<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 4 As 33/2023- 26 - text</title> </head> <body> ÿþ 4 As 33/2023-32<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. JiYího Pally a soudco Mgr. Tomáae Kocourka a Mgr. Aleae Rozto ila v právní vci ~alobce: ZO SOP ORLICE, pobo ný spolek, I O 00114405, se sídlem Lhotecká 3, Hradec Králové, zast. JUDr. Petrem Svobodou, Ph.D., advokátem, se sídlem Aran~erská 166, Praha, proti ~alovanému: Krajský úYad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské námstí 2, Hradec Králové, o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 11. 7. 2022, . j. KUKHK21954/UP/2022 (Sv), v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 11. 2022, . j. 30 A 59/202287,<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 11. 2022, . j. 30 A 59/202287, se zruauje.<br/><br/>II. Rozhodnutí ~alovaného ze dne 11. 7. 2022, . j. KUKHK21954/UP/2022 (Sv), a usnesení Magistrátu msta Hradec Králové ze dne 25. 5. 2022, . j. MMHK/095683/2022 ST1/ZB, se zruaují a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/><br/>III. }alovaný je povinen zaplatit ~alobci na náhrad náklado Yízení o ~alob a o kasa ní stí~nosti ástku 18.200 K  do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. Petra Svobody, Ph.D., advokáta.<br/><br/>Odovodnní:<br/>I. PYehled dosavadního Yízení<br/><br/>[1] Stavebníci podali dne 1. 10. 2021 u Magistrátu msta Hradec Králové (dále jen  správní orgán I. stupn ) ~ádost o vydání rozhodnutí o umístní stavby  Reziden ní dom sv. Jan, soubor staveb bytového domu a souvisejících staveb dopravní a technické infrastruktury, ul. Záme ek, Hradec Králové  TYebea . K ~ádosti bylo pYilo~eno závazné stanovisko Magistrátu msta Hradec Králové, odboru ~ivotního prostYedí, ze dne 6. 8. 2021, jím~ byl podle § 8 odst. 6 zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny, ve znní zákona . 225/2017 Sb. (dále jen  zákon o ochran pYírody a krajiny ), udlen souhlas k pokácení dYevin rostoucích mimo les, dále jím byla ulo~ena povinnost provést náhradní výsadbu a byly stanoveny podmínky souhlasu. Dále stavebníci podali ~ádost o povolení výjimky z § 24 odst. 1 vyhláaky . 501/2006 Sb., o obecných po~adavcích na vyu~ívání území. Správní orgán I. stupn spojil ob Yízení a oznámením ze dne 13. 4. 2022 vyrozuml ú astníky Yízení a dot ené orgány o zahájení Yízení. <br/><br/>[2] Dne 2. 5. 2022 oznámil ~alobce správnímu orgánu I. stupn, ~e se chce ú astnit tohoto Yízení, neboe jím mohou být významn dot eny zájmy ochrany pYírody a krajiny. Namítl, ~e nebyla dolo~ena výjimka z ochrany zvláat chránných druho ~ivo icho, které se nachází podle provedeného entomologického prozkumu a dalaích odborných stanovisek na pozemcích dot ených stavebním zámrem. Dále namítl, ~e nebylo vydáno povolení ke kácení dYevin, pouze závazné stanovisko, které není samostatným povolením ke kácení dYevin, je pouze vydáno pro ú ely územního Yízení. Správní orgán I. stupn vyzval ~alobce, aby prokázal vlastnické i jiné vcné právo k sousedním pozemkom, které by mu mohlo zalo~it ú astenství v Yízení. Na to ~alobce reagoval sdlením ze dne 15. 5. 2022, v nm~ zdoraznil, ~e realizace zámru vy~aduje jednak kácení dYevin, jednak zásah do biotopu zvláat chránných druho ~ivo icho. Rozhodnutí dle § 8 odst. 6 a § 56 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny budou sou ástí výrokové ásti rozhodnutí v územním Yízení, správní orgán I. stupn bude rozhodovat podle kritérií obsa~ených v zákon o ochran pYírody a krajiny. }alobci tak v daném Yízení nále~í ú astenství podle § 70 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny, neboe bez ohledu na to, ~e Yízení vede stavební úYad, se jedná o Yízení podle zákona o ochran pYírody a krajiny. K tomu odkázal na metodiku Ministerstva ~ivotního prostYedí a lánek JUDr. Vedrala publikovaný v Bulletinu Stavební právo . 1/2021.<br/><br/>[3] Správní orgán I. stupn usnesením ze dne 25. 5. 2022, . j. MMHK/095683/2022 ST1/ZB (dále jen  prvostupHové rozhodnutí ), rozhodl, ~e ~alobce není ú astníkem územního Yízení. Poukázal na metodickou pomocku Ministerstva pro místní rozvoj  Povolování kácení dYevin rostoucích mimo les pro ú ely stavebního zámru vydanou v záYí 2021, podle ní~ nelze pou~ít vymezení ú astníko dle § 70 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny, neboe stavební úYad nevede Yízení podle tohoto zákona, není orgánem ochrany pYírody. K povolení kácení dYevin nebo výjimky ze zákazo u zvláat chránných druho rostlin a ~ivo icho dochází na základ posouzení orgánu ochrany pYírody, jeho~ výsledkem je závazné stanovisko, jím~ je stavební úYad vázán. Správní orgán I. stupn se pYiklonil k tomuto právnímu názoru Ministerstva pro místní rozvoj.<br/><br/>[4] }alobce se proti prvostupHovému rozhodnutí odvolal, pYi em~ argumentoval shodn jako v podání ze dne 15. 5. 2022. Po podání odvolání získal správní orgán I. stupn od Krajského úYadu Královéhradeckého kraje, odboru ~ivotního prostYedí a zemdlství, oddlení ochrany pYírody a krajiny, informaci, ~e podle dostupných podklado (mj. od Agentury ochrany pYírody a krajiny) se v dané lokalit nachází zvláat chránné druhy ~ivo icho; pokud bude stavební zámr akodliv zasahovat do jejich pYirozeného vývoje nebo jejich biotopu, musí si ~adatel k provedení zámru po~ádat o výjimku dle § 56 zákona o ochran pYírody a krajiny.<br/><br/>[5] }alovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 11. 7. 