<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 57 Af 10/2022- 55 - text</title> </head> <body> ÿþ<br/>12<br/>57 Af 10/2022<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Plzni rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy senátu Mgr. Lukáae Piavejce a soudco JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleae Smetanky ve vci<br/><br/>~alobkyn:<br/><br/>ABX software s.r.o., I  27968588 <br/>sídlem Závodu míru 739/9a, 360 17 Karlovy Vary<br/>zastoupená Ing. Ladislavem Kubicou, daHovým poradcem<br/>sídlem Rokycanova 1929, 356 01 Sokolov <br/>proti<br/><br/>~alovanému:<br/>Odvolací finan ní Yeditelství<br/>sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno<br/><br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 3. 8. 2022, . j. 28094/22/5200-11432-709409,<br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }ádný z ú astníko Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I.<br/>Vymezení vci<br/>1. V as podanou ~alobou proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. s. Y. s. se ~alobkyn domáhala zruaení rozhodnutí ~alovaného ze dne 3. 8. 2022, . j. 28094/22/5200-11432-709409 (dále jen  napadené rozhodnutí ), kterým bylo podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona . 280/2009 Sb., daHový Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  daHový Yád ), zamítnuto její odvolání proti rozhodnutím Finan ního úYadu pro Karlovarský kraj (dále jen  správce dan ) ze dne 11. 2. 2021, . j. 81061/21/2401-50523-405184 (dále jen  dodate ný platební výmr I ), a . j. 81262/21/2401-50523-405184 (dále jen  dodate ný platební výmr II ; spole n také jako  dodate né platební výmry ), a tato rozhodnutí byla potvrzena. Dodate ným platebním výmrem I byla ~alobkyni domYena daH z pYíjmo právnických osob za zdaHovací období roku 2016 ve výai 95 000 K  a stanoveno penále z domYené dan ve výai 19 000 K . Dodate ným platebním výmrem II byla ~alobkyni domYena tá~ daH v té~e výai v etn penále za zdaHovací období roku 2017. <br/>2. Dovodem domYení dan bylo, ~e ~alobkyn nesplnila podmínky pro vytvoYení rezervy na opravu hmotného majetku dle § 7 odst. 4 zákona . 593/1992 Sb., o rezervách pro zjiatní dan z pYíjmo, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o rezervách ). }alobkyn toti~ v termínu pro podání daHového pYiznání k dani z pYíjmo právnických osob za zdaHovací období roku 2016, tj. ke dni 3. 4. 2017, nemla na samostatném ú tu slo~enou ástku pYedstavující pen~ní prostYedky v plné výai rezervy, vytvoYené za rok 2016, odpovídající výai nákladu uplatnného v roce 2016 v daHov ú inných nákladech (tedy ástku 500 000 K ). Ke dni 3. 4. 2017 inil zostatek na tomto samostatném ú tu ástku 499 604,10 K . V dosledku toho mla být rezerva ve zdaHovacím období roku 2016 zruaena a ve zdaHovacím období roku 2017 nemohlo být pokra ováno v její tvorb. Jeliko~ nebyly splnny podmínky podle § 7 odst. 4 zákona o rezervách, nelze vytvoYenou rezervu akceptovat jako daHov ú inný náklad podle § 24 odst. 2 písm. i) zákona . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, ve znní do 31. 12. 2016 (dále jen  ZDP ).<br/>II.<br/>}aloba<br/>3. }alobkyn v podané ~alob brojila proti tomu, jak ~alovaný vylo~il poslední vtu § 7 odst. 4 zákona o rezervách. }alobkyn tvrdila, ~e toto ustanovení je nutno vykládat tak, ~e daHový subjekt nebude prostYedky deponované na zvláatním ú tu o své voli aktivn pou~ívat ke svým potYebám nemajícím vazbu k rezerv. }alobkyn nepYedpokládala, ~e jí banka strhne poplatky za vedení ú tu, pYi em~ nealo o aktivní rozhodnutí ~alobkyn sama nakládat s deponovanou rezervou. Odovodnní napadeného rozhodnutí jako celek pova~ovala ~alobkyn za nepYezkoumatelné a zmate né, proto~e nealo rozliait, co ~alovaný dokázal a o em spekuluje, a závry ~alovaného nemly oporu ve skutkovém stavu. NepYezkoumatelnost vytýkala i konkrétn bodu 35 napadeného rozhodnutí a zdovodnila ji obsahem bodu 34 napadeného rozhodnutí, s ním~ polemizovala v tom smru, ~e ~ádné prostYedky o své voli z deponované rezervy ne erpala. V bod 44 napadeného rozhodnutí ~alovaný podsouval ~alobkyni neprokázaný zámr, kterého se nedopustila. <br/>4. }alobkyn navrhla, aby soud zruail jak napadené rozhodnutí, tak dodate né platební výmry.<br/>III.<br/>VyjádYení ~alovaného k ~alob<br/>5. }alovaný odkázal na odovodnní napadeného rozhodnutí, neboe ~alobní námitky byly obdobné námitkám uplatnným ~alobkyní v daHovém Yízení a ~alovaný je vypoYádal v napadeném rozhodnutí. Podle § 7 odst. 4 zákona o rezervách nelze erpat pen~ní prostYedky na jiný ú el, ne~ pro který byla vytvoYena rezerva, tedy ani na poplatky za vedení ú tu. }alobkyn si musela být vdoma, ~e vedení ú tu, na nm~ byly slo~eny pen~ní prostYedky odpovídající rezerv, bylo zpoplatnno. Ke dni podání daHového pYiznání za zdaHovací období roku 2016 ne inil zostatek na samostatném ú tu celou ástku rezervy pYipadající na toto zdaHovací období a odpovídající nákladom uplatnným v roce 2016 v daHov ú inných nákladech. }alobkyn sama akceptovala výsledky daHové kontroly v dodate ném daHovém pYiznání za rok 2018, tudí~ ~alovaný ani nemohl postupovat jinak. }alovaný nepova~oval napadené rozhodnutí za nepYezkoumatelné, neboe jeho odovodnní bylo vystavno na srozumitelném a uceleném argumenta ním systému.