<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> Vol 16/2022- 48 - text</title> </head> <body> ÿþpokra ování Vol 16/2022 - 53<br/><br/><br/><br/>USNESENÍ<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu ve vcech volebních, ve vcech místního a krajského referenda a ve vcech politických stran a politických hnutí slo~eném z pYedsedy senátu Tomáae Langáaka, soudkyn Michaely Bej kové a soudco Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeae, Pavla Molka a Ivo Pospíaila (soudce zpravodaj) v právní vci navrhovatelo: senátoYi Miroslav Balatka, Michael Canov, JiYí Drahoa, Zdenk Hraba, Pavel Kárník, Marek Oaeádal, Miroslav Plevný, PYemysl Rabas, David Smoljak, Adéla `ípová, Petr `tpánek, Ivo Treal a Karel Zitterbart, jednající prostYednictvím zmocnnkyn G. S., zastoupeni Pavlem Uhlem, advokátem, sídlem KoYenského 15, Praha 5, a ú astníko Yízení: I) Ministerstvo vnitra, sídlem nám. Hrdino 1634/3, Praha 4, a II) Mgr. Denisa Rohanová, LL.M., zastoupena JUDr. OndYejem Vodákem, advokátem, sídlem Washingtonova 1567/25, Praha 1, v Yízení o ochran ve vcech registrace kandidátní listiny Mgr. Denisy Rohanové, LL.M., pro volbu prezidenta republiky, konanou ve dnech 13. a 14. ledna 2023<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 25. listopadu 2022 . j. MV1703346/OV2021 o registraci kandidátní listiny Mgr. Denisy Rohanové, LL.M., se ruaí. <br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/>I. Návrh a vyjádYení ú astníko Yízení<br/>[1] Nejvyaaí správní soud obdr~el dne 30. listopadu 2022 návrh, jím~ se senátoYi uvedení v návtí výroku tohoto usnesení, kteYí jako navrhující senátoYi [§ 21 odst. 1 zákona . 275/2012 Sb., o volb prezidenta republiky a o zmn nkterých zákono (zákon o volb prezidenta republiky)] podali kandidátní listinu Marka Hilaera, domáhají zruaení rozhodnutí o registraci kandidátní listiny Denisy Rohanové (ú astnice Yízení II), tj. rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 25. listopadu 2022 . j. MV1703346/OV2021. Návrh podali prostYednictvím zmocnnkyn, která dále udlila plnou moc advokátu k zastupování v tomto Yízení.<br/>[2] Navrhovatelé uvedli, ~e návrh na registraci kandidátní listiny Denisy Rohanové byl podán dne 21. Yíjna 2021 a podpoYili jej poslanci zvolení ve volbách do Poslanecké snmovny konaných ve dnech 20. a 21. Yíjna 2017, z nich~ ~ádný nebyl optovn zvolen ve volbách konaných ve dnech 8. a 9. Yíjna 2021. Volby prezidenta republiky, pro n~ byla Denisa Rohanová zaregistrována, byly vyhláaeny rozhodnutím pYedsedy Senátu Parlamentu ze dne 27. ervna 2022, publikovaným ve Sbírce zákono, rozeslané dne 1. ervence 2022 ( . 207/2022 Sb.). Navrhovatelé mají za to, ~e návrh na registraci kandidátní listiny Denisy Rohanové nebyl zposobilý vyvolat jakékoli ú inky ve vztahu k volbám vyhláaeným a~ po jeho podání. Odkazují na l. 56 odst. 8 Ústavy, který stanoví nejzazaí termín pro vyhláaení volby prezidenta republiky, co~ dle jejich názoru nemo~e být samoú elné. Pravidlo o vyhláaení volby stanoví základní procesní rámec pro celý probh volby prezidenta upravený v l. 56 Ústavy. Podání návrhu na registraci kandidátní listiny se tak logicky musí odehrát v asovém rámci vymezeném na jedné stran vyhláaením volby a na druhé stran volbou samotnou. Návrh na registraci kandidáta je tedy mo~ný a~ po vyhláaení volby. Toto pravidlo nijak nemní ani zákon o volb prezidenta republiky, z jeho struktury lze dovodit toté~ jako z Ústavy. asový rámec volby (vyhláaení, registrace, volba) je vymezen ji~ v úvodních ustanoveních zákona a proces registrace kandidáto, který samozYejm za íná podáním návrhu, podléhá tomuto rámci. Navrhovatelé dále upozornili, ~e okam~ik konání volby není a~ do jejího vyhláaení zYejmý, pYedseda Senátu má v tomto smru ur itou diskreci. Mo~nost pYihlásit kandidáta do procesu, jeho~ parametry nejsou dány, je pro navrhovatele obtí~n pYijatelná. V nkterých pYípadech mo~e být termín volby ur ující i napYíklad pro splnní podmínek volitelnosti (vk). PYibli~ný termín volby je samozYejm dán, avaak mo~e nastat událost, která vynutí konání dYívjaí volby, a to pYed vyhláaením volby i po ní. Platí pak ale domnnka, ~e dokud není volba vyhláaena, neví se, kdy se bude konat  a naopak. Máli Ústavou pYedepsané vyhláaení volby pYinést aktérom njakou právní jistotu, musí veYejná moc dosledky tchto domnnek respektovat a nepYihlí~et k úkonom, které jsou u inny pYed vyhláaením volby. Navrhovatelé dále rozvíjeli pYístup Ministerstva vnitra ad absurdum s tím, ~e by takto bylo mo~né nechat si podepsat i kandidátní listinu pro volby konané v letech 2028 a 2033. <br/>[3] Navrhovatelé té~ polo~ili otázku, jak bylo v návrhu kandidatury Denisy Rohanové vymezeno, pro jakou volbu prezidenta je ur en, a zda byl návrh v tomto smru dostate n ur itý. UzavYeli, ~e jeliko~ je mo~né podat návrh a~ od okam~iku vyhláaení volby, je registrace kandidátní listiny Denisy Rohanové nepochybn nezákonná. <br/>[4] Navrhovatelé (pouze na