<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> Vol 16/2022- 48 - text</title> </head> <body> pokra ovn Vol 16/2022 - 53<br/><br/><br/><br/>USNESEN<br/><br/><br/>Nejvyaa sprvn soud rozhodl v sentu ve vcech volebnch, ve vcech mstnho a krajskho referenda a ve vcech politickch stran a politickch hnut slo~enm z pYedsedy sentu Tomae Langaka, soudkyn Michaely Bej kov a soudco Josefa Baxy, Radana Malka, Petra Mikeae, Pavla Molka a Ivo Pospaila (soudce zpravodaj) v prvn vci navrhovatelo: sentoYi Miroslav Balatka, Michael Canov, JiY Drahoa, Zdenk Hraba, Pavel Krnk, Marek Oaedal, Miroslav Plevn, PYemysl Rabas, David Smoljak, Adla `pov, Petr `tpnek, Ivo Treal a Karel Zitterbart, jednajc prostYednictvm zmocnnkyn G. S., zastoupeni Pavlem Uhlem, advoktem, sdlem KoYenskho 15, Praha 5, a astnko Yzen: I) Ministerstvo vnitra, sdlem nm. Hrdino 1634/3, Praha 4, a II) Mgr. Denisa Rohanov, LL.M., zastoupena JUDr. OndYejem Vodkem, advoktem, sdlem Washingtonova 1567/25, Praha 1, v Yzen o ochran ve vcech registrace kandidtn listiny Mgr. Denisy Rohanov, LL.M., pro volbu prezidenta republiky, konanou ve dnech 13. a 14. ledna 2023<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Rozhodnut Ministerstva vnitra ze dne 25. listopadu 2022 . j. MV1703346/OV2021 o registraci kandidtn listiny Mgr. Denisy Rohanov, LL.M., se rua. <br/><br/>II. }dn z astnko nem prvo na nhradu nklado Yzen.<br/><br/><br/>Odovodnn:<br/>I. Nvrh a vyjdYen astnko Yzen<br/>[1] Nejvyaa sprvn soud obdr~el dne 30. listopadu 2022 nvrh, jm~ se sentoYi uveden v nvt vroku tohoto usnesen, kteY jako navrhujc sentoYi [ 21 odst. 1 zkona . 275/2012 Sb., o volb prezidenta republiky a o zmn nkterch zkono (zkon o volb prezidenta republiky)] podali kandidtn listinu Marka Hilaera, domhaj zruaen rozhodnut o registraci kandidtn listiny Denisy Rohanov ( astnice Yzen II), tj. rozhodnut Ministerstva vnitra ze dne 25. listopadu 2022 . j. MV1703346/OV2021. Nvrh podali prostYednictvm zmocnnkyn, kter dle udlila plnou moc advoktu k zastupovn v tomto Yzen.<br/>[2] Navrhovatel uvedli, ~e nvrh na registraci kandidtn listiny Denisy Rohanov byl podn dne 21. Yjna 2021 a podpoYili jej poslanci zvolen ve volbch do Poslaneck snmovny konanch ve dnech 20. a 21. Yjna 2017, z nich~ ~dn nebyl optovn zvolen ve volbch konanch ve dnech 8. a 9. Yjna 2021. Volby prezidenta republiky, pro n~ byla Denisa Rohanov zaregistrovna, byly vyhlaeny rozhodnutm pYedsedy Sentu Parlamentu ze dne 27. ervna 2022, publikovanm ve Sbrce zkono, rozeslan dne 1. ervence 2022 ( . 207/2022 Sb.). Navrhovatel maj za to, ~e nvrh na registraci kandidtn listiny Denisy Rohanov nebyl zposobil vyvolat jakkoli inky ve vztahu k volbm vyhlaenm a~ po jeho podn. Odkazuj na l. 56 odst. 8 stavy, kter stanov nejzaza termn pro vyhlaen volby prezidenta republiky, co~ dle jejich nzoru nemo~e bt samo eln. Pravidlo o vyhlaen volby stanov zkladn procesn rmec pro cel probh volby prezidenta upraven v l. 56 stavy. Podn nvrhu na registraci kandidtn listiny se tak logicky mus odehrt v