<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 9 As 115/2022- 36 - text</title> </head> <body> ÿþ 9 As 115/2022 - 40<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném pYedsedkyn JUDr. Barbary PoYízkové a soudco JUDr. Pavla Molka a JUDr. Michala Bobka v právní vci ~alobkyn: Mgr. `. `., proti ~alovanému: Ministerstvo ~ivotního prostYedí, se sídlem Vraovická 1442/65, Praha 10, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 4. 3. 2021, . j. MZP/2021/510/353, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Krajského soudu v eských Budjovicích ze dne 25. 5. 2022, . j. 51 A 29/202164,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/>Rozsudek Krajského soudu v eských Budjovicích ze dne 25. 5. 2022, . j. 51 A 29/202164, se ruaí a vc se vrací tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci<br/>[1] }alovaný (dále  st~ovatel ) se kasa ní stí~ností domáhá zruaení v záhlaví ozna eného rozsudku krajského soudu, kterým bylo zruaeno jeho shora uvedené rozhodnutí. Tímto rozhodnutím st~ovatel potvrdil rozhodnutí Správy Národního parku `umava, kterým nebyla ~alobkyni udlena výjimka dle § 43 odst. 1 zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny, ze zákazo ve zvláat chránných územích dle § 26 tého~ zákona.<br/>[2] PYedmtem sporu je otázka, zda st~ovatel poruail svou správní praxi, dostate n zjistil skutkový stav a zda ml provést test proporcionality.<br/>[3] Krajský soud uvedl, ~e neprovedení ohledání na míst pro nadbyte nost je odovodnno tím, ~e místní pomry v dané lokalit jsou správnímu orgánu prvního stupn dobYe známy. Tento argument by mohl obstát pouze pYi pYesvd ivém vypoYádání vaech námitek. K tomu ale nedoalo, jeliko~ správní orgány odovodnily svá rozhodnutí spekulativn a nepYesvd iv.<br/>[4] Soud se zabýval rozhodnutími správního orgánu prvního stupn o udlení výjimky z let 2010 a~ 2020 a dospl k závru, ~e doalo k neodovodnnému poruaení zavedené správní praxe, neboe nkterá kritéria jsou hodnocena v napadeném rozhodnutí odlian. Konkrétn poukázal na rozhodnutí z 6. 6. 2019 (stavba rodinného domu v k. ú. Zdíkov), rozhodnutí z 10. 6. 2015 (stavba chalupy v k. ú. Chlístov u La~iae) a rozhodnutí z 20. 5. 2016 (plocha výroby a skladování v k. ú. Vimperk).<br/>[5] Rozhodnutí je vnitYn rozporné ve vztahu k posouzení veYejného zájmu vo i zájmom soukromým (resp. neprovedení testu proporcionality). St~ovatel pova~oval provedení testu proporcionality za nadbyte né, proto~e v lokalit veYejný zájem na ochran pYírody a krajiny výrazn pYeva~uje nad zájmem na ochran vlastnictví. Dle soudu jej nicmén de facto provedl, ale jeho závry jsou spekulativní a nepodlo~ené.<br/>[6] Závr o naruaení krajinné struktury rozptýlené zástavby je nepYezkoumatelný pro nesrozumitelnost. Odlianost projednávaného zámru od jiných kladn vyYízených ~ádostí ve stejné lokalit shledal st~ovatel v návaznosti plánovaných domo na zastavné území, pYípadn jejich pYipuatní ji~ v územn plánovací dokumentaci. Pokud ovaem respektování krajinného rázu vy~aduje rozptýlenou zástavbu, pak logicky není mo~né uva~ovat o pYímém navazování na existující zástavbu.<br/>[7] Soud pYisvd il té~ námitce spo ívající v nedostate ných skutkových zjiatních ohledn existence cenných biotopo na pozemcích. Dle správního rozhodnutí se povodní nepYírodní biotop zjiatný mapováním AOPK R v roce 2010 bhem 10 let zmnil na pYírodní biotopy horské trojattové louky a podhorské a horské smilkové trávníky a cenná vegetace se vyskytuje na celé ploae pozemku. Takové závry ale nemají oporu v Yádn provedeném dokazování. Správní orgány se také vobec nezabývaly tím, ~e pozemek, na nm~ by ml být zámr realizován, je v katastru nemovitostí veden jako orná poda. Spekulativní a bez opory ve správním spisu jsou rovn~ závry ohledn dot ení vodního re~imu na pozemku.