2022, . j. KUKHK21954/UP/2022 (Sv) (dále jen  napadené rozhodnutí ), o odvolání ~alobce tak, ~e jej zamítl a prvostupHové rozhodnutí potvrdil. Jakkoliv stavební úYad do výrokové ásti svého rozhodnutí zahrnuje výrok o povolení kácení dYevin nebo výjimky ze zákazu u zvláat chránných druho rostlin nebo ~ivo icho, neznamená to, ~e by vedl Yízení dle zákona o ochran pYírody a krajiny. Stavební úYad toti~ v tchto otázkách rozhoduje na základ závazného stanoviska orgánu ochrany pYírody, jen~ provádí  Yízení a posouzení, zda jsou splnny podmínky podle § 8 a § 56 zákona o ochran pYírody a krajiny. Xízení o umístní stavby, bye vy~aduje kácení dYevin a povolení výjimky z ochrany zvláat chránných druho, není Yízením podle zákona o ochran pYírody a krajiny, a tedy nenaplHuje podmínku § 70 odst. 3 tohoto zákona.<br/><br/>[6] }alobce podal proti napadenému rozhodnutí ~alobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové (dále jen  krajský soud ). Argumentoval tím, ~e jeliko~ sou ástí výroku rozhodnutí o umístní stavby musí být povolení ke kácení dYevin a povolení výjimky z ochrany zvláat chránných druho ~ivo icho, vydává stavební úYad tato povolení podle zákona o ochran pYírody a krajiny. Optovn odkázal na metodické sdlení Ministerstva ~ivotního prostYedí a lánek JUDr. Vedrala v Bulletinu Stavební právo.<br/><br/>[7] Krajský soud v záhlaví ozna eným rozsudkem ~alobu zamítl. V odovodnní uvedl, ~e k omezení ú astenství ekologických spolko v Yízení dle stavebního zákona doalo pYijetím novely  zákona . 225/2017 Sb. Svou argumentaci opYel o jazykový výklad pYedchozí a stávající právní úpravy obsa~ené v § 85 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon), a § 70 odst. 2 a 3 zákona o ochran pYírody a krajiny. Shrnul podstatné argumenty obsa~ené v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 22/17, jen~ se zabýval ústavností výae zmínné novely (zákona . 225/2017 Sb.). Konstatoval, ~e mo~nost ekologických spolko stát se ú astníkem správních Yízení se novelou pouze zú~ila, nebyla zcela vylou ena. I nadále mohou být ekologické spolky v postavení ú astníka Yízení vedených dle zákona o ochran pYírody a krajiny, popY. v Yízeních a postupech v re~imu zákona . 76/2002 Sb., o integrované prevenci, zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vlivo na ~ivotní prostYedí, i zákona . 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon). Omezení práva ekologických spolko ú astnit se Yízení dle stavebního zákona je podle Ústavního soudu v souladu s legitimním cílem zákonodárce zrychlit územní a stavební Yízení. <br/><br/>[8] Nad rámec rekapitulace závro Ústavního soudu krajský soud uvedl, ~e ekologické spolky mohou být ú astníkem Yízení dle zákona o ochran pYírody a krajiny, naopak jim byla novelou odepYena mo~nost ú astnit se Yízení dle stavebního zákona. To odpovídá úmyslu zákonodárce zrychlit územní a stavební Yízení eliminací mo~ných ú astníko. Územní Yízení v posuzované vci bylo vedeno podle stavebního zákona, nikoliv podle zákona o ochran pYírody a krajiny, a to ani v ásti, jak argumentuje ~alobce. A koliv stavební úYad promítá závazné stanovisko do jednoho z výroko svého rozhodnutí, nevede (ani áste n) Yízení podle zákona o ochran pYírody a krajiny. Skute nost, ~e orgán ochrany pYírody vydal stanovisko pro ú ely územního Yízení, neznamená, ~e toto Yízení je Yízením i podle zákona o ochran pYírody a krajiny. Územní Yízení v posuzované vci není Yízením  podle tohoto zákona ve smyslu § 70 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny.<br/><br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alovaného<br/><br/>[9] Proti rozsudku krajského soudu podal ~alobce (dále té~  st~ovatel ) kasa ní stí~nost, její~ dovody podYadil pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ). Namítl, ~e krajský soud nesprávn posoudil právní otázku, zda ~alobce byl na základ § 70 odst. 2 a 3 ve spojení s § 8 odst. 6 a § 56 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny ú astníkem územního Yízení.<br/><br/>[10] St~ovatel zdoraznil, ~e krajský soud se nevypoYádal se specifickým právním názorem, kterým v ~alob argumentoval, tak~e rozsudek neobsahuje dostate né vysvtlení, které by tuto ~alobní argumentaci vyvracelo. Rozsudek je proto na hranici pYezkoumatelnosti. Argumentace odkazující na odovodnní nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 22/17 se míjí se specifickou ~alobní argumentací. Ústavní soud v nálezu posuzoval celkovou ústavnost novelizace § 70 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny, nikoliv specifické otázky výkladu tohoto ustanovení. Neposuzoval konkrétní míru i rozsah, v nm~ doalo k zú~ení práva ekologických spolko ú astnit se správních Yízení dotýkajících se zájmo ochrany pYírody a krajiny. Specifická ~alobní argumentace je pod rozliaovací schopností nálezu Ústavního soudu, který je zalo~en na obecných argumentech. Podstatou ~aloby i kasa ní stí~nosti je detailní otázka výkladu zákonné roviny (výkladu jednoduchého práva), do ní~ se Ústavní soud nedostal. St~ovatel souhlasí s názorem Ústavního soudu, ~e ekologické spolky se po novele nemohou ú astnit vtainy územních a stavebních Yízení, které se dotýkají zájmo ochrany pYírody a krajiny, napYíklad takových Yízení, ve kterých orgán ochrany pYírody vydává jen závazná stanoviska k zásahu do významného krajinného prvku dle § 4 odst. 2 zákona o ochran pYírody a krajiny nebo k zásahu do krajinného rázu podle § 12 odst. 2 tého~ zákona. V posuzovaném pYípad se ovaem jedná o specifickou situaci, v ní~ stavební úYad ve výrokové ásti územního rozhodnutí povoluje kácení dYevin podle § 8 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny a výjimku z ochrany zvláat chránných druho ~ivo icho podle § 56 odst. 6 tého~ zákona. Pokud stavební úYad v územním Yízení rozhoduje ve výrokové ásti svého rozhodnutí o tchto otázkách, nepochybn vede Yízení podle zákona o ochran pYírody a krajiny ve smyslu § 70 odst. 3 tohoto zákona.