asovm rmci vymezenm na jedn stran vyhlaenm volby a na druh stran volbou samotnou. Nvrh na registraci kandidta je tedy mo~n a~ po vyhlaen volby. Toto pravidlo nijak nemn ani zkon o volb prezidenta republiky, z jeho struktury lze dovodit tot~ jako z stavy. asov rmec volby (vyhlaen, registrace, volba) je vymezen ji~ v vodnch ustanovench zkona a proces registrace kandidto, kter samozYejm za n podnm nvrhu, podlh tomuto rmci. Navrhovatel dle upozornili, ~e okam~ik konn volby nen a~ do jejho vyhlaen zYejm, pYedseda Sentu m v tomto smru ur itou diskreci. Mo~nost pYihlsit kandidta do procesu, jeho~ parametry nejsou dny, je pro navrhovatele obt~n pYijateln. V nkterch pYpadech mo~e bt termn volby ur ujc i napYklad pro splnn podmnek volitelnosti (vk). PYibli~n termn volby je samozYejm dn, avaak mo~e nastat udlost, kter vynut konn dYvja volby, a to pYed vyhlaenm volby i po n. Plat pak ale domnnka, ~e dokud nen volba vyhlaena, nev se, kdy se bude konat  a naopak. Mli stavou pYedepsan vyhlaen volby pYinst aktrom njakou prvn jistotu, mus veYejn moc dosledky tchto domnnek respektovat a nepYihl~et k konom, kter jsou u inny pYed vyhlaenm volby. Navrhovatel dle rozvjeli pYstup Ministerstva vnitra ad absurdum s tm, ~e by takto bylo mo~n nechat si podepsat i kandidtn listinu pro volby konan v letech 2028 a 2033. <br/>[3] Navrhovatel t~ polo~ili otzku, jak bylo v nvrhu kandidatury Denisy Rohanov vymezeno, pro jakou volbu prezidenta je ur en, a zda byl nvrh v tomto smru dostate n ur it. UzavYeli, ~e jeliko~ je mo~n podat nvrh a~ od okam~iku vyhlaen volby, je registrace kandidtn listiny Denisy Rohanov nepochybn nezkonn. <br/>[4] Navrhovatel (pouze na okraj) dodali, ~e mandt poslanco, kteY podali kandidtn listinu Denisy Rohanov, vznikl zvolenm dne 21. Yjna 2017 a zanikl uplynutm tyY let, tedy dne 20. Yjna 2021. Nvrh v tto vci byl vaak podn a~ o den pozdji, co~ podtrhuje nezkonnost napadenho rozhodnut Ministerstva vnitra. <br/>[5] Ministerstvo vnitra ve vyjdYen k nvrhu uvedlo, ~e mu zkon o volb prezidenta republiky ukld rozhodnout o odmtnut registrace kandidtn listiny pouze v pYpadech vslovn stanovench zkonem; ten vaak neuvd, kdy nejdYve mo~e bt kandidtn listina podna. Prv chybjc zkonn omezen pova~uje ministerstvo za kl ov, neboe odmtnut registrace kandidtn listiny zcela zsadn zasahuje do pasivnho volebnho prva. Registra n Yad nemo~e nahrazovat innost zkonodrce. Ministerstvo rovn~ odkzalo na l. 22 Listiny zkladnch prv a svobod a nutnost volit vklad pYznivja pro adresta, v danm pYpad pro kandidujc subjekt. Na uvedenm nic nemn ani skute nost, ~e v dob podn kandidtn listiny nebyla vyhlaena volba prezidenta republiky. Vyhlaen voleb je zejmna organiza n kon, nelze mu pYiznat obecn konstitutivn inek ve vztahu k volbm jako takovm (co~ lze dovodit i z nlezu stavnho soudu ze dne 26. ledna 2021, sp. zn. Pl. S 2/21). Xdn termn voleb je rmcov znm ihned na za tku volebnho obdob, na kter bude nov zvolen navazovat. NapYklad sbr podpiso na podporu kandidatury lze zahjit daleko pYed vyhlaenm