<br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení k ní<br/>[8] St~ovatel napadá rozsudek krajského soudu kasa ní stí~ností z dovodo dle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s.<br/>[9] Závr krajského soudu ohledn ohledání na míst je nesprávný. }alobkyn jej navrhovala provést a~ v rámci odvolacího Yízení a on dovody k provedení ohledání neshledal, neboe neml dovodné pochybnosti o Yádn zjiatném skutkovém stavu, tedy o tom, ~e stavbu nelze na pozemku umístit. Okolnosti vci byly dostate n zYejmé ze spisového materiálu. Neprovedení ohledání nezdovodnil dobrou znalostí místních pomro, jak uvádí krajský soud.<br/>[10] Správní orgány nerozhodly v rozporu se správní praxí a neporuaily ~alobkynino legitimní o ekávání. }ádná kritéria, která byla v prvostupHovém rozhodnutí vyhodnocena v neprospch ~alobkyn, nebyla v pYedchozích rozhodnutích argumentem pro povolení výjimky. S ohledem na posuzování dopado zámro na krajinný ráz, lze porovnávat pouze zámry obdobného charakteru navr~ené ve stejném krajinném prostoru, tj. v území se shodnými pYírodními, kulturními a historickými charakteristikami. Zámr ~alobkyn nelze porovnávat se zámry povolenými správou CHKO v k. ú. Chlístov u La~iae a v k. ú. Vimperk, neboe tyto lokality se nenacházejí v krajinném prostoru Staasko  Zdíkovsko. St~ovatel navíc dodal, ~e stavbu chalupy v k. ú. Chlístov u La~iae správa sice povolila umístit na  pomrn hodnotnou louku , ale alo o pYírodní stanoviat b~n se v CHKO vyskytující, nikoli o evropsky významné stanoviat, jako v pYípad ~alobkyn. Zastavitelná plocha ve Vimperku se nacházela pYi okraji pozemku mimo ást vymezenou jako evropsky významné stanoviat, v ní~ zároveH nebylo shledáno vhodné prostYedí pro výskyt zvláat chránného druhu. Zámr ~alobkyn je navr~en v jiném krajinném prostoru ne~ uvedený pYíklad a návaznost zámro na stávající blízké komunikace i zastavná území st~ovatel zmínil pouze v souvislosti s jejich dopadem na zachování urbanistické struktury sídla.<br/>[11] V krajinném prostoru Staasko  Zdíkovsko se nachází pouze stavba rodinného domu v k. ú. Zdíkov. Ani zde st~ovatel skutkovou podobnost a shodné rysy se zámrem ~alobkyn neshledal. Z odovodnní rozhodnutí z 6. 6. 2019 je zYejmé, ~e správa CHKO umístní stavby domu nevyhodnotila jako urbanisticky nevhodné a na dot ených pozemcích neshledala, na rozdíl od zámru ~alobkyn, ~ádné pYírodn cenné biotopy.<br/>[12] St~ovatelovy závry ohledn testu proporcionality si neodporují, proto~e test proporcionality nemá být provádn tehdy, pokud veYejný zájem na ochran pYírody a krajiny výrazn pYeva~uje nad jiným zájmem, kterým je v dané vci soukromý zájem ~alobkyn na ochran vlastnictví. Úvahy ohledn údajn de facto provedeného testu proporcionality nejsou vnitYn rozporné. Názoru ~alobkyn, ~e ú elem její trvalé pYítomnosti v lokalit má být té~ zlepaení sou asného stavu pYírody nelze pYisvd it. <br/>[13] Obec jako~to ú astník Yízení ve svém vyjádYení k odvolání bez dalaího uvedla, ~e nemá k zámru námitek. Takové vyjádYení nelze pova~ovat za vaeobecný spole enský konsensus. V tvrzeních, ~e hospodaYení na lesním pozemku trvalou pYítomnost vlastníka lesa nevy~aduje, ale pravidelná pYítomnost vlastníka v lese je vy~adována z dovodu jeho povinnosti bránit akodám, st~ovatel rozpor nespatYuje. Pravidelnou pYítomností vlastníka lesa, i jiné oprávnné osoby, vy~adovanou zákonem . 289/1995 Sb., o lesích, rozhodn není myalena trvalá pYítomnost v lokalit.