<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 30 A 1/2021- 195 - text</title> </head> <body> ÿþ17<br/> 30 A 1/2021<br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Milana Procházky a soudco JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla ernína, Ph.D. ve vci<br/><br/>~alobce: Biologické centrum AV R, v. v. i.<br/>sídlem Braniaovská 1160/31, eské Budjovice<br/>zastoupený advokátem JUDr. Jaromírem Kyzourem<br/> sídlem LublaHská 398/18, Praha 2<br/>proti <br/>~alovanému: Ministerstvo zemdlství<br/>sídlem Tanov 65/17, Praha 1<br/><br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 2. 11. 2020, . j. 48824/2020-MZE-16211, <br/>takto:<br/>I. Rozhodnutí Ministerstva zemdlství ze dne 2. 11. 2020, . j. 48824/2020-MZE-16211, se ruaí a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobci na náhrad náklado Yízení ástku 18 518 K  k rukám jeho advokáta, JUDr. Jaromíra Kyzoura, sídlem LublaHská 398/18, Praha 2, do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku. <br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/>1. V projednávané vci jde o pYezkum zákonnosti rozhodnutí o zamítnutí ~ádosti ~alobce o zaYazení lesního pozemku parc. . X v k. ú. H. ( Pozemek ) do kategorie leso zvláatního ur ení. <br/>2. }alobce je veYejnou výzkumnou institucí. Mezi hlavní pYedmty jeho innosti patYí zejména vdecký výzkum v oblastech obecné a aplikované entomologie a navazujících oborech, ekologie, a to v etn smluvního výzkumu, a vyu~ití získaných poznatko v ochran pYírody a ~ivotního prostYedí, v zemdlství nebo lesnictví. <br/>3. Dne 17. 6. 2020 po~ádal ~alobce Krajský úYad Jihomoravského kraje o zaYazení Pozemku v jeho vlastnictví do kategorie leso zvláatního ur ení potYebných pro zachování biologické rozmanitosti podle § 8 odst. 2 písm. f) zákona . 289/1995 Sb., lesního zákona. Krajský úYad jeho ~ádost rozhodnutím ze dne 28. 8. 2020 . j. JMK 120636/2020, zamítl. St~ejním dovodem zamítnutí ~ádosti byla skute nost, ~e v sou asné dob Pozemek nedisponuje vyaaí mírou biologické rozmanitosti, proto u nj pYevládá veYejný zájem na zachování produk ní funkce.<br/>4. Odvolání ~alobce ~alovaný v záhlaví ozna eným rozhodnutím zamítl.<br/>II. Obsah ~aloby<br/>5. }alobce v podané ~alob tvrdí, ~e byl vydáním napadeného rozhodnutí zkrácen na svých hmotných i procesních právech. Jako vlastníkovi Pozemku mu byla v rozporu s l. 11 odst. 3 Listiny uzavYena mo~nost spravovat les podle svých pYedstav s cílem optimáln naplHovat mimoproduk ní funkce vztahující se k ochran pYírodní rozmanitosti, mj. ~ádat o umo~nní odchylných postupo za ú elem realizace opatYení ve prospch chránných druho podle § 36 odst. 1 lesního zákona. PYesto~e je v sou asné dob v dosledku korovcové kalamity na trhu nadbytek dYeva, je ~alobce nucen plnit produk ní funkci lesa. Tím je znemo~Hováno rovn~ jeho právo podílet se na ochran pYírody a krajiny ve smyslu § 1 zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny ( ZOPK ).<br/>6. }ádost byla odovodnna snahou o vytvoYení Pta ího parku Kosteliska, v nm~ by byly vytvoYeny biotopové podmínky ptáko, netopýro a saproxylických druho organismo (zejm. lesáka rumlkového). Ochrana pYírody ve smyslu § 2 ZOPK nemá být pouze inností orgáno veYejné moci, ale má být zajiaeována také fyzickými a právnickými osobami, které se mohou podílet na vytváYení pYíznivého ~ivotního prostYedí. <br/>7. Napadeným rozhodnutím bylo zasa~eno rovn~ do práva ~alobce na svobodu vdeckého bádání, které je chránno l. 15 odst. 2 Listiny. V rámci své vdecké a vzdlávací innosti ~alobce erpá informace pYímo z terénu, emu~ napadené rozhodnutí brání. <br/>8. Poruaení procesních práv ~alobce spatYuje v nedostate ném odovodnní rozhodnutí, v poruaení zásady materiální pravdy a zásady legitimního o ekávání. <br/>9. Správní orgány pYi výkladu podmínek pro zaYazení Pozemku do kategorie leso zvláatního ur ení dle § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona nezohlednily cílový stav popisovaný v ~ádosti. Vycházely pouze z aktuálního stavu Pozemku, ím~ doalo k nepYimYen zu~ujícímu výkladu. Do kategorie leso zvláatního ur ení lze zaYadit lesy, u kterých je veYejný zájem na zlepaení a ochran ~ivotního prostYedí nebo jiný oprávnný zájem na plnní mimoproduk ních funkcí lesa nadYazen funkcím produk ním. }alobce ~ádal o zaYazení Pozemku mezi lesy zvláatního ur ení potYebné pro zachování biologické roznorodosti. Biodiverzita se pYitom mo~e projevovat na úrovni genové diverzity, druhové diverzity a na úrovni diverzity ekosystémo a spole enstev. <br/>10. Vaechny funkce lesa by podle § 11 odst. 2 lesního zákona mly být plnny rovnomrn. Produk ní funkce leso by nemla být upYednostHována nad funkcí mimoproduk ní, na ní~ je v dneaní dob (zejména v souvislost s úbytkem biodiverzity) veYejný zájem. Zatímco produk ní funkce lesa je pYedevaím soukromým ekonomickým zájmem vlastníka, ochrana pYírodní rozmanitosti je zájmem veYejným. }ádost byla odovodnna cílem vytváYet pomocí postupných zásaho biotopové a mikrobiotopové podmínky pro airoké spektrum organismo (napY. podpora autochtonních listnatých dYevin a jejich výchova v uvolnném a~ trvale pYeruaeném zápoji, vyu~ití tradi ních i netradi ních zposobo obhospodaYování dYevin). K bli~aímu obsahu zámru poukazoval ~alobce na internetové stránky projektu Pta í park Kosteliska, který vznikl za ú elem podpory biodiverzity. Jeho partnerem je i ~alobce. Na daném území se nacházejí ~ivo ichové, kteYí jsou pYedmtem ochrany podle vyhláaky . 395/1992 Sb. (napY. netopýYi) nebo ~ivo ichové chránní právem Evropské unie (netopýYi nebo lesák rumlkový jsou v pYíloze IV smrnice o stanoviatích zahrnuti mezi druhy ~ivo icho vy~adujících pYísnou ochranu). VeYejný zájem na ochran tchto ~ivo icho plyne rovn~ z § 58 odst. 1 ZOPK. <br/>11. Podle ~alobce se správní orgány dopustily tYí zásadních pochybení: 1) vycházely jen z aktuálního stavu Pozemku, nikoliv stavu plánovaného, 2) chybn vyhodnotily význam lesa na pozemku z hlediska ochrany biodiverzity a 3) nedostate n zhodnotily potYebu naplHovat produk ní funkci lesa na pozemku. <br/>12. PYi rozhodování podle § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona bylo nutné zohlednit i potenciální stav, který má být v rámci kategorie lesa zvláatního ur ení naplHován. Rozhodujícím kritériem má být nadYazenost zájmu na plnní mimoproduk ních funkcí lesa. Ten nicmén nemusí pYeva~ovat ji~ v dob rozhodování. Lesní zákon v § 8 odst. 2, vta prvá, pYipouatí pouhou mo~nost veYejného zájmu na zlepaení ~ivotního prostYedí. Z toho je zYejmé, ~e zákonodárce pYipouatí mo~nost zaYazení lesa do leso zvláatního ur ení i v situaci, kdy ke zlepaení ~ivotního prostYedí má dojít teprve v budoucnu. Ani z § 6 lesního zákona, který hovoYí o kategorizaci leso, nelze dovodit, ~e by byl rozhodující pouze aktuální stav lesa. NapY. holina v lese neplní produk ní funkci, ale stále je pova~ována za hospodáYský les. Po~adavek ~alovaného, aby ji~ v okam~iku rozhodování byla zrealizována opatYení, která pYinesou ký~ený efekt pro biologickou rozmanitost, je nepYimYený. Cílového stavu je nutné asto dosahovat za pomocí výjimek dle § 36 odst. 1 lesního zákona. Výjimku vaak nelze získat, pokud les není lesem zvláatního ur ení. }alobce u Pozemku upozorHoval na potYebu vytváYet prosvtlené porosty dYevin v airokém sponu a v uvolnném a~ trvale pYeruaeném zápoji za ú elem podpoYení výskytu saproxylického hmyzu, který v hustých stinných lesích nemá vhodný biotop. Oproti tomu ukazatel zakmenní, který zmiHoval krajský úYad, vypovídá o produkci dYevní hmoty. Ve vztahu k jiným funkcím lesa vaak nemá ~ádnou vypovídající hodnotu. V prvostupHovém rozhodnutí bylo navíc argumentováno rakouským lesním zákonem z roku 1975, s ním~ ~alobce nebyl seznámen. PYesto je pYesvd en, ~e ~alovaný chybn smauje ukazatel zakmenní a zápoj [viz § 7 písm. f) vyhláaky . 