<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 8 As 166/2021- 39 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 As 166/2021-41<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Milana Podhrázkého a soudco Petra Mikeae a Jitky ZavYelové v právní vci ~alobkyn: CEMENT s. r. o., se sídlem Kupeckého 832/2, Praha 4, zastoupená JUDr. Romanem Poláakem, advokátem se sídlem Trojanova 2022/12, Praha 2, proti ~alované: eská obchodní inspekce, ústYední inspektorát, se sídlem `tpánská 15, Praha 2, proti rozhodnutí ~alované ze dne 24. 4. 2019, j. OI 55998/19/O100/1000/19/Kr/`t, o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 22. 4. 2021, j. 15 A 83/201943,<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alobkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>III. }alované se náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] Inspektorát eské obchodní inspekce StYedo eského kraje a Hlavního msta Prahy (dále  správní orgán I. stupn ) pYíkazem ze dne 13. 11. 2018, j. OI 147518/18/1000, uznal ~alobkyni vinnou ze spáchání pYestupku podle § 24 odst. 7 písm. c) zákona . 634/1992 Sb., o ochran spotYebitele, a ulo~il jí pokutu 50 000 K . PYíkaz ~alobkyni doru oval prostYednictvím zmocnnkyn, pYi em~ doru ení nastalo v souladu s § 23 a § 24 správního Yádu fikcí (desátým dnem ulo~ení zásilky poté, co ji nebylo mo~né doru it adresátovi, který nebyl zasti~en).<br/><br/>[2] }alobkyn podle § 24 odst. 2 správního Yádu po~ádala o ur ení neplatnosti doru ení pYíkazu. }ádost odovodnila tím, ~e plná moc udlená zmocnnkyni zanikla a pYíkaz proto ml být doru en ~alobkyni do datové schránky. Nkdejaí zmocnnkyn se navíc na doru ovací adrese nezdr~uje kvoli rekonstrukci bytu. Poukázala té~ na legitimní o ekávání zposobu doru ování. S tímto podáním spojila také odpor proti pYíkazu. Správní orgán I. stupn ~ádosti ~alobkyn nevyhovl usnesením ze dne 11. 2. 2019, j. OI 20178/19/1000, a ~alovaná následn v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítla odvolání ~alobkyn a potvrdila usnesení správního orgánu I. stupn. Správní orgány poukázaly na to, ~e odvolání plné moci ~alobkyn oznámila a~ v rámci ~ádosti o ur ení neplatnosti doru ení pYíkazu dne 9. 1. 2019 a k tomuto dni tak vo i nim nastaly ú inky odvolání plné moci. Správní orgán I. stupn proto nepochybil, jestli~e pYed tímto datem doru oval pYíkaz zmocnnkyni. Odvolání plné moci je navíc datováno ke dni 20. 8. 2018, avaak ~alobkyn plnou moc správnímu orgánu pYedlo~ila 27. 9. 2018, tedy msíc poté, co mla být odvolána. Dovodem pro vyhovní ~ádosti nemo~e být ani rekonstrukce bytu zmocnnkyn. Nejednalo se o situaci, kdy by jí v pYebírání poaty bránily objektivní okolnosti nastalé bez mo~nosti je ovlivnit.<br/><br/>[3] Rozhodnutí ~alované napadla ~alobkyn ~alobou. Poukázala na to, ~e pYednostn musí být písemnosti doru ovány do datové schránky, kam jí ostatn správní orgán I. stupn doru oval i jinou písemnost (sdlení o vyYízení námitek proti kontrolnímu zjiatní). }alobkyni tím vzniklo legitimní o ekávání, ~e jí budou písemnosti i nadále doru ovány do její datové schránky, a nikoliv prostYednictvím zmocnnkyn. Závr, podle kterého ú inky odvolání plné moci nastaly a~ oznámením správnímu orgánu, mo~e být formáln v souladu se zákonem, ale poruauje zásadu legitimního o ekávání. Postup správního orgánu I. stupn byl nepYedvídatelný, zjevn nespravedlivý, formalistický a je nepYípustnou libovolí. Smyslem doru ení fikcí je obrana proti obstrukcím. }alobkyn vaak byla v Yízení aktivní a nemla ~ádné obstruk ní úmysly. Mla navíc nového statutárního zástupce, který o udlení plné moci zmocnnkyni nevdl.