volby, co~ nikdo nezpochybHuje. V minulch volbch obdr~elo ministerstvo kandidtn listiny ji~ pYed vyhlaenm voleb. V~dy je odmtlo, nikoli vaak z dovodu pYed asnho podn. PYedseda Sentu nen pYi vyhlaen volby vzn ~dnou lhotou. Povinnost vzat podn kandidtn listiny na vyhlaen volby by tak mohla vst k tomu, ~e vyhlaaovatel bude ur ovat, kteY zkonodrci budou moci vykonat sv prvo navrhnout kandidta na prezidenta republiky, co~ se nejev jako vhodn konstrukce i z dovodu prvn jistoty kandidta. Zkon vslovn po t s tm, ~e mandt poslance i sentora mo~e po podn kandidtn listiny zaniknout. Navrhovatel pYedpokldaj, ~e navrhujc skupina poslanco i sentoro m bt aktuln, sou asn situace vaak ukazuje, ~e ani vyhlaen volby takov stav nedok~e zajistit, neboe a~ po vyhlaen volby se uskute nily volby do Sentu. <br/>[6] K otzce existence mandto navrhujcch poslanco ke dni podn nvrhu ministerstvo odkzalo na obecn pravidla pro po tn lhot dle 605 odst. 2 zkona . 89/2012 Sb., ob ansk zkonk, kter lze pYi nedostatku zvlatn pravy aplikovat prv i na trvn mandtu. Hypotetick vahy navrhovatelo ohledn asovho rmce pro podn kandidtnch listin pro volbu prezidenta republiky ve vzdlenja budoucnosti ozna ilo ministerstvo za bezpYedmtn. Z ozna en kandidtn listiny v tto vci jednozna n vyplv, ~e byla podna pro volbu prezidenta republiky konanou v roce 2023. <br/>[7] Kandidtka Denisa Rohanov ve vyjdYen k nvrhu uvedla, ~e po~adavek na podn kandidtn listiny z stavy nevyplv. I zkon o volb prezidenta republiky jednozna n vymezuje pouze nejpozdja den, kdy lze kandidtn listinu podat. ZroveH stava i zkon po~aduj pouze to, aby osoba, kter podepisuje a navrhuje kandidtn listinu, byla v tomto okam~iku poslancem, pYi em~ k zniku mandtu po podn kandidtn listiny se nepYihl~. Mlli by platit vklad navrhovatelo, pak by se stejn pravidlo mlo uplatnit i pro petice na podporu kandidto navrhovanch ob any. Mlo by se tud~ kontrolovat, zda ob an petici podepsal a~ po vyhlaen voleb a zda k datu podn kandidtn listiny ml prvo volit prezidenta republiky. Takov kontrola pYitom nen reln provediteln. Navrhovatel uvdj, ~e pYed vyhlaenm volby nen jist jej termn, ten vaak nen stoprocentn jist ani po jejm vyhlaen. Kandidtn listina je svm ozna enm ur ena pro Ydn termn konn volby v roce 2023, emu~ vyhlaen volba odpovd. vahy navrhovatele o mo~nosti nechat si podepsat kandidtn listinu pro volby v letech 2028 i 2033 jsou spekulativn. astnice Yzen je pYesvd ena, ~e pokud po~adavek jednozna n nevyplv ze zkona, nelze ji s pouhm poukazem na obecnou pravu vylou it z volby prezidenta republiky. Je na mst uplatnit zsadu in dubio pro libertate a pYihldnout k l. 2 odst. 3 Listiny, dle nho~ mo~e ka~d init vae, co nen zkonem zakzno. Je t~ nutn pYihldnout k tomu, ~e ministerstvo ji~ pYedtm, ne~ astnice Yzen podvala kandidtn listinu, prezentovalo stanovisko, ~e takov postup bude akceptovat. <br/>[8] Denisa Rohanov dle uvedla, ~e kandidtn listinu zaslala prostYednictvm zmocnnce ministerstvu emailem ji~ dne 20. Yjna 2021 a nsledn ji doru ila osobn dne 21. Yjna 2021. S ohledem na 37 odst. 4 zkona . 