<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 4 As 33/2023- 26 - text</title> </head> <body> 4 As 33/2023-32<br/>pokra ovn<br/>[OBRZEK]<br/><br/> ESK REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaa sprvn soud rozhodl v sentu slo~enm z pYedsedy JUDr. JiYho Pally a soudco Mgr. Tomae Kocourka a Mgr. Aleae Rozto ila v prvn vci ~alobce: ZO SOP ORLICE, pobo n spolek, I O 00114405, se sdlem Lhoteck 3, Hradec Krlov, zast. JUDr. Petrem Svobodou, Ph.D., advoktem, se sdlem Aran~ersk 166, Praha, proti ~alovanmu: Krajsk Yad Krlovhradeckho kraje, se sdlem Pivovarsk nmst 2, Hradec Krlov, o ~alob proti rozhodnut ~alovanho ze dne 11. 7. 2022, . j. KUKHK21954/UP/2022 (Sv), v Yzen o kasa n st~nosti ~alobce proti rozsudku Krajskho soudu v Hradci Krlov ze dne 30. 11. 2022, . j. 30 A 59/202287,<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Rozsudek Krajskho soudu v Hradci Krlov ze dne 30. 11. 2022, . j. 30 A 59/202287, se zruauje.<br/><br/>II. Rozhodnut ~alovanho ze dne 11. 7. 2022, . j. KUKHK21954/UP/2022 (Sv), a usnesen Magistrtu msta Hradec Krlov ze dne 25. 5. 2022, . j. MMHK/095683/2022 ST1/ZB, se zruauj a vc se vrac ~alovanmu k dalamu Yzen.<br/><br/>III. }alovan je povinen zaplatit ~alobci na nhrad nklado Yzen o ~alob a o kasa n st~nosti stku 18.200 K  do 30 dno od prvn moci tohoto rozsudku k rukm jeho zstupce JUDr. Petra Svobody, Ph.D., advokta.<br/><br/>Odovodnn:<br/>I. PYehled dosavadnho Yzen<br/><br/>[1] Stavebnci podali dne 1. 10. 2021 u Magistrtu msta Hradec Krlov (dle jen  sprvn orgn I. stupn ) ~dost o vydn rozhodnut o umstn stavby  Reziden n dom sv. Jan, soubor staveb bytovho domu a souvisejcch staveb dopravn a technick infrastruktury, ul. Zme ek, Hradec Krlov  TYebea . K ~dosti bylo pYilo~eno zvazn stanovisko Magistrtu msta Hradec Krlov, odboru ~ivotnho prostYed, ze dne 6. 8. 2021, jm~ byl podle 8 odst. 6 zkona . 114/1992 Sb., o ochran pYrody a krajiny, ve znn zkona . 225/2017 Sb. (dle jen  zkon o ochran pYrody a krajiny ), udlen souhlas k pokcen dYevin rostoucch mimo les, dle jm byla ulo~ena povinnost provst nhradn vsadbu a byly stanoveny podmnky souhlasu. Dle stavebnci podali ~dost o povolen vjimky z 24 odst. 1 vyhlaky . 501/2006 Sb., o obecnch po~adavcch na vyu~vn zem. Sprvn orgn I. stupn spojil ob Yzen a oznmenm ze dne 13. 4. 2022 vyrozuml astnky Yzen a dot en orgny o zahjen Yzen. <br/><br/>[2] Dne 2. 5. 2022 oznmil ~alobce sprvnmu orgnu I. stupn, ~e se chce astnit tohoto Yzen, neboe jm mohou bt vznamn dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny. Namtl, ~e nebyla dolo~ena vjimka z ochrany zvlat chrnnch druho ~ivo icho, kter se nachz podle provedenho entomologickho prozkumu a dalach odbornch stanovisek na pozemcch dot ench stavebnm zmrem. Dle namtl, ~e nebylo vydno povolen ke kcen dYevin, pouze zvazn stanovisko, kter nen samostatnm povolenm ke kcen dYevin, je pouze vydno pro ely zemnho Yzen. Sprvn orgn I. stupn vyzval ~alobce, aby prokzal vlastnick i jin vcn prvo k sousednm pozemkom, kter by mu mohlo zalo~it astenstv v Yzen. Na to ~alobce reagoval sdlenm ze dne 15. 5. 2022, v nm~ zdoraznil, ~e realizace zmru vy~aduje jednak kcen dYevin, jednak zsah do biotopu zvlat chrnnch druho ~ivo icho. Rozhodnut dle 8 odst. 6 a 56 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny budou sou st vrokov sti rozhodnut v zemnm Yzen, sprvn orgn I. stupn bude rozhodovat podle kritri obsa~ench v zkon o ochran pYrody a krajiny. }alobci tak v danm Yzen nle~ astenstv podle 70 odst. 3 zkona o ochran pYrody a krajiny, neboe bez ohledu na to, ~e Yzen vede stavebn Yad, se jedn o Yzen podle zkona o ochran pYrody a krajiny. K tomu odkzal na metodiku Ministerstva ~ivotnho prostYed a lnek JUDr. Vedrala publikovan v Bulletinu Stavebn prvo . 1/2021.<br/><br/>[3] Sprvn orgn I. stupn usnesenm ze dne 25. 5. 2022, . j. MMHK/095683/2022 ST1/ZB (dle jen  prvostupHov rozhodnut ), rozhodl, ~e ~alobce nen astnkem zemnho Yzen. Poukzal na metodickou pomocku Ministerstva pro mstn rozvoj  Povolovn kcen dYevin rostoucch mimo les pro ely stavebnho zmru vydanou v zY 2021, podle n~ nelze pou~t vymezen astnko dle 70 odst. 3 zkona o ochran pYrody a krajiny, neboe stavebn Yad nevede Yzen podle tohoto zkona, nen orgnem ochrany pYrody. K povolen kcen dYevin nebo vjimky ze zkazo u zvlat chrnnch druho rostlin a ~ivo icho dochz na zklad posouzen orgnu ochrany pYrody, jeho~ vsledkem je zvazn stanovisko, jm~ je stavebn Yad vzn. Sprvn orgn I. stupn se pYiklonil k tomuto prvnmu nzoru Ministerstva pro mstn rozvoj.<br/><br/>[4] }alobce se proti prvostupHovmu rozhodnut odvolal, pYi em~ argumentoval shodn jako v podn ze dne 15. 5. 2022. Po podn odvoln zskal sprvn orgn I. stupn od Krajskho Yadu Krlovhradeckho kraje, odboru ~ivotnho prostYed a zemdlstv, oddlen ochrany pYrody a krajiny, informaci, ~e podle dostupnch podklado (mj. od Agentury ochrany pYrody a krajiny) se v dan lokalit nachz zvlat chrnn druhy ~ivo icho; pokud bude stavebn zmr akodliv zasahovat do jejich pYirozenho vvoje nebo jejich biotopu, mus si ~adatel k proveden zmru po~dat o vjimku dle 56 zkona o ochran pYrody a krajiny.<br/><br/>[5] }alovan rozhodl rozhodnutm ze dne 11. 7. 