<br/><br/>[11] Argument krajského soudu, podle nj~ vylou ení st~ovatele z ú asti v daném Yízení odpovídá úmyslu zákonodárce zrychlit územní a stavební Yízení eliminací mo~ných ú astníko, je sám o sob nepYezkoumatelný pro nedostatek dovodo. Není toti~ zYejmé, z eho krajský soud dovodil úmysl zákonodárce eliminovat mo~né ú astníky. Z nálezu Ústavního soudu nelze takto krajn restriktivn vylo~ený úmysl zákonodárce dovodit. Soub~n s § 70 odst. 3 byly novelizovány i § 8 odst. 6 a § 56 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny. Ze vzájemného vztahu tchto ustanovení spolehliv vyplývá, co uvedl st~ovatel ve své ~alob, toti~ ~e pokud v ur itém územním Yízení vydává stavební úYad té~ povolení ke kácení dYevin nebo výjimku ze zákazo týkajících se zvláat chránných druho rostlin nebo ~ivo icho, je takové územní Yízení nutn a logicky té~ Yízením podle zákona o ochran pYírody a krajiny. Na tento argument krajský soud nikde nezareagoval.<br/><br/>[12] NepYiléhavý je i argument krajského soudu, ~e promítnutím závazného stanoviska orgánu ochrany pYírody do jednoho z výroko rozhodnutí stavebního úYadu se nic nemní na charakteru tohoto Yízení. St~ovatel tvrdí, ~e  promítnutí závazného stanoviska je pojmovým znakem ka~dého závazného stanoviska, neboe správní orgán, jen~ vydává rozhodnutí, musí do výrokové ásti pYevzít podmínky ze souhlasného závazného stanoviska dot eného orgánu, na základ eho~ se tyto podmínky stanou závazné pro adresáta rozhodnutí. Tato obecná vazba mezi závazným stanoviskem a územním rozhodnutím není pro danou právní otázku podstatná. St~ovatel toti~ poukazoval na hlubaí a co do podstaty odlianou zákonnou konstrukci, podle ní~ stavební úYad koná Yízení i podle zákona o ochran pYírody a krajiny, pokud sám v územním Yízení povoluje kácení dYevin nebo výjimku ze zákazo týkajících se chránných druho (~e tak iní na základ závazného stanoviska orgánu ochrany pYírody, je vedlejaí). Tento specifický rys výslovn upravený v § 8 odst. 6 a § 56 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny odliauje tato závazná stanoviska od ostatních závazných stanovisek vydávaných orgány ochrany pYírody podle zákona o ochran pYírody a krajiny. Tuto argumentaci, na které je postavena celá ~aloba, krajský soud zcela pYehlédl. <br/><br/>[13] St~ovatel navrhl, aby Nejvyaaí správní soud zruail napadený rozsudek i napadené rozhodnutí a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/><br/>[14] }alovaný bez jakékoliv argumentace navrhl, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl. Doplnil, ~e územní Yízení bylo zastaveno usnesením správního orgánu I. stupn ze dne 15. 12. 2022, které nabylo právní moci dne 31. 12. 2022. <br/><br/>III. Posouzení kasa ní stí~nosti<br/><br/>[15] Nejvyaaí správní soud nejprve posoudil zákonné nále~itosti kasa ní stí~nosti a konstatoval, ~e byla podána v as, osobou oprávnnou, proti rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost ve smyslu § 102 s. Y. s. pYípustná, a st~ovatel je v souladu s § 105 odst. 2 s. Y. s. zastoupen advokátem. Poté Nejvyaaí správní soud pYezkoumal dovodnost kasa ní stí~nosti dle § 109 odst. 3 a 4 s. Y. s., v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo. Neshledal pYitom vady podle § 109 odst. 4 s. Y. s., k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti.<br/><br/>[16] Kasa ní stí~nost je dovodná.<br/><br/>[17] St~ovatel v kasa ní stí~nosti na nkolika místech poukazuje na to, ~e krajský soud se nevypoYádal s ur itou myalenkou, dovodil z nálezu Ústavního soudu nco, co v nm vyjádYeno není, nebo nález nepYiléhav aplikoval na posuzovanou vc vykazující specifika. St~ovatel v této souvislosti zmiHuje, ~e rozsudek krajského soudu je na hran (ne)pYezkoumatelnosti, nco zcela pominul i se k n emu vobec nevyjádYil. St~ovatel tedy nazna uje, ~e rozsudek krajského soudu je nepYezkoumatelný pro nedostatek dovodo. Nejvyaaí správní soud se tedy nejprve zabýval tímto kasa ním dovodem, neboe pokud by byl napadený rozsudek nepYezkoumatelný, zpravidla to znemo~Huje vcn se zabývat kasa ním dovodem dle § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s. <br/><br/>[18] Krajský soud se vcí dostate n zabýval. Poukázal na novelizaci relevantních ustanovení týkajících se ú asti ekologických spolko v územním Yízení a na její smysl, jím~ je urychlit tato Yízení. Zdoraznil, ~e stavební úYad nevede Yízení podle zákona o ochran pYírody a krajiny, a to ani v pYípad, kdy obsah závazných stanovisek orgánu ochrany pYírody promítá do výroku svého rozhodnutí. Bye st~ovatel mo~e s jednotlivými východisky i úvahami krajského soudu nesouhlasit, neznamená to, ~e by byl napadený rozsudek zatí~en nepYezkoumatelností pro nedostatek dovodo. St~ovatel v kasa ní stí~nosti dovozuje, ~e krajský soud nepochopil specifika daného pYípadu, pokud jde o vazbu mezi závazným stanoviskem orgánu ochrany pYírody a výrokem rozhodnutí o umístní stavby. Z odovodnní rozsudku krajského soudu neplyne, ~e by krajský soud nepochopil, na co st~ovatel v ~alob poukazoval. Krajský soud jen z tchto souvislostí nedovodil takový závr, který by si st~ovatel pYál, co~ nezakládá nepYezkoumatelnost rozsudku. Krajskému soudu nelze ani vytýkat, ~e by nekorektn shrnul zámr zákonodárce, který sledoval pYijetím zákona . 225/2017 Sb. Z odovodnní nálezu Ústavního soudu vyplývá, ~e práv k tomuto zámru zákonodárce se vyjadYovali ú astníci Yízení o návrhu na zruaení ásti zákona (vláda a veYejná ochránkyn práv) a sám Ústavní soud v bod 91 odovodnní výslovn hodnotil legitimitu novelizace § 70 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny, jen~ zakládá ú ast ekologických spolko ve správních Yízeních, vzhledem k cíli spo ívajícímu ve zrychlení územního a stavebního Yízení. Z probhu zákonodárného procesu k zákonu . 