<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 As 172/2021- 40 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 As 172/2021 - 43<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Davida Hipara a soudco Tomáae Foltase a Lenky Krupi kové v právní vci ~alobce: Lesy eské republiky, s. p., se sídlem PYemyslova 1106/19, Hradec Králové, proti ~alovanému: Státní pozemkový úYad, se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, za ú asti osoby zú astnné na Yízení: Arcibiskupství olomoucké, se sídlem Wurmova 562/9, Olomouc, zastoupené JUDr. Jakubem KYí~em, Ph.D., advokátem se sídlem Na Podkovce 281/10, Praha 4, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostrav  pobo ka v Olomouci ze dne 18. 5. 2021, . j. 65 A 103/202079,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>III. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I.<br/><br/>[1] Rozhodnutím ze dne 24. 8. 2020 . j. SPU 199079/2020, ~alovaný v souladu se schváleným návrhem komplexních pozemkových úprav rozhodl podle § 11 odst. 8 zákona . 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úYadech a o zmn zákona . 229/1991 Sb., o úprav vlastnických vztaho k pod a jinému zemdlskému majetku, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o pozemkových úpravách ), o 1) výmn nebo pYechodu vlastnických práv tak, jak je uvedeno v pYíloze . 1 tohoto rozhodnutí a pYechodu vcných bYemen nebo jiných vcných práv nebo omezení tak, jak je uvedeno v pYíloze . 2a tohoto rozhodnutí, 2) zruaení a zYízení vcných bYemen tak, jak je uvedeno v pYíloze . 2b a . 2c tohoto rozhodnutí, kdy podle pYílohy . 1 rozhodnutí osoba zú astnná na Yízení pozbývá vlastnického práva k dosavadním pozemkom parc. . 382, 383, 392/2, 440/1, 442, 443, 444/1, 444/2 a 444/3 v k. ú. Nová Ves u Jeseníka a nabývá vlastnické právo k pozemkom podle schváleného návrhu pozemkových úprav nových parc. . 489, 490, 492, 494, 495, 496, 503, 562, 564 a 565 v tém~e katastrálním území s tím, ~e podle pYílohy . 2a napadeného rozhodnutí namísto pozemko povodních parc. . 382, 383, 442, 443 a 444/1 bude v katastru nemovitostí poznámka o podané ~alob zapsána u pozemko nových parc. . 489, 492, 494, 495, 503, 562 a 565.<br/><br/>II.<br/><br/>[2] }alobce podal proti výae uvedenému rozhodnutí ~alobu ke Krajskému soudu v Ostrav  pobo ka v Olomouci, který ji zamítl rozsudkem ze dne 18. 5. 2021, . j. 65 A 103/202079.<br/><br/>[3] Krajský soud konstatoval, ~e pYedmtem Yízení vedeného Krajským soudem v Ostrav (dále té~  krajský soud ) pod sp. zn. 23 C 89/2016 je tatá~ vc, která byla pYedmtem restitu ního Yízení o historickém církevním majetku vedeného dYíve pYed správními orgány. }alobce tak nemo~e ztratit v navazujícím ob anském soudním Yízení svou aktivní vcnou legitimaci jen proto, ~e sporné pozemky byly v dosledku komplexní pozemkové úpravy pYe íslovány. Pln originárnímu nabytí vlastnického práva církví toti~ brání § 3 odst. 4 vta tYetí zákona o pozemkových úpravách, který posobí obousmrn, tzn. v probíhajícím ob anskoprávním Yízení nejen k ochran církve, ale i k ochran ~alobce tak, ~e ~alobce je i nadále aktivn vcn legitimován k Yízení vedenému krajským soudem pod sp. zn. 23 C 89/2016. Krajský soud proto uzavYel, ~e ~alobcovy námitky o ztrát aktivní vcné legitimace v Yízení vedeném pod sp. zn. 23 C 89/2016 jsou liché. Sou asn krajský soud neshledal napadené rozhodnutí nepYezkoumatelným, jakkoli je jeho odovodnní k pYedmtné otázce vskutku stru né a~ kusé, neboe základ Yeaení nastínného problému v nm nalézt lze.