uje za naprosto nepYijatelný názor ~alobkyn, ~e by bylo mo~né obt~ovat inzerenty nabízející svá vozidla soukrom na internetu, kteYí si nepYejí kontaktování ze strany autobazaro, jen proto, ~e je na trhu prodeje vozidel taková b~ná praxe. }alobkyn v této souvislosti dovozuje, ~e v inzerátech vyjádYené pYání nebýt kontaktován autobazary nelze zamHovat s adresným odmítnutím komunikace vo i ~alobkyni. Tímto konstatováním vaak v zásad sama potvrzuje, ~e je takovou komunikaci tYeba pova~ovat za obchodní sdlení ve smyslu zákona, neboe práv zákonný právní titul podle § 7 odst. 3 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti staví jako podmínku pYedchozí neodmítnutí. Aby se nejednalo obchodní sdlení, muselo by sdlení naopak reagovat na adresný, vdomý, a pYedevaím aktivní kontakt ze strany inzerenta po~adující odkup vozidla. O takové pYípady se vaak nejednalo. }alobkyn sama z vlastní vole vyhledávala adresáty svých sdlení a tmto nabízela své slu~by, a koliv ti si to výslovn nepYáli, nikdy jí k tomu neudlili souhlas a ani s ní nepYiali do kontaktu ve smyslu zákaznického vztahu podle § 7 odst. 3 zákona.<br/>42. Dále ~alovaný uvedl, ~e pokud ~alobkyn namítá, ~e se správní orgány ve svých rozhodnutích nedostate n vypoYádaly s jejím tvrzením, ~e uchovávání doklado o udlených souhlasech se zpracováním osobních údajo v jimi po~adovaném rozsahu by bylo v rozporu se zásadou minimalizace osobních údajo vyplývající z GDPR, dokazní bYemeno existence validních souhlaso le~í na aiYiteli obchodních sdlení jako správci osobních údajo, s ím~ je neoddliteln spjato právo a sou asn povinnost volby prostYedko i dalaích souvisejících postupo v souladu se zásadou odpovdnosti správce.<br/>43. }alovaný dále uvedl, ~e je pYesvd en, ~e jsou nedovodné námitky ~alobkyn, ~e pYi stanovování výae ulo~ené pokuty bylo nesprávn pYihlédnuto jako k pYit~ujícím okolnostem k vysokému po tu adresáto nevy~ádaných sdlení, adresné opakovanosti sdlení a k osob ~alobkyn jako~to profesionálovi v oblasti zpracování osobních údajo. Ji~ sám po et prokázaných pYípado zastání obchodních sdlení bez jakéhokoliv právního titulu v Yádech tisíco lze jednozna n pova~ovat za vysoký po et adresáto nevy~ádaných sdlení. Nadto je tYeba vzít v potaz, jak je detailn popsáno v rozhodnutí ~alovaného, v této souvislosti byl zvolen vzorek pouhého 1 % z probhlé kampan. Celkem tedy bylo na ~alobkyni, aby dolo~ila právní tituly v 4 600 pYípadech. To se vaak stalo toliko v 256 pYípadech, co~ je mén ne~ 6 % z vybraného vzorku. Systémovost pochybení ~alobkyn, jak vyplývá z odovodnní obou rozhodnutí, byla takté~ správními orgány dostate n prokázána. Pokud jde o adresnou opakovanost, v situaci kdy ~alobkyn opakovan aíYila obchodní sdlení na adresy elektronické poaty s doménami <xko.cz> a <xmail.cz> bez právního titulu, skute nost, zda tyto adresy spravuje ve svém dosledku pouze jedna osoba, není relevantní. Smysl i dikce zákona zYeteln nazna uje, ~e pod ochranou jsou jakékoliv elektronické kontakty, bez ohledu na to, zda je u~ívá fyzická osoba, právnická osoba, více osob, i se dokonce ani nepodaYí zjistit, kdo je u~ívá. Podstatné je, ~e je zakázáno aíYit nevy~ádaná obchodní sdlení bez platného právního titulu. Správní orgány ve svých rozhodnutích rovn~ dostate n odovodnily, pro  je na ~alobkyni nutno nahlí~et jako na profesionála v oboru zpracování osobních údajo.<br/>44. Ulo~ená pokuta rovn~ nepYedstavuje zásah do legitimního o ekávání ~alobkyn. V pYípad ~alobkyn nebylo pYi stanovování její výae pYihlí~eno k vysokému po tu podnto a stí~nosti na jednání ~alobkyn, jak namítá ~alobkyn v podané ~alob, ale k vysokému po tu adresáto nevy~ádaných obchodních sdlení. Dalaím rozliaujícím prvkem byla komplexnost a systemati nost jednání ~alobkyn, opakované spáchání pYestupku a její hospodáYská situace, co~ je z rozhodnutí správních orgáno takté~ patrné. Ukládání obdobných tresto ve skutkov obdobných pYípadech toti~ nelze chápat absolutn, nýbr~ je tYeba zohledHovat i smysl správního trestání tak, aby sankce dostate n posobila i výchovným a preventivním efektem. Naplnním zásady tak není ulo~ení zcela toto~ného trestu odlianým subjektom, ale individualizace trestu. Udlená pokuta se pohybuje v zákonné sazb, pYi em~ se nachází pYibli~n v její polovin. Podle názoru ~alovaného takto ulo~ená pokuta pln odpovídá okolnostem pYípadu a záva~nosti jednání ~alobkyn a je Yádn odovodnna.<br/>45. }alovaný proto navrhl, aby soud ~alobu jako nedovodnou zamítl.<br/>V. Dalaí vyjádYení ~alobkyn a ~alovaného<br/>46. }alobkyn na vyjádYení ~alovaného reagoval replikou ze dne 9. 4. 2021. V tomto vyjádYení ~alobkyn nad rámec argumentace uplatnné v ~alob uvedla, ~e v Yízení, v nm~ bylo vydáno napadené rozhodnutí, byla projednávána Yada díl ích jednání ~alobkyn. Tato jednání byla v prvostupHovém rozhodnutí sdru~ena do tyY bodo ozna ených písmeny A a~ D. Ka~dý z tchto bodo zahrnoval Yadu díl ích jednání spo ívajících v neoprávnném rozesílání obchodních sdlení. Správní orgány ve svých rozhodnutích nijak neodovodnily ani nevysvtlily dovody, které je vedly k roz lenní jednání ~alobkyn práv tímto zposobem ani pro  spojily rozhodování o tchto jednáních ~alobkyn do jednoho Yízení a jednoho rozhodnutí. Jednotlivé body zahrnují nesourodou skupinu jednání, ke kterým mlo dojít v rozmezí dlouhého asového úseku. V jednotlivých skupinách jsou zahrnuta jednání ~alobkyn, k nim~ doalo v rozmezí od ledna 2017 do ledna 2019.<br/>47. }alovaný tak pravdpodobn vedl o vaech jednáních zjiatných pYi kontrole, která pYedcházela správnímu Yízení, spole né Yízení. Podle ~alobkyn vaak ~alovaný pochybil, neboe v rámci tohoto spole ného Yízení nezohlednil asový aspekt jednotlivých jednání ~alobkyn. K Yad jednání ze strany ~alobkyn pYitom doalo v první polovin roku, tedy jeat pYed tím, ne~ nabyl ú innosti zákon o odpovdnosti za pYestupky, tedy za ú innosti zákona . 200/1990 Sb., o pYestupcích (dále jen  zákon o pYestupcích ). Podle § 20 zákona o pYestupcích platilo, ~e pYestupek nelze projednat, pokud od jeho spáchání uplynul jeden rok. Xízení, v nm~ bylo vydáno napadené rozhodnutí, bylo zahájeno dne 23. 9. 2019, tedy po uplynutí jednoho roku od dokon ení jednání ~alobkyn, ke kterým doalo jeat pYed ú inností zákona o odpovdnosti za pYestupky. Zákon o odpovdnosti za pYestupky sice obsahoval § 112 odst. 2, který pro projednání pYestupko, které byly spáchány dYíve, ne~ nabyl ú innosti, stanovil lhoty ve stejné délce jako podle tohoto zákona. Toto ustanovení vaak bylo zruaeno nálezem Ústavního soudu ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 15/19 jeat dYíve, ne~ bylo vydáno prvostupHové rozhodnutí. Z odovodnní prvostupHového ani napadeného rozhodnutí pYitom nevyplývá, ~e by správní orgány posuzovaly jednání ~alobkyn jako pokra ující pYestupek. }alovaný proto ml za tchto okolností posoudit odpovdnost ~alobkyn za jednání, jeho~ se dopustila pYed nabytím ú innosti zákona o odpovdnosti za pYestupky, podle zákona o pYestupcích. Jeliko~ podle tohoto zákona odpovdnost ~alobkyn za tato jednání zanikla, ml ~alovaný v tomto rozsahu Yízení zastavit. Vzhledem k tomu, ~e ~alovaný ani pYedsedkyn ~alovaného takto nepostupovali a opomnli v Yízení zohlednit právní úpravu, která byla pro ~alobkyni pYíznivjaí, a zatí~ili tak svá rozhodnutí vadou nezákonnosti, ke které je soud povinen pYihlédnout z úYední povinnosti i bez návrhu.<br/>48. Dále ~alobkyn v replice obaírn polemizovala s argumentací ~alovaného uvedenou v jeho vyjádYení a tuto argumentaci vyvracela, pYi em~ setrvala na svých ~alobních námitkách, ~e ~alovaný postupoval v rozporu se základními zásadami innosti správních orgáno, ~e kontrola a na ní navazující Yízení trvaly nepYimYen dlouho, ~e ~alovaný nesprávn a extenzivn pYenáael v Yízení dokazní bYemeno na ~alobkyni a postupoval v rozporu se zásadou in dubio pro reo, ~e prokázala existenci souhlaso se zasíláním obchodních sdlení udlených prostYednictvím formuláYe na webu ~alobkyn i bhem telefonních hovoro, ~e pokud se v odovodnní svých rozhodnutí správní orgány zabývaly otázkou pYed nastaveného souhlasu ve webovém formuláYi a platnosti souhlasu v ase, muselo to do ur ité míry ovlivnit jejich úvahy o vin a trestu, ~e v pYípad reakce ~alobkyn na konkrétní poptávku zákazníka se nejednalo o obchodní sdlení, a ~e postup ~alovaného pYi ulo~ení pokuty byl v rozporu se zásadami, jimi~ se Yídí ukládání sankcí a ~alovaný pYi stanovování její výae nesprávn zohlednil pYit~ující okolnosti a nedostate n je odovodnil.<br/>49. }alovaný na repliku ~alobkyn reagoval podáním ze dne 13. 8. 2021. V tomto podání ~alovaný uvedl, ~e z rozhodnutí správních orgáno vyplývá, ~e jednání ~alobkyn bylo hodnoceno jako jeden pokra ující pYestupek, jeho~ jednotlivé díl í útoky tvoYí v souhrnu jeden delikt spáchaný k okam~iku ukon ení posledního díl ího útoku proti zákonem chránnému zájmu. Pokud jde o aspekt pokra ování v podob jednotného zámru, i to bylo beze zbytku prokázáno prostYednictvím vobec samé skute nosti naplnní skutkové podstaty, kdy~ zámr podpory zbo~í, slu~eb i image podnikatele je základním defini ním znakem, bez nho~ elektronickou komunikaci nelze pova~ovat za obchodní sdlení ve smyslu § 2 písm. f) zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti. Dále se ~alovaný vyjádYil k polemice ~alobkyn týkající se délky kontroly a navazujícího Yízení a prokázání existence souhlaso se zasíláním obchodních sdlení udlených prostYednictvím webového formuláYe na webu ~alobkyn.<br/>50. }alobkyn ani ~alovaný se ji~ ve vci dále nevyjádYili.<br/>VI. Posouzení vci Mstským soudem v Praze<br/>51. Mstský soud pYezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu ~alobních bodo, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. Y. s.), v etn Yízení, které jeho vydání pYedcházelo. PYi pYezkoumání tohoto rozhodnutí mstský soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. Y. s.). O podané ~alob mstský soud rozhodl v souladu s § 76 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 51 odst. 2 s. Y. s. bez naYízení jednání.<br/>52. Dovodem pro naYízení jednání nebyla ani potYeba dokazování, neboe soud shledal, ~e veakeré listiny potYebné pro posouzení a rozhodnutí vci jsou sou ástí správního spisu, jím~ se dokazování neprovádí, a to v etn ~alobkyní v ~alob a jejích dalaích podáních navr~eného dokazu doplnním rozkladu ze dne 31. 3. 2020 v etn jeho pYílohy . 1 - informace o relaci k souhlasom pro rozesílku obchodních sdlení ze dne 8. 6. 2017 (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, . j. 9 Afs 8/2008 - 117).<br/>53. }aloba je dovodná.<br/>54. Úvodem pova~uje soud vzhledem k rozsahu podané ~aloby, které ítá 25 stran, za vhodné pYipomenout, ~e rozsah reakce soudu na konkrétní ~alobní námitky je, co do aíYe odovodnní, spjat s otázkou hledání míry, proto zpravidla posta uje, jsou-li soudem vypoYádány alespoH základní námitky ú astníka Yízení (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, . j. 9 Afs 70/2008 - 130), pYípadn (za podmínek tomu pYimYeného kontextu) i s akceptací odpovdi implicitní, co~ pYipouatí ve své judikatuYe i Ústavní soud (srov. napY. usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2774/09, usnesení ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. II. ÚS 609/10, usnesení ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 515/09, i rovn~ rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 12. 2011, . j. 4 Ads 58/2011 - 72). Ústavní soud v této souvislosti konstatoval, ~e  není poruaením práva na spravedlivý proces, jestli~e obecné soudy nebudují vlastní závry na podrobné oponentuYe (a vyvracení) jednotliv vznesených námitek, pakli~e proti nim staví vlastní ucelený argumenta ní systém, který logicky a v právu rozumn vylo~í tak, ~e podpora správnosti jejich závro je sama o sob dostate ná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68). Ostatn i Ústavní soud v pYípad, ~e námitky st~ovatelo nejsou zposobilé zmnit výrok rozhodnutí, tyto nevypoYádává (srov. napY. bod 24 nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 2029/08), neboe si je vdom toho, ~e po~adavky kladené na orgány veYejné moci, pokud jde o detailnost a rozsah vypoYádání se s námitkami adresáto jejich akto, nesmí být pYemratné. Takové pYehnané po~adavky by byly výrazem pYepjatého formalismu, který by ohro~oval funk nost tchto orgáno, pYedevaím pak jejich schopnost efektivn (zejména v pYimYené dob a v odpovídajícím rozsahu) plnit zákonem jim ulo~ené úkoly.<br/>55. Samotnou okolnost, ~e soud nepYisvd í argumentaci ú astníka Yízení, nelze bez dalaího pova~ovat za poruaení jeho práv. Právo na spravedlivý proces nelze vykládat tak, ~e jde o právo jednotlivce na vyhovní jeho návrhu i na rozhodnutí v jeho prospch. Není rovn~ smyslem soudního pYezkumu podrobn opakovat ji~ jednou vyY ené, a proto se mo~e soud v pYípadech shody mezi názorem soudu a odovodnním ~alobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odovodnní (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, . j. 8 Afs 75/2005 - 130).<br/>VI. a. Obsah správních spiso<br/>56. Z pYedlo~ených spiso zjistil soud následující skute nosti podstatné pro rozhodnutí ve vci.<br/>57. }alovaný ve dnech 7. 9. 2017 a~ 4. 9. 2019 provedl u ~alobkyn, která podniká v oblasti prodeje ojetých vozo, kontrolu dodr~ování povinností vyplývajících ze zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti týkajících se rozesílání obchodních sdlení ze strany ~alobkyn. Kontrola byla zahájena doru ením oznámení o zahájení kontroly ze dne 4. 9. 2017, . j. UOOU-01284/17-13 ~alobkyni.<br/>58. V oznámení o zahájení kontroly ~alovaný zároveH vyzval ~alobkyni k poskytnutí v oznámení specifikovaných informací v etn soupisu vaech emailových adres, na které byly ~alobkyní v rámci jednotlivých emailových kampaní, které byly pYedmtem kontroly, zaslána ~alobkyní obchodní sdlení, a to ve lhot do 10 dno od doru ení tohoto oznámení.<br/>59. Na základ ~ádosti ~alobkyn ze dne 7. 9. 2017 ~alovaný prodlou~il lhotu uvedenou v oznámení o zahájení kontroly do 2. 10. 2017. }alobkyn po~adované informace s výjimkou soupisu emailových adres, na které byla zasílána obchodní sdlení v rámci emailových kampaní, poskytla ~alovanému prostYednictvím podání ze dne 2. 10. 2017.<br/>60. Pod . j. UOOU-1284/17-12 zalo~il ~alovaný do kontrolního spisu podnt ze dne 17. 8. 2017, v nm~ podatel poukazoval na skute nost, ~e a  není zákazníkem ~alobkyn ani registrovaným u~ivatelem jejích slu~eb a nedal ~alobkyni souhlas se zasíláním obchodních sdlení, bylo mu dne 16. 8. 2017 na emailovou adresu zasláno sdlení týkající se mo~ného nákupu vozu v autobazaru ~alobkyn.<br/>61. }ádostí o sou innost ze dne 9. 10. 2017, . j. UOOU-01284/17-17 ~alovaný vyzval ~alobkyni k poskytnutí odpovdí na otázky specifikované v ~ádosti a s ohledem na obsah jejího podání ze dne 2. 10. 2017 k poskytnutí jednotlivých adres, na n~ ~alobkyn rozesílala svá obchodní sdlení v rámci kampan realizované dne 8. 6. 2017. }alobkyn na ~ádost ~alovaného reagovala prostYednictvím podání ze dne 18. 10. 2017, je~ obsahovalo odpovdi na otázky uvedené v ~ádosti. V tomto podání ~alobkyn také uvedla, ~e obchodní sdlení v rámci kampan realizované dne 8. 6. 2017 byla zasílána pouze na kontakty, u nich~ ~alobkyn disponovala pYedchozím souhlasem se zasíláním obchodních sdlení nebo se jednalo o kontakty jejích zákazníko a ~e pracuje na technickém Yeaení, které by umo~nilo provést export pYísluaných emailových adres a jejich poskytnutí ~alovanému. <br/>62. }ádostí o sou innost ze dne 1. 