okraj) dodali, ~e mandát poslanco, kteYí podali kandidátní listinu Denisy Rohanové, vznikl zvolením dne 21. Yíjna 2017 a zanikl uplynutím tyY let, tedy dne 20. Yíjna 2021. Návrh v této vci byl vaak podán a~ o den pozdji, co~ podtrhuje nezákonnost napadeného rozhodnutí Ministerstva vnitra. <br/>[5] Ministerstvo vnitra ve vyjádYení k návrhu uvedlo, ~e mu zákon o volb prezidenta republiky ukládá rozhodnout o odmítnutí registrace kandidátní listiny pouze v pYípadech výslovn stanovených zákonem; ten vaak neuvádí, kdy nejdYíve mo~e být kandidátní listina podána. Práv chybjící zákonné omezení pova~uje ministerstvo za klí ové, neboe odmítnutí registrace kandidátní listiny zcela zásadn zasahuje do pasivního volebního práva. Registra ní úYad nemo~e nahrazovat innost zákonodárce. Ministerstvo rovn~ odkázalo na l. 22 Listiny základních práv a svobod a nutnost volit výklad pYíznivjaí pro adresáta, v daném pYípad pro kandidující subjekt. Na uvedeném nic nemní ani skute nost, ~e v dob podání kandidátní listiny nebyla vyhláaena volba prezidenta republiky. Vyhláaení voleb je zejména organiza ní úkon, nelze mu pYiznat obecný konstitutivní ú inek ve vztahu k volbám jako takovým (co~ lze dovodit i z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2021, sp. zn. Pl. ÚS 2/21). Xádný termín voleb je rámcov znám ihned na za átku volebního období, na které bude nové zvolení navazovat. NapYíklad sbr podpiso na podporu kandidatury lze zahájit daleko pYed vyhláaením volby, co~ nikdo nezpochybHuje. V minulých volbách obdr~elo ministerstvo kandidátní listiny ji~ pYed vyhláaením voleb. V~dy je odmítlo, nikoli vaak z dovodu pYed asného podání. PYedseda Senátu není pYi vyhláaení volby vázán ~ádnou lhotou. Povinnost vázat podání kandidátní listiny na vyhláaení volby by tak mohla vést k tomu, ~e vyhlaaovatel bude ur ovat, kteYí zákonodárci budou moci vykonat své právo navrhnout kandidáta na prezidenta republiky, co~ se nejeví jako vhodná konstrukce i z dovodu právní jistoty kandidáta. Zákon výslovn po ítá s tím, ~e mandát poslance i senátora mo~e po podání kandidátní listiny zaniknout. Navrhovatelé pYedpokládají, ~e navrhující skupina poslanco i senátoro má být aktuální, sou asná situace vaak ukazuje, ~e ani vyhláaení volby takový stav nedoká~e zajistit, neboe a~ po vyhláaení volby se uskute nily volby do Senátu. <br/>[6] K otázce existence mandáto navrhujících poslanco ke dni podání návrhu ministerstvo odkázalo na obecná pravidla pro po ítání lhot dle § 605 odst. 2 zákona . 89/2012 Sb., ob anský zákoník, které lze pYi nedostatku zvláatní úpravy aplikovat práv i na trvání mandátu. Hypotetické úvahy navrhovatelo ohledn asového rámce pro podání kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky ve vzdálenjaí budoucnosti ozna ilo ministerstvo za bezpYedmtné. Z ozna ení kandidátní listiny v této vci jednozna n vyplývá, ~e byla podána pro volbu prezidenta republiky konanou v roce 2023. <br/>[7] Kandidátka Denisa Rohanová ve vyjádYení k návrhu uvedla, ~e po~adavek na podání kandidátní listiny z Ústavy nevyplývá. I zákon o volb prezidenta republiky jednozna n vymezuje pouze nejpozdjaí den, kdy lze kandidátní listinu podat. ZároveH Ústava i zákon po~adují pouze to, aby osoba, která podepisuje a navrhuje kandidátní listinu, byla v tomto okam~iku poslancem, pYi em~ k zániku mandátu po podání kandidátní listiny se nepYihlí~í. Mlli by platit výklad navrhovatelo, pak by se stejné pravidlo mlo uplatnit i pro petice na podporu kandidáto navrhovaných ob any. Mlo by se tudí~ kontrolovat, zda ob an petici podepsal a~ po vyhláaení voleb a zda k datu podání kandidátní listiny ml právo volit prezidenta republiky. Taková kontrola pYitom není reáln proveditelná. Navrhovatelé uvádjí, ~e pYed vyhláaením volby není jistý její termín, ten vaak není stoprocentn jistý ani po jejím vyhláaení. Kandidátní listina je svým ozna ením ur ena pro Yádný termín konání volby v roce 2023, emu~ vyhláaená volba odpovídá. Úvahy navrhovatele o mo~nosti nechat si podepsat kandidátní listinu pro volby v letech 2028 i 2033 jsou spekulativní. Ú astnice Yízení je pYesvd ena, ~e pokud po~adavek jednozna n nevyplývá ze zákona, nelze ji s pouhým poukazem na obecnou úpravu vylou it z volby prezidenta republiky. Je na míst uplatnit zásadu in dubio pro libertate a pYihlédnout k l. 2 odst. 3 Listiny, dle nho~ mo~e ka~dý init vae, co není zákonem zakázáno. Je té~ nutné pYihlédnout k tomu, ~e ministerstvo ji~ pYedtím, ne~ ú astnice Yízení podávala kandidátní listinu, prezentovalo stanovisko, ~e takový postup bude akceptovat. <br/>[8] Denisa Rohanová dále uvedla, ~e kandidátní listinu zaslala prostYednictvím zmocnnce ministerstvu emailem ji~ dne 20. Yíjna 2021 a následn ji doru ila osobn dne 21. Yíjna 2021. S ohledem na § 37 odst. 4 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, který je tYeba analogicky aplikovat, byla tedy kandidátní listina podána dne 20. Yíjna 2021. I následující den vaak jeat trval mandát poslanco, kteYí ji podepsali. Mandát poslance vzniká zvolením, pYi em~ poslanci jsou voleni na dobu tyY let. Ústava ani zákon . 