<br/><br/>III.<br/><br/>[4] Proti tomuto rozsudku podal ~alobce (dále jen  st~ovatel ) v zákonné lhot kasa ní stí~nost z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s.<br/><br/>[5] St~ovatel uvedl, ~e povodní pozemky parc. . 382, 383, 442, 443 a 444/1 v k. ú. Nová Ves u Jeseníka (dále jen  sporné pozemky ) jsou pYedmtem probíhajícího soudního Yízení na základ ~aloby o nahrazení rozhodnutí správního orgánu, které je vedeno u Krajského soudu v Ostrav pod sp. zn. 23 C 89/2016 (dále té~  soudní Yízení ). }alovaný vdl o dYíve zahájeném a stále probíhajícím soudním Yízení, pYesto vydal ~alobou napadené rozhodnutí, a tím protiprávn zasáhl do práv st~ovatele. St~ovatel zahájil soudní Yízení z dovodu vadného, resp. nesprávného rozhodnutí ~alovaného, který rozhodl, ~e lze osob zú astnné na Yízení vydat sporné pozemky, které jsou dot eny výlukovými dovody podle § 8 odst. 1 písm. f) zákona . 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a nábo~enskými spole nostmi a o zmn nkterých zákono, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon . 428/2012 Sb. ). Vydáním ~alobou napadeného rozhodnutí doalo  de iure k zániku sporných pozemko, ím~ st~ovatel fakticky ztratil aktivní legitimaci v dosud probíhajícím soudním Yízení. Ze zákona ani relevantní soudní judikatury pYitom nevyplývá, ~e by samotná poznámka o podané ~alob zapsaná v katastru nemovitostí k nov vzniklým pozemkom byla zposobilá zvrátit právní ú inky ~alobou napadeného rozhodnutí.<br/> <br/>[6] Podle názoru st~ovatele krajský soud nesprávn právn interpretoval § 3 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách, kdy~ st~ovatel má za to, ~e citované ustanovení smYuje k ochran církevních subjekto, nikoli vaak k ochran subjekto odlianých. Zákonodárce zde výslovn myslel pouze na církve a nábo~enské spolky, emu~ ostatn odpovídá i jazykový výklad dot eného ustanovení. St~ovatel dále upozornil na skute nost, ~e podle ~alobou napadeného rozhodnutí osoba zú astnná na Yízení pozbyla vlastnické právo ke sporným pozemkom, jejich~ výmra podle pYílohy . 1 byla 581 503 m2. Výmra pozemko, které osoba zú astnná na Yízení nabyla a které mají podle pYílohy . 1  nahrazovat sporné pozemky, je 588 305 m2. Z uvedeného je zYejmé, ~e pozemky vzniklé ~alobou napadeným rozhodnutím svoji výmrou zcela neodpovídají povodním sporným pozemkom. St~ovatel tak má za to, ~e citovaný rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 9. 2. 2021, . j. 28 Cdo 3868/2020112, o který krajský soud opírá svoj rozsudek, na situaci zcela nedopadá, neboe v tomto pYípad se zcela zYejm nejedná o pouhé  pYe íslování pozemko . V citovaném rozsudku toti~ Nejvyaaí soud vychází ze závro, ~e oprávnná osoba se mo~e domáhat svého historického majetku  pYedstavovaného pozemkem, pokud by jako~to ást zemského povrchu co do své rozlohy a prostorového vymezení nedoznal ani v dosledku pozemkových úprav zmn, a byl tak i nadále identifikovaný . Ze shora uvedeného i ze samotného ú elu pozemkových úprav vaak vyplývá, ~e sporné pozemky zmn doznaly. Dalaím dovodem nepYiléhavosti citovaného rozhodnutí Nejvyaaího soudu na nyní posuzovaný pYípad je to, ~e v rámci tohoto Yízení Nejvyaaí soud pYiznal ochranu práv církevnímu