<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 57 A 147/2021- 84 - text</title> </head> <body> ÿþ<br/>17<br/>57 A 147/2021<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Plzni rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy senátu Mgr. Lukáae Piavejce, soudkyn JUDr. Veroniky Burianové a soudce Mgr. Aleae Smetanky ve vci<br/><br/>~alobco:<br/><br/>a) Ing. J. Ch., narozený dne X,<br/>bytem Ch., <br/>b) STARÁ LOUKA spol. s r.o., I O 26334046,<br/>sídlem Dr. Davida Bechera 1177/26, 360 01 Karlovy Vary, <br/>oba zastoupeni Mgr. Michalem Bureaem, advokátem,<br/>sídlem T. G. Masaryka 282/57, 360 01 Karlovy Vary, <br/>proti<br/><br/>~alovanému:<br/><br/>za ú asti osoby zú astnné na Yízení:<br/><br/>Krajský úYad Karlovarského kraje,<br/>sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary,<br/><br/>Lesy eské republiky, s. p., I O 42196451,<br/>sídlem PYemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové,<br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 4. 10. 2021, . j. KK/4314/ZZ/21-4,<br/>takto:<br/>I. Soud bere na vdomí zptvzetí ~aloby ~alobcem b).<br/>II. }alobci b) se z ú tu Krajského soudu v Plzni vrací ást zaplaceného soudního poplatku za ~alobu ve výai 2 000 K  k rukám zástupce ~alobce Mgr. Michala Bureae, advokáta, do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/>III. }aloba ~alobce a) se zamítá. <br/>IV. }ádný z ú astníko Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení. <br/>V. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I.<br/>Vymezení vci<br/>1. }alobci se spole nou ~alobou datovanou a podanou u Krajského soudu v Plzni (dále jen  soud ) dne 20. 12. 2021 domáhali zruaení rozhodnutí ~alovaného ze dne 4. 10. 2021, . j. KK/4314/ZZ/21-4 (dále jen  napadené rozhodnutí ), kterým ~alovaný dle § 90 odst. 5 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád ) zamítl odvolání ~alobco a potvrdil rozhodnutí Magistrátu msta Karlovy Vary, odboru ~ivotního prostYedí (dále jen  prvostupHový orgán ) ze dne 1. 7. 2021, . j. 613/O}P/19-107 (dále jen  prvostupHové rozhodnutí ). PrvostupHovým rozhodnutím bylo rozhodnuto v ásti A. o zmn hranice spole enstevní honitby Kojaovice a vlastní honitby ereák, a to podle § 31 odst. 4 zákona . 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o myslivosti ), kdy~ tato zmna hranice vyplývala ze zmn vlastnictví k honebním pozemkom, o kterou po~ádali jejich vlastníci dne 24. 1. 2019 a 28. 1. 2019. Dále bylo prvostupHovým rozhodnutím rozhodnuto v ásti B. o návrhu na vyrovnání hranic honiteb podle § 31 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti, o kterou po~ádala spole nost Lesy eské republiky, s. p.<br/>2. PrvostupHový orgán v ásti A. prvostupHového rozhodnutí pod bodem A.1. rozhodl tak, ~e áste n povolil zmnu výmry spole enstevní honitby Kojaovice a ur il hranice této honitby, kdy~ (i) ur il celkovou výmru pYi leHovaných honebních pozemko ke spole enstevní honitb Kojaovice, které byly uvedeny v pYíloze . 1 prvostupHového rozhodnutí, která byla nedílnou sou ástí daného rozhodnutí; (ii) nepYi lenil honební pozemek p. . Xa v k. ú. X ke spole enstevní honitb Kojaovice a (iii) stanovil slovní popis zmny hranice spole enstevní honitby Kojaovice. Dále prvostupHový orgán pod bodem A.2. rozhodl tak, ~e povolil zmnu výmry vlastní honitby ereák a ur il zmnu hranice této honitby, kdy~ (i) ur il celkovou výmru odejmutých honebních pozemko z vlastní honitby ereák a (ii) stanovil slovní popis zmny hranice vlastní honitby ereák.<br/>3. Dále prvostupHový orgán v ásti B. prvostupHového rozhodnutí rozhodl tak, ~e nepovolil vyrovnání hranic honiteb podle § 31 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti, o kterou po~ádala spole nost Lesy eské republiky, s. p., jako dr~itel vlastní honitby ereák. }alobci ve své ~alob výslovn uvedli, ~e svou ~alobou nebrojí proti této ásti prvostupHového rozhodnutí, proti které ani nesmYovalo odvolání a nebylo tak ani pYedmtem pYezkumu ze strany ~alovaného, jako odvolacího orgánu. Soud se tudí~ ástí B. prvostupHového rozhodnutí v rámci posouzení pYedmtné vci nezabýval.<br/>4. Soud pro úplnost uvádí, ~e prvostupHový orgán ve vztahu k prvostupHovému rozhodnutí vydal opravné usnesení ze dne 21. 7. 2021, . j. 613/O}P/19-110, kterým opravil výrok prvostupHového rozhodnutí v ásti A tak, ~e uvedl správné ozna ení pozemku p. . Xb v k. ú. X. <br/>II.<br/>}aloba<br/>5. }alobci v úvodu své ~aloby uvedli, ~e ~alobce a) je ~adatelem o zmnu hranic honiteb a ~alobce b) je u~ivatelem obou pYedmtných honiteb a ~e ve svých odvoláních proti prvostupHovému rozhodnutí uvedli dovody, pro  je vymezení hranic honiteb Kojaovice a ereák obsa~ené v prvostupHovém rozhodnutí v rozporu s právními pYedpisy, pYesto ~alovaný jejich odvolání zamítl.<br/>6. }alobci pYedn namítali nepYezkoumatelnost popisu zmny hranice obou honiteb uvedeného v prvostupHovém rozhodnutí, neboe opakovan odkazuje na  stávající hranice , které vaak nejsou v prvostupHovém rozhodnutí popsány. }alobci nesouhlasili s názorem ~alovaného, ~e absence popisu celé hranice obou honiteb po provedených zmnách by mohla zposobit nepYezkoumatelnost pouze tehdy, pokud by prvostupHové rozhodnutí neobsahovalo pYílohy . 3 a 5, v nich~ je obsa~en mapový zákres vedení hranic obou honiteb po provedené zmn. }alobci namítali, ~e mezi slovním popisem hranice honitby a jejím mapovým zákresem zcela zjevn existuje kvalitativní rozdíl. Odkaz na pYílohu rozhodnutí by mohl být akceptovatelný v pYípad, ~e by pYílohou prvostupHového rozhodnutí byly pYedcházející správní rozhodnutí vymezující povodní hranice honiteb. Ovaem zvolené Yeaení je zásahem do právní jistoty ~alobco i ostatních ú astníko, neboe ti nemohou z prvostupHového rozhodnutí zjistit, kudy vedou hranice obou obor. Navíc vada nepYezkoumatelnosti spo ívá i v tom, ~e fakticky ve výroku rozhodnutí nejsou odkazovaná pYedcházející správní rozhodnutí ozna ena.<br/>7. }alobci dále namítali, ~e se ~alovaný dostate n nevypoYádal s jejich odvolacími námitkami o rozporu zmnných hranic honiteb Kojaovice a ereák s § 17 odst. 4 zákona o myslivosti. Dle ~alobco napadené rozhodnutí v tomto ohledu nesplHuje po~adavky kladené zejména § 68 odst. 3 správního Yádu, pYi em~ ~alobci odkázali na závry z rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 7. 2009, . j. 9 As 71/2008-109. }alovaný v napadeném rozhodnutí chybn dovozuje, ~e hlavní námitka ~alobce a) smYovala ke vzniku hranice na rozhraní zemdlských a lesních pozemko, kterou upravuje § 17 odst. 6 zákona o myslivosti. Podle ~alobco má být z jejich odvolání zYejmé, ~e ~alobci namítali pYedevaím rozpor s § 17 odst. 4 zákona o myslivosti, kdy~ poukazovali na to, ~e nov vymezená hranice je asto vedena tak, ~e se nekryje s pYírodními a v terénu zYetelnými hranicemi. }alobci v odvoláních upozorHovali na konkrétní úseky hranice honiteb, které jsou dle jejich názoru vedeny zcela nevhodn, ovaem ~alovaný se s tmito námitkami nevypoYádal.