<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 6 As 11/2022- 42 - text</title> </head> <body> ÿþ 6 As 11/2022 - 46<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn senátu Veroniky JuYi kové a soudco Tomáae Langáaka a Jana Kratochvíla v právní vci ~alobce: Ing. M. J., Ph.D., bytem Janá kova 773, }idlochovice, zastoupený MUDr. Mgr. Ivanem Langrem, advokátem, sídlem PurkyHova 74/2, Praha 1, proti ~alovanému: Národní bezpe nostní úYad, sídlem Na Popelce 2/16, Praha 5, týkající se ~aloby proti rozhodnutí Yeditele ~alovaného ze dne 19. 9. 2018, . j. 169/2018NBÚ/07OP, o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2022, . j. 3 A 214/201845,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost ~alobce se zamítá. <br/><br/>II. }alobce nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti. <br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení pYípadu<br/>[1] Rozhodnutím ze dne 26. 6. 2018, . j. 58325/2018NBÚ/P, ~alovaný zruail ~alobci platnost osvd ení fyzické osoby pro stupeH utajení  Dovrné . NBÚ094076 [§ 101 odst. 2 zákona . 412/2005 Sb., o ochran utajovaných informací a o bezpe nostní zposobilosti (dále jen  zákon o ochran utajovaných informací )], neboe ~alobce pYestal splHovat podmínku bezpe nostní spolehlivosti [§ 12 odst. 1 písm. d) tého~ zákona] pro existenci bezpe nostního rizika spo ívajícího ve stycích s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela innost proti zájmu eské republiky [§ 14 odst. 3 písm. e) tého~ zákona]. Rozhodnutím ozna eným v záhlaví tohoto rozsudku Yeditel ~alovaného zamítl rozklad ~alobce a prvostupHové rozhodnutí potvrdil. <br/>[2] }alovaný shledal konkrétní bezpe nostní riziko v stycích ~alobce s osobou Z. J., která prokazateln vyvíjela innost proti zájmu eské republiky. }alobce byl s touto osobou v dlouhodobjaím, opakovaném styku (nikoli nahodilém, sporadickém nebo formálním), pYi em~ povahu tchto styko ~alovaný pova~oval za riziko, ~e ~alobce nebude ve vztahu k této osob zachovávat nutnou míru opatrnosti a ostra~itosti ohledn utajovaných skute ností, k nim~ ml pYístup. }alovaný pYi rozhodování vycházel ze zpráv zpravodajské slu~by zaYazených v utajované ásti bezpe nostního svazku (§ 124 zákona o ochran utajovaných informací) pod . 2, 3, 9, 10, 13, 14, 16, 17 a 18 (utajované informace ve stupni utajení  Dovrné ). Xeditel ~alovaného v rozhodnutí o rozkladu dospl k závru, ~e skutkový stav byl zjiatn dostate n, a to zejména ze zpráv zpravodajské slu~by evidovaných pod . 2, 9 a 10, které poskytují konkrétní a ucelené informace zakládající dovodnou pochybnost o bezpe nostní spolehlivosti ~alobce. Dále Yeditel ~alovaného pYipomnl, ~e za ú elem ovYení vrohodnosti uvedených podklado ~alovaný vy~ádal doplHující informace (písemnost evidovaná pod . 13), které zpravodajská slu~ba poskytla písemností evidovanou pod . 14. K vlastnímu posuzování bezpe nostního rizika, pYi nm~ má ~alovaný v souladu s § 14 odst. 6 zákona o ochran utajovaných informací pYihlí~et k tomu, do jaké míry mo~e zjiatná skute nost (v daném pYípad styky ~alobce s osobou Z. J.) ovlivnit schopnost ~alobce utajovat informace, a sice k dob jejího výskytu, k jejímu rozsahu, charakteru a k chování fyzické osoby v posuzovaném období, Yeditel ~alovaného uvedl, ~e pYihlédl k tomu, ~e styky ~alobce s osobou Z. J. byly opakované (v dlouhodobjaím asovém období), ú elové (pozn. soudu: probíhaly za konkrétním ú elem, zámrem) a nikoli nahodilé.