225/2017 Sb. se podává, ~e novelizace § 70 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny nebyla sou ástí vládního návrhu zákona, jeho sou ástí se stala a~ schválením pozmHovacího návrhu poslance Jaroslava Foldyny. Ten pYi druhém tení návrhu zákona v Poslanecké snmovn Parlamentu eské republiky uvedl:  Ve svém pozmHovacím návrhu omezuji vstup spolko do stavebního Yízení. Chtl bych, aby se zrychlilo projednávání stavebních povolování v eské republice, a proto bych vás prosil o podporu tohoto pozmHovacího návrhu. (viz stenozáznam z 55. schoze dne 28. 2. 2017). Nejvyaaímu správnímu soudu tedy není zYejmé, v em ml krajský soud nesprávn interpretovat voli zákonodárce. Dovod kasa ní stí~nosti dle § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s. není dán.<br/><br/>[19] Nejvyaaí správní soud po zjiatní, ~e napadený rozsudek netrpí nepYezkoumatelností pro nedostatek dovodo, se zabýval posouzením právní otázky, zda územní Yízení lze pova~ovat za  Yízení podle tohoto zákona ve smyslu § 70 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny, máli v nm dojít k povolení kácení dYevin a výjimky ze zákazo u zvláat chránných druho rostlin a ~ivo icho dle § 8 odst. 6 a § 56 odst. 6 tého~ zákona.<br/><br/>[20] Nejvyaaí správní soud pova~uje za ú elné poukázat na to, ~e do 31. 12. 2017 stavební zákon v § 85 odst. 2 písm. c) stanovil, ~e ú astníkem územního Yízení jsou osoby, o kterých tak stanoví zvláatní právní pYedpis. Z § 89 odst. 4 vty tYetí stavebního zákona vyplývalo, ~e se jedná o osoby, které se zabývají ochranou veYejného zájmu. Ob tato ustanovení byla zákonem . 225/2017 Sb. ze stavebního zákona vypuatna (tato zmna nebyla sou ástí vládního návrhu zákona, do zákona se dostala pozmHovacím návrhem výboru pro veYejnou správu a regionální rozvoj). Na zmínná ustanovení stavebního zákona navazoval § 70 odst. 2 a 3 zákona o ochran pYírody a krajiny ve znní ú inném do 31. 12. 2017, podle nj~ bylo ob anské sdru~ení, jeho~ hlavním posláním je ochrana pYírody a krajiny, oprávnno po~ádat orgán ochrany pYírody, aby bylo pYedem informováno o vaech zamýalených zásazích a zahajovaných správních Yízeních, pYi nich~ mohou být dot eny zájmy ochrany pYírody a krajiny chránné podle tohoto zákona. Ob anské sdru~ení bylo oprávnno za podmínek a v pYípadech podle odstavce 2 ú astnit se správního Yízení, pokud oznámí svou ú ast písemn do osmi dno ode dne, kdy mu bylo pYísluaným správním orgánem zahájení Yízení oznámeno; v tomto pYípad má postavení ú astníka Yízení. Povolení ke kácení dYevin rostoucích mimo les a výjimky ze zákazo u zvláat chránných druho rostlin a ~ivo icho se vydávala v~dy v samostatných správních Yízeních vedených orgánem ochrany pYírody. Povolení i výjimky mly formu správního rozhodnutí, nikoliv závazného stanoviska. Tato rozhodnutí orgáno ochrany pYírody a rozhodnutí vydávaná dle stavebního zákona mla charakter Yetzících se rozhodnutí, kdy jedno rozhodnutí navazovalo na druhé (viz rozsudky NSS ze dne 14. 2. 2008, . j. 1 As 37/2005154, a ze dne 21. 8. 2008, . j. 4 As 20/200884), nejednalo se o akty subsumované.<br/><br/>[21] Dne 1. 1. 2018 vstoupil v ú innost zákon . 225/2017 Sb., jen~ zruail § 85 odst. 2 písm. c) stavebního zákona a zmnil text § 70 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny. Ustanovení § 70 odst. 2 a 3 zní:  Ob anské sdru~ení nebo jeho organiza ní jednotka, jeho~ hlavním posláním podle stanov je ochrana pYírody a krajiny (dále jen  ob anské sdru~ení ), je oprávnno, pokud má právní subjektivitu, po~adovat u pYísluaných orgáno státní správy, aby bylo pYedem informováno o vaech zamýalených zásazích a zahajovaných správních Yízeních, pYi nich~ mohou být dot eny zájmy ochrany pYírody a krajiny chránné podle tohoto zákona, s výjimkou Yízení navazujících na posuzování vlivo na ~ivotní prostYedí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivo na ~ivotní prostYedí. Tato ~ádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovan. Musí být vcn a místn specifikována. Ob anské sdru~ení je oprávnno za podmínek a v pYípadech podle odstavce 2 ú astnit se Yízení podle tohoto zákona, pokud oznámí svou ú ast písemn do osmi dno ode dne, kdy mu bylo pYísluaným správním orgánem zahájení Yízení oznámeno; v tomto pYípad má postavení ú astníka Yízení. Dnem sdlení informace o zahájení Yízení se rozumí den doru ení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveYejnní na úYední desce správního orgánu a sou asn zposobem umo~Hujícím dálkový pYístup. <br/><br/>[22] Sou asn byl novelizován § 8 zákona o ochran pYírody a krajiny upravující kácení dYevin rostoucích mimo les. Ten je i nadále zalo~en na povolovacím principu (odst. 1), z nho~ jsou stanoveny výjimky (odst. 2 a~ 4). V nov pYijatém odst. 6 je stanoveno:  Ke kácení dYevin pro ú ely stavebního zámru povolovaného v územním Yízení, v územním Yízení s posouzením vlivo na ~ivotní prostYedí, ve spole ném územním a stavebním Yízení nebo spole ném územním a stavebním Yízení s posouzením vlivo na ~ivotní prostYedí je nezbytné závazné stanovisko orgánu ochrany pYírody. Toto závazné stanovisko vydává orgán ochrany pYírody pYísluaný k povolení kácení dYevin. Povolení kácení dYevin, v etn ulo~ení pYimYené náhradní výsadby, jeli v závazném stanovisku orgánu ochrany pYírody stanovena, vydává stavební úYad a je sou ástí výrokové ásti rozhodnutí v územním Yízení, v územním Yízení s posouzením vlivo na ~ivotní prostYedí, ve spole ném územním a stavebním Yízení nebo spole ném územním a stavebním Yízení s posouzením vlivo na ~ivotní prostYedí. Odstavce 1 a~ 5 a § 9 se pou~ijí pro kácení dYevin pro ú ely stavebního zámru povolovaného v Yízeních podle vty první obdobn. <br/><br/>[23] Dovodová zpráva k zákonu . 