90/1995 Sb., o jednacím Yádu Poslanecké snmovny, neupravují pravidla po ítání asu, a proto je tYeba s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/97 uplatnit obecná pravidla zakotvená nyní v § 605 ob anského zákoníku. Mandát poslanco zvolených dne 21. Yíjna 2017 tedy zanikl dne 21. Yíjna 2021.<br/>[9] Navrhovatelé v replice ozna ili argumentaci ministerstva za nelogickou s tím, ~e argumentuje pouze ástí zákona a pomíjí jeho celek i rámec daný Ústavou. Konstrukce, ~e ji~ slo~ením slibu stávajícího prezidenta za íná b~et lhota pro registraci kandidátní listiny, nemá oporu v zákon a neobstojí v konkurenci s výkladem zastávaným navrhovateli. Mo~nost zneu~ít institut vyhláaení volby pro zú~ení okruhu navrhujících poslanco i senátoro nemo~e výklad navrhovatelo a priori vylou it. Navrhovatelé dále rozebrali odliané postavení ob ano podepisujících petici na podporu ur itého kandidáta a navrhujících poslanco i senátoro. Argumentaci ad absurdum pova~ují za zcela legitimní. Pravidlo, ~e ob an mo~e init vae, co mu zákon nezakazuje, se zde neuplatní, neboe jde primárn o postup ministerstva, které naopak mo~e postupovat pouze v mezích zákona. <br/>[10] Navrhovatelé rovn~ uvedli, ~e mo~nost podání prostým emailem a jeho následné doplnní sice upravuje správní Yád, ten se vaak na Yízení podle zákona o volb prezidenta republiky nepou~ije a nelze jej aplikovat ani analogicky. Podle zákona o volb prezidenta republiky iní zmocnnec podání osobn, v listinné podob i elektronicky, ím~ se bezesporu myslí úkon elektronicky podepsaný. <br/>[11] Ohledn otázky zániku mandátu poslanco navrhovatelé uznali jistou nejasnost ve stávajícím výkladu. Odmítají vaak pou~ití závro nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/97, který se týkal procesní lhoty, a nikoli období. Za vhodnjaí by pova~ovali inspirovat se právní úpravou ukládání a vykonávání tresto, které se rovn~ ukládají na dobu (nikoli lhotu). <br/>[12] S ohledem na nutnost rozhodnout vc ve lhot 15 dno od podání návrhu (§ 89 odst. 5 s. Y. s.) Nejvyaaí správní soud ji~ nezasílal repliku navrhovatelo dalaím ú astníkom Yízení. <br/>II. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/>II.1. Stru n k ú astníkom Yízení<br/>[13] Podle § 65 odst. 2 zákona o volb prezidenta republiky se mohou navrhující senátoYi (tj. nejmén deset senátoro, kteYí podali kandidátní listinu  viz ji~ citovaný § 21 odst. 1 tohoto zákona) domáhat u soudu ochrany proti provedení registrace kandidátní listiny. Toto ustanovení dále rozvíjí § 89 odst. 1 písm. c) s. Y. s., podle nho~ se lze domáhat soudní ochrany ve vcech, v nich~ správní orgán podle zvláatních zákono registroval kandidátní listinu nebo pYihláaku k registraci. Podle § 89 odst. 4 s. Y. s. se takovým návrhem mo~e (mimo jiné) nejmén deset senátoro, kteYí navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, domáhat vydání rozhodnutí o zruaení registrace kandidátní listiny. <br/>[14] Nyní projednávaný návrh podalo tYináct senátoro, kteYí (jak Nejvyaaí správní soud ovYil z rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 25. listopadu 2022 . j. MV1884914/OV2022 pYilo~eného k návrhu) podali Yádn zaregistrovanou kandidátní listinu Marka Hilaera. Navrhovatelé jsou tedy aktivn legitimováni k podání návrhu dle § 89 odst. 1 písm. c) a odst. 4 s. Y. s. (k podmínkám aktivní legitimace viz v podrobnostech usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. prosince 2017 . j. Vol 84/2017175, . 3716/2018 Sb. NSS, Holovská). Sou asn platí, ~e návrh za n mo~e podat zmocnnec, který je také oprávnn udlit plnou moc právnímu zástupci  podle § 22 odst. 2 vty první zákona o volb prezidenta republiky toti~ navrhující poslanci nebo navrhující senátoYi iní úkony ve volebních vcech prostYednictvím svého zmocnnce a podle § 65 tého~ zákona mezi úkony ve volebních vcech zjevn patYí i úkony vo i soudu v Yízení na ochranu ve vci registrace kandidátní listiny. Podle § 89 odst. 4 in fine s. Y. s. jsou ú astníky Yízení navrhovatel, správní orgán, který provedl registraci (tj. Ministerstvo vnitra), a ten, o jeho~ registraci se jedná (kandidátka Denisa Rohanová). <br/>II.2. asový úsek pro podávání kandidátních listin<br/>[15] Podle § 21 odst. 3 vty první zákona o volb prezidenta republiky se kandidátní listina podává nejpozdji 66 dno pYede dnem volby prezidenta. Zákon zde stanoví nejzazaí termín pro podání kandidátní listiny, avaak výslovn neuvádí (a ne iní tak ani na ~ádném jiném míst), od kdy lze kandidátní listinu podat. <br/>[16] Nabízí se proto výklad, ~e kandidátní listinu lze podat kdykoli, nejpozdji vaak 66 dno pYede dnem volby prezidenta. Tento výklad by byl vstYícnjaí vo i (potenciálním) kandidátom a odpovídal by ist jazykovému výkladu zákona o volb prezidenta republiky (zejména citovaného § 21 odst. 3). Ústavní soud i Nejvyaaí správní soud vaak ji~ mnohokrát judikovaly, ~e jazykový výklad je pouze jednou z interpreta ních metod (oním  prvotním pYiblí~ením se k aplikované právní norm dle nálezu Ústavního soudu ze dne 17. prosince 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97, N 163/9 SbNU 399, vyhláaeného pod . 