84/1996 Sb.]. Zápoj hovoYí o pokryvnosti korun, zatímco zakmenní o produkci kmeno. <br/>13. Pro pYe~ití Yady ohro~ených nebo zvláat chránných druho jsou klí ové dYeviny s co nejvtaím promrem kmene a vzácnými mikrostanoviati (napY. dutiny stromo, obna~ené dYevo). Takové dYeviny chce ~alobce na Pozemku pstovat, jak vyplývalo z podané ~ádosti. Oproti tomu stromy rostoucí pYi zakmenní 0,7 jsou vysoké a atíhlé, s malou korunou, ve spodní ásti bez vtví. Tyto stromy nevyhovují zámru ~alobce, neboe mají minimální tlouaekový pYírost kmene. ZaYazením mezi lesy zvláatního ur ení nechce ~alobce pYedjímat, zda by byla potYebná výjimka ve smyslu § 36 odst. 1 lesního zákona, nicmén nestane-li se les lesem zvláatního ur ení, bude zámr ~alobce do budoucna vylou en. Postup krajského úYadu i ~alovaného byl pro ~alobce pYekvapivý, neboe v jiných rozhodnutích byl zohlednn rovn~ budoucí (cílový) stav a smYování lesního hospodaYení (viz rozhodnutí Krajského úYadu Jihomoravského kraje ze dne 6. 5. 2019, . j. JMK 63663/2019). Rozhodování ~alovaného tak nese znaky nepYípustné libovole. }alovaný zmiHuje, ~e rozhodnutí o zaYazení mezi lesy zvláatního ur ení má konstitutivní povahu. Jeho ú elem tedy není osvd ení ji~ existujícího stavu. V dané vci je rovn~ nepYiléhavá argumentace, ~e za sou asného stavu je zaYazení lesa mezi lesy zvláatního ur ení proti smyslu daHové úlevy u dan z nemovitých vcí. }alobce je veYejnou výzkumnou institucí, které jsou od dan z nemovitých vcí osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona . 338/1992 Sb., o dani z nemovitých vcí.<br/>14. K chybnému posouzení významu lesa z hlediska ochrany biodiverzity správní orgány uvedly, ~e Pozemek má malý význam pro zachování biologické roznorodosti, neboe není sou ástí územního systému ekologické stability, území NATURA 2000 ani genovou základnou i uznaným genetickým zdrojem lesních dYevin. }alobce vaak ji~ v ~ádosti odkazoval na za lenní pozemku do Pta ího parku Kosteliska a v odvolání poukazoval na výskyt zvláat chránných druho. VytváYení podmínek pro pYíznivý vývoj v pYírod u voln ~ijících (resp. zvláat chránných) druho nebo vytváYení a obnova stanoviae je sou ástí ochrany pYírody, která se uskute Huje ve veYejném zájmu. PotYeby zachování biodiverzity se nevy erpávají uplatnním právních instituto územní ochrany. K tomu by posta ovalo rozaíYit pouze § 8 odst. 2 písm. a) lesního zákona. Druhová ochrana a ochrana zvláat chránných druho v daném pYípad vobec nebyla vzata v potaz. PomYení zájmo na plnní produk ních a mimoproduk ních funkcí tak nebylo provedeno dostate n. Rozhodnutí ~alovaného není v tomto ohledu Yádn odovodnné a neodpovídá okolnostem pYípadu. Navíc správní orgány pominuly argumentaci, ~e Pozemek pYedstavuje porostní lem. Práv porostní lemy, na rozdíl od souvislých zapojených hustých lesních porosto, jsou místa s velkým významem pro biodiverzitu, zvláat svtlomilnou entomofaunu. Jsou-li dostate n strukturované, mají pYínos pro udr~ení biodiverzity v navazujících lesích, poskytují závtYí a mají zajímavou potravní nabídku jako sou ást biotopu Yady vzácných brouko a motýlo. K pta ímu parku správní orgány pouze uvedly, ~e není legislativou ukotven. Z internetových stránek projektu vaak bylo zYejmé, ~e je zamYen na zachování, vytváYení a obnovu biotopo pro Yadu ~ivo ianých druho a ~e jde o území s velkým pYírodním potenciálem.<br/>15. Napadené rozhodnutí zmiHuje lesnické údaje popisující stav lesa na Pozemku a opatYení, která zde v minulosti probhla. Z toho ~alovaný dovozuje, ~e pYeva~uje dYevoproduk ní funkce lesa. Pro rozhodnutí ve vci vaak bylo nutné pomYit produk ní funkce s veYejným zájmem na zlepaení a ochran ~ivotního prostYedí. Z hodnocení ~alovaného nelze zjistit, pro  má produk ní funkce vtaí význam ne~ opatYení ve prospch vzácného saproxylického hmyzu. Ani ze skute nosti, ~e v sou asnosti Pozemek není krom výskytu nkterých zvláat chránných druho hmyzu biologicky významný, neplyne, ~e jde o pozemek biologicky nehodnotný. Význam produk ní funkce je navíc zna n upozadn nadbytkem dYeva na trhu. Za takového stavu je nesmyslné nutit vlastníka k upYednostHování produk ní funkce. Plocha pozemku není nijak obsáhlá, z eho~ plyne, ~e zájem na produk ní funkci lesa nemo~e být pYi zmn kategorizace významn dot en. ást lesa navíc vznikla v relativn nedávné dob zalesnním rybníka a na nkterých místech pozemku se les delaí dobu nenacházel. Dlouhodob tak les produk ní funkce neplnil. }alovaný na str. 5 rozhodnutí uvádí, ~e v porostní skupin 7Eb0 probhla obnovní t~ba. Takový závr je pYekvapivý, neboe daný argument nezaznl na ústním jednání dne 7. 8. 2020. Bylo diskutováno, ~e ást Pozemku byla u~ívána jako bezlesá plocha  louka. PYi obnov lesních hospodáYských osnov byla zaYazena jako holina, a koliv nealo o následek obnovní t~by. V osnov je vaak porostní skupina popisována jako holina  louka. Není tak zYejmé, na základ jakých dokazo ~alovaný závr o obnovní t~b u inil. Neobstojí tedy tvrzení, ~e les byl obhospodaYován pYevá~n pro dYevoproduk ní funkci. Upozornil rovn~ na fakt, ~e ást lesu mla být sou ástí ba~antnic. Úvaha ~alovaného o tom, ~e v daném pYípad pYeva~uje produk ní funkce tak neobstojí.<br/>16. }alobce je pYesvd en, ~e podmínky pro zaYazení lesa do kategorie leso zvláatního ur ení byly splnny. Navrhl proto, aby soud napadené rozhodnutí, jako~ i rozhodnutí správního orgánu I. stupn, zruail a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>17. V doplnní ~aloby z 11. 1. 2021 dodal, ~e nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí zposobuje rovn~ fakt, ~e ~alovaný nevysvtlil, na základ eho u inil závr o obnovní t~b na Pozemku. Tvrzení o provedení obnovní t~by lze vyvrátit historickými leteckými snímky, napY. z roku 2000. Ani na pYehledové map pou~ívané eským úYadem zemmYickým a katastrálním není Pozemek zakreslen jako les. Je tak zYejmé, ~e minimáln v Yádech desetiletí se zde ~ádný les plnící dYevoproduk ní funkci nenacházel. Dlouhodobou absenci stromo dokládá rovn~ skute nost, ~e se na Pozemku vyskytují svtlomilné druhy hmyzu vázané na nelesní prostYedí, napY. siln ohro~ený zlatohlávek chlupatý a ohro~ený zlatohlávek tmavý. Vznikne-li na Pozemku lesní porost hospodáYského lesa se zakmenním 7/10, povede to k vymizení tchto jedinco. Tuto skute nost lze prokázat svdeckou výpovdí entomologa Mgr. L. ., Ph.D. Dále zopakoval argumentaci obsa~enou v ~alob a uzavYel, ~e pro zajiatní ochrany druhové diverzity je nezbytné usmrHovat lidskou innost v krajin rovn~ mimo obecn i zvláatn chránná území.