225/2017 Sb. k novelizaci § 8 zákona o ochran pYírody a krajiny uvádí:  S ohledem na po~adavek na zjednoduaení a zrychlení projednávání stavebních zámro povolovaných v územním Yízení, v územním Yízení s posouzením vlivo na ~ivotní prostYedí, spole ném Yízení nebo spole ném Yízení s posouzením vlivo na ~ivotní prostYedí se vydání povolení ke kácení dYevin rostoucích mimo les nahrazuje vydáním závazného stanoviska orgánu ochrany pYírody. Závazné stanovisko bude podkladem pro tato Yízení a obsah závazného stanoviska bude povolující orgán (stavební úYad) povinen pYevzít do výrokové ásti povolujícího rozhodnutí. Zákonné podmínky pro vydání závazného stanoviska budou toto~né jako pro vydávání povolení ke kácení. <br/><br/>[24] Vzhledem k tomu, ~e novelizace § 8 zákona o ochran pYírody a krajiny byla sou ástí vládního návrhu zákona, jen~ nijak nezasahoval do ú astenství spolko v územním Yízení, nebylo mo~né pYedpokládat, ~e na formulaci tohoto ustanovení bude zále~et, zda povolení ke kácení dYevin, které má povahu samostatného výroku územního rozhodnutí, zakládá ú ast spolko v územním Yízení.<br/><br/>[25] Pokud jde o § 56 zákona o ochran pYírody a krajiny, ten byl novelizován na základ pozmHovacího návrhu poslance Ladislava Okleaeka, jen~ jej pYi druhém tení v Poslanecké snmovn Parlamentu nijak neodovodnil (viz stenozáznam ze dne 28. 2. 2017). Ustanovení § 56 odst. 6 s ú inností od 1. 1. 2018 zní:  Zjistíli se a~ po zahájení územního Yízení, územního Yízení s posouzením vlivo na ~ivotní prostYedí, spole ného územního a stavebního Yízení, spole ného územního a stavebního Yízení s posouzením vlivo na ~ivotní prostYedí nebo stavebního Yízení, ~e stavebním zámrem povolovaným v tomto Yízení budou dot eny ochranné podmínky zvláat chránného druhu rostliny nebo ~ivo icha stanovené v § 49 nebo 50, a tato skute nost nebyla pYed zahájením tohoto Yízení známa, lze rozhodnutí v tomto Yízení vydat pouze na základ závazného stanoviska orgánu ochrany pYírody pYísluaného k povolení výjimky ze zákazo u zvláat chránných druho rostlin a ~ivo icho, v nm~ orgán ochrany pYírody posoudí splnní podmínek pro povolení výjimky uvedených v odstavcích 1 a 2 a mo~e stanovit pYípadné dalaí podmínky povolení výjimky podle odstavce 3. Povolení výjimky ze zákazo u zvláat chránných druho rostlin a ~ivo icho v etn stanovení dalaích podmínek podle odstavce 3 je sou ástí výrokové ásti rozhodnutí vydávaného v územním Yízení, v územním Yízení s posouzením vlivo na ~ivotní prostYedí, ve spole ném územním a stavebním Yízení, ve spole ném územním a stavebním Yízení s posouzením vlivo na ~ivotní prostYedí nebo ve stavebním Yízení. <br/><br/>[26] Vzhledem k výae ve stru nosti na rtnutému probhu legislativního procesu nelze dovozovat, ~e by v nyní posuzované vci aplikovatelná ustanovení § 8 odst. 6, § 56 odst. 6 a § 70 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny byla sou asn novelizována s njakým jednotícím úmyslem, tedy koncep n. PYedpoklad racionálního zákonodárce, jen~ dosledn a jednotn promítá svoj zámr do textu zákona, se za tchto okolností jeví spíae jako chiméra. Lze proto vycházet z toho, ~e jazykový výklad zákona pYedstavuje skute n pouze prvotní pYiblí~ení k obsahu normy, pYi em~ jako významnjaí se zdají být otázky systémových vztaho mezi jednotlivými ustanoveními zákona a jeho instituty (systémový výklad).<br/><br/>[27] Lze se ztoto~nit s krajským soudem, ~e úmyslem zákonodárce promítnutým do § 70 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny bylo vylou it ú ast spolko zabývajících se ochranou pYírody a krajiny z Yízení vedených správními orgány podle stavebního zákona (napY. z územního Yízení). To nicmén a priori nevylu uje závr, ~e v dosledku novelizace § 8 odst. 6 a § 56 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny je tYeba za Yízení podle tohoto zákona pova~ovat i Yízení o umístní stavby vedené stavebním úYadem primárn podle stavebního zákona.<br/><br/>[28] Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo v záYí 2021 metodickou pomocku pro stavební úYady (dostupnou zde KACENIDREVIN_metodickapomucka.pdf.aspx (mmr.cz)). Obhajuje v ní závr, ~e územní Yízení, v nm~ se aplikuje § 8 odst. 6 nebo § 56 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny, není Yízením podle zákona o ochran pYírody a krajiny ve smyslu § 70 odst. 3 tohoto zákona, tak~e v nm nenále~í ú astenství spolkom zabývajícím se ochranou pYírody a krajiny. Tyto spolky ovaem mají právo na informaci o Yízení vedených dle stavebního zákona plynoucí z § 70 odst. 2 zákona o ochran pYírody a krajiny a mohou rozhodnutí vydaná v územním Yízení napadnout ~alobou u soudu. Názor tohoto ministerstva vychází z toho, ~e  Yízení a posouzení podmínek pro povolení kácení dYevin provádí výlu n orgán ochrany pYírody a stavební úYad rozhoduje v územním Yízení zásadn podle závazného stanoviska orgánu ochrany pYírody, sám ~ádné posouzení neprovádí. Stavební úYad nevede Yízení podle zákona o ochran pYírody a krajiny a není orgánem ochrany pYírody. Na uvedený metodický pokyn reagovalo Ministerstvo ~ivotního prostYedí sdlením, které bylo publikováno v jeho vstníku v záYí 2021 (dostupné zde ZÁVAZNÉ POKYNY PRO }ADATELE K ADMINISTRACI }ÁDOSTÍ V RÁMCI 2. VÝZVY PRO VEXEJNÉ BUDOVY (mzp.cz)). Ministerstvo ~ivotního prostYedí dosplo k opa nému závru, tedy ~e stavební úYad vede v rámci územního Yízení té~ Yízení podle zákona o ochran pYírody a krajiny, v nm~ tak spolkom nále~í postavení ú astníka podle § 70 odst. 3 tohoto zákona v rozsahu rozhodování o povolení kácení dYevin a výjimce ze zákazo u zvláat chránných druho rostlin a ~ivo icho. Poukazuje na to, ~e stavební úYad rozhoduje v územním Yízení na základ kompetence svYené mu zákonem o ochran pYírody a krajiny o zásazích do zájmo chránných tímto zákonem. Xízení, v nm~ je takové rozhodnutí vydáváno, je vedeno podle zákona o ochran pYírody a krajiny.