<br/>8. Následn ~alobci vypo etli nkolik úseko hranic honiteb, které mají být rozporné se zásadami stanovenými zákonem o myslivosti. Nejprve namítali úsek hranice popsaný v bodu II. odvolání ~alobce a), a to ~e hranice mezi honitbami je vedena prostYedkem louky. }alobci pova~ují takovéto vedení hranice za nevhodné. Dle ~alobco ~alovaný blí~e nerozvedl, pro  s ~alobci nesouhlasil, co~ iní napadené rozhodnutí nepYezkoumatelným. Dále ~alobci upozornili na úsek hranice popsaný v bodu III. odvolání ~alobce a), kde hranice opt není v terénu seznatelná, neboe vede pro hran lesního pozemku, pYi em~ na sousedících pozemcích je rovn~ trvale vzrostlý porost. }alobci ve správním Yízení navrhovali vést hranici po lesních cestách, ovaem s tím prvostupHový orgán nesouhlasil z dovodu vytvoYení úzkého hrdla o aíYi necelých 100 metro a dále pruhu honitby s aíYkou v nkterých místech mén ne~ 200 metro, s ím~ ~alovaný souhlasil, ovaem ~alobci nesouhlasí a s tímto názorem polemizují stejn jako v odvolání. Zú~ení honitby na mén ne~ 200 metro zákon o myslivosti výslovn nezakazuje a napY. honitba ereák také má nkolik výb~ko, které se takto zu~ují, a výkon práva myslivosti v nich omezen není. Dle odhadu ~alobco pYedstavuje tento úsek asi 40 % z celkové délky zmnné hranice, nejedná se tedy o rezignaci na zásady vedení hranice honiteb ve smyslu zákona o myslivosti pouze na omezeném úseku, nýbr~ v podstatné ásti nov stanovené hranice. Podle názoru ~alobco bude na nov ur eném úseku v terénu neznatelnou hranicí mezi honitbami výkon práva myslivosti jeat náro njaí i spíae nemo~ný. Kone n pak v úseku hranice popsaném v bodu IV. odvolání ~alobce a) ~alobci ozna ili popis hranice za zmate ný, neboe pYedmtná vodní plocha tyto pozemky nepokrývá kompletn a na okrajích tchto pozemko je vzrostlý porost. Podle ~alobco by v tomto pYípad bylo vhodné hranici blí~e specifikovat, k jaké honitb patYí ásti pozemko p. p. . Xc k. ú. X a p. p. . Xd k. ú. X, které nejsou zatopeny. Hranice vodní plochy je v zásad stálá a nemní se v závislosti na klimatických podmínkách.<br/>9. Dle ~alobco z jejich popisu úseko, kde je hranice honiteb vedena zcela nevhodn, vyplývá, ~e správní orgány nepostupovaly ve správním Yízení v souladu s § 3 správního Yádu a dostate n nezjistily skutkový stav, kdy~ bylo vhodné provést ohledání na míst dle § 54 správního Yádu.<br/>10. }alobci rovn~ upozornili na to, ~e správní orgány se ve svých rozhodnutích nevypoYádaly s § 31 odst. 4 zákona o myslivosti stanovujícím, ~e k ~ádosti vlastníka honebních pozemko provede správní orgán zmnu honitby v~dy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v nm~ vlastník o úpravu po~ádal. V dané vci bylo Yízení zahájeno na základ ~ádostí z ledna roku 2019, tudí~ zmna hranic honiteb mla být provedena k 31. 12. 2020. Pro neúmrnou délku Yízení vaak k tomuto datu vobec nebylo vydáno pravomocné rozhodnutí a ~alobci by o ekávali, ~e v odovodnní prvostupHového rozhodnutí bude správním orgánem vysvtleno, pro  zmnu provádí k jinému datu, ne~ které stanovuje zákon. Ani ~alovaný se v napadeném rozhodnutí k této skute nosti nijak nevyjádYil. I proto nebyl naplnn po~adavek na Yádné odovodnní správního rozhodnutí.<br/>11. Závrem své ~aloby ~alobci navrhli, aby soud napadené rozhodnutí zruail a ~alovanému ulo~il povinnost uhradit ~alobcom náhradu náklado Yízení.<br/>III.<br/>VyjádYení ~alovaného k ~alob<br/>12. }alovaný podal k ~alob vyjádYení ze dne 1. 2. 2022 (doru ené soudu dne 2. 2. 2022), v nm~ ozna il ~alobní námitky za neopodstatnné, a proto navrhl pYedmtnou ~alobu zamítnout.<br/>13. }alovaný nejprve nesouhlasil s námitkou ~alobco o nepYezkoumatelnosti prvostupHového rozhodnutí spo ívající v popisu hranice zmny honiteb s odkazem na  stávající hranice . Dle ~alovaného by nepYezkoumatelný výrok v ásti popisu hranice nastal v pYípad, ~e by rozhodnutí neobsahovalo pYílohu . 3 a . 5, která obsahuje mapový zákres vedení hranic obou honiteb po provedené zmn. Navíc prvostupHový orgán v rozhodnutí citoval povodní rozhodnutí, kterými byly pYedmtné honitby uznány a kde jsou hranice slovn popsány. }alovaný rovn~ poukázal na to, ~e rozhodnutí o uznání honiteb, v etn pYípadných rozhodnutí o zmnách, jsou v~dy sou ástí výbrových Yízení na pronájem honiteb. Mapové zákresy vyhotovované orgány státní správy myslivosti jsou rovn~ pYístupné online na webové stránce Ministerstva zemdlství. }alovaný dále odkázal na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 2. 2019, . j. 8 Afs 267/2017-38 a usnesení rozaíYeného senátu tého~ soudu ze dne 19. 2. 2008, . j. 7 Afs 212/2006-74, dle kterých zruaení rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost je vyhrazeno tm nejzáva~njaím vadám rozhodnutí, kdy pro absenci dovodo i pro nesrozumitelnost skute n nelze rozhodnutí meritorn pYezkoumat. S odkazem na dalaí judikaturu Nejvyaaího správního soudu i Ústavního soudu ~alovaný namítal, ~e nepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo má místo zejména tehdy, opomene-li správní orgán i soud na námitku ú astníka zcela (tedy i implicitn) reagovat. Správní orgány a soudy nemají povinnost vypoYádat se s ka~dou díl í námitkou, pokud proti tvrzení ú astníka Yízení postaví právní názor, v jeho~ konkurenci námitky jako celek neobstojí; takový postup shledal ústavn konformním i Ústavní soud. Dle ~alovaného se v posuzovaném pYípad správní orgány vaemi námitkami ~alobco Yádn zabývaly.<br/>14. K námitce o nedostate ném vypoYádání argumentace o nezYetelných hranicích nov vymezených honiteb ereák a Kojaovice a nesprávné interpretaci námitek ~alobco stran poruaení § 17 odst. 4 zákona o myslivosti, ~alovaný pYedn odkázal na str. 8 prvostupHového rozhodnutí a tam odkazovanou judikaturu, dle které je nutné pYi zmnách honiteb dodr~et obecné zásady tvorby honiteb uvedené v § 17 zákona o myslivosti. Správní orgány se ve svých rozhodnutích podrobn zabývaly jednotlivými námitkami odvolatelo o tvrzeném nevhodném vedení hranice honitby a jednozna n dosply k názoru, ~e ~alobci navrhovaná zmna honiteb po lesních cestách by znamenala nutnost zásadních zásaho do sousední honitby ereák a zábor dalaích pozemko vlastníko, kteYí o zmnu ne~ádali. Dovody, které vedly prvostupHový orgán k odmítnutí ~alobci navr~ené hranice, jsou obsa~eny v odovodnní prvostupHového rozhodnutí, a to v etn zásad Yádného mysliveckého hospodaYení, a ~alovaný se s tímto odovodnním ztoto~nil. Ohledn jednotlivých námitek ~alobco ke konkrétním ástem honiteb ~alovaný odkázal na odovodnní napadeného rozhodnutí.<br/>15. K námitce o nedostate ném zjiatní skute ného stavu vci dle § 3 správního Yádu ~alovaný konstatoval, ~e ~alobci ani u~ivatelé honiteb v probhu prvostupHového Yízení nenamítali nevhodnost hranice nov stanovené z dovodu nezYetelnosti hranice, pouze nesouhlasili s vedením hranice z dovodo neza lenní nkterých pozemko ve vlastnictví navrhovatelo zmny honiteb. V Yízení nenastal rozpor mezi ~alobci a protinávrhem spole nosti Lesy eské republiky s. p. z dovodu nezYetelnosti hranic, a proto ~alovaný pova~oval konání ohledání na míst jako procesn nadbyte né, kdy~ navíc v probhu Yízení bylo konáno nkolik ústních jednání k odstranní mo~ných rozporo. V probhu prvostupHového Yízení nikdo z ú astníko Yízení ohledání na míst nepo~adoval. PrvostupHový orgán skutkovou podstatu dostate n podlo~il podkladovými materiály (napY. výpisy z katastru nemovitostí, ortofotomapy, zákresy atd.). <br/>16. Kone n k námitce ~alobco, ~e se správní orgány nezabývaly datem zmny honiteb z hlediska § 31 odst. 4 zákona o myslivosti, ~alovaný konstatoval, ~e prvostupHový orgán datum nabytí právní moci [zjevn myaleno datum zmny honitby  poznámka soudu] uvedl ve výroku rozhodnutí. Z probhu Yízení je dle ~alovaného zYejmé, ~e prvostupHové rozhodnutí bylo vypraveno a~ dne 2. 