<br/>III. VyjádYení ~alovaného<br/>18. }alovaný ve vyjádYení k ~alob uvedl, ~e rozhodnutí správních orgáno obou stupHo byla vydána v souladu s právními pYedpisy. Správní orgány vycházely z § 6 lesního zákona, z nho~ plyne, ~e kategorizace leso se provádí podle pYeva~ujících funkcí. Dokazováním nebylo prokázáno, ~e by v lese pYeva~ovala mimoproduk ní funkce spo ívající v zachování biologické roznorodosti, tj. ~e by alo o les podle § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona. To potvrzoval rovn~ ~alobce ve svém odvolání. ZaYazení mezi lesy zvláatního ur ení tak v sou asné dob nebylo mo~né. U leso pYímstských dochází k zaYazování do pYísluané subkategorie leso zvláatního ur ení podle umístní u sídelních útvaro, posuzuje se návatvnost lesa a údaje z územních pláno. Také lesy slou~ící lesnickému výzkumu a lesnické výuce lze kategorizovat a~ tehdy, probíhá-li v nich odpovídající lesnický výzkum i výuka. Úvahy ~alobce pomíjí definici obsa~enou v § 2 písm. b) lesního zákona, kde jsou funkce lesa definovány jako pYínosy podmínné existencí lesa.<br/>19. Nesouhlasí s tvrzením, ~e by se správní orgány nezabývaly cílovým stavem lesa. Zohlednily, ~e management lesa se bude opírat o projekt  }ivé bYehy  spole ná ochrana Yí ních ekosystémo ( . 304021D168) v rámci opera ního programu Interreg V-A Slovenská republika  eská republika, financovaného z pYíspvko Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpo tu eské republiky. Spisový materiál obsahuje  }iadose o poskytnutie nenávratného finan ního príspevku a vyjádYení ~alobce z 17. 8. 2020, které shrnuje podstatné skute nosti z tohoto projektu. Z nj bylo zjiatno, ~e projekt Yeaený v letech 2017-2019 pYedpokládal poYízení plochy typu vlhké louky o velikosti 2-4 ha, která bude slou~it jako experimentální výzkumná plocha k dlouhodobému ekologickému výzkumu. Na ploae mly být nejprve provedeny nutné revitaliza ní úpravy a poté byla plánována výsadba Yádov stovek vrb, topolo a dalaích dYevin. Tím by doalo k vytvoYení nových stanoviae pro ohro~ené druhy a sou asn by plochy mohly slou~it ke vzdlávání veYejnosti. K tomu správní orgány uvedly, ~e projekt nepo ítal se zakoupením lesa, nýbr~ louky, na které by doalo ke zvyaování biodiverzity. }ádný zájem na zaYazení pYedmtného lesa mezi lesy zvláatního ur ení tak z výzkumného projektu nevyplýval. }alovaný nemá k dispozici ~ádný ucelený plán zamýalených hospodáYských a dalaích opatYení v lese, ani jejich asovou návaznost. Lze tak pouze spekulovat, kdy dojde k tomu, ~e mimoproduk ní funkce pYevá~í nad funkcemi produk ními. V porostní skupin 7Eb0 lze o vzniku dutin hovoYit v Yádech desítek let. Není pravdou, ~e by vaechny innosti k podpoYe biologické rozmanitosti potYebovaly výjimku dle § 36 odst. 1 lesního zákona. NapY. vyYezání akátových výmladko je b~né pstební opatYení. Stejn tak lze bez výjimky pstovat listnaté stromy v airokém sponu. Vrbu lze v dané porostní skupin pou~ít do maximální výae 15 % obnovovaných dYevin.<br/>20. }alovaný je pYesvd en, ~e krajský úYad disponoval na základ § 8 odst. 2 lesního zákona správním uvá~ením, zda pYedmtný les do kategorie leso zvláatního ur ení zaYadí i nikoliv. Toté~ plyne z rozsudku Nejvyaaího správního soudu . j. 9 Afs 289/2016-30 (bod 45). Z dovodu posouzení veYejného zájmu zkoumaly správní orgány zaYazení lesa v územním systému ekologické stability, soustav Natura 2000, resp. zda jde o genovou základnu i uznaný genetický zdroj lesních dYevin. Zohlednily rovn~ dokumenty k výzkumnému projektu. Není pravdou, ~e by se nezabývaly mo~ností zaYazení lesa do Pta ího parku Kosteliska. Krajský úYad k tomu uvedl, ~e nejde o projekt ukotvený v eské legislativ. Zposob vzniku a vymezení zájmového území bez sou innosti s vtainovými vlastníky a u~ivateli nebo absence veYejného projednání s dot enými subjekty vaak podle krajského úYadu nesvd ila o oprávnní k prosazování veYejného zájmu.<br/>21. Sám ~alobce v odvolání uvádl, ~e v sou asné dob je v lese nízká biodiverzita. Není tak zYejmé, pro  by se mlo jednat o les potYebný pro zachování biologické roznorodosti. Úvaha, ~e ke kategorizaci posta uje, aby ke zvýaení biodiverzity doalo v budoucnu, odporuje § 6 lesního zákona. Nelze odhadovat, jak se biodiverzita v lese bude vyvíjet, zda eská spole nost ornitologická pYikoupí pYilehlé pozemky atd. }alovanému není známý ~ádný plán hospodáYských opatYení, který by pYedpovdl, ~e se v ur itém asovém horizontu v lese objeví chránné druhy ptáko, netopýro nebo brouko. Na aktuáln nízké biodiverzit nic nemní ani existence porostního lemu.<br/>22. Nesouhlasí ani s tvrzením ~alobce o tom, ~e zmocnnec pYi ústním jednání nestvrdil stanovené zakmenní v lese na 7/10 plného zakmenní. Uvádl-li v protokolu, ~e zjiatný stav odpovídá, lze pYedpokládat, ~e proti zjiatnému zakmenní nic nenamítal. Hodlal-li zástupce ~alobce danou hodnotu zpochybnit, ml tak u init pYímo do protokolu nebo v probhu prvostupHového Yízení. Navíc ani pYípadná korekce hodnoty zakmenní nemo~e ovlivnit závr o nízké biologické roznorodosti. <br/>23. K historii hospodaYení v porostní skupin 7Eb0 vycházel ~alovaný z údajo uvedených v Lesní hospodáYské osnov. Z ní plyne, ~e daná porostní skupina je holinou (holina& louka). Rovn~ v katastru nemovitostí je pYedmtný pozemek veden jako lesní pozemek se zposobem ochrany  pozemek ur ený k plnní funkcí lesa. Proto~e se jednalo o lesní pozemek, na kterém se nacházela jednoletá dubová kultura, usoudil ~alovaný, ~e lesní porost byl odstrann za ú elem obnovy, jak vyplývá z § 31 odst. 6 lesního zákona (podle nj je vlastník povinen zalesnit holinu do dvou let a zajistit lesní porost na ní do 7 let). Tvrdí-li ~alobce, ~e se na pozemku lesní porost nenacházel minimáln od roku 2000, ml jej zalesnit mnohem dYíve. Z úYední innosti je ~alovanému známo, ~e eská inspekce ~ivotního prostYedí vydala dne 27. 3. 2020 zalesHovací pYíkaz, neboe pYi kontrole dne 27. 5. 2019 bylo zjiatno na Pozemku nezalesnní holiny o celkové ploae cca 0,1 ha. Pokud v minulosti v dané porostní skupin nebyla plnna dYevoproduk ní funkce lesa, jednalo se o stav protiprávní. V sou asné dob byla porostní skupina 7Eb0 v souladu se zalesHovacím pYíkazem a Lesní hospodáYskou osnovou zalesnna dubem s plným zakmenním a oplocena. Obdobné zalesnní je plánováno i u sousedních vlastníko v západní ásti dílce 7E. Není mo~né konstatovat, ~e dYevoproduk ní funkce je vylou ena, neboe jde o mladý porost. Odmítá rovn~ argumentaci, ~e by správní orgány nezákonn nutily vlastníka lesa k produkci dYíví. Vlastník lesa je podle § 11 odst. 2 lesního zákona povinen usilovat o zachování genofondu lesních dYevin, jako~ i o to, aby byly i jiné funkce lesa plnny rovnomrn a trvale. Lesní zákon vaak neumo~Huje ~alobci obhospodaYovat svoje lesy podle svých pYedstav. PYesto~e je dYevoproduk ní funkce lesa uvádna jako st~ejní, lesní zákon nenaYizuje dYevo t~it. T~by jsou naYizovány nahodile s ohledem na ochranu lesa, jak plyne z § 33 odst. 1 lesního zákona. Sou asný pYebytek dYeva na trhu v dosledku korovcové kalamity mo~e za nkolik let skon it.