<br/>6. }alovaný navrhl, aby soud ~alobu zamítl.<br/>IV.<br/>Replika<br/>7. }alobkyn v replice zdoraznila, ~e plnou výai rezervy 500 000 K  pYevedla na zvláatní ú et vedený bankou, pYi em~ vydáním penz bance nad nimi ztratila moc a nebyla schopna ovlivnit jejich manipulaci ze strany banky. }alobkyn tak splnila zákonnou povinnost pYevést rezervu na samostatný ú et a nepou~ít ji na nic jiného. }alovaný podle ~alobkyn postupoval pYepjat formalisticky, neboe cílem sledovaným zákonodárcem nebylo ochránit výai zostatku na rezervním ú tu, ani zabránit tYetím stranám v dispozicích s rezervou. Pokud by cílem zákona bylo udr~et výai zostatku na ú tu, jist by zákon explicitn zakázal s penzi na ú tu disponovat nejen daHovému subjektu, nebo by daHovému subjektu ulo~il povinnost doplnit rezervu. Zákon by tak neznl  Pen~ní prostYedky samostatného ú tu mohou být erpány pouze na ú ely, na které byla rezerva vytvoYena. , ale tak, ~e  Stav samostatného ú tu nesmí poklesnout pod hodnotu rezervy. Skute ným a jediným veYejným zájmem, který ml podle ~alobkyn tvorce zákona na zYeteli, bylo, aby daHový subjekt peníze, které díky zYízení rezervy nemusel zdanit, v mezidobí nijak nepou~il. K dosa~ení tohoto cíle zákon daHovému subjektu naYizuje, aby peníze odlo~il na zvláatní ú et a tam je ponechal a~ do doby erpání na rezervní ú el, nebo zruaení rezervy (jak se stalo). Tato povinnost byla ~alobkyní splnna. Není pravda, ~e by ~alobkyn akceptovala výsledky daHové kontroly, neboe dodate ným daHovým pYiznáním ~alobkyn pouze reagovala na domYenou daH, kdy takto musela ~alobkyn narovnat situaci, kdy daH z hodnoty rezervy byla odvedena dvakrát. <br/>V.<br/>Duplika<br/>8. }alovaný v duplice uvedl, ~e ~alobkyn byla vlastníkem prostYedko ulo~ených na bankovním ú tu a té~ o nich rozhodovala. Námitka cílo sporného zákonného ustanovení a veYejného zájmu nebyla uplatnna ~alobkyní v ~alob. }alovaný odkázal na komentáY k § 7 zákona o rezervách a principy tvorby rezervy. <br/>VI.<br/>Posouzení vci soudem<br/>9. PYi jednání ú astníci setrvali na svých dosavadních procesních stanoviscích. }alobkyn v závre ném návrhu shrnula, ~e zákon nestanoví po~adavek na výai zostatku na rezervním ú tu, nýbr~ jen po~adavek na to, aby daHový subjekt na ú et rezervu pYevedl a nepou~il ji v rozporu s jejím ú elem, co~ ~alobkyn splnila. Podle ~alobkyn zákonodárce nezakázal bance, aby s prostYedky na rezervním ú tu nakládala. }alobkyn zdoraznila, ~e vzhledem k dob doru ení výpisu z rezervního ú tu ani nemohla zjistit, ~e rezervní ú et je tYeba doplnit. <br/>10. V souladu s § 75 odst. 1 a 2 s. Y. s. vycházel soud pYi pYezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí pYezkoumal v mezích ~alobních bodo uplatnných v ~alob, pYi em~ neshledal ~ádné vady napadeného rozhodnutí, k nim~ by byl povinen pYihlédnout z úYední povinnosti.<br/>11. }aloba není dovodná.<br/>12. PYedn se soud zabýval ~alobkyní namítanou nepYezkoumatelností napadeného rozhodnutí. Pokud by toti~ napadené rozhodnutí bylo nepYezkoumatelné, nemohl by soud vcn posuzovat dovodnost ostatních ~alobních námitek.<br/>13. Z ustálené judikatury Nejvyaaího správního soudu (napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 14. 9. 2016, . j. 1 As 287/2015-51, bod 24) vyplývá, ~e  [P]Yezkoumatelné rozhodnutí je rozhodnutí srozumitelné, s dostatkem dovodo podporujících výrok rozhodnutí. NepYezkoumatelnost pro nedostatek dovodo je dána pYedevaím tehdy, opYel-li soud rozhodovací dovody o skute nosti v Yízení nezjiaeované, pYípadn zjiatné v rozporu se zákonem (viz napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/2003  75, publ. pod . 133/2004 Sb. NSS), nebo pokud zcela opomnl vypoYádat nkterou z námitek uplatnných v ~alob (viz napY. rozsudek ze dne 27. 6. 2007, . j. 3 As 4/2007  58, rozsudek ze dne 18. 10. 2005, . j. 1 Afs 135/2004  73, publ. pod . 787/2006 Sb. NSS, i rozsudek ze dne 8. 4. 2004, . j. 4 Azs 27/2004  74). A koliv byl tento právní názor vysloven ve vztahu k soudnímu rozhodnutí, lze jej vztáhnout i rozhodnutí správních orgáno (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, . j. 1 Afs 92/2012-45, bod 22). ZároveH je nutno zdoraznit, ~e nesouhlas ~alobkyn s výkladem u inným správními orgány nelze zamHovat s nepYezkoumatelností jejich rozhodnutí, která je objektivní pYeká~kou znemo~Hující soudu tato pYezkoumat (pYimYen srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 9. 2019, . j. 10 As 102/2018-45, bod 15). NepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo musí být vykládána ve svém skute ném smyslu, tj. jako nemo~nost pYezkoumat ur ité rozhodnutí pro nemo~nost zjistit v nm jeho obsah nebo dovody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, . j. 7 Afs 212/2006-74, . 