7. 2021, tudí~ nebylo mo~né zmnu honiteb realizovat k 31. 12. 2020, ale a~ k datu nabytí právní moci napadeného rozhodnutí. Délku správního Yízení ~alovaný kritizoval v obou rozhodnutích o odvolání. }alobci v probhu Yízení nevyu~ili mo~ností obrany proti ne innosti prvostupHového orgánu. <br/>IV.<br/>Replika ~alobco<br/>17. }alobci k vyjádYení ~alovaného k ~alob podali repliku ze dne 17. 2. 2022. V té nejprve setrvali na svém tvrzení, ~e prvostupHové rozhodnutí je nepYezkoumatelné z dovodu nevymezení  stávajících hranic honiteb ve výroku rozhodnutí, tudí~ nemlo být napadeným rozhodnutím ~alovaného potvrzeno. Slovní popis hranic honiteb pova~ují ~alobci za zásadní. }alobcom je známo, ~e rozhodnutím Magistrátu msta Karlovy Vary, odboru ~ivotního prostYedí ze dne 12. 6. 2015 doalo ke zmn honitby ereák, ovaem toto rozhodnutí, které nepochybn vymezuje  stávající hranice honitby ereák, je v prvostupHovém rozhodnutí zcela opomenuto. }alobci mají za to, ~e z prvostupHového rozhodnutí není zYejmé, jaký skutkový stav vzal správní orgán v otázce  stávajících hranic honiteb za rozhodný. Argument, ~e rozhodnutí o uznání honiteb, v etn pYípadných rozhodnutí o zmnách, mají být v~dy sou ástí výbrového Yízení na pronájem honitby, by mohl mít relevanci vo i tYetím osobám, nikoli vaak vo i adresátom prvostupHového i napadeného rozhodnutí. Navíc povinnost konat výbrové Yízení by se vztahovala pouze na honitbu ereák. Argumentaci o zveYejHování mapových zákreso na webu Ministerstva zemdlství ~alobci pova~ují za rozpornou, neboe údaje na webových stránkách jsou pouze informativní a nemusejí odrá~et skute ný stav. Ostatn výmry honiteb ereák a Kojaovice zveYejnné na citované webové stránce neodpovídají výmrám dle prvostupHového rozhodnutí.<br/>18. }alobci rovn~ setrvali na závru, ~e se ~alovaný v napadaném rozhodnutí Yádn nevypoYádal s jejich námitkami proti prvostupHovému rozhodnutí. Odkazy ~alovaného na judikaturu jsou podle ~alobco nepYiléhavé. Nadále mají za nedostate n vypoYádanou námitku o rezignaci prvostupHového orgánu na vedení hranic honiteb tak, aby se kryly s hranicemi pYírodními v terénu zYetelnými ve smyslu § 17 odst. 4 zákona o myslivosti. }alobci nesouhlasili s tvrzením ~alovaného, ~e jimi navrhované vedení hranice honitby Kojaovice po lesních cestách by znamenalo nutnost zásahu do sousední honitby ereák a zábor pozemko dalaích vlastníko, kteYí o zmnu ne~ádali, pYi em~ odkázali na str. 11 prvostupHového rozhodnutí. Podle ~alobco skute nost, ~e nikdo z ú astníko místní ohledání nenavrhoval, není dovodem pro to, aby ho nenaYídil sám správní orgán z moci úYední. Místní aetYení mohlo probhnout pouze v místech, kde je rozpor mezi tím, kudy zamýalí vést hranici správní orgán a kudy ú astníci. }alobci mohli námitky proti nezYetelnému vedení hranice podrobn formulovat a~ v rámci odvolání. Zjiaeování skutkového stavu probíhalo komplikovan. Kone n ~alobci setrvali i na tom, ~e se správní orgány mly v rámci svých rozhodnutí vypoYádat s § 31 odst. 4 zákona o myslivosti. Pokud rozhodnutí nabývá právní moci k jinému datu, ne~ které kogentn stanoví právní pYedpis, pova~ovali by ~alobci za vhodné, aby tento rozpor byl správním orgánem Yádn odovodnn. <br/>V.<br/>Osoba zú astnná na Yízení<br/>19. Soud u inil dne 21. 2. 2022 výzvu potenciálním osobám zú astnným na Yízení ve smyslu § 34 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ), a to adresn vaem ú astníkom správního Yízení uvedeným v napadeném rozhodnutí. Ve stanovené lhot soudu písemn oznámila svoj zájem ú astnit se pYedmtného Yízení pouze v rubrice tohoto rozsudku ozna ená osoba zú astnná na Yízení. }alobci ~ádné osoby zú astnné na Yízení neozna ili a ze správního spisu pak ~ádná dalaí potenciální osoba zú astnná na Yízení nevyplynula. <br/>20. Osoba zú astnná na Yízení se ve vci samé písemn nevyjádYila.<br/>VI.<br/>Probh Yízení<br/>21. Soud se zabýval otázkou v asnosti pYedmtné ~aloby smYující proti napadenému rozhodnutí, tedy zda ~aloba byla podána v zákonné lhot dvou msíco od oznámení doru ením písemného vyhotovení napadeného rozhodnutí (srov. § 72 odst. 1 s. Y. s.). }alobci v ~alob shodn tvrdili, ~e jim napadené rozhodnutí bylo doru eno dne 21. 10. 2021. }alovaný se k takto tvrzenému datu doru ení napadeného rozhodnutí nevyjádYil. <br/>22. Soud ve vztahu k ~alobci a) ze správního spisu zjistil, ~e ~alobci a) bylo doru ováno poatou na adresu jeho trvalého pobytu, na kterou bylo ~alobci a) doru ováno v probhu celého správního Yízení. Z doru enky pYipojené k napadenému rozhodnutí vyplývá, ~e ~alobce nebyl dne 6. 10. 2021, kdy byl u inn pokus o doru ení, zasti~en, a proto zásilka byla dne 6. 10. 2021 ulo~ena a pYipravena pro ~alobce a) k vyzvednutí. Z doru enky ovaem nevyplývá, ~e by doru ovatelka zanechala v míst doru ení výzvu k vyzvednutí ulo~ené zásilky spole n s pou ením o dosledcích nevyzvednutí zásilky. Naopak z doru enky vyplývá, ~e zásilka byla marn ulo~ena u doru ovací poaty po dobu 10 dní a následn byla ~alobci a) vlo~ena do schránky dne 20. 10. 2021. V souladu s ustálenou judikaturou správních soudo je jednou z podmínek pro fikci doru ení dle § 24 odst. 1 správního Yádu prokázání skute nosti, ~e doru ovatel zanechal v míst doru ování zásilky (ve schránce nebo na vhodném míst) výzvu k vyzvednutí písemnosti s pou ením, kde a kdy si jí mo~e adresát vyzvednout, v etn pou ení o následcích jejího nevyzvednutí (srov. napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, . j. 5 As 26/2009  67 a ze dne 6. 2. 2014, . j. 1 As 106/2013  44). Jak ji~ bylo uvedeno výae, z pYedmtné doru enky ani z jiné listiny zalo~ené ve správním spisu nevyplývá, ~e by potYebná výzva byla pro ~alobce a) pYi neúspaném pokusu o doru ení napadeného rozhodnutí zanechána v míst doru ování, kdy~ navíc ani ~alovaný fikci doru ení napadeného rozhodnutí ~alobci a) netvrdil, resp. ~alobcem a) tvrzený údaj o doru ení nezpochybnil. Soud tudí~ nemohl vycházet z fikce doru ení napadeného rozhodnutí ~alobci a), dle které by k doru ení napadeného rozhodnutí doalo ji~ 18. 10. 2021 (jako nejbli~aí pracovní den po sobot 16. 10. 2021, kdy uplynula 10denní úlo~ní lhota). Naopak soud vyael z údaje na doru ence, ~e napadené rozhodnutí bylo ~alobci a) vhozeno do schránky dne 20. 10. 2021, tudí~ nejdYíve tento den se ~alobce a) mohl seznámit s jemu doru ovaným napadeným rozhodnutím. Z práv uvedených dovodo soud dospl na základ skute ností zjiatných ze správního spisu k závru, ~e napadené rozhodnutí bylo ~alobci a) oznámeno doru ením (tj. vhozením do schránky) dne 20. 10. 2021, co~ je sice dYívjaí datum ne~ tvrdil ~alobce a), ovaem i pYi tomto scénáYi byla zachována zákonná lhota pro podání pYedmtné ~aloby (~aloba byla podána dne 20. 