500/2004 Sb., sprvn Yd, kter je tYeba analogicky aplikovat, byla tedy kandidtn listina podna dne 20. Yjna 2021. I nsledujc den vaak jeat trval mandt poslanco, kteY ji podepsali. Mandt poslance vznik zvolenm, pYi em~ poslanci jsou voleni na dobu tyY let. stava ani zkon . 90/1995 Sb., o jednacm Ydu Poslaneck snmovny, neupravuj pravidla po tn asu, a proto je tYeba s ohledem na nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 33/97 uplatnit obecn pravidla zakotven nyn v 605 ob anskho zkonku. Mandt poslanco zvolench dne 21. Yjna 2017 tedy zanikl dne 21. Yjna 2021.<br/>[9] Navrhovatel v replice ozna ili argumentaci ministerstva za nelogickou s tm, ~e argumentuje pouze st zkona a pomj jeho celek i rmec dan stavou. Konstrukce, ~e ji~ slo~enm slibu stvajcho prezidenta za n b~et lhota pro registraci kandidtn listiny, nem oporu v zkon a neobstoj v konkurenci s vkladem zastvanm navrhovateli. Mo~nost zneu~t institut vyhlaen volby pro z~en okruhu navrhujcch poslanco i sentoro nemo~e vklad navrhovatelo a priori vylou it. Navrhovatel dle rozebrali odlian postaven ob ano podepisujcch petici na podporu ur itho kandidta a navrhujcch poslanco i sentoro. Argumentaci ad absurdum pova~uj za zcela legitimn. Pravidlo, ~e ob an mo~e init vae, co mu zkon nezakazuje, se zde neuplatn, neboe jde primrn o postup ministerstva, kter naopak mo~e postupovat pouze v mezch zkona. <br/>[10] Navrhovatel rovn~ uvedli, ~e mo~nost podn prostm emailem a jeho nsledn doplnn sice upravuje sprvn Yd, ten se vaak na Yzen podle zkona o volb prezidenta republiky nepou~ije a nelze jej aplikovat ani analogicky. Podle zkona o volb prezidenta republiky in zmocnnec podn osobn, v listinn podob i elektronicky, m~ se bezesporu mysl kon elektronicky podepsan. <br/>[11] Ohledn otzky zniku mandtu poslanco navrhovatel uznali jistou nejasnost ve stvajcm vkladu. Odmtaj vaak pou~it zvro nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 33/97, kter se tkal procesn lhoty, a nikoli obdob. Za vhodnja by pova~ovali inspirovat se prvn pravou ukldn a vykonvn tresto, kter se rovn~ ukldaj na dobu (nikoli lhotu). <br/>[12] S ohledem na nutnost rozhodnout vc ve lhot 15 dno od podn nvrhu ( 89 odst. 5 s. Y. s.) Nejvyaa sprvn soud ji~ nezaslal repliku navrhovatelo dalam astnkom Yzen. <br/>II. Posouzen vci Nejvyaam sprvnm soudem<br/>II.1. Stru n k astnkom Yzen<br/>[13] Podle 65 odst. 2 zkona o volb prezidenta republiky se mohou navrhujc sentoYi (tj. nejmn deset sentoro, kteY podali kandidtn listinu  viz ji~ citovan 21 odst. 1 tohoto zkona) domhat u soudu ochrany proti proveden registrace kandidtn listiny. Toto ustanoven dle rozvj 89 odst. 1 psm. c) s. Y. s., podle nho~ se lze domhat soudn ochrany ve vcech, v nich~ sprvn orgn podle zvlatnch zkono registroval kandidtn listinu nebo pYihlaku k registraci. Podle 89 odst. 4 s. Y. s. se takovm nvrhem mo~e (mimo jin) nejmn deset sentoro, kteY navrhli kandidta na funkci prezidenta republiky, domhat vydn rozhodnut o