<br/>[3] }alobce napadl rozhodnutí Yeditele ~alovaného ~alobou, kterou Mstský soud v Praze rozsudkem ozna eným v záhlaví zamítl. }alobci ani jeho zástupci nebylo umo~nno nahlí~et do utajované ásti bezpe nostního svazku, která dle mstského soudu obsahovala konkrétní informace, jejich~ zveYejnní mohlo vést k ohro~ení i záva~nému naruaení innosti zpravodajských slu~eb, resp. do této innosti mohlo pYinejmenaím zasáhnout. Mstský soud se rovn~ podrobn zabýval namítanou nemo~ností ~alobce a jeho zástupce nahlí~et do utajované ásti bezpe nostního svazku ji~ v pYedchozím Yízení pYed správními orgány. S poukazem na judikaturu Nejvyaaího správního soudu vysvtlil, ~e ~alovaný nebyl oprávnn posuzovat obsah utajované informace a rozhodovat o tom, zda s ní mo~e ú astníka seznámit i nikoli. O utajení rozhoduje výhradn povodce utajované informace, tj. zpravodajská slu~ba. Mstský soud upozornil, ~e omezení procesních práv ú astníka je odovodnno zájmem na ochran utajovaných informací a ochran innosti zpravodajských slu~eb, který pYeva~uje. ZpYístupnním utajovaných informací by doalo k vyzrazení metod a zposobu práce zpravodajské slu~by, v etn identity zainteresovaných osob, které by ~alobce nebo jeho zástupce mohli znát. Z hlediska pYimYenosti zásahu do ~alobcových práv dle mstského soudu v souzené vci pYeva~oval zájem spole nosti na utajení informací obsa~ených ve zprávách zpravodajské slu~by nad individuálním právem ~alobce seznámit se s utajovanou ástí bezpe nostního svazku.<br/>[4] K vci samé mstský soud uvedl, ~e z obsahu utajovaných informací, s nimi~ se v Yízení seznámil, vyplývá zYejmá pochybnost o bezpe nostní spolehlivosti ~alobce, a to pro jeho styky s osobou Z. J. (bývalým kolegou), s ním~ má ~alobce dobré vztahy. Mstský soud ml za to, ~e se nejednalo o vztah nahodilý, minimální i jednorázový, ale ~e se ~alobce s doty nou osobou setkává opakovan. Mstský soud poukázal na obsah výpovdi ~alobce pYi pohovoru v rámci bezpe nostního Yízení, v ní~ sám ~alobce uvedl, ~e se s osobou Z. J. zná 24 let, v armád spolupracovali na projektech, tykají si, ob as se sejdou, zavolají, ~alobce jmenovanému pYedal na vy~ádání vojenské informace o ruai i za ú elem armádního nákupu, bavili se také o armádních projektech. Mstský soud se ztoto~nil s hodnocením Yeditele ~alovaného, ~e tyto styky (nikoli sporadické, nahodilé nebo formální) mohou ovlivnit schopnost ~alobce utajovat informace, k nim~ ml pYístup, neboe existuje riziko, ~e ~alobce nebude ve styku s osobou Z. J. zachovávat nutnou míru opatrnosti a ostra~itosti. Mstský soud zdoraznil, ~e pro závr o existenci bezpe nostního rizika posta uje zjiatní, ~e je pravdpodobné, ~e zákonem pYedvídaná skutková podstata byla naplnna. PYekro íli míra pravdpodobnosti ur itou mez, je nutno takový stav vyhodnotit jako opravdové nebezpe í. V bezpe nostním Yízení, v nm~ se rozhoduje o tom, komu pYiznat nebo odejmout mimoYádné oprávnní seznamovat se s utajovanými informacemi, se uplatHuje zásada  v pochybnostech v neprospch . Pro konstatování bezpe nostního rizika tak posta uje oprávnná pochybnost o existenci skute ností toto riziko zakládajících. <br/>[5] Tvrzení ~alobce o neznalosti konkrétních skute ností, z nich~ vyplývá shledané bezpe nostní riziko, dle mstského soudu toto riziko nesni~uje, nýbr~ mo~e vést ke zvýaení hrozby vyzrazení utajovaných informací. Jako irelevantní mstský soud hodnotil ~alobní námitku, ~e ~alobci není znám dovod, pro který osoba Z. J. nezískala bezpe nostní provrku, a ~e je sankcionován za styk s ním, ani~ by mu tato informace byla známa. Mstský soud uvedl, ~e ~alobce nepatYí do okruhu osob, které by se s utajovanou informací o osob Z. J. mohly seznámit. Skute nost, ~e ~alobce nevdl, ~e osoba Z. J. vyvíjela ( i vyvíjí) innost proti zájmu eské republiky, je nerozhodná. Existence bezpe nostního rizika není zalo~ena na subjektivním vdomí i vnímání ~alobce, ale zakládá se na objektivním zjiatní.<br/>[6] K námitce nezjiatní poruaení povinností ulo~ených zákonem ze strany ~alobce a nezohlednní jeho charakterových vlastností, mstský soud uvedl, ~e dovodem odntí osvd ení nebylo poruaení povinností ~alobcem ani jeho charakterové vlastnosti, nýbr~ styky s osobou Z. J., pYedstavující bezpe nostní riziko.