12. 2021, tedy poslední den lhoty), a tudí~ soud pova~oval za nadbyte né vyzývat ~alobce a) za ú elem odstranní rozporu v jeho tvrzení o datu doru ení napadeného rozhodnutí (tj. 21. 10. 2021) a datem doru ení napadeného rozhodnutí plynoucím ze správního spisu (tj. 20. 10. 2021). V pYípad ~aloby podané ~alobcem a) tak byla zákonná lhota dvou msíco zachována a soud hodnotil ~alobu podanou tímto ~alobcem jako v asnou. <br/>23. Ovaem jiná situace nastala u ~alobce b), kterému, jako právnické osob, bylo napadené rozhodnutí doru ováno do datové schránky. Jeliko~ napadené rozhodnutí bylo datováno dne 4. 10. 2021 a vypravováno dne 5. 10. 2021, soudu vznikla pochybnost o správnosti ~alobcem b) tvrzeného data doru ení napadeného rozhodnutí, kterým mlo být datum 21. 10. 2021. Správní spis ovaem neobsahoval potvrzení o doru ení napadeného rozhodnutí do datové schránky ~alobce b), a proto se soud obrátil na ~alovaného, aby v tomto smru správní spis doplnil. }alovaný k výzv soudu sdlil, ~e k doru ení ~alobci b) doalo dne 6. 10. 2021, co~ dolo~il pYísluanou doru enkou datové zprávy potvrzující uvedenou skute nost. Soud v návaznosti na toto zjiatní vydal usnesení ze dne 1. 3. 2023, . j. 57 A 147/2021  76, kterým vyzval ~alobce b) ke sdlení, kdy a jakým zposobem mu bylo skute n doru ené napadené rozhodnutí, a to ve svtle soudem zjiatných skute ností, s nimi~ soud ~alobce b) seznámil a sou asn jej pou il o mo~ných dosledcích opo~dného podání ~aloby. }alobce b) v reakci na uvedené usnesení soudu sdlil podáním ze dne 3. 3. 2023, ~e v ~alob chybn ozna il datum doru ení napadeného rozhodnutí ~alobci b), pYi em~ potvrdil, ~e mu napadené rozhodnutí ve skute nosti bylo doru eno prostYednictvím datové schránky, jak vyplývá ze správního spisu. Sou asn pak ~alobce b) navrhl, aby soud v Yízení pokra oval pouze s ~alobcem a). Soud tento návrh vyhodnotil podle obsahu jako zptvzetí ~aloby ~alobcem b), tudí~ postupoval analogicky ve smyslu § 47 písm. a), vta druhá za stYedníkem, s. Y. s., dle kterého v pYípad spole ného návrhu více osob, pYedseda senátu vezme toliko zptvzetí návrhu jedním z navrhovatelo usnesením na vdomí (viz výrok I. tohoto rozsudku). Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o vrácení ásti soudního poplatku zaplaceného ~alobcem b), kdy~ postupoval analogicky podle § 10 odst. 3 zákona . 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o soudních poplatcích ). Zákon o soudních poplatcích toti~ vychází z koncepce, ~e poplatník má zaplatit soudní poplatek v plné výai tehdy, kdy~ je o jeho návrhu rozhodnuto po jednání, pYípadn je o jeho návrhu rozhodnuto vcn (srov. § 10 odst. 3 a 5 zákona o soudních poplatcích). O ~alob ~alobce b) v dané vci vcn rozhodnuto nebude. V hypotetické situaci, pokud by ~aloba byla vylou ena k samostatnému projednání nebo by ~aloby byly podány individuáln jednotlivými ~alobci, pak by se ~alobci b) v pYípad zptvzetí ~aloby soudní poplatek také vracel, neboe by se Yízení ohledn ~aloby podané ~alobcem b) zastavovalo. V situaci, kdy ~alobce b) podal ~alobu spole n s ~alobcem a) a bylo tak zahájeno namísto dvou Yízení jedno Yízení, by ~alobce b) neml být v horaím postavení, ne~ kdyby ~alobu podal sám nebo by doalo k jejímu vylou ení, následnému zptvzetí a zastavení Yízení soudem. <br/>24. Nadále se tedy soud zabýval ~alobou ji~ pouze ve vztahu k ~alobci a). Soud pYitom konstatuje, ~e ~aloba byla podána osobou k tomu oprávnnou (~alobce a) byl ú astníkem správního Yízení a jedním z adresáto napadeného rozhodnutí, pYi em~ tvrdil, ~e napadeným rozhodnutím byl zkrácen na svých právech) proti ~alovanému, který je pasivn legitimován (jako odvolací orgán, který vydal napadené rozhodnutí), po vy erpání Yádných opravných prostYedko (proti napadenému rozhodnutí nebylo odvolání pYípustné) a obsahuje vaechny po~adované formální nále~itosti. Soud proto mohl pYistoupit k vcnému pYezkoumání ~aloby. <br/>25. O podané ~alob soud rozhodoval bez naYízení jednání ve smyslu § 51 odst. 1 s. Y. s., neboe s tím ~alovaný vyslovil souhlas (viz vyjádYení ~alovaného ze dne 12. 1. 2022, . l. 20) a ~alobce a) ve stanovené lhot soudu nesdlil svoj nesouhlas s projednáním a rozhodnutím vci bez naYízení jednání.<br/>VII.<br/>Posouzení vci soudem<br/>26. V souladu s § 75 odst. 1 a 2 s. Y. s. soud vycházel pYi pYezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí pYezkoumal v mezích ~alobních bodo uplatnných v ~alob. Soud pYezkoumal napadené rozhodnutí i z pohledu vad, k nim~ je povinen pYihlédnout z úYední povinnosti (srov. § 76 s. Y. s.), pYi em~ ~ádné takové vady neshledal.<br/>27. Po pYezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu pYedlo~eného správního spisu soud dospl k závru, ~e ~aloba není dovodná. <br/>28. Vzhledem k tomu, ~e správní spis poskytoval dostate ný podklad pro posouzení ~alobních námitek a pro rozhodnutí v pYedmtné vci, soud neprovádl ~ádné dokazování. Ostatn ú astníci Yízení neu inili ~ádné dokazní návrhy jdoucí nad rámec správního spisu. <br/>29. Základní skutkový stav a probh Yízení byl shrnut v napadeném rozhodnutí, pYi em~ ~alobce a) ve své ~alob proti tomuto shrnutí nic nenamítal. Soud proto rekapituluje probh správního Yízení pouze ve stru nosti, pYi em~ uvádí pouze ty skute nosti, které se týkají ásti A. výroku prvostupHového rozhodnutí, o které bylo rozhodováno napadeným rozhodnutím, jeho~ pYezkumu se ~alobce a) domáhal svou ~alobou. V podrobnostech pak soud odkazuje na odovodnní napadeného rozhodnutí. <br/>30. PrvostupHovému orgánu byly dne 24. 1. 2019 doru eny mimo jiné návrhy (i) spole nosti Statek Chyae, s. r. o., (ii) V. Ch. a (iii) ~alobce a), jako~to vlastníko pYísluaných pozemko (dále spole n té~ jen  navrhovatelé ), o zmnu vlastní honitby ereák a spole enstevní honitby Kojaovice podle § 34 odst. 1 zákona o myslivosti, a to vyjmutím pYísluaných pozemko z honitby ereák a za lenní do honitby Kojaovice. PrvostupHový orgán o vaech návrzích vedl jedno spole né správní Yízení, v nm~ vydal dne 19. 2. 2019 oznámení o zahájení správního Yízení. <br/>31. PrvostupHový orgán v probhu správního Yízení zjiaeoval skute ný stav vci relevantní z hlediska zmny honitby dle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti, a to zmnu vlastnictví k honebním pozemkom navrhovatelo nacházejících se v honitb ereák. PrvostupHový orgán v pYedmtné vci naYídil tYi ústní jednání (konaná ve dnech 25. 3. 2019, 3. 6. 2019 a 16. 9. 2019), bhem nich~ ú astníci správního Yízení Yeaili otázku pYípadné shody na mo~ném probhu hranice mezi honitbami ereák a Kojaovice, nicmén nakonec ke shod nedoalo. PYed vydáním prvostupHového rozhodnutí byli vaichni ú astníci správního Yízení opakovan seznámeni s mo~ností vyjádYit se k podkladom rozhodnutí pYed jeho vydáním podle § 36 odst. 3 správního Yádu, co~ nkteYí z nich opakovan vyu~ili. <br/>32. Dne 16. 6. 2020 prvostupHový orgán vydal v pYedmtném správním Yízení rozhodnutí . j. 613/O}P/19-64, které bylo následn ~alovaným v odvolacím Yízení zruaeno rozhodnutím ze dne 8. 9. 