2022, . j. KUKHK21954/UP/2022 (Sv) (dle jen  napaden rozhodnut ), o odvoln ~alobce tak, ~e jej zamtl a prvostupHov rozhodnut potvrdil. Jakkoliv stavebn Yad do vrokov sti svho rozhodnut zahrnuje vrok o povolen kcen dYevin nebo vjimky ze zkazu u zvlat chrnnch druho rostlin nebo ~ivo icho, neznamen to, ~e by vedl Yzen dle zkona o ochran pYrody a krajiny. Stavebn Yad toti~ v tchto otzkch rozhoduje na zklad zvaznho stanoviska orgnu ochrany pYrody, jen~ provd  Yzen a posouzen, zda jsou splnny podmnky podle 8 a 56 zkona o ochran pYrody a krajiny. Xzen o umstn stavby, bye vy~aduje kcen dYevin a povolen vjimky z ochrany zvlat chrnnch druho, nen Yzenm podle zkona o ochran pYrody a krajiny, a tedy nenaplHuje podmnku 70 odst. 3 tohoto zkona.<br/><br/>[6] }alobce podal proti napadenmu rozhodnut ~alobu ke Krajskmu soudu v Hradci Krlov (dle jen  krajsk soud ). Argumentoval tm, ~e jeliko~ sou st vroku rozhodnut o umstn stavby mus bt povolen ke kcen dYevin a povolen vjimky z ochrany zvlat chrnnch druho ~ivo icho, vydv stavebn Yad tato povolen podle zkona o ochran pYrody a krajiny. Optovn odkzal na metodick sdlen Ministerstva ~ivotnho prostYed a lnek JUDr. Vedrala v Bulletinu Stavebn prvo.<br/><br/>[7] Krajsk soud v zhlav ozna enm rozsudkem ~alobu zamtl. V odovodnn uvedl, ~e k omezen astenstv ekologickch spolko v Yzen dle stavebnho zkona doalo pYijetm novely  zkona . 225/2017 Sb. Svou argumentaci opYel o jazykov vklad pYedchoz a stvajc prvn pravy obsa~en v 85 zkona . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm Ydu (stavebn zkon), a 70 odst. 2 a 3 zkona o ochran pYrody a krajiny. Shrnul podstatn argumenty obsa~en v nlezu stavnho soudu ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. Pl. S 22/17, jen~ se zabval stavnost vae zmnn novely (zkona . 225/2017 Sb.). Konstatoval, ~e mo~nost ekologickch spolko stt se astnkem sprvnch Yzen se novelou pouze z~ila, nebyla zcela vylou ena. I nadle mohou bt ekologick spolky v postaven astnka Yzen vedench dle zkona o ochran pYrody a krajiny, popY. v Yzench a postupech v re~imu zkona . 76/2002 Sb., o integrovan prevenci, zkona . 100/2001 Sb., o posuzovn vlivo na ~ivotn prostYed, i zkona . 254/2001 Sb., o vodch (vodn zkon). Omezen prva ekologickch spolko astnit se Yzen dle stavebnho zkona je podle stavnho soudu v souladu s legitimnm clem zkonodrce zrychlit zemn a stavebn Yzen. <br/><br/>[8] Nad rmec rekapitulace zvro stavnho soudu krajsk soud uvedl, ~e ekologick spolky mohou bt astnkem Yzen dle zkona o ochran pYrody a krajiny, naopak jim byla novelou odepYena mo~nost astnit se Yzen dle stavebnho zkona. To odpovd myslu zkonodrce zrychlit zemn a stavebn Yzen eliminac mo~nch astnko. zemn Yzen v posuzovan vci bylo vedeno podle stavebnho zkona, nikoliv podle zkona o ochran pYrody a krajiny, a to ani v sti, jak argumentuje ~alobce. A koliv stavebn Yad promt zvazn stanovisko do jednoho z vroko svho rozhodnut, nevede (ani ste n) Yzen podle zkona o ochran pYrody a krajiny. Skute nost, ~e orgn ochrany pYrody vydal stanovisko pro ely zemnho Yzen, neznamen, ~e toto Yzen je Yzenm i podle zkona o ochran pYrody a krajiny. zemn Yzen v posuzovan vci nen Yzenm  podle tohoto zkona ve smyslu 70 odst. 3 zkona o ochran pYrody a krajiny.<br/><br/>II. Obsah kasa n st~nosti a vyjdYen ~alovanho<br/><br/>[9] Proti rozsudku krajskho soudu podal ~alobce (dle t~  st~ovatel ) kasa n st~nost, jej~ dovody podYadil pod 103 odst. 1 psm. a) a d) zkona . 150/2002 Sb., soudn Yd sprvn, ve znn pozdjach pYedpiso (dle jen  s. Y. s. ). Namtl, ~e krajsk soud nesprvn posoudil prvn otzku, zda ~alobce byl na zklad 70 odst. 2 a 3 ve spojen s 8 odst. 6 a 56 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny astnkem zemnho Yzen.<br/><br/>[10] St~ovatel zdoraznil, ~e krajsk soud se nevypoYdal se specifickm prvnm nzorem, kterm v ~alob argumentoval, tak~e rozsudek neobsahuje dostate n vysvtlen, kter by tuto ~alobn argumentaci vyvracelo. Rozsudek je proto na hranici pYezkoumatelnosti. Argumentace odkazujc na odovodnn nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 22/17 se mj se specifickou ~alobn argumentac. stavn soud v nlezu posuzoval celkovou stavnost novelizace 70 odst. 3 zkona o ochran pYrody a krajiny, nikoliv specifick otzky vkladu tohoto ustanoven. Neposuzoval konkrtn mru i rozsah, v nm~ doalo k z~en prva ekologickch spolko astnit se sprvnch Yzen dotkajcch se zjmo ochrany pYrody a krajiny. Specifick ~alobn argumentace je pod rozliaovac schopnost nlezu stavnho soudu, kter je zalo~en na obecnch argumentech. Podstatou ~aloby i kasa n st~nosti je detailn otzka vkladu zkonn roviny (vkladu jednoduchho prva), do n~ se stavn soud nedostal. St~ovatel souhlas s nzorem stavnho soudu, ~e ekologick spolky se po novele nemohou astnit vtainy zemnch a stavebnch Yzen, kter se dotkaj zjmo ochrany pYrody a krajiny, napYklad takovch Yzen, ve kterch orgn ochrany pYrody vydv jen zvazn stanoviska k zsahu do vznamnho krajinnho prvku dle 4 odst. 2 zkona o ochran pYrody a krajiny nebo k zsahu do krajinnho rzu podle 12 odst. 2 tho~ zkona. V posuzovanm pYpad se ovaem jedn o specifickou situaci, v n~ stavebn Yad ve vrokov sti zemnho rozhodnut povoluje kcen dYevin podle 8 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny a vjimku z ochrany zvlat chrnnch druho ~ivo icho podle 56 odst. 6 tho~ zkona. Pokud stavebn Yad v zemnm Yzen rozhoduje ve vrokov sti svho rozhodnut o tchto otzkch, nepochybn vede Yzen podle zkona o ochran pYrody a krajiny ve smyslu 70 odst. 3 tohoto zkona.