<br/><br/>[29] Reflexe této právní otázky se v publika ní innosti chopil Josef Vedral, jeho~ lánek K (ne)ú astenství spolko na ochranu pYírody v Yízeních podle stavebního zákona byl publikován v Bulletinu Stavební právo . 1/2021 (dostupný zde untitled (spolstavprav.cz)). Formuloval názor, ~e § 8 odst. 6 a § 56 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny  stanoví, ~e rozhodnutí, které by jinak vydával orgán ochrany pYírody a krajiny, je v tchto pYípadech sou ástí výrokové ásti rozhodnutí v územním nebo stavebním Yízení, tzn. Yízení podle stavebního zákona. To, ~e je rozhodnutí, které by jinak vydával orgán ochrany pYírody a krajiny, sou ástí výrokové ásti rozhodnutí stavebního úYadu, nemní nic na skute nosti, ~e Yízení podle § 8 odst. 6, § 56 odst. 6 a § 82a odst. 2 je poYád Yízením podle zákona o ochran pYírody a krajiny, nikoliv Yízením podle stavebního zákona, neboe se poYád rozhoduje podle kritérií stanovených v zákon o ochran pYírody a krajiny a na základ závazného stanoviska orgánu ochrany pYírody a krajiny. Jde proto o specifickou variantu spole ného Yízení ze zákona podle § 140 správního Yádu. <br/><br/>[30] Základní re~im vydávání povolení ke kácení dYevin (§ 8 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny) a výjimky ze zákazo u zvláat chránných druho rostlin a ~ivo icho (§ 56 odst. 1 tého~ zákona) je takový, ~e se o tchto ~ádostech vede správní Yízení, které je zakon eno vydáním samostatného správního rozhodnutí. Jedná se tedy o Yízení podle zákona o ochran pYírody a krajiny, jejich~ ú astníky se tak mohou stát podle § 70 odst. 3 tého~ zákona spolky zabývající se ochranou pYírody a krajiny.<br/><br/>[31] Zákonodárce nicmén sou asn zavedl ve vztahu k povolení ke kácení dYevin i výjimce ze zákazo u zvláat chránných druho rostlin a ~ivo icho jednu modifikaci tohoto procesu, jejím~ ú elem je integrace jednotlivých povolovacích Yízení, které dle právní úpravy ú inné do 31. 12. 2017 probíhaly samostatn. V dosledku toho byl opuatn stávající model Yetzících se správních akto (samostatných správních rozhodnutí navazujících jedno na druhé) a byl pYijat procesní model uplatHovaný ve vztahu k subsumovaným správním aktom [§ 149 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád )], bye vykazuje specifické znaky, které pramení z toho, ~e doalo k integraci samostatných povolovacích Yízení do jednoho Yízení. <br/><br/>[32] Máli dojít ke kácení dYevin v souvislosti se stavebním zámrem, jen~ má být povolen v územním Yízení, územním Yízení s posuzováním vlivo na ~ivotní prostYedí nebo ve spole ném územním a stavebním Yízení (pYípadn v etn posuzování vlivo na ~ivotní prostYedí), nevedou orgány ochrany pYírody správní Yízení o vydání povolení ke kácení dYevin. Orgány ochrany pYírody namísto toho vydávají podle § 8 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny závazné stanovisko, které je podle § 90 odst. 1 vty druhé tého~ zákona závazným stanoviskem podle správního Yádu. Orgány ochrany pYírody nevydávají závazné stanovisko ve správním Yízení (viz § 149 odst. 1 správního Yádu), jedná se o úkon podle ásti tvrté správního Yádu, který mo~e být vydán i pYed zahájením Yízení ve vci samé, tj. podle stavebního zákona (viz rozsudek NSS ze dne 22. 10. 2009, . j. 9 As 21/2009150, a rozsudek rozaíYeného senátu NSS ze dne 23. 8. 2011, . j. 2 As 75/2009113). Závazné stanovisko nesmYuje vo i adresátovi, nezakládá, nemní ani neruaí právní vztahy. Jedná se o akt subsumovaný vo i rozhodnutí vydávanému ve správním Yízení (typicky vo i územnímu rozhodnutí i stavebnímu povolení), do jeho~ obsahu se promítá a skrze nj~ vyvolává právní ú inky navenek (viz rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2008, . j. 1 As 68/2008126). <br/><br/>[33] Je nepochybné, ~e posouzení, zda lze povolit kácení dYevin, pYípadn zda má být ulo~ena povinnost k náhradní výsadb, provádí výlu n orgán ochrany pYírody v závazném stanovisku. Obsahem závazného stanoviska je stavební úYad vázán, sám není oprávnn posuzovat skute nosti relevantní z hlediska § 8 zákona o ochran pYírody a krajiny, bye by byla tímto smrem vedena argumentace ú astníko územního Yízení (k vypoYádání této argumentace si musí stavební úYad vy~ádat vyjádYení orgánu ochrany pYírody). Vztah mezi stavebním úYadem a orgánem ochrany pYírody není, pokud jde o závazné stanovisko dle § 8 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny, jiný ne~ v pYípad dalaích závazných stanovisek vydávaných podle tohoto zákona (napY. dle § 4 odst. 2 nebo § 12). Jedinou (ovaem zcela zásadní) odchylkou je, ~e stavební úYad je povinen do územního rozhodnutí zahrnout výrok o povolení kácení dYevin a pYípadn té~ o ulo~ení povinnosti náhradní výsadby a tyto výroky odovodnit. PYitom vaak do výroku i odovodnní územního rozhodnutí promítá výlu n obsah závazného stanoviska orgánu ochrany pYírody, pYípadn jeho pozdjaí vyjádYení, která si stavební úYad vy~ádal. Pokud je výrok územního rozhodnutí, jím~ bylo povoleno kácení dYevin, respektive té~ ulo~ena povinnost náhradní výsadby, napaden odvoláním, probíhá odvolací pYezkum této ásti územního rozhodnutí shodn jako v pYípad, kdy je odvoláním proti rozhodnutí stavebního úYadu napadeno závazné stanovisko (viz § 149 odst. 7 správního Yádu). <br/><br/>[34] Funkcí závazných stanovisek vydávaných dot enými orgány pro ú ely Yízení o umístní stavby je posoudit, zda stavební zámr je akceptovatelný z hlediska veYejných zájmo, které dot ené orgány podle zákona hájí, popY. za jakých podmínek. Závaznými stanovisky se vaak nepovoluje nic dalaího nad rámec samotného stavebního zámru, jak je vymezen pro ú ely Yízení o umístní stavby. Specifická konstrukce obsa~ená v § 8 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny vaak tuto funkci závazných stanovisek dot ených orgáno podstatn pYesahuje. Závazné stanovisko