12. 2017, . j. UOOU-01284/17-26 ~alovaný vyzval ~alobkyni, aby ve lhot do 10 dno od jejího doru ení ~alovanému sdlila, jaké systémy pou~ívala v roce 2017 pro rozesílání obchodních sdlení, tyto systémy popsala v etn uvedení ísel a emailových adres, z nich~ obchodní sdlení rozesílala, dolo~ila dokumentaci k tmto systémom a dolo~ila databázi vaech svých zákazníko nebo registrovaných u~ivatelo. Na základ ~ádosti ~alobkyn ze dne 5. 12. 2017 ~alovaný prodlou~il lhotu uvedenou v ~ádosti o sou innost do 5. 1. 2018.<br/>63. Pod . j. UOOU-1284/17-29 zalo~il ~alovaný do kontrolního spisu podnt ze dne 8. 10. 2017, v nm~ podatel poukazoval na skute nost, ~e a  není zákazníkem ~alobkyn ani registrovaným u~ivatelem jejích slu~eb a nedal ~alobkyni souhlas se zasíláním obchodních sdlení, bylo mu dne 8. 10. 2017 na jeho telefonní íslo zasláno sdlení týkající se mo~né výmny (nákupu) vozu v autobazaru ~alobkyn. O zalo~ení podntu byl vyhotoven záznam ze dne 14. 12. 2017, . j. UOOU-1284/17-29.<br/>64. Oznámením ze dne 18. 12. 2017, . j. UOOU-01284/17-31 doru eným ~alobkyni dne 20. 12. 2017 ~alovaný vyrozuml ~alobkyni o rozaíYení pYedmtu kontroly v rozsahu zde uvedeném a vyzval ji, aby se k tomuto rozaíYení vyjádYila. <br/>65. }alobkyn na ~ádost ~alovaného . j. UOOU-01284/17-26 reagovala podáním ze dne 5. 1. 2018, jeho~ prostYednictvím poskytla ~alovanému informace, je~ byly obsahem této ~ádosti, a dále uvedla, ~e v souladu s telefonickým upYesnním po~adavku ~alovaného týkajícího se dolo~ení databáze vaech zákazníko nebo registrovaných u~ivatelo, pYedlo~í ~alovanému soubor obsahující emailové adresy, na které byla v rámci kampan realizované dne 8. 6 2017 zaslána obchodní sdlení. Soubor obsahující celkem 459 779 unikátních emailových adres pYedlo~ila ~alobkyn ~alovanému dne 8. 1. 2018.<br/>66. }ádostí o sou innost ze dne 31. 1. 2018, . j. UOOU-01284/17-38 ~alovaný mimo jiné vyzval ~alobkyni, aby k jím náhodn vybranému vzorku 4 600 emailových adres ze souboru pYedlo~eného ~alobkyní dne 8. 1. 2018 do konce února 2018 dolo~ila právní titul k zasílání obchodních sdlení prostYednictvím elektronických prostYedko dle zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti. Na základ ~ádosti ~alobkyn ze dne 2. 2. 2018 ~alovaný prodlou~il lhotu uvedenou v ~ádosti o sou innost do 15. 3. 2018. }alobkyn na ~ádost ~alovaného reagovala podáním ze dne 15. 3. 2018, v nm~ mimo jiné uvedla, ~e v jeho pYíloze pYedkládá ~alovanému po~adovaný pYehled s tím, ~e její systém neumo~Huje filtraci po~adovaných údajo ke konkrétnímu datu a jedná se tak o pYehled ke dni 15. 3. 2018.<br/>67. Pod . j. UOOU-1284/17-42 zalo~il ~alovaný do kontrolního spisu podnt ze dne 28. 12. 2017, v nm~ podatel poukazoval na skute nost, ~e a  není zákazníkem ~alobkyn ani registrovaným u~ivatelem jejích slu~eb a nedal ~alobkyni souhlas se zasíláním obchodních sdlení, bylo mu dne 27. 12. 2017 na jeho telefonní íslo zasláno sdlení týkající se mo~né výmny (nákupu) vozu v autobazaru ~alobkyn.<br/>68. }ádostí o sou innost ze dne 19. 3. 2018, . j. UOOU-01284/17-44 ~alovaný vyzval ~alobkyni k doplnní poskytnutého pYehledu do 10. 4. 2018, neboe zjistil, ~e ~alobkyn poskytla ~alovanému jako pYílohu vyjádYení ze dne 15. 3. 2018 dva soubory ve formátu  excel , z nich~ jeden obsahoval emailové adresy, u kterých byl uveden nedatovaný nesouhlas se zasíláním obchodních sdlení, a druhý tabulku s udlenými souhlasy v etn uvedení data získání tchto souhlaso, avaak bez pYísluaných právních titulo, na jejich~ základ byly tyto souhlasy udleny. }alovaný proto ~alobkyni vyzval k dolo~ení tchto souhlaso, pYi em~ uvedl, ~e z vyjádYení ~alobkyn vyplývá, ~e souhlasy se zasíláním obchodních sdlení získává tYemi zposoby, a to  hovorem na centrálu spole nosti ,  vyplnním formuláYe na webu skupiny a  kontaktem získaným v souvislosti s prodejem . PYísluanými tituly dokládajícímu existenci souhlaso se zasíláním obchodních sdlení proto mohou být napYíklad záznamy telefonních hovoro, potvrzující emaily zaslané z emailové adresy, z ní~ byl souhlas udlen a kupní smlouvy, faktury, objednávky i jiné doklady, které obsahují pYísluanou emailovou adresu, na ní~ mohou být obchodní sdlení zasílána. Na základ ~ádosti ~alobkyn ze dne 3. 4. 2018 ~alovaný prodlou~il lhotu uvedenou v ~ádosti o sou innost do 25. 4. 2018.<br/>69. }alobkyn na ~ádost ~alovaného reagovala podáním ze dne 23. 4. 2018. V tomto podání ~alobkyn mimo jiné uvedla, ~e u vzorku emailových adres vybraného ~alovaným disponuje souhlasy se zasíláním obchodních sdlení. }alobkyn je rovn~ schopna dolo~it ke ka~dému konkrétnímu kontaktu souhlas se zasíláním obchodních sdlení, nemo~e vaak tyto souhlasy získat ze svých systémo automatizovan hromadným exportem, ale je nutno ka~dý kontakt manuáln vyhledat a po~adavek zpracovat. To znamená, ~e zpracování podklado v rozsahu po~adovaném ~alovaným by pYedstavovalo pt msíco práce jednoho zamstnance ~alobkyn. Nejen, ~e ~alobkyn takové kapacity k dispozici ani nemá, ale takový po~adavek ~alovaného je dle ~alobkyn i v rozporu se zásadou hospodárnosti, kterou je ~alovaný pYi své innosti povinen respektovat. }alobkyn proto ve svém podání pouze podrobn popsala postupy a procesy, jimi~ se jednotlivé kontakty dostávají do databáze ~alobkyn, ím~ je podle ~alobkyn prokázáno, ~e souhlasy se zasíláním obchodních sdlení ~alobkyn ke vaem jednotlivým kontaktom, které byly sou ástí vybraného vzorku, obdr~ela.<br/>70. K souhlasom získávaným prostYednictví telefonních hovoro ~alobkyn uvedla, ~e vaechny pYíchozí hovory na obchodní linky jsou automaticky smYovány do call centra, které je následn zpracovává. Kdy~ dojde k navázání spojení s konkrétním operátorem, je povinností ka~dého operátora postupovat v souladu se závaznými pokyny vydanými ~alobkyní. Podle tchto pokyno postupují operátoYi tak, ~e poté, co je volajícímu pYehráno úvodní oznámení obsahující informace o tom, ~e probíhající hovor mo~e být monitorován a ~e poskytnutím osobních údajo dává volající souhlas k jejich zpracování a vyu~ití pro marketingové ú ely, který lze kdykoliv odvolat, jsou povinni zjistit pYed pYepojením volajícího na pYísluané oddlení jeho po~adavky a ovYit jeho souhlas s evidencí a marketingovým vyu~itím jeho údajo. Odpov mají operátoYi povinnost zaznamenat do zákaznického systému ~alobkyn. Pokud volající souhlasí, je tato skute nost vyzna ena v pYísluaném polí ku na zákaznické kart, která se v systému ulo~í. Pokud volající nesouhlasí, tato skute nost se rovn~ vyzna í, kartu nelze do systému ulo~it a údaje se po ukon ení hovoru sma~ou. <br/>71. K souhlasom získávaným prostYednictvím kontaktního formuláYe na internetových stránkách ~alobkyn uvedla, ~e je-li zákazníkem vyplHován kontaktní formuláY na internetových stránkách ~alobkyn, je jeho sou ástí v ka~dém pYípad polo~ka vy~adující potvrzení souhlasu se zpracováním osobních údajo a jejich vyu~itím pro marketingové ú ely. PYi udlení souhlasu jsou údaje z kontaktního formuláYe automaticky propsány do zákaznické databáze v systému ~alobkyn. Samotný formuláY vyplnný zákazníkem proto není po udlení souhlasu archivován. Dokladem o skute nost, ~e byl formuláY vyplnn a souhlas udlen je automaticky vytvoYená karta zákazníka. V pYípad, ~e zákazník se zasíláním obchodních sdlení nesouhlasí, systém neumo~ní pYísluané kontaktní údaje vyu~ít k rozesílání obchodních sdlení a jejich rozesílání na takové kontaktní údaje zablokuje.<br/>72. K souhlasom získávaným v souvislosti s prodejem ~alobkyn uvedla, ~e tímto zposobem získává souhlasy zákazníko, kteYí se ~alobkyní uzavYeli smlouvu o koupi nebo prodeji vozidla. Veakerou související dokumentaci ~alobkyn archivuje pouze v listinné podob na detaaovaném pracoviati a kopie pYísluaných smluv a faktur po~adovaných ~alovaným tak není schopna ve stanovené lhot zajistit. }alobkyn vaak na tchto listinách dosud nikdy neuvádla údaje o telefonním ísle i emailu zákazníka. Pokud ~alobkyn tmito údaji disponuje, byly získány bu prostYednictvím telefonního hovoru, nebo prostYednictvím kontaktního formuláYe na stránkách ~alobkyn. Tyto kontaktní údaje jsou rovn~ uchovávány v systému ~alobkyn, a pokud následn dojde s takovou osobou k uzavYení smlouvy, je tato skute nosti rovn~ zaznamenána v databázi a ~alobkyn vo i tmto osobám postupuje v souladu s § 7 odst. 3 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti.<br/>73. Dne 12. 9. 2018 probhlo v sídle ~alobkyn ústní jednání a místní aetYení naYízené ~alovaným. O tchto úkonech byl vyhotoven protokol . j. UOOU-01284/17-58. Kontrolujícím osobám byla pYedvedena karta zákazníka v systému ~alobkyn a popsány související procesy pYi zaznamenávání údajo. V kart zákazníka jsou zaznamenány u pYísluané osoby jméno, telefonní íslo, email, msto jeho bydliat a na kart je zaakrtnuto, zda tato osoba souhlasí se zpracováním osobních údajo a jejich marketingovým vyu~itím, je také zaznamenávána její historie, napY. ~e vyplnila formuláY na internetových stránkách ~alobkyn, kde projevila zájem o voz. Po vyplnní formuláYe se tyto informace propíaí do systému ~alobkyn, co~ je impuls pro call centrum, aby byla tato osoba kontaktována. Po vyplnní formuláYe jí pYijde automaticky generovaná odpov, ~e ~alobkyn obdr~ela její nabídku nebo poptávku, ale tento potenciální zákazník ji~ nepotvrzuje, ~e ji vytvoYil skute n on. Metodu ovYení double opt-in (ovYení vlastníka emailové adresy, který vyplnil formuláY) ~alobkyn nevyu~ívá. OvYení probíhá tím zposobem, ~e tato osoba rovnou kontaktována a dokud se kontakt nepotvrdí, nejsou na zadanou adresu zasílána ~ádná obchodní sdlení. Dále byla provedena zkouaka formuláYe pro nezávaznou rezervaci vozidla s vyu~itím ji~ existující zákaznické karty, pYi em~ bylo zjiatno, ~e formuláY nejde odeslat bez udlení souhlasu se zpracováním osobních údajo a pro dalaí postup je tak nutno zaakrtnou pYísluané pole, avaak pole pro udlení souhlasu se zpracováním osobních údajo pro marketingové ú ely je automaticky pYedzaakrtnuto a potenciální zákazník tak pYi udlení souhlasu se zpracováním osobních údajo zároveH souhlasí s jejich zpracováním pro marketingové ú ely. K tomu zástupci ~alobkyn uvedli, ~e pokud byl ve formuláYi udlen souhlas se zpracováním osobních údajo pro marketingové ú ely, operátor call centra se ji~ pYi hovoru znovu na tento souhlas neptá. Pokud si ur itá osoba, která má vedenu zákaznickou kartu, následn napYíklad koupí voz, je s ní nadále pracováno jako se zákazníkem.<br/>74. K souhlasom získávaným prostYednictví telefonních hovoro zástupci ~alobkyn uvedli, ~e v pYípad, ~e ur itá osoba telefonuje na zákaznickou linku, je jí nejprve pYehrána automatická nahrávka, pokud tato osoba nesouhlasí se zpracováním osobních údajo, operátor zaakrtne na pYísluané kart nesouhlas a pokud volající svoj názor bhem telefonátu nezmní, hovor kon í a systém zákaznickou kartu anonymizuje. Nelze samozYejm vylou it, ~e pYísluaný operátor ~alobkyn v dosledku chyby zaznamená nesprávný údaj, ~e volající osoba tento souhlas poskytla, i kdy~ tomu tak ve skute nosti nebylo. Hovory s volajícími nejsou systematicky nahrávány a archivovány, maximální kapacita pro ukládání hovoro, kterou ~alobkyn disponuje, je jeden msíc.<br/>75. Dále zástupci ~alobkyn uvedli, ~e za potenciální zákazníky jsou pova~ovány vaechny osoby, s nimi~ ~alobkyn jedná, ale dosud nedoalo k uzavYení obchodu, pYi em~ hranice je nastavena tak, ~e se ur itá osoba se stává potenciálním zákazníkem v okam~iku, kdy poskytne souhlas se zpracováním osobních údajo. <br/>76. Kontrolující v rámci jednání provedli rovn~ zkuaební telefonát na call centrum ~alobkyn a zkuaební nákup vozu v autobazaru ~alobkyn. Kontrolující, která na call centrum telefonovala, neudlila souhlas se zpracováním svých osobních údajo, a tudí~ ani s jejich vyu~itím pro zasílání obchodních sdlení a na zákaznické kart byly tyto informace správn zaznamenány. PYi zkuaebním telefonátu vaak bylo zjiatno, ~e telefonní íslo, z nho~ kontrolující volala, bylo evidováno na jinou osobu, ne~ která telefonát uskute nila, patrn se jednalo o pYedchozího u~ivatele tohoto ísla. PYi zkuaebním nákupu bylo zjiatno, ~e v pYípad, kdy nakupující projeví zájem o ur ité vozidlo, pYítomní zamstnanci ~alobkyn, kteYí jsou vybaveni mobilními telefony nebo tablety s aplikací, do ní~ se zadávají jeho po~adavky, dle nich~ se pYísluané vozidlo specifikuje, do této aplikace zadávají osobní údaje nakupujícího i údaje týkající se jeho souhlaso se zpracováním osobních údajo. A koliv bylo do aplikace zadáno, ~e pYísluaná osoba dává souhlas se zpracováním svých osobních údajo, ale nikoliv souhlas se zasíláním obchodních sdlení, pYi náhledu na pYísluanou kartu zákazníka bylo zjiatno, ~e u obou tchto údajo byl na kart uveden pYíznak souhlasu.<br/>77. Jeliko~ zástupci ~alobkyn potvrdili, ~e systém ~alobkyn umo~Huje generovat údaje k ur itému konkrétnímu datu, byla ~alobkyn v závru jednání optovn vyzvána k dolo~ení souhlaso s vyu~itím osobních údajo pro zasílání obchodních sdlení k ~alovaným vybranému vzorku emailových adres, na které byla v rámci kampan realizované dne 8. 6 2017 zaslána obchodní sdlení, a to do 14 dno od doru ení protokolu . j. UOOU-01284/17-58. Protokol byl ~alobkyni doru en dne 8. 10. 2018. Na základ ~ádosti ~alobkyn ze dne 23. 10. 2018 ~alovaný prodlou~il lhotu uvedenou v protokole do 26. 10. 2018. }alobkyn na optovnou výzvu reagovala podáním ze dne 26. 10. 2018, jeho~ pYílohou byla  tabulka ke kampani ze dne 8. ervna 2017 s údaji aktuálními k datu kampan a se zohlednním provedené anonymizace v návaznosti na nabytí ú innosti naYízení GDPR. <br/>78. O provedené kontrole byl vyhotoven protokol ze dne 26. 4. 2019, . j. UOOU-01284/17-66. Dle kontrolních zjiatní zaznamenaných v protokole o kontrole se ~alobkyn dopustila poruaení § 7 odst. 2 dodr~ování zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nost tím, ~e zadala odeslání, resp. rozesílku obchodních sdlení subjektom Tereza Bauerová a Nejefektivnjaí reklama s.r.o., které ve dnech 6. 1. 2017, 10. 3. 2017, 11. 4. 2017, 5. 12. 2017 zaslaly obchodní sdlení smrující k propagaci a zbo~í a slu~eb z a na emailové adresy uvedené v protokolu v postavení aiYitele obchodních sdlení, ~e zaslala obchodní sdlení obsahující nabídky zbo~í a slu~eb, resp. související s nákupem a prodejem zánovních i ojetých vozidel v etn mo~né nabídky servisu, financování i ocenní vozidel s odkazem na <www.aaaauto.cz> a <www.kupujeme-auta.cz> zaslala ve dnech 8. 2. 2017, 11. 7. 2017, 13. 7. 2017, 27. 7. 2017, 8. 8. 2017, 16. 8. 2017, 8. 10. 2017, 6. 9. 2017, 11. 9. 2017, 19. 9. 2017, 25. 10. 2017, 7. 11. 2017, 27. 12. 2017, 15. 3. 2018, 23. 8. 2018 z a na emailové adresy uvedené v protokolu, a ~e rozeslala dne 8. 6. 2017 obchodní sdlení obsahující nabídku automobilo za ak ní ceny v etn nabídky splátek na tyto vozy spolu s odkazem na <www.aaaauto.cz> s pYedmtem  OS: Letní sní~ení splátek! UaetYete a~ 2000 K  msí n , pYi em~ pouze u 256 emailových adres ze vzorku 4 600 emailových adres, na které bylo sdlení rozesláno, dolo~ila ~alobkyn souhlas se zasláním tohoto sdlení na pYísluané adresy. Mimo jiné také proti uvedeným kontrolním zjiatním podala ~alobkyn námitky ze dne 15. 5. 2019, které pYedsedkyn ~alovaného vyYídila sdlením ze dne 3. 9. 2019, . j. UOOU-01284/17-69 tak, ~e je zamítla.<br/>79. Pod . j. UOOU-03916/19-4 a~ 8 zalo~il ~alovaný do správního spisu celkem 5 podnto, které obdr~el od pti rozných fyzických osob, o em~ byl vyhotoven záznam ze dne 17. 9. 