zruaen registrace kandidtn listiny. <br/>[14] Nyn projednvan nvrh podalo tYinct sentoro, kteY (jak Nejvyaa sprvn soud ovYil z rozhodnut Ministerstva vnitra ze dne 25. listopadu 2022 . j. MV1884914/OV2022 pYilo~enho k nvrhu) podali Ydn zaregistrovanou kandidtn listinu Marka Hilaera. Navrhovatel jsou tedy aktivn legitimovni k podn nvrhu dle 89 odst. 1 psm. c) a odst. 4 s. Y. s. (k podmnkm aktivn legitimace viz v podrobnostech usnesen Nejvyaaho sprvnho soudu ze dne 13. prosince 2017 . j. Vol 84/2017175, . 3716/2018 Sb. NSS, Holovsk). Sou asn plat, ~e nvrh za n mo~e podat zmocnnec, kter je tak oprvnn udlit plnou moc prvnmu zstupci  podle 22 odst. 2 vty prvn zkona o volb prezidenta republiky toti~ navrhujc poslanci nebo navrhujc sentoYi in kony ve volebnch vcech prostYednictvm svho zmocnnce a podle 65 tho~ zkona mezi kony ve volebnch vcech zjevn patY i kony vo i soudu v Yzen na ochranu ve vci registrace kandidtn listiny. Podle 89 odst. 4 in fine s. Y. s. jsou astnky Yzen navrhovatel, sprvn orgn, kter provedl registraci (tj. Ministerstvo vnitra), a ten, o jeho~ registraci se jedn (kandidtka Denisa Rohanov). <br/>II.2. asov sek pro podvn kandidtnch listin<br/>[15] Podle 21 odst. 3 vty prvn zkona o volb prezidenta republiky se kandidtn listina podv nejpozdji 66 dno pYede dnem volby prezidenta. Zkon zde stanov nejzaza termn pro podn kandidtn listiny, avaak vslovn neuvd (a ne in tak ani na ~dnm jinm mst), od kdy lze kandidtn listinu podat. <br/>[16] Nabz se proto vklad, ~e kandidtn listinu lze podat kdykoli, nejpozdji vaak 66 dno pYede dnem volby prezidenta. Tento vklad by byl vstYcnja vo i (potencilnm) kandidtom a odpovdal by ist jazykovmu vkladu zkona o volb prezidenta republiky (zejmna citovanho 21 odst. 3). stavn soud i Nejvyaa sprvn soud vaak ji~ mnohokrt judikovaly, ~e jazykov vklad je pouze jednou z interpreta nch metod (onm  prvotnm pYibl~enm se k aplikovan prvn norm dle nlezu stavnho soudu ze dne 17. prosince 1997, sp. zn. Pl. S 33/97, N 163/9 SbNU 399, vyhlaenho pod . 30/1998 Sb.).  Pro sprvn a funk n vklad prvn normy (jej~ formulace nen zcela jednozna n, a nevylu uje tedy vklady alternativn) proto zpravidla neposta uje toliko znalost jejho pYesnho znn, nbr~ je zapotYeb toto znn vykldat v souladu s elem dan normy, s jejm systematickm za lennm, je nutno hledat jej logick opodstatnn, vazbu na normy jin a pominout nelze ani vklad pomoc tzv. historickho zkonodrce (usnesen Nejvyaaho sprvnho soudu ze dne 13. prosince 2012, . j. Vol 13/201236, . 3796/2013, Boboakov), pYi em~  vlu n a jednozna n smysl a el zkona je tYeba upYednostnit pYed vlu nm a jednozna nm znnm zkona (rozsudek Nejvyaaho sprvnho soudu ze dne 25. nora 2015, . j. 6 As 153/2014108). <br/>[17] Nejvyaa sprvn soud pYitom shledal, ~e jsou tu zva~nja a pYesvd ivja argumenty pro zvr, ~e asov sek (lhota) pro podvn kandidtnch listin nen omezen jen koncem, nbr~ i za tkem. <br/>[18] Na vod soud uvd, ~e vzal v vahu znn l. 22 Listiny, podle nho~ zkonn prava vaech politickch prv a svobod a jej vklad