<br/>[7] K námitce neexistence mantinelo skutkové podstaty pro stupeH utajení  Dovrné tak, aby byl patrný rozdíl od pYísnjaích stupHo utajení, mstský soud odkázal na vysvtlení Yeditele ~alovaného, ~e podmínky pro pYístup fyzické osoby k utajované skute nosti jsou pro jednotlivé stupn utajení shodné. Rovn~ skutkové podstaty jednotlivých bezpe nostních rizik rozdíly mezi stupni utajení ne iní (s výjimkou období, za která jsou rizika zptn zjiaeována).<br/>[8] Závrem mstský soud poukázal na dalaí problematické okolnosti pYípadu sni~ující dovryhodnost ~alobce (rozpory týkající se vztahu ~alobce ke spole nosti MEDETECVOP spol. s r.o., nenahláaení zmn splatnosti poj ek, nenahláaení slo~ení vyaaí hotovosti do úschovy za ú elem koup nemovitosti).<br/><br/><br/>II. Kasa ní stí~nost a vyjádYení ~alovaného<br/>[9] }alobce (dále jen  st~ovatel ) podal proti rozsudku mstského soudu kasa ní stí~nost, v ní~ namítal, ~e mstský soud nesprávn posoudil právní otázku existence bezpe nostního rizika. Dle st~ovatele správní orgány ani mstský soud nedefinovaly vodítka, na jejich~ základ by si dr~itel bezpe nostního osvd ení mohl pYedem ujasnit, zda a jaký styk s jakými lidmi mo~e ovlivnit jeho bezpe nostní zposobilost (napY. jaká úroveH styko a jaké situace a místa schozek jsou ji~ podezYelé, i závadové). Absence tchto vodítek znamená pYi rozhodování ~alovaného poruaování ústavního práva na ochranu pYed neoprávnným zasahováním do soukromého ~ivota. St~ovatel se cítí být sankcionován pro své vztahy s bývalým kolegou, ani~ by vdl pro .<br/>[10] St~ovatel dále nesouhlasil s mstským soudem, ~e z jeho výpovdi mlo být zYejmé, ~e jsou jeho kontakty s osobou Z. J. zalo~eny na dlouhodobé známosti a pYátelství. Dle st~ovatele se jednalo o zcela náhodný a výjime ný styk, který nijak aktivn nevyhledával, trvalý kontakt s osobou Z. J. neudr~uje. Z jeho výpovdi neplyne, ~e by se jednalo o kontakty rizikové nebo závadné, pYesto~e se znají Yadu let. Jejich rozhovory jsou vedeny jako zdvoYilostní na akademické, odborné úrovni. St~ovateli není známo nic, co by nasvd ovalo tomu, ~e jmenovaná osoba vyvíjela i vyvíjí innost proti zájmu eské republiky, a nikdy neml v úmyslu sdlovat osob Z. J. jakékoli utajované informace. }alovaný ani mstský soud dle jeho názoru nezohlednili st~ovatelovu spolupráci v bezpe nostním Yízení. Nebylo prokázáno ani jen pravdpodobné bezpe nostní riziko plynoucí ze st~ovatelova chování. Mstský soud rovn~ neodovodnil, jak konkrétn styk st~ovatele s osobou Z. J. reáln ovlivHuje jeho schopnost nechovat se a nejednat v souladu se zákonem a neutajovat informace.<br/>[11] Mstský soud se dle st~ovatele nezabýval ani ostatními skute nostmi uvedenými v ~alob, z nich~ plyne, ~e st~ovatel byl dr~itelem osvd ení Yadu let a nikdy u nj nebyla zjiatna ~ádná pochybení pYi nakládání s utajovanými skute nostmi. Zopakoval, ~e s ohledem na právní zásadu  je dovoleno vae, co není zákonem zakázáno nemo~e obstát zákaz jeho styko s bývalým kolegou.<br/>[12] Poslední kasa ní námitku st~ovatel smYoval proti nemo~nosti Yádného uplatnní procesních práv (s odkazem na poruaení práva na spravedlivý proces) v bezpe nostním Yízení pYed ~alovaným. Byloli rozhodnutí napadené ~alobou zalo~eno na utajovaných skute nostech, s nimi~ se st~ovatel nemohl v Yízení seznámit, byla mu odebrána mo~nost bránit se difamujícím informacím a vyvrátit je. Tuto skute nost nelze dle jeho názoru pYeklenout tím, ~e se s tmito informacemi mohl seznámit správní soud. St~ovatel pYedestYel podobu testu proporcionality, jak jej vymezuje Evropský soud pro lidská práva a Ústavní soud, pYi em~ namítl, ~e z napadeného rozsudku nevyplývá, ~e by mstský soud test proporcionality provedl (a jakým zposobem). Mstský soud pouze konstatoval, ~e omezení st~ovatelových práv je v souladu se zájmy spole nosti. V napadeném rozsudku tak dle st~ovatele absentuje Yádné odovodnní závro soudu k této otázce.