<br/><br/>[11] Argument krajskho soudu, podle nj~ vylou en st~ovatele z asti v danm Yzen odpovd myslu zkonodrce zrychlit zemn a stavebn Yzen eliminac mo~nch astnko, je sm o sob nepYezkoumateln pro nedostatek dovodo. Nen toti~ zYejm, z eho krajsk soud dovodil mysl zkonodrce eliminovat mo~n astnky. Z nlezu stavnho soudu nelze takto krajn restriktivn vylo~en mysl zkonodrce dovodit. Soub~n s 70 odst. 3 byly novelizovny i 8 odst. 6 a 56 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny. Ze vzjemnho vztahu tchto ustanoven spolehliv vyplv, co uvedl st~ovatel ve sv ~alob, toti~ ~e pokud v ur itm zemnm Yzen vydv stavebn Yad t~ povolen ke kcen dYevin nebo vjimku ze zkazo tkajcch se zvlat chrnnch druho rostlin nebo ~ivo icho, je takov zemn Yzen nutn a logicky t~ Yzenm podle zkona o ochran pYrody a krajiny. Na tento argument krajsk soud nikde nezareagoval.<br/><br/>[12] NepYilhav je i argument krajskho soudu, ~e promtnutm zvaznho stanoviska orgnu ochrany pYrody do jednoho z vroko rozhodnut stavebnho Yadu se nic nemn na charakteru tohoto Yzen. St~ovatel tvrd, ~e  promtnut zvaznho stanoviska je pojmovm znakem ka~dho zvaznho stanoviska, neboe sprvn orgn, jen~ vydv rozhodnut, mus do vrokov sti pYevzt podmnky ze souhlasnho zvaznho stanoviska dot enho orgnu, na zklad eho~ se tyto podmnky stanou zvazn pro adresta rozhodnut. Tato obecn vazba mezi zvaznm stanoviskem a zemnm rozhodnutm nen pro danou prvn otzku podstatn. St~ovatel toti~ poukazoval na hluba a co do podstaty odlianou zkonnou konstrukci, podle n~ stavebn Yad kon Yzen i podle zkona o ochran pYrody a krajiny, pokud sm v zemnm Yzen povoluje kcen dYevin nebo vjimku ze zkazo tkajcch se chrnnch druho (~e tak in na zklad zvaznho stanoviska orgnu ochrany pYrody, je vedleja). Tento specifick rys vslovn upraven v 8 odst. 6 a 56 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny odliauje tato zvazn stanoviska od ostatnch zvaznch stanovisek vydvanch orgny ochrany pYrody podle zkona o ochran pYrody a krajiny. Tuto argumentaci, na kter je postavena cel ~aloba, krajsk soud zcela pYehldl. <br/><br/>[13] St~ovatel navrhl, aby Nejvyaa sprvn soud zruail napaden rozsudek i napaden rozhodnut a vc vrtil ~alovanmu k dalamu Yzen.<br/><br/>[14] }alovan bez jakkoliv argumentace navrhl, aby Nejvyaa sprvn soud kasa n st~nost zamtl. Doplnil, ~e zemn Yzen bylo zastaveno usnesenm sprvnho orgnu I. stupn ze dne 15. 12. 2022, kter nabylo prvn moci dne 31. 12. 2022. <br/><br/>III. Posouzen kasa n st~nosti<br/><br/>[15] Nejvyaa sprvn soud nejprve posoudil zkonn nle~itosti kasa n st~nosti a konstatoval, ~e byla podna v as, osobou oprvnnou, proti rozhodnut, proti nmu~ je kasa n st~nost ve smyslu 102 s. Y. s. pYpustn, a st~ovatel je v souladu s 105 odst. 2 s. Y. s. zastoupen advoktem. Pot Nejvyaa sprvn soud pYezkoumal dovodnost kasa n st~nosti dle 109 odst. 3 a 4 s. Y. s., v mezch jejho rozsahu a uplatnnch dovodo. Neshledal pYitom vady podle 109 odst. 4 s. Y. s., k nim~ by musel pYihldnout z Yedn povinnosti.<br/><br/>[16] Kasa n st~nost je dovodn.<br/><br/>[17] St~ovatel v kasa n st~nosti na nkolika mstech poukazuje na to, ~e krajsk soud se nevypoYdal s ur itou myalenkou, dovodil z nlezu stavnho soudu nco, co v nm vyjdYeno nen, nebo nlez nepYilhav aplikoval na posuzovanou vc vykazujc specifika. St~ovatel v tto souvislosti zmiHuje, ~e rozsudek krajskho soudu je na hran (ne)pYezkoumatelnosti, nco zcela pominul i se k n emu vobec nevyjdYil. St~ovatel tedy nazna uje, ~e rozsudek krajskho soudu je nepYezkoumateln pro nedostatek dovodo. Nejvyaa sprvn soud se tedy nejprve zabval tmto kasa nm dovodem, neboe pokud by byl napaden rozsudek nepYezkoumateln, zpravidla to znemo~Huje vcn se zabvat kasa nm dovodem dle 103 odst. 1 psm. a) s. Y. s. <br/><br/>[18] Krajsk soud se vc dostate n zabval. Poukzal na novelizaci relevantnch ustanoven tkajcch se asti ekologickch spolko v zemnm Yzen a na jej smysl, jm~ je urychlit tato Yzen. Zdoraznil, ~e stavebn Yad nevede Yzen podle zkona o ochran pYrody a krajiny, a to ani v pYpad, kdy obsah zvaznch stanovisek orgnu ochrany pYrody promt do vroku svho rozhodnut. Bye st~ovatel mo~e s jednotlivmi vchodisky i vahami krajskho soudu nesouhlasit, neznamen to, ~e by byl napaden rozsudek zat~en nepYezkoumatelnost pro nedostatek dovodo. St~ovatel v kasa n st~nosti dovozuje, ~e krajsk soud nepochopil specifika danho pYpadu, pokud jde o vazbu mezi zvaznm stanoviskem orgnu ochrany pYrody a vrokem rozhodnut o umstn stavby. Z odovodnn rozsudku krajskho soudu neplyne, ~e by krajsk soud nepochopil, na co st~ovatel v ~alob poukazoval. Krajsk soud jen z tchto souvislost nedovodil takov zvr, kter by si st~ovatel pYl, co~ nezakld nepYezkoumatelnost rozsudku. Krajskmu soudu nelze ani vytkat, ~e by nekorektn shrnul zmr zkonodrce, kter sledoval pYijetm zkona . 225/2017 Sb. Z odovodnn nlezu stavnho soudu vyplv, ~e prv k tomuto zmru zkonodrce se vyjadYovali astnci Yzen o nvrhu na zruaen sti zkona (vlda a veYejn ochrnkyn prv) a sm stavn soud v bod 91 odovodnn vslovn hodnotil legitimitu novelizace 70 odst. 3 zkona o ochran pYrody a krajiny, jen~ zakld ast ekologickch spolko ve sprvnch Yzench, vzhledem k cli spo vajcmu ve zrychlen zemnho a stavebnho Yzen. Z probhu zkonodrnho procesu k zkonu . 