30/1998 Sb.).  Pro správný a funk ní výklad právní normy (její~ formulace není zcela jednozna ná, a nevylu uje tedy výklady alternativní) proto zpravidla neposta uje toliko znalost jejího pYesného znní, nýbr~ je zapotYebí toto znní vykládat v souladu s ú elem dané normy, s jejím systematickým za lenním, je nutno hledat její logické opodstatnní, vazbu na normy jiné a pominout nelze ani výklad pomocí tzv. historického zákonodárce (usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. prosince 2012, . j. Vol 13/201236, . 3796/2013, Boboaíková), pYi em~  výlu ný a jednozna ný smysl a ú el zákona je tYeba upYednostnit pYed výlu ným a jednozna ným znním zákona (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. února 2015, . j. 6 As 153/2014108). <br/>[17] Nejvyaaí správní soud pYitom shledal, ~e jsou tu záva~njaí a pYesvd ivjaí argumenty pro závr, ~e asový úsek (lhota) pro podávání kandidátních listin není omezen jen koncem, nýbr~ i za átkem. <br/>[18] Na úvod soud uvádí, ~e vzal v úvahu znní l. 22 Listiny, podle nho~ zákonná úprava vaech politických práv a svobod a její výklad a pou~ívání musí umo~Hovat a ochraHovat svobodnou sout~ politických sil v demokratické spole nosti. Toto ustanovení vaak nelze interpretovat jednoduae jako pravidlo  v pochybnostech ve prospch . Takový závr nelze u init ani z nálezu Ústavního soudu ze dne 15. Yíjna 1996, sp. zn. IV. ÚS 275/96, N 104/6 SbNU 249, na který ve svém vyjádYení odkazovalo ministerstvo. Ústavní soud zde sice skute n uvedl, ~e  jestli~e tedy ú elem zákona o volbách do Parlamentu R je realizovat a blí~e upravit základní politické právo volit a být volen, pak sporná ustanovení musí v~dy být vykládána k tomuto právu vstYícn  tedy tak, aby pokud mo~no bylo umo~nno volit i být volen a ne naopak , u inil tak vaak v kontextu konkrétního pYípadu. Tehdy soudy rozhodovaly ve vci odmítnutí registrace kandidátní listiny pro volby do Senátu, a to z dovodu nepYedlo~ení dokladu o státním ob anství za situace, kdy st~ovatel bezesporu byl státním ob anem eské republiky, pYedlo~il pYísluanému orgánu ob anský prokaz, avaak nikoli po~adované osvd ení o státním ob anství. Zákon vaak jednozna n nestanovil, jakým dokladem se mlo státní ob anství prokazovat. PYedmtem Yízení tedy bylo výlu n pasivní volební právo odmítnutého kandidáta, a je tak logické, ~e Ústavní soud práv na n kladl doraz. <br/>[19] Nyní probíhající Yízení má vaak jinou povahu. Nejde v nm pouze o pasivní volební právo Denisy Rohanové, ale té~ dalaích, Yádn zaregistrovaných kandidáto (v tomto pYípad Marka Hilaera, jeho~ práva hájí senátoYi, kteYí podali jeho kandidátní listinu). Tito kandidáti mají právo na to, aby se volebního klání ú astnili jen ti, kteYí se do nj pYihlásili v souladu se zákonem [ochrana takového práva je základním smyslem Yízení podle § 89 odst. 1 písm. c) a § 89 odst. 4 s. Y. s., jak vyplývá mimo jiné z usnesení Ústavního soudu ze dne 16. prosince 2003, sp. zn. I. ÚS 699/02, U 29/31 SbNU 375]. V tomto pYípad jde konkrétn o to, aby se volby prezidenta republiky ú astnili pouze kandidáti, za kterými stojí aktuální a relevantní politická nebo ob anská podpora (v podrobnostech viz ní~e bod [30]). <br/>[20] PYípadný není ani odkaz Denisy Rohanové na l. 2 odst. 3 Listiny (jemu~ obsahov odpovídá l. 2 odst. 4 Ústavy). Podle tohoto ustanovení ka~dý mo~e init, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen init, co zákon neukládá. V tomto pYípad vaak Nejvyaaí správní soud ní~e provedeným teleologickým výkladem l. 56 Ústavy a zákona o volb prezidenta republiky dospl k závru, ~e kandidátní listiny lze podávat a~ po vyhláaení volby prezidenta. Ú astnici Yízení tudí~ není bránno v n em, co jí zákon nezakazuje, nýbr~ se po ní po~aduje, aby pYijala pravidla pro podání kandidátní listiny, je~ zákon stanoví dle ní~e podaného výkladu. <br/>[21] Z obdobného dovodu nelze v tomto pYípad uplatnit ani zásadu výkladu in favorem libertatis (která ostatn vyvrá  mimo jiné  práv z l. 2 odst. 3 Listiny). Uvedenou zásadu lze pou~ít v pYípad, kdy pYichází v úvahu vícero výklado právního pYedpisu (nález Ústavního soudu ze dne 29. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 924/06, N 211/47 SbNU 733), o samotném výkladu vaak pochybnosti mít nelze (platí, ~e soud zná právo). V tomto pYípad vaak Nejvyaaí správní soud, i pYes nejednozna nost samotného textu zákona o volb prezidenta republiky, shledal, ~e v úvahu rozumn pYichází pouze jediný výklad. V tomto smru nelze ztrácet ze zYetele, ~e pYedmtem tohoto Yízení je proces konstituování veYejné moci ve stát, pYi kterém má být obsazena funkce hlavy státu, tedy nejvyaaí ústavní funkce. Nelze k nmu proto pYistupovat stejn jako ke klasickým vztahom ob ana a státu, jimi~ se Nejvyaaí správní soud zabývá v rámci své obecné agendy ( i dokonce jako ke vztahom soukromoprávním, kde je jednozna n upYednostnna autonomie vole jednotlivce). Naopak je tYeba klást doraz na dodr~ování pravidel, která zohledHují smysl a ú el tohoto procesu, respektive jeho jednotlivých fází. <br/>[22] Na základ tchto obecných východisek dospívá Nejvyaaí správní soud k následujícím závrom. <br/>[23] Základní právní rámec pro volbu prezidenta republiky vyplývá z l. 56 Ústavy. Relevantní jsou zejména ustanovení, podle nich~ je oprávnn navrhovat kandidáta ka~dý ob an eské republiky, který dosáhl vku 18 let, podpoYíli jeho návrh petice podepsaná nejmén 50 000 ob any eské republiky oprávnnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávnno nejmén dvacet poslanco nebo nejmén deset senátoro (odst. 5), volba prezidenta republiky se koná v posledních aedesáti dnech volebního období úYadujícího prezidenta republiky, nejpozdji vaak tYicet dno pYed uplynutím volebního období úYadujícího prezidenta republiky. Uvolníli se úYad prezidenta republiky, koná se volba prezidenta republiky do devadesáti dno (odst. 7), a volbu prezidenta republiky vyhlaauje pYedseda Senátu nejpozdji devadesát dno pYed jejím konáním. Uvolníli se úYad prezidenta republiky, vyhlásí pYedseda Senátu volbu prezidenta republiky nejpozdji do deseti dno poté a zároveH nejpozdji osmdesát dno pYed jejím konáním (odst. 8). Tmto ustanovením v zákon o volb prezidenta republiky odpovídají § 21 (podání kandidátní listiny) a § 3 (vyhláaení volby a asový rámec pro uskute nní volby  v u~aím slova smyslu, tedy spíae hlasování a zjiaeování výsledko volby). <br/>[24] Klí ovým východiskem pro dalaí úvahy je skute nost, ~e volby (v pYípad prezidenta republiky volba) nejsou proces, který by probíhal permanentn, tedy bez jasn vymezeného po átku, a~ do samotného hlasování, respektive vyhláaení výsledko. Takové pojetí, které zjevn zastává ministerstvo, by znamenalo, ~e v okam~iku zvolení jednoho prezidenta by ihned za ínala volba dalaího, nebo by dokonce procesy volby vaech budoucích prezidento, které by nemly ~ádný konkrétní po átek, probíhaly sou asn, co~ je zcela absurdní. PYi takovém výkladu by skute n bylo teoreticky mo~né podat ji~ nyní kandidátní listinu pro volby, které by se mly konat napYíklad v roce 2033, jak správn namítali navrhovatelé. Jedním z ne~ádoucích dosledko takové situace by bylo napYíklad riziko permanentní volební kampan, co~ by popYelo zjevnou snahu zákonodárce o jisté asové ohrani ení volební kampan  a to práv dnem vyhláaení voleb na stran jedné a vyhláaením celkových výsledko voleb na stran druhé (viz § 35 odst. 3 zákona o volb prezidenta republiky a toto~ná ustanovení v dalaích volebních zákonech), jako~ i smysl a ú el relativn nového airaího právního rámce, který cílí na regulaci a kultivaci volebních kampaní (viz novelizaci volebních zákono provedenou zákonem . 322/2016 Sb., kterým se mní volební zákony a dalaí související zákony). V extrémním pYípad by permanentní kampaH mohla dokonce paralyzovat ústavní systém (podobn jako pYília krátká volební období, viz BARTOG, M. l. 21 in HUSSEINI, F., BARTOG, M., KOKE`, M., KOPA, M. a kol. Listina základních práv a svobod. KomentáY. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021). <br/>[25] Proces volby prezidenta, který je pYedmtem regulace zákona o volb prezidenta republiky, tedy musí v ur itém okam~iku za ít. Nejvyaaí správní soud souhlasí s navrhovateli, ~e tento okam~ik nastává práv pYi vyhláaení volby. <br/>[26] Volební zákony pYedepisují pro vtainu úkono inných v rámci pYípravy voleb a hlasování ur ité lhoty  po ítané zpravidla zptn ode dne voleb (v pYípad volby prezidenta republiky je takovým dnem první den volby prezidenta  viz § 2 odst. 5 zákona o volb prezidenta republiky). To je i pYípad lhoty pro podání kandidátní listiny (obdobn je konstruována napYíklad lhota pro delegování leno okrskových volebních komisí v § 18 odst. 2 i pro vydávání voli ských prokazo v § 33). PYesný termín volby vaak není znám dYíve, ne~ je vyhláaena. lánek 56 odst. 7 Ústavy sice vymezuje ur itý asový rámec, v nm~ se volba musí konat, uvnitY nj vaak má pYedseda Senátu diskreci omezenou pouze dny hlasování pevn stanovenými v § 2 odst. 4 zákona o volb prezidenta republiky. Navrhovatelé navíc správn upozorHovali na to, ~e v probhu volebního období stávajícího prezidenta mo~e dojít k Yad událostí, v jejich~ dosledku se úYad prezidenta republiky uvolní a volba bude muset probhnout dYíve (ostatn výae citovaný l. 56 odst. 8 Ústavy s takovou situací výslovn po ítá). Argument ministerstva, ~e termín voleb je rámcov znám ihned na za átku volebního období, na které bude nové zvolení navazovat, je proto rovn~ nepYesný a zavádjící v tom, ~e do aktuáln probíhajícího volebního období prezidenta republiky mo~e vstoupit Yada nepYedvídatelných skute ností, které nakonec povedou ke zkrácení