<br/>[13] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti zrekapituloval dosavadní probh Yízení a zdoraznil, ~e konkrétní a ucelené informace o st~ovatelových stycích s osobou Z. J. vyplývají z utajovaných informací poskytnutých mu zpravodajskou slu~bou. }alovaný uvedl, ~e podle konstantní judikatury Nejvyaaího správního soudu posta uje zjiatní toliko podezYení nebo ur ité míry pravdpodobnosti, ~e pYísluaná skutková podstata bezpe nostního rizika byla naplnna. Na vydání a dr~ení osvd ení pro pYístup k utajovaným skute nostem neexistuje právní nárok, jedná se o mimoYádn pYiznávané oprávnní.<br/>[14] Obecné vymezení, jaké styky jsou s to naplnit skutkovou podstatu bezpe nostního rizika, po kterém volá st~ovatel, není mo~né, neboe v~dy zále~í na individuálních okolnostech konkrétního pYípadu, a to s ohledem na kritéria vymezená v § 14 odst. 6 zákona o ochran utajovaných informací. K námitce zákazu st~ovatelova styku s bývalým kolegou ~alovaný konstatoval, ~e takový zákaz skute n neexistuje. Nicmén i zákonem dovolené jednání mo~e v konkrétním pYípad a v ur itém kontextu pYedstavovat bezpe nostní riziko.<br/>[15] Dle ~alovaného mstský soud v napadeném rozsudku dostate n popsal, z jakého dovodu se st~ovatel nemohl seznámit s utajovanými skute nostmi v rámci správního i soudního Yízení. Touto otázkou se opakovan zabývala judikatura Nejvyaaího správního soudu i Ústavního soudu, které dosply k závru, ~e je nutno nalézt rovnováhu mezi legitimními a navzájem protichodnými zájmy ú astníko bezpe nostního Yízení (právo na spravedlivý proces) a státu (bezpe nostní zájem na ochran utajovaných skute ností). Tato rovnováha je garantována pYezkumem správních rozhodnutí nezávislým soudem, který zkoumá nejen otázky právní, ale i otázky skutkové, kdy soudy ovYují, zda závry ~alovaného jsou zalo~eny na listinách obsa~ených ve správním spisu, v etn vrohodnosti, pYesvd ivosti a relevance informací obsa~ených v utajovaných zprávách zpravodajských slu~eb. <br/><br/><br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>[16] Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost posoudil a dospl k závru, ~e není dovodná.<br/>[17] Nejvyaaí správní soud se nejprve zabýval namítaným poruaením procesních práv st~ovatele v bezpe nostním Yízení. V souladu s § 89 odst. 7 zákona o ochran utajovaných informací mají ú astník Yízení a jeho zástupce právo nahlí~et do bezpe nostního svazku, avaak s výjimkou té ásti bezpe nostního svazku, která obsahuje utajovanou informaci. PYedepsaný obsah odovodnní rozhodnutí vydávaného v bezpe nostním Yízení upravuje § 122 odst. 3 tého~ zákona, který ve vztahu k utajovaným informacím stanoví, ~e jsouli nkteré z dovodo vydání rozhodnutí utajovanými informacemi, uvede se v odovodnní pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeH utajení. Úvahy, kterými se ÚYad Yídil pYi jejich hodnocení, a dovody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi (pozn.: zvýraznní podtr~ením doplnil Nejvyaaí správní soud).<br/>[18] St~ovatel v ~alob i v kasa ní stí~nosti namítl poruaení práva na spravedlivý proces, neboe rozhodnutí pouze odkazují na zprávy zpravodajských slu~eb, a v odovodnní vydaných správních rozhodnutí tak absentují konkrétní zjiatní. Dle st~ovatele mly být ve správních rozhodnutích nále~it popsány st~ovatelovy styky s osobou Z. J. tak, aby mohl kvalifikovan uplatnit svou procesní obranu. K této námitce Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e výae citované ustanovení zákona o ochran utajovaných informací zásadn limituje ~alovaného v tom, nakolik se mo~e v odovodnní rozhodnutí otevYen vyjadYovat k tm skute nostem, které jsou dovodem vydání rozhodnutí, avaak jsou zároveH utajovanými informacemi. Pokud bylo konkrétní jednání st~ovatele (v daném pYípad jeho styky s osobou Z. J.) popsáno ve zprávách zpravodajské slu~by, klasifikovaných stupnm utajení  Dovrné , nemohl je ~alovaný v odovodnní správního rozhodnutí uvést (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 2. 