225/2017 Sb. se podv, ~e novelizace 70 odst. 3 zkona o ochran pYrody a krajiny nebyla sou st vldnho nvrhu zkona, jeho sou st se stala a~ schvlenm pozmHovacho nvrhu poslance Jaroslava Foldyny. Ten pYi druhm ten nvrhu zkona v Poslaneck snmovn Parlamentu esk republiky uvedl:  Ve svm pozmHovacm nvrhu omezuji vstup spolko do stavebnho Yzen. Chtl bych, aby se zrychlilo projednvn stavebnch povolovn v esk republice, a proto bych vs prosil o podporu tohoto pozmHovacho nvrhu. (viz stenozznam z 55. schoze dne 28. 2. 2017). Nejvyaamu sprvnmu soudu tedy nen zYejm, v em ml krajsk soud nesprvn interpretovat voli zkonodrce. Dovod kasa n st~nosti dle 103 odst. 1 psm. d) s. Y. s. nen dn.<br/><br/>[19] Nejvyaa sprvn soud po zjiatn, ~e napaden rozsudek netrp nepYezkoumatelnost pro nedostatek dovodo, se zabval posouzenm prvn otzky, zda zemn Yzen lze pova~ovat za  Yzen podle tohoto zkona ve smyslu 70 odst. 3 zkona o ochran pYrody a krajiny, mli v nm dojt k povolen kcen dYevin a vjimky ze zkazo u zvlat chrnnch druho rostlin a ~ivo icho dle 8 odst. 6 a 56 odst. 6 tho~ zkona.<br/><br/>[20] Nejvyaa sprvn soud pova~uje za eln poukzat na to, ~e do 31. 12. 2017 stavebn zkon v 85 odst. 2 psm. c) stanovil, ~e astnkem zemnho Yzen jsou osoby, o kterch tak stanov zvlatn prvn pYedpis. Z 89 odst. 4 vty tYet stavebnho zkona vyplvalo, ~e se jedn o osoby, kter se zabvaj ochranou veYejnho zjmu. Ob tato ustanoven byla zkonem . 225/2017 Sb. ze stavebnho zkona vypuatna (tato zmna nebyla sou st vldnho nvrhu zkona, do zkona se dostala pozmHovacm nvrhem vboru pro veYejnou sprvu a regionln rozvoj). Na zmnn ustanoven stavebnho zkona navazoval 70 odst. 2 a 3 zkona o ochran pYrody a krajiny ve znn innm do 31. 12. 2017, podle nj~ bylo ob ansk sdru~en, jeho~ hlavnm poslnm je ochrana pYrody a krajiny, oprvnno po~dat orgn ochrany pYrody, aby bylo pYedem informovno o vaech zamalench zsazch a zahajovanch sprvnch Yzench, pYi nich~ mohou bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny chrnn podle tohoto zkona. Ob ansk sdru~en bylo oprvnno za podmnek a v pYpadech podle odstavce 2 astnit se sprvnho Yzen, pokud oznm svou ast psemn do osmi dno ode dne, kdy mu bylo pYsluanm sprvnm orgnem zahjen Yzen oznmeno; v tomto pYpad m postaven astnka Yzen. Povolen ke kcen dYevin rostoucch mimo les a vjimky ze zkazo u zvlat chrnnch druho rostlin a ~ivo icho se vydvala v~dy v samostatnch sprvnch Yzench vedench orgnem ochrany pYrody. Povolen i vjimky mly formu sprvnho rozhodnut, nikoliv zvaznho stanoviska. Tato rozhodnut orgno ochrany pYrody a rozhodnut vydvan dle stavebnho zkona mla charakter Yetzcch se rozhodnut, kdy jedno rozhodnut navazovalo na druh (viz rozsudky NSS ze dne 14. 2. 2008, . j. 1 As 37/2005154, a ze dne 21. 8. 2008, . j. 4 As 20/200884), nejednalo se o akty subsumovan.<br/><br/>[21] Dne 1. 1. 2018 vstoupil v innost zkon . 225/2017 Sb., jen~ zruail 85 odst. 2 psm. c) stavebnho zkona a zmnil text 70 odst. 3 zkona o ochran pYrody a krajiny. Ustanoven 70 odst. 2 a 3 zn:  Ob ansk sdru~en nebo jeho organiza n jednotka, jeho~ hlavnm poslnm podle stanov je ochrana pYrody a krajiny (dle jen  ob ansk sdru~en ), je oprvnno, pokud m prvn subjektivitu, po~adovat u pYsluanch orgno sttn sprvy, aby bylo pYedem informovno o vaech zamalench zsazch a zahajovanch sprvnch Yzench, pYi nich~ mohou bt dot eny zjmy ochrany pYrody a krajiny chrnn podle tohoto zkona, s vjimkou Yzen navazujcch na posuzovn vlivo na ~ivotn prostYed podle 3 psm. g) zkona o posuzovn vlivo na ~ivotn prostYed. Tato ~dost je platn jeden rok ode dne jejho podn, lze ji podvat opakovan. Mus bt vcn a mstn specifikovna. Ob ansk sdru~en je oprvnno za podmnek a v pYpadech podle odstavce 2 astnit se Yzen podle tohoto zkona, pokud oznm svou ast psemn do osmi dno ode dne, kdy mu bylo pYsluanm sprvnm orgnem zahjen Yzen oznmeno; v tomto pYpad m postaven astnka Yzen. Dnem sdlen informace o zahjen Yzen se rozum den doru en jejho psemnho vyhotoven nebo prvn den jejho zveYejnn na Yedn desce sprvnho orgnu a sou asn zposobem umo~Hujcm dlkov pYstup. <br/><br/>[22] Sou asn byl novelizovn 8 zkona o ochran pYrody a krajiny upravujc kcen dYevin rostoucch mimo les. Ten je i nadle zalo~en na povolovacm principu (odst. 1), z nho~ jsou stanoveny vjimky (odst. 2 a~ 4). V nov pYijatm odst. 6 je stanoveno:  Ke kcen dYevin pro ely stavebnho zmru povolovanho v zemnm Yzen, v zemnm Yzen s posouzenm vlivo na ~ivotn prostYed, ve spole nm zemnm a stavebnm Yzen nebo spole nm zemnm a stavebnm Yzen s posouzenm vlivo na ~ivotn prostYed je nezbytn zvazn stanovisko orgnu ochrany pYrody. Toto zvazn stanovisko vydv orgn ochrany pYrody pYsluan k povolen kcen dYevin. Povolen kcen dYevin, v etn ulo~en pYimYen nhradn vsadby, jeli v zvaznm stanovisku orgnu ochrany pYrody stanovena, vydv stavebn Yad a je sou st vrokov sti rozhodnut v zemnm Yzen, v zemnm Yzen s posouzenm vlivo na ~ivotn prostYed, ve spole nm zemnm a stavebnm Yzen nebo spole nm zemnm a stavebnm Yzen s posouzenm vlivo na ~ivotn prostYed. Odstavce 1 a~ 5 a 9 se pou~ij pro kcen dYevin pro ely stavebnho zmru povolovanho v Yzench podle vty prvn obdobn. <br/><br/>[23] Dovodov zprva k zkonu . 