2020, . j. KK/3935/ZZ/20-3, z dovodu záva~ných procesních vad, jich~ se prvostupHový orgán dopustil, a vc byla vrácena prvostupHovému orgánu k dalaímu Yízení. PrvostupHový orgán posléze odstranil jemu vytýkaná procesní pochybení, kdy~ zejména (i) vydal usnesení o zastavení ásti Yízení ve vztahu ke zptvzatým ~ádostem, (ii) vyzval ty ú astníky Yízení, kteYí podali odvolání proti povodnímu prvostupHovému rozhodnutí, k upYesnní jejich námitek a ~ádostí, a (iii) rozaíYil okruh ú astníko Yízení o vlastníky jiných honebních pozemko, ne~ navrhovatelo, jich~ se navrhovaná zmna honitby ereák dotýkala. Dne 17. 5. 2021 prvostupHový orgán zaslal ú astníkom správního Yízení oznámení o mo~nosti seznámit se s podklady rozhodnutí a k uplatnní návrho k podkladom pro rozhodnutí, na které ~alobce a) nijak nereagoval.<br/>33. Dne 1. 7. 2021 prvostupHový orgán vydal pYedmtné prvostupHové rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o pYedmtných návrzích tak, jak ji~ bylo uvedeno v l. I. tohoto rozsudku. PrvostupHové rozhodnutí následn napadli odvoláním ~alobce a) a ~alobce b). }alovaný následn napadeným rozhodnutím odvolání ~alobco a) a b) zamítl a prvostupHové rozhodnutí potvrdil. <br/>34. }alovaný v napadeném rozhodnutí shrnul probh správního Yízení a konstatoval relevantní právní úpravu týkající se zmn honitby, jak vyplývá z § 31 zákona o myslivosti. Poté ~alovaný uvedl odvolací námitky ~alobce a), pYi em~ je zrekapituloval tak, ~e ~alobce a) ozna il napadené rozhodnutí za zmate né a nepYezkoumatelné z dovodu, ~e prvostupHový orgán v ásti výroku A.1. nedostate n popisuje probh vedení hranice honitby Kojaovice, a dále ~e podle ~alobce a) navr~ená hranice spole enstevní honitby není v souladu s § 17 odst. 4 zákona o myslivosti. Dále ~alovaný jednotlivé odvolací námitky ~alobce a) podrobn vypoYádal. Zejména pYitom poukázal na to, ~e hlavní námitka ~alobce a) smYuje ke vzniku hranice na rozhraní zemdlských a lesních pozemko, co~ ~alobce a) pova~uje za rozporné se zákonem o myslivosti. S tímto názorem ~alovaný nesouhlasil. Odkázal pYitom na § 17 odst. 6 zákona o myslivosti, ze kterého podle ~alovaného vyplývá, ~e správní orgán by takovému typu ml bránit, nikoliv ho zakázat. Dle ~alovaného je vaeobecn známo, ~e hranice honiteb v eské republice s takovým typem hranic existují a do budoucna nebude v silách správních orgáno takový typ hranic zcela vylou it. Je jen na správním orgánu, jak se v pYípad povolení takového typu hranice s tímto vypoYádá v odovodnní svého rozhodnutí. Vedení hranice se prvostupHový orgán velmi podrobn vnoval na str. 10 a~ 13 prvostupHového rozhodnutí, kdy precizoval dovody pro své rozhodnutí, definoval mo~né varianty zva~ovaného vedení hranic mezi honitbami v návaznosti na pYípadný stYet mezi navrhovateli a zachováním honitby ereák. V rámci problematiky vedení hranic ~alovaný poukázal na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 7. 2017, . j. 57 A 40/2016  112, v nm~ krajský soud vyslovil názor, ~e pokud v dosledku vytvoYení honitby vyrovnáním dochází k vytvoYení áste n nevhodné hranice, je nutné trvat na dostate ném a jasném odovodnní, v jakém smru pYedstavuje nov vedená hranice lepaí Yeaení, v etn vypoYádání se s alternativami. PrvostupHový orgán ohledn stanovení áste n nevhodné hranice honitby argumentoval v tom smru, ~e vedení hranice po rozhraní pole  les nemo~e pYedstavovat kategorickou pYeká~ku mo~nosti vzniku honitby za situace, v ní~ nalezení jiné vhodnjaí hranice není mo~né. S tím ~alovaný souhlasil, kdy~ mapový podklad, který je sou ástí spisu, jednozna n prokazuje, ~e vedení hranice honitby jinak, ne~ po rozhraní pole  les, by v konkrétním pYípad mo~né nebylo, neboe by znamenalo nutnost zásadních zásaho do sousední honitby ereák a zábor dalaích pozemko vlastníko, kteYí o zmnu ne~ádali (napY. spole nost L R, nebo msto }lutice). }alovaný upozornil na smysl práva myslivosti ve smyslu § 2 písm. h) zákona o myslivosti a rovn~ odkázal na nález Ústavního soudu ve vci sp. zn. Pl. ÚS 34/03 a na rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 2. 2020, . j. 8 As 245/2017  46 a ze dne 9. 3. 2011, . j. 1 As 73/2010-190. }alovaný v napadeném rozhodnutí rovn~ vypoYádal námitky ~alobce b), nicmén tmi se soud ji~ s ohledem na výae vymezený pYedmt vcného pYezkumu napadeného rozhodnutí blí~e nezabývá. Závrem se pak ~alovaný v napadeném rozhodnutí vyjádYil i k délce pYedmtného správního Yízení. Podle ~alovaného, a koli je Yízení o honitbách slo~ité a asov náro né Yízení a zasluhovalo by delaí lhoty pro vydání rozhodnutí, bylo nutné respektovat obecné lhoty dle správního Yádu. Z tohoto pohledu se prvostupHový orgán jistých prodlev v Yízení dopustil, ovaem nedodr~ení správních lhot nezakládá nezákonnost rozhodnutí.<br/>35. }alobce a) v pYedmtné ~alob vo i napadenému rozhodnutí namítal (i) nepYezkoumatelnost z dovodu nejasného popisu zmny hranice obou honiteb a dále pro nedostate né vypoYádání odvolacích námitek, (ii) rozpor zmnných hranic honiteb s § 17 odst. 4 zákona o myslivosti, (iii) nedostate n zjiatný skutkový stav z dovodu neprovedení ohledání na míst dle § 54 správního Yádu a (iv) nevypoYádání se s § 31 odst. 4 zákona o myslivosti stanovujícím datum, k nmu~ se provádí zmna honitby iniciovaná vlastníkem honebních pozemko.<br/>36. Soud pYi posouzení dovodnosti ~aloby vyael zejména z následující relevantní právní úpravy.<br/>37. Podle § 31 odst. 1 zákona o myslivosti vy~adují-li to zásady Yádného mysliveckého hospodaYení, mo~e orgán státní správy myslivosti povolit zmnu honitby vyrovnáváním hranic nebo výmnou honebních pozemko (dále jen  zmna honitby ). PYi zmn honitby se nepYihlí~í k územním hranicím obcí, okreso nebo krajo a výmry smHovaných pozemko nemusí být stejné. <br/>38. Podle § 31 odst. 2 zákona o myslivosti návrh na zmnu honitby podávají dr~itelé dot ených honiteb spole n, a to orgánu státní správy myslivosti, do jeho~ územního obvodu zasahují dot ené honební pozemky nejvtaí ástí. Nedohodnou-li se vlastníci dot ených honiteb na pYedlo~ení spole ného návrhu na zmnu honitby, mo~e návrh podat kterýkoliv z nich. Jde-li o spole enstevní honitbu, podá návrh honební spole enstvo.<br/>39. Podle § 31 odst. 3 zákona o myslivosti zmnu honitby podle odstavco 1 a 2 orgán státní správy myslivosti nepovolí, pokud by vedla ke zmn celkové výmry alespoH jedné z dot ených honiteb o více ne~ 10 %. V dosledku zmny honitby mo~e klesnout její výmra i pod tímto zákonem stanovenou minimální výmru. Rozhodnutím o zmn honitby nezaniká nájem honitby, je-li sjednán.<br/>40. Podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti zmnu honitby vyplývající ze zmn vlastnictví honebních pozemko, o kterou po~ádá vlastník honebních pozemko, provede orgán státní správy myslivosti v~dy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v nm~ vlastník o úpravu po~ádal.<br/>41. Podle § 17 odst. 4 zákona o myslivosti pYi tvorb honiteb se nepYihlí~í k hranicím katastrálních území, územních obvodo obcí nebo krajo. Hranice honiteb se mají, pokud je to mo~né, krýt s hranicemi pYírodními v terénu zYetelnými (napYíklad vodote e, cesty, silnice).<br/>42. Podle § 17 odst. 5 zákona o myslivosti honební pozemky tvoYící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti vaak nelze za lenit do jedné honitby, pokud tvoYí pYeká~ku pohybu zvYe nebo jsou pro ni nebezpe ím, napYíklad dálnice, silnice dálni ního typu, pYehrady a letiat se zpevnnou plochou.