2020, . j. 8 As 38/2018114, bod 63). Jak Nejvyaaí správní soud uvedl v jiném svém rozsudku ze dne 19. 7. 2018, . j. 9 As 134/201742, bod 22:  }alovaný nemohl postupovat nijak jinak ne~ st~ovateli utajované ásti bezpe nostního svazku neposkytnout. Jak ji~ bylo uvedeno, ~alovanému nepYísluaí posuzovat stupeH utajení informace ani rozhodovat o tom, zda s ní lze ú astníka seznámit. <br/>[19] Nejvyaaí správní soud dále konstatuje, ~e v nyní posuzovaném pYípad neuvedení utajovaných informací ve správních rozhodnutích neznemo~nilo st~ovateli ú innou procesní obranu. Ji~ na základ uvedení dovodu, pro který st~ovateli byla platnost osvd ení zruaena (jak byl vylo~en ji~ v prvostupHovém správním rozhodnutí), toti~ st~ovatel vdl, ~e tento dovod spo ívá v jeho stycích s konkrétní osobou (Z. J.), která vyvíjí nebo vyvíjela innost proti zájmu eské republiky. St~ovatel sice neznal podrobnosti, které byly zpravodajské slu~b o jeho stycích s touto osobou známy, nicmén svou procesní obranu nepochybn mohl zamYit tímto smrem. Nejednalo se tedy slovy Ústavního soudu o  stYelbu na ter  se zavázanýma o ima (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 4. 2022, . j. 9 As 62/202174, bod 37), ale bylo dosa~eno vyvá~ení zájmu na spravedlivém procesu st~ovatele a zájmu na ochran utajovaných informací týkajících se zejména fungování bezpe nostních slu~eb. Jak Ústavní soud shrnul v nálezu ze dne 6. 9. 2007, sp. zn. II. ÚS 377/04, N 136/46 SbNU 283:  Není jist mo~né, aby byl ÚYad pod záminkou absolutního zachování procesních práv ú astníka nucen uvádt ve svých rozhodnutích skute nosti, které by mohly ohrozit zájem státu, efektivitu práce zpravodajských slu~eb i policejních slo~ek, anebo bezpe nost jejich agento i tYetích osob. O to doslednji je pak ale potYeba dbát na to, aby se tchto cílo nedosahovalo popYením principu právního státu i na úkor základních práv jednotlivce. <br/>[20] Obdobná omezení procesních práv ú astníka upravuje také § 133 zákona o ochran utajovaných skute ností, který se uplatHuje v Yízení pYed správními soudy pYi soudním pYezkumu správních rozhodnutí ~alovaného. Procesní omezení ve správním i soudním Yízení jsou odrazem specifických ryso bezpe nostního Yízení, která jsou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 9. 2017, Regner proti eské republice, . 35289/11) a Ústavního soudu (napY. ji~ výae citovaný nález sp. zn. II. ÚS 377/04) pova~ována za legitimní a v obecné rovin pYimYená, jsouli v probhu soudního Yízení vyvá~ena postupem soudo, které mají (v rámci úplného právního i skutkového pYezkumu) neomezený pYístup ke vaem utajovaným informacím, a tedy mohou pYezkoumat i dovody znepYístupnní konkrétních informací ú astníku bezpe nostního Yízení. Správní soudy v rámci takového pYezkumu musejí zhodnotit vrohodnost a pYesvd ivost zpravodajské informace a její relevanci ve vztahu k dot enému bezpe nostnímu Yízení. Musejí rovn~ do jisté míry nahrazovat procesní aktivitu ú astníka a pYezkoumat napadené rozhodnutí i nad rámec ~alobních námitek. Pro stru nost lze na tomto míst odkázat na usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 1. 3. 2016, . j. 4 As 1/201540, . 