2019, . j. UOOU-03916/19-9. V podntech tyto fyzické osoby poukazovaly na skute nost, ~e pYi inzerování prodeje vozu na internetu jim byla od ~alobkyn zaslána na emailovou adresu i na mobilní telefon zpráva týkající se mo~ného odkupu inzerovaného vozu, a  v inzerátu výslovn uvedly, ~e si nepYejí být kontaktovány ze strany autobazaro. Mezi tmito podnty byly také podnty ze dne 29. 5. 2018, 31. 5. 2018 a 24. 7. 2018, v nich~ jejich podatelé shodn poukazovali na skute nost, ~e a  nejsou zákazníky ~alobkyn ani registrovaným u~ivateli jejích slu~eb a nedali ~alobkyni souhlas se zasíláním obchodních sdlení, bylo ji dne 28. 5. 2018, 31. 5. 2018 a 24. 7. 2018 na jejich telefonní íslo zasláno sdlení týkající se mo~né výmny (nákupu) vozu v autobazaru ~alobkyn.<br/>80. Oznámením ze dne 23. 9. 2019, . j. UOOU-03916/19-10, doru eným ~alobkyni tého~ dne, ~alovaný oznámil ~alobkyni, ~e s ní zahajuje Yízení o pYestupku podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti v souvislosti se zasláním obchodních sdlení ve smyslu § 2 písm. f) tohoto zákona, kterého se mla dopustit v oznámení popsaným jednáním spo ívajícím v zasílání obchodních sdlení adresátom, kteYí k tomu nedali pYedchozí souhlas ve smyslu § 7 odst. 2 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti. Popis jednání uvedeného v oznámení vycházel z kontrolních zjiatní shrnutých v bod 78 tohoto rozsudku a obsahu oznámení rekapitulovaných v bod 79 tohoto rozsudku.<br/>81. }alobkyn se ve vci vyjádYila podáním ze dne 1. 10. 2019, v nm~ namítala, ~e zprávu zaslanou osobám inzerujícím prodej automobilo nelze pova~ovat za obchodní sdlení ve smyslu zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, neboe ve tYech pYípadech tato zpráva pYedstavovala odpov na poptávku a nebyla rozesílána v rámci obchodní kampan, ale individuáln z telefonního ísla konkrétního zamstnance ~alobkyn, v jednom pYípad se jednalo o zákazníka ~alobkyn a v jednom pYípad se jednalo o zájemce o koupi automobilu, který oslovil telefonicky ~alobkyni, udlil souhlas se zasíláním obchodních sdlení a navíc se také jednalo o zákazníka ~alobkyn.<br/>82. }alovaný následn i v sou innosti s podateli podnto a provozovateli pYísluaných internetových stránek, na nich~ tito podatelé inzerovali prodej automobilo, doplnil spis o dalaí podklady, týkající se tohoto prodeje a komunikace ~alobkyn s tmito podateli.<br/>83. }alobkyn se dále ve vci vyjádYila podáním ze dne 3. 12. 2019. V tomto podání ~alobkyn namítala, ~e ~alovaný pYi posouzení jednání ~alobkyn nevycházel se skute ností dolo~ených ~alobkyní v rámci kontroly, kdy ~alobkyn dolo~ila databázi kontakto, na které byla zasílána obchodní sdlení spolu s uvedením právních titulo pro jejich zasílání a detailním popisem procesu získávání souhlaso, ~e nesprávn posoudil vztah mezi ~alobkyní a adresáty sdlení, neboe za zákazníky ~alobkyn nepova~oval osoby, s nimi~ ~alobkyn zahájila jednání o uzavYení smlouvy, ~e ~alovaný nesprávn posoudil postavení ~alobkyn v pYípad obchodních sdlení rozesílaných prostYednictvím obchodních partnero ~alobkyn, ~e ~alovaný kladl na ~alobkyni v rozporu se zásadou hospodárnosti nepYimYené po~adavky na sou innost a ~e pYedsedkyn ~alovaného nevypoYádala dostate n a v celém rozsahu námitky ~alobkyn pro kontrolnímu zjiatní. <br/>84. Oznámením ze dne 17. 1. 2020, . j. UOOU-03916/19-36 ~alovaný vyrozuml ~alobkyni, ~e ukon il shroma~ování podklado pro vydání rozhodnutí a o mo~nosti se k tmto podkladom vyjádYit.<br/>85. }alobkyn se dále vyjádYila ve vci podáním ze dne 19. 2. 2020. Tímto podáním ~alobkyn doplHovala v reakci na doplnní spisu ~alovaným své vyjádYení, které bylo obsahem podání ze dne 1. 10. 2019. }alobkyn uvedla, ~e ve dvou pYípadech zpráva, kterou tyto osoby obdr~ely, pYedstavovala odpov na poptávku a nebyla rozesílána v rámci obchodní kampan, a nejednalo se proto o obchodní sdlení, v jednom pYípad byla zpráva odeslána na chybnou adresu v dosledku chyby jiného zákazníka ~alobkyn, který sdlil ~alobkyni nesprávnou emailovou adresu, a v jednom pYípad doalo k odeslání zprávy na telefonní íslo, které bylo nesprávn pYiYazeno k jinému zákazníkovi ~alobkyn.<br/>86. PrvostupHovým rozhodnutím ~alovaný shledal ~alobkyni odpovdnou za spáchání pYestupku podle § 11 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti jednáním uvedeným v bod 2 tohoto rozsudku a ulo~il jí za toto jednání pokutu zde uvedenou.<br/>87. Proti prvostupHovému rozhodnutí podala ~alobkyn rozklad ze dne 23. 3. 2020. Námitky, které ~alobkyn v rozkladu uplatnila, odpovídají tm, které pYedsedkyn ~alovaného shrnula v té ásti napadeného rozhodnutí, kterou soud zrekapituloval v bodech 4 a~ 9 tohoto rozsudku. Rozklad ~alobkyn doplnila podáním ze dne 31. 3. 2020, jeho~ pYílohou byl seznam 2 251 emailových adres, u nich~ byl udlen souhlas pro zaslání obchodního sdlení ze dne 8. 6. 2017 prostYednictvím formuláYe na webových stránkách ~alobkyn z celkového vzorku 4 600 emailových adres, u kterých dolo~ení tohoto souhlasu po~adoval ~alovaný po ~alobkyni v rámci kontroly.<br/>88. Napadeným rozhodnutím, je~ bylo ~alobkyni doru eno dne 31. 8. 2020, pYedsedkyn ~alovaného rozklad ~alobkyn zamítla a prvostupHové rozhodnutí potvrdila.<br/>VI. b. Zánik odpovdnosti za pYestupek<br/>89. }alobkyn v podání ze dne 9. 4. 2021 uplatnila námitku, ~e v daném pYípad doalo k zániku odpovdnosti ~alobkyn alespoH za ást jednání, které je jí napadeným rozhodnutím kladeno za vinu, a to z toho dovodu, ~e k Yad jednání ~alobkyn doalo v dob do 30. 6. 2017, za ú innosti zákona o pYestupcích, který v § 20 stanovil, ~e pYestupek nelze projednat, pokud od jeho spáchání uplynul jeden rok. Soud je povinen se otázkou, zda nedoalo k zániku odpovdnosti ~alobkyn za vytýkané jednání uplynutím proml ecí doby, zabývat z úYední povinnosti (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 15. 12. 2005, . j. 3 As 57/2004 - 39, a ze dne 16. 4. 2010, . j. 7 As 11/2010 - 134), to znamená bez ohledu na námitku ~alobkyn.<br/>90. Z výroko i odovodnní prvostupHového i napadeného rozhodnutí vyplývá, ~e správní orgány veakerá jednání specifikovaná ve výroku I prvostupHového rozhodnutí pod písmeny A a~ D posoudily jako jeden pYestupek podle § 11 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, kterého se ~alobkyn dopustila poruaením povinnosti stanovené v § 7 odst. 2 tého~ zákona, za co~ jí byla ulo~ena pokuta podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti. Tchto jednání se ~alobkyn dopustila v období od 6. 1. 2017 do 19. 1. 2019. Po celé toto období uvedená ustanovení zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti nedoznala z hlediska svého znní ~ádné zmny. [Doalo pouze ke zmn konkrétního ustanovení zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, podle nho~ bylo hromadné nebo opakované aíYení obchodních sdlení elektronickými prostYedky bez souhlasu adresáta klasifikováno jako poruaení tohoto zákona a podle nho~ bylo za toto poruaení mo~no ulo~it pokutu a ke zmn ozna ení tohoto jednání. Ve znní ú inném do 30. 6. 2017 se jednalo v obou pYípadech o § 11 odst. 1 písm. a) a jednání bylo ozna ováno jako správní delikt a ve znní ú inném od 1. 7. 2017 se jednalo o § 11 odst. 1 písm. a) bod 1 a odst. 2 písm. b) a jednání bylo ozna eno jako pYestupek]. To jinak Ye eno znamená, ~e jednání, která jsou ~alobkyni prvostupHovým i napadeným rozhodnutím vytýkána, byla po celou dobu, kdy se jich ~alobkyn mla dopouatt, jednáními, která pYedstavovala poruaení zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, a za tato jednání bylo také mo~no ulo~it po celou tuto dobu sankci.<br/>91. Do 30. 6. 2017 se proml ení odpovdnosti za spáchání správních delikto podle zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti Yídilo § 12 odst. 3 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, v nm~ bylo stanoveno, ~e odpovdnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestli~e orgán dozoru o nm nezahájil Yízení do 1 roku, kdy se o nm dozvdl, nejpozdji vaak do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. [Soud v této souvislosti podotýká, ~e ~alobkyní odkazované ustanovení § 20 zákona o pYestupcích na její pYípad, jako~to právnickou osobu nedopadá (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 7. 2021, . j. 3 As 150/2021 - 59, body 23 a 24)]. Toto ustanovení bylo s ú inností od 1. 7. 2017 zruaeno l. CLXII zákona . 183/2017 Sb., kterým se mní nkteré zákony v souvislosti s pYijetím zákona o odpovdnosti za pYestupky a Yízení o nich a zákona o nkterých pYestupcích. Vzhledem k tomu, ~e horní hranice pokuty, kterou lze za pYestupek podle § 11 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti ulo~it, pYesahuje hranici 100 000 K , iní proml ecí doba tohoto pYestupku od 1. 7. 2017 podle § 30 písm. b) zákona o nkterých pYestupcích 3 roky, pYi em~ tato proml ecí doba po íná podle § 31 tého~ zákona b~et dnem následujícím po dni spáchání pYestupku a pYeruauje se podle § 32 odst. 2 písm. a) oznámením o zahájení Yízení o pYestupku.<br/>92. V projednávaném pYípad není pochyb o tom, ~e ~alovaný zahájil se ~alobkyní Yízení dne 23. 9. 2019 doru ením oznámení . j. UOOU-03916/19-10 a toto Yízení bylo ukon eno nabytím právní moci napadeného rozhodnutí, k nmu~ doalo dne 31. 8. 2020 jeho doru ením ~alobkyni. Je tak zYejmé, ~e ~alovaný zahájil se ~alobkyní Yízení ve vztahu ke vaem jednáním, kterých se mla ~alobkyn dopustit za ú innosti zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti ve znní ú inném do 30. 6. 2017, a~ po uplynutí jednoleté subjektivní lhoty stanovené v § 12 odst. 3 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti ve znní ú inném do 30. 6. 2017, a ~e o nich pravomocn rozhodl a~ po uplynutí tYíleté objektivní lhoty rovn~ stanovené v tomto ustanovení. Dosledkem obou tchto skute ností pYitom mo~e být, ~e ást jednání, za n~ správní orgány shledaly ~alobkyni odpovdnou, mohla být skute n v dob vydání napadeného rozhodnutí proml ena (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 18. 9. 2012, . j. 7 Afs 14/2011 - 115, body 41, 50 a 51 a rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 9. 2013, . j. 7 As 95/2011 - 108, ze dne 12. 4. 2017, . j. 1 As 337/2016 - 45, body 27 a~ 30, a ze dne 31. 7. 2019, . j. 9 As 127/2017 - 44, body 19 a 20).<br/>93. K tomu vaak v projednávaném pYípad nedoalo. Není pochyb o tom, ~e ~alobkyn svým jednáním, které spo ívalo v rozesílání obchodních sdlení elektronickými prostYedky, naplHovala skutkovou podstatu stále stejného pYestupku (správního deliktu). }alobkyn toto jednání provádla tak, ~e tato sdlení rozesílala sama nebo prostYednictvím tYetích osob emailem nebo z telefonních ísel na emailové adresy nebo na telefonní ísla ur itých osob, jednalo se tak ve vaech pYípadech nepochybn o stejný i velice obdobný zposob provedení, co~ vyplývá ji~ ze samotné povahy aíYení sdlení prostYednictvím elektronických prostYedko. }alobkyn se tohoto jednání nepochybn dopouatla také v blízké asové souvislosti. [Maximální doba, která uplynula mezi jednotlivými pYípady rozesílání, inila pouze 5 msíco (23. 8. 2018 a 19. 1. 2019).] Jednání ~alobkyn ve vaech pYípadech smYovalo vo i osobám, které ~alobkyn pova~ovala za své potenciální zákazníky. Jednání ~alobkyn také bylo, co~ ostatn ~alobkyn sama nijak nezpochybHovala, ve vaech pYípadech vedeno se zámrem tyto potenciální zákazníky pYesvd it k realizaci obchodní transakce se ~alobkyní, a tím dosáhnout na stran ~alobkyn ekonomického prospchu. <br/>94. Z uvedeného je zYejmé, ~e jednání ~alobkyn popsané v napadených rozhodnutích naplnilo veakeré znaky pokra ování v pYestupku, tak jak definováno v § 7 zákona o odpovdnosti za pYestupky. Dle tohoto ustanovení se pokra ováním v pYestupku se rozumí takové jednání, jeho~ jednotlivé díl í útoky vedené jednotným zámrem naplHují skutkovou podstatu stejného pYestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným zposobem provedení, blízkou souvislostí asovou a souvislostí v pYedmtu útoku. Vzhledem k tomu, ~e zcela shodná definice pokra ování v protiprávním jednání byla v oblasti správního trestání aplikována ji~ pYed jejím výslovným legislativním zakotvením v zákon o odpovdnosti za pYestupky (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 5. 2007, . j. 8 As 17/2007 - 135 a ze dne 24. 6. 2009, . j. 1 As 35/2009 - 69, bod 14), platí tento závr i pro tu ást jednání, kterého se ~alobkyn dopustila do 30. 6. 2017, tedy pYed nabytím ú innosti zákona o odpovdnosti za pYestupky.<br/>95. Jeliko~ jednání ~alobkyn naplnilo znaky pokra ování v pYestupku, pova~uje se dobu jeho spáchání okam~ik, kdy byl ukon en poslední díl í útok tohoto pYestupku, ili kdy se uskute nilo poslední jednání, které tvoYí s pYedchozím jednáním ~alobkyn jednotu. To znamená, ~e pokra ování v pYestupku se posuzuje podle nového, bye i pYísnjaího zákona, ú inného v dob ukon ení pokra ovaní i tehdy, pokud jeho bez ohledu na její rozsah, spadá do doby ú innosti pYedchozího zákona, který je pro pachatele pYíznivjaí. Pokra ující pYestupek se pova~uje za spáchaný ji~ za ú innosti nového zákona, pokud alespoH jeho ást (nkterý z jeho díl ích útoko) byla spáchána po nabytí ú innosti nového (pozdjaího) zákona. V takovém pYípad se tedy pYestupek v celém rozsahu pokra ování pova~uje za spáchaný za ú innosti nového zákona, tYeba~e jeho ást (nkteré díl í útoky) byly realizovány pYed nabytím ú innosti tohoto nového zákona (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 1 As 35/2009 - 69, bod 15). Práv uvedené platí samozYejm pouze za pYedpokladu, ~e jednání ~alobkyn bylo posti~itelné i podle pYedchozí právní úpravy. O tom vaak v pYípad ~alobkyn není pochyb (viz bod 90 výae).<br/>96. Poslední díl í útok jednání, za n~ byla ~alobkyn shledána napadeným rozhodnutím odpovdným, byl ukon en podle výroku I písmene A prvostupHového rozhodnutí dne 19. 1. 2019, tedy za ú innosti zákona o odpovdnosti za pYestupky. Bh proml ecí doby je proto nutno posuzovat podle tohoto zákona. Zákon o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, jak ji~ bylo uvedeno výae, toti~ ode dne nabytí jeho ú innosti ji~ úpravu proml ení neobsahuje. Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o odpovdnosti za pYestupky platí, ~e proml ecí doba v pYípad pokra ujícího pYestupku po íná b~et dnem následujícím po dni, kdy doalo k poslednímu díl ímu útoku. V daném pYípad tak proml ecí doba po ala b~et dnem 20. 1. 2019. Vzhledem k tomu, ~e proml ecí doba podle § 30 písm. b) zákona o odpovdnosti za pYestupky iní 3 roky, k proml ení jednání ~alobkyn kde dni zahájení Yízení tedy ke dni 23. 9. 2019 nedoalo. K proml ení nedoalo ani ke dni vydání napadeného rozhodnutí, neboe doru ením oznámení o zahájení Yízení ~alobkyni za ala podle § 32 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona o odpovdnosti za pYestupky b~et nová proml ecí doba v délce 5 let a napadené rozhodnutí nabylo právní moci ji~ dne 31. 8. 2020, více ne~ 3 roky pYed jejím uplynutím.