<br/><br/>[4] Mstský soud shora ozna eným rozsudkem ~alobu zamítl. Dospl k závru, ~e ~alobkyn neprokázala existenci objektivních, tj. nezavinných okolností, které mly být dovodem pozdního vyzvednutí pYíkazu. Právo podat v as odpor bylo zmaYeno jednáním, které lze pYi ítat pouze ~alobkyni. }alobkyn správnímu orgánu I. stupn pYedlo~ila plnou moc udlenou zmocnnkyni, pYesto~e v dané dob ji~ zmocnní netrvalo z dovodu pYedchozího odvolání plné moci, o kterém v dané dob správní orgán I. stupn nevdl. Nepochybil proto, pokud pYíkaz doru oval zmocnnkyni a nikoli ~alobkyni. Význam nemá ani dYívjaí nesprávný postup správního orgánu I. stupn, který jinou písemnost zaslal ~alobkyni osobn. Ani probíhající rekonstrukce bytu zmocnnkyn sama o sob nevylu uje mo~nost doru ovat písemnosti na danou adresu. Pokud se zmocnnkyn chovala nedbale, poatovní schránku nevybírala a ani si nezYídila dosílku, nejedná se o objektivní okolnost, která by bránila v Yádném pYijímání písemností.<br/><br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti, vyjádYení ~alované a doplHujících vyjádYení k výzv soudu<br/><br/>[5] }alobkyn (dále  st~ovatelka ) podala proti rozsudku mstského soudu kasa ní stí~nost. Zopakovala, ~e správní orgán I. stupn doru oval pYíkaz její zmocnnkyni, její~ plná moc v té dob ji~ zanikla. Do rukou st~ovatelky se písemnost dostala jen náhodou, a to a~ po uplynutí lhoty k podání odporu. Nedílnou sou ástí právní úpravy jsou i principy, jimi~ je správní Yízení ovládáno. Z hlediska vzniku legitimního o ekávání, ~e písemnosti budou doru ovány st~ovatelce, jestli~e jí bylo doru eno i sdlení o vyYízení námitek proti kontrolnímu zjiatní, poukázala na zásadu presumpce správnosti veYejnoprávních akto a zásadu dobré víry jejich adresáto (k tomu odkázala na rozsudek NSS ze dne 22. 6. 2011, j. 7 As 26/2011-18). Pokud soud nevyslovil nezákonnost postupu správního orgánu I. stupn, nemohlo být sporné doru ování pova~ováno za nezákonné. Mohlo tedy navodit legitimní o ekávání. Uvedený judikát pYipouatí vznik legitimního o ekávání i u postupo, které nejsou v souladu se zákonem. Mstský soud jej interpretoval nesprávn. Jestli~e zákon neobsahuje konkrétní úpravu otázky, kdy vo i správnímu orgánu nastávají ú inky odvolání plné moci, nemo~e se pYípadn poskytnutá soudní ochrana zYeteln protivit zákonu. Závr mstského soudu, podle kterého zákon nedává prostor pro pYípadné vyva~ování pochybení správního orgánu vstYícnjaím postupem vo i st~ovatelce, je v rozporu s rovností pYed zákonem. Poskytuje na jedné stran ochranu nezákonnému postupu správního orgánu a na stran druhé se st~ovatelce vytýká, ~e nedbala svých práv. Neprokázání existence objektivních (nezavinných) okolností bránících doru ení zmocnnkyni pova~uje za irelevantní.<br/><br/>[6] }alovaná ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti navrhla, aby ji Nejvyaaí správní soud zamítl. St~ovatelka podle ní opakuje své ji~ vypoYádané argumenty. Právo st~ovatelky podat odpor nebylo zmaYeno postupem správního orgánu I. stupn, ale jednáním (opomenutím), které lze pYi ítat toliko st~ovatelce.