225/2017 Sb. k novelizaci 8 zkona o ochran pYrody a krajiny uvd:  S ohledem na po~adavek na zjednoduaen a zrychlen projednvn stavebnch zmro povolovanch v zemnm Yzen, v zemnm Yzen s posouzenm vlivo na ~ivotn prostYed, spole nm Yzen nebo spole nm Yzen s posouzenm vlivo na ~ivotn prostYed se vydn povolen ke kcen dYevin rostoucch mimo les nahrazuje vydnm zvaznho stanoviska orgnu ochrany pYrody. Zvazn stanovisko bude podkladem pro tato Yzen a obsah zvaznho stanoviska bude povolujc orgn (stavebn Yad) povinen pYevzt do vrokov sti povolujcho rozhodnut. Zkonn podmnky pro vydn zvaznho stanoviska budou toto~n jako pro vydvn povolen ke kcen. <br/><br/>[24] Vzhledem k tomu, ~e novelizace 8 zkona o ochran pYrody a krajiny byla sou st vldnho nvrhu zkona, jen~ nijak nezasahoval do astenstv spolko v zemnm Yzen, nebylo mo~n pYedpokldat, ~e na formulaci tohoto ustanoven bude zle~et, zda povolen ke kcen dYevin, kter m povahu samostatnho vroku zemnho rozhodnut, zakld ast spolko v zemnm Yzen.<br/><br/>[25] Pokud jde o 56 zkona o ochran pYrody a krajiny, ten byl novelizovn na zklad pozmHovacho nvrhu poslance Ladislava Okleaeka, jen~ jej pYi druhm ten v Poslaneck snmovn Parlamentu nijak neodovodnil (viz stenozznam ze dne 28. 2. 2017). Ustanoven 56 odst. 6 s innost od 1. 1. 2018 zn:  Zjistli se a~ po zahjen zemnho Yzen, zemnho Yzen s posouzenm vlivo na ~ivotn prostYed, spole nho zemnho a stavebnho Yzen, spole nho zemnho a stavebnho Yzen s posouzenm vlivo na ~ivotn prostYed nebo stavebnho Yzen, ~e stavebnm zmrem povolovanm v tomto Yzen budou dot eny ochrann podmnky zvlat chrnnho druhu rostliny nebo ~ivo icha stanoven v 49 nebo 50, a tato skute nost nebyla pYed zahjenm tohoto Yzen znma, lze rozhodnut v tomto Yzen vydat pouze na zklad zvaznho stanoviska orgnu ochrany pYrody pYsluanho k povolen vjimky ze zkazo u zvlat chrnnch druho rostlin a ~ivo icho, v nm~ orgn ochrany pYrody posoud splnn podmnek pro povolen vjimky uvedench v odstavcch 1 a 2 a mo~e stanovit pYpadn dala podmnky povolen vjimky podle odstavce 3. Povolen vjimky ze zkazo u zvlat chrnnch druho rostlin a ~ivo icho v etn stanoven dalach podmnek podle odstavce 3 je sou st vrokov sti rozhodnut vydvanho v zemnm Yzen, v zemnm Yzen s posouzenm vlivo na ~ivotn prostYed, ve spole nm zemnm a stavebnm Yzen, ve spole nm zemnm a stavebnm Yzen s posouzenm vlivo na ~ivotn prostYed nebo ve stavebnm Yzen. <br/><br/>[26] Vzhledem k vae ve stru nosti na rtnutmu probhu legislativnho procesu nelze dovozovat, ~e by v nyn posuzovan vci aplikovateln ustanoven 8 odst. 6, 56 odst. 6 a 70 odst. 3 zkona o ochran pYrody a krajiny byla sou asn novelizovna s njakm jednotcm myslem, tedy koncep n. PYedpoklad racionlnho zkonodrce, jen~ dosledn a jednotn promt svoj zmr do textu zkona, se za tchto okolnost jev spae jako chimra. Lze proto vychzet z toho, ~e jazykov vklad zkona pYedstavuje skute n pouze prvotn pYibl~en k obsahu normy, pYi em~ jako vznamnja se zdaj bt otzky systmovch vztaho mezi jednotlivmi ustanovenmi zkona a jeho instituty (systmov vklad).<br/><br/>[27] Lze se ztoto~nit s krajskm soudem, ~e myslem zkonodrce promtnutm do 70 odst. 3 zkona o ochran pYrody a krajiny bylo vylou it ast spolko zabvajcch se ochranou pYrody a krajiny z Yzen vedench sprvnmi orgny podle stavebnho zkona (napY. z zemnho Yzen). To nicmn a priori nevylu uje zvr, ~e v dosledku novelizace 8 odst. 6 a 56 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny je tYeba za Yzen podle tohoto zkona pova~ovat i Yzen o umstn stavby veden stavebnm Yadem primrn podle stavebnho zkona.<br/><br/>[28] Ministerstvo pro mstn rozvoj vydalo v zY 2021 metodickou pomocku pro stavebn Yady (dostupnou zde KACENIDREVIN_metodickapomucka.pdf.aspx (mmr.cz)). Obhajuje v n zvr, ~e zemn Yzen, v nm~ se aplikuje 8 odst. 6 nebo 56 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny, nen Yzenm podle zkona o ochran pYrody a krajiny ve smyslu 70 odst. 3 tohoto zkona, tak~e v nm nenle~ astenstv spolkom zabvajcm se ochranou pYrody a krajiny. Tyto spolky ovaem maj prvo na informaci o Yzen vedench dle stavebnho zkona plynouc z 70 odst. 2 zkona o ochran pYrody a krajiny a mohou rozhodnut vydan v zemnm Yzen napadnout ~alobou u soudu. Nzor tohoto ministerstva vychz z toho, ~e  Yzen a posouzen podmnek pro povolen kcen dYevin provd vlu n orgn ochrany pYrody a stavebn Yad rozhoduje v zemnm Yzen zsadn podle zvaznho stanoviska orgnu ochrany pYrody, sm ~dn posouzen neprovd. Stavebn Yad nevede Yzen podle zkona o ochran pYrody a krajiny a nen orgnem ochrany pYrody. Na uveden metodick pokyn reagovalo Ministerstvo ~ivotnho prostYed sdlenm, kter bylo publikovno v jeho vstnku v zY 2021 (dostupn zde ZVAZN POKYNY PRO }ADATELE K ADMINISTRACI }DOST V RMCI 2. VZVY PRO VEXEJN BUDOVY (mzp.cz)). Ministerstvo ~ivotnho prostYed dosplo k opa nmu zvru, tedy ~e stavebn Yad vede v rmci zemnho Yzen t~ Yzen podle zkona o ochran pYrody a krajiny, v nm~ tak spolkom nle~ postaven astnka podle 70 odst. 3 tohoto zkona v rozsahu rozhodovn o povolen kcen dYevin a vjimce ze zkazo u zvlat chrnnch druho rostlin a ~ivo icho. Poukazuje na to, ~e stavebn Yad rozhoduje v zemnm Yzen na zklad kompetence svYen mu zkonem o ochran pYrody a krajiny o zsazch do zjmo chrnnch tmto zkonem. Xzen, v nm~ je takov rozhodnut vydvno, je vedeno podle zkona o ochran pYrody a krajiny.<br/><br/>[29] Reflexe tto prvn otzky se v publika n innosti chopil Josef Vedral, jeho~ lnek K (ne) astenstv spolko na ochranu pYrody v Yzench podle stavebnho zkona byl publikovn v Bulletinu Stavebn prvo . 