3667/2018 Sb. NSS, které provedlo podrobnou rekapitulaci vývoje judikatury Nejvyaaího správního soudu a shrnulo po~adavky, které z ní plynou z hlediska nezbytné kompenzace omezení procesních práv ú astníka bezpe nostního Yízení a následného soudního Yízení. <br/>[21] V souzené vci je z napadeného rozsudku mstského soudu zYejmé, ~e si byl ve své rozhodovací innosti pln vdom vaech výae uvádných omezení a po~adavko na jejich vyvá~ení vlastním postupem. Mstský soud se proto v rozsudku zabýval jak dovody neposkytnutí informací ú astníku Yízení (body 42 a~ 51), tak zhodnocením konkrétnosti a vrohodnosti skute ností uvádných zpravodajskou slu~bou (bod 52). Své závry mstský soud argumenta n podpoYil také vyhodnocením skute ností uvedených samotným st~ovatelem v bezpe nostním Yízení. Svým postupem tak mstský soud st~ovatelovo procesní znevýhodnní dostate n kompenzoval.<br/>[22] Dovoláváli se st~ovatel v kasa ní stí~nosti neprovedení testu proporcionality, resp. poukazuje na absenci podrobného provedení a vyhodnocení tohoto testu v odovodnní napadeného rozsudku, Nejvyaaí správní soud upozorHuje, ~e ustálená soudní judikatura po správních soudech (ani po ~alovaném) nevy~aduje, aby pYi aplikaci § 122 odst. 3 zákona o ochran utajovaných informací obsahovala vydaná správní i soudní rozhodnutí podrobnou argumentaci k pYimYenosti znepYístupnní nkterých informací v ka~dém jednotlivém pYípad, pYipouatíli obecnou mo~nost omezení procesních práv ú astníka bezpe nostního Yízení ve prospch ochrany efektivity práce zpravodajských slu~eb a zájmu státu na ochran utajovaných informací a jeli toto omezení v soudním Yízení kompenzováno pYezkumem soudu. Podrobnjaí vyhodnocení pYimYenosti znepYístupnní jednotlivých utajovaných informací by toti~ ve vtain pYípado pYedstavovalo sdlení, i alespoH áste né odkrytí utajovaných informací ú astníku Yízení, co~ není pYípustné. <br/>[23] Nejvyaaí správní soud poté pYistoupil k vcnému pYezkumu závro mstského soudu (a ~alovaného) stran naplnní podmínek pro zruaení platnosti osvd ení fyzické osoby (st~ovatele) pro stupeH utajení  Dovrné . }alovaný postupem dle § 101 odst. 2 zákona o ochran utajovaných informací platnost osvd ení zruail s odovodnním, ~e st~ovatel pYestal splHovat podmínky pro vydání takovéto veYejné listiny, konkrétn podmínku bezpe nostní spolehlivosti [§ 12 odst. 1 písm. d) tohoto zákona]. <br/>[24] Podle § 14 odst. 1 zákona o ochran utajovaných informací podmínku bezpe nostní spolehlivosti splHuje fyzická osoba, u ní~ není zjiatno bezpe nostní riziko. Podle odst. 3 písm. e) tého~ ustanovení zákona za bezpe nostní riziko lze té~ pova~ovat styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela innost proti zájmu eské republiky. Podle § 14 odst. 6 zákona se pYi posuzování bezpe nostního rizika také pYihlí~í k tomu, do jaké míry mo~e ovlivnit schopnost utajovat informace, k dob jejího výskytu, k jejímu rozsahu, charakteru a k chování fyzické osoby v období uvedeném v odstavci 4.<br/>[25] Citovaná ustanovení, zejména vymezení toho, co lze pova~ovat za bezpe nostní riziko podle návtí § 14 odst. 3 zákona o ochran utajovaných informací, byla komplexn vylo~ena v rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 11. 2011, . j. 7 As 31/2011101, . 2602/2012 Sb. NSS, dle kterého  zákon reflektuje, ~e v realit ~ivota mohou mít ty samé vzorce chování v rozných pYípadech velmi odliané dosledky a ~e v takových pYípadech by byl ka~dý zákonný automatismus kontraproduktivní. Zále~í v~dy na kontextu, tedy na dob, situaci, povaze jednajícího a mnoha dalaích zákonem jen obtí~n definovatelných okolnostech. Zákonodárce proto v citovaném ustanovení zcela zámrn u~ívá slova  lze , jím~ správnímu orgánu vymezuje prostor pro komplexní, vaestrannou a do hloubky konkrétních okolností jednotlivého pYípadu jdoucí úvahu o tom, zda v daném pYípad je bezpe nostní riziko vskutku dáno, i kdy~ je splnna nutná vstupní podmínka, tedy naplnní nkteré konkrétní skutkové podstaty uvedené v písmenech a) a~ j) citovaného ustanovení. K tomu, podle jakých pravidel a na základ jakých kritérií má být správní úvaha vedena, je obsa~eno vodítko v § 14 odst. 6 zákona o utajovaných informacích. Citovaný rozsudek dále vymezuje a rozvádí zákonem stanovené skute nosti, k nim~ je tYeba pYihlédnout.