<br/>24. K ~alobcem poukazovanému rozhodnutí krajského úYadu . j. JMK 63663/2019 ~alovaný dodal, ~e skutkové okolnosti daného pYípadu byly odliané. Jednalo se o les o výmYe 3,72 ha, který se skládal ze dvou pozemko, z nich~ jeden byl zcela a druhý z ásti sou ástí územního systému ekologické stability. }ádost byla odovodnna rozpracovaným pstebním zámrem, k nmu~ byly dolo~eny rámcové smrnice hospodaYení. Napadeným rozhodnutím nebyl ~alobce nijak zkrácen na svém právu podílet se na ochran pYírody a krajiny, ani na právu na svobodné vdecké bádání zaru eným v l. 15 odst. 2 Listiny.<br/>25. Není pravdou, ~e by ~alobce v ~ádosti uvádl konkrétní druhy organismo ~ijících v pYedmtném lese. Z ~ádosti plyne pouze dlouhodobý cíl vytvoYit biotopové a mikrobiotopové podmínky pro airoké spektrum organismo. V odvolání je zmínn pouze lesák rumlkový, v ~alob je doplnn zlatohlávek skvostný. K tomu ~alovaný odkázal na novelizaci § 33 odst. 3 lesního zákona ú innou od 29. 11. 2021, z ní~ vyplývá povinnost ponechávat v lese mrtvé dYevo pro zachování mimoproduk ních funkcí lesa a za ú elem pYedcházení degradace lesní pody. VytváYení dutin ani podpoYe jedinco stromo s odstávající korou tak napadené rozhodnutí nijak nebrání.<br/>26. Navrhl proto, aby soud ~alobu zamítl.<br/>IV. Replika ~alobce<br/>27. V replice ze dne 12. 1. 2023 ~alobce zopakoval argumentaci obsa~enou v ~alob a zaslal soudu listinné dokazy, které po~adoval provést pYi ústním jednání. Doplnil, ~e pokud ~ádost o dotaci hovoYí o vlhké louce, není vylou eno, ~e mohl být zakoupen lesní pozemek s charakterem louky. Upozornil rovn~ na fakt, ~e pozemek byl poYízen spole n se sousedním pozemkem p. . 8446, který je trvale travním porostem. Oba pozemky mají lu ní charakter. Míra podklado, které ~alovaný vy~aduje od ~alobce, se vymyká ostatním obdobným pYípadom. U leso ur ených pro lesnickou výuku není uvádno, kolik studento a jak se bude v lese vzdlávat. Ani u leso tvoYících sou ást územního systému ekologické stability není standardní vy~adovat detailní informace o plánovaných opatYeních. PYemratný je i po~adavek na dolo~ení metodiky, která by stanovila, kdy se ~alobcem zmiHované druhy ~ivo icho v lese objeví. }alovaný ~ádost ~alobce dezinterpretuje. Nealo pouze o odstranní nepovodních dYevin, ale o udr~ování porostu, kdy stromy porostou v airokém sponu a les bude mít prosvtlený charakter. Dle ~alovaného by mohl ~alobce pokra ovat ve výsadb vrby, ovaem maximáln do výae 15 %. Z podklado je vaak zYejmé, ~e ~alobce zamýalel s vrbou pracovat v mnohem vyaaí míYe, co~ bez pYísluaných výjimek mo~né není. Ani plánovaný zposob vyu~ití Pozemku jako lesní pastvy by se neobeael bez výjimky. I tato mo~nost vyu~ití lesa pYitom vyplývala ze ~ádosti. Jako pYíklad lesa, který byl prohláaen za les zvláatního ur ení, pYesto~e na pozemcích nebyly evidovány ~ádné zvláat chránné druhy, uvedl ~alobce rozhodnutí Krajského úYadu Jihomoravského kraje ze 7. 3. 2011, na které navázalo rozhodnutí tého~ orgánu z 9. 4. 2020. Co se tý e produk ní funkce, ~alovaný nedostate n zohlednil, ~e se z dlouhodobého hlediska jednalo o louku (napY. snímky z roku 1985) a výsadba byla provedena a~ v roce 2020. Na Pozemku tedy nemohla probhnout obnovní t~ba. V tomto ohledu není relevantní stav uvedený v katastru nemovitostí, ale stav skute ný. Rozhodnutí eské inspekce ~ivotního prostYedí z 27. 3. 2020, . j. I}P/47/2019/11653, nebylo podkladem pro vydání rozhodnutí a ~alobce se k nmu nemohl vyjádYit. Z pYedmtného zalesHovacího pYíkazu nicmén plyne, ~e v dané porostní skupin dlouhodob ~ádné lesní prostYedí neexistovalo. Pokud jde o rozhodnutí Krajského úYadu Jihomoravského kraje z 6. 5. 2019, v daném pYípad nebyl zámr (pYevod na tvar lesa stYedního) na pozemcích realizován v dob rozhodování; navíc ne vaechny ásti pozemku se nacházely v územím systému ekologické stability.<br/>V. Ústní jednání<br/>28. PYi ústním jednání dne 19. 1. 2023 ú astníci setrvali na svých stanoviscích obsa~ených v pYedchozích procesních podáních. Zástupce ~alobce zdoraznil, ~e v dosledku rozhodnutí správních orgáno doalo ke zkrácení vlastnického práva ~alobce. Nesouhlasil s tím, ~e by pYi pomYování zájmo dle § 8 odst. 2 lesního zákona nemohl být zohledHován i cílový stav. Nedostate n byl rovn~ vyhodnocen význam produk ní funkce na pozemku. Zástupce ~alovaného podotkl, ~e sám ~alobce les hodnotil jako biologicky nevýznamný. Les tak byl oprávnn ponechán v kategorii leso hospodáYských, které pYedstavují základní kategorii. }alobce v ~ádosti uvádl pouze obecné proklamace, jak hodlá les rozvíjet. Napadené rozhodnutí ~alobci nebrání init kroky ke zvýaení biodiverzity.<br/>29. Soud pYi jednání konstatoval obsah soudního a správního spisu. Soud na návrh ~alobce provedl dokaz rozhodnutím Krajského úYadu Jihomoravského kraje z 10. 9. 2013, . j. JMK 97068/2013 ( . l. 76-77), leteckými snímky z roku 1938, 50. let, 1963 ( . l. 78-80), ortosnímky z roku 2000, 2001-2003, let. snímek z roku 2018, ortosnímek z 1985 v google earth, leteckým snímkem aktuálním v dob rozhodnutí (81-85), kupními smlouvami z 1. 11. 2019 na koupi pozemku p. . X v k. ú. H.  dva spoluvlastnické podíly ( . l. 89-92), rozhodnutí Krajského úYadu Jihomoravského kraje ze 7. 3. 2011, . j. JMK 21946/2011 ( . l. 99) a na nj navazující rozhodnutí Krajského úYadu Jihomoravského kraje ze dne 9. 4. 2020, . j. JMK 53780/2020 ( . l. 102-103), o zaYazení lesa mezi lesy zvláatního ur ení podle § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona, výpisem z nálezové databáze pro pozemky v ejkovicích ( . l. 100-101), rozhodnutí Krajského úYadu Jihomoravského kraje z 6. 5. 2019, . j. 63663/2019 ( . l. 106-108) o zaYazení lesa mezi lesy zvláatního ur ení podle § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona, webovou prezentací Pta ího parku Kosteliska ( . l. 109-112), zYizovací listinou ~alobce ( . l. 113-114), odborný lánek D. Storcha, Biodiverzita: co to je, jak ji mYit, co ji podmiHuje a k emu je to vaechno dobré ( . l. 116-117). Dále soud z vlastní vole provedl dokazování letákem PYírodního parku Kosteliska, v nm~ je ro~ov vyzna eno umístní Pozemku ( . l. 186).<br/>30. Jako nadbyte né pro posouzení vci shledal soud návrhy na provedení dokazování rozhodnutím Krajského úYadu Jihomoravského kraje ze dne 29. 4. 2014, . j. JMK 39023/2014, o stanovení opatYení ve prospch ú elového hospodaYení v lesích zvláatního ur ení ( . l. 71-75), pYehledovou mapaou pou~ívaná ÚZK a údaji z lesní hospodáYské osnovy ( . l. 86-88), neboe tyto informace jsou sou ástí pYedlo~eného správního spisu, rozhodnutími Krajského úYadu StYedo eského kraje z 5. 9. 2008, . j. 73359/2008/KUSK/2 O}P/Vo ( . l. 93-94), ze 31. 3. 2009, . j. 037422/2009/KUSK O}P/SM/3 ( . l. 95-96), a z 2. 4. 2009, . j. 34058/2009/KUSK/2 O}P/Vo ( . l. 97-98), o stanovení výjimky podle § 36 odst. 1 lesního zákona z dovodu lesní pastvy, definicí zakmenní a zápoje ( . l. 115-116), neboe tyto definice nebyly mezi ú astníky Yízení sporné (§ 120 odst. 3 o. s. Y.), Metodikou pé e o svtlé lesy ( . l. 119-181). Proveden nebyl ani výslech svdka Mgr. L. ., Ph.D., který ml osvd it výskyt lesáka rumlkového na Pozemku. Zástupce ~alovaného toti~ pYi jednání nezpochybnil, ~e by se v sou asnosti na Pozemku tento brouk vyskytoval.