1/2021 (dostupn zde untitled (spolstavprav.cz)). Formuloval nzor, ~e 8 odst. 6 a 56 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny  stanov, ~e rozhodnut, kter by jinak vydval orgn ochrany pYrody a krajiny, je v tchto pYpadech sou st vrokov sti rozhodnut v zemnm nebo stavebnm Yzen, tzn. Yzen podle stavebnho zkona. To, ~e je rozhodnut, kter by jinak vydval orgn ochrany pYrody a krajiny, sou st vrokov sti rozhodnut stavebnho Yadu, nemn nic na skute nosti, ~e Yzen podle 8 odst. 6, 56 odst. 6 a 82a odst. 2 je poYd Yzenm podle zkona o ochran pYrody a krajiny, nikoliv Yzenm podle stavebnho zkona, neboe se poYd rozhoduje podle kritri stanovench v zkon o ochran pYrody a krajiny a na zklad zvaznho stanoviska orgnu ochrany pYrody a krajiny. Jde proto o specifickou variantu spole nho Yzen ze zkona podle 140 sprvnho Ydu. <br/><br/>[30] Zkladn re~im vydvn povolen ke kcen dYevin ( 8 odst. 1 zkona o ochran pYrody a krajiny) a vjimky ze zkazo u zvlat chrnnch druho rostlin a ~ivo icho ( 56 odst. 1 tho~ zkona) je takov, ~e se o tchto ~dostech vede sprvn Yzen, kter je zakon eno vydnm samostatnho sprvnho rozhodnut. Jedn se tedy o Yzen podle zkona o ochran pYrody a krajiny, jejich~ astnky se tak mohou stt podle 70 odst. 3 tho~ zkona spolky zabvajc se ochranou pYrody a krajiny.<br/><br/>[31] Zkonodrce nicmn sou asn zavedl ve vztahu k povolen ke kcen dYevin i vjimce ze zkazo u zvlat chrnnch druho rostlin a ~ivo icho jednu modifikaci tohoto procesu, jejm~ elem je integrace jednotlivch povolovacch Yzen, kter dle prvn pravy inn do 31. 12. 2017 probhaly samostatn. V dosledku toho byl opuatn stvajc model Yetzcch se sprvnch akto (samostatnch sprvnch rozhodnut navazujcch jedno na druh) a byl pYijat procesn model uplatHovan ve vztahu k subsumovanm sprvnm aktom [ 149 zkona . 500/2004 Sb., sprvn Yd, ve znn pozdjach pYedpiso (dle jen  sprvn Yd )], bye vykazuje specifick znaky, kter pramen z toho, ~e doalo k integraci samostatnch povolovacch Yzen do jednoho Yzen. <br/><br/>[32] Mli dojt ke kcen dYevin v souvislosti se stavebnm zmrem, jen~ m bt povolen v zemnm Yzen, zemnm Yzen s posuzovnm vlivo na ~ivotn prostYed nebo ve spole nm zemnm a stavebnm Yzen (pYpadn v etn posuzovn vlivo na ~ivotn prostYed), nevedou orgny ochrany pYrody sprvn Yzen o vydn povolen ke kcen dYevin. Orgny ochrany pYrody namsto toho vydvaj podle 8 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny zvazn stanovisko, kter je podle 90 odst. 1 vty druh tho~ zkona zvaznm stanoviskem podle sprvnho Ydu. Orgny ochrany pYrody nevydvaj zvazn stanovisko ve sprvnm Yzen (viz 149 odst. 1 sprvnho Ydu), jedn se o kon podle sti tvrt sprvnho Ydu, kter mo~e bt vydn i pYed zahjenm Yzen ve vci sam, tj. podle stavebnho zkona (viz rozsudek NSS ze dne 22. 10. 2009, . j. 9 As 21/2009150, a rozsudek rozaYenho sentu NSS ze dne 23. 8. 2011, . j. 2 As 75/2009113). Zvazn stanovisko nesmYuje vo i adrestovi, nezakld, nemn ani nerua prvn vztahy. Jedn se o akt subsumovan vo i rozhodnut vydvanmu ve sprvnm Yzen (typicky vo i zemnmu rozhodnut i stavebnmu povolen), do jeho~ obsahu se promt a skrze nj~ vyvolv prvn inky navenek (viz rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2008, . j. 1 As 68/2008126). <br/><br/>[33] Je nepochybn, ~e posouzen, zda lze povolit kcen dYevin, pYpadn zda m bt ulo~ena povinnost k nhradn vsadb, provd vlu n orgn ochrany pYrody v zvaznm stanovisku. Obsahem zvaznho stanoviska je stavebn Yad vzn, sm nen oprvnn posuzovat skute nosti relevantn z hlediska 8 zkona o ochran pYrody a krajiny, bye by byla tmto smrem vedena argumentace astnko zemnho Yzen (k vypoYdn tto argumentace si mus stavebn Yad vy~dat vyjdYen orgnu ochrany pYrody). Vztah mezi stavebnm Yadem a orgnem ochrany pYrody nen, pokud jde o zvazn stanovisko dle 8 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny, jin ne~ v pYpad dalach zvaznch stanovisek vydvanch podle tohoto zkona (napY. dle 4 odst. 2 nebo 12). Jedinou (ovaem zcela zsadn) odchylkou je, ~e stavebn Yad je povinen do zemnho rozhodnut zahrnout vrok o povolen kcen dYevin a pYpadn t~ o ulo~en povinnosti nhradn vsadby a tyto vroky odovodnit. PYitom vaak do vroku i odovodnn zemnho rozhodnut promt vlu n obsah zvaznho stanoviska orgnu ochrany pYrody, pYpadn jeho pozdja vyjdYen, kter si stavebn Yad vy~dal. Pokud je vrok zemnho rozhodnut, jm~ bylo povoleno kcen dYevin, respektive t~ ulo~ena povinnost nhradn vsadby, napaden odvolnm, probh odvolac pYezkum tto sti zemnho rozhodnut shodn jako v pYpad, kdy je odvolnm proti rozhodnut stavebnho Yadu napadeno zvazn stanovisko (viz 149 odst. 7 sprvnho Ydu). <br/><br/>[34] Funkc zvaznch stanovisek vydvanch dot enmi orgny pro ely Yzen o umstn stavby je posoudit, zda stavebn zmr je akceptovateln z hlediska veYejnch zjmo, kter dot en orgny podle zkona hj, popY. za jakch podmnek. Zvaznmi stanovisky se vaak nepovoluje nic dalaho nad rmec samotnho stavebnho zmru, jak je vymezen pro ely Yzen o umstn stavby. Specifick konstrukce obsa~en v 8 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny vaak tuto funkci zvaznch stanovisek dot ench orgno podstatn pYesahuje. Zvazn stanovisko toti~ v tomto pYpad neslou~ pouze k tomu, aby bylo povoleno umstn stavby, nbr~ rovn~ k povolen kcen dYevin. To odpovd tomu, ~e novelizace danho ustanoven nesledovala pouze ochranu veYejnho zjmu v zemnm Yzen, nbr~ integraci dvou samostatnch sprvnch Yzen (jednoho vedenho dle zkona o ochran pYrody a krajiny a druhho vedenho dle stavebnho zkona) do jedinho sprvnho Yzen. Zvazn stanovisko orgnu ochrany pYrody nenahrazuje povolen ke kcen dYevin, to se vydv i v re~imu dle 8 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny, bye tak in stavebn Yad, pro nj~ je zvazn stanovisko orgnu ochrany pYrody, jen~ disponuje odbornmi kompetencemi v dan oblasti, zvaznm podkladem. Samotn zvazn stanovisko orgnu ochrany pYrody neopravHuje k pokcen dYevin (viz lnek Jitky Jelnkov Kcen dYevin pro ely stavebnch zmro publikovan v Bulletinu Stavebn prvo . 