<br/><br/>[7] Nejvyaaí správní soud v rámci pYedb~ného posouzení vci shledal, ~e podstata uplatnných kasa ních námitek se týká legitimního o ekávání st~ovatelky, které mlo být zalo~eno pYedchozím postupem správního orgánu I. stupn. V dané vci vaak otázka legitimního o ekávání ve vztahu k tomu, jakou formou ml být pYíkaz doru en, resp. zda ml být doru ován pYímo st~ovatelce, není pro aplikaci § 24 odst. 2 správního Yádu rozhodná. Z hlediska naplnní podmínek § 24 odst. 2 správního Yádu mohou být rozhodné pouze okolnosti týkající se dovodo na stran adresáta písemnosti (zmocnnkyn st~ovatelky), pro které si nemohl ulo~enou (a Yádn doru enou) písemnost vyzvednout. Vzhledem k tomu, ~e mstský soud se  mimo jiné  otázkou legitimního o ekávání st~ovatelky ve shora popsaném smyslu v napadeném rozsudku podrobn zabýval, a aby kasa ní soud pYedeael pYípadné pYekvapivosti svého rozhodnutí, vyzval ú astníky, aby se k dané otázce vyjádYili.<br/><br/>[8] St~ovatelka v reakci na to soudu sdlila, ~e vymezení pojmu  vá~ný dovod v~dy zále~í na okolnostech ka~dého jednotlivého pYípadu. K tomu odkázala na judikaturu vztahující se k § 114b o. s. Y., která je vaak aplikovatelná i ve správním soudnictví. St~ovatelka uznává, ~e v dané vci neexistovala objektivní jí (její zmocnnkyní) nezavinná pYeká~ka, která by bránila ve v asném vyzvednutí zásilky. Na druhou stranu vaak v dané vci lze dohledat obecný aspekt ospravedlnitelnosti, pro  si tehdejaí zmocnnkyn vyzvedla zásilku po uplynutí lhoty pro podání odporu odvolání. Ten st~ovatelka spatYuje v dobré víYe tehdejaí zmocnnkyn, ~e její plná moc ji~ zanikla. }ádnou zásilku neo ekávala a byt, na jeho~ adresu bylo doru ováno, a který vyu~ívá pouze sporadicky, byl v daném období v rekonstrukci a neobyvatelný. <br/><br/>[9] }alovaná pouze uvedla, ~e pYedb~ný právní názor Nejvyaaího správního soudu koresponduje s jejím rozhodnutím potvrzeným rozsudkem mstského soudu.<br/><br/>III. Posouzení kasa ní stí~nosti Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[10] Nejvyaaí správní soud pYezkoumal dovodnost kasa ní stí~nosti v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. Y. s. v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo. Neshledal vady, k nim~ by musel podle § 109 odst. 4 s. Y. s. pYihlédnout z úYední povinnosti.<br/><br/>[11] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[12] Ne~ pYistoupil k posouzení vci samé a uplatnných kasa ních námitek, zabýval se Nejvyaaí správní soud tím, zda v této vci nebyla ~aloba proti usnesení o nevyhovní ~ádosti o ur ení neplatnosti doru ení podle § 24 odst. 2 správního Yádu nepYípustná. V takovém pYípad by toti~ bylo nutné z úYední povinnosti napadený rozsudek zruait a ~alobu odmítnout. Nejvyaaí správní soud si je v této souvislosti vdom svého rozsudku ze dne 30. 3. 2022, j. 4 As 192/201966, podle kterého  usnesení o ur ení neplatnosti doru ení, resp. o ur ení okam~iku doru ení podle § 24 odst. 4 s. Y. s., ve spojení s § 41 odst. 6 tého~ zákona, je úkonem správního orgánu, který není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. Y. s., neboe se jím nezakládají, nemní, neruaí ani závazn neur ují práva nebo povinnosti. Ze soudního pYezkumu je tudí~ podle § 70 odst. 1 písm. a) tého~ zákona vylou eno. Obdobn se soud k výluce ze soudního pYezkumu vyslovil napY. v rozsudku ze dne 10. 6. 2021, j. 7 Azs 386/2020-29. Vedle toho vaak existují nejen rozhodnutí, ve kterých je v návaznosti na zmínnou judikaturu pYezkoumáváno nevyhovní ~ádosti o ur ení neplatnosti doru ení dle § 24 odst. 2 správního Yádu v rámci pYezkumu zákonnosti rozhodnutí ve vci samé (rozsudky ze dne 29. 4. 2009, j. 2 As 1/2009-78, nebo ze dne 8. 11. 2019, j. 1 Azs 466/201850), nýbr~ i judikatura, v rámci ní~ Nejvyaaí správní soud vcný pYezkum usnesení dle § 24 odst. 2 správního Yádu aproboval (rozsudek 26. 