<br/>VI. Posouzení vci soudem<br/>31. }aloba je dovodná.<br/>32. Soud se nejprve zabýval námitkou nepYezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí [bod VI. A) rozsudku] a dále se vnoval námitce chybného výkladu § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona [bod VI. B) rozsudku].<br/>VI. A.) Námitka nepYezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí<br/>33. }alobce v podané ~alob uplatnil námitku nepYezkoumatelnosti, proto se soud nejprve zabýval otázkou, zda je napadené rozhodnutí ~alovaného zposobilé soudního pYezkumu. PYípadná nepYezkoumatelnost správního rozhodnutí (ae u~ pro jeho nesrozumitelnost i pro nedostatek dovodo) by toti~ byla vadou natolik záva~nou, k ní~ by soud pYihlí~el i z úYední povinnosti a pro kterou by muselo být rozhodnutí ~alovaného podle § 76 odst. 1 písm. a) s. Y. s. zruaeno (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 6. 2004, . j. 5 A 157/2002-35).<br/>34. Podle soudu je napadené rozhodnutí dostate n odovodnno. PYesto~e díl í výtky ~alobce, napY. ohledn nedostate ného odovodnní závru o provedení obnovní t~by, jsou oprávnné, jedná se o díl í nedostatky, které nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí nezposobují. Ostatn ~alobce v obsáhlé ~alob a replice se závry ~alovaného týkajícími se výkladu § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona polemizuje, co~ by v pYípad nepYezkoumatelného rozhodnutí mo~né nebylo.<br/>35. Námitka tak není dovodná.<br/>VI. B.) Námitka nesprávného výkladu § 8 odst. 2 lesního zákona<br/>36. St~ejní námitkou podané ~aloby je nesprávný výklad podmínek pro zaYazení lesa mezi lesy zvláatního ur ení dle § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona správními orgány. <br/>37. Ze správního spisu vyplynuly následující skute nosti.<br/>38. }alobce podal u krajského úYadu dne 30. 6. 2020 ~ádost o zaYazení Pozemku do kategorie lesa zvláatního ur ení podle § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona. Odovodnil ji zejména odlianým dlouhodobým cílem vlastníka lesa  postupnými a cílenými pstebními zásahy vytvoYit biotopové a mikrobiotopové podmínky pro airoké spektrum organismo (zejm. ptáko, netopýro a saproxylických druho organismo). Cílem je tvorba autochtonního porostu dYevin prosvtleného charakteru se zastoupením tvrdých a mkkých listná o. Plánované pstební zásahy budou spo ívat v postupném odstraHování geograficky nepovodních dYevin (& ), výsadb autochtonních listnatých dYevin v airokém sponu a jejich výchov v uvolnném a~ trvale pYeruaeném zápoji. Vyu~ívány budou tradi ní i netradi ní zposoby obhospodaYování dYevin, zejm. mkkých listná o (seYezávání, komolení) a jiné odliané zposoby hospodaYení, ne~ ukládá zákon, a jejich~ realizace je mo~ná pouze na základ udlení potYebných výjimek orgánu státní správy leso. Druhým dovodem ~ádosti bylo zaYazení Pozemku do Pta ího parku Kosteliska vznikajícího za ú elem podpory biodiverzity a zachování tradi ních zposobo obhospodaYování jihomoravské krajiny s tím, ~e území má slou~it i jako vzdlávací nástroj pro airokou veYejnost. K tomu odkázal na internetové stránky parku. TYetím dovodem bylo zvýaené procento minimálního zastoupení meliora ních a zpevHujících dYevin oproti vyhláace . 298/2018 Sb. Kone n jako tvrtý dovod uvádl, ~e se jedná o oblast druhotných leso na zazemnní bývalého rybníka. <br/>39. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, ~e Pozemek je lesním pozemkem se zposobem ochrany  pozemek ur ený k plnní funkcí lesa (viz . 4 správního spisu). Z lesní hospodáYské osnovy ( LHO ) pak plyne, ~e ást Pozemku o velikosti 0,13 ha s porostní skupinou 7Eb0 je ozna ena jako  Holina& louka , dalaí ást pozemku o velikosti 0,21 ha s porostní skupinou 7Eb8 je popsána jako  Vaestran dif. slabá nast. kmenovina& nárost KX,JVJ DTO:pYed asná obnova dle HS (viz . 5 správního spisu). <br/>40. Dne 7. 8. 2020 probhlo ústní jednání spojené s ohledáním na míst. Bylo zjiatno, ~e Pozemek je v LHO ZaYizovacího obvodu Kyjov zpracované na období let 2017 2026 evidován jako porost 7Eb. Lesní porost 7Eb (0,34ha) je lesem hospodáYským, bez uvedení zvláatního statutu, sou ást ba~antnice Jarohnvice. Jeho sou ástí je porostní skupina 0, plocha 0,13ha, lesní typ 1D1, k ní~ bylo zjiatno, ~e se jedná o ploainu ovlivnnou vodou, zalesnnou dubem o stáYí 1 rok, místy s nárosty zmlazeného akátu, zakmenní 10. Co se tý e porostní skupiny 8, plocha 0,21 ha, lesní typ 1V2, i ta je ploainou ovlivnnou vodou, zakmenní 7, bYíza v menaím zastoupení ne~ v HK, javor jasanolistý vtaí zastoupení ne~ v HK  mladaí VR, TP, OL (viz protokol . j. JMK 109786/2020, . 8 správního spisu).<br/>41. Dne 19. 8. 2020 ~alobce do spisu dolo~il sdlení k ú elu poYízení pozemko ze 17. 8. 2020 a projektovou ~ádost  Spolo né výskumné innosti podporujúce zlepaenie cezhrani nej starostlivosti a ochrany o prírodne významné územia (vybrané biotopy, druhy) . Z vysvtlení ú elu poYízení pozemko plyne, ~e Pozemek byl zakoupen z projektu  }ivé bYehy  spole ná ochrana Yí ních ekosystémo v rámci opera ního programu Interreg V-A Slovenská republika  eská republika. Jeho cílem byla spole ná výzkumná innost podporující pYeshrani ní pé i a ochranu pYírodn významných území. Konkrétn mlo jít o ochranu biodiverzity prostYednictvím spolupráce v oblasti ochrany a koordinovaného Yízení pYírodn významných území. }alobce k tomu uvádl, ~e z cílo projektu je zYejmé, ~e Pozemek byl zakoupen kvoli ochran biodiverzity. Pro dosa~ení tohoto cíle je nezbytné pYevedení Pozemku na les zvláatního ur ení (viz . 10 správního spisu). Z projektové ~ádosti dále plyne, ~e projekt }ivé bYehy smYoval k ochran ~ivotního prostYedí a podpoYe efektivního vyu~ívání zdrojo a ml být realizován v letech 2017-2019. Jeho partnerem byl ~alobce, který ml v projektovém území, pYednostn v okrese Hodonín, poYídit plochu  typu vlhké louhky o velikosti pYibli~n 2-4 ha (pYípadn nkolik menaích ploch o obdobné výmYe), která bude slou~it jako experimentální výzkumná plocha k dlouhodobému ekologickému výzkumu. Na ploae mly být nejprve provedeny nutné revitaliza ní úpravy a poté se mly vysadit Yádov stovky jedinco vrb, topolo a dalaích dYevin. ZároveH projekt po ítal s vytvoYením nových stanoviae pro ohro~ené druhy a s vyu~itím ploch ke vzdlávání veYejnosti (viz . 11 správního spisu).<br/>42. Krajský úYad rozhodnutím z 28. 8. 