a pou~vn mus umo~Hovat a ochraHovat svobodnou sout~ politickch sil v demokratick spole nosti. Toto ustanoven vaak nelze interpretovat jednoduae jako pravidlo  v pochybnostech ve prospch . Takov zvr nelze u init ani z nlezu stavnho soudu ze dne 15. Yjna 1996, sp. zn. IV. S 275/96, N 104/6 SbNU 249, na kter ve svm vyjdYen odkazovalo ministerstvo. stavn soud zde sice skute n uvedl, ~e  jestli~e tedy elem zkona o volbch do Parlamentu R je realizovat a bl~e upravit zkladn politick prvo volit a bt volen, pak sporn ustanoven mus v~dy bt vykldna k tomuto prvu vstYcn  tedy tak, aby pokud mo~no bylo umo~nno volit i bt volen a ne naopak , u inil tak vaak v kontextu konkrtnho pYpadu. Tehdy soudy rozhodovaly ve vci odmtnut registrace kandidtn listiny pro volby do Sentu, a to z dovodu nepYedlo~en dokladu o sttnm ob anstv za situace, kdy st~ovatel bezesporu byl sttnm ob anem esk republiky, pYedlo~il pYsluanmu orgnu ob ansk prokaz, avaak nikoli po~adovan osvd en o sttnm ob anstv. Zkon vaak jednozna n nestanovil, jakm dokladem se mlo sttn ob anstv prokazovat. PYedmtem Yzen tedy bylo vlu n pasivn volebn prvo odmtnutho kandidta, a je tak logick, ~e stavn soud prv na n kladl doraz. <br/>[19] Nyn probhajc Yzen m vaak jinou povahu. Nejde v nm pouze o pasivn volebn prvo Denisy Rohanov, ale t~ dalach, Ydn zaregistrovanch kandidto (v tomto pYpad Marka Hilaera, jeho~ prva hj sentoYi, kteY podali jeho kandidtn listinu). Tito kandidti maj prvo na to, aby se volebnho kln astnili jen ti, kteY se do nj pYihlsili v souladu se zkonem [ochrana takovho prva je zkladnm smyslem Yzen podle 89 odst. 1 psm. c) a 89 odst. 4 s. Y. s., jak vyplv mimo jin z usnesen stavnho soudu ze dne 16. prosince 2003, sp. zn. I. S 699/02, U 29/31 SbNU 375]. V tomto pYpad jde konkrtn o to, aby se volby prezidenta republiky astnili pouze kandidti, za ktermi stoj aktuln a relevantn politick nebo ob ansk podpora (v podrobnostech viz n~e bod [30]). <br/>[20] PYpadn nen ani odkaz Denisy Rohanov na l. 2 odst. 3 Listiny (jemu~ obsahov odpovd l. 2 odst. 4 stavy). Podle tohoto ustanoven ka~d mo~e init, co nen zkonem zakzno, a nikdo nesm bt nucen init, co zkon neukld. V tomto pYpad vaak Nejvyaa sprvn soud n~e provedenm teleologickm vkladem l. 56 stavy a zkona o volb prezidenta republiky dospl k zvru, ~e kandidtn listiny lze podvat a~ po vyhlaen volby prezidenta. astnici Yzen tud~ nen brnno v n em, co j zkon nezakazuje, nbr~ se po n po~aduje, aby pYijala pravidla pro podn kandidtn listiny, je~ zkon stanov dle n~e podanho vkladu. <br/>[21] Z obdobnho dovodu nelze v tomto pYpad uplatnit ani zsadu vkladu in favorem libertatis (kter ostatn vyvr  mimo jin  prv z l. 2 odst. 3 Listiny). Uvedenou zsadu lze pou~t v pYpad, kdy pYichz v vahu vcero vklado prvnho pYedpisu (nlez stavnho soudu ze dne 29. listopadu 2007, sp. zn. III. S 924/06, N 211/47 SbNU 733), o samotnm vkladu vaak pochybnosti mt nelze (plat, ~e soud zn prvo). V tomto pYpad vaak Nejvyaa sprvn soud, i pYes nejednozna nost samotnho textu zkona o volb prezidenta