volebního období. PYed konkrétním vyhláaením volby se tak jedná o promnnou, kterou nelze jednozna n pYedvídat. Nelze ani vylou it ústavní zmnu, napYíklad návrat k nepYímé volb hlavy státu. Není proto validní ani argument, ~e alespoH rok volby prezidenta republiky je pYedem znám. V jistém smyslu sice lze souhlasit s argumentem Denisy Rohanové, ~e ani po vyhláaení volby není termín jejího konání stoprocentní, avaak skute nosti, které by mohly tento termín ovlivnit, nastanou spíae a~ po podání kandidátních listin (v úvahu zde pYichází pYedevaím odlo~ení volby v dosledku zásahu volebního i Ústavního soudu do registra ního procesu). Pro nynjaí úvahy tudí~ tato mo~nost nemá význam. <br/>[27] Z uvedeného vyplývá, ~e vyhláaení volby jednozna n a pYesn fixuje asový probh volby prezidenta. ZároveH jde bezesporu o úkon, bez kterého volba nemo~e probhnout. Jde proto o zcela klí ový úkon, a dokud není u inn, volby (v tomto pYípad volba prezidenta republiky) vobec neprobíhají. Nejvyaaí správní soud nesouhlasí s výkladem ministerstva, ~e jde o ist organiza ní úkon. Také Ústavní soud v nedávné dob potvrdil, ~e vyhláaení voleb mo~e zasáhnout do práv a povinností ú astníko volebního procesu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2021, sp. zn. Pl. ÚS 2/21, a ze dne 2. bYezna 2021, sp. zn. Pl. ÚS 4/21, týkající se rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 28. prosince 2020 o vyhláaení voleb do Poslanecké snmovny Parlamentu eské republiky, vyhláaené pod . 611/2020 Sb., obdobn rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 7. prosince 2012, . j. 1 Aps 7/201250, . 2752/2013 Sb. NSS, k vyhláaení voleb do zastupitelstva obce ministrem vnitra). <br/>[28] Vyhláaení volby je tedy prvním úkonem v procesu, který lze ozna it jako volba prezidenta republiky (v airaím smyslu, nikoli ve smyslu u~aím, jak tento pojem pou~ívá § 2 zákona o volb prezidenta republiky, který se fakticky týká spíae hlasování), tedy úkonem, který tento proces zahajuje. Také doktrína ozna uje vyhláaení voleb za jejich po átek (FILIP, J. Základní otázky volebního práva. In `IMÍ EK, V. (eds) Volby v demokracii. Soubor pYednáaek. Mezinárodní politologický ústav Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brn, 1995, s. 30 a 31). Význam vyhláaení volby prezidenta podtrhuje i skute nost, ~e je jako jeden z mála úkono spojených s tímto procesem upraven pYímo v Ústav, a to pomrn podrobn. <br/>[29] Uvedené pak nutn vede k závru, ~e  volební (volebn relevantní) úkony lze init práv a~ po vyhláaení voleb, co~ platí jak pro volební orgány, tak pro voli e, kandidáty i dalaí subjekty, které mají ve volebním procesu njakou úlohu. Konkrétn podání kandidátní listiny je úkonem, který zahajuje registra ní Yízení (§ 21 odst. 3 vta druhá zákona o volb prezidenta republiky). Takové Yízení vaak nemo~e být zahájeno v dob, kdy jeat volební proces neb~í, respektive nebyl zahájen. Podání kandidátní listiny pYed vyhláaením voleb tedy nemo~e vyvolat ~ádné právní ú inky. <br/>[30] Tento závr odpovídá i smyslu a ú elu po~adavku na podání kandidatury nejmén deseti senátory i dvaceti poslanci (nebo ob anem, jeho~ prostYednictvím petice podpoYí dalaích 50 000 ob ano). Jak Nejvyaaí správní soud uvedl ji~ v usnesení ze dne 13. prosince 2012, . j. Vol 6/201228, . 2798/2013 Sb. NSS, Kesner I,  podpora desítky senátoro i dvacítky poslanco je odrazem toho, ~e kandidaturu pYedmtného kandidáta podporuje relativn podstatná ást politické reprezentace vzealé z pYímých voleb (obdobn usnesení ze dne 13. prosince 2012, . j. Vol 8/201228, Svtni ka, bod 11, a nález Ústavního soudu ze dne 7. ledna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 27/12, N 2/68 SbNU 37, Okamura, bod 53). Taková podpora musí vycházet z aktuální politické reprezentace spole nosti (tedy nikoli z Poslanecké snmovny, která byla zvolena jeat pYed minulou volbou prezidenta republiky a její~ volební období skon ilo tYi tvrt roku pYed vyhláaením nyní probíhající volby a rok a tvrt pYed samotnou volbou, jako tomu je v pYípad Denisy Rohanové). <br/>[31] Poslanci a senátoYi navrhující ur itého kandidáta na prezidenta republiky toti~ reprezentují ur ité hodnotové, názorové a morální postoje (výae citované usnesení Holovská, bod 92), které se mohou v ase mnit (co~ názorn ilustruje pYípad poslanco za SSD a KS M, kteYí podpoYili práv kandidaturu Denisy Rohanové a jejich~ politické strany se do stávající Poslanecké snmovny, zvolené v roce 2021, nedostaly). To, jaké hodnoty, názory a postoje reprezentovali dYívjaí poslanci a senátoYi, pokud je nevtlili do pYijatých zákono, ji~ nemo~e být relevantní; jejich dneaní politická legitimita je nulová (a v pYípad poslanco i senátoro, kteYí se neúspan pokusili obhájit svoj mandát, svým zposobem  záporná ). Nemohou doufat, ~e se jim  chytra ením na poslední chvíli podaYí natahovat svoj odcházející politický vliv na msíce nebo dokonce na léta za svoj asov omezený mandát. Takový absurdní dosledek (zjevn rozporný s ústavním principem vlády na as) nemohl ani konstituovaný ústavodárce, ani odvozený zákonodárce pYedpokládat. Nemo~e být proto ani relevantním argumentem, ~e mu výslovnou právní úpravou nebránil (samozYejmosti upravovat zpravidla netYeba).