<br/>[14] Závr týkající se naruaení krajinné struktury není nepYezkoumatelný pro nesrozumitelnost. Tvrzení krajského soudu, ~e dovodem vzniku rozptýlené zástavby v lokalit je obhospodaYování pozemko, je vytr~ené z kontextu a zavádjící. Odstupy mezi jednotlivými objekty historicky nesouvisely pouze s vlastnictvím pozemko, které bylo zapotYebí obhospodaYovat, ale podstatnou roli v jejich umístní hrály té~ pYírodní podmínky a pYedevaím nevýhodnost (nebo i nemo~nost) dlouhé docházky na vzdálené pozemky. Tyto okolnosti ale ji~ v sou asné dob nemohou být zásadním argumentem pro realizaci stavby ve volné krajin. Ke krajským soudem zmínným stavbám v krajinném prostoru Staasko  Zdíkovsko st~ovatel uvedl, ~e tyYi rodinné domy v k. ú. Zdíkov jsou umístny v tsné blízkosti zastavného území obce Zdíkov, resp. ve tYech pYípadech na nj pYímo navazují. Jde tedy o návaznost na sídlo a nebylo jimi zasahováno do dochované rozptýlené zástavby. tyYi rodinné domy v k. ú. Zadov jsou situovány u komunikace v osad Pucherský mlýn, jedná se tedy opt o návaznost na sídlo, nikoli o zásah do dochované rozptýlené zástavby.<br/>[15] Výskyt biotopo na pozemku je prokazateln dolo~en botanickým záznamem Ing. P. ze 17. 9. 2020, pYesto~e je oficiální mapování z roku 2010 nezachycuje. Zmnu vegeta ního slo~ení zposobilo obhospodaYování dot eného pozemku.<br/>[16] Závry krajského soudu týkající se dot ení zemdlského podního fondu a vodního re~imu na pozemku na vc nedopadají. St~ovatel na význam ochrany zemdlského podního fondu upozornil pouze ve vztahu k ochran pYírodních hodnot lokality. Dot ením vodního re~imu se zabýval jen okrajov, neboe pYedmtem rozhodování byl zákaz hospodaYení na pozemku zposobem vy~adujícím intenzívní technologie, nikoli zákaz mnit vodní re~im.<br/>[17] St~ovatel navrhuje napadený rozsudek zruait a vc vrátit krajskému soudu k dalaímu Yízení.<br/>[18] }alobkyn ve svém vyjádYení k ohledání na míst uvedla, ~e ji~ z argumentace st~ovatele je patrné, ~e okolnosti pYípadu mu nejsou dostate n zYejmé. Není pravda, ~e v její neprospch neaplikoval ~ádná kritéria, která byla v jiných rozhodnutích dovodem pro povolení výjimky. Nesouhlasí ani s neustále se opakujícím názorem st~ovatele, ~e lze porovnávat toliko zámry navr~ené ve stejném krajinném prostoru, neboe se správní orgán v jiných rozhodnutích krajinným prostorem nezabývá. Její zámr má stejné znaky jako soudem zmiHované zámry, kterým správní orgány výjimky udlily. St~ovatel se nevypoYádal s odlianým pYístupem k ~ádosti ~alobkyn, které svd í mno~ství okolností, které byly v jiných pYípadech hodnoceny jako dovod pro povolení výjimky.<br/>[19] K testu proporcionality uvedla, ~e opatYení omezující lidská práva a svobody nesmjí, jdeli o kolizi základního práva i svobody s veYejným zájmem, svými negativními dosledky pYevyaovat pozitiva, která pYedstavuje veYejný zájem na opatYeních. Z hlediska tohoto testu je nutné posoudit vaechny relevantní okolnosti vci. Mezi n patYí mimo jiné stanovisko obce, proto~e k obligatorním nále~itostem odovodnní rozhodnutí nále~í vypoYádání se s vyjádYeními ú astníko Yízení. Dále ml st~ovatel zohlednit neuspokojivé pomry v lokalit, kde dochází k poakozování pYírodních hodnot. Za veYejný zájem lze pova~ovat i pYítomnost ~alobkyn v míst, proto~e by se tím zabránilo poakozování pYírody.<br/>[20] St~ovatel pro danou lokalitu pova~uje za typické, ~e jsou zde samostatné usedlosti doprovázené hospodáYským zázemím, a zároveH nevylu uje povolení skupiny staveb v toto~ném krajinném prostoru, která navazuje na sídelní útvary. To je dle ~alobkyn rozporné.<br/>[21] Záznam z botanického posouzení neobsahuje konstatování, ~e se na pozemku nacházejí biotopy, ale toliko ur ité rostliny vyskytující se v biotopech. }alobkyn trvá na tom, ~e povaha pozemku jako~to orné pody je ve vci relevantní.<br/>[22] }alobkyn navrhla kasa ní stí~nost zamítnout.<br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>[23] Nejvyaaí správní soud posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e byla podána v as, jde o rozhodnutí, proti nmu~ je pYípustná, a za st~ovatele jedná povYená osoba ve smyslu § 105 odst. 2 s. Y. s. Poté ovYil, zda rozsudek krajského soudu netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/>[24] Nejvyaaí správní soud pYezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasa ní stí~nosti a v rámci st~ovatelem uplatnných dovodo a dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost je dovodná.