subjektu, kterému je podle výae citovaného ustanovení zákona o pozemkových úpravách skute n poskytována vyaaí míra ochrany. Nesprávné právní posouzení st~ovatel prokazoval rovn~ rozhodovací praxí soudo pYísluaných k rozhodování ve vci církevních restitucí. V této souvislosti poukazoval na vc vedenou u Krajského soudu v Ostrav pod sp. zn. 23 C 31/2016, dále na rozsudek Nejvyaaího soudu sp. zn. 28 Cdo 2307/2015 a usnesení tého~ soudu sp. zn. 30 Cdo 4802/2007. Pokud by krajský soud v nyní posuzované vci správn aplikoval právní normu, dospl by k závru, ~e st~ovatel ztratí v soudním Yízení aktivní legitimaci, pro e~ by musel dospt k závru, ~e ~alobou napadené rozhodnutí je nezákonné, postup ~alovaného byl v rozporu se základními zásadami správního Yízení a postupem ~alovaného doalo k zásahu do základního a ústavn garantovaného práva st~ovatele na spravedlivý proces. <br/><br/>[7] Závrem st~ovatel namítal, ~e napadený rozsudek je nepYezkoumatelný pro nedostatek dovodo. V této souvislosti st~ovatel uvedl, ~e krajský soud se nezabýval hned nkolika ~alobními body a zcela opominul jeho ~alobní tvrzení, ~e: (1) se ~alovaný nezabýval v odovodnní napadeného rozhodnutí skute ností, ~e sporné pozemky jsou pYedmtem soudního Yízení vedeného u Krajského soudu v Ostrav pod sp. zn. 23 C 89/2016, (2) ~alovaný postupoval v rozporu se základními zásadami v innosti správních orgáno, (3) ~alovaný ml Yízení o komplexních pozemkových úpravách pYeruait do doby skon ení soudního Yízení, (4) ~alovaný v Yízení podle zákona o pozemkových úpravách nesprávn aplikoval zásadu proporcionality a subsidiarity správního Yízení, (5) ~alovaný nepostupoval v souladu se zásadou ochrany veYejného zájmu ve smyslu § 2 odst. 4 správního Yádu, (6) postupem ~alovaného doalo k zásadu do st~ovatelova práva na spravedlivý proces. Pokud by se krajský soud zabýval jednotlivými ~alobními body st~ovatele, musel by zcela nepochybn dospt k závru, ~e postup ~alovaného byl nezákonný, v rozporu se základními zásadami fungování správních orgáno a jeho postupem bylo zkráceno právo st~ovatele na spravedlivý proces, pro e~ ji~ tato samotná pochybení mla vést krajský soud k závru o nutnosti zruait ~alobou napadené rozhodnutí. Krajský soud tak ovaem neu inil a namísto toho opYel své závry o rozsudek Nejvyaaího soudu . j. 28 Cdo 3868/2020112, který vzeael ze skutkov odliané vci, pYi em~ tyto skutkové odlianosti jsou zásadního charakteru, pro který nelze uvedené právní závry Nejvyaaího soudu abstrahovat na tento pYípad. V dosledku toho té~ nesprávn právn interpretoval st~ejní ustanovení zákona o pozemkových úpravách. <br/><br/>[8] Z uvedených dovodo st~ovatel navrhl, aby Nejvyaaí správní soud zruail napadený rozsudek krajského soudu i ~alobou napadené rozhodnutí a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení. <br/><br/>IV.<br/><br/>[9] Osoba zú astnná na Yízení ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedla, ~e pova~uje napadený rozsudek krajského soudu za správný. Poukázala na to, ~e námitky st~ovatele proti napadenému rozsudku i napadenému rozhodnutí se nesou v obecném duchu a nemíYí proti nesplnní zákonných pYedpoklado pro vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Dále upozornila, ~e to byl sám st~ovatel, kdo inicioval pYeruaení Yízení vedeného u krajského soudu pod sp. zn. 23 C 89/2016, a to podáním ze dne 25. 10. 