<br/>[26] Dále je nezbytné pYipomenout, ~e zákon o ochran utajovaných skute ností hovoYí o bezpe nostním riziku. Pro nevydání i zruaení platnosti osvd ení tak posta uje toliko existence rizika, tedy potenciální mo~nosti, ~e nebude zajiatna ochrana utajovaných informací.  Pojem  riziko v sob zahrnuje ur itou obavu, nebezpe í, mo~nost akody, ohro~ení. Pojem bezpe nostního rizika je tedy nutno vykládat tak, ~e shromá~dné podklady se vyhodnocují ve vztahu k eventuální mo~nosti bezpe nostního rizika, co~ znamená, ~e pro závr o bezpe nostní nespolehlivosti posta uje ji~ samotné podezYení z existence bezpe nostních rizik (ji~ rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 1. 2009, . j. 5 As 44/200674, ve vztahu k pYedchozí právní úprav; nebo rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, . j. 9 As 9/201094, ve vztahu k sou asné právní úprav; z aktuálnjaích napY. rozsudek ze dne 19. 4. 2022, . j. 9 As 62/202174, bod 47).<br/>[27] Závry ~alovaného (resp. jeho Yeditele) a mstského soudu o existenci bezpe nostního rizika u st~ovatele se opírají pYedevaím o utajené zprávy zpravodajské slu~by, z nich~ vyplývá jak skute nost, ~e osoba Z. J. vyvíjí nebo vyvíjela innost proti zájmu eské republiky, tak závr o nestandardních st~ovatelových stycích st~ovatele s touto osobou. Hodnocené podklady, s jejich~ obsahem (v etn utajované ásti spisu) se Nejvyaaí správní soud seznámil, pova~uje soud za relevantní a dostate n konkrétní pro posouzení existence bezpe nostního rizika a informace v nich obsa~ené za pYesvd ivé a vrohodné ve smyslu rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 12. 2012, . j. 7 As 117/201228, . 2825/2013 Sb. NSS. Jejich obsahem je Yada konkrétních zjiatní, která ve svém souhrnu jednozna n potvrzují závry ~alovaného a mstského soudu o existenci bezpe nostního rizika u st~ovatele ve smyslu § 14 odst. 3 písm. e) zákona o ochran utajovaných informací. Uvedené zprávy prokazují, ~e se st~ovatel s osobou Z. J. opakovan stýkal v delaím asovém období, pYi em~ se nejednalo o nahodilé a ist formální schozky. Jak správn vyhodnotil ji~ mstský soud, s utajovanými informacemi korespondují rovn~ údaje, které uvedl sám st~ovatel v rámci pohovoru, jak jsou shrnuty v bod [4] tohoto rozsudku ( i podrobnji v bod 22 napadeného rozsudku mstského soudu). Nejvyaaí správní soud se tak neztoto~nil se st~ovatelovým tvrzením, ~e se v pYípad popisovaných styko s osobou Z. J. jednalo o styk náhodný, výjime ný a nikoli závadový.<br/>[28] Podle § 14 odst. 3 písm. e) zákona o ochran utajovaných informací mohou bezpe nostní riziko pYedstavovat ji~ samotné styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela innost proti zájmu eské republiky. }alovaný tedy nemusí prokazovat, ~e ú astník Yízení ml v úmyslu takové osob sdlovat utajované informace (slovy st~ovatele je  neutajovat ). Ani mstský soud proto nemusel v rozsudku podrobnji odovodHovat, jak  reáln styk s osobou Z. J. ovlivHuje schopnost st~ovatele nechovat se v souladu se zákonem , jak se st~ovatel myln domnívá. Nejvyaaí správní soud pova~uje závr Yeditele ~alovaného, dle kterého ji~ samotná ú elovost a opakovanost styko st~ovatele a osoby Z. J. v delaím asovém období pYedstavuje bezpe nostní riziko, za logický a u inný v mezích § 14 odst. 6 zákona. Povaha styko st~ovatele a osoby Z. J., kteYí spolu Yeaili mj. konkrétní vojenské zále~itosti (bye st~ovatel rozhovory ozna uje za akademickou a odbornou rozpravu), nepochybn pYedstavuje bezpe nostní riziko, které nesni~uje ani to, ~e st~ovatel byl dr~itelem osvd ení Yadu let a ~e u nj dosud nebyla zjiatna ~ádná pochybení pYi nakládání s utajovanými skute nostmi.