<br/>Obecn<br/>[25] Nejprve je dle Nejvyaaího správního soudu nutné podrobn vylo~it § 43 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny a konstrukci povolování výjimek.<br/>[26] Dle tohoto ustanovení mo~e výjimky ze zákazo ve zvláat chránných územích orgán ochrany pYírody povolit v pYípad, 1) kdy jiný veYejný zájem pYeva~uje nad zájmem ochrany pYírody, nebo 2) v zájmu ochrany pYírody anebo tehdy, pokud 3) povolovaná innost významn neovlivní zachování stavu pYedmtu ochrany zvláat chránného území. Zákon zde stanoví tYi mo~né dovody pro udlení výjimky a následné správní uvá~ení. Nejprve musí být naplnn nkterý z taxativn uvedených dovodo, co~ vobec umo~Huje uva~ovat o udlení výjimky, a a~ poté má správní orgán provést správní uvá~ení.<br/>[27] K pojmu správního uvá~ení rozaíYený senát NSS v usnesení z 22. 4. 2014, . j. 8 As 37/2011154, . 3073/2014 Sb. NSS, uvedl, ~e  není v doktrín jednozna n definován, v obecné rovin vaak o nm lze hovoYit vaude tam, kde zákon poskytuje správnímu orgánu ve stanovených hranicích ur itý volný prostor k rozhodnutí. Tento prostor, v nm~ s existencí ur itého skutkového stavu není jednozna n spojen jediný právní následek a zákonodárce dává správnímu orgánu mo~nost zvolit po zvá~ení daných okolností jedno z více Yeaení pYedvídaných právní normou, bývá typicky vymezen formulací  správní orgán mo~e ,  lze apod. Soudní pYezkum správního uvá~ení má být zdr~enlivý (napY. rozsudek NSS z 28. 1. 2015, . j. 1 Azs 200/201427, . 3200/2015 Sb. NSS). To vaak neznamená, ~e mají správní orgány zcela volné pole posobnosti. V demokratickém právním stát obecn platí zákaz libovole a svévole (napY. rozsudky NSS z 29. 5. 2013, . j. 6 As 80/201249, nebo z 23. 8. 2007, . j. 7 Afs 45/2007251, . 1383/2007 Sb. NSS). Úvaha správního orgánu musí být pYezkoumatelná, racionální, v souladu se správní praxí a její výsledek pYimYený. Musí rovn~ zohlednit airaí rámec hodnot a principo obsa~ených mimo jiné v právu ústavním (viz usnesení rozaíYeného senátu NSS z 26. 1. 2021, . j. 1 Afs 236/201983, . 4141/2021 Sb. NSS). S ohledem na povahu správního uvá~ení je v projednávané vci nutné poznamenat, ~e naplnní jednoho z dovodo pro výjimku, jeat automaticky neznamená, ~e ji ~adatel obdr~í.<br/>Proporcionalita<br/>[28] V prvním kroku je tedy posuzována subsumpce pod jednotlivé dovody udlení výjimky, ve druhém kroku je provádno správní uvá~ení. ZároveH je nutné rozliaovat jednotlivé dovody pro udlení výjimky. Z tohoto pohledu posoudil Nejvyaaí správní soud otázku neprovedení testu proporcionality následovn.<br/>[29] PomYování by se ji~ v prvním kroku provádlo v pYípad, ~e by tu proti sob stály dva veYejné zájmy ve smyslu prvního dovodu pro udlení výjimky dle § 43 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny (veYejný zájem výrazn pYeva~uje nad zájmem ochrany pYírody). Ze zákona plyne, ~e ji~ pYi subsumpci skutkového stavu pod tento dovod má správní orgán zájmy vá~it. Pro udlení výjimky je potYeba, aby zájem na prolomení ochrany výrazn pYeva~oval. Správní orgány a krajský soud veYejný zájem neposuzovaly, a ani ~alobkyn jej netvrdila. První dovod nebyl pYedmtem správního Yízení.<br/>[30] U druhého dovodu pro udlení výjimky (v zájmu ochrany pYírody) se nemusí test proporcionality v první kroku subsumpce provádt. Zájem na ochran pYírody tu bu je, anebo není. PomYování pYichází v úvahu a~ v pYípad, ~e by mo~né udlení výjimky pYímo primárn smYovalo k ochran pYírody, zájem by tu tedy skute n byl, a bylo by pYi správním uvá~ení potYeba vyvá~it dva konkrétní protichodné zájmy na ochran pYírody. V projednávané vci ale st~ovatel innost subsumovatelnou pod druhý dovod neshledal; bránní poakozování pozemku a kráde~ím dYeva za ni nepova~oval. Krajský soud se pak zamYil pouze na stYet veYejného zájmu a soukromého práva. Nezabýval se tím, zda je druhý dovod naplnn, a koliv to ~alobkyn tvrdila (str. 7 ~aloby). Nejvyaaí správní soud se tak, vázán rozsahem kasa ního pYezkumu, nemo~e vcí konkrétnji zabývat a vylo~it, co je  v zájmu ochrany pYírody a zda je tento dovod v projednávané vci aplikovatelný.