republiky, shledal, ~e v vahu rozumn pYichz pouze jedin vklad. V tomto smru nelze ztrcet ze zYetele, ~e pYedmtem tohoto Yzen je proces konstituovn veYejn moci ve stt, pYi kterm m bt obsazena funkce hlavy sttu, tedy nejvyaa stavn funkce. Nelze k nmu proto pYistupovat stejn jako ke klasickm vztahom ob ana a sttu, jimi~ se Nejvyaa sprvn soud zabv v rmci sv obecn agendy ( i dokonce jako ke vztahom soukromoprvnm, kde je jednozna n upYednostnna autonomie vole jednotlivce). Naopak je tYeba klst doraz na dodr~ovn pravidel, kter zohledHuj smysl a el tohoto procesu, respektive jeho jednotlivch fz. <br/>[22] Na zklad tchto obecnch vchodisek dospv Nejvyaa sprvn soud k nsledujcm zvrom. <br/>[23] Zkladn prvn rmec pro volbu prezidenta republiky vyplv z l. 56 stavy. Relevantn jsou zejmna ustanoven, podle nich~ je oprvnn navrhovat kandidta ka~d ob an esk republiky, kter doshl vku 18 let, podpoYli jeho nvrh petice podepsan nejmn 50 000 ob any esk republiky oprvnnmi volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidta je oprvnno nejmn dvacet poslanco nebo nejmn deset sentoro (odst. 5), volba prezidenta republiky se kon v poslednch aedesti dnech volebnho obdob Yadujcho prezidenta republiky, nejpozdji vaak tYicet dno pYed uplynutm volebnho obdob Yadujcho prezidenta republiky. Uvolnli se Yad prezidenta republiky, kon se volba prezidenta republiky do devadesti dno (odst. 7), a volbu prezidenta republiky vyhlaauje pYedseda Sentu nejpozdji devadest dno pYed jejm konnm. Uvolnli se Yad prezidenta republiky, vyhls pYedseda Sentu volbu prezidenta republiky nejpozdji do deseti dno pot a zroveH nejpozdji osmdest dno pYed jejm konnm (odst. 8). Tmto ustanovenm v zkon o volb prezidenta republiky odpovdaj 21 (podn kandidtn listiny) a 3 (vyhlaen volby a asov rmec pro uskute nn volby  v u~am slova smyslu, tedy spae hlasovn a zjiaeovn vsledko volby). <br/>[24] Kl ovm vchodiskem pro dala vahy je skute nost, ~e volby (v pYpad prezidenta republiky volba) nejsou proces, kter by probhal permanentn, tedy bez jasn vymezenho po tku, a~ do samotnho hlasovn, respektive vyhlaen vsledko. Takov pojet, kter zjevn zastv ministerstvo, by znamenalo, ~e v okam~iku zvolen jednoho prezidenta by ihned za nala volba dalaho, nebo by dokonce procesy volby vaech budoucch prezidento, kter by nemly ~dn konkrtn po tek, probhaly sou asn, co~ je zcela absurdn. PYi takovm vkladu by skute n bylo teoreticky mo~n podat ji~ nyn kandidtn listinu pro volby, kter by se mly konat napYklad v roce 2033, jak sprvn namtali navrhovatel. Jednm z ne~doucch dosledko takov situace by bylo napYklad riziko permanentn volebn kampan, co~ by popYelo zjevnou snahu zkonodrce o jist asov ohrani en volebn kampan  a to prv dnem vyhlaen voleb na stran jedn a vyhlaenm celkovch vsledko voleb na stran druh (viz 35 odst. 3 zkona o volb prezidenta republiky a toto~n ustanoven v dalach volebnch zkonech), jako~ i smysl a el relativn novho airaho prvnho rmce, kter cl na regulaci a kultivaci volebnch kampan (viz novelizaci volebnch zkono provedenou zkonem . 