1566/2008 Sb. NSS). Není pYípustné institut nepYezkoumatelnosti libovoln rozaiYovat a vztáhnout jej i na pYípady, kdy se správní orgán podstatou námitky ú astníka Yízení Yádn zabývá a vysvtlí, pro  nepova~uje argumentaci ú astníka za správnou, bye výslovn v odovodnní rozhodnutí nereaguje na vaechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se díl ího nedostatku odovodnní. Zruaení rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost je vyhrazeno tm nejzáva~njaím vadám rozhodnutí, kdy pro absenci dovodo i pro nesrozumitelnost skute n nelze rozhodnutí meritorn pYezkoumat (srov. rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2022, . j. 14 A 99/2020-65, publ. pod . 4388/2022 Sb. NSS, bod 15). NepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo tak má místo zejména tehdy, opomene-li správní orgán na námitku ú astníka zcela (tedy i implicitn) reagovat (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, . j. 1 Afs 92/2012-45, i ze dne 29. 6. 2017, . j. 2 As 337/2016-64). Sou asn je tYeba zdoraznit, ~e na rozhodnutí správních orgáno obou stupHo je tYeba v rámci soudního pYezkumu nahlí~et jako na jeden celek, tedy ~e rozhodnutí se mohou vzájemn argumenta n doplHovat v obou smrech (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 7. 2008, . j. 2 As 20/2008-73, ze dne 31. 10. 2014, . j. 6 As 161/2013-25, i dne 14. 10. 2021, . j. 7 As 447/2019-60, bod 22). Mezery v odovodnní rozhodnutí o odvolání, které by jinak zposobovaly jeho nepYezkoumatelnost, proto mohou zaplnit argumenty obsa~ené ji~ v rozhodnutí prvního stupn.<br/>14. }alobní námitka nepYezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí nebyla dovodná.<br/>15. Z napadeného rozhodnutí ve spojení s dodate nými platebními výmry, odovodnnými zprávou o daHové kontrole ze dne 14. 1. 2021, . j. 16847/21/2401-60562-402039 (srov. § 147 odst. 3 daHového Yádu), zcela zYejm vyplývá, ~e daH ~alobkyni byla domYena proto, ~e ~alobkyn podle daHových orgáno nesplnila podmínky pro tvorbu rezervy dle § 7 odst. 4 zákona o rezervách, kdy je zcela jasné, z jakých skutkových zjiatní daHové orgány tento právní závr dovodily. }alobkyn nepoukázala na ~ádné konkrétní pYíklady, o nich~ ~alovaný pouze spekuloval. Soud nebyl oprávnn domýalet za ~alobkyni obecnou ~alobní argumentaci (srov. rozsudek rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, . j. 4 As 3/2008-78, publ. pod . 2162/2011 Sb. NSS, bod 32; i rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 2. 2022, . j. 4 Afs 185/2020-40, bod 28). <br/>16. Poukazovala-li ~alobkyn konkrétn na nepYezkoumatelnost bodo 34 a 35 napadeného rozhodnutí, soud námitce nepYisvd il. }alovaný v bod 34 napadeného rozhodnutí konstatoval obsah vyjádYení ~alobkyn k výsledku kontrolního zjiatní správce dan a vypoYádání tam uvedených námitek ~alobkyn správcem dan ve zpráv o daHové kontrole. V bod 35 napadeného rozhodnutí ~alovaný rekapituloval skutkové zjiatní správce dan o zostatku ú tu rezervy k termínu pro podání daHového pYiznání za rok 2016 a jeho právní posouzení. Soudu nebylo zYejmé, v em by se mlo jednat o ~alobkyní tvrzenou argumentaci kruhem bez opory v zákon. }alobkyn namítala, ~e nic z ú tu rezervy ne erpala - to vaak znamená, ~e polemizovala s východiskem správce dan, ~e rezerva mo~e být erpána jen na ú el, pro který byla vytvoYena. I z toho je patrné, ~e ~alovaný své rozhodnutí vybudoval na pYezkoumatelných závrech, neboe práv tyto závry ~alobkyn v ~alob sporovala.<br/>17. }alobkyn dále odkazovala na bod 44 napadeného rozhodnutí, kde ~alovaný uvedl, ~e pro posouzení naplnní podmínek dle § 7 odst. 4 zákona o rezervách je rozhodný stav zostatku bankovního ú tu rezervy. Jde tedy o právní východisko, jeho~ správnost mo~e být bezpochyby pYezkoumávána. Soud v bod 44 napadeného rozhodnutí nenalezl ~ádné tvrzení ~alovaného o zámru ~alobkyn. }alobkyn v ~alob ani neuvedla, jaký konkrétní zámr jí ml být ~alovaným v bod 44 napadeného rozhodnutí podsunut. Vylo~il-li by soud ~alobu tak, ~e ~alobkyn namítla, ~e skutková zjiatní v bod 44 napadeného rozhodnutí nebyla prokázána, pak ~alobkyn konkrétn neuvedla, k jakým skutkovým zjiatním v bod 44 napadeného rozhodnutí se námitka vztahuje. MíYila-li ~alobní argumentace k tvrzení ~alovaného, ~e na ú tu rezervy docházelo k pohybom a ~e ke dni 3. 4. 2017 byl na tomto ú tu zostatek ve výai 499 604,10 K , pak tato zjiatní odpovídají podkladom zalo~eným ve správním spisu (výpisom ze samostatného ú tu ur eného pro tvorbu rezervy . 2555353052/5500, vedeného u Raiffeisen bank), které správce dan podrobn vyhodnotil na závr str. 6 zprávy o daHové kontrole. <br/>18. K vcnému posouzení dovodnosti ~aloby uvádí soud následující.<br/>19. Podle § 21a písm. a) zákona . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo ve znní do 31. 12. 2016, je zdaHovacím obdobím dan z pYíjmo právnických osob kalendáYní rok. Podle § 136 odst. 1 daHového Yádu se daHové pYiznání u daní vymYovaných za zdaHovací období, které iní nejmén 12 msíco, podává nejpozdji do 3 msíco po uplynutí zdaHovacího období. Podle § 33 odst. 1 vty první daHového Yádu po íná lhota stanovená podle týdno, msíco nebo let b~et dnem, který následuje po dni, kdy doalo ke skute nosti ur ující po átek bhu lhoty, a kon í uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo íselným ozna ením shoduje se dnem, kdy zapo al bh lhoty. Podle § 33 odst. 4 vty pYed stYedníkem daHového Yádu platí, ~e pYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. <br/>20. Soud vykládá popsanou právní úpravu na podorysu dan z pYíjmo právnických osob za rok 2016, kdy den 1. 