2/2020, dostupn zde untitled (spolstavprav.cz)). <br/><br/>[35] Z hlediska procesnho lze danou situaci analyzovat nsledujcm zposobem. st procesu, kter st ve vydn zvaznho stanoviska dle 8 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny, probh pYed orgnem ochrany pYrody a nem charakter sprvnho Yzen. Nen pYitom vznamn, zda se tato st odehrv jeat pYed zahjenm zemnho Yzen, nebo a~ v jeho probhu. PYed orgnem ochrany pYrody se v tomto pYpad Yzen nevede. Druhou st procesu pYedstavuje samotn zemn Yzen. To je zahjeno ~dost o vydn zemnho rozhodnut, kter vymezuje pYedmt tohoto Yzen, jm~ je umstn konkrtn stavby do zem. Z 8 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny nicmn plyne, ~e pYedmt zemnho Yzen je v pYpadech spadajcch pod toto ustanoven aira, neboe v nm m bt rozhodnuto t~ o kcen dYevin rostoucch mimo les a pYpadn t~ ulo~ena povinnost nhradn vsadby. Jakkoliv tedy stavebnk podv samostatnou ~dost o vydn zvaznho stanoviska ke kcen dYevin rostoucch mimo les (k jejm nle~itostem viz 4 odst. 1 vyhlaky . 189/2013 Sb., o ochran dYevin a povolovn jejich kcen) a samostatnou ~dost o vydn zemnho rozhodnut ( 86 odst. 1 a 6 stavebnho zkona a pYloha . 1 k vyhlace . 503/2006 Sb.), z nich~ nelze dovodit, ~e by pYedmt zemnho Yzen rozaiYovaly o vydn povolen ke kcen dYevin rostoucch mimo les, vyplv rozaYen pYedmtu zemnho Yzen pYmo z 8 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny. Teze, ~e pYedmtem zemnho Yzen nen rovn~ vydn povolen ke kcen dYevin, nen hjiteln, neboe nelze pYipustit, ~e pYedmtem Yzen nen nco, o em je rozhodovno ve vroku rozhodnut, jm~ se toto Yzen kon . Jedn se naopak o logick dosledek integrace dvou povolovacch proceso do jednoho doprovzen vslovnm po~adavkem, aby vrok rozhodnut vydanho stavebnm Yadem obsahoval vrok vychzejc ze zkona o ochran pYrody a krajiny (zvazn stanovisko nenahrazuje rozhodnut o povolen ke kcen dYevin).<br/><br/>[36] Na vae uveden zvr nem ~dn vliv, zda bylo zvazn stanovisko orgnu ochrany pYrody podle 8 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny vydno pYed zahjenm zemnho Yzen, nebo v jeho probhu. Vydn zvaznho stanoviska toti~ nelze pova~ovat za takov asov pYedl, jen~ by vylu oval, ~e se v rmci zemnho Yzen vede i Yzen o povolen ke kcen dYevin, jestli~e orgn ochrany pYrody vydal zvazn stanovisko pYed zahjenm zemnho Yzen. Zvazn stanovisko je toliko podkladem (bye obsahov zvaznm) pro stavebn Yad, ovaem jeho vydn neznamen, ~e by bylo ukon eno projednvn povolen kcen dYevin. O povolen ke kcen dYevin je rozhodnuto a~ v rozhodnut stavebnho Yadu, bye vychz ze zvaznho stanoviska. Mo~e bt nadto pYedmtem posuzovn v rmci odvolacho Yzen proti rozhodnut stavebnho Yadu, pokud odvolac nmitky smYuj proti tto sti vroku rozhodnut stavebnho Yadu. <br/><br/>[37] Stavebn Yad m pravomoc a vcnou pYsluanost rozhodnout o povolen ke kcen dYevin, kter mu zakld zkon o ochran pYrody a krajiny. Stavebn Yad vrokem o povolen ke kcen dYevin rozhoduje o prvnch vztazch upravench zkonem o ochran pYrody a krajiny. Okolnost, ~e je pYi svm rozhodovn vzn zvaznm stanoviskem orgnu ochrany pYrody, jen~ v nm posuzuje splnn podmnek pro povolen ke kcen dYevin, nemn nic na vae uvedenm. Z toho plyne, ~e Yzen vyjmenovan v 8 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny veden stavebnm Yadem (v danm pYpad Yzen o umstn stavby) jsou ste n Yzenm podle zkona o ochran pYrody a krajiny ve smyslu 70 odst. 3 tohoto zkona.<br/><br/>[38] Lze doplnit, ~e pokud posta  k realizaci stavebnho zmru jin opatYen stavebnho Yadu, ne~ jak je uvedeno v 8 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny, napY. zemn souhlas, rozhoduje se o povolen ke kcen dYevin podle obecnho re~imu dle 8 odst. 1 zkona o ochran pYrody a krajiny. Orgn ochrany pYrody tedy vede sprvn Yzen podle uvedenho zkona, jeho~ by se bez jakchkoliv pochybnost mohly astnit spolky, jejich~ pYedmtem innosti je ochrana pYrody a krajiny. Pokud by Nejvyaa sprvn soud pYipustil, ~e ve vci vydn povolen ke kcen dYevin podle 8 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny stavebn Yad nevede Yzen podle zmnnho zkona, tedy spolek zabvajc se ochranou pYrody a krajiny se jej nemo~e astnit, vznikla by podstatn disproporce z hlediska prva asti takovho spolku mezi samostatnm Yzenm o povolen ke kcen dYevin (na kter navazuje zemn souhlas) a Yzenm v t~e vci, kter je integrovno do zemnho Yzen. Prvo spolku astnit se Yzen, v nm~ se povoluje kcen dYevin, by zviselo na tom, zda samotn stavebn zmr, s nm~ je kcen dYevin spojeno, mo~e bt povolen zemnm souhlasem, nebo