<br/>97. Soud souhlasí se ~alobkyní, ~e z odovodnní prvostupHového ani napadeného rozhodnutí explicitn nevyplývá, ~e by se v nich správní orgány zabývaly posuzováním jednotlivých znako pokra ování v pYestupku, jak to u inil soud v bod 93 výae. Jeliko~ vaak soud nemá pochybnosti o tom, ~e se v tomto pYípad o pokra ování v pYestupku jedná, dospl soud k závru, ~e tato skute nost nepYedstavuje tak záva~nou vadu, pro kterou by soud musel napadené rozhodnutí zruait. Pokud by takto soud postupoval, pYedsedkyni ~alovaného by nic nebránilo v tom, aby takovou úvahu do svého nového rozhodnutí doplnila a ve vci znovu rozhodla tak, jak to u inila napadeným rozhodnutím. Vzhledem k tomu, ~e po dobu Yízení pYed soudem v souladu s § 41 s. Y. s. lhota, pro zánik odpovdnosti ~alobkyn za jednání ~alobkyn, které je jí napadeným rozhodnutím kladeno za vinu, neb~í, mla by pYedsedkyn ~alovaného k vydání takového rozhodnutí k dispozici dobu více ne~ dostate nou. Takový postup ze strany soudu by proto byl pouhým formalismem, který by pouze prodlu~oval délku správního Yízení a ve své podstat i délku Yízení soudního a zbyte n zat~oval jak ~alovaného tak ~alobkyni. Výrok rozhodnutí pYedsedkyn ~alovaného by zostal nepochybn nezmnn a na právním postavení ~alobkyn by takový postup soudu fakticky nic nezmnil a pouze by oddálit pYezkum napadeného rozhodnutí soudem v celém ~alobkyní navrhovaném rozsahu, neboe ~alobkyn by se s takovým rozhodnutím pYedsedkyn ~alovaného ur it neztoto~nila.<br/>98. Soud se dále zabýval z úYední povinnosti otázkou, zda po vydání napadeného rozhodnutí nedoalo k takové zmn relevantní právní úpravy, která by byla pro ~alobkyni pYíznivjaí (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 11. 2016, . j. 5 As 104/2013 - 46).<br/>99. K poslednímu díl ímu útoku v rámci jednání, za které byla ~alobkyn rozhodnutími správních orgáno shledána odpovdnou, doalo dne 19. 1. 2019. Z rozhodnutí správních orgáno vyplývá, ~e jednání ~alobkyn posuzovaly v souladu s § 2 odst. 4 písm. a) zákona o odpovdnosti za pYestupky práv podle právní úpravy ú inné práv k tomuto datu. Z rozhodnutí správních orgáno vaak nevyplývá, ~e by se ve svých rozhodnutích zabývaly otázkou, zda jimi aplikovaná právní úprava byla pro ~alobkyni pYíznivjaí, a  jim taková povinnost vyplývala z l. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod i § 2 odst. 1 zákona o odpovdnosti za pYestupky. Soud vaak po komplexním zhodnocení jednotlivých zákonných ustanovení tchto i dalaích relevantních právních pYedpiso a s pYihlédnutím ke konkrétním okolnostem pYípadu (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 6. 2018, . j. 4 As 114/2018 - 49 a usnesení Nejvyaaího soudu ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 5 Tdo 200/2003) dospl k závru, ~e správní orgány aplikovaly na pYípad ~alobkyn správnou právní úpravu. A koliv byl po vydání napadeného rozhodnutí opakovan novelizován zákon o nkterých slu~bách informa ní spole nosti i zákon o odpovdnosti a doalo i k dalaím zmnám relevantní právní úpravy, nejednalo se o takové zmny v ustanoveních právních pYedpiso vztahujících se na nyní projednávanou vc, které by mohly být pro ~alobkyni pYíznivjaí. Soud proto na projednávanou vc aplikoval pYísluaná ustanovení zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti a zákona o odpovdnosti za pYestupky i dalaích právních pYedpiso ve stejném znní jako správní orgány, tedy ve znní ú inném ke dni, kdy doalo k poslednímu díl ímu útoku.<br/>VI. c. Existence souhlaso se zpracováním osobních údajo<br/>100. Jádrem sporu mezi ~alobkyní a ~alovaným je, zda ~alobkyn disponovala, i byla povinna disponovat souhlasy jednotlivých adresáto, jim~ svá sdlení zasílala. }alobkyn v této souvislosti konkrétn namítala, ~e ~alovaný na ~alobkyni nepYimYeným zposobem pYenáael dokazní bYemeno ohledn prokázání existence souhlaso se zasíláním sdlení a dokazy shromá~dné v probhu kontroly a navazujícího Yízení nesprávn hodnotil. }alobkyn je pYesvd ena, ~e prokázala existenci tchto souhlaso, které byly udleny bu prostYednictvím formuláYe na internetových stránkách ~alobkyn, anebo pYi telefonních hovorech s operátory call centra ~alobkyn, ~e správní orgány nesprávn restriktivn vylo~ily pojem zákazník v pYípad osob, které ji~ byly v pYedchozím kontaktu se ~alobkyní, ~e v pYípad komunikace ~alobkyn s osobami inzerujícími prodej automobilu se nejednalo o zasílání obchodních sdlení, a ~e je nesprávný závr ~alovaného, ~e udlené souhlasy se zasíláním obchodních sdlení ztrácí po nkolika msících bez reakce na nabídky sílu.<br/>101. PYi posuzování tchto námitek soud vycházel z následující právní úpravy v rozhodném znní.<br/>102. Podle l. 2 písm. f) smrnice 2002/58/ES není-li stanoveno jinak, pou~ijí se definice uvedené ve smrnici 95/46/ES a smrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. bYezna 2002 o spole ném pYedpisovém rámci pro sít a slu~by elektronických komunikací (rámcová smrnice). Pou~ijí se rovn~ tyto definice:  souhlas u~ivatele i ú astníka odpovídá souhlasu subjektu údajo podle smrnice 95/46/ES.<br/>103. Podle l. 2 písm. h) smrnice 95/46/ES pro ú ely této smrnice se rozumí  souhlasem subjektu údajo jakýkoli svobodný, výslovný a vdomý projev vole, kterým subjekt údajo dává své svolení k tomu, aby osobní údaje, které se jej týkají, byly pYedmtem zpracování.<br/>104. Podle l. 7 písm. a) smrnice 95/46/ES lenské státy stanoví, ~e zpracování osobních údajo mo~e být provedeno pouze pokud: subjekt údajo nezpochybniteln udlil souhlas.<br/>105. Podle § 4 písm. n) zákona . 101/2000 Sb., o ochran osobních údajo a o zmn nkterých zákono ve znní ú inném od 26. 7. 2004 (dále jen  zákon o ochran osobních údajo ) pro ú ely tohoto zákona se rozumí souhlasem subjektu údajo svobodný a vdomý projev vole subjektu údajo, jeho~ obsahem je svolení subjektu údajo se zpracováním osobních údajo.<br/>106. Podle § 5 odst. 4 zákona o ochran osobních údajo subjekt údajo musí být pYi udlení souhlasu informován o tom, pro jaký ú el zpracování a k jakým osobním údajom je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajo se zpracováním osobních údajo musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování.<br/>107. Podle l. 94 GDPR smrnice 95/46/ES se zruauje s ú inkem ode dne 25. kvtna 2018 (odst. 1). Odkazy na zruaenou smrnici se pova~ují za odkazy na toto naYízení. Odkazy na pracovní skupinu pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajo zYízenou lánkem 29 smrnice 95/46/ES se pova~ují za odkazy na Evropský sbor pro ochranu osobních údajo zYízený tímto naYízením (odst. 2).<br/>108. Podle l. 4 odst. 11 GDPR pro ú ely tohoto naYízení se rozumí:  souhlasem subjektu údajo jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednozna ný projev vole, kterým subjekt údajo dává prohláaením i jiným zjevným potvrzením své svolení ke zpracování svých osobních údajo.<br/>109. Podle l. 7 odst. 1 GDPR pokud je zpracování zalo~eno na souhlasu, musí být správce schopen dolo~it, ~e subjekt údajo udlil souhlas se zpracováním svých osobních údajo.<br/>110. Podle § 2 písm. f) zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti pro ú ely tohoto zákona se rozumí obchodním sdlením vaechny formy sdlení, v etn reklamy a vybízení k návatv internetových stránek, ur eného k pYímé i nepYímé podpoYe zbo~í i slu~eb nebo image podniku osoby, která je podnikatelem nebo vykonává regulovanou innost.<br/>111. Podle § 7 odst. 2 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti podrobnosti elektronického kontaktu lze za ú elem aíYení obchodních sdlení elektronickými prostYedky vyu~ít pouze ve vztahu k u~ivatelom, kteYí k tomu dali pYedchozí souhlas.<br/>112. Podle § 7 odst. 3 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti nehled na odstavec 2, pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svého zákazníka podrobnosti jeho elektronického kontaktu pro elektronickou poatu v souvislosti s prodejem výrobku nebo slu~by podle po~adavko ochrany osobních údajo upravených zvláatním právním pYedpisem, mo~e tato fyzická i právnická osoba vyu~ít tyto podrobnosti elektronického kontaktu pro potYeby aíYení obchodních sdlení týkajících se jejích vlastních obdobných výrobko nebo slu~eb za pYedpokladu, ~e zákazník má jasnou a zYetelnou mo~nost jednoduchým zposobem, zdarma nebo na ú et této fyzické nebo právnické osoby odmítnout souhlas s takovýmto vyu~itím svého elektronického kontaktu i pYi zasílání ka~dé jednotlivé zprávy, pokud povodn toto vyu~ití neodmítl.<br/>113. Podle § 3 správního Yádu nevyplývá-li ze zákona nco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjiatn stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s po~adavky uvedenými v § 2.<br/>114. Podle § 6 odst. 2 správního Yádu správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbyte né náklady, a dot ené osoby co mo~ná nejmén zat~uje. Podklady od dot ené osoby vy~aduje jen tehdy, stanoví-li tak právní pYedpis. Lze-li vaak potYebné údaje získat z úYední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dot ená osoba po~ádá, je povinen jejich obstarání zajistit. PYi opatYování údajo podle tohoto ustanovení má správní orgán vo i tYetím osobám, jich~ se tyto údaje mohou týkat, stejné postavení jako dot ená osoba, na její~ po~ádání údaje opatYuje.<br/>115. Podle § 50 odst. 3 správního Yádu správní orgán je povinen zjistit vaechny okolnosti dole~ité pro ochranu veYejného zájmu. V Yízení, v nm~ má být z moci úYední ulo~ena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit vaechny rozhodné okolnosti svd ící ve prospch i v neprospch toho, komu má být povinnost ulo~ena.<br/>NepYimYené pYenáaení dokazního bYemene<br/>116. }alobkyn sdlení, v jejich~ rozesílání správní orgány shledaly pokra ující pYestupek podle § 11 odst. 1 bod 1 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti spo ívající v opakovaném aíYení obchodních sdlení ve smyslu § 2 písm. f) tého~ zákona bez pYedchozího souhlasu vy~adovaného § 7 odst. 2 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, rozesílala v období od 6. 1. 2017 do 19. 1. 2019, tedy jak za ú innosti zákona o ochran osobních údajo, tak za ú innosti GDRP.<br/>117. Pojem souhlas pou~itý mimo jiné v § 7 odst. 2 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti není v tomto zákon definován. Jeliko~ tímto zákonem byla do právního Yádu transponována mimo jiné smrnice 2002/58/ES ztoto~Huje se soud s názorem ~alovaného, ~e pYi výkladu tohoto pojmu je namíst vycházet z jeho definice uvedené v l. 2 písm. f) smrnice 2002/58/ES respektive v l. 2 písm. h) smrnice 95/46/ES, na nj~ tento lánek odkazuje. To jinak Ye eno znamená, ~e pojem souhlas pou~itý v uvedeném ustanovení zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti má v podstat stejný význam, jako pojem souhlas definovaný v § 4 písm. n) zákona o ochran osobních údajo, kterým byla transponována do právního Yádu práv smrnice 95/46/ES i, jak vyplývá z l. l. 94 GDPR, pojem souhlas definovaný v l. 4 odst. 11 GDPR. Jedná se tedy o souhlas potenciálních adresáto obchodních sdlení se zpracováním jejich osobních údajo ~alobkyní, a to v rozsahu nezbytném k práv k tomu ú elu, aby jim mohla ~alobkyn obchodní sdlení zasílat.<br/>118. To ovaem také znamená, ~e ~alobkyni ve vztahu k tmto souhlasom tí~ila jak za ú innosti zákona o ochran osobních údajo (§ 5 odst. 4), tak následn za ú innosti GDRP ( l. 7 odst. 1) také povinnost dolo~it, ~e jí byl souhlas se zasíláním obchodních sdlení potenciálními adresáty tchto sdlení pYedem udlen. }alobkyni tedy pYímo z pYísluaných právních pYedpiso vyplývala povinnost dolo~it, ~e souhlasy se zasíláním obchodních sdlení disponovala. <br/>119. Soud proto nepova~uje za nikterak nepYimYené, pokud ~alovaný po ~alobkyni dolo~ení tchto souhlaso také po~adoval. Z obsahu správního spisu navíc vyplývá, ~e ~alovaný vycházel ~alobkyni po celou dobu probíhající kontroly vstYíc a na její ~ádost jí opakovan prodlu~oval lhoty pro poskytování vy~ádaných podklado. Soud v této souvislosti rovn~ nepYehlédl, ~e ~alobkyn v podání ze dne 23. 4. 2018 tvrdila, ~e nemá dostate né kapacity k tomu, aby ~alovanému údaje v jím po~adované struktuYe poskytla, neboe by to pYedstavovalo práci pro jednoho lovka po dobu pti msíco, proto~e by tyto údaje musely být získávány z jejího systému manuáln. Následn vaak v rámci ústního jednání zástupci ~alobkyn uvedli, ~e je lze ze systému získat i jiným zposobem a ~alobkyn byla následn schopna tyto údaje alespoH v ur itém rozsahu ~alovanému poskytnout bhem necelých tYí týdno, tedy za dobu nepomrn krataí, ne~ uvádla povodn. Soud tedy v postupu ~alovaného vo i ~alobkyni v ~ádném pYípadn neshledává poruaení zásady hospodárnosti vyplývající z § 6 odst. 2 správního Yádu, proto~e se podle jeho názoru o ~ádné mimoYádné zatí~ení ~alobkyn ze strany ~alovaného fakticky jednat nemohlo.<br/>120. }alovaný po ~alobkyni po~adoval pouze dolo~ení toho, ím byla ~alobkyn povinna disponovat, a nemohlo se proto ani jednat o nepYípustné pYenáaení dokazního bYemene na ~alobkyni ani poruaení dalaích zásad pYestupkového Yízení (konkrétn legality, materiální pravdy a zásady in dubio pro reo), jak namítala ~alobkyn. }alovaný se tím, ~e po ~alobkyni po~adoval, aby mu existenci souhlaso dolo~ila, ani nemohl dopustit ~alobkyní také namítaného poruaení zásady sebeobviHování, neboe jak uvedl Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2016, . j. 2 As 254/2016 - 39, bod 22:  Orgán dohledu je i pod hrozbou sankce oprávnn zavázat ú astníka Yízení k poskytnutí potYebných informací, a to i v pYípad, ~e mohou slou~it k prokázání protiprávního jednání i vo i nmu. Samotná povinnost pYedlo~ení existujících dokumento tak není sebeobvinním, neboe adresátovi povinnosti nic nebrání se v Yízení hájit a zpochybnit pYedlo~ené listiny i význam, který jim správní orgán pYiznal. Zcela shodný závr pak Nejvyaaí správní soud vyslovil i v rozsudku ze dne 19. 9. 2018, . j. 1 As 336/2017 - 55, body 25 a 26.<br/>121. Soud pro úplnost dodává, ~e ~alovaný, jak vyplývá z pYedlo~eného spisového materiálu, dolo~ení tchto souhlaso po~adoval po ~alobkyni pYedevaím v rámci kontroly, které pYedcházela Yízení, v nm~ bylo vydáno napadené rozhodnutí. Pokud byla ~alobkyn tohoto názoru, ~e po~adavky ~alovaného na dolo~ení existence souhlaso se zasíláním obchodních sdlení aly nad rámec její zákonné povinnosti poskytnout ~alovanému podle § 8 písm. c) ve spojení s § 10 odst. 2 kontrolního Yádu potYebnou sou innost, mohla se domáhat pYezkoumání jeho postupu soudem (srov. rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2018, . j. 9 A 209/2017 - 25). To vaak ~alobkyn neu inila.<br/>122. Tato ~alobní námitka není dovodná.<br/>Prokázání existence souhlaso udlených prostYednictvím internetu<br/>123. Jak ji~ soud uvedl výae v bodech 117 a 118 tohoto rozsudku, ~alobkyni pYímo z pYísluaných právních pYedpiso vyplývala povinnost dolo~it, ~e pYechozími souhlasy se zasíláním obchodních sdlení disponovala.<br/>124. Takovým dokladem podle názoru soudu nemohou být samy o sob závazné interní pokyny pro zamstnance upravující postupy pYi získávání osobních údajo a souhlaso s jejich zpracováním v etn vyu~ití pro zasílání obchodních sdlení ani popis interních proceso ~alobkyn a jí i pro tyto ú ely pou~ívaných zákaznických systémo, které ~alobkyn v probhu kontroly ~alovanému pYedlo~ila a jejich~ praktickou aplikaci také následn bhem ústního jednání spojeného s místním aetYením ~alovanému demonstrovala. Tímto zposobem lze toti~ pouze prokázat, ~e ~alobkyn mla zaveden pYi výkonu své innosti ur itý standardizovaný proces získávání souhlaso se zasíláním obchodních sdlení, pYi jeho~ dodr~ování by nemlo docházet ke zpracování osobních údajo a jejich následnému vyu~ívání pro zasílání obchodních sdlení v rozporu se zákonem o nkterých slu~bách informa ní spole nosti. Tímto zposobem vaak nelze prokázat, ~e kontakty, na n~ ~alobkyn obchodní sdlení zasílala, byly tímto procesem skute n získány a jejich následným vyu~itím pYi zasílání obchodních sdlení k poruaení zákona skute n nedoalo.