4. 2017 pYipadl na sobotu, tak, ~e lhota pro podání daHového pYiznání uplynula dne 3. 4. 2017 (dále jen  rozhodný den ). <br/>21. Podle § 24 odst. 1, 2 písm. i) ZDP je daHov ú inným nákladem rezerva, její~ zposob tvorby a výai pro daHové ú ely stanoví zákon o rezervách jako zvláatní zákon. Rezerva je tedy ode itatelnou polo~kou od základu dan z pYíjmo dle § 24 odst. 2 písm. i) ve spojení s § 24 odst. 1 ZDP (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 6. 2014, . j. 6 Afs 23/2014-35, publ. pod . 3093/2014 Sb. NSS, bod 10).<br/>22. Podle § 3 odst. 1 zákona o rezervách se rezerva tvoYí zposobem a k ú elom stanoveným tímto zákonem a uplatHuje se za zdaHovací období, není-li v dalaích ustanoveních stanoveno jinak.<br/>23. Pro posouzení správnosti právního posouzení daHových orgáno bylo tedy klí ové znní § 7 odst. 4 zákona o rezervách, kterého se dovolávaly ob strany sporu: Ve zdaHovacím období je tvorba rezervy výdajem (nákladem) na dosa~ení, zajiatní a udr~ení pYíjmo, pokud budou pen~ní prostYedky v plné výai rezervy pYipadající podle odstavco 5 a 7 na jedno zdaHovací období pYevedeny na samostatný ú et v bance se sídlem na území lenského státu Evropské unie, který je veden v eských korunách nebo v eurech a je ur en výhradn pro ukládání prostYedko rezerv tvoYených podle tohoto ustanovení (dále jen  samostatný ú et ), a to nejpozdji do termínu pro podání daHového pYiznání. Nebudou-li pen~ní prostYedky v plné výai rezervy pYipadající podle odstavco 5 a 7 na jedno zdaHovací období pYevedeny na samostatný ú et nejpozdji do termínu pro podání daHového pYiznání, rezerva se zruaí ve zdaHovacím období, za které se toto daHové pYiznání podává. Pen~ní prostYedky samostatného ú tu mohou být erpány pouze na ú ely, na které byla rezerva vytvoYena.<br/>24. Soud pro výklad tohoto zákonného ustanovení ve vztahu k pYedmtu sporné otázky pou~il gramatický, teleologický a historický výklad. <br/>25. Z § 7 odst. 4 zákona o rezervách vyplývá, ~e daHový subjekt je povinen plnou výai rezervy pYevést do rozhodného dne na bankovní ú et a rezerva mo~e být erpána pouze na ú el, na který byla vytvoYena. Gramatickým ani logickým výkladem nelze dospt k jinému závru, ne~ ~e k rozhodnému dni musí být na ú tu celá úschova ulo~ena a ~e smí být pou~ita výlu n na výdaje spojené s plnním ú elu vytvoYené rezervy. Ukládá-li zákon ástku pYevést do rozhodného dne, nemo~e to znamenat nic jiného, ne~ ~e k rozhodnému dni bude na ú tu ulo~en výsledek splnní pYevodní povinnosti, tj. celá rezerva. Jinak Ye eno, první dv vty sporného ustanovení Yeaí podmínky tvorby rezervy: K rozhodnému dni se musí celá rezerva nacházet na speciálním bankovním ú tu  nestane-li se tak, musí být rezerva zruaena. TYetí, poslední vta sporného ustanovení, reguluje nakládání s rezervou po jejím vytvoYení tak, ~e ze samostatného ú tu mo~e být rezerva erpána jen k ú elom, pro n~ byla vytvoYena. <br/>26. Ú el interpretovaného zákonného ustanovení spatYuje soud v poskytnutí výhody daHovému subjektu, který mo~e kumulovat finan ní prostYedky ze zisku, ani~ by byly zdanny. K naplnní tohoto ú elu zákonodárce stanovil pomrn pYísné podmínky - daHový subjekt musí rezervu jako ú elem omezené pen~ní prostYedky ulo~it na speciáln k tomu zalo~ený bankovní ú et a takto ulo~ené prostYedky nesmí být pou~ity k jinému ú elu, ne~ k nmu~ byla rezerva vytvoYena. Jinými slovy, oprávnní vyu~ít rezervu jako daHov ú inný náklad je vázáno na splnní povinnosti jednak vyu~ít vytvoYené finan ní prostYedky pouze pro ú ely vymezené zákonem a jednak dodr~et podmínky jejich tvorby. Rezerva pYedstavuje fiktivní výdaj - jedná se o asov rozprostYený náklad na budoucí výdaj (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 7. 2009, . j. 9 Afs 62/2008-59). VytváYení rezerv na opravu hmotného majetku je výsledkem ekonomické úvahy daHového subjektu, který tímto zposobem sleduje legitimní ekonomické zájmy a v mezích zákonné úpravy i daHovou optimalizaci (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 6. 2014, . j. 6 Afs 23/2014-35, bod 15, publ. ve Sb. NSS pod . 3093/2014).<br/>27. Dovodová zpráva k zákonu . 2/2009 Sb., kterým se mní zákon . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, ve znní pozdjaích pYedpiso, a nkteré dalaí zákony, k zavedení povinnosti ulo~it vytvoYenou rezervu na bankovní ú et uvedla: Je tYeba si uvdomit, ~e tvorba rezervy na opravu pYedstavuje uznání daHového nákladu pYed jeho skute ným vynalo~ením. Povinnost deponovat zdroje rezerv na provedení budoucí opravy je jedinou mo~ností, jak ponechat výae uvedenou výhodu jako pYijatelnou pro veYejné rozpo ty, neboe sní~ení jejich výnosu nelze nadále tolerovat u poplatníko, kteYí vyu~ívají tvorbu rezervy na opravy hmotného majetku pouze jako do asný nástroj slou~ící k optimalizaci své daHové povinnosti (zpravidla rezervu pYed provedením opravy z významné ásti nebo zcela rozpustí). Naopak pro poplatníky, jejich~ cílem je skute n nashromá~dit s vyu~itím tvorby rezervy reálné zdroje na provedení finan n významnjaích oprav hmotného majetku, pYedstavuje ponechání mo~nosti její tvorby nepochybn naopak výhodu. (& ) Zavedením povinnosti ukládat prostYedky rezerv na bankovní ú et bude zna n eliminována spekulativní tvorba rezerv na opravu v pYípadech, kdy bylo této tvorby zneu~íváno jako fiktivního výdaje slou~ícího ke sni~ování základu dan. Rovn~ dojde ke sjednocení podmínek pro uplatHování daHov uznatelných rezerv tvoYených podle zákona o rezervách jako daHov uznatelného nákladu, neboe v ostatních pYípadech jsou ji~ prostYedky rezerv deponovány na zvláatních ú tech, i kdy~ podstata jejich tvorby je jiná.<br/>28. Zohlední-li soud dikci, ú el i historický smysl § 7 odst. 4 zákona o rezervách, dospívá k závru, ~e oprávnní vyu~ít rezervu jako daHov ú inný náklad není (mj.) dáno, pokud daHový subjekt nezajistí, aby byla k rozhodnému dni na speciálním ú tu ulo~ena celá rezerva. Druhá vta interpretovaného zákonného ustanovení ostatn výslovn stanoví, ~e nebyla-li celá rezerva ulo~ena na bankovním ú tu v rozhodný den, musí být rezerva zruaena.<br/>29. Soud vycházel pYi posouzení dovodnosti ~aloby z práv uvedeného výkladu § 7 odst. 4 zákona o rezervách. <br/>30. }alobkyn nikterak nesporovala skutkové zjiatní daHových orgáno, ~e:<br/>- dne 22. 3. 2017 ~alobkyn podala Yádné pYiznání k dani z pYíjmo právnických osob za zdaHovací období roku 2016, pYi em~ jako rezervu na opravu hmotného majetku zaú tovala a do daHov ú inných náklado ve zdaHovacím období roku 2016 zahrnula rezervu v ástce 500 000 K  (viz str. 5 dole zprávy o daHové kontrole, bod 29 napadeného rozhodnutí) <br/>- dne 22. 3. 2017 ~alobkyn na ú et rezervy pYevedla 500 000 K  (viz str. 5 dole zprávy o daHové kontrole) <br/>- dne 22. 3. 2017 byla z ú tu str~ena ástka 400 K  za vydání dvou dávkových certifikáto po 200 K  (viz str. 5 dole zprávy o daHové kontrole) <br/>- dne 31. 3. 2017 byl pYipsán na ú et kladný úrok 4,10 K  (viz str. 5 dole zprávy o daHové kontrole) <br/>- dne 3. 4. 2017 vykazoval ú et rezervy zostatek 499 604,10 K  (viz str. 8 zprávy o daHové kontrole a body 8, 33 a 41 napadeného rozhodnutí)<br/>- ~alobkyn podala dne 7. 3. 2021 dodate né pYiznání k dani z pYíjmo právnických osob za zdaHovací období roku 2018 s odovodnním, ~e rezerva byla zdanna dvakrát  jednak ji~ ve zdaHovacím období roku 2018 rezervu rozpustila a zdanila a znovu byla tatá~ rezerva zdanna v dosledku pYedmtné daHové kontroly za zdaHovací období let 2016 a 2017 (body 12 a 47 napadeného rozhodnutí).<br/>31. Soud konstatuje, ~e daHové orgány závr o nedodr~ení podmínek § 7 odst. 4 zákona o rezervách zalo~ily na zjiatní, ~e k rozhodnému dni (ke dni 3. 4. 2017, jako~to termínu pro podání daHového pYiznání k dani z pYíjmo právnických osob za zdaHovací období roku 2016), vykazoval samostatný ú et rezervy zostatek ve výai 499 604,10 K  a nedosahoval tak výae zaú tované rezervy (srov. zejména body 41 ve spojení s body 48 a 59 napadeného rozhodnutí, nebo str. 10, 13 a 19 zprávy o daHové kontrole). Jediným dovodem napadeného rozhodnutí, které tvoYí jeden celek s dodate nými platebními výmry odovodnnými zprávou o daHové kontrole, byl tedy nedostate ný stav zostatku samostatného ú tu rezervy ke dni 3. 4. 2017, jeho~ zákonným dosledkem podle vty druhé § 7 odst. 4 zákona o rezervách bylo zruaení rezervy ve zdaHovacím období roku 2016 a vylou ení jejího pokra ování ve zdaHovacím období roku 2017. <br/>32. DaHové orgány nad rámec nosného dovodu svých rozhodnutí vzhledem k námitkám ~alobkyn dodaly následující. Pohyby na speciálním ú tu úschovy nejsou relevantní - rozhodující je zostatek tohoto ú tu k rozhodnému dni, kdy po rozhodném dni nesmí být z rezervy erpány ~ádné prostYedky mimo plnní ú elu rezervy (viz str. 13, 14 a 15 zprávy o daHové kontrole). K bankovním poplatkom daHové orgány uvedly, ~e tyto zat~ují bankovní ú et jen na základ souhlasu daHového subjektu, bez vdomí daHového subjektu banka poplatek svévoln strhnout nesmí (viz str. 15 zprávy o daHové kontrole). Je-li daHovému subjektu ulo~ena povinnost rezervu na ú et pYevést a ne erpat (k jiným ú elom, ne~ pro které byla rezerva vytvoYena), zostatek ú tu by logicky neml klesnout pod ástku rezervy (viz bod 44 napadeného rozhodnutí). }alobkyn výsledky daHové kontroly akceptovala tím, ~e podala dne 7. 3. 2021 dodate né pYiznání k dani z pYíjmo právnických osob za zdaHovací období roku 2018 s odovodnním, ~e rezerva byla zdanna dvakrát  jednak ji~ ve zdaHovacím období roku 2018 rezervu rozpustila a zdanila a znovu byla tatá~ rezerva zdanna v dosledku pYedmtné daHové kontroly za zdaHovací období let 2016 a 2017 (body 12, 47 a 55 napadeného rozhodnutí).