<br/>[31] TYetí dovod pro udlení výjimky ( innost významn neovlivní zachování stavu pYedmtu ochrany zvláat chránného území) nepYipouatí v prvním kroku pomYování. Správní orgán posuzuje míru ovlivnní stavu pYedmtu ochrany, ~ádné zájmy nevyva~uje a zákonem stanovený dovod musí být pro udlení výjimky naplnn. Test proporcionality zde nemá místo, proto~e vyvá~ení soukromých zájmo a ochrany pYírody a krajiny provedl ji~ zákonodárce, který dal pYednost ochran. Ustanovení § 26 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny zakazuje konkrétní innosti na celém území chránných krajinných oblastí a odst. 2 a 3 tého~ ustanovení jejich vý et jeat rozaiYují pro první a druhou zónu chránné krajinné oblasti. Tyto innosti smí osoba na chránném území init pouze tehdy, pokud jí to povolí orgán ochrany pYírody z taxativn uvedených dovodo. Dle § 43 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny výjimku správní orgán udlit mo~e, pYi em~ by ml pYihlédnout k obecnému principu, ~e výjimky se vykládají restriktivn. Stejná konstrukce se objevuje v § 45g zákona o ochran pYírody a krajiny, kde zákon rovn~ preferuje zájem na ochran pYírody pYed pYípadnými soukromými zájmy. Povolení, souhlas, kladné stanovisko nebo výjimku ze zákazu pro evropsky významnou lokalitu (o kterou v projednávané vci jde) nebo pta í oblast mo~e udlit orgán ochrany pYírody pouze v pYípad, ~e bude vylou eno záva~né nebo nevratné poakozování pYírodních stanoviae a biotopo a nedojde k významnému soustavnému nebo dlouhodobému vyruaování druho. Dle § 45i odst. 9 a odst. 10 zákona o ochran pYírody a krajiny lze schválit koncepci nebo zámr pYes významný negativní vliv na pYedmt ochrany jen z naléhavých dovodo pYeva~ujícího veYejného zájmu, nesta í tedy zájem soukromý. Základním pravidlem je tak ochrana pYírody a výjimkou je uplatnní soukromých zájmo. Uvedená omezení jsou ústavn konformní, proto~e jsou stanovená zákonem a s legitimním cílem; nemusí tedy být správními orgány v ka~dém jednotlivém pYípad znovu pYezkoumávána. V druhém kroku by pak pYi správním uvá~ení u tohoto dovodu, stejn jako u vaech ostatních, mly správní orgány vycházet pYedevaím z úvah uvedených v bod 24 tohoto rozsudku. Teprve v této fázi by pYípadn pYicházelo v úvahu pomYování.<br/>[32] Krajskému soudu lze pYisvd it, ~e st~ovatelov závr, ~e nemusí provádt test proporcionality, proto~e zájem na ochran pYírody a krajiny výrazn pYeva~uje nad zájmem na ochran vlastnictví, posobí rozporn. Nicmén tento rozpor nedosahuje takové intenzity, aby sám o sob zposobil nepYezkoumatelnost rozhodnutí. Zvláat za situace, kdy test proporcionality nemusel být v prvním kroku proveden a závr st~ovatele odpovídá zákonné konstrukci ochrany a výjimek z ní. <br/>[33] Naopak krajský soud ve svém rozsudku neuvedl, jakými dovody pro udlení výjimky, ani kterou fází rozhodování se zabývá. Z rozsudku není ani patrné, pro  test proporcionality vy~aduje a k jakému ú elu má slou~it. Z odovodnní rozsudku se zdá, ~e po~adoval test proporcionality ji~ v kroku subsumpce u tYetího dovodu, co~ je ovaem s ohledem na výae uvedené nesprávné. Krajský soud proto bude povinen v dalaím Yízení vylo~it, který ze zákonných dovodo zkoumá a zda posuzuje subsumpci skutkového stavu pod ten který zákonný dovod pro udlení výjimky i, zda posuzuje ji~ fázi správní uvá~ení. Podle okolností je povinen uvést, z jakého dovodu a v jaké fázi po~aduje po st~ovateli resp. správních orgánech provést test proporcionality.