11. 2015, j. 7 As 208/201548).<br/><br/>[13] Pro nyní posuzovanou vc vaak nazna ený rozpor není ur ující, neboe se jedná o ur ení neplatnosti doru ení pYíkazu, které za specifické ozna uje i shora citovaná judikatura, která jinak soudní pYezkum takového rozhodnutí vylu uje (rozsudek sp. zn. 4 As 192/2019, bod 43). Obdobn i v pYípad rozhodnutí o ~ádosti o prominutí zmeakání úkonu podle § 41 odst. 6 správního Yádu judikatura vychází z této specifické povahy pYíkazu a pYipouatí v tomto pYípad mimoYádn soudní pYezkum v Yízení o ~alob proti rozhodnutí dle § 65 s. Y. s., pYesto~e jinak ani toto rozhodnutí samostatn pYezkoumatelné není (rozsudek NSS ze dne 15. 9. 2016, j. 3 As 248/2015-22, . 3467/2016 Sb. NSS). V tomto duchu je proto i v nyní posuzované vci nutno pova~ovat usnesení o ~ádosti o ur ení neplatnosti doru ení za rozhodnutí podle § 65 s. Y. s., neboe pouze tak lze v kontextu pYíkazního Yízení zajistit zachování práva na pYístup k soudu vyplývajícího z l. 36 odst. 1 Listiny, jak ji~ zdoraznila uvedená judikatura tYetího senátu v pYípad obdobného institutu ~ádosti o prominutí zmeakání úkonu (z hlediska jeho významu pro Yízení a mo~ný soudní pYezkum). I zde toti~ má rozhodnutí o ~ádosti pYímý dopad do práv ú astníka, neboe v závislosti na výsledku Yízení o ~ádosti bu existuje pravomocný pYíkaz, nebo v dosledku podaného odporu dosud nebylo rozhodnuto. Mstský soud proto v napadeném rozsudku postupoval správn, kdy~ ~alobu vcn projednal. V nyní posuzované vci pak nejsou splnny ani pYedpoklady pro Yeaení výae nastínné nejednoty rozhodovací praxe pYedlo~ením vci rozaíYenému senátu postupem podle § 17 s. Y. s. <br/><br/>[14] Následn proto Nejvyaaí správní soud pYistoupil k samotnému posouzení uplatnných kasa ních námitek. Tmi st~ovatelka zpochybHuje výlu n závry mstského soudu týkající se otázky, komu ml být pYíkaz doru en (zda st~ovatelce i její zmocnnkyni), resp. zda jí v dosledku dYívjaího postupu správních orgáno vzniklo legitimní o ekávání, ~e bude pYíkaz doru en jí osobn. Naopak nijak nezpochybHuje, ~e neprokázala existenci objektivních okolností, kvoli kterým si zmocnnkyn nemohla pYevzít doru ovanou písemnost. Ba co víc, ozna uje tuto otázku za irelevantní. V tom se vaak mýlí.<br/><br/>[15] St~ovatelka, zastoupena advokátem, podala (formulovala) spornou ~ádost jednozna n jako ~ádost podle § 24 odst. 2 správního Yádu, podle kterého proká~e-li adresát, ~e si pro do asnou nepYítomnost nebo z jiného vá~ného dovodu nemohl bez svého zavinní ulo~enou písemnost ve stanovené lhot vyzvednout, mo~e za podmínek ustanovení § 41 po~ádat o ur ení neplatnosti doru ení nebo okam~iku, kdy byla písemnost doru ena.<br/><br/>[16] Jak ji~ upozornil v napadeném rozsudku i mstský soud, a  § 24 odst. 2 správního Yádu odkazuje ve svém textu na § 41 tého~ zákona, neznamená to, ~e by institut neplatnosti doru ení (resp. ur ení okam~iku, kdy doalo k doru ení) a institut prominutí zmeakání lhoty byly identické. Jedná se o dva samostatné právní instituty, bye pro jejich aplikaci správní Yád stanovil shodné podmínky práv v § 41 (rozsudky NSS ze dne 30. 3. 2022, j. 4 As 192/2019-66, nebo Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 6. 2013, j. 17 A 29/201327, . 