toti~ v tomto pYípad neslou~í pouze k tomu, aby bylo povoleno umístní stavby, nýbr~ rovn~ k povolení kácení dYevin. To odpovídá tomu, ~e novelizace daného ustanovení nesledovala pouze ochranu veYejného zájmu v územním Yízení, nýbr~ integraci dvou samostatných správních Yízení (jednoho vedeného dle zákona o ochran pYírody a krajiny a druhého vedeného dle stavebního zákona) do jediného správního Yízení. Závazné stanovisko orgánu ochrany pYírody nenahrazuje povolení ke kácení dYevin, to se vydává i v re~imu dle § 8 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny, bye tak iní stavební úYad, pro nj~ je závazné stanovisko orgánu ochrany pYírody, jen~ disponuje odbornými kompetencemi v dané oblasti, závazným podkladem. Samotné závazné stanovisko orgánu ochrany pYírody neopravHuje k pokácení dYevin (viz lánek Jitky Jelínkové Kácení dYevin pro ú ely stavebních zámro publikovaný v Bulletinu Stavební právo . 2/2020, dostupný zde untitled (spolstavprav.cz)). <br/><br/>[35] Z hlediska procesního lze danou situaci analyzovat následujícím zposobem. ást procesu, která ústí ve vydání závazného stanoviska dle § 8 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny, probíhá pYed orgánem ochrany pYírody a nemá charakter správního Yízení. Není pYitom významné, zda se tato ást odehrává jeat pYed zahájením územního Yízení, nebo a~ v jeho probhu. PYed orgánem ochrany pYírody se v tomto pYípad Yízení nevede. Druhou ást procesu pYedstavuje samotné územní Yízení. To je zahájeno ~ádostí o vydání územního rozhodnutí, která vymezuje pYedmt tohoto Yízení, jím~ je umístní konkrétní stavby do území. Z § 8 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny nicmén plyne, ~e pYedmt územního Yízení je v pYípadech spadajících pod toto ustanovení airaí, neboe v nm má být rozhodnuto té~ o kácení dYevin rostoucích mimo les a pYípadn té~ ulo~ena povinnost náhradní výsadby. Jakkoliv tedy stavebník podává samostatnou ~ádost o vydání závazného stanoviska ke kácení dYevin rostoucích mimo les (k jejím nále~itostem viz § 4 odst. 1 vyhláaky . 189/2013 Sb., o ochran dYevin a povolování jejich kácení) a samostatnou ~ádost o vydání územního rozhodnutí (§ 86 odst. 1 a 6 stavebního zákona a pYíloha . 1 k vyhláace . 503/2006 Sb.), z nich~ nelze dovodit, ~e by pYedmt územního Yízení rozaiYovaly o vydání povolení ke kácení dYevin rostoucích mimo les, vyplývá rozaíYení pYedmtu územního Yízení pYímo z § 8 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny. Teze, ~e pYedmtem územního Yízení není rovn~ vydání povolení ke kácení dYevin, není hájitelná, neboe nelze pYipustit, ~e pYedmtem Yízení není nco, o em je rozhodováno ve výroku rozhodnutí, jím~ se toto Yízení kon í. Jedná se naopak o logický dosledek integrace dvou povolovacích proceso do jednoho doprovázené výslovným po~adavkem, aby výrok rozhodnutí vydaného stavebním úYadem obsahoval výrok vycházející ze zákona o ochran pYírody a krajiny (závazné stanovisko nenahrazuje rozhodnutí o povolení ke kácení dYevin).<br/><br/>[36] Na výae uvedený závr nemá ~ádný vliv, zda bylo závazné stanovisko orgánu ochrany pYírody podle § 8 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny vydáno pYed zahájením územního Yízení, nebo v jeho probhu. Vydání závazného stanoviska toti~ nelze pova~ovat za takový asový pYedl, jen~ by vylu oval, ~e se v rámci územního Yízení vede i Yízení o povolení ke kácení dYevin, jestli~e orgán ochrany pYírody vydal závazné stanovisko pYed zahájením územního Yízení. Závazné stanovisko je toliko podkladem (bye obsahov závazným) pro stavební úYad, ovaem jeho vydání neznamená, ~e by bylo ukon eno projednávání povolení kácení dYevin. O povolení ke kácení dYevin je rozhodnuto a~ v rozhodnutí stavebního úYadu, bye vychází ze závazného stanoviska. Mo~e být nadto pYedmtem posuzování v rámci odvolacího Yízení proti rozhodnutí stavebního úYadu, pokud odvolací námitky smYují proti této ásti výroku rozhodnutí stavebního úYadu. <br/><br/>[37] Stavební úYad má pravomoc a vcnou pYísluanost rozhodnout o povolení ke kácení dYevin, které mu zakládá zákon o ochran pYírody a krajiny. Stavební úYad výrokem o povolení ke kácení dYevin rozhoduje o právních vztazích upravených zákonem o ochran pYírody a krajiny. Okolnost, ~e je pYi svém rozhodování vázán závazným stanoviskem orgánu ochrany pYírody, jen~ v nm posuzuje splnní podmínek pro povolení ke kácení dYevin, nemní nic na výae uvedeném. Z toho plyne, ~e Yízení vyjmenovaná v § 8 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny vedená stavebním úYadem (v daném pYípad Yízení o umístní stavby) jsou áste n Yízením podle zákona o ochran pYírody a krajiny ve smyslu § 70 odst. 3 tohoto zákona.<br/><br/>[38] Lze doplnit, ~e pokud posta í k realizaci stavebního zámru jiné opatYení stavebního úYadu, ne~ jaké je uvedeno v § 8 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny, napY. územní souhlas, rozhoduje se o povolení ke kácení dYevin podle obecného re~imu dle § 8 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny. Orgán ochrany pYírody tedy vede správní Yízení podle uvedeného zákona, jeho~ by se bez jakýchkoliv pochybností mohly ú astnit spolky, jejich~ pYedmtem innosti je ochrana pYírody a krajiny. Pokud by Nejvyaaí správní soud pYipustil, ~e ve vci vydání povolení ke kácení dYevin podle § 8 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny stavební úYad nevede Yízení podle zmínného zákona, tedy spolek zabývající se ochranou pYírody a krajiny se jej nemo~e ú astnit, vznikla by podstatná disproporce z hlediska práva ú asti takového spolku mezi samostatným Yízením o povolení ke kácení dYevin (na které navazuje územní souhlas) a Yízením v té~e vci, které je integrováno do územního Yízení. Právo spolku ú astnit se Yízení, v nm~ se