<br/>33. Mezi ú astníky panoval spor pouze v jediné otázce  zda nesporná skutková zjiatní daHových orgáno vedou k závru, ~e nebyly dodr~eny podmínky § 7 odst. 4 zákona o rezervách. Podle daHových orgáno je rozhodující to, zda v den termínu pro podání daHového pYiznání ú et rezervy vykazoval zostatek ve výai rezervy. Podle ~alobkyn je naopak rozhodné to, ~e na samostatný ú et pYevedla celou ástku rezervy, nic z ní aktivn ne erpala, pYi em~ sní~ení zostatku ú tu vzniklo str~ením bankovních poplatko. <br/>34. Soud pYisvd il výkladu § 7 odst. 4 zákona o rezervách podanému daHovými orgány, nikoli ~alobkyní. Výae soud vysvtlil, ~e relevantní ve smyslu § 7 odst. 4 zákona o rezervách je pouze to, zda byla k rozhodnému dni na speciálním ú tu ulo~ena celá rezerva. Smyslem první vty tohoto zákonného ustanovení není, jak tvrdí ~alobkyn, aby daHový subjekt na speciální ú et pYevedl rezervu, nýbr~ aby rezerva byla na ú tu ulo~ena, to vae k okam~iku rozhodného dne. Výklad ~alobkyn by vedl k absurdním závrom, ~e by daHovému subjektu sta ilo, aby na ú et rezervu pYevedl a následn by ji z ú tu vybral, nebo by byla z ú tu od erpána jinak (exekuce apod.). Takto by rezerva byla pou~ita ( erpána) v rozporu s jejím ú elem. PYevodem by daHový subjekt u inil zadost jazykovému znní zákona, ale vobec by nebyl naplnn jeho smysl, o nm~ nemo~e být pochyb, a to aby rezerva byla na ú tu ulo~ena. Smyslem není provést pYevod, smyslem je ulo~ení rezervy na ú et. Jen takto ulo~enou rezervu pak není mo~no erpat jinak ne~ podle vty tYetí § 7 odst. 4 zákona o rezervách. <br/>35. Soud se tedy neztoto~nil s argumentací ~alobkyn, ~e splnila první vtu § 7 odst. 4 zákona o rezervách tím, ~e na speciální ú et rezervu pYevedla, proto~e její povinnost spo ívala v tom, aby zajistila, aby na ú tu byla k rozhodnému dni úschova ulo~ena, jinými slovy, aby zostatek ú tu dosahoval plné výae rezervy, kdy tuto povinnost ~alobkyn nesporn nesplnila. Uvedené závry podporuje i judikatura správních soudo, kdy napY. Krajský soud v Brn v bod 25 rozsudku ze dne 15. 12. 2021, . j. 29 Af 62/2020-37, uvedl, ~e proto, aby mohla být tvorba rezervy výdajem, je tudí~ potYeba splnit dv formální podmínky, a sice: i) disponovat samostatným ú tem v bance se sídlem na území lenského státu Evropské unie, který je veden v eských korunách nebo v eurech a je ur en výhradn pro ukládání prostYedko rezerv tvoYených podle § 7 zákona o rezervách, a ii) mít na tomto ú tu prostYedky v plné výai rezervy nejpozdji do termínu pro podání daHového pYiznání. Tentý~ soud v bod 20 rozsudku ze dne 13. 5. 2021, . j. 62 Af 55/2019-51, uvedl, ~e  [j]e podstatné, ~e z § 7 odst. 4 zákona o rezervách plyne, ~e finan ní prostYedky ur ené pro tvorbu rezerv musí být ulo~eny na samostatném ú tu, který je ur en výhradn pro ukládání prostYedko rezerv, a zde vlo~ené finan ní prostYedky mohou být erpány pouze k ú elu, ke kterému byla rezerva vytvoYena (& ). Z § 7 odst. 4 zákona o rezervách plyne, ~e daHová uznatelnost rezerv je vázána na dodr~ení podmínky ulo~ení pen~ních prostYedko na samostatný ú et do termínu podání daHového pYiznání. Podle zdejaího soudu je nerozhodné, kdy ~alobce prostYedky z ú tu erpal; samostatný ú et podle § 7 odst. 4 zákona o rezervách musí slou~it výhradn k ukládání rezerv a pen~ní prostYedky na nm mohou být erpány pouze k danému ú elu. I komentáYová literatura (srov. DRGEL, M., § 7. Zákon o rezervách. KomentáY. Praha : Wolters Kluwer, 2016. Dostupné v ASPI) dospla k závru, ~e ástka odpovídající rezerv, slo~ená na samostatný ú et, je vyu~itelná jen k financování rezervované opravy;  [n]ejde pYitom jen o samotnou povinnost ukládání ástky odpovídající tvorb rezervy na samostatný bankovní ú et, ale také o to, ~e tyto prostYedky lze erpat pouze na danou opravu a nikoli na jiné naléhavjaí potYeby . Rezervu tak byla ~alobkyn oprávnna erpat pouze na opravu hmotného majetku, za jejím~ ú elem ji vytvoYila, nikoliv na financování jiných potYeb, a  by k rezerv mly vazbu (jak tvrdila ~alobkyn). <br/>36. Co bylo dovodem toho, ~e plná výae rezervy nebyla k rozhodnému dni na ú tu ulo~ena, není pro posouzení vci významné. Zda, kým a pro  byly prostYedky z rezervního ú tu od erpány pYed rozhodným dnem, nebylo pro rozhodnutí daHových orgáno relevantní. Proto byla ~alobní argumentace ve vztahu k tomu, ~e sní~ení zostatku ú tu pYed rozhodným dnem bylo dosledkem úhrady bankovních poplatko bez aktivity ~alobkyn, nedovodná. <br/>37. Soud v této souvislosti dodává, ~e podle § 7 odst. 4 zákona o rezervách mla být rezerva ulo~ena na samostatném ú tu, který musel splHovat jednak podmínku výhradního ur ení pro ukládání rezervy, kdy sou asn musela být splnna podmínka erpání z ú tu pouze na ú ely, na které byla rezerva vytvoYena. Zákonné podmínky mohly být tedy naplnny jen tehdy, pokud ú et vykazoval jen pYevody rezervy na ú et a pYevody rezervy z ú tu za ú elem plnní ú elu rezervy. Plnní závazko ~alobkyn u banky z titulu jejího právního vztahu s bankou z povahy vci nemo~e být plnním na opravu hmotného majetku (ú el rezervy). Ú et slou~ící k tvorb rezervy musí být vytvoYen výhradn za ú elem ukládání prostYedko rezerv a je nezákonné vyu~ívat tento ú et k jiným ú elom. Pokud je u~it za jiným ú elem, je nerozhodné, jaké dovody k takovému u~ití daHový subjekt vedly (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 10. 