2018 z dovodu mj. hospodárnosti Yízení. Návrhu st~ovatele krajský soud usnesením ze dne 5. 3. 2019, . j. 23 C 89/201636, vyhovl a Yízení pYeruail do doby nabytí právní moci rozhodnutí ~alovaného o výmn nebo pYechodu vlastnických práv ke sporným pozemkom podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Podáním ze dne 16. 10. 2019 st~ovatel navrhl pokra ování v Yízení, emu~ krajský soud usnesením ze dne 13. 5. 2020, . j. 23 C 89/201667, nevyhovl. Z uvedeného vyplývá, ~e postup st~ovatele je zmate ný, nekorektní a nepYedvídatelný, kdy~ sám navrhl pYeruaení Yízení vedeného u krajského soudu pod sp. zn. 23 C 89/2016 a nyní vytýká ~alovanému, ~e Yízení o komplexních pozemkových úpravách nepYeruail do doby skon ení pYeruaeného soudního Yízení.<br/> <br/>[10] Osoba zú astnná na Yízení konstatovala, ~e zákon o pozemkových úpravách upravuje postup pYi komplexních pozemkových úpravách tak, ~e nejprve je vydáno rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav podle § 11 odst. 4 citovaného zákona. Proti tomuto rozhodnutí je mo~né podat odvolání a následn i správní ~alobu. Schválený návrh komplexních pozemkových úprav pak pYedstavuje závazný podklad pro rozhodnutí pozemkového úYadu podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Z námitek st~ovatele pYitom vyplývá, ~e ve skute nosti nebrojí proti napadenému rozhodnutí vydanému podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách, ale proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav podle § 11 odst. 4 tého~ zákona, pYi em~ se jeho tvrzení míjí se zákonnými dovody, pro které bylo rozhodnutí podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách vydáno. Z ni eho pak nevyplývá, ~e by st~ovatel proti rozhodnutí vydanému podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách podal v as odvolání a pYíp. i správní ~alobu. Z vyjádYení ~alovaného naopak vyplývá, ~e st~ovatel nepodal ani námitku k vystavenému návrhu komplexních pozemkových úprav. Z uvedeného je zYejmé, ~e i kdyby krajský soud ~alob vyhovl a napadené rozhodnutí zruail, tak by tato skute nost nemohla mít ~ádný vliv na nové rozhodnutí, neboe nedot eno by zostalo povodní rozhodnutí podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách a ~alovaný by tak musel vydat nové rozhodnutí, které by muselo být s ohledem na § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách obsahov toto~né tomu napadenému.<br/><br/>[11] K námitce st~ovatele, ~e napadeným rozhodnutím bylo zasa~eno do jeho práva na spravedlivý proces, osoba zú astnná na Yízení uvedla, ~e doalo k postupu, který sám st~ovatel chtl. Byl to st~ovatel, kdo navrhl pYeruaení Yízení vedeného u krajského soudu pod sp. zn. 23 C 89/2016 do doby vydání napadeného rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Ji~ z této skute nosti je zcela zYejmé, ~e nedoalo k ~ádnému zásahu do st~ovatelova práva na spravedlivý proces. Nedoalo ani k ~ádnému zásahu do st~ovatelova práva vlastnit majetek, neboe komplexní pozemkové úpravy jsou provádné ve veYejném zájmu a st~ovatel souhlasil s návrhem podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách, resp. proti tomuto rozhodnutí nepodal odvolání a ani ~alobu. Nelze pYehlí~et ani to, ~e ~alovaný v napadeném rozhodnutí vlo~il k pozemkom, které jsou pYedmtem Yízení vedeného u krajského soudu pod sp. zn. 23 C 89/2016 poznámku o podané ~alob ve smyslu § 11 odst. 12 zákona o pozemkových úpravách. Není proto pravdivé tvrzení st~ovatele, ~e se ~alovaný v rámci napadeného rozhodnutí nevypoYádal s tím, ~e vydané pozemky jsou pYedmtem soudního Yízení.<br/><br/>[12] Nad rámec výae uvedeného osoba zú astnná na Yízení upozornila, ~e st~ovatel nemá pravdu v tom, ~e rozhodnutí o vydání pozemko je  zcela jist nezákonné . Je vcí civilního soudu, aby posoudil správnost rozhodnutí o vydání pozemko. Do té doby platí presumpce správnosti vydaných správních akto. Navíc nelze pYehlí~et, ~e pro restitu ní Yízení je typická zásada ex favore restitutionis, která je výchozím interpreta ním principem restitu ních pYedpiso. Ve svtle této zásady je pak nezbytné vykládat i pYeká~ky vydání, tedy v etn tvrzené pYeká~ky podle § 8 odst. 1 písm. f) zákona . 428/2012 Sb. PYitom podle § 12 odst. 1 tého~ zákona platí, ~e vc se vydává ve stavu ke dni doru ení výzvy. Podle Nejvyaaího soudu význam tohoto ustanovení spo ívá v tom, ~e konzervuje stav v dob podání výzvy a brání pYed pYípadným zhoraením postavení oprávnné osoby (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 25. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 164/2020). Z toho dovodu je nutné prokázat naplnní restitu ní výluky i ke dni podání výzvy k vydání pozemko (vedle prokázání naplnní dalaích podmínek). Je proto zYejmé, ~e výklad § 8 odst. 1 písm. f) zákona . 428/2012 Sb. je slo~itou otázkou, k jejímu~ zodpovzení je tYeba rozsáhlého dokazování, aby mohl být u inn závr, ~e byly naplnny vaechny pYedpoklady jeho aplikace. I z toho dovodu nelze ve správním Yízení init jakékoliv závry v tom smyslu, ~e snad osoba zú astnná na Yízení není vlastníkem pozemko, nebo ~e jí budou zcela jist  odejmuty .<br/><br/>[13] S ohledem na uvedené proto osoba zú astnná na Yízení navrhla, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost jako nedovodnou zamítl.<br/><br/>V.<br/><br/>[14] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nost v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/><br/>[15] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[16] Jeliko~ st~ovatel napadá rozsudek krajského soudu také pro jeho nepYezkoumatelnost, zabýval se Nejvyaaí správní soud nejprve touto stí~ní námitkou, proto~e by bylo pYed asné, aby se zabýval právním posouzením vci samé, pokud by byl napadený rozsudek nepYezkoumatelný.<br/><br/>[17] Jak vyplývá z konstantní judikatury Ústavního soudu a Nejvyaaího správního soudu, máli být soudní rozhodnutí pYezkoumatelné, musí z nj být patrné, jaký skutkový stav vzal soud za rozhodný, jakým zposobem postupoval pYi posuzování rozhodných skute ností, pro  pova~uje právní závry ú astníko Yízení za nesprávné a z jakých dovodo pova~uje argumentaci ú astníko Yízení za nedovodnou (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1996, sp. zn. III. ÚS 84/94, ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 94/97 a ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. I. ÚS 741/06, a rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Azs 47/2003130, ze dne 29. 7. 2004, . j. 4 As 5/200352, ze dne 1. 6. 2005, . j. 2 Azs 391/200462, a ze dne 21. 8. 