povoluje kácení dYevin, by záviselo na tom, zda samotný stavební zámr, s ním~ je kácení dYevin spojeno, mo~e být povolen územním souhlasem, nebo zda vy~aduje územní rozhodnutí. Hranice mezi tmito roznými formami povolení umístní stavby pYitom není dána pouze povahou stavebního zámru, nýbr~ i tím, zda byly pYedlo~eny vaechny nezbytné podklady (napY. nepodmínná souhlasná závazná stanoviska dot ených orgáno, souhlasy vlastníko sousedních pozemko). V tomto kontextu se pro závr, ~e stavební úYad, jen~ rozhoduje o povolení ke kácení dYevin, nevede Yízení ani áste n podle zákona o ochran pYírody a krajiny, nejeví jako dostate n pYesvd ivý argument, ~e stavební úYad není orgánem ochrany pYírody (tYeba~e mu zákon o ochran pYírody a krajiny pYiznává pravomoc a vcnou posobnost rozhodnout o povolení kácení dYevin) a sám neposuzuje splnní podmínek pro povolení kácení dYevin, neboe to iní orgán ochrany pYírody v závazném stanovisku. <br/><br/>[39] Argumentace, kterou Nejvyaaí správní soud výae pYedestYel ve vztahu k § 8 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny, se pYimYen vztahuje i na § 56 odst. 6 tého~ zákona. Ani v tomto pYípad nebyl zavedením tohoto ustanovení opuatn povolovací princip. Pouze doalo (nutno Yíci v dosti specifické procesní situaci) k integraci Yízení o povolení výjimky do územního Yízení, ani~ by ovaem závazné stanovisko orgánu ochrany pYírody nahrazovalo rozhodnutí o povolení výjimky, které je sou ástí výroku územního rozhodnutí. Rozhodnutí dle stavebního zákona lze vydat pouze na základ závazného stanoviska orgánu ochrany pYírody, pYi em~ o povolení výjimky se rozhoduje v rozhodnutí stavebního úYadu. V daném pYípad navíc závisí to, zda lze postupovat podle § 56 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny, nebo zda má být vedeno samostatné správní Yízení o povolení výjimky, výlu n na okolnosti, kdy je zjiatno, ~e stavební zámr zasahuje do ochranných podmínek zvláat chránných druho rostlin a ~ivo icho. Nejvyaaí správní soud nenachází ~ádný racionální argument, který by opodstatHoval rozdílný pYístup k ú astenství ekologického spolku v Yízení, v nm~ se rozhoduje o výjimce ze zákazo u zvláat chránných druho rostlin a ~ivo icho, v závislosti na tom, zda potYeba získat tuto výjimku vyala najevo pYed zahájením územního Yízení, nebo a~ v jeho probhu. Tato okolnost mo~e opodstatHovat integraci Yízení o povolení výjimky do probíhajícího územního Yízení, nemo~e se vaak projevit v tom, ~e by okruh ú astníko Yízení, v nm~ se o povolení výjimky rozhoduje, byl u~aí ne~ v pYípad samostatn vedeného Yízení v té~e vci.<br/><br/>[40] Nejvyaaí správní soud tedy uzavírá, ~e  Yízením podle tohoto zákona ve smyslu § 70 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny je té~ Yízení o umístní stavby vedené stavebním úYadem, v nm~ se má postupovat podle § 8 odst. 6 nebo § 56 odst. 6 zákona o ochran pYírody a krajiny. Tak tomu bylo v projednávané vci. Krajský soud tedy posoudil danou právní otázku nesprávn. Kasa ní námitka je dovodná.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[41] Nejvyaaí správní soud shledal kasa ní stí~nost dovodnou, proto rozsudek krajského soudu zruail. Sou asn zruail i napadené rozhodnutí ~alovaného, proto~e ji~ v Yízení pYed krajským soudem byly dány dovody pro takový postup [§ 110 odst. 2 písm. a) s. Y. s.], a dále prvostupHové rozhodnutí (§ 78 odst. 3 s. Y. s.), neboe i to je nezákonné. Vyslovil, ~e vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení (§ 78 odst. 4 s. Y. s.). V nm jsou správní orgány vázány názorem Nejvyaaího správního soudu (§ 78 odst. 5 s. Y. s.).<br/><br/>[42] Vzhledem k tomu, ~e tímto rozsudkem je Yízení pYed správními soudy skon eno, rozhodl Nejvyaaí správní soud rovn~ o celkových nákladech soudního Yízení (§ 110 odst. 3 vta druhá s. Y. s.). Podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il, proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. Procesn úspaným byl v dané vci st~ovatel, proto~e výsledkem Yízení pYed správními soudy bylo zruaení napadeného rozhodnutí.<br/><br/>[43] St~ovatel v Yízení pYed krajským soudem uhradil soudní poplatek ve výai 3.000 K  za podání ~aloby. V Yízení pYed kasa ním soudem pak st~ovatel zaplatil soudní poplatek ve výai 5.000 K  za podání kasa ní stí~nosti.<br/><br/>[44] Pokud jde o výai dalaích náklado v probhu Yízení o kasa ní stí~nosti, ta je pYedstavována odmnou zástupce st~ovatele za 1 úkon právní slu~by ve výai 3.100 K  (sepis kasa ní stí~nosti, v etn jejího doplnní) a dále pauaální náhradou hotových výdajo ve výai 300 K  [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. d) a § 13 odst. 4 vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní vyhláaky . 486/2012 Sb.], celkem tedy 3.400 K . Celková výae náhrady náklado za Yízení o kasa ní stí~nosti iní 8.400 K . Zástupce ~alobce neprokázal, ~e by byl plátcem DPH.<br/><br/>[45] Náhrada náklado za Yízení pYed krajským soudem zahrnuje vedle náhrady soudního poplatku náhradu odmny advokáta za 2 úkony právní slu~by po 3.100 K  (pYevzetí a pYíprava zastoupení a sepis ~aloby), dále ástku 300 K  za ka~dý úkon právní slu~by jako pauaální náhradu hotových výdajo [viz § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 13 odst. 4 advokátního tarifu]. Celková výae náhrady náklado za Yízení pYed krajským soudem iní 9.800 K .<br/><br/>[46] Celková výae náhrady náklado za Yízení pYed správními soudy, kterou je ~alovaný povinen st~ovateli uhradit k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 zákona . 99/1963 Sb., ob anský soudní Yád, u~itý na základ § 64 s. Y. s.), tedy iní 18.200 K .<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 23. ervna 2023<br/><br/><br/>JUDr. JiYí Palla<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>