12. 2020, . j. 7 Afs 119/2020-36, bod 40). }alobkyn ostatn netvrdila, ~e by bylo objektivn nemo~né ulo~it pen~ní prostYedky na bankovní ú et, z nj~ by nebyly strhávány poplatky za jeho vedení, napY. z dovodu, ~e banky takový ú et v rozhodné dob nenabízely, nebo ~e by úplata za dávkový certifikát souvisela s plnním ú elu rezervy.<br/>38. Krom toho platí, ~e bankovní ú et lze zYídit jen na základ smlouvy uzavYené mezi bankou a klientem (srov. § 2662 a násl. ob anského zákoníku . 89/2012 Sb.). Obecn závazné právní pYedpisy ~ádné poplatky v souvislosti s vedením a transakcemi na ú tu nestanoví, tudí~ nárok banky na jakoukoli úplatu vo i klientovi musí být sjednán ve smlouv mezi bankou a klientem. PYevody z ú tu klienta na ú et banky za ú elem splnní pohledávky banky za klientem mohou tedy být jen plnním závazku klienta sjednaného ve smlouv s bankou. Jinými slovy, neml by nastat pYípad, kdy z ú tu rezervy banka erpá prostYedky bez pYedchozího souhlasu klienta (~alobkyn ani netvrdila, ~e by tomu tak v jejím pYípad bylo). To znamená, ~e pokud byly bankou z ú tu rezervy erpány do rozhodného dne prostYedky, muselo se to dít s pYedchozím souhlasem ~alobkyn udleným bance bu jednotliv (pYíkaz k úhrad), nebo druhov ve smlouv o vedení ú tu. Argumentaci ~alobkyn v replice, ~e vydáním penz bance nad nimi ztratila moc a vládu, tedy není mo~no pYisvd it. Banka smla s prostYedky ~alobkyn ulo~enými na ú tu disponovat jen podle jednotlivých pokyno ~alobkyn nebo podle smlouvy o zYízení ú tu. Byla to tedy ~alobkyn, která svými jednotlivými pYíkazy k úhrad nebo svým svolením ve smlouv o vedení ú tu udlila bance pokyny, jak smí s prostYedky na ú tu nakládat. Není tedy mo~no s ~alobkyní souhlasit, ~e nebyla schopna ovlivnit manipulaci s prostYedky na ú tu ze strany banky. Soud znovu opakuje, ~e ~alobkyn nesplnila zákonnou povinnost ulo~it rezervu na samostatný ú et do rozhodného dne, kdy podle jejích vlastních tvrzení byla rezerva pou~ita na úhradu závazko ~alobkyn vo i bance, k nmu~ nemohlo dojít bez souhlasu ~alobkyn. Podle ~alobkyn nebylo cílem sledovaným zákonodárcem ochránit výai zostatku na rezervním ú tu a zabránit tYetím stranám v dispozicích s rezervou. Podle soudu zákonodárce za to, ~e daHovému subjektu poskytl výhodu uplatnní zisku jako daHov ú inného nákladu a rezignoval na jeho zdanní, vy~adoval, aby daHový subjekt rezervu (nezdanný zisk) k rozhodnému dni ulo~il na speciální bankovní ú et a aby z nj byly odvádny prostYedky jen na ú el, pro nj~ byla rezerva vytvoYena. Zámrem zákonodárce vskutku bylo, slovy ~alobkyn v replice, ochránit výai zostatku na ú tu, neboe explicitn zakázal s rezervou disponovat jinak ne~ pro plnní ú elu, pro nj~ byla zYízena, kdy odpovdnost za to pYisoudil daHovému subjektu. Poslední vta § 7 odst. 4 zákona o rezervách zakazuje jakoukoli dispozici se zostatkem ú tu (krom plnní ú elu rezervy), neboe erpání nespojuje s ~ádným právním dovodem ani subjektem, v jeho~ prospch k erpání dochází. Význam poslední vta § 7 odst. 4 zákona o rezervách je tedy de facto stejný s vtou uvedenou ~alobkyní o zákazu poklesu zostatku ú tu pod plnou výai rezervy. Soud pYisvd uje ~alobkynin replice v tom, ~e veYejným zájmem, který odovodHuje znní § 7 odst. 4 zákona o rezervách, je to, aby daHový subjekt peníze, které díky zYízení rezervy nemusel zdanit, v mezidobí nijak nepou~il. Práv to vaak zákonodárce u inil  ulo~il povinnost, aby k rozhodnému dni byla rezerva na speciálním ú tu deponována, a povinnost, aby nebyla pou~ita k ni emu jinému, ne~ k plnní ú elu, pro který byla vytvoYena. }alobkyn první povinnost nesplnila. I kdyby bylo relevantní, ~e v období pYed rozhodným dnem ~alobkyn na ú et rezervu pYevedla, plnní závazko ~alobkyn vo i bance, které se projevilo pYevodem z ú tu rezervy na ú et banky, nemo~e být pova~ováno za plnní ú elu, pro který byla rezerva vytvoYena. <br/>39. Z výae uvedeného vyplývá, ~e ~alobkyn nebyla oprávnna zahrnout do daHové ú inných výdajo rezervu vytvoYenou za ú elem opravy hmotného majetku. Tvorba a následná daHová uznatelnost rezerv je dle § 7 odst. 4 zákona o rezervách spojena se splnním formálních podmínek [napY. existence samostatného ú tu v bance  pokud ú et není zYízen u banky ve smyslu § 1 zákona o bankách, nelze uznat rezervu jako daHov ú inný výdaj (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 3. 4. 2020, . j. 9 Afs 14/2020-31); ú et musí být samostatný ve smyslu vytvoYený výhradn za ú elem tvorby rezerv (srov. rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 31. 3. 2020, . j. 29 Af 132/2018-37, bod 24); a na tento ú et musí být slo~eny pen~ní prostYedky v plné výai rezervy nejpozdji do termínu pro podání daHového pYiznání]. Pokud tyto podmínky splnny nejsou, nelze ne~ daHovému subjektu domYit daH, neboe doalo k neoprávnnému zahrnutí rezervy do daHov ú inných výdajo (srov. vta prvá § 7 odst. 4 zákona o rezervách). <br/>40. A  se výsledek daHového Yízení mo~e ~alobkyni zdát tvrdý, je v souladu s § 7 odst. 4 zákona o rezervách. Soudní judikatura je ustálena, pokud jde o výklad § 7 odst. 4 zákona o rezervách, na tom, ~e formální podmínky stanovené v tomto zákonném ustanovení je nutno dodr~et bez ohledu na to, zda a jaký vliv mlo jejich nedodr~ení na splnní ú elu rezervy. <br/>41. V bod 40 rozsudku ze dne 10. 