<br/>43. Podle § 17 odst. 6 zákona o myslivosti pYi tvorb honiteb se musí pYihlí~et k jejich tvaru. Nelze vytvoYit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejairaím míst airokém jen 500 m, i kdy~ by dosahovala stanovené minimální výmry. Toto ustanovení se netýká okrajových ástí honitby (výb~ko). Stejn je nutno bránit vzniku hranice honitby, kterou by tvoYilo rozhraní zemdlských a lesních pozemko. Za tím ú elem se pYi tvorb honiteb provádí vyrovnání hranic honiteb výmnou honebních pozemko nebo jejich pYi lenním.<br/>44. Soud se nejprve zabýval námitkou nepYezkoumatelnosti napadeného, resp. prvostupHového rozhodnutí. Soud pYedn poukazuje na ustálenou judikaturu správních soudo, dle které zruaení správního rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost je vyhrazeno vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci dovodo ( i pro nesrozumitelnost) skute n nelze správní rozhodnutí meritorn pYezkoumat. Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 13. 7. 2022, . j. 7 As 342/2020  30 zdoraznil, ~e  [& ] nepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo musí být vykládána ve svém skute ném smyslu, tj. jako nemo~nost pYezkoumat ur ité rozhodnutí pro nemo~nost zjistit v nm jeho obsah nebo dovody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, . j. 7 Afs 212/2006 - 76, publikované pod . 1566/2008 Sb. NSS). Není pYípustné institut nepYezkoumatelnosti libovoln rozaiYovat a vztáhnout jej i na pYípady, kdy se správní orgán, resp. soud podstatou námitky ú astníka Yízení Yádn zabývá a vysvtlí, pro  nepova~uje argumentaci ú astníka za správnou, bye výslovn v odovodnní rozhodnutí nereaguje na vaechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se díl ího nedostatku odovodnní. Zruaení rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost je vyhrazeno tm nejzáva~njaím vadám rozhodnutí, kdy pro absenci dovodo i pro nesrozumitelnost skute n nelze rozhodnutí meritorn pYezkoumat. (srov. bod [10] cit. rozsudku).<br/>45. }alobce a) pYedn spatYoval nepYezkoumatelnost v tom, ~e ~alovaný aproboval prvostupHové rozhodnutí, a koli popis zmny hranice obou honiteb obsa~ený ve výroku prvostupHového rozhodnutí má být nepYezkoumatelný. }alobce a) namítal, ~e ve slovním popisu zmny hranice se opakovan odkazuje na  stávající hranici , a koli ta není v prvostupHovém rozhodnutí popsána, a dále ~e ~alobci nemohou z prvostupHového rozhodnutí zjistit, kudy hranice zmnných honiteb vedou. <br/>46. Soud nesouhlasí s ~alobcem a), ~e by vymezení zmnné hranice pYedmtných honiteb obsa~ené v prvostupHovém rozhodnutí bylo nepYezkoumatelné. Naopak, soud ve shod s ~alovaným má za to, ~e slovní popis zmnné hranice obsa~ený ve výroku A.1. prvostupHového rozhodnutí je tYeba íst spole n s pYílohami k tomuto rozhodnutí, které mimo jiné obsahují jak vý et pozemko nov pYi leHovaných do honitby Kojaovice (pYíloha . 1), tak i zákres probhu zmnné hranice provedený do mapy daného území (pYíloha . 3). NepYezkoumatelnost vymezení zmnné hranice honiteb pak podle názoru soudu nezposobuje ani pou~ití slovního spojení  od stávající hranice , neboe ta je jasn dána pYedchozími správními rozhodnutími ur ujícími dosavadní hranice pYedmtných honiteb, která jsou v prvostupHovém rozhodnutí uvedena (srov. str. 14 prvostupHového rozhodnutí). Ostatn ~alobce a) v probhu Yízení nenamítal, ~e by dosavadní stanovení hranic obou honiteb, o jejich zmnu po~ádal, bylo nejasné, ba naopak pYedkládal vlastní návrhy na vedení nové hranice honiteb, tudí~ nemohl mít pochyb o tom, kudy stávající hranice vede. Soud neshledal jako nezbytné ani to, aby pYílohou prvostupHového rozhodnutí byla pYedchozí správní rozhodnutí vymezující stávající hranici, jak namítal ~alobce a), neboe i bez nich lze z prvostupHového rozhodnutí dostate ným zposobem ur it, kudy zmnná hranice honiteb nov povede. V neposlední Yad, své tvrzení, ~e z prvostupHového rozhodnutí nelze zjistit, kudy hranice zmnných honiteb vedou, si vyvrací samotný ~alobce a) tím, ~e v odvolání i v ~alob s jednotlivými úseky zmnné hranice, které pova~uje za nevhodn stanovené, konkrétním zposobem polemizuje, ba dokonce je i v pYíloze svého odvolání detailn zmapoval. <br/>47. Soud rovn~ shledal napadené rozhodnutí pYezkoumatelným i z hlediska vypoYádání odvolacích námitek ~alovaným. V této souvislosti soud nejprve pYipomíná, ~e z hlediska soudního pYezkumu iní rozhodnutí správních orgáno obou stupHo jeden celek (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, . j. 5 Afs 16/2003  56, i rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 14. 10. 2021, . j. 7 As 447/2019  60, bod [22]). Z ustálené judikatury Nejvyaaího správního soudu (napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 14. 9. 2016, . j. 1 As 287/2015  51, bod [24]) dále vyplývá, ~e  pYezkoumatelné rozhodnutí je rozhodnutí srozumitelné, s dostatkem dovodo podporujících výrok rozhodnutí. NepYezkoumatelnost pro nedostatek dovodo je dána pYedevaím tehdy, opYel-li soud rozhodovací dovody o skute nosti v Yízení nezjiaeované, pYípadn zjiatné v rozporu se zákonem (viz napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/2003  75, publ. pod . 133/2004 Sb. NSS), nebo pokud zcela opomnl vypoYádat nkterou z námitek uplatnných v ~alob (viz napY. rozsudek ze dne 27. 6. 2007, . j. 3 As 4/2007  58, rozsudek ze dne 18. 10. 2005, . j. 1 Afs 135/2004  73, publ. pod . 787/2006 Sb. NSS, i rozsudek ze dne 8. 4. 2004, . j. 4 Azs 27/2004  74). A koliv byl tento právní názor vysloven ve vztahu k soudnímu rozhodnutí, lze jej vztáhnout i na rozhodnutí správních orgáno (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, . j. 1 Afs 92/2012  45, bod [22]). ZároveH je nutno zdoraznit, ~e nesouhlas ~alobce s výkladem u inným správními orgány nelze zamHovat s nepYezkoumatelností jejich rozhodnutí, která je objektivní pYeká~kou znemo~Hující soudu dané rozhodnutí pYezkoumat (pYimYen srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 9. 2019, . j. 10 As 102/2018  45, bod [15]).<br/>48. Jak se podává z odovodnní napadeného rozhodnutí, které ji~ soud zrekapituloval výae, ~alovaný v napadeném rozhodnutí nejen konstatoval jednotlivé odvolací námitky uplatnné obma ~alobci, ale té~ se k nim jak spole n, tak i jednotliv vyjádYil, jak je patrné zejména ze str. 7 a~ 11 napadeného rozhodnutí. }alovaný uvedl relevantní právní úpravu, pYi em~ se pYi stanovení zmnné hranice honiteb zabýval nejen souladností s § 17 odst. 6 zákona o myslivosti, ale té~ výkladem a aplikací § 17 odst. 4 zákona o myslivosti na posuzovaný pYípad, kdy~ se zejména ztoto~nil se zdovodnním prvostupHového orgánu obsa~eným na str. 10 a~ 13 prvostupHového rozhodnutí. Nelze proto souhlasit s námitkou ~alobce a), ~e by se ~alovaný v napadeném rozhodnutí nezabýval namítaným rozporem s § 17 odst. 4 zákona o myslivosti (otázkou správnosti výkladu a aplikace § 17 odst. 4 zákona o myslivosti ze strany správních orgáno se soud zabývá ní~e). <br/>49. Kone n soud neshledal jako dovod nepYezkoumatelnosti ani to, ~e se správní orgány ve svých rozhodnutích výslovn nezabývaly tím, ~e zmnu hranic honiteb neprovedly k 31. 