<br/>[29] Pro existenci bezpe nostního rizika pak není rozhodující, zda st~ovatel vdl i nevdl, ~e osoba, s ní~ se stýká, vyvíjí i vyvíjela innosti proti zájmom eské republiky.  Skute nost, zda ~alobce vdl o tom, ~e tato osoba vyvíjí i nevyvíjí innost proti zájmom eské republiky, je z hlediska hodnocení bezpe nostní rizika zcela irelevantní. Existence bezpe nostního rizika není zalo~ena na subjektivní kategorii vdomosti, a ~ádnou roli tudí~ nehraje to, zda ~alobce byl o závadných aktivitách této osoby informován i nikoliv. Naopak pro shledání bezpe nostního rizika posta uje zcela objektivní skute nost: styk s osobou, její~ innost je namíYena proti zájmom eské republiky. (rozsudek ze dne 25. 2. 2010, . j. 1 As 83/200960, i ji~ výae citovaný rozsudek . j. 9 As 62/202174, bod 46).<br/>[30] K tvrzení st~ovatele, ~e s ohledem na ústavní maximu ka~dý (ob an) mo~e init, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen init, co zákon neukládá ( l. 2 odst. 4 Ústavy R a l. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) nemo~e obstát zákaz jeho styku s bývalým kolegou, Nejvyaaí správní soud konstatuje, ~e st~ovateli není styk s osobou Z. J. zakázán. Kdokoli se samozYejm mo~e stýkat (v rozsahu, ve kterém nepYekra uje zákony) s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela innost proti zájmu eské republiky, ani~ by za to mohl být trestán. Na druhou stranu vaak tato skute nost mo~e s ohledem na povahu a intenzitu tchto styko objektivn pYedstavovat bezpe nostní riziko, tedy mo~nost vyzrazení utajované informace, v dosledku eho~ dochází k pozbytí bezpe nostní zposobilosti. Uvedené ovaem nelze pova~ovat za trestání za stýkání se s jinou osobou, nýbr~ za naplnní objektivních znako pro nevydání osvd ení stanovených zákonem (viz výae citovaný rozsudek . j. 8 As 38/2018114, bod 75).<br/>[31] Kone n k námitce, ~e ~alovaný ani mstský soud nedefinovali vodítka, podle kterých by st~ovatel jako dr~itel bezpe nostního osvd ení mohl pYedem vyhodnotit, zda a jaký styk a s jakými lidmi mo~e ovlivnit jeho bezpe nostní zposobilost, Nejvyaaí správní soud odkazuje na výae citovaný rozsudek . j. 7 As 31/2011101. Obecná kritéria stanoví pYímo zákonná úprava v § 14 odst. 6, pYi em~ jakýkoli podrobnjaí  zákonný automatismus by byl kontraproduktivním . V~dy bude zále~et na kontextu (na dob, situaci, povaze jednajícího a mnoha dalaích okolnostech, zákonem jen obtí~n definovatelných). Pojmem  lze zákonodárce správnímu orgánu vymezuje prostor pro správní úvahu zalo~enou na okolnostech ka~dého jednotlivého pYípadu. Správní orgány, nato~ správní soudy, pak nejsou povinny zákonnou úpravu konkretizovat vodítky pro budoucí jednání, jak st~ovatel po~adoval v kasa ní stí~nosti.<br/>[32] Mstský soud tak v napadeném rozsudku dospl ke správnému právnímu závru, ~e skute nosti zjiatné ~alovaným odovodHují závr, ~e styky st~ovatele s osobou Z. J. pYedstavovaly bezpe nostní riziko, ím~ st~ovatel pYestal naplHovat podmínky pro vydání osvd ení pro stupeH utajení  Dovrné .<br/><br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[33] Na základ výae uvedených skute ností Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 poslední vty s. Y. s. zamítl.<br/>[34] O nákladech Yízení o kasa ní stí~nosti Nejvyaaí správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 a 7 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. }alobce (st~ovatel) neml ve vci úspch, nemá proto právo na náhradu náklado Yízení. Úspanému ~alovanému ~ádné náklady nad rámec obvyklé úYední innosti nevznikly, náhrada náklado Yízení se mu tudí~ nepYiznává. <br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné. <br/><br/><br/>V Brn dne 23. bYezna 2023<br/><br/><br/><br/>Mgr. Ing. Veronika JuYi ková<br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/><br/></body> </html>