<br/>[34] Dle krajského soudu ml st~ovatel v testu proporcionality zohlednit stanovisko obce. Ta ale ve svém vyjádYení zalo~eném ve správním spise na . l. 41 pouze uvedla, ~e proti zámru nemá námitek. Její vyjádYení neobsahuje ~ádné principy i hodnoty, které by mohly vstoupit do pomYování v rámci testu proporcionality. Skute nost, ~e obec jako ú astník Yízení zámru nebrání (ale ani jej výslovn nepodporuje), nemusel st~ovatel v rámci testu proporcionality výslovn zohlednit.<br/>Biotopy<br/>[35] Krajský soud pYisvd il ~alobní námitce spo ívající v nedostate ných skutkových zjiatních ohledn existence biotopo. Správní orgán prvního stupn uvedl, ~e výskyt stanoviae biotopo na pozemku by se s nejvtaí pravdpodobností novým oficiálním mapováním potvrdil. Tuto formula ní nepYesnost, která evokuje spekulaci, opravil ji~ st~ovatel. Správní orgán chtl vyjádYit, ~e v lokalit biotopy jsou, a proto by je zde oficiální mapování zachytilo. Nejedná se tedy o prostý názor správního orgánu, ale skute nost, kterou má na základ botanického posouzení Ing. Pobala za prokázanou. <br/>[36] Z textové ásti záznamu skute n nevyplývá, ~e se v rámci `umavy jedná o lokalitu zvláat výjime nou, nicmén úvahu o cennosti lokality st~ovatel pYezkoumateln u inil na str. 6 svého rozhodnutí a na str. 8 zdoraznil, ~e se v jednom pYípad jedná dokonce o prioritní stanoviat ve smyslu § 3 odst. 1 písm. o) zákona o ochran pYírody a krajiny.<br/>[37] Nejvyaaí správní soud má za to, ~e výskyt horské trojattové louky a podhorských a horských smilkových trávníko má ve správním spise oporu v botanickém zkoumání. Za souladné se zkuaeností pova~uje i to, ~e se biotop v ase mní. St~ovatel výslovn uvedl, ~e od posledního mapování uplynula dostate ná doba pro zmnu biotopu. Správní orgán postupoval správn, pokud nevycházel pouze z více jak deset let starého mapování, ale opatYil si aktuální podklady. Zákon nepo~aduje, aby pYítomnost biotopo byla prokazována pouze oficiálním mapováním. Naopak opa ný postup by bylo mo~né pova~ovat za rozporný s § 3 s. Y., tedy zásadou materiální pravdy, a § 50 odst. 3 s. Y., tedy povinností zjistit vaechny okolnosti dole~ité pro ochranu veYejného zájmu. Nic na tom nemní ani to, ~e v jiných Yízeních o udlení výjimky zkoumání neprovedl. Je zYejmé, ~e váha oficiálního mapování bude s bhem asu klesat. Závry st~ovatele nejsou ani spekulativní ani bez jakékoliv opory. }alobkyn navíc mla mo~nost navrhovat dokazy, které by mohly skutkový stav zpochybnit, co~ ostatn v ~alob u inila (str. 8 ~aloby). V dalaím Yízení bude krajský soud povinen zjiatný skutkový stav znovu vyhodnotit a to s pYihlédnutím k dokazom ~alobkyn i botanickému posouzení a pYípadn na základ provedeného dokazování skutkový stav, který vzal správní orgán za prokázaný, pYehodnotit.<br/>Ohledání na míst<br/>[38] St~ovatel namítl, ~e krajský soud nesprávn posoudil neprovedení ohledání na míst samém; otázkou se ve svém rozhodnutí zabýval a uvedl, ~e jej pova~uje za nadbyte né, proto~e okolnosti vci jsou dostate n zYejmé ze spisu. Dle Nejvyaaího správního soudu bylo neprovedení ohledání na míst Yádn vypoYádáno a obstojí. Správní orgány mly s ohledem na obsah spisu a citované odborné výstupy dostate nou znalost vci a to i v aspektech vytýkaných jim krajským soudem (charakter pozemku a zástavby). Dalaí vytýkané skute nosti nebyly pro vc zásadní (pYístupová cesta). S ohledem na výae uvedené neobstojí za sou asné skutkové a procesní situace ani úvaha krajského soudu opYená o nepYesvd ivost a spekulativnost odovodnní napadeného rozhodnutí.<br/>Správní praxe<br/>[39] Nejvyaaí správní soud se dále zabýval otázkou poruaení správní praxe st~ovatelem. Krajský soud ve svém rozsudku uvedl tYi konkrétní rozhodnutí, od kterých se ml st~ovatel nepYípustn odchýlit, a obecn dodal, ~e ve více rozhodnutích je té~ napYíklad zohledHována blízkost pozemku k hranici III. zóny CHKO.