2008, . j. 7 As 28/200875). Meritorní pYezkum rozsudku je tak mo~ný pouze za pYedpokladu, ~e se jedná o rozhodnutí srozumitelné, které je opYeno o dostatek relevantních dovodo, z nich~ je zYejmé, pro  soud rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výroku. Tato kritéria napadený rozsudek splHuje, neboe je z jeho odovodnní zcela zYejmé, jakými úvahami byl pYi posouzení vci v rozsahu ~alobních bodo krajský soud veden a k jakému závru na jejich základ dospl. V této souvislosti je tYeba jeat dodat, ~e povinnost soudu posoudit vaechny ~alobní námitky neznamená, ~e byl krajský soud povinen reagovat na ka~dou díl í argumentaci uplatnnou st~ovatelem a tu obsáhle vyvrátit; jeho úkolem bylo uchopit obsah a smysl ~alobní argumentace a vypoYádat se s ní (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, . j. 9 Afs 70/2008130). Rovn~ v tomto ohledu napadený rozsudek krajského soudu pln obstojí.<br/><br/>[18] Z obsahu podané kasa ní stí~nosti (i ~aloby) je zYejmé, ~e podstatou st~ovatelovy argumentace je tvrzení, ~e ~alobou napadeným rozhodnutím dojde ve smyslu § 2 zákona o pozemkových úpravách k originárnímu nabytí pozemko nových parc. . 489, 492, 494, 495, 503, 562 a 565 osobou zú astnnou na Yízení. Tyto pozemky mají nahrazovat povodní pozemky parc. . 382, 383, 392/2, 440/1,442, 443, 444/1, 444/2 a 444/3, které sice byly rozhodnutím ~alovaného ze dne 19. 10. 2016, . j. SPU 41195/2016/121/Ge, vydány osob zú astnné na Yízení, st~ovatel vaak podal ke krajskému soudu ~alobu smYující proti uvedenému rozhodnutí, které je vedeno pod sp. zn. 23 C 89/2016 a nebylo dosud skon eno. St~ovatel je toho názoru, ~e vydáním ~alobou napadeného rozhodnutí ztrácí aktivní vcnou legitimaci k vedení uvedeného civilního sporu a nebude tak mít mo~nost domoci se nápravy pochybení ~alovaného spo ívajícího ve vydání sporných pozemko osob zú astnné na Yízení. }alovaný tedy ml podle st~ovatele Yízení o komplexních pozemkových úpravách pYeruait a vy kat výsledko Yízení vedeného krajským soudem pod sp. zn. 23 C 89/2016. <br/><br/>[19] Podle názoru Nejvyaaího správního soudu se krajský soud zcela správn soustYedil na podstatu a smysl st~ovatelovy ~alobní argumentace, pYi em~ dospl k závrom, se kterými se kasa ní soud ztoto~Huje.<br/><br/>[20] Jak správn uvedl ji~ krajský soud, pYedmtem Yízení ve vci vedené u Krajského soudu v Ostrav pod sp. zn. 23 C 89/2016 je ~ádost církve o restituci tzv. historického církevního majetku, kde mo~e civilní soud rozhodnutí správního orgánu nahradit (§ 250j o. s. Y.). Podle § 3 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách se pYi církevních restitucích na nov vzniklé pozemky podle schváleného návrhu nahlí~í jako na povodní majetek. Z citovaného ustanovení pYitom nelze dovodit, jak tvrdí st~ovatel, ~e by mlo chránit pouze církve a nábo~enské spole nosti, a nikoliv ji~ odliané subjekty. Skute nost, ~e doalo v mezidobí ke komplexním pozemkovým úpravám, nemá vliv na to, ~e pYedmtem ob anskoprávního Yízení vedeného pod sp. zn. 23 C 89/2016 je stále stejná ást zemského povrchu (povodního církevního majetku), a to bez ohledu na parcelní íslování. Není ani podstatné, ~e výmra sporných pozemko, ke kterým osoba zú astnná na Yízení podle ~alobou napadeného rozhodnutí pozbyla vlastnické právo, a výmra pozemko, které podle tohoto rozhodnutí nabyla, se mírn liaí. Je tYeba vycházet z toho, ~e povodní sporné pozemky jsou nadále identifikovatelné jako ásti pozemko vzniklých na základ ~alobou napadeného rozhodnutí. K tomu lze v souladu s krajským soudem odkázat na rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 9. 