<br/>125. K dolo~ení této skute nosti je podle názoru soudu proto nezbytné, aby ~alobkyn disponovala u ka~dého jednotlivého kontaktu, u nho~ byl podle jejích tvrzení udlen pYedchozí souhlas se zasíláním obchodních sdlení alespoH údajem o tom, kdy a jakým konkrétním zposobem byl tento souhlas udlen. V pYípad souhlaso udlených prostYednictvím formuláYe na internetových mo~e být takovým údajem napYíklad potvrzující email zaslaný osobou, které tímto zposobem souhlas udlila (tedy ovYení metodou double opt-in, na ní~ poukazoval ~alovaný), i záznam o IP adrese ur itého zaYízení, z nho~ byl formuláY se souhlasem vyplnn (na ní~ poukazovala ~alobkyn). Jen v takovém pYípad je toti~ mo~né zjistit, zda byl souhlas udlen pYed tím, ne~ bylo ur ité osob zasláno obchodní sdlení a ovYit, zda tato osoba souhlas skute n udlila. Tedy jinak Ye eno tuto osobu identifikovat.<br/>126. }alobkyn v probhu kontroly na výzvy ~alovaného, aby dolo~ila právní tituly dokládající, ~e disponuje souhlasy se zasíláním obchodních sdlení, a to pYedevaím k jím vybranému vzorku 4 600 emailových adres, které byly udleny pYed datem 8. 6. 2017, tedy pYede dnem, kdy ~alobkyn realizovala emailovou kampaH z elektronické adresy <novinky@aaanacestach.cz> s odkazem na <www.aaaauto.cz> a pYedmtem obchodního sdlení  OS: Letní sní~ení splátek! UaetYete a~ 2000 K  msí n reagovala podáním ze dne 15. 3. 2018, jeho~ pYílohou byl pYehled emailových adres ve dvou souborech ozna ených  1% AAA - dolo~ení - souhlas a  nesouhlasy - AAA a podáním ze dne 26. 10. 2018, jeho~ pYílohou byla  tabulka ke kampani ze dne 8. ervna 2017 s údaji aktuálními k datu kampan a se zohlednním provedené anonymizace v návaznosti na nabytí ú innosti naYízení GDPR. <br/>127. V souboru ozna eném  1% AAA - dolo~ení - souhlas , jen~ ml obsahovat informace o vybraném vzorku 4 600 emailových adres po~adovaných ~alovaným (ve skute nosti vaak obsahoval údaje k celkem 5 000 adresám, neboe obsahoval i adresy, u nich~ ~alobkyn evidovala udlené souhlasy a~ do 15. 8. 2018, nikoliv jen do za átku kampan), bylo u jednotlivých emailových adres uvedeno pouze datum udlení souhlasu se zasíláním obchodních sdlení a obecný zposob jeho získání ( hovor na centrálu spole nosti ,  vyplnní formuláY na webu skupiny a  kontakt získaný v souvislosti s prodejem ). To samé platí i pro tabulku, je~ byla pYílohou podání ~alobkyn ze dne 26. 10. 2018. Tato tabulka ji~ sice obsahuje údaje k po~adovanému datu, má vaak obdobnou strukturu jako soubor ozna ený  1% AAA - dolo~ení - souhlas a u jednotlivých emailových adres je v ní rovn~ uvedeno pouze datum a zposob jeho získání ( kontakt získaný osobní schozkou ,  kontakt získaný pYi hovoru se zákazníkem ,  kontakt získaný E-mailem ,  vyplnný formuláY na webu skupiny a  kontakt získaný v souvislosti s prodejem/nákupem ). Z obou tabulek tak vyplývá, ~e ~alobkyn evidovala k emailovým adresám, které jsou v ní uvedeny, souhlasy se zasíláním obchodních sdlení poskytnuté pYed tím, ne~ na tyto adresy zasílala dne 8. 6. 2017 obchodní sdlení. }ádné konkrétní údaje, které by umo~Hovaly zjistit, kdo tento souhlas udlil a zda se jedná o osobu, které bylo obchodní sdlení dne 8. 6. 2017 zasíláno (tedy napY. údaje o potvrzujícím emailu i o IP adrese pYísluaného zaYízení), vaak ani v jednom z tchto pYehledo u ~ádné emailové adresy uvedeny nebyly. Tímto zposobem tak ~alobkyn existenci pYedchozího souhlasu se zasíláním obchodních sdlení dostate ným zposobem neprokázala.<br/>128. V probhu Yízení o rozkladu proti prvostupHovému rozhodnutí ~alobkyn pYedlo~ila jako pYílohu podání ze dne 31. 3. 2020 seznam emailových adres, který se týkal vzorku 4 600 emailových adres po~adovaných ~alovaným. Z tohoto seznamu vyplývá, ~e u celkem 2 251 emailových adres, je~ byly obsa~eny ji~ v pYehledech uvedených v pYedchozím bod tohoto rozsudku, ~alobkyn doplnila údaj o IP adrese zaznamenané pYi vyplHování formuláYe na stránkách ~alobkyn, jeho~ prostYednictvím byl souhlas se zasíláním obchodních sdlení udlen.<br/>129. Soud v této souvislosti pYipomíná, bye to ~alovaný ne iní sporným, ~e v Yízení o pYestupku se koncentrace Yízení neuplatní a obvinný z pYestupku v tomto Yízení mo~e uplatHovat nové skute nosti a navrhovat nové dokazy i v odvolání a správní orgán nemo~e odmítnout provést navr~ené dokazy pouze s poukazem na to, ~e nebyly navr~eny v Yízení v prvním stupni (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 11. 2012, . j. 1 As 136/2012 - 23, bod 14 a~ 17, i ze dne 2. 11. 2022, . j. 8 As 64/2021 - 45, bod 29). PYedsedkyn ~alovaného tak byla povinna se tímto podkladem v rozkladovém Yízení vypoYádat.<br/>130. PYedsedkyn ~alovaného tak u inila na str. 6 napadeného rozhodnutí, kde v bod 20 mimo jiné uvedla:  K prokázání právního titulu k aíYení obchodních sdlení ve vztahu k jednotlivým adresátom byla obvinná opakovan vyzývána. K tomu ÚYad návodn uvádl pYíklady b~n pou~ívaných zposobo prokazování existence udlení souhlasu i zákaznického vztahu. Vzhledem k tomu, ~e po dobu celého trvání kontrolního, resp. správního Yízení obvinná dolo~ila toliko popis jednotlivých postupo pYi získávání a uchovávání elektronických kontakto, resp. souhlaso, spolu s informací, kterým z popisovaných postupo byl ten který elektronický údaj získán, nelze ne~ konstatovat, ~e souhlasy konkrétních adresáto nebyly dostate n dolo~eny. A koliv opakovan uvádla, ~e je schopna dolo~it údaje o relacích pYi vyplnní webového formuláYe adresáty, avaak toto pro ni pYedstavuje msíc práce, je tYeba pYedevaím pYipomenout, ~e kontrolní Yízení za alo v záYí 2017, trvalo témY 2 roky, následovalo správní Yízení v I. stupni, pYi em~ obvinná tyto tvrzené skute nosti pYedlo~ila teprve a~ v rámci doplnní rozkladu ze dne 31. bYezna 2020. Nicmén odvolací orgán konstatuje, ~e ani EXCEL tabulka dolo~ená v rámci doplnní rozkladu udlení platného souhlasu konkrétními adresáty nijak nedokládá. Nikterak z ní nevyplývá, ~e by skute ní dr~itelé pYedmtných e-mailových schránek v uvedený as udlili souhlas se zasíláním obchodních sdlení, pYi em~ pokud jde o pYedkládané IP adresy, ani ty souhlas ze strany konkrétního adresáta (zákazníka) jednozna n neprokazují (mnohdy se jedná o toto~né IP adresy a nejde o identifikátor kone ného adresáta). Nadto se odvolací orgán pozastavuje nad relevancí pYedlo~ených údajo, neboe jak je z databáze v porovnání s IP adresami zjiatnými bhem kontroly jako adresami patYícími do rozsahu obvinné zYejmé, nkteré údajné souhlasy mly být udleny práv z jejích adres (napY. 89.233.144.30). <br/>131. Soud se s tímto závrem pYedsedkyn ~alovaného neztoto~Huje. Ji~ z rozsudku Evropského soud pro lidská práva (dále jen  ESLP ) ze dne 2. 12. 2008, ve vci K. U. proti Finsku, . 2872/02, body 46 a~ 49 vyplývá implicitn závr, ~e IP adresa je údaj, na jeho~ základ lze dospt k identifikaci ur ité osoby. K závru, ~e prostYednictvím IP adresy lze ur itou osobu identifikovat, dospl ve své judikatuYe i Soudní dvor Evropské unie (dále jen  SDEU ), a to v rozsudcích ze dne 24. 11. 2011, Scarlet Extended SA proti Société belge des auteurs, compositeurs et éditeurs SCRL (SABAM), C-70/10, bod 51, a ze dne 19. 10. 2016, Patrick Breyer proti Bundesrepublik Deutschland, body 31 a~ 49.<br/>132. Tím, ~e ~alobkyn dolo~ila u celkem 2 251 emailových adres z po~adovaného vzorku 4 600 emailových adres údaj o IP adresách zaznamenaných pYi vyplHování formuláYe na stránkách ~alobkyn, jeho~ prostYednictvím byl souhlas udlen se zasíláním obchodních sdlení, ~alobkyn v souladu se závry vyslovenými v judikatuYe ESLP a SDEU od nich~ nemá zdejaí soud se dovod nijak odchylovat, doplnila své ji~ dYíve pYedlo~ené podklady o údaj, který umo~Huje identifkovat osobu, která prostYednictvím formuláYe na internetových stránkách poskytla ~alobkyni souhlas se zasíláním obchodních sdlení. }alobkyn tak pYedlo~ením tohoto seznamu 2 251 adres zároveH do zna né míry zpochybnila kontrolní zjiatní ~alovaného obsa~ené v protokole o kontrole . j. UOOU-01284/17-66, ~e pouze u 256 emailových adres ze vzorku 4 600 emailových adres, na které bylo sdlení rozesláno, dolo~ila ~alobkyn souhlas se zasláním tohoto sdlení na pYísluané adresy, neboe pYedestYela správním orgánom svou vlastní vrohodnou skutkovou verzi reality, ~e tmito souhlasy disponuje, kterou podpoYila i konkrétním dokazem (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 7. 2019, . j. 6 As 29/2019 - 32, bod 29).<br/>133. Z výae citované ásti odovodnní napadeného rozhodnutí vyplývá, ~e pYedsedkyn ~alovaného dospla k závru, ~e tento ~alobkyní pYedlo~ený dokaz skute nost, ~e ~alobkyn v pYípad dalaích 2 251 emailových adres disponovala souhlasy se zasíláním obchodních sdlení, neprokazuje. PYedsedkyn ~alovaného v napadeném rozhodnutí dospla k závru, ~e ~alobkyní pYedlo~ené IP adresy nedokládají souhlas konkrétního adresáta obchodních sdlení z tohoto dovodu, ~e se v Yad pYípado jedná o toto~né IP adresy i o IP adresy patYící ~alobkyni a nejde tak o identifikátor osoby, která souhlas se zasíláním obchodních sdlení mla udlit. Ve správním spise pYedlo~eném ~alovaným vaak chybí jakýkoliv podklad, z nho~ by vyplývalo, ~e pYedsedkyn ~alovaného provedla jakékoliv úkony, které by smYovali k identifikaci subjekto práv na základ IP adres pYedlo~ených ~alobkyní nebo porovnání tchto adres s jinými IP adresami zjiatnými ~alovaným v probhu kontroly. Rovn~ v odovodnní napadeného rozhodnutí pYedsedkyn ~alovaného takové porovnání neprovedla. S výjimkou odkazu na IP adresu 89.233.144.30 se v napadeném rozhodnutí omezila pouze na obecné konstatování ohledn nedostate nosti ~alobkyní pYedlo~eného dokazu. Povinností pYedsedkyn ~alovaného vaak bylo nejen se tímto dokazem zabývat a s jeho obsahem se v napadeném rozhodnutí vypoYádat, co~ pYedsedkyn ~alovaného u inila, bye velmi stru n a se zna nou mírou obecnosti, ale také pYi jeho hodnocení respektovat povinnosti vyplývající z § 3 i § 50 odst. 3 vty druhé správního Yádu, tedy vycházet pYi nm z Yádn zjiatného skutkového stavu. Této povinnosti vaak pYedsedkyn ~alovaného nedostála a její závr, ~e ~alobkyn nepYedlo~ila u celkem 2 251 emailových adres z po~adovaného vzorku 4 600 adres ani tím, ~e u nich doplnila údaj o IP adresách, se na Yádn zjiatném skutkovém stavu nezakládá. Nejedná se ale o vadu, která by nemohla mít vliv na zákonnost ~alobou napadeného rozhodnutí, neboe v pYípad 2 251 ze vzorku 4 600 emailových adres se jedná o nezanedbatelný po et adres, který mo~e zásadn ovlivnit celkový po et adresáto dot ených v rámci emailové kampan realizované ~alobkyni dne 8. 6. 2017, a tím i celkový po et adresáto zasa~ených jednáním ~alobkyn, co~ mo~e mít významný vliv na výai ulo~ené sankce.<br/>Prokázání existence souhlaso udlených prostYednictvím telefonních hovoro<br/>134. Také v pYípad tchto souhlaso platí, ~e ~alobkyn byla povinna dolo~it, ~e tmito souhlasy disponovala (viz opt body 117 a 118 tohoto rozsudku). V pYípad souhlaso se zasíláním obchodních sdlení, které mla ~alobkyn obdr~et prostYednictvím telefonních hovoro, vaak ~alobkyn v probhu kontroly ani bhem navazujícího správního Yízení ~ádné doklady, prokazující ~e jí tyto souhlasy byly pYedem udleny, nepYedlo~ila.<br/>135. }alobkyn pYedlo~ila ~alovanému stejn jako v pYípad souhlaso získaných prostYednictvím internetu závazné interní pokyny pro zamstnance upravující postupy pYi získávání osobních údajo a souhlaso s jejich zpracováním v etn jejich vyu~ívání pro zasílání obchodních sdlení a popis interních proceso ~alobkyn a jí i pro tyto ú ely pou~ívaných zákaznických systémo a následn bhem ústního jednání spojeného s místním aetYením za aktivní ú asti kontrolu jích pYedvedla jejich fungování. Jak ji~ soud rovn~ uvedl výae, tímto zposobem lze toti~ pouze prokázat, ~e ~alobkyn mla zaveden pYi výkonu své innosti ur itý standardizovaný proces získávání souhlaso se zasíláním obchodních sdlení, pYi jeho~ dodr~ování by nemlo docházet ke zpracování osobních údajo a jejich následnému vyu~ívání pro zasílání obchodních sdlení v rozporu se zákonem o nkterých slu~bách informa ní spole nosti. Takto vaak nelze prokázat, ~e kontakty, na n~ ~alobkyn obchodní sdlení zasílala, byly tímto procesem skute n získány a jejich následným vyu~itím pYi zasílání obchodních sdlení k poruaení zákona skute n nedoalo. V pYípad souhlaso získaných prostYednictvím telefonních hovoro to platí tím spíae, ~e z protokolu . j. UOOU-01284/17-58 vyplývá, ~e záznam o existenci souhlasu se zasíláním obchodních sdlení provádí pYísluaný zamstnanec ~alobkyn manuáln na základ výsledku hovoru s volajícím a nelze tak vylou it, ~e mo~e dojít k chybnému zaznamenání souhlasu i v pYípad, ~e tento nebyl udlen.<br/>136. Soudu tedy nezbývá ne~ zopakovat, ~e k dolo~ení skute nosti, ~e souhlas se zasíláním obchodních sdlení byl v probhu telefonního hovoru udlen a byl skute n udlen volajícím, je proto i v tomto pYípad nezbytné, aby ~alobkyn disponovala u ka~dého jednotlivého kontaktu, u nho~ byl podle jejích tvrzení udlen pYedchozí souhlas se zasíláním obchodních sdlení alespoH údajem o tom, kdy a jakým konkrétním zposobem byl tento souhlas udlen. V pYípad souhlaso udlených prostYednictvím telefonních hovoro by v ideálním pYípad byla jist takovým dokladem nahrávka pYísluaného hovoru, na co~ poukazoval v probhu místního aetYení ~alovaný. Takovým dokladem by vaak kupYíkladu mohla být, pokud by to informa ní a komunika ní systémy ~alobkyn umo~Hovaly, i SMS zpráva potvrzující udlení tohoto souhlasu zaslaná volajícím na íslo pYísluaného operátora call centra, s ní~ pYi udlení souhlasu hovoYil. Tedy zaznamenání udlení souhlasu zposobem, který by umo~Hoval nejen zjistit, zda byl souhlas se zasíláním obchodních sdlení udlen pYed tím, ne~ bylo ur ité osob zasláno obchodní sdlení, ale pYedevaím ovYit, ~e ur itá osoba souhlas skute n udlila.<br/>137. }alobkyn vaak ~ádným zposobem, který by umo~Hoval identifikovat osobu, která prostYednictvím telefonního hovoru dala souhlas se zasíláním obchodních sdlení, v probhu Yízení pYed správními orgány nedokládala. Existenci pYedchozího souhlasu se zasíláním obchodních sdlení v tomto pYípad tak podle názoru soudu dostate ným zposobem neprokázala.<br/>138. Tato ~alobní námitka také není dovodná.<br/>Výklad pojmu zákazník<br/>139. Zcela shodnou námitku týkající se restriktivního výkladu pojmu zákazník uvedeného v § 7 odst. 3 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti uplatnila ~alobkyn v podání ze dne 3. 12. 2019 (str. 10 a 11). }alovaný se touto námitkou zabýval na str. 13 a 14 prvostupHového rozhodnutí, kde mimo jiné uvedl, ~e  za zákazníka ve smyslu § 7 odst. 3 zákona . 480/2004 Sb. je pova~ována osoba, která s obchodníkem vstoupila v závazkový vztah  uzavYela smlouvu. Pakli~e toto ustanovení pou~ívá termín  v souvislosti s prodejem výrobku nebo slu~by je pak toto nutno chápat tak, ~e by muselo jít o ji~ ur itou pokro ilou fázi uzavírání smlouvy, tedy takovou, pYi které má subjekt údajo ji~ legitimní o ekávání, ~e k naplnní smlouvy dojde a stane se zákazníkem. Mohlo by se jednat napYíklad o fázi, kde se ji~ dolaují poslední nále~itosti smlouvy apod. V ka~dém pYípad je tYeba za zákazníka v tomto smyslu vylou it osoby, které se napYíklad pouze dotá~í na ur ité zbo~í, i pouze projeví zájem o zbo~í i slu~bu, bez toho, ani~ by se ú astnili jednání spjícího k brzkému uzavYení smlouvy. [& ] skute nost, ~e se ur itá osoba stane zákazníkem obvinné nemo~e být vázána na okam~ik, kdy osoba udlí souhlas se zpracováním osobních údajo, jeliko~ se zde jedná o jiný ú el, navíc souhlas se zpracováním osobních údajo je dáván na za átku komunikace s operátorem, kdy operátor jeat vobec neví, co bude pYedmtem hovoru nebo pYi zatr~ení polí ka na webovém formuláYi, kterým je stvrzován kontakt s obvinnou, nikoliv ji~ vyjednávání o uzavYení smlouvy [& ] výklad pojmu zákazník byl obvinnou pochopen nesprávn, zcela nad rozsah tohoto pojmu, pYi em~ ustanovení § 7 odst. 2 zákona . 