<br/>[40] Správní praxe zakládající legitimní o ekávání je ustálená, jednotná a dlouhodobá innost (pYíp. i ne innost) orgáno veYejné správy, která opakovan potvrzuje ur itý výklad a pou~ití právních pYedpiso (viz usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009 . j. 6 Ads 88/2006132, . 1915/2009 Sb. NSS). Týká se tedy výkladu a pou~ití právních pYedpiso. V projednávané vci se konkrétn jedná o výklad a pou~ití § 43 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny. Dle ~alobkyn tvoYí správní praxi vaechna rozhodnutí o udlení výjimky v druhé zón CHKO, naproti tomu dle st~ovatele mohou být posuzována jen rozhodnutí týkající se stejné krajinné oblasti. Krajský soud explicitn neuvedl, ke které koncepci se pYiklonil, ale z výbru rozhodnutí je patrné, ~e se nezabýval jen zámry na Staasku  Zdíkovsku.<br/>[41] Dle Nejvyaaího správního soudu je pYi posuzování správní praxe tYeba vycházet z rozhodnutí, která mají dostate nou míru podobnosti v relevantních aspektech. Nelze tedy pYistoupit na názor ~alobkyn, ~e je mo~né bez dalaího vycházet ze vaech rozhodnutí o výjimce dle § 43 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny. Míra po~adované podobnosti ale nesmí být tak vysoká, aby fakticky vylu ovala vznik správní praxe. Nelze se tedy ani omezit jen na jednu konkrétní lokalitu, v projednávané vci na Staasko  Zdíkovsko. Relevantní mohou být i jiné lokality se stejným krajinným rázem, dovodem ochrany a obdobnými pYírodními podmínkami. ZároveH je nutné zohlednit, ~e § 43 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny stanoví tYi dovody pro povolení výjimky. U ka~dého z nich, mo~e být správní praxe áste n odlianá. Relevantní mo~e být i to, pro jaký zámr (napY. typ stavby, její ú el,& ) má být výjimka povolena.<br/>[42] Správní praxe spo ívá pYedevaím v konzistenci posuzovaných kritérií a hodnocení skutkového stavu. NevytváYí ale sama o sob právo na výsledek. }alobkyn pYi hodnocení správní praxe vyzdvihla pYedevaím aspekty kladn hodnocené v jiných rozhodnutích, které mly být pYítomny té~ v její vci. Tento pohled je pYília jednostranný. Správní orgán pYi svém rozhodování o výjimce ve fázi subsumpce nevyva~uje kladné a záporné aspekty. Pokud není splnna zákonem stanovená podmínka, nemo~e výjimku udlit ani v pYípad, ~e jsou pYítomny i kladné aspekty. Rovn~ by nedávalo dobrý smysl, aby správní orgán musel posoudit vaechny existující aspekty, pYesto~e ji~ u prvního kritéria zjistí, ~e je dána nepYekonatelná pYeká~ka pro udlení výjimky. Za takového stavu nebudou v rozhodnutí dalaí aspekty vobec hodnoceny. Mo~e tedy nastat situace, ~e dva zámry jsou v mnoha aspektech podobné, ale jedna okolnost je odliaí dostate n na to, ~e o nich bude rozhodnuto jinak, ani~ by byl poruaen zákon i vytvoYen rozpor se správní praxí. Pokud má být správní praxe ustálená, jednotná a dlouhodobá, nemla by být popYena ani protichodnými rozhodnutími, v projednávané vci by pYicházely v úvahu rozhodnutí o neudlení výjimky. ZároveH je tYeba upozornit, ~e jedno rozhodnutí praxi nezakládá.<br/>[43] Krajský soud se v rozsudku otázkou správní praxe nezabýval dostate n. Nevymezil, jaký okruh rozhodnutí pova~uje za rozhodný pro její vytvoYení a z jakého dovodu, pYesto~e st~ovatel ji~ v rozhodnutí uvedl, pro  pova~uje namítaná rozhodnutí za odlianá. Jeho rozsudek je tak v této ásti nepYezkoumatelný pro nedostatek dovodo. Tuto vadu nemo~e Nejvyaaí správní soud napravit, proto~e by byl prvním soudem, který se explicitn a autoritativn otázkou zabývá. Krajský soud se bude muset v dalaím Yízení existencí správní praxe zabývat a konkrétn posoudí míru podobnosti rozhodnutí v relevantních aspektech, které vylo~í, pYi em~ zohlední výae uvedené úvahy.<br/>NepYezkoumatelnost<br/>[44] Z bodu 38 rozsudku krajského soudu plyne, ~e nesrozumitelnost rozhodnutí má také spo ívat v rozporu s odovodnními jiných správních rozhodnutí. PYípadný rozpor s jinými rozhodnutími i správní praxí ale nezposobuje nepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nesrozumitelnost. Rozpor s praxí by mohl zposobovat pouze nezákonnost rozhodnutí. Z odovodnní krajského soudu navíc není jasné, jaké rozhodnutí, je~ mlo umo~nit osídlení k obhospodaYování pozemko, ml na mysli.