12. 2020, . j. 7 Afs 119/2020-36, Nejvyaaí správní soud vylo~il, ~e pro závr o nezákonné rezerv posta uje, pokud byla deponována na ú tu, který nebyl vyu~íván výhradn k ukládání rezervy, kdy je bezvýznamné, ~e (a zda) s ástkou rezervy ulo~enou na tomto ú tu daHový subjekt ne inil ~ádné nedovolené dispozice a rezerva byla erpána v souladu se zákonem. V posuzované vci ml daHový subjekt na ú et rezervy ukládat své úspory vzhledem k výhodnému úro ení. <br/>42. V bod 20 rozsudku ze dne 3. 4. 2020, . j. 9 Afs 14/2020-31, Nejvyaaí správní soud judikoval, ~e jde o nezákonnou rezervu v pYípad, kdy daHový subjekt vaechny jiné zákonné podmínky splnil, ale rezervu ulo~il u spoYitelního dru~stva (nikoli u banky). Nejvyaaí správní soud vyael z toho, ~e daHový subjekt vytvoYením rezervy fakticky naplnil ú el jejího vytváYení a ~e cílem vytvoYení rezervy nebylo získání jakékoli nepYípustné výhody oproti postupu pYedpokládanému zákonem o rezervách. Kasa ní soud vaak zdoraznil, ~e  [s]oudní pYezkum je vaak obecn nástrojem pYezkumu dodr~ování zákonnosti, nikoli nástrojem odstraHování tvrdostí. K tomu slou~í v daHovém Yízení typicky prominutí dan nebo pYísluaenství dan podle § 259 zákona . 280/2009 Sb., daHového Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso, i prominutí penále podle jeho § 259a, které by mohlo a mlo být aplikováno práv na takové situace. Naopak v tom, ~e správce dan a poté ~alovaný vylo~ili § 7 odst. 4 zákona o rezervách jediným zposobem, který plyne z jeho textu, nelze spatYovat nemorální a aikanózní postup, rozporný s dobrými mravy, jak uvádjí st~ovatelé. <br/>43. DaHové orgány tedy správn ~alobkyni domYily daH z pYíjmo právnických osob za zdaHovací období let 2016 a 2017, neboe ~alobkyn nedodr~ela podmínku stanovenou v § 7 odst. 4 zákona o rezervách (k rozhodnému dni ne inil zostatek samostatného ú tu rezervu v plné výai), rezerva mla být podle § 7 odst. 4 zákona o rezervách ve zdaHovacím období roku 2016 zruaena a ve zdaHovacím období roku 2017 v její tvorb nemohlo být pokra ováno. Konkrétní skutkové okolnosti, které byly dovodem nedodr~ení § 7 odst. 4 zákona o rezervách, mohou být relevantní pro rozhodování ve vcech pYípadného prominutí dan nebo jejího pYísluaenství podle § 259 a násl. daHového Yádu. <br/>44. Soud nepYisvd il ~alovanému, ~e by na posouzení dovodnosti ~aloby mlo mít vliv, ~e ~alobkyn akceptovala výsledky daHové kontroly v dodate ném daHovém pYiznání za zdaHovací období roku 2018. }alobkyn podala dne 7. 3. 2021 dodate né pYiznání k dani z pYíjmo právnických osob za zdaHovací období roku 2018, kde pYedpokládala domYení dan z dovodu zruaení rezervy ve zdaHovacím období roku 2016 a dovozovala z toho dvojí zdanní rezervy vzhledem ke zdanní rezervy, zruaené ve zdaHovacím období roku 2018. Na základ tohoto dodate ného daHového pYiznání byla ~alobkyni domYena daH ni~aí pYesn o ástku rovnající se sou tu daní domYených dodate nými platebními výmry. }alobkynino odovodnní dodate ného daHového pYiznání k dani z pYíjmo právnických osob za rok 2018 nelze pova~ovat za zdroj zjiatní rozhodných skutkových okolností pro posouzení právní otázky, zda rezerva byla zruaena v roce 2016 nebo 2018. Bylo na daHových orgánech, aby tuto otázku Yádn objasnily a právn posoudily. }alobkyni nelze klást k tí~i, ~e správce dan její dodate né daHové pYiznání akceptoval a domYil na jeho základ sní~enou daH. K duplice ~alovaného soud uvádí, ~e námitka cílo a veYejného zájmu, které má § 7 odst. 4 zákona o rezervách sledovat, nebyla ~alobkyní v replice uplatnna opo~dn, neboe se jednalo o rozvinutí v ~alob v as uplatnného ~alobního bodu, který se týkal výkladu tohoto zákonného ustanovení (srov. bod 31, rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 9. 2022, . j. 6 As 17/2020-74).<br/>45. Soud neprovedl ~alobkyní navr~ený dokaz správním spisem, neboe správním spisem se v soudní Yízení správním dokazování neprovádí (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, . j. 9 Afs 8/2008-117, publ. pod . 2383/2011 Sb. NSS).<br/>VII.<br/>Náklady Yízení<br/>46. Výrokem II tohoto rozsudku soud ~ádnému z ú astníko Yízení nepYiznal právo na náhradu náklado Yízení, neboe ~alobkyn ve vci nemla úspch (srov. § 60 odst. 1 s. Y. s. a contrario) a ~alovaný se práva na náhradu náklado Yízení vzdal pYi jednání soudu. <br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost. Kasa ní stí~nost musí být podána do dvou týdno po doru ení rozsudku. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu; lhota je zachována, byla-li kasa ní stí~nost podána u Krajského soudu v Plzni.<br/>PlzeH 17. ledna 2023<br/><br/>Mgr. Lukáa Piavejc v.r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.<br/><br/></body> </html>