<br/>[32] Cílem ústavodárce zároveH bylo, aby po et kandidáto nebyl extrémn vysoký (ji~ citované usnesení Svtni ka, bod 10, nebo obdobn usnesení Holovská, bod 94). Umo~nit podání kandidátní listiny poslancom, jejich~ mandát zanikl pYed vyhláaením volby, vaak tento cíl popírá, neboe by hypoteticky (pYi kompletní obmn Poslanecké snmovny) mohlo po et poslaneckých kandidáto a~ zdvojnásobit. SamozYejm mo~e nastat i situace, ~e se slo~ení Poslanecké snmovny i Senátu zmní a~ po vyhláaení volby (ostatn pYesn to se stalo v dosledku voleb do Senátu probhlých v Yíjnu tohoto roku), ovaem s tím zákon výslovn po ítá (podle § 26 odst. 9 zákona o volb prezidenta republiky se k zániku mandátu navrhujících poslanco nebo senátoro, ke kterému doalo po podání kandidátní listiny, nepYihlí~í). ZároveH platí, ~e volba se vyhlaauje zpravidla v asovém úseku nikoli tak vzdáleném samotné volb (otázku mo~ného zneu~ití tohoto institutu ve smyslu nastiHovaném ministerstvem ponechává Nejvyaaí správní soud stranou, neboe k ni emu takovému v tomto pYípad nedoalo). Poslanci a senátoYi, jejich~ mandát zanikl a~ po vyhláaení volby, tak reprezentují stále jeat relativn aktuální spole enské postoje. O poslancích, kteYí navrhli kandidaturu Denisy Rohanové, vaak nic takového Yíci nelze. <br/>[33] Nejvyaaí správní soud dále ve shod s navrhovateli poukazuje na skute nost, ~e jeli podána kandidátní listina pYedtím, ne~ je konkrétní volba vyhláaena, nemusí být zcela jisté, pro kterou volbu je vlastn podávána (k tomu srov. v bod [24] nastínnou mo~nost podávat kandidátní listiny pro libovolnou volbu v budoucnu). Zákon o volb prezidenta republiky vy~aduje uvést rok konání volby prezidenta pouze na podpisových araích petice na podporu kandidáta navrhovaného ob anem (§ 25 odst. 3). Takový po~adavek je logický, neboe podpisy na petici lze sbírat i pYed vyhláaením volby, a tím pádem musí být zYejmé, pro jakou  dosud nevyhláaenou  volbu se podpisy sbírají. Opa ný výklad, který pro pYípad pYijetí argumentace navrhovatelo pYedestírá ú astnice Yízení, toti~ ~e i petice lze podepisovat a~ po vyhláaení volby, nelze pYijmout, neboe nezohledHuje rozdíl mezi navrhovateli kandidáto na prezidenta republiky  jimi~ mo~e být nejmén dvacet poslanco, nejmén deset senátoro i ob an  a petenty, tj. ob any, kteYí prostYednictvím podpisu na petici pouze podporují kandidátní listinu podávanou ob anem. <br/>[34] Petice je pYílohou, nikoli sou ástí kandidátní listiny jako takové (§ 25 odst. 3 zákona o volb prezidenta republiky a výae citované usnesení Svtni ka, bod 21). Petice samotná nemo~e v re~imu zákona o volb prezidenta republiky vyvolat ~ádné právní ú inky. V kontextu nyní provádných úvah je tedy rozhodující okam~ik podání kandidátní listiny ob anem (které lze stejn jako v pYípad poslanco a senátoro u init a~ po vyhláaení volby), nikoli okam~ik podpisu na petici (Nejvyaaí správní soud v tomto smru odkazuje na registraci kandidáto v roce 2012, kdy ministerstvo a následn implicitn i soudy akceptovaly i petice podepisované jeat pYed nabytím ú innosti zákona o volb prezidenta republiky, k nmu~ doalo dne 1. Yíjna 2012, a tím pádem i pYed vyhláaením volby, které probhlo o dva dny pozdji rozesláním rozhodnutí pYedsedy Senátu . 322/2012 Sb.). <br/>[35] Ze zákona naopak neplyne, ~e by povinnou nále~itostí kandidátní listiny mlo být asové ur ení volby, na kterou je podávána. PYi respektování logiky Ústavy a zákona o volb prezidenta republiky toto asové ur ení toti~ musí být zcela zYejmé. Vzorový formuláY, který je pYílohou vyhláaky . 294/2012 Sb., o provedení nkterých ustanovení zákona o volb prezidenta republiky, takovou polo~ku sice pYedepisuje, jde vaak o po~adavek nad rámec zákona, který nemo~e být rozhodující pro jeho výklad. Ministerstvo tedy musí akceptovat i kandidátní listiny, které takto asov konkretizovány nejsou. Problémy to ne iní, postupujeli ministerstvo v souladu s podaným výkladem.<br/>[36] Nejvyaaí správní soud si je vdom skute nosti, ~e kandidátní listina Denisy Rohanové byla ozna ena jako  Kandidátní listina pro volbu prezidenta republiky (Yádný termín voleb r. 2023) , a popsaný problém se jí tudí~ pYímo netýká. Nejvyaaí správní soud jej vaak pYi výkladu zákona o volb prezidenta republiky nemo~e zcela pYehlí~et, neboe pYi popsané konstrukci zákona by mohl nastat. Je nezadatelným úkolem volebního soudu a jeho povinností pYispívat k ochran voleb v jejich objektivním i subjektivním smyslu. PYitom má soud mít na zYeteli, ~e kultivaci volebního procesu napomo~e nejen tím, ~e do voleb zasáhne zruaovacím rozhodnutím, nýbr~ také pYesným, rozumným a pYedvídatelným výkladem právních norem (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. ledna 2007, sp. zn. Pl. ÚS 73/06). Soudní judikatura má toti~ v tchto pYípadech i funkci preventivní a symbolickou.