480/2004 Sb. by pak pYi tomto výkladu zcela postrádalo smysl. Správní orgán k tomu navíc uvádí, ~e i v pYípad zákazníko (kde ji~ doalo k pokro ilejaí fázi prodeje i koup) je tYeba tuto skute nost dolo~it a tento vztah nále~it prokázat. Správní orgán k výae uvedenému shrnuje, ~e výklad pojmu zákazník pou~ívaný obvinnou je airoký a neodpovídá pojmu zákazník uvedenému v § 7 odst. 3 zákona . 480/2004 Sb., pYi jeho~ pou~ití správní orgán pYipouatí výklad pojmu zákazník, jako~to osoby, se kterou ji~ byl realizován nákup i prodej, tak té~ osoby, se kterou doalo ji~ k pokro ilé fázi realizace nákupu i prodeje, pYi em~ tuto fázi je tYeba posuzovat jednotliv u ka~dého pYípadu. <br/>140. Soud se s tímto výkladem pojmu zákazník uvedeného v § 7 odst. 3 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti ztoto~Huje. Ani podle názoru soudu nelze tento pojem rozaiYovat na vaechny osoby, které udlily ~alobkyni souhlas se zpracováním osobních údajo, i vstoupily do jednání se ~alobkyní za ú elem poptávky jí nabízených produkto, ani~ by následn vedly se ~alobkyní jednání smYujícím k uzavYení smlouvy a toto jednání by pokro ilo a~ do fáze blízké jejímu uzavYení. Takový výklad tohoto pojmu by skute n vedl k vyprázdnní obsahu § 7 odst. 2 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, neboe ~alobkyn by mohla obchodní sdlení rozesílat bez jejich pYedchozího souhlasu vaem adresátom, kteYí jí poskytli potYebné kontakty, pokud by explicitn nedali najevo svoj nesouhlas s tímto jednáním ~alobkyn. To je pYitom v pYímém rozporu s hlavním smyslem a ú elem zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, resp. jím transponované smrnice 2002/58/ES, jím~ je, jak vyplývá z bodu 40 její preambule, poskytnutí ochranných opatYení proti zásahom do soukromí ú astníko zposobeným nevy~ádanými sdleními pro ú ely pYímého marketingu, zejména prostYednictvím automatických volacích zaYízení, telefaxo a elektronické poaty, v etn SMS zpráv, a to stanovením po~adavku, aby byl získán výslovný souhlas pYíjemce pYedem, jeat pYed zasláním takových sdlení. <br/>141. Takový výklad by byl rovn~ v rozporu se smyslem a ú elem § 7 odst. 3 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, který je transpozicí l. 13 odst. 2 smrnice 2002/58/ES. Jak vyplývá z bodu 41 preambule smrnice 2002/58/ES, v nm~ se uvádí, ~e  v rámci existujících zákaznických vztaho je rozumné povolit pou~ití kontaktních údajo elektronického styku pro nabízení obdobných výrobko nebo slu~eb, ale pouze stejnou spole ností, která získala kontaktní údaje elektronického styku v souladu se smrnicí 95/46/ES. PYi získání kontaktních údajo elektronického styku musí být zákazníci jasn a jednozna n informováni o jejich dalaím pou~ití pro pYímý marketing a musí jim být dána mo~nost takové pou~ití odmítnout. Tuto mo~nost je tYeba nabízet opakovan s ka~dou dalaí zprávou pYímého marketingu, a to zdarma, s výjimkou náklado spojených s pYenosem tohoto odmítnutí, tento lánek pYedstavuje výjimku z hlavního smyslu a ú elu smrnice 2002/58/ES a mly by být aplikován pouze na existující zákaznické vztahy.<br/>142. Je tedy zYejmé, ~e i s ohledem na smysl a ú el l. 13 odst. 2 smrnice 2002/58/ES, jím~ je umo~nit zasílání obchodních sdlení bez udlení pYedchozího souhlasu pouze v rámci existující zákaznických vztaho, by ml být i § 7 odst. 3 zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti skute n vykládán omezujícím zposobem, jak to u inil ~alovaný a nikoliv zposobem rozaiYujícím, jak dovozuje ~alobkyn. Po úplnost soud dodává, ~e práv takový výklad je i v souladu judikaturou SDEU, která je dlouhodob ustálena na závru, ~e ustanovení práva Evropské unie, která mají povahu výjimky z obecného pravidla, je po tYeba vykládat restriktivn (srov. rozsudky ze dne 12. 12. 1995, H. G. Oude Luttikhuis a dalaí proti Verenigde Coöperatieve Melkindustrie Coberco BA, C-399/93, bod 23, ze dne 18. 1. 2001, Komise proti `panlsku, C-83/99, body 18 a 19, a ze dne 17. 6. 2010, Komise proti Francii, C-492/08, bod 35).<br/>143. Tato ~alobní námitka rovn~ není dovodná.<br/>Povaha sdlení zasílaných osobám inzerujícím prodej automobilo<br/>144. Z obsahu správního spisu vyplývá, ~e ~alobkyn v probhu kontroly a navazujícího správního Yízení uvádla, ~e sdlení zaslaná dne 16. 8. 2017 z emailové adresy <X@X.cz> na emailovou adresu <X@X.com>, dne 8. 10. 2017 z telefonního ísla X na telefonní íslo X, dne 27. 12. 2017 z tého~ telefonního ísla na telefonní íslo X, dne 28. 5. 2018 z telefonního ísla X na telefonní íslo X, dne 31. 5. 2018 z telefonního ísla X na telefonní íslo X a dne 24. 7. 2018 z telefonního ísla X na telefonní íslo X nepYedstavovala obchodní sdlení ve smyslu zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, neboe tato sdlení byla reakcí ze strany ~alobkyn na konkrétní nabídku na odkup vozidla a mezi poptávkou ze strany nabízejícího a reakcí ze strany ~alobkyn existovala úzká asová souvislost.<br/>145. Sdlení ze dne 16. 8. 2017 obsahovalo následující text:<br/> Dobrý den,<br/>dkujeme, ~e se obracíte na spole nost AAA AUTO. Velice si Vaaeho zájmu vá~íme. Máme pro Vás na výbr okolo 8000 provYených vozidel. Budeme rádi, kdy~ nám zavoláte na bezplatnou linku 800 110 800, ka~dý den od 8 - 21hod. Rádi Vám poskytneme informace o automobilech z naaí nabídky. Vámi vybraný automobil si mo~ete telefonicky nezávazn rezervovat. PYi rezervaci je mo~ná sleva a~ 15,000 K .<br/>Naae spole nost získala certifikát DEKRA - bezpe ný nákup ojetého vozidla. Získaný certifikát znamená, ~e postup, jakým jsou auta kontrolována a pYijímána do prodeje, proael pYísným auditem. Zákazník má díky tomu jistotu, ~e vaechny vozy, ze kterých si vybírá, byly pe liv provYeny v souladu s tímto certifikovaným postupem.<br/>Nemusíte se obávat, ~e na Vámi vybrané vozidlo ve ve erních hodinách neuvidíte. Naae bazary máme dobYe osvtlené. Mo~ete si pYivézt i Vaaeho mechanika a voz si prohlédnout na ramp.<br/>BEZÚRO NÁ PnJ KA<br/>Podmínky akce máte uvedeny zde:<br/>http://www.aaaauto.cz/cz/bezurocna-pujcka/texthtmi?id=1138<br/>Výhodné varianty splácení Vám pYesn spo ítáme na nkteré z naaich pobo ek<br/>http://www. aoaauto.cz/cz/pobocky-autobazaru-aaa-auto/text.html?id=433<br/>Budeme se tait na Vaai návatvu.<br/>V}DYCKY PRO VÁS MÁME PXIPRAVENO NCO NAVÍC<br/>http://www,aaaauto,cz/cz/akce-vwaaa-auto/text.html?id=219<br/>S pYáním pkného dne <br/>T. H.<br/>Online Business Manager <br/>146. Sdlení ze dne 8. 10. 2017, 27. 12. 2017, 28. 5. 2018, 31. 5. 2018 a 24. 7. 2018 obsahovala shodn následující text:  VymHte svoje auto za lepaí. Férové financování s 0% akontací, mo~nost výmny auta do 7 dní - bez udání dovodu. Volejte J. K. AAA auto.cz <br/>147. Ji~ v rozsudku ze dne 13. 10. 2021, . j. 9 A 66/2019 - 92, bod 54 vyslovil zdejaí soud závr, ~e pro posouzení otázky, zda se v pYípad ur itého sdlení jedná o obchodní sdlení ve smyslu § 2 písm. f) zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti i nikoliv, je výhradn nutné zohlednit obsah (charakter) tohoto sdlení (srov. té~ rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 1 As 136/2019 - 38, bod 34 a 35, na který odkazovala rovn~ pYedsedkyn ~alovaného v napadeném rozhodnutí). V pYípad, ~e jsou defini ní znaky obchodního sdlení dle tohoto ustanovení naplnny, ji~ proto není posouzení této otázky rozhodující, zda pYísluané sdlení bylo zasláno v úzké asové souvislosti s ur itou nabídkou i poptávkou tYetí osoby, ani to zda tak u inno prostYednictvím emailových adres i telefonních ísel, které pYísluaný subjekt k rozesílání obchodních sdlení vyu~ívá.<br/>148. Z výae citovaného obsahu sdlení ze dne 16. 8. 2017 i sdlení ze dne 8. 10. 2017, 27. 12. 2017, 28. 5. 2018, 31. 5. 2018 a 24. 7. 2018 je zcela zYejmé, ~e se jedná o zcela obecná sdlení, která nikterak nereagují na konkrétní nabídku. Tato sdlení neobsahují ~ádné informace o voze, o jeho~ odkoupení by ~alobkyn pYípadn mla zájem, o cen, kterou by za nj byla ochotna zaplatit, ani o dalaích podmínkách pYípadné transakce. Jak sdlení zaslané na emailovou adresu <X@X.com>, tak sdlení zaslaná na jednotlivá telefonní ísla obsahují pouze neadresný unifikovaný text informující o slu~bách ~alobkyn, jako~to osoby podnikající v oblasti ojetých vozo. Na základ obsahu tchto sdlení tak nemá soud ~ádnou pochybnosti o tom, ~e jejich hlavní ú elem byla podpora slu~eb ~alobkyn a nikoliv snaha oslovit a zaujmou ur itého prodávajícího s konkrétní nabídkou na odkup jeho vozu. Uvedená sdlení tudí~ jednozna n naplHují defini ní znaky obchodního sdlení dle § 2 písm. f) zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti a jedná se tak o obchodní sdlení ve smyslu tohoto ustanovení.<br/>149. Správní orgány tedy otázku, zda se i v pYípadech, kdy ~alobkyn tvrdila, ~e se nemohlo jednat o obchodní sdlení ve smyslu zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, proto~e se jednalo o reakci ze strany ~alobkyn na konkrétní nabídku na odkup vozidla, tedy o obchodní komunikaci ~alobkyn smYující k realizaci obchodní transakce, o obchodní sdlení jednalo, posoudily správn.<br/>150. Ani tato ~alobní námitka není dovodná.<br/> asová platnost udlených souhlaso<br/>151. K trvání udleného souhlasu v ase se ~alovaný vyjadYoval na str. 22 a 23 prvostupHového rozhodnutí, kde uvedl:<br/> Souhlasem se rozumí jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednozna ný projev vole, který u iní adresát vo i odesílateli, aby mu umo~nil vyu~ívat podrobnosti svého elektronického kontaktu k aíYení obchodních sdlení. Ze souhlasu musí být patrné, kdo jej poskytuje, komu a pro jaký ú el je dáván. Souhlas musí být dán pYedem (pYed odesláním obchodního sdlení) a musí být prokazatelný. Osoba, která udluje souhlas, má mít mo~nost bez jakékoliv újmy jej neudlit. V pYípad obchodních sdlení není tYeba dokládat na jakou dobu je souhlas udlen, neboe musí být dána mo~nost tento souhlas odmítnout v ka~dém zaslaném sdlení. Správní orgán k tomu uvádí, ~e v oblasti marketingu je tYeba pYihlí~et té~ k o ekávání osob udlujících souhlas, jeliko~ v probhu ~ivota se preference lidí mní, u~ivatelé poskytují souhlas se zasíláním obchodních sdlení vtainou ve vztahu ke zbo~í i slu~bám, které je zajímají práv v ur itý asový okam~ik. Pokud tedy u~ivatel udlí souhlas se zasíláním obchodních sdlení a nkolik msíco na zasílané nabídky nereaguje, je zde pYedpoklad, ~e takový souhlas ji~ ztrácí svou sílu a zasílání obchodních sdlení pak mo~e být tímto u~ivatelem vnímáno i jako obt~ující. Zákon . 480/2004 Sb. pro souhlas se aíYením obchodních sdlení nestanoví povinnou formu, napYíklad písemnou. V pYípad konfliktní situace, kdy adresát obchodního sdlení tvrdí, ~e mu bylo odesílatelem zasláno obchodní sdlení bez jeho souhlasu, je vaak dokazní bYemeno na stran odesílatele. V tomto pYípad je odesílatel povinen prokázat, ~e adresát souhlasil se zasláním obchodního sdlení, a ~e souhlas splHoval vaechny výae uvedené nále~itosti. Z toho vyplývá, ~e souhlas adresáta musí prokázat odesílatel obchodního sdlení. Souhlas se zasíláním obchodních sdlení je tYeba získat pYedem (pokud nejde o stávajícího zákazníka) a musí být vzta~en ke konkrétnímu odesílateli. Souhlas se zasíláním obchodních sdlení nemo~e být dán generáln, tj. neur itému okruhu subjekto (aiYitelo obchodních sdlení) k neur itým nabídkám. Pro úplnost je tYeba uvést, ~e dle l. 2 písm. f) smrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. ervence 2002 o zpracování osobních údajo a ochran soukromí v odvtví elektronických komunikací (Smrnice o soukromí a elektronických komunikacích) a l. 94 odst. 2 naYízení (EU) 2016/679 musí souhlas se zasíláním obchodních sdlení splHovat parametry souhlasu subjektu údajo dle naYízení (EU) 2016/679. Podmínky pro získání platného souhlasu dle naYízení (EU) 2016/679 jsou tak pou~itelné i v situacích spadajících do oblasti posobnosti smrnice 2002/58/ES, resp. zákona . 480/2004 Sb. Správní orgán proto konstatuje, ~e je-li právním titulem pro rozesílku obchodních sdlení práv souhlas u~ivatele, musí odesílatel nejen tento souhlas udlený mu u~ivatelem dolo~it, ale tento souhlas musí té~ splHovat vaechny výae uvedené parametry (podtr~ení doplnno soudem).<br/>152. Soud souhlasí se ~alobkyní, ~e z uvedené ásti prvostupHového rozhodnutí mo~e vyplývat, ~e ~alovaný dospl k závru, ~e za situace, kdy osoba, která udlila souhlas se zasíláním obchodních sdlení, na tato sdlení po ur itou dobu nereaguje s cílem vyu~ít v nich obsa~enou nabídku zbo~í i slu~eb, dochází plynutím asu k oslabování udleného souhlasu a udlený souhlas mo~e po uplynutí ur ité doby v dosledku této její pasivity zaniknout. Soud rovn~ souhlasí se ~alobkyní, ~e z ~ádného ustanovení zákona o nkterých slu~bách informa ní spole nosti ani jiného právního pYedpisu takový následek nevyplývá. Takový závr ~alovaného by proto nebylo mo~no pova~ovat za souladný se zákonem.<br/>153. }alobkyn proti tomuto závru ~alovaného brojila ji~ v Yízení o rozkladu proti prvostupHovému rozhodnutí, a to v bod 26 na str. 8 a 9 rozkladu ze dne 23. 3. 2020. PYedsedkyn ~alovaného se touto námitkou ~alobkyn zabývala na str. 7 napadeného rozhodnutí, v bod 24, kde mimo jiné uvedla:  Pakli~e nebyl ~ádný souhlas v Yízení dolo~en, rozkladem napadané konstatování ÚYadu o skute nosti, ~e i pYes udlený souhlas je tYeba pYihlí~et k tomu, ~e preference lidí se v probhu asu mní a obchodní sdlení po dlouhé proluce mohou být vnímána jako obt~ující, nemá pro posouzení daného pYípadu ~ádnou relevanci. V obecné rovin má ÚYad pravdu, bye k projevom nezájmu o dalaí obchodní sdlení v pYípad pYedem udleného souhlasu slou~í primárn mo~nost jeho odvolání. Z rozhodnutí je vaak zjevné, ~e ÚYad na tomto své závry nestavl a konstatování mlo toliko informa ní a upozorHující charakter. <br/>154. Z uvedeného je zYejmé, ~e pYedsedkyn ~alovaného v napadeném rozhodnutí úvahu ~alovaného o mo~nosti zániku udleného souhlasu se zasíláním obchodních sdlení plynutím asu do zna né míry korigovala, neboe jí ozna ila za pouhé konstatování informa ního charakteru, které mlo ~alobkyni upozornit na skute nost, ~e i pYes udlený souhlas mohou nkteré osoby postupem doby vnímat zasílaná obchodní sdlení jako obt~ující. PYedsedkyn ~alovaného tak nahradila uvedenou ást odovodnní prvostupHového rozhodnutí vlastní úvahou, ím~ toto  argumenta ní zaakobrtnutí ~alovaného odpovídajícím zposobem korigovala a tento díl í nedostatek prvostupHového rozhodnutí tak napravila, co~ je postup zcela souladný s judikaturou správních soudo (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu rozsudek ze dne 16. 8. 2018, . j. 1 As 165/2018 - 40, bod 18, a ze dne 11. 2. 2020, . j. 10 As 384/2019 - 37, bod 11).<br/>155. Takto korigovanou úvahu ~alovaného ji~ nelze podle názoru soudu pova~ovat za rozpornou se zákonem, neboe na rozdíl od povodní úvahy ~alovaného z ní ji~ ~ádný závr, ~e jednou udlený souhlas se zasíláním obchodních sdlení mo~e zaniknout bez dalaího pouhým uplynutím asu, nevyplývá.<br/>156. Tato ~alobní námitka tak není dovodná<br/>VI. d. NepYezkoumatelnost rozhodnutí<br/>157. }alobkyn rovn~ namítala, ~e rozhodnutí správních orgáno jsou nepYezkoumatelná pro nedostate né odovodnní a vnitYní rozpornost.