<br/>[45] Dle Nejvyaaího správního soudu rozpor v odovodnní není, proto~e st~ovatel konzistentn tvrdil, ~e zámr je v oblasti s rozptýlenou zástavbou. Dovodem vzniku tohoto krajinného rázu bylo v minulosti (do pol. 19. stol.) mimo jiné obhospodaYování pozemko, co~ ale neznamená, ~e dnes by umístní domu ke stejnému ú elu krajinný ráz nenaruailo. Rozdílný pYístup k umiseování staveb do volné krajiny a staveb navazujících na stávající sídla je dle kasa ního soudu pYípustný a racionální. Nic na tom nemní, ~e jde o krajinný prostor  PodhoYí s rozptýlenou zástavbou a drobnými sídly . Sídla zde existují, a pYesto~e jde o prostor s rozptýlenou zástavbou (a drobnými sídly), není logicky vylou eno, aby na n zámry navazovaly. Rozhodnutí není v této ásti nepYezkoumatelné pro nesrozumitelnost.<br/>[46] Nepodlo~ené úvahy orgánu prvního stupn o vodním re~imu áste n korigoval ~alovaný. Nealo pro nj o dovod pro zamítnutí výjimky, ale pouze okrajov k odvolací námitce zmínný aspekt vci. Krajský soud má pravdu, ~e i úvahy st~ovatele jsou spekulativní a ~e zde chybí vazba na pYedmt ochrany dle zákona o ochran krajiny a pYírody. Tuto okolnost mu tedy správn vytknul. Pokud nyní st~ovatel tvrdí, ~e nejde o skute nost pro vc rozhodnou, má pravdu, pak ale neml takové skute nosti ve svém rozhodnutí hodnotit, co~ vaak, bye okrajov v návaznosti na odovodnní správního orgánu prvního stupn, nesprávn u inil.<br/>[47] Zemdlský podní fond byl v rozhodnutí zmínn zejména pro dokreslení ochrany pYírodního bohatství eským právem. K odvolací námitce pak st~ovatel na jiném míst uvedl, ~e pro nj není rozhodné, ~e je pozemek evidován jako orná poda, proto~e není tímto zposobem ji~ minimáln 30 let prokazateln vyu~íván. PYi mapování v roce 2010 na nm byl biotop obhospodaYované louky a správní orgány mly k dispozici i letecké snímky oblasti z let 20012003 a 2017. Krajskému soudu tak nelze pYisvd it, ~e je tato úvaha bez opory a odovodnní.<br/>IV. Závr se shrnutím závazného právního názoru a náklady Yízení<br/>[48] Ve svtle výae uvedeného shledal Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost dovodnou, napadený rozsudek krajské soudu proto dle § 110 odst. 1 s. Y. s. zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. O vci rozhodl Nejvyaaí správní soud bez jednání postupem dle § 109 odst. 2 vty první s. Y. s., podle kterého o kasa ní stí~nosti rozhoduje soud zpravidla bez jednání.<br/>[49] V dalaím Yízení je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. Y. s.). Podstatu právního názoru lze shrnout následovn:<br/>[50] Krajský soud v dalaím Yízení vylo~í, který ze zákonných dovodo výjimky dle § 43 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny zkoumá, a zda posuzuje subsumpci tomuto dovodu i správní uvá~ení. Budeli i poté trvat na testu proporcionality musí pYezkoumateln uvést, z jakého dovodu jej po~aduje a jaké hodnoty a zájmy se mají vá~it. Dále se bude zabývat existencí správní praxe a konkrétn posoudí, zda je míra podobnosti namítaných rozhodnutí v relevantních aspektech dostate ná a pro . Znovu posoudí skutkový stav, pYi em~ zohlední botanické zkoumání Ing. P. V rámci uplatnných ~alobních bodo vcn posoudí, zda byl ve vci naplnn nkterý z dovodo pro udlení výjimky dle § 43 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny, a pYípadn zda správní orgány nepYekro ily pYi rozhodování meze správního uvá~ení.<br/>[51] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 vta první s. Y. s.).<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/>V Brn dne 12. ledna 2023<br/><br/>JUDr. Barbara PoYízková <br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/><br/><br/></body> </html>