2. 2021, . j. 28 Cdo 3868/2020112, podle kterého  pozemek (definovaný jako ást zemského povrchu oddlená od sousedních ástí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí dr~by, hranicí druho pozemko, popYípad rozhraním zposobu vyu~ití pozemko), jen~ je pYedmtem ob anskoprávních vztaho, nemusí být v~dy toto~ný s parcelou, nýbr~ mo~e zahrnovat více parcel, popYípad ásti rozných parcel, nebo naopak být ástí parcely jediné. Je proto nesprávný názor, ~e vcí v právním slova smyslu je pozemek pouze tehdy, jeli ozna en parcelním íslem a odpovídáli mu mapové zobrazení s uvedením druhu a výmry v operátech katastru nemovitostí. Podle Nejvyaaího správního soudu tak nelze pYisvd it názoru st~ovatele, ~e tento v dosledku ~alobou napadeného rozhodnutí ztratí svou aktivní vcnou legitimaci v Yízení vedeném u krajského soudu pod sp. zn. 23 C 89/2016, neboe pYedmtem soudního Yízení je i nadále tatá~ vc, která byla pYedmtem restitu ního Yízení vedeného dYíve pYed správním orgánem.<br/><br/>[21] Nejvyaaí správní soud rovn~ nesouhlasí s názorem st~ovatele, ~e závry krajského soudu jsou v rozporu s rozhodovací praxí soudo pYísluaných k rozhodování ve vci církevních restitucí. Krajský soud v této souvislosti správn poukázal na recentní rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 9. 2. 2021, . j. 28 Cdo 3868/2020112, který pYekonal dosavadní nejednotnou praxi civilních soudo pYi Yeaení vzájemného vztahu zachování pYedmtu církevní restituce a provedených pozemkových úprav. Podle názoru zdejaího soudu jsou závry obsa~ené v citovaném rozsudku Nejvyaaího soudu pYiléhavé i na nyní posuzovanou vc. Na této skute nosti nic nemo~e zmnit ani to, ~e v rámci tohoto Yízení Nejvyaaí soud vyhovl dovolání církevního subjektu, neboe jeho závry jsou v tomto smru obecn platné bez ohledu na to, zda je ~alobcem církev nebo nábo~enská spole nost, i povinný subjekt.<br/><br/>[22] Nejvyaaí správní soud proto ve shod s krajským soudem dospl k závru, ~e ~alobou napadené rozhodnutí není nezákonné z dovodu, ~e ~alovaný Yízení o komplexních pozemkových úpravách nepYeruail a nevy kal kone ného výsledku Yízení vedeného u Krajského soudu v Ostrav pod sp. zn. 23 C 89/2016. Postupem ~alovaného nedoalo k zásahu do st~ovatelova práva na spravedlivý proces. Krajský soud proto nepochybil, kdy~ ~alobu jako nedovodnou zamítl.<br/><br/>[23] S poukazem na shora uvedené dovody Nejvyaaí správní soud zamítl kasa ní stí~nost jako nedovodnou (§ 110 odst. 1 s. Y. s.).<br/><br/>[24] Soud rozhodl o náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti podle § 60 odst. 1 vty první s. Y. s. za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatel nebyl v Yízení o kasa ní stí~nosti úspaný, proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému, jemu~ by jinak právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti pYísluaelo, soud náhradu náklado Yízení nepYiznal, proto~e mu v Yízení o kasa ní stí~nosti nevznikly ~ádné náklady nad rámec b~né úYední innosti.<br/><br/>[25] Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení, neboe jí soudem nebyla ulo~ena ~ádná povinnost, v souvislosti s ní~ by jí náklady vznikly (§ 60 odst. 5 s. Y. s.).<br/><br/> <br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 5. kvtna 2023<br/><br/><br/>David Hipar <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>