<br/>158. NepYezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu mo~e spo ívat v nesrozumitelnosti nebo nedostatku dovodo rozhodnutí. NepYezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost má pYednost pYed pYípadnou nepYezkoumatelností pro nedostatek jeho dovodo, neboe dovody rozhodnutí lze zkoumat jen u rozhodnutí srozumitelných (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 7. 2008, . j. 3 As 51/2007 - 84).<br/>159. NepYezkoumatelné pro nesrozumitelnost je takové rozhodnutí, ze kterého nelze seznat, jak správní orgán vobec rozhodl, co~ mo~e být zalo~eno absencí výroku rozhodnutí, nedostatky jazykového vyjádYení výroku nebo vnitYní rozporností. Dalaím pYípadem nepYezkoumatelnosti rozhodnutí z dovodu nesrozumitelnosti rozhodnutí mo~e být výrok správního orgánu, který nemá oporu v zákon (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 5. 2003, . j. 7 A 181/2000 - 29). Nesrozumitelnost rozhodnutí lze dále spatYovat v pYípad nesrozumitelnosti odovodnní rozhodnutí, pokud odovodnní nedává smysl, který by svd il o skutkových a právních dovodech, je~ správní orgán vedly k vydání rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 9. 2003, . j. 7 A 547/2002 - 24), i v pYípad rozporu výroku s odovodnním (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 12. 2003, . j. 2 Ads 33/2003 - 78).<br/>160. Rozhodnutí je nepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo tehdy, jestli~e správní orgán neuvede konkrétní dovody, o n~ se jeho rozhodnutí opírá (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 12. 2006, . j. 2 As 37/2006 - 63) nevypoYádá se se vaemi odvolacími námitkami (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 12. 2008, . j. 8 Afs 66/2008 - 71), i neuvede dovody, pro  nepova~oval za dovodnou právní argumentaci ú astníka Yízení a pro  námitky ú astníka pova~uje za liché, mylné nebo vyvrácené (srov. napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 6. 2006, . j. 4 As 58/2005 - 65, a ze dne 27. 7. 2007, . j. 8 Afs 75/2005 - 130. NepYezkoumatelným pro nedostatek skutkových dovodo pak mo~e být podle ustálené rozhodovací praxe rozhodnutí pro takové vady skutkových zjiatní, která utváYejí rozhodovací dovody, typicky tedy tam, kde správní orgán opYel rozhodovací dovody o skute nosti v Yízení nezjiaeované, pYípadn zjiatné v rozporu se zákonem anebo tam, kdy není zYejmé, zda vobec njaké dokazy v Yízení byly provedeny (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/2003 - 75).<br/>161. Pokud by soud dospl k závru, ~e napadené rozhodnutí njakou z uvedených vad skute n trpí, byl by povinen je v souladu s § 76 odst. 1 písm. a) s. Y. s. pro vady Yízení zruait z úYední povinnosti.<br/>162. Po~adavek pYezkoumatelnosti odovodnní správního rozhodnutí vaak neznamená, ~e je správní orgán povinen jednotliv reagovat na ka~dé díl í tvrzení ú astníka Yízení (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 3. 2015, . j. 9 As 221/2014 - 43). Zruaení rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost je namíst jen tehdy, pokud správní orgán opomene podstatnou námitku ú astníka Yízení vypoYádat zcela. Pokud vaak vylo~í, pro  se s danou námitkou neztoto~Huje, nelze ji~ hovoYit o nepYezkoumatelnosti, bye by se závr vyslovený správním orgánem jevil zcela mylný a nepYijatelný (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, . j. 1 Afs 92/2012 - 45, a ze dne 29. 6. 2017, . j. 2 As 337/2016 - 64).<br/>163. NepYezkoumatelnost rozhodnutí toti~ není projevem nenaplnné subjektivní pYedstavy ú astníka Yízení o tom, jak podrobn by mlo být rozhodnutí správní orgánu odovodnno, ale objektivní pYeká~kou, která soudu znemo~Huje ~alobou napadené rozhodnutí pYezkoumat (srov. analogicky rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 2. 2017, . j. 3 Azs 69/2016 - 24, a ze dne 27. 9. 2017, . j. 4 As 146/2017 - 35). Nesouhlas ú astníka Yízení s odovodnním a závry napadeného rozhodnutí proto jeho nepYezkoumatelnost nezposobuje (srov. analogicky napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 4. 2010, . j. 8 As 11/2010 - 163, a ze dne 12. 11. 2013, . j. 2 As 47/2013 - 30).<br/>164. Z konstantní judikatury Nejvyaaího správního soudu také vyplývá, ~e rozhodnutí správních orgáno tvoYí z hlediska soudního pYezkumu jeden celek (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nevyaaího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, . j. 5 Afs 16/2003 - 56, rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 12. 2007, . j. 4 As 48/2007 - 80, a ze dne 27. 2. 2013, . j. 6 Ads 134/2012 - 47). Námitky uplatnné v odvolání proto mo~e odvolací správní orgán vypoYádat i tím zposobem, ~e se ztoto~ní se závry správního orgánu prvního stupn, které v rozhodnutí o odvolání pYevezme, nebo se na n odká~e (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. 7. 2007, . j. 4 As 11/2006 - 86), ím~ mo~e implicitn odpovdt na námitky ú astníka Yízení tak, ~e je neshledal dovodnými (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 6. 2017, . j. 2 As 337/2016 - 64, bod 73).<br/>165. Pro úplnost soud dodává, ~e v ji~ zmínném rozsudku . j. 9 Afs 70/2008 - 130 vyjádYil Nejvyaaí správní soud názor, ~e  pYesto~e je tYeba na povinnosti dostate ného odovodnní rozhodnutí z hlediska ústavních principo dosledn trvat, nemo~e být chápána zcela dogmaticky. Rozsah této povinnosti se toti~ mo~e mnit podle povahy rozhodnutí a musí být posuzován ve svtle okolností ka~dého jednotlivého pYípadu. ZároveH tento závazek nemo~e být chápán tak, ~e vy~aduje za vaech okolností podrobnou odpov na ka~dý jednotlivý argument ú astníka (srovnej napY. rozsudek ve vci Van de Hurk v. The Netherlands, ze dne 19. 4. 1994, Series No. A 288). To by mohlo vést zejména u velmi obsáhlých podání a~ k absurdním a kontraproduktivním dosledkom jsoucím v rozporu se zásadou efektivity a hospodárnosti Yízení. <br/>166. Soud konstatuje, ~e ~ádnou z výae uvedených vad, které by mohly zposobovat nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, a k nim~ by byl povinen pYihlí~et z moci úYední, neshledal.<br/>167. }alobkyn konkrétn namítala, ~e se správní orgány se v napadených rozhodnutích nevypoYádaly s argumentací ~alobkyn, ~e je jimi navrhovaný zposob prokázání souhlasu udleného prostYednictvím telefonního hovoru spo ívající v poYizování a uchovávání nahrávek telefonních hovoro v rozporu se zásadou minimalizace osobních údajo stanovenou v l. 5 odst. 1 písm. c) GDPR.<br/>168. Dále ~alobkyn namítala, ~e ob rozhodnutí obsahují rozporné (protichodné) závry. Správní orgány v nich tvrdí, ~e ~alovaný nevy~adoval po ~alobkyni k prokázání souhlaso metodu double opt-in i nahrávky telefonních hovoro, sou asn v nich vaak bez bli~aího odovodnní odmítají ~alobkyní pYedlo~ené postupy jako dostate né pro prokázání udlení souhlasu. Pokud by tato ást odovodnní nemla z hlediska odpovdnosti ~alobkyn relevanci, znamenalo by to, podle ~alobkyn, ~e správní orgány neodovodnily, pro  postupy pou~ité ~alobkyní shledaly pro prokázání udlení souhlasu nedostate nými.<br/>169. V podstat zcela shodné námitky uplatnila ~alobkyn ji~ na str. 8 a~ 10 podání ze dne 3. 12. 2019, v bodech 32 a~ 38 a na str. 4 a 5 rozkladu ze dne 23. 3. 2020, v bodech 8 a~ 11.<br/>170. }alovaný tyto námitky zrekapituloval za str. 15 a 16 prvostupHového rozhodnutí a vyjádYil se k nim na str. 24, kde uvedl:  Správní orgán k vyjádYení obvinné ze dne 3. prosince 2019 ve vztahu k prokazatelnosti právních titulo uvádí, ~e odkaz na zposob získání souhlasu se zasíláním obchodních sdlení, bye s uvedením podrobného postupu, není jednozna ným prokázáním toho, ~e daný souhlas poskytl u~ivatel konkrétního elektronického kontaktu. Obvinná k pYedmtným kontaktním údajom uvádla jen zposob získání tohoto kontaktu. V prostYedí elektronických komunikací není mo~no jednozna n zjistit, zda osoba, která poskytuje<br/>e-mailovou adresu i telefonní íslo za ú elem zasílání obchodních sdlení, je jejím skute ným u~ivatelem. Proto je jako zposob pYedcházení pYípadným sporom potYeba napYíklad zaslání potvrzení z e-mailové adresy i telefonního ísla, o tom, ~e tento u~ivatel daný souhlas se zasíláním obchodních sdlení na pYísluané telefonní íslo i e-mailovou adresu udlil. Praxe tzv. double opt-in je ji~ ustálenou praxí, kterou pou~ívá Yada spole ností, v etn marketingových spole ností, které mají ve svých nabídkách tento nástroj zahrnut, a je doporu ována té~ zahrani ní praxí (podtr~ení doplnno soudem).<br/>171. Z této ásti odovodnní prvostupHového rozhodnutí je zYejmé, na základ jaké úvahy dospl ~alovaný k závru, ~e ~alobkyn neprokázal dostate ným zposobem existenci souhlaso se zasíláním obchodních sdlení. Podle názoru ~alovaného, s ním~ se soud ztoto~Huje (viz body 124 a 135 tohoto rozsudku), nelze pova~ovat za dostate ný dokaz samotný popis postupu získávání souhlaso bez pYedlo~ení dalaích podklado. Podle názoru soudu vaak z odovodnní napadeného rozhodnutí nevyplývá, ~e by v nm ~alovaný vyslovil kategorický závr, ~e jediným zposobem, jak lze prokázat existenci souhlaso získaných prostYednictvím internetu, je pou~ití metody double opt-in. }alovaný pouze konstatoval, ~e se jedná o ustálenou a doporu ovanou praxi. Je ovaem pravdou, ~e ~alovaný se v prvostupHovém rozhodnutí explicitn nevypoYádal s argumentací ~alobkyn, týkající se mo~ného týkající se rozporu pYípadného poYizování a uchovávání nahrávek telefonních hovoro jako dokladu o udlení souhlasu se zasíláním obchodních sdlení se zásadou minimalizace osobních údajo.<br/>172. PYedsedkyn ~alovaného se tmito námitkami zabývala na str. 6 a 7 napadeného rozhodnutí, v bodech 22 a 23, kde uvedla:<br/> Za dokazní prostYedek mo~e slou~it v zásad vae, co umo~Huje zjistit skutkový stav vci. Vzhledem k tomu, ~e zákon nestanoví, jakým zposobem mají být souhlasy prokazovány, uplatní se zásada volného hodnocení dokazo. Jak bylo vaak pYedestYeno výae, musí jít o dokaz jednozna n prokazný, pYi em~ zákon . 480/2004 Sb. ve spojitosti s naYízením (EU) 2016/679 pYenáaí dokazní bYemeno v této vci na aiYitele obchodních sdlení, tj. obvinnou. S ohledem na to, ~e ÚYad neví a nemo~e vdt, jakým zposobem má obvinná v úmyslu souhlasy dolo~it, nelze ozna it úYední postup za nesprávný, jestli~e obvinnou vyzve toliko obecnou výzvou k dolo~ení skute ností spolu s informací, jakými prostYedky se dané skute nosti obvykle prokazují i jinými doporu eními, ani~ by zcela pYesn konkretizoval, co má být pYedlo~eno. Na nutnost souhlas dolo~it v etn toho, ~e dosud pYedlo~ené informace jsou nedostate né, vaak byla obvinná jak v probhu kontroly, tak i správního Yízení upozornna, resp. z probhu Yízení to jednozna n vyplývalo. Sou asn pokud se obvinná obává, ~e by pYi nkteré z aktivit nebyla schopna vyhovt zásadám zpracování osobních údajo, zejména v rozkladu opakovan výslovn odkazovanému principu minimalizace osobních údajo, odvolací orgán odkazuje na zásadu odpovdnosti správce. Ur ení ú elu, prostYedko zpracování, jako~ i plnní vaech navazujících povinností je povinností správce, který za svá rozhodnutí a postupy odpovídá. Je tedy na nm, aby svou innost Yádn zhodnotil, nicmén to jej ~ádným zposobem nezbavuje povinnosti být schopen dolo~it souhlas.<br/>Na základ shora uvedeného odvolací orgán neshledal napadené rozhodnutí vnitYn rozporným, neboe nelze u init závr, ~e by ÚYad v rozporu se svým tvrzením respektoval pouze jím doporu ený zposob prokazování skutkového stavu. }ádný prokazatelný dokaz toti~ v kontrole, ani bhem správního Yízení pYedlo~en nebyl, co~ bylo zásadním východiskem pro rozhodnutí (podtr~ení doplnno soudem).<br/>173. Z této ásti odovodnní napadeného rozhodnutí vyplývá, ~e pYedsedkyn ~alovaného v nm pYímo uvedla, ~e je vcí ~alobkyn, jakým zposobem splní svou povinnost prokázat existenci souhlaso se zasíláním obchodních sdlení (tedy jakou zvolí postup pYi jejich získávání a uchovávání), pYi em~ pouze zdoraznila, ~e se musí jednat o dokaz prokazný. PYedsedkyn ~alovaného se v této ásti odovodnní napadeného rozhodnutí neopomnla zabývat ani argumentací ~alobkyn týkající se rozporu pYípadného poYizování a uchovávání nahrávek telefonních hovoro jako dokladu o udlení souhlasu se zasíláním obchodních sdlení se zásadou minimalizace osobních údajo. V této ásti toti~ zcela jasn uvedla, ~e je odpovdností ~alobkyn, jakým zposobem zajistí, aby se její postupy pYi získávaní a uchování souhlaso se zasíláním obchodních sdlení nedostaly s touto zásadou do rozporu a ~e ani tato skute nost nezbavuje ~alobkyni povinnosti prokázat existenci souhlaso se zasíláním obchodních sdlení.<br/>174. Z uvedeného je zYejmé, ~e se správní orgány, jejich~ rozhodnutí, jak vyplývá z judikatury zmiHované v bod 164 tohoto rozsudku, tvoYí z hlediska soudního pYezkumu jeden celek, s argumentací ~alobkyn obsa~enou ve výae uvedených námitkách neopomnly zabývat a jejich závry ani nejsou vnitYn rozporné.<br/>175. Tyto ~alobní námitky rovn~ nejsou dovodné.<br/>VI. e. Zákonnost ulo~ené sankce<br/>176. }alobkyn namítala, ~e ~alovaný ulo~il ~alobkyni velmi vysokou sankci, pYi em~ nevzal v úvahu nízkou spole enskou akodlivost jednání ~alobkyn, ~e pYi stanovování výae ulo~ené pokuty nesprávn pYihlédl k vysokému po tu adresáto nevy~ádaných obchodních sdlení, neboe nevycházel pouze z hodnocení vzorku 1 % adresáto, ke kterému provádl dokazování, ale i ze zbývajících 99 %, k nim~ ~ádné dokazování neprovádl, ~e ~alovaný nesprávn shledal jako pYit~ující okolnost adresnou opakovanost sdlení v pYípad, kdy bylo obchodní sdlení na celkem 18 emailových adres, pYi em~ se vaak jednalo o umle vytvoYené schránky a fakticky se tak jednalo o jednu osobu, ~e ~alobkyni bylo také nesprávn pYi teno k tí~i, ~e je profesionálem v oboru, kde dochází k rozsáhlému zpracování osobních údajo, a ~e výae sankce ulo~ené ~alobkyni zcela zjevn neodpovídá výai sankcí ulo~ených ve skutkov obdobných pYípadech, neboe ~alovaný v rozporu se svou ustálenou rozhodovací praxí nezohlednil pYi stanovení výae sankce ulo~ené ~alobkyni ni~aí po et podnto týkajících se innosti ~alobkyn, a koliv tak v jiných pYípadech u inil.<br/>177. Také tyto námitky v témY shodném znní uplatnila ~alobkyn i v rozkladu ze dne 23. 3. 2020, a to na str. 12 a~ 14, v bodech 40 a~ 48.<br/>178. Soud úvodem pYedesílá, ~e tyto ~alobní námitky by mohl odpovídajícím zposobem vypoYádat pouze v pYípad, pokud by dospl k závru, ~e správní orgány v Yízení prokázaly, vo i kolika adresátom, se ~alobkyn vytýkaného jednání dopustila. Tato skute nost má toti~ bezpochyby vliv na posouzení záva~nosti jednání ~alobkyn a s tím související stanovení výae ukládané sankce. Soud pYitom z dovodo uvedených v bodech 128 a~ 133 tohoto rozsudku dospl k závru, ~e v pYípad 2 251 ze vzorku 4 600 emailových adres, není závr správních orgáno, ~e ~alobkyn u tchto adres nedisponovala souhlasem se zasílání obchodní sdlení, zalo~en na Yádn skutkovém stavu. Jeliko~ se jedná o nezanedbatelný po et adres, který mo~e zásadn ovlivnit celkový po et adresáto dot ených v rámci emailové kampan realizované ~alobkyni dne 8. 6. 2017, a tím i celkový po et adresáto zasa~ených jednáním ~alobkyn, co~ mo~e mít významný vliv na výai ulo~ené sankce, mo~e se soud k tmto námitkám vyjádYit jen se zna nou mírou obecnosti.<br/>179. }alovaný se ur ením výmry a druhu sankce zabýval v prvostupHovém rozhodnutí pomrn stru n na str. 32, kde uvedl:<br/> Podle § 37 zákona . 