2020 ~ádosti ~alobce nevyhovl. Shledal, ~e ~alobcem uvádné dovody nejsou rozhodné pro kladné vyYízení ~ádosti. Podle krajského úYadu bylo st~ejní posoudit, zda se míra a rozsah biologické roznorodosti pYedmtného lesa významn vymyká b~ným podmínkám. Konstatoval, ~e z LHO ~ádné specifické podmínky nevyplývají. Pozemek není ani sou ástí ~ádného zvláat chránného maloploaného území, soustavy NATURA 2000 nebo územního systému ekologické stability. Podle krajského úYadu se tak  pYedmtné stanoviat ani sou asný stav lesního porostu neliaí od okolního lesního prostYedí a není nositelem ~ádné známky exkluzivity ve vazb na nutný veYejný zájem vedoucí k zachování biologické roznorodosti (viz str. 4 rozhodnutí). Pro kladné vyYízení ~ádosti nebyl podle krajského úYadu rozhodující ani fakt, ~e vlastník lesa hodlal na svém pozemku hospodaYit odchyln od nkterých ustanovení lesního zákona. Ani zaYazení Pozemku do Pta ího parku Kosteliska nebylo podle krajského úYadu relevantní. Pta í parky nejsou legislativn ukotveny a jde o projekty eské spole nosti ornitologické zamYené na vytváYení vhodných podmínek pro pta í populace. PYihlédl rovn~ k velikosti Pozemku, která by mla minimální dopady pro posílení biodiverzity, a upozornil na Yadu maloploaných zvláat chránných území i území NATURA 2000, které se v regionu vyskytují. Tam by podle krajského úYadu ml ~alobce smYovat své aktivity. K projektu }ivé bYehy dodal, ~e projektová ~ádost nepo ítala s poYízením lesního pozemku, ani se vznikem experimentálních ploch na pozemcích ur ených k plnní funkcí lesa.<br/>43. }alovaný závry krajského úYadu potvrdil. K aktuálnímu stavu zopakoval, ~e u Pozemku nelze hovoYit o genetické ani druhové biodiverzit. Do genetické biodiverzity se zaYazují lesy pYedevaím v genových základnách dle § 2i odst. 1 zákona . 149/2003 Sb., o obchodu s reproduk ním materiálem lesních dYevin. V daných porostech nemohla být genetická klasifikace provedena, neboe porost ve skupin 7Eb0 je holinou s jednoletou dubovou kulturou s výmladky akátu. V porostní skupin 7Eb8 jsou dYeviny klasifikovány stupnm C  promrná kvalita. Les tak nevykazuje nadpromrnou genetickou biologickou roznorodost, neboe se skládá z b~ných dYevin. Není rovn~ sou ástí ~ádné pta í oblasti (§ 45e odst. 1 zákona . 114/1992 Sb.). Ani v pYípad druhové biologické roznorodosti podle ~alovaného nebylo mo~né konstatovat, ~e mimoproduk ní funkce lesa pYeva~uje nad funkcí produk ní. Na Pozemku probhla obnovní t~ba, holina byla oplocena a zalesnna dubem, pYi em~ výsadba vykazuje plné zakmenní. Plán hospodáYských opatYení pYedpokládá úplné smýcení a zalesnní dubem a olaí. Obdobn jako krajský úYad ~alovaný k projektu }ivých bYeho konstatoval, ~e ten nepo ítal se zakoupením lesa, nýbr~ louky. Navíc s realizací projektu ani nebylo zapo ato, neboe v lese nepYeva~ují mimoproduk ní funce nad funkcí produk ní. Nebyl pYedlo~en ~ádný ucelený pstební zámr i rámcová smrnice hospodaYení, z ní~ by zájem na zaYazení Pozemku do leso zvláatního ur ení vyplýval. UzavYel proto, ~e pYedmtný les byl obhospodaYován pYevá~n ve prospch dYevoproduk ní funkce. Jiné neur ité plány vlastníka lesa nejsou z hlediska zachování biologické roznorodosti významné. Nesouhlasí s tím, ~e by správní orgány rozhodovaly v rozporu s dosavadní praxí. }alobcem zmiHované pYípady byly zalo~eny na jiných skutkových okolnostech. Definici zakmenní obsahuje § 7 písm. f) vyhláaky . 84/1996 Sb. Zástupce ~alobce proti zjiatnému stavu zakmenní na Pozemku nic nenamítal.<br/>44. Podle § 6 lesního zákona se lesy lení podle pYeva~ujících funkcí do tYí kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláatního ur ení a lesy hospodáYské.<br/>45. Z § 8 lesního zákona plyne, ~e lesy zvláatního ur ení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojo I. stupn, b) v ochranných pásmech zdrojo pYírodních lé ivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parko a národních pYírodních rezervací (odstavec 1). Do kategorie leso zvláatního ur ení lze dále zaYadit lesy, u kterých veYejný zájem na zlepaení a ochran ~ivotního prostYedí nebo jiný oprávnný zájem na plnní mimoproduk ních funkcí lesa je nadYazen funkcím produk ním. Jde o lesy a) v prvních zónách chránných krajinných oblastí a lesy v pYírodních rezervacích, národních pYírodních památkách a pYírodních památkách, b) lázeHské, c) pYímstské a dalaí lesy se zvýaenou rekrea ní funkcí, d) slou~ící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýaenou funkcí podoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potYebné pro zachování biologické roznorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných ba~antnicích, h) v nich~ jiný dole~itý veYejný zájem vy~aduje odlianý zposob hospodaYení (odstavec 2). O zaYazení leso do kategorie leso zvláatního ur ení podle odstavce 2 a o vyYazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy leso na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podntu (odstavec 3).<br/>46. Z § 6 lesního zákona vyplývá, ~e lesy jsou lenny do tYí kategorií na lesy hospodáYské, lesy zvláatního ur ení a lesy ochranné. ZaYazení lesa do ur ité kategorie vaak neznamená, ~e les má plnit jen funkci odpovídající dané kategorii a jeho ostatní funkce mají být potla eny. Proto se i v lesích hospodáYských uplatHují nejen produk ní, ale i mimoproduk ní funkce lesa. Kategorizace leso vaak vytváYí pYedpoklady, aby v jednotlivých kategoriích byly podporovány ty funkce, které v nich mají pYeva~ující charakter (viz DvoYák, P. Lesní zákon. KomentáY. Praha: Wolters Kluwer, 2022). Hlavním ú elem kategorizace leso tak je dosa~ení stavu, v nm~ vlastníci leso budou zatí~eni právy a povinnostmi v rozné míYe a v rozné podob v závislosti na funk ním zamYení lesa. Podle kategorie lesa se následn rozliauje právní re~im, který je uplatHován v lesích jednotlivých kategorií a který má zajistit, ~e hospodaYení bude odpovídat potYebám pYeva~ující funkce lesa.<br/>47. Jak správn poukazoval ~alobce i ~alovaný, výkladem § 8 odst. 2 lesního zákona se zabýval Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 1. 6. 2017, . j. 9 Afs 289/2016-30. Uvedl, ~e podle citovaného ustanovení zákon umo~Huje správnímu orgánu  do kategorie leso zvláatního ur ení zaYadit i jiné lesy, ne~ ty, které jsou jimi pYímo ze zákona a to nikoli osvd ením pouhého faktického stavu. Správní orgán toti~ musí rozhodnout o tom, zda a z jakého dovodu je veYejný zájem na zlepaení a ochran ~ivotního prostYedí nebo jiný oprávnný zájem na plnní mimoproduk ních funkcí u konkrétního druhu lesa nadYazen funkcím produk ním a z tohoto dovodu jej zaYadit do nkteré z kategorií v tomto ustanovení uvedených. PYi tomto rozhodování bude proto zále~et nejen na objektivním posouzení místních podmínek, ale i na posouzení jiných skute ností, na jejich~ základ orgán státní správy leso usoudí, zda se napY. jedná o zvýaenou rekrea ní funkcí, veYejný zájem i nikoliv. Rozhodutí o zaYazení lesa do jedné z uvedených kategorií ukládá povinnosti vlastníkovi lesa, resp. osob, která v lese hospodaYí. Takové rozhodnutí je nicmén závazné i pro právní nástupce vlastníka lesa, neboe jde o rozhodnutí ad rem  vztahujícím se k vci. <br/>48. Lesy potYebné pro zachování biologické roznorodosti jsou pYedevaím lesy, které po~ívají zvláatní status v re~imu zákona o ochran pYírody krajiny ( ZOPK ), ovaem nikoliv takový, který by ml za následek jejich zaYazení do jiné ze subkategorií leso zvláatního ur ení, napYíklad podle odstavce 1 písm. c) nebo podle odstavce 2 písm. a). Podle odborné literatury mo~e jít napYíklad o lesy v pta ích oblastech vyhlaaovaných podle § 45e ZOPK, v evropsky významných lokalitách chránných jinak, ne~ vyhláaením zvláat chránného území podle § 45c ZOPK, i území chránná smluvn podle § 39 ZOPK. Není ovaem vylou eno, aby byl do této subkategorie zaYazen i jiný les, u nho~ orgán státní správy leso zjistí pYevahu zájmu na plnní funkcí zajiaeujících zachování biodiverzity (srov. FLORA, M. in FLORA, M., STANK, J., PRnCHOVÁ, I. Lesní zákon. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 79, komentáY k § 8, marg. . 17.) <br/>49. Správní orgány pYi rozhodování podle § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona vycházely z pYedpokladu, ~e s ohledem na § 6 lesního zákona je pro zaYazení lesa do kategorie leso zvláatního ur ení rozhodující stav existující v dob rozhodování o ~ádosti. Takový výklad § 8 odst. 2 lesního zákona vaak podle soudu neobstojí. Návtí § 8 odst. 2 lesního zákona hovoYí o mo~nosti zaYazení leso do kategorie leso zvláatního ur ení v pYípad, ~e  veYejný zájem na zlepaení a ochran ~ivotního prostYedí je nadYazen funkcím produk ním . Citované ustanovení tedy nijak nebrání zaYadit do leso zvláatního ur ení i takové lesy, u nich~ ke zlepaení ~ivotního prostYedí dojde teprve v budoucnu. Rovn~ z výae citovaného rozsudku . j. 9 Afs 289/2016-30 vyplývá, ~e pYi rozhodování podle § 8 odst. 2 lesního zákona (oproti zaYazování do kategorie leso zvláatního ur ení pYímo ze zákona podle § 8 odst. 1 lesního zákona) nejde pouze o osvd ení aktuálního faktického stavu, ale o vá~ení zájmu na plnní produk ní a mimoproduk ní funkce. Soud se proto ztoto~nil s argumentací ~alobce, ~e pro zaYazení lesa do kategorie leso zvláatního ur ení nemusí být rozhodující pouze stav existující v dob podání ~ádosti o zmnu kategorizace leso. Je pYesvd en, ~e pYi rozhodování o ~ádosti o zaYazení lesa mezi lesy zvláatního ur ení potYebné pro zachování biologické rozmanitosti podle § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona pYihlí~í správní orgány i k cílovému stavu, kterého hodlá vlastník lesa postupnými opatYeními dosáhnout. Pokud ovaem v dob rozhodování o ~ádosti v lese dosud nepYeva~uje mimoproduk ní funkce, ml by vlastník svoj zámr budoucího rozvoje mimoproduk ní funkce lesa v ~ádosti jasn specifikovat, podlo~il jej dostate nými argumenty (dokazy) a navrhnout konkrétní opatYení k zajiatní biologické rozmanitosti, v etn zva~ovaného asového horizontu realizace plánovaného zámru. Ten je dole~itý pro zptnou kontrolu naplHování mimoproduk ní funkce, k ní~ byl les ur en. <br/>50. }alovaný závry krajského úYadu o tom, ~e mimoproduk ní funkce lesa musí pYeva~ovat v dob rozhodování správního orgánu o ~ádosti, akceptoval (str. 6 napadeného rozhodnutí). Dále vaak v odovodnní rozhodnutí vytýkal ~alobci, ~e nepYedlo~il ~ádnou konkrétní metodiku i smrnici, z ní~ by byl zposob zvyaování biologické rozmanitosti na Pozemku do budoucna zYejmý a kontrolovatelný (zejm. str. 7 rozhodnutí). Fakt, ~e pro závry napadeného rozhodnutí byla dole~itá i skute nost, ~e ~alobcem nebyly pYedlo~eny ~ádný plán budoucích opatYení k podpoYe biologické roznorodosti, potvrdil i zástupce ~alovaného pYi jednání dne 19. 1. 2023. Touto úvahou ~alovaný pYipustil, ~e mimoproduk ní význam lesa by mohl pYevá~it nad funkcí produk ní teprve v budoucnu. }alobcem pYedlo~ené dokumenty vaak pova~oval za pYília obecné a nedostate né pro vyhovní ~ádosti. Soud do jisté míry chápe obavu ~alovaného, ~e by zahrnutí lesa s promrnou biologickou rozmanitostí mezi lesy zvláatního ur ení potYebné pro zachování biologické rozmanitosti pouze na základ ~ádosti odovodnné plánovaným zámrem vlastníka podporovat biologickou rozmanitost mohlo v budoucnu vést k dalaím sporom o zaYazování leso do kategorie leso zvláatního ur ení. To vaak neznamená, ~e by nemlo být vyhovno ~ádosti, která je zalo~ena na uvYitelných a oprávnných dovodech dolo~ených ~ádostí o dotaci a s ní spojeným projektem na podporu biologické rozmanitosti. V ka~dém jednotlivém pYípad bude nutné zva~ovat vrohodnost ~ádosti, realizovatelnost zámru vlastníka lesa, asový horizont ký~eného cíle a konkrétní skutkové okolnosti pYípadu. Pokud by se správním orgánom zdála ~ádost pYília obecná i nepodlo~ená, jsou povinny ~adatele v souladu s principem dobré správy vyzvat k jejímu doplnní a pou it jej o nedostate nosti dosud pYedlo~ených podklado (§ 4 odst. 2 správního Yádu).<br/>51. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, nazna eným zposobem ostatn postupoval krajský úYad v Yízení o ~ádosti Ing. D. U., Ph.D. ukon eném rozhodnutím ze 6. 5. 2019, . j. JMK 63663/2019, v nm~ ~adatel na základ výzvy správního orgánu dodate n dolo~il podrobnjaí podklady a poté bylo jeho ~ádosti o zaYazení do kategorie leso zvláatního ur ení podle § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona vyhovno. Zástupce ~alobce ve správním Yízení, kterým byl práv Ing. Utinek, ~adatel z výae zmiHovaného Yízení, se tak i v nynjaím Yízení mohl oprávnn domnívat, ~e obdobným zposobem bude v souladu se zásadou legitimního o ekávání (§ 2 odst. 4 správního Yádu) postupováno i v jeho vci, bude-li krajským úYadem zva~ováno nevyhovní ~ádosti. Krajský úYad ani ~alovaný vaak nazna eným zposobem nepostupovali, pYesto~e ~alovaný ~alobci na str. 7-8 napadeného rozhodnutí nedostate nost podklado ~alobce v tomto smru vytýkal. PYesto~e podle zástupce ~alovaného neexistuje jednotná správní praxe, jak v obdobných pYípadech postupovat, bylo podle soudu na míst v souladu se základními zásadami správního Yízení zakotvenými v § 4 odst. 2 a § 2 odst. 4 správního Yádu vyzvat v dané situaci ~alobce k doplnní podklado o asový harmonogram plánovaných kroko k zajiatní ký~ené biologické rozmanitosti, pYípadn ke konkretizaci pstebních opatYení. Pokud tímto zposobem ~alovaný nepostupoval, dopustil vady Yízení, která mohla ovlivnit zákonnost napadeného rozhodnutí. <br/>52. Soud dále uvádí, ~e nesouhlasí ani se zposobem, jakým správní orgány hodnotily ~alobcem pYedlo~ené doklady a pomYovaly zájem na plnní produk ních a mimoproduk ních funkcí lesa. PYesto~e výsledná úvaha o tom, zda les bude zaYazen mezi lesy zvláatního ur ení, je správním uvá~ením (tj. nále~í správním orgánom a soud ji nemo~e nahrazovat úvahou vlastní), je nutno trvat na tom, aby správní orgány pYed tím, ne~ pYistoupí k pomYování zájmo na plnní produk ní a mimoproduk ní funkce lesa vyaly ze správného zhodnocení vstupních podklado. <br/>53. O pYeva~ujícím zájmu na zvýaení biologické roznorodosti na Pozemku svd ily podle ~alobce dovody koup Pozemku. Byl toti~ poYizován za ú elem podpory biodiverzity v oblasti, co~ potvrzovala ~ádost o dotaci a k ní pYilo~ený pYeshrani ní projekt }ivé bYehy z let 2017-2019, jeho~ byl ~alobce parnterem a který ml vést k ochran biodiverzity území. Správní orgány tento projekt pYi hodnocení mimoproduk ní funkce lesa vobec nezohlednily s odovodnním, ~e ~alobce poYídil les, nikoliv  vlhkou louku , jak projekt pYedpokládal. Tato úvaha správních orgáno je podle soudu nepYípustným formalismem. Podle projektu mla být ~alobcem poYízena plocha  typu vlhké louky , co~ samo o sob neznamená, ~e by se nemohlo jednat o Pozemek kategorizovaný jako les. Projekt neuvádí na kokrétní druh vymezení pozemku napY. v katastru nemovitostí, ale typov uvádí, o jaký pozemek by se mlo jednat. Z místního aetYení je pYitom zYejmé, ~e Pozemek je ploainou zalitou vodou. Rovn~ LHO hovoYí o Pozemku jako