<br/>[37] Z porovnání po~adavko na peti ní archy na jedné stran a kandidátní listiny na stran druhé lze dovodit, ~e zatímco peti ní archy musejí být specifikovány co do roku konání volby prezidenta, neboe je lze podepisovat i pYed vyhláaením volby, kandidátní listiny (a contrario), které takto ozna eny být nemusejí, lze podávat a~ po vyhláaení volby, kdy bude jednozna n ur itelné, pro kterou volbu jsou podávány. <br/>[38] K ji~ uvedenému lze doplnit, ~e není zcela zYejmé, pro  ministerstvo o kandidátní listin Denisy Rohanové informovalo a~ s blí~ícím se koncem lhoty pro podání kandidátních listin, a nikoli bezprostYedn po jejím podání (jiná otázka je posouzení jejích nále~itostí, na kterou má ministerstvo pevn stanovenou lhotu 66 a~ 60 dno pYede dnem volby, viz § 26 odst. 1 zákona o volb prezidenta republiky). Pokud ministerstvo od po átku zastávalo názor, ~e kandidátní listiny lze podávat kdykoli do 66. dne pYede dnem volby, nevidí Nejvyaaí správní soud dovod, pro  podání kandidátních listin a zahájení registra ního Yízení pYed veYejností tajilo (resp. neinformovalo o nich). Takový postup rozhodn nepYispívá k transparentnosti volebního procesu, naopak mo~e vyvolat zbyte nou nedovru k registra nímu orgánu, který teprve na samém sklonku registra ní fáze obrazn Ye eno  provtrá své skYín a vytáhne kandidáty, kteYí se pYihlásili pYed nkolika lety, respektive byli navr~eni zákonodárci, kteYí ji~ dávno nedisponují jakoukoli demokratickou legitimitou. Jde pYece o obsazení nejvyaaího státního úYadu, a proto by mlo být samozYejmostí (a to i v pYípad kandidátních listin podaných Yádn po vyhláaení volby), ~e ministerstvo bezprostYedn informuje veYejnost pYimYeným zposobem o tom, kdo a na návrh koho se o úYad hlavy státu uchází (srov. l. 17 Listiny).<br/>[39] Na základ uvedeného lze u init následující závr: podání kandidátní listiny pYed vyhláaením voleb nemo~e vyvolat ~ádné právní ú inky, neboe jde o úkon u inný mimo právní re~im pro nj ur ený. <br/>[40] Tvrzení Denisy Rohanové, ~e jeat pYed podáním její kandidátní listiny prezentovalo ministerstvo stanovisko, ~e takový postup bude akceptovat, není nijak podlo~ené. Touto otázkou se proto Nejvyaaí správní soud nebude zabývat. <br/>[41] S ohledem na pYijatý závr ji~ není nutné hodnotit ani to, zda byla kandidátní listina podána dne 20., nebo 21. Yíjna 2021 (na základ argumentace Denisy Rohanové), ani otázku, kdy pYesn poslancom zvoleným v roce 2017 zanikl mandát (na základ námitky navrhovatelo). <br/>[42] Zbývá posoudit, jak mlo ministerstvo s kandidátní listinou Denisy Rohanové procesn nalo~it. Nejvyaaí správní soud souhlasí s ministerstvem, ~e ji nemohlo odmítnout, neboe nebyl naplnn ~ádný z dovodo pro takový postup pYedvídaných v § 26 odst. 2 zákona o volb prezidenta republiky. V obecném re~imu správního Yízení v této situaci by bylo namíst zastavit Yízení pro zjevnou právní nepYípustnost návrhu [§ 66 odst. 1 písm. b) správního Yádu]. Takový postup vaak v re~imu zákona o volb prezidenta republiky nepYichází v úvahu, neboe je zde aplikace správního Yádu obecn vylou ena (§ 72 zákona o volb prezidenta republiky). Nejvyaaí správní soud proto odkazuje na výae provedenou úvahu, ~e kandidátní listina podaná mimo proces volby prezidenta republiky nemo~e vyvolat ~ádné ú inky (bod [29] rozsudku). Z toho vyplývá, ~e k ní ministerstvo vobec nemlo pYihlí~et. <br/>[43] S ohledem na principy dobré správy, respektive základní zásady innosti správních orgáno (zejména povinnost aetYit oprávnné zájmy dot ených osob dle § 2 odst. 3 správního Yádu a pojetí veYejné správy jako slu~by veYejnosti dle § 4 správního Yádu), které se uplatní i pYi postupech dle zákona o volb prezidenta republiky (§ 177 odst. 1 správního Yádu), vaak nebylo namíst tuto kandidátní listinu ponechat bez jakékoli reakce. V podobných pYípadech, které by se mohly naskytnout v budoucnu, by mlo ministerstvo ty, kteYí kandidátní listinu podali (tj. zejména zmocnnce osob oprávnných podat kandidátní listinu, popYípad navrhujícího ob ana, pokud zmocnnce nemá), o neú innosti jejich podání vyrozumt, ím~ by jim zároveH umo~nilo podat kandidátní listinu Yádn, a~ bude volba prezidenta republiky vyhláaena. <br/>III. Závr a náklady Yízení<br/>[44] Z uvedených dovodo Nejvyaaí správní soud návrhu vyhovl a zruail rozhodnutí ministerstva o registraci kandidátní listiny Denisy Rohanové. <br/>[45] Nákladový výrok se opírá o § 93 odst. 4 s. Y. s., podle nho~ nemá ~ádný z ú astníko právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Pou ení:<br/>Usnesení nabývá právní moci dnem vyvaení na úYední desce Nejvyaaího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. Y. s.).<br/>Proti tomuto usnesení není opravný prostYedek pYípustný.<br/><br/>V Brn dne 13. prosince 2022<br/><br/>Tomáa Langáaek<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>