250/2016 Sb. se pYi ur ení druhu správního trestu a jeho výmry pYihlédne zejména k povaze a záva~nosti pYestupku, k pYit~ujícím a poleh ujícím okolnostem a k povaze innosti obvinné. K otázce povahy a záva~nosti pYestupku správní orgán vyhodnotil, ~e obvinná svým protiprávním jednáním zasáhla do právem chránného zájmu, kterým je právo na soukromí v elektronické komunikaci. Jako ke skute nosti zvyaující záva~nost jednání obvinné, správní orgán pYihlédl k vysokému po tu adresáto nevy~ádaných obchodních sdlení. Správní orgán vzal v úvahu té~ aplikaci vzorku adresáto z kampan uvedené ve výroku I.A na celý rozsah adresáto této kampan, pYi em~ po et oslovených adresáto bez právního titulu je daleko vyaaí (konkrétn 94% z celkového po tu 459.779 adresáto). V pYípad 18 adresáto bylo do jejich soukromí zasa~eno hrubým zposobem, a to ve shora popsané adresné opakovanosti. Jako dalaí okolnost zvyaující záva~nost jednání obvinné, správní orgán zohlednil výae uvedené systémové pochybení. PYi stanovení výae správního trestu správní orgán pYihlédl k pYit~ující okolnosti dle § 40 písm. c) zákona . 250/2016 Sb., neboe obvinná spáchala pYestupek opakovan; ve stejné vci s ní bylo vedeno správní Yízení sp.zn. UOOU- 14186/15. Poleh ující okolnosti ve smyslu § 39 zákona . 250/2016 Sb. ve vci správní orgán neshledal. Pokud se týká povahy innosti obvinné, je dle správního orgánu profesionálem v oboru, kde dochází k rozsáhlému zpracování osobních údajo, co~ míru spole enské akodlivosti pYestupku nepochybn zvyauje. K výai sankce správní orgán na závr dodává, ~e má mít nejen represivní funkci, ale i odstraaující a preventivní charakter, a proto ulo~il sankci v horní polovin zákonné sazby.<br/>V návaznosti na rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu eské republiky 1 As 9/2008-133 správní orgán v dob vyhotovení tohoto rozhodnutí nalezl na portálu www.justice.cz u obvinné ú etní záznamy týkající se roku 2018, ze kterých je mo~né pYi ur ení správní sankce a pYi sou asném dodr~ení závro NSS z rozhodnutí 1 As 9/2008-133, vycházet. Správní orgán s pYihlédnutím k tomuto dokumentu uvádí, ~e výae ulo~ené sankce, není pro obvinnou, likvida ní. <br/>180. PYedsedkyn ~alovaného pak v reakci na rozkladové námitky na str. 10 napadeného rozhodnutí v bodech 35 a 36 uvedla:<br/> Ulo~ená výae sankce nemá odpovídat skutkov obdobným pYípadom. K tomu odvolací orgán pYedesílá, ~e ani jeden z odkazovaných pYípado není pYípadem obdobným. PYedn nelze vytrhávat z kontextu celého Yízení a rozhodnutí pouhou skute nost, zda byla shledána adresná opakovanost, profesionalita v oboru i jiné díl í aspekty a na základ toho porovnávat výai ulo~ené pokuty. Zásadním rozliaujícím prvkem mezi veakerými v rozkladu zmiHovanými rozhodnutími a projednávaným pYípadem je pYedmt Yízení, neboe v tomto pYípad nealo o Yízení ve vztahu k jednotlivým stí~nostem adresáto obchodních sdlení, nýbr~ alo o kontrolu, resp. správní Yízení zamYující se na celou reklamní kampaH a plnní se aíYením obchodních sdlení spojenými povinnostmi v obecnosti. V tomto rámci byla zjiatna rozsáhlá pochybení komplexního charakteru, pYi em~ zjiatné mno~ství zaslaných obchodních sdlení bez právního titulu bylo té~ mnohem vyaaí ne~ ve zmiHovaných pYípadech. Nadto nelze pominout ani majetkové pomry obvinné, neboe nejen~e má sankce plnit funkci represivní, nýbr~ má, a to pYedevaím, posobit na obvinnou i veYejnost pro futuro odstraaujícím a preventivním ú inkem.<br/>Odvolací orgán konstatuje, ~e ulo~ená výae sankce se pohybuje v zákonných mezích a byla Yádn odovodnna. Sou asn odvolací orgán zdorazHuje, ~e i pYes zjiatní pochybení systematického charakteru, a to ve vysokém mno~ství pYípado, zvolil správní orgán I. stupn výai sankce pYi polovin zákonné sazby. Není nikterak ani zYejmé, ~e by výae pokuty byla pro obvinnou likvida ní, pYi em~ ta to ani nenamítá. <br/>181. Z odovodnní obou rozhodnutí je zYejmé, ~e správní orgány na rozdíl o ~alobkyn nepova~ovaly její jednání za jednání vykazující nízkou míru spole enské akodlivosti, a to z toho dovodu, ~e dosledkem tohoto jednání byl zásah do soukromí velkého po tu adresáto ~alobkyní aíYených obchodních sdlení, pYi em~ se nejednalo o jednorázové jednání, ale dlouhodobou systematickou innost. Vzhledem k tomu, ~e v Yízení pYed správními orgány bylo prokázáno, ~e tato sdlení byla rozeslána nkolika tisícom adresáto a ~alobkyn sdlení rozesílala opakovan v probhu dvou let, soud se s tímto závrem správních orgáno ztoto~Huje a jednání ~alobkyn rozhodn nepova~uje za jednání s nízkou mírou spole enské akodlivosti.<br/>182. }alobkyn lze pYisvd it v tom, ~e ~alovaný v prvostupHovém rozhodnutí uvedl, ~e pYi posuzování záva~nosti jednání ~alobkyn a stanovování výae ulo~ené pokuty pYihlédl k tomu, ~e po et celkový po et adresáto, které ~alobkyn oslovila v rámci kampan dne realizované dne 8. 6. 2017, dosahoval pYibli~n 450 000, a ~e podle jeho názoru lze dovodit, ~e ~alobkyn u tchto adresáto nedisponovala souhlasy se zasíláním obchodních sdlení v percentuáln stejném po tu pYípado, jako u ~alovaným vy~ádaného vzorku 4 600 adres. }alobkyn má pravdu i v tom, ~e ze spisového materiálu nevyplývá, ~e by ~alovaný nad rámec vzorku poskytnutého ~alobkyní provádl ohledn existence souhlaso se zasíláním obchodních sdlení jakékoliv dokazování, co~ ~alovaný ani ostatn netvrdil. Tento závr ~alovaného tak nepochybn nevychází z Yádn zjiatného skutkového stavu. Podle názoru soudu vaak toto díl í pochybení nemá na zákonnost ulo~ené sankce vliv. }alobkyni byla ulo~ena sankce za jednání, které spo ívalo v rozesílání obchodních sdlení nkolika tisícom adresátom po dobu dvou let. To ji~ samo o sob posta uje podle názoru soudu k tomu, aby bylo mo~no pova~ovat ulo~enou sankci, která dosahuje 60 % zákonného rozptí (§ 11 odst. 2 písm. b) zákona o nkterých slu~bách) za nikoliv zjevn nepYimYenou. Soud pro úplnost dodává, ~e samozYejm pYedpokládá, ~e v dalaím Yízení správní orgány tento nedostatek odovodnní rozhodnutí odstraní.<br/>183. Co se tý e adresné opakovanosti jednání ~alobkyn, ~alovaný v prvostupHovém rozhodnutí skute n uvedl, ~e  v pYípad 18 adresáto bylo do jejich soukromí zasa~eno hrubým zposobem, a to ve shora popsané adresné opakovanosti. Tato formulace mo~e vzbuzovat dojem, ~e ~alobkyni bylo pYi teno k tí~i, ~e zaslala obchodní sdlení 18 rozným adresátom, co~ by bylo v pYípad, ~e jedná fakticky o jednu osobu, která disponuje 18 roznými emailovými adresami opravdu nelogické. Tak tomu, vaak není. <br/>184. Na str. 20 prvostupHového rozhodnutí toti~ ~alovaný uvedl:  Sou asn je nepochybné, ~e obvinná obchodní sdlení rozesílala opakovan. K pojmu opakovanost správní orgán dodává, ~e opakovanost aíYení obchodních sdlení je posuzována jako objektivní kritérium ve vztahu k jednání odpovdné osoby. Opakovanost aíYení nevy~ádaných obchodních sdlení tak spo ívá v opakování dané innosti, tedy v tom, kdy aiYitel rozeale obchodní sdlení více ne~ jednou. Opakovanost ve smyslu zákona nespo ívá ve vícenásobném zaslání obchodního sdlení tému~ adresátovi. Z hlediska subjektivního (tzv. adresná opakovanost) je k této opakovanosti pYihlédnuto pYi ukládání správní sankce jako ke zposobu spáchání pYestupku. Adresná opakovanost znamená, ~e obchodní sdlení jsou zasílána tému~ subjektu. Adresná opakovanost tak byla dolo~ena u: (podtr~ení doplnno soudem). Dále v odovodnní prvostupHového následuje vý et 18 rozných emailových adres (15 s doménou <xko.cz> a 5 s doménou < xmail.cz>).<br/>185. Z uvedeného je zYejmé, ~e ~alovaný jako adresovanou opakovanost a pYit~ující okolnost zasílání sdlení posuzoval jednání ~alobkyn spo ívající v jejich zasílání jedné fyzické osob, která byla vlastníkem celkem 18 rozných emailových adres, nikoliv 18 rozným adresátom, jak se domnívala ~alobkyn. To lze pova~ovat nepochybn za mimoYádn obt~ující a podle názoru soud nic nebrání tomu, aby to bylo pova~ováno za okolnost zvyaující záva~nost jednání ~alobkyn. [Soud pro úplnost pYipomíná, ~e vý et poleh ujících a pYit~ujících okolností uvedených v zákon o odpovdnosti za pYestupky, k nim~ má správní orgán pYi ukládání sankce pYihlí~et, je pouze demonstrativní a správní orgán proto mo~e v odovodnných pYípadech pYihlédnout i k jiným okolnostem, které svd í o záva~nosti pYestupku (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 2. 2023, . j. 10 As 39/2021 - 41, bod 17).]<br/>186. Namítá-li ~alobkyn, ~e jí bylo nesprávn pYi ítáno k tí~i, ~e je profesionálem v oboru, kde dochází k rozsáhlému zpracování osobních údajo, soud na tomto hodnocení správních orgáno neshledává nic nezákonného. Správní orgány toti~ nekladly ~alobkyni k tí~i, ~e by se vytýkaného jednání dopustila jako profesionál v oboru zpracování osobních údajo, ale jako profesionál, pYi jeho~ innosti dochází k jejich zpracování ve zna ném rozsahu. To je jist pravda. PYedmtem podnikání ~alobkyn je sice prodej ojetých vozo, ~alobkyn vaak, o em~ není na základ zjiatní vyplývajících ze správních spiso ~ádných pochyb, disponuje velmi obsáhlou databází osobních údajo, týkajících se stovky tisíc osob, které zpracovává práv v souvislosti se svojí hlavní inností, a to i automatizovaným zposobem. To pochopiteln zvyauje riziko jejich vyu~ití práv i formou zasílání obchodních sdlení v rozporu se zákonem o nkterých slu~bách informa ní spole nosti, jako k tomu doalo v projednávaném pYípad. }alobkyn jako jejich správce tak musí pYijmout odpovídající opatYení, aby k vyu~ívání tchto osobních údajo nezákonným zposobem nedocházelo a pokud tak neu inila, jedná se jist o záva~njaí pochybení, ne~ by tomu bylo v pYípad subjektu, který zpracovává osobní údaje v rozsahu o nkolik Yádo ni~aím. V tomto ohledu je pak zcela nepodstatné, zda je rozesílání obchodních sdlení hlavní, nebo jen doplHkovou aktivitou ~alobkyn, slou~ící k podpoYe její hlavní ekonomické innosti.<br/>187. Z odovodnní napadeného rozhodnutí také vyplývá, pro  se správní orgány pYi stanovování výae ulo~ené sankce nezabývaly v pYípad ~alobkyn po tem podnto týkajících se zasílání obchodních sdlení ~alobkyní, které ~alovaný obdr~el, jako v pYípadech, na n~ poukazovala ~alobkyn. Na rozdíl od pYípado, na n~ poukazovala ~alobkyn, v nich~ správní orgány vedly Yízení, na základ zjiatní, které u inily na základ podnto, které ~alovaný obdr~el, bylo Yízení se ~alobkyní vedeno na základ vlastních zjiatní ~alovaného, které u inil pYedevaím bhem kontroly provedené u ~alobkyn. Tato zjiatní se týkala vysokého po tu adresáto obchodních sdlení, u nich~ ~alobkyn podle správních orgáno neprokázala pYedchozí souhlas s jejich zasíláním. Nelze tedy hovoYit o tom, ~e by správní orgány pYi stanovování výae ulo~ené sankce vybo ily ze své rozhodovací praxe a nesprávn nevyhodnotily ni~aí po et obdr~ených podnto týkajících se jednání ~alobkyn jako poleh ující okolnost, neboe jejich rozhodnutí nebyla v pYípad ~alobkyn zalo~ena na zjiatních z jednotlivých podnto (bye by jednalo Yádov o stovky podnto), ale na zjiatních, která byla výsledkem provedené kontroly, která se týkala Yádov tisíco adresáto. PYípad ~alobkyn se tak ve skutkových okolnostech od pYípado, na které se ~alobkyn, zásadn odliaoval.<br/>VII. Závr a rozhodnutí o nákladech Yízení<br/>188. Soud dospl pYi pYezkoumání ~alobní námitky, v ní~ ~alobkyn brojila proti závru správních orgáno, ~e neprokázala udlení souhlaso se zasíláním obchodních sdlení, které mly být ~alobkyni udleny prostYednictvím formuláYe na internetových stránkách ~alobkyn k závru, ~e pYedsedkyn ~alovaného svoj závr o neprokázání existence tchto souhlaso zalo~ila na nedostate n zjiatném skutkovém stavu. }alobkyn v probhu Yízení o rozkladu proti prvostupHovému rozhodnutí dolo~ila u celkem 2 251 emailových adres z po~adovaného vzorku 4 600 adres údaj o IP adresách zaznamenaných pYi vyplHování formuláYe na stránkách ~alobkyn, jeho~ prostYednictvím byl ~alobkyni dle jejího tvrzení udlen souhlas se zasíláním obchodních sdlení. Z judikatury ESLP i SDEU pYitom vyplývá, ~e IP adresa je údaj, jejím~ prostYednictvím lze ur itou osobu identifikovat. }alobkyn tak v probhu Yízení o rozkladu pYedlo~ila dokaz, který zpochybHoval závr ~alovaného, ~e ~alobkyn ~ádným zposobem existenci souhlasu se zasíláním obchodních sdlení neprokázala. PYedsedkyn ~alovaného v napadeném rozhodnutí dospla k závru, ~e ~alobkyní pYedlo~ené IP adresy nedokládají souhlas konkrétního adresáta obchodních sdlení s jejich zasíláním, a to z tohoto dovodu, ~e se dle jejího názoru v Yad pYípado jedná o toto~né IP adresy i o IP adresy patYící ~alobkyni a nejde tak o identifikátor osoby, která souhlas se zasíláním obchodních sdlení mla udlit. Ve správním spise pYedlo~eném ~alovaným vaak chybí jakýkoliv podklad, z nho~ by vyplývalo, ~e pYedsedkyn ~alovaného provedla jakékoliv úkony, které by smYovali k identifikaci subjekto práv na základ IP adres pYedlo~ených ~alobkyní nebo porovnání tchto adres s jinými IP adresami zjiatnými ~alovaným v probhu kontroly. Rovn~ v odovodnní napadeného rozhodnutí pYedsedkyn ~alovaného takové porovnání neprovedla a omezila se pouze na obecné konstatování ohledn nedostate nosti ~alobkyní pYedlo~eného dokazu. PYesto~e ~alobkyn vyhovla výzv k pYedlo~ení IP adres pouze u cca poloviny po~adovaného po tu, v pYípad, ~e by shoda adres byla prokázána, jde ji~ o natolik významný po et udlených souhlaso, ~e nelze tuto vadu ohledn skutkových zjiatní pova~ovat za vadu formální. V pYípad, ~e u tchto adres by ~alobkyn prokázala souhlasy, tato skute nost by se mla projevit na výai pokuty, nelze tedy dospt k závru, ~e se nejedná o vadu Yízení, která nemá vliv na zákonnost rozhodnutí. Soud proto napadené rozhodnutí zruail pro vady Yízení spo ívající v nedostate n zjiatném skutkovém stavu (§ 76 odst. 1 písm. b) s. Y. s.) a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení (§ 78 odst. 4 s. Y. s.).<br/>189. Dalaí ~alobkyní uplatnné námitky, ~e její odpovdnost za spáchaný pYestupek zanikla, ~e ~alobkyn ~alovaný na ~alobkyni v probhu kontroly nepYimYen pYenáael dokazní bYemeno, ~e ~alobkyn prokázala existenci souhlaso se zasíláním obchodních sdlení udlených telefonicky, ~e správní orgány nesprávn restriktivn vylo~ily pojem zákazník, ~e se v pYípad sdlení zasílaných ~alobkyní osobám inzerujícím prodej automobilo nejednalo o obchodní sdlení, ~e ~alovaný nesprávn v neprospch ~alobkyn hodnotil udlené souhlasy jako asov omezené, ~e jsou rozhodnutí správních orgáno nepYezkoumatelná a ~e ~alobkyni byla ulo~ena nezákonná sankce, soud dovodnými neshledal.<br/>190. Podle § 60 odst. 1 s. Y. s. má právo na náhradu dovodn vynalo~ených náklado ten ú astník, který byl v Yízení úspaný. Tím je v nyní projednávané vci ~alobkyn, její~ náklady tvoYí zaplacený soudní poplatek ve výai 3 000 K  a dále odmna advokáta za tYi úkony právní slu~by podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), tedy pYíprava a pYevzetí právního zastoupení, podání ~aloby a replika k vyjádYení ~alobkyn. Podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu, iní výae odmny za jeden úkon právní slu~by 3 100 K  (3 x 3 100 K  = 9 300 K ). Náhrada hotových výdajo pak dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu tvoYí 300 K  za ka~dý úkon (3 x 300 K  = 900 K ). Odmna advokáta tak iní 10 200 K  a DPH ve výai 21 %, celkem tedy 12 342 K . Spolu se soudním poplatkem ve výai 3 000 K  za podanou ~alobu tedy ~alobkyni na náhrad náklado Yízení nále~í 15 342 K .<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podob), aby jedno zostalo soudu a ka~dý ú astník dostal jeden stejnopis. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>V Praze dne 8. ervna 2023<br/><br/>JUDr. Ing. Viera Hor icová v. r.<br/>pYedsedkyn senátu<br/>Shodu s prvopisem potvrzuje M. V. <br/></body> </html>