12. 2020, ale ke dni právní moci pYedmtného správního rozhodnutí. S ~alobcem a) lze souhlasit v tom, ~e by bylo vhodnjaí, pokud by se správní orgány k datu ú innosti zmny hranic pYedmtných honiteb vyjádYily, nastala-li situace, kdy s ohledem na probh pYedmtného správního Yízení nebylo objektivn mo~né zmnu provést k zákonem pYedpokládanému datu 31. 12. roku následujícího po roce, v nm~ bylo vlastníkem honitebních pozemko o zmnu po~ádáno (tj. v daném pYípad do 31. 12. 2020). Nejedná se ovaem o takový nedostatek odovodnní napadených správních rozhodnutí, který by ml zakládat nepYezkoumatelnost celého napadeného rozhodnutí, resp. dovod pro jeho zruaení. Odovodnní takto stanoveného data zmny hranice pYedmtných honiteb se toti~ nabízí. Pokud prvostupHový orgán (i díky skute nosti, ~e jeho první rozhodnutí ve vci samé bylo odvolacím orgánem zruaeno) vedl správní Yízení tak dlouho, ~e se dostal a~ za datum 31. 12. 2020 (co~ v daném pYípad mlo být datum zmny pYedmtných honiteb navr~ených v roce 2019), pak je podle názoru soud logickým a pYijatelným Yeaením to, ~e ú innost zmny bude stanovena na nejbli~aí mo~ný den následující po zákonem pYedvídaném datu, kterým je datum právní moci pYedmtného rozhodnutí o zmn, kdy~ stanovení ú innosti zmny zptn by bylo ne~ádoucí z hlediska po~adavku na zachování právní jistoty. Pro jiný postup správní orgány za daného stavu Yízení nemly zákonný podklad. Na okraj soud uvádí, ~e ~alobce a) v tomto ohledu namítal toliko  nenaplnní po~adavku na Yádné odovodnní správního rozhodnutí , tedy nepYezkoumatelnost, nikoli nezákonnost, tudí~ soud, vázán mezemi ~alobních námitek, se zákonností takto stanoveného data ú innosti zmny hranice honiteb ji~ dále nezabýval. <br/>50. K okruhu ~alobních námitek o nepYezkoumatelnosti napadeného, a pota~mo i prvostupHového rozhodnutí soud uzavírá, ~e tyto nejsou dovodné, kdy~ ob správní rozhodnutí jsou ve vzájemné souvislosti dostate n srozumitelné, ur ité a odovodnné.<br/>51. Dále se soud zabýval námitkami smYujícími do zákonnosti napadeného rozhodnutí. }alobce a) v dané souvislosti pYedn namítal rozpor zmnných hranic honiteb s § 17 odst. 4 zákona o myslivosti, kdy~ poukazoval na to, ~e nov vymezená hranice je asto vedena tak, ~e se nekryje s pYírodními a v terénu zYetelnými hranicemi. }alobce a) upozorHoval na konkrétní úseky hranice honiteb, které jsou dle jeho názoru vedeny zcela nevhodn.<br/>52. PYedn je tYeba souhlasit s ~alovaným, ~e výkladem § 17 odst. 4 zákona o myslivosti se ji~ v minulosti zabýval Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 9. 3. 2011, . j. 1 As 73/2010  190, kde vylo~il následující:  Toto ustanovení mimo jiné uvádí, ~e hranice honiteb se mají, pokud je to mo~né, krýt s hranicemi pYírodními v terénu zYetelnými (napYíklad vodote e, cesty, silnice). Nejvyaaí správní soud se ztoto~Huje s argumentací osob zú astnných, ~e citované ustanovení nelze vnímat jako striktní po~adavek na zYetelnost hranic honitby za vaech okolností. Naopak zákonodárce pYi jeho formulaci zjevn pYedvídal, ~e situace v terénu pYi vytváYení honitby nemusí být v~dy ideální, tj. ~e nemusí být v~dy k dispozici dostatek pYírodních  zYetelných  hranic, s nimi~ by se hranice honitby kryly, co~ dokládá pou~ití podmiHovacího výrazu  pokud je to mo~né . A koliv je tedy ve smyslu § 17 odst. 4 zákona o myslivosti ~ádoucí, aby se hranice honitby kryly s pYírodními v terénu zYetelnými hranicemi, nelze ozna it honitbu, její~ nkteré hrani ní úseky nejsou v terénu zYetelné, za rozpornou se zákonem. V projednávaném pYípad proto nedoalo k poruaení zákona o myslivosti, jestli~e byly hranice honitby v nkterých úsecích vedeny korytem vodní nádr~e Orlické pYehrady a nejsou tedy v terénu zYetelné, neboe vtaina jejích hranic je v terénu vymezena jednozna n zYeteln. . Soud nemá dovodu se od tohoto výkladu § 17 odst. 4 zákona o myslivosti v posuzovaném pYípad odchylovat. <br/>53. Soud rovn~ poukazuje na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 4. 2017, . j. 2 As 169/2016  49, v nm~ kasa ní soud vylo~il následující:  [& ] zásadami Yádného mysliveckého hospodaYení je tYeba rozumt zásady hospodaYení, které smYují primárn k ochran zvYe jako~to pYírodního bohatství státu a k udr~ení stability ekosystémo, ve kterých tato zvY ~ije. Za tím ú elem je tYeba zajistit Yádnou pé i a chov zvYe spo ívající v regulaci populací jednotlivých druho zvYe, udr~ování kvality genofondu zvYe, zlepaování ~ivotních podmínek zvYe a zajiatní Yádné tvorby honiteb. Sou ástí zásad Yádného mysliveckého hospodaYení musí rovn~ být udr~ování kvality ~ivotního prostYedí a s tím související omezování akod zposobených zvYí na lesních a zemdlských pozemcích. PYi jakémkoli mysliveckém hospodaYení je rovn~ tYeba dbát udr~ení historické a kulturní úrovn a tradic eské myslivosti. Hlavnímu cíli zákonné úpravy myslivosti a jednotlivým zásadám Yádného mysliveckého hospodaYení pak slou~í jednotlivé instituty práva myslivosti jako lov zvYe, zazvYování, pYikrmování i výstavba krmných a jiných mysliveckých zaYízení. . Dále pak v tém~e rozsudku kasa ní soud zdoraznil, ~e:  V jednotlivých Yízeních o uznání, zmn i pYi lenní honebních pozemko tedy nejde o soukromé zájmy jednotlivých honebních spole enstev, které jsou zcela pYirozen protichodné, neboe ka~dé sleduje svoj vlastní zájem na co nejvtaím rozaíYení honitby, nýbr~ o vytvoYení optimálních podmínek pro ochranu a rozvoj myslivosti (ji~ zmiHovaný rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 1 As 43/2007  95). (srov. bod [23] a [27] cit. rozsudku). <br/>54. Z odovodnní jak prvostupHového rozhodnutí, tak i napadeného rozhodnutí podle názoru soudu jasn vyplývá, ~e správní orgány mly na pamti pYi stanovení nové hranice zmnných honiteb uvedený po~adavek na vedení hranice tak, aby se kryla s hranicemi pYírodními, v terénu zYetelnými. Nicmén musely mít rovn~ na pamti i po~adavky stanovené v § 17 odst. 6 zákona o myslivosti (tj. po~adavky na tvar honiteb) a dle § 17 odst. 5 zákona o myslivosti (po~adavek na vzájemnou souvislost honebních pozemko), ale hlavn zásady Yádného mysliveckého hospodaYení. PrvostupHový orgán poukázal na to, ~e zámr zákonodárce pYi stanovení obecných zásad tvorby honiteb, v etn pYípadných zmn honiteb, byl jist veden snahou o podporu takových honiteb, ve kterých bude umo~nno zvYi voln se pohybovat bez nutnosti pYekonávat významné pYeká~ky, a hranice honiteb stanovit v terénu pokud mo~no co nejzYetelnji, co~ je zásada významná pYedevaím z hlediska praktického, aby je u~ivatelé honitby pYi výkonu práva myslivosti byli schopni v terénu identifikovat a respektovat. Dále prvostupHový orgán uvedl, ~e zmna hranice honitby byla pYevá~n navr~ena tak, aby byla v terénu trvalá, zYetelná a kryla se s hranicemi pYírodními. Poté se konkrétn vyjádYil k jednotlivým ástem hranice, kdy~ uvedl zejména následující zdovodnní jím stanovené nové hranice pYedmtných honiteb. <br/>55. V ji~ní ásti se nabízelo vést hranici zejména podél Luhovského potoka. Ovaem v této lokalit se pozemky ~adatelo o zmnu nacházely na