zda vy~aduje zemn rozhodnut. Hranice mezi tmito roznmi formami povolen umstn stavby pYitom nen dna pouze povahou stavebnho zmru, nbr~ i tm, zda byly pYedlo~eny vaechny nezbytn podklady (napY. nepodmnn souhlasn zvazn stanoviska dot ench orgno, souhlasy vlastnko sousednch pozemko). V tomto kontextu se pro zvr, ~e stavebn Yad, jen~ rozhoduje o povolen ke kcen dYevin, nevede Yzen ani ste n podle zkona o ochran pYrody a krajiny, nejev jako dostate n pYesvd iv argument, ~e stavebn Yad nen orgnem ochrany pYrody (tYeba~e mu zkon o ochran pYrody a krajiny pYiznv pravomoc a vcnou posobnost rozhodnout o povolen kcen dYevin) a sm neposuzuje splnn podmnek pro povolen kcen dYevin, neboe to in orgn ochrany pYrody v zvaznm stanovisku. <br/><br/>[39] Argumentace, kterou Nejvyaa sprvn soud vae pYedestYel ve vztahu k 8 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny, se pYimYen vztahuje i na 56 odst. 6 tho~ zkona. Ani v tomto pYpad nebyl zavedenm tohoto ustanoven opuatn povolovac princip. Pouze doalo (nutno Yci v dosti specifick procesn situaci) k integraci Yzen o povolen vjimky do zemnho Yzen, ani~ by ovaem zvazn stanovisko orgnu ochrany pYrody nahrazovalo rozhodnut o povolen vjimky, kter je sou st vroku zemnho rozhodnut. Rozhodnut dle stavebnho zkona lze vydat pouze na zklad zvaznho stanoviska orgnu ochrany pYrody, pYi em~ o povolen vjimky se rozhoduje v rozhodnut stavebnho Yadu. V danm pYpad navc zvis to, zda lze postupovat podle 56 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny, nebo zda m bt vedeno samostatn sprvn Yzen o povolen vjimky, vlu n na okolnosti, kdy je zjiatno, ~e stavebn zmr zasahuje do ochrannch podmnek zvlat chrnnch druho rostlin a ~ivo icho. Nejvyaa sprvn soud nenachz ~dn racionln argument, kter by opodstatHoval rozdln pYstup k astenstv ekologickho spolku v Yzen, v nm~ se rozhoduje o vjimce ze zkazo u zvlat chrnnch druho rostlin a ~ivo icho, v zvislosti na tom, zda potYeba zskat tuto vjimku vyala najevo pYed zahjenm zemnho Yzen, nebo a~ v jeho probhu. Tato okolnost mo~e opodstatHovat integraci Yzen o povolen vjimky do probhajcho zemnho Yzen, nemo~e se vaak projevit v tom, ~e by okruh astnko Yzen, v nm~ se o povolen vjimky rozhoduje, byl u~a ne~ v pYpad samostatn vedenho Yzen v t~e vci.<br/><br/>[40] Nejvyaa sprvn soud tedy uzavr, ~e  Yzenm podle tohoto zkona ve smyslu 70 odst. 3 zkona o ochran pYrody a krajiny je t~ Yzen o umstn stavby veden stavebnm Yadem, v nm~ se m postupovat podle 8 odst. 6 nebo 56 odst. 6 zkona o ochran pYrody a krajiny. Tak tomu bylo v projednvan vci. Krajsk soud tedy posoudil danou prvn otzku nesprvn. Kasa n nmitka je dovodn.<br/><br/>IV. Zvr a nklady Yzen<br/><br/>[41] Nejvyaa sprvn soud shledal kasa n st~nost dovodnou, proto rozsudek krajskho soudu zruail. Sou asn zruail i napaden rozhodnut ~alovanho, proto~e ji~ v Yzen pYed krajskm soudem byly dny dovody pro takov postup [ 110 odst. 2 psm. a) s. Y. s.], a dle prvostupHov rozhodnut ( 78 odst. 3 s. Y. s.), neboe i to je nezkonn. Vyslovil, ~e vc se vrac ~alovanmu k dalamu Yzen ( 78 odst. 4 s. Y. s.). V nm jsou sprvn orgny vzny nzorem Nejvyaaho sprvnho soudu ( 78 odst. 5 s. Y. s.).<br/><br/>[42] Vzhledem k tomu, ~e tmto rozsudkem je Yzen pYed sprvnmi soudy skon eno, rozhodl Nejvyaa sprvn soud rovn~ o celkovch nkladech soudnho Yzen ( 110 odst. 3 vta druh s. Y. s.). Podle 60 odst. 1 ve spojen s 120 s. Y. s. m astnk, kter ml ve vci pln spch, prvo na nhradu nklado Yzen pYed soudem, kter dovodn vynalo~il, proti astnkovi, kter ve vci spch neml. Procesn spanm byl v dan vci st~ovatel, proto~e vsledkem Yzen pYed sprvnmi soudy bylo zruaen napadenho rozhodnut.<br/><br/>[43] St~ovatel v Yzen pYed krajskm soudem uhradil soudn poplatek ve vai 3.000 K  za podn ~aloby. V Yzen pYed kasa nm soudem pak st~ovatel zaplatil soudn poplatek ve vai 5.000 K  za podn kasa n st~nosti.<br/><br/>[44] Pokud jde o vai dalach nklado v probhu Yzen o kasa n st~nosti, ta je pYedstavovna odmnou zstupce st~ovatele za 1 kon prvn slu~by ve vai 3.100 K  (sepis kasa n st~nosti, v etn jejho doplnn) a dle paualn nhradou hotovch vdajo ve vai 300 K  [ 7, 9 odst. 4 psm. d), 11 odst. 1 psm. d) a 13 odst. 4 vyhlaky . 177/1996 Sb., o odmnch advokto a nhradch advokto za poskytovn prvnch slu~eb (advoktn tarif), ve znn vyhlaky . 486/2012 Sb.], celkem tedy 3.400 K . Celkov vae nhrady nklado za Yzen o kasa n st~nosti in 8.400 K . Zstupce ~alobce neprokzal, ~e by byl pltcem DPH.<br/><br/>[45] Nhrada nklado za Yzen pYed krajskm soudem zahrnuje vedle nhrady soudnho poplatku nhradu odmny advokta za 2 kony prvn slu~by po 3.100 K  (pYevzet a pYprava zastoupen a sepis ~aloby), dle stku 300 K  za ka~d kon prvn slu~by jako paualn nhradu hotovch vdajo [viz 7, 9 odst. 4 psm. d), 11 odst. 1 psm. a), d) a 13 odst. 4 advoktnho tarifu]. Celkov vae nhrady nklado za Yzen pYed krajskm soudem in 9.800 K .<br/><br/>[46] Celkov vae nhrady nklado za Yzen pYed sprvnmi soudy, kterou je ~alovan povinen st~ovateli uhradit k rukm jeho zstupce ( 149 odst. 1 zkona . 99/1963 Sb., ob ansk soudn Yd, u~it na zklad 64 s. Y. s.), tedy in 18.200 K .<br/><br/><br/>Pou en: Proti tomuto rozsudku nejsou opravn prostYedky pYpustn.<br/><br/><br/>V Brn dne 23. ervna 2023<br/><br/><br/>JUDr. JiY Palla<br/>pYedseda sentu<br/><br/><br/></body> </html>