o louce (holin). Charakter Pozemku tak projektu mohl pln vyhovovat, proto mla být ~ádost o dotaci i pYedmtný projekt pYi hodnocení ~ádosti správními orgány vzata v úvahu. Cíl projektu byl toti~ pln v souladu se zámrem ~alobce podporovat biologickou roznorodost v oblasti. <br/>54. Chybná je podle soudu rovn~ úvaha správních orgáno o tom, ~e pro mimoproduk ní funkci nebylo nijak významné, ~e Pozemek je sou ástí Pta ího parku Kosteliska. K této skute nosti správní orgány nepYihlí~ely s odovodnním, ~e pta í parky nejsou nijak legislativn ukotveny a jedná se pouze o soukromoprávní projekty bez veYejnoprávního zakotvení. PYesto~e vaak legislativa ~ádný specifický charakter pta ím parkom nepYiznává, mohla být tato skute nost podle soudu relevantní pYi hodnocení veYejného zájmu na plnní mimoproduk ní funkce lesa. Pestrost stanoviae je podmínkou druhové pestrosti a neomezuje se jen na zákonem chránná území. Stejn tak projekty na podporu diverzity nemusí mít jen formu úYedn schválených inností. Jedná se o faktické jevy, jejich~ existenci je nutné zkoumat na základ pYedlo~ených dokazo v rámci hodnocení skutkového stavu, nikoliv je pYedem formáln omezit jen na území i aktivity, která mají z právního hlediska ur itý status. K tomu by vaak bylo nutné blí~e zkoumat, na jakém území se pYedmtný pta í park má nacházet, resp. zda skute n zahrnuje i Pozemek ~alobce. Z dokazování provedeného pYi jednání toti~ vyplynulo, ~e ani z internetových stránek parku i z letáku Pta ího parku Kosteliska nelze zjistit, v jaké oblasti se pta í park nachází. Pokud by vaak bylo prokázáno, ~e Pozemek spadá do pta ího parku, jeho~ cílem je podpora druhové rozmanitosti, nepochybn by takové zjiatní pYisplo k významu mimoproduk ní funkce lesa (bye by k ní mlo dojít a~ v budoucnu). <br/>55. Co se tý e produk ní funkce lesa, ta podle správních orgáno na Pozemku pYeva~uje. Krajský úYad konstatoval, ~e v roce 2020 byl na základ zalesHovacího pYíkazu v ásti pozemku vysazen dub. }alovaný doplnil, ~e v minulosti na Pozemku probhla obnovní t~ba. Jak vaak pYiléhav argumentoval ~alobce, závr o provedení obnovní t~by na pozemku nebyl nijak podlo~en. Z dokazování provedeného pYi jednání soudu naopak vyplývá, ~e minimáln od roku 2000 se na Pozemku nacházela holina, jak je zaznamenáno i v LHO. Pro závr, ~e v sou asnosti je Pozemek vyu~íván k t~b dYeva tak ve spise nejsou ~ádné podklady. Na Pozemku se sice podle místního aetYení nachází jednoletý dub vysázený tak, aby bylo dosa~eno plného zakmenní. To vaak samo o sob nesvd í o pYeva~ujícím zájmu na produk ní funkci lesa. Tato hospodáYská výsadba toti~ neprobhla z vole vlastníka, ale na základ pYíkazu I}P, který vycházel ze stávající lesní hospodáYské osnovy. Navíc i zde lze souhlasit se ~alobcem, ~e pYedmtný zalesHovací pYíkaz nebyl obsa~en v podkladech pro rozhodnutí a ~alobce se tak k jeho významu pro nynjaí Yízení nemohl vyjádYit. I to je dalaím díl ím pochybením, jeho~ se ~alovaný v probhu Yízení dopustil. Skutkový stav zjiatný ve správním Yízení (doplnný v Yízení pYed soudem) nesvd í o tom, ~e by vlastník ml v úmyslu svoj les obhospodaYovat jako les hospodáYský a status lesa zvláatního ur ení by mu slou~il jen k získání njakých nespecifikovaných výhod. Poukaz ~alovaného na § 2 odst. 2 písm. d) zákona o dani z nemovitých vcí, podle kterého  [p]Yedmtem dan z pozemko nejsou lesní pozemky, na nich~ se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláatního ur ení , pro nj jako~to veYejnou výzkumnou instituci osvobozenou od této dan [viz § 4 odst. 1 písm. u) zákona] není pYiléhavý. Zjiatné okolnosti tak podle soudu spíae nasvd ují tomu, ~e funkce produk ní není na Pozemku nijak významná. Podle toho by jí ml ~alovaný pYiYknout pYísluanou váhu, a~ ji bude porovnávat s mimoproduk ní funkcí (podpoYe biodiverzity), kterou plánuje realizovat ~alobce. Soud akceptuje argumentaci ~alovaného, ~e smyslem produk ní funkce není jen t~ba dYeva, ale i rozvoj leso a jejich obhospodaYování v souladu s lesním zákonem. Jsou-li vaak pro ú ely rozhodování o ~ádosti podle § 8 odst. 2 písm. f) lestního zákona pomYovány zájmy na plnní produk ní a mimoproduk ní funkce lesa, musí být vzta~eny v~dy ke zkoumanému pozemku, nikoliv zva~ovány jen v obecné rovin.<br/>VII. Závr a náklady Yízení<br/>56. Soud tak uzavírá, ~e se ~alovaný dopustil nezákonnosti, pokud pYi rozhodování o ~ádosti podle § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona nevzal v úvahu plánovaný zposob vyu~ití lesa v budoucnu (viz bod 49 shora). Doalo vaak rovn~ k vad Yízení, která mla vliv na zákonnost rozhodnutí, neboe ~alovaný za situace, kdy podklady ~alobcovy ~ádosti nepova~oval za dostate né, tyto své výhrady ~alobci nesdlil a nevyzval jej k doplnní ~ádosti v pYísluaném smru (viz body 50 a 51 rozsudku). Soud proto z tchto dovodo napadené rozhodnutí ~alovaného zruail pro nezákonnost podle § 78 odst. 1 s. Y. s. a pro vadu Yízení dle § 76 odst. 1 písm. c) s. Y. s. a v souladu s § 78 odst. 4 s. Y. s. vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení. V nm bude ~alovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. Y. s.), pYi em~ pYi hodnocení ~ádosti zohlední rovn~ východiska popsaná soudem v bodech 52-55 výae.<br/>57. Výrok o náhrad náklado Yízení se opírá o § 60 odst. 1 s. Y. s., podle nho~ nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobce dosáhl v Yízení o ~alob plného úspchu, a proto má právo na náhradu náklado Yízení vo i ~alovanému. Odmna ~alobcova advokáta a náhrada hotových výdajo byla stanovena podle § 35 odst. 2 s. Y. s. a vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif). Soud pYiznal zástupci ~alobce náhradu za tyYi úkony právní slu~by [pYevzetí a pYíprava zastoupení, sepis ~aloby, podání repliky ze 12. 1. 2023, zastoupení pYi jednání dne 19. 1. 2023; za doplnní ~aloby z 11. 1. 2021 soud zástupci náhradu nepYiznal, neboe jej nepova~oval za ú eln vynalo~ený náklad (jednalo se v podstat o repetitivní argumentaci k ~alob ze 4. 1. 2021, resp. její shrnutí, navíc pYílohy, které mly být sou ástí tohoto podání byly dolo~eny a~ na výzvu soudu spole n s replikou z 12. 1. 2023)] ve výai 4 × 3 100 K  [§ 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d), g)] a tyYi re~ijní pauaály s tmito úkony spojenými dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu 4 × 300 K ; celkem tedy 13 600 K . Dále soud pYiznal zástupci ~alobce náhradu za promeakaný as v souvislosti s cestou zástupce k jednání soudu (Praha  Brno a zpt) dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za ka~dou zapo atou polhodinu ve výai 12 × 100 K , tj. 1 200 K , a náhradu cestovních výdajo ve výai 718 K  (jízdenky na vlak dolo~eny). }alobci dále pYísluaí náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výai 3000 K . Celkem tedy byla ~alobci vo i ~alovanému pYiznána náhrada náklado ve výai 18 518 K . K jejímu zaplacení soud ur il pYimYenou lhotu.<br/><br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních právních pYedpiso vy~adováno pro výkon advokacie.<br/><br/>Brno 26. ledna 2023<br/>Mgr. Milan Procházka<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/><br/></body> </html>