4793/2013 Sb. NSS). Ob ustanovení, jak § 24 odst. 2, tak § 41 správního Yádu jednozna n vy~adují, aby se jednalo, ae u~ o do asnou nepYítomnost nebo vá~né, resp. záva~né, dovody, které nastaly bez zavinní. Musí se tedy jednat o takovou skute nost, kterou adresát neplánoval a která nastala bez mo~nosti, aby ji jakkoliv mohl ovlivnit (napY. hospitalizace z dovodu vá~ného úraz apod.). Musí tedy jít o skute nost nahodilou, mimoYádnou. Nikoliv vaak skute nost zcela závislou na voli st~ovatele, jako je napY. s velkým pYedstihem pYed rozhodnou událostí u inné rozhodnutí odjet na dovolenou i na pracovní pobyt (rozsudky NSS ze dne 14. 9. 2016, j. 10 As 156/2016-35, i výae ji~ uvedený rozsudek NSS sp. zn. 7 As 208/2015).<br/><br/>[17] Sou asn z § 24 odst. 2 správního Yádu zYeteln plyne, ~e tyto okolnosti se musí týkat adresáta, tj. osoby, které byla doru ovaná písemnost adresována. Smyslem daného ustanovení je umo~nit zvrácení tzv. fikce doru ení podle odst. 1 daného ustanovení ve vztahu k adresátovi, kterému byla písemnost doru ována (rozsudek NSS ze dne 23. 6. 2011, j. 5 As 72/2010-60, i obdobn v odborné literatuYe VEDRAL, J., Správní Yád  komentáY, 2. vyd., Bova Polygon, Praha, 2012, str. 294). Daný institut naopak neslou~í pro Yeaení situace, kdy je písemnost doru ována nesprávné osob. V takovém pYípad toti~ fikce doru ení a s ní spojené ú inky ve vztahu k osob, jí~ nebyla písemnost adresována, z povahy vci vobec nemohou nastat (obdobn viz rozsudky NSS ze dne 18. 12. 2003, j. 5 A 139/2002-46, . 416/2004 Sb. NSS, a ze dne 1. 12. 2022, j. 1 Azs 230/2022-33).<br/><br/>[18] Veakerá kasa ní argumentace týkající se toho, zda bylo doru ováno správné osob, se proto s podstatou vci míjí. Z hlediska naplnní podmínek § 24 odst. 2 správního Yádu mohla být relevantní pouze argumentace poukazující na dovody na stran adresáta dané písemnosti, tj. zmocnnkyn ~alobce. Jak ji~ bylo uvedeno, v této ásti st~ovatelka správnost závru mstského soudu o neprokázání objektivních pYeká~ek bránících vyzvednutí písemností v kasa ní stí~nosti nezpochybHuje. Jestli~e se mstský soud podrobn zabýval, stejn jako pYed ním správní orgány, i argumentací týkající se ur ení osoby, které ml být pYíkaz doru ován, i pYípadného vzniku legitimního o ekávání na stran st~ovatelky, jsou závry týkající se tchto otázek pro posouzení vci nadbyte né a míjí se s podstatou vci, co~ vaak samo o sob nemá na zákonnost napadeného rozsudku vliv. <br/><br/>[19] Lze dodat, ~e na výae uvedených závrech nemohou nic zmnit ani st~ovatelkou v doplHujícím vyjádYení k výzv soudu zmiHované  ospravedlHující dovody týkající se dobré víry její tehdejaí zmocnnkyn, ~e nebude doru ováno jí. Ostatn sama st~ovatelka v tomto vyjádYení (jeho~ smyslem navíc nemlo být rozaiYování uplatnné kasa ní argumentace nýbr~ reakce na pYedb~né posouzení soudem) výslovn pYipustila, ~e v dané vci neexistovala objektivní (jí i její zmocnnkyní) nezavinná pYeká~ka bránící ve v asném vyzvednutí zásilky. <br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[20] Nejvyaaí správní soud tedy s ohledem na výae uvedené dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná, a proto ji dle § 110 odst. 1 vty druhé s. Y. s. zamítl.<br/><br/>[21] O nákladech Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatelka nemla v Yízení úspch, a právo na náhradu náklado Yízení proto nemá. }alované, která mla ve vci úspch, nevznikly v Yízení náklady pYesahující rámec náklado její b~né úYední innosti, proto jí soud náhradu náklado Yízení nepYiznal.<br/><br/>P o u  e n í : Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné. <br/><br/>V Brn 31. bYezna 2023<br/><br/>Milan Podhrázký<br/> pYedseda senátu<br/></body> </html>