obou stranách Luhovského potoka, a proto~e byly spolu souvislé, nebylo dovodu pozemky na obou stranách potoka do honitby Kojaovice nepYiYadit. Proto prvostupHový orgán hledal jinou vhodnou hranici, pYi em~ vá~il dv mo~né varianty, a to po lesních cestách (jak preferovali navrhovatelé, v etn ~alobce a)) nebo po hran lesních konkrétních pozemko. Variantu po lesních cestách prvostupHový orgán odmítl s odovodnním, ~e by v daném míst bylo vytvoYeno úzké hrdlo o aíYi necelých 100 m a dále pruh honitby s aíYkou v nkterých místech mén ne~ 200 m, co~ by bránilo plnohodnotné pé i o zvY a její lov (srov. § 45 odst. 1 písm. s) zákona o myslivosti, dle kterého je zakázáno ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby lovit a pYikrmovat zvY, umíseovat myslivecká zaYízení a provádt lov z mysliveckých a jiných zaYízení). Proto prvostupHový orgán volil variantu druhou, bye ta obnáaí vedení hranice po rozhraní zemdlských a lesních pozemko, co~ sice není ~ádoucí, ale není to zcela zakázáno. Ve stYední ásti, v lokalit vodní plochy Suchého rybníka, je hranice vedena po hran vodní plochy a následn po toku Luhovského potoka. V této lokalit je tak vedena po pYírodní hranici v terénu. V severní ásti je hranice vedena po lesní cest a na konci opt po vodním toku Luhovského potoka a~ do soutoku s Yekou StYela, pYi em~ i zde prvostupHový orgán vysvtlil, pro  volit Yeaení vedení hranice a~ k soutoku Yeky StYela, neboe by jinak doalo k vytvoYení pruhu honitby s promrnou aíYkou cca 200 a~ 300 m, co~ by opt bránilo plnohodnotné pé i o zvY a jejímu lovu ve smyslu § 45 odst. 1 písm. s) zákona o myslivosti (srov. 10 a~ 13 prvostupHového rozhodnutí). <br/>56. Soud souhlasil s ~alovaným, ~e se prvostupHový orgán Yádn zabýval zposobem vyty ení nové hranice pYedmtných honiteb, kdy~ byl primárn veden snahou o zachování zásad Yádného mysliveckého hospodaYení. V tch pasá~ích hranice, kde nebylo mo~né dostát vaem po~adavkom plynoucím z § 17 zákona o myslivosti, pak prvostupHový orgán volil takové Yeaení, které umo~ní plnohodnotnou pé i o zvY a její lov, bye v nkterých díl ích pasá~ích nebylo mo~né zajistit, aby se hranice honitby kryla s pYírodními v terénu zYetelnými hranicemi. Takovýto postup podle názoru soudu není poruaením zákona o myslivosti, neboe, jak ji~ bylo uvedeno výae, po~adavek stanovený v § 17 odst. 4 zákona o myslivosti není absolutní. Navíc ~alovaný v napadeném rozhodnutí k námitce ~alobce a) o poruaení § 17 odst. 4 zákona o myslivosti v míst, kde hranice honitby vede po hranici pozemku p. . Xe v k. ú. X k lesnímu pozemku p. . Xf v k. ú. X, a tedy uprostYed louky, doplnil, ~e jde o úsek cca 100 m, jeho~ za átek (mostek pro Luhovský potok) a konec u lesního pozemku jsou v terénu identifikovatelné. Rovn~ vysvtlení poskytnuté ke zbývajícím ~alobcem a) v odvolání zpochybHovaným úsekom nov vedené hranice pYedmtných honiteb, které ~alobce a) znovu zpochybHuje i v ~alob, je z pohledu soudu dosta ující, kdy~ vychází z výae popsané terénní situace v daných lokalitách a z priorit, které správní orgány pYi ur ení hranice honitby správn ur ily a poté zohlednily. <br/>57. Soud v tomto ohledu nemá správním orgánom co vytknout, tudí~ ani námitku nezákonnosti napadeného rozhodnutí pro tvrzený rozpor s § 17 odst. 4 zákona o myslivosti soud neshledal opodstatnnou.<br/>58. Kone n ~alobce a) namítal, ~e správní orgány nedostate n zjistily skutkový stav, kdy~ neprovedly ohledání na míst dle § 54 správního Yádu. Soud ani tuto ~alobní námitku neshledal dovodnou. Jak ji~ bylo podrobn popsáno výae, prvostupHový orgán ur ení nové hranice mezi pYedmtnými honitbami nále~it odovodnil, pYi em~ je patrné, ~e tak inil pYi znalosti místního terénu. Ostatn ani ~alobce v ~alob nepYichází s ~ádným konkrétním poznatkem i zjiatním z místního terénu, který by byl pro správné ur ení hranice honiteb zcela zásadní a který by správní orgány pominuly v dosledku nekonání ohledání na míst samém. }alobce a) ve své ~alob argumentuje pouze tím, ~e u jeho osoby, jako vlastníka pYedmtných pozemko, lze pYedpokládat detailní znalost místního terénu, tudí~ ml být jeho názor na to, ~e vedení hranice není vhodné, provYen pYi ohledání na míst. Ovaem jak vyplývá z odovodnní prvostupHového rozhodnutí, prvostupHový orgán se názorem ~alobce a) na vedení hranice honitby zabýval, nicmén je z výae popsaných dovodo odmítl s odkazem na zásady Yádného mysliveckého hospodaYení. Pokud prvostupHový orgán ml skutkový stav za dostate n zjiatný pro své rozhodnutí, pYi em~ ~ádný z ú astníko Yízení netrval na jeho doplnní (a to ani po výzv k seznámení se s podklady rozhodnutí), resp. nikdo ohledání na míst nenavrhoval, pak prvostupHový orgán nepochybil, pokud ohledání nekonal. Soud má za to, ~e neshoda ohledn vedení nové hranice pYedmtné honitby není dána nedostate n zjiatným místním terénem, ale rozdílností názoro ~alobce a) a správních orgáno na vhodnost, resp. správné ur ení pYedmtné hranice. Jak ji~ bylo uvedeno výae, soud ur ení nové hranice pYedmtné honitby provedené správními orgány shledává Yádn odovodnným a rovn~ souladným se zákonem o myslivosti. <br/>59. S ohledem na vae shora uvedené soud uzavírá, ~e správní orgány pYi ur ení nové hranice honiteb Kojaovice a ereák v dosledku zmny tchto honiteb dle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti postupovaly v souladu se zákonem. Soud v projednávané vci rovn~ neshledal v postupu správních orgáno ~ádné záva~né procesní pochybení, které by mlo za následek nezákonnost napadeného, resp. prvostupHového rozhodnutí. <br/>VIII.<br/>Rozhodnutí soudu o ~alob<br/>60. Soud uzavírá, ~e ~ádnou z ~alobních námitek neshledal dovodnou, a proto podanou ~alobu výrokem III. tohoto rozsudku zamítl dle § 78 odst. 7 s. Y. s. <br/>IX.<br/>Náklady Yízení<br/>61. Výrokem IV. tohoto rozsudku soud rozhodl o nákladech Yízení mezi ú astníky Yízení. Ve vztahu mezi ~alobcem a) a ~alovaným by podle § 60 odst. 1 s. Y. s. ml právo na náhradu náklado Yízení ~alovaný, kdy~ ml ve vci plný úspch. }alovanému nicmén ~ádné náklady nad rámec b~né úYední innosti nevznikly, a proto mu soud právo na náhradu náklado Yízení nepYiznal. Ve vztahu mezi ~alobcem b) a ~alovaným soud postupoval analogicky podle § 60 odst. 3 s. Y. s., dle kterého ~ádný z ú astníko Yízení nemá právo na náhradu Yízení mj. tehdy, bylo-li Yízení zastaveno a nejedná-li se o pYípad zptvzetí ~aloby pro pozdjaí chování ~alovaného. <br/>62. Osoba zú astnná na Yízení nemá ve smyslu § 60 odst. 5 s. Y. s. právo na náhradu náklado Yízení, neboe jí soudem nebyla ulo~ena ~ádná povinnost, a soud takté~ neshledal ~ádný zvláatního zYetele hodný dovod, pro nj~ by bylo namíst náhradu náklado Yízení pYiznat. Proto soud výrokem V. tohoto rozsudku rozhodl tak, ~e osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost. Kasa ní stí~nost musí být podána do dvou týdno po doru ení rozsudku. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu; lhota je zachována, byla-li kasa ní stí~nost podána u Krajského soudu v Plzni.<br/>PlzeH 22. bYezna 2023<br/>Mgr. Lukáa Piavejc v.r.<br/>pYedseda senátu<br/>Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.<br/><br/></body> </html>