322/2016 Sb., kterm se mn volebn zkony a dala souvisejc zkony). V extrmnm pYpad by permanentn kampaH mohla dokonce paralyzovat stavn systm (podobn jako pYlia krtk volebn obdob, viz BARTOG, M. l. 21 in HUSSEINI, F., BARTOG, M., KOKE`, M., KOPA, M. a kol. Listina zkladnch prv a svobod. KomentY. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 2021). <br/>[25] Proces volby prezidenta, kter je pYedmtem regulace zkona o volb prezidenta republiky, tedy mus v ur itm okam~iku za t. Nejvyaa sprvn soud souhlas s navrhovateli, ~e tento okam~ik nastv prv pYi vyhlaen volby. <br/>[26] Volebn zkony pYedepisuj pro vtainu kono innch v rmci pYpravy voleb a hlasovn ur it lhoty  po tan zpravidla zptn ode dne voleb (v pYpad volby prezidenta republiky je takovm dnem prvn den volby prezidenta  viz 2 odst. 5 zkona o volb prezidenta republiky). To je i pYpad lhoty pro podn kandidtn listiny (obdobn je konstruovna napYklad lhota pro delegovn leno okrskovch volebnch komis v 18 odst. 2 i pro vydvn voli skch prokazo v 33). PYesn termn volby vaak nen znm dYve, ne~ je vyhlaena. lnek 56 odst. 7 stavy sice vymezuje ur it asov rmec, v nm~ se volba mus konat, uvnitY nj vaak m pYedseda Sentu diskreci omezenou pouze dny hlasovn pevn stanovenmi v 2 odst. 4 zkona o volb prezidenta republiky. Navrhovatel navc sprvn upozorHovali na to, ~e v probhu volebnho obdob stvajcho prezidenta mo~e dojt k Yad udlost, v jejich~ dosledku se Yad prezidenta republiky uvoln a volba bude muset probhnout dYve (ostatn vae citovan l. 56 odst. 8 stavy s takovou situac vslovn po t). Argument ministerstva, ~e termn voleb je rmcov znm ihned na za tku volebnho obdob, na kter bude nov zvolen navazovat, je proto rovn~ nepYesn a zavdjc v tom, ~e do aktuln probhajcho volebnho obdob prezidenta republiky mo~e vstoupit Yada nepYedvdatelnch skute nost, kter nakonec povedou ke zkrcen volebnho obdob. PYed konkrtnm vyhlaenm volby se tak jedn o promnnou, kterou nelze jednozna n pYedvdat. Nelze ani vylou it stavn zmnu, napYklad nvrat k nepYm volb hlavy sttu. Nen proto validn ani argument, ~e alespoH rok volby prezidenta republiky je pYedem znm. V jistm smyslu sice lze souhlasit s argumentem Denisy Rohanov, ~e ani po vyhlaen volby nen termn jejho konn stoprocentn, avaak skute nosti, kter by mohly tento termn ovlivnit, nastanou spae a~ po podn kandidtnch listin (v vahu zde pYichz pYedevam odlo~en volby v dosledku zsahu volebnho i stavnho soudu do registra nho procesu). Pro nynja vahy tud~ tato mo~nost nem vznam. <br/>[27] Z uvedenho vyplv, ~e vyhlaen volby jednozna n a pYesn fixuje asov probh volby prezidenta. ZroveH jde bezesporu o kon, bez kterho volba nemo~e probhnout. Jde proto o zcela kl ov kon, a dokud nen u inn, volby (v tomto pYpad volba prezidenta republiky) vobec neprobhaj. Nejvyaa sprvn soud nesouhlas s vkladem ministerstva, ~e jde o ist organiza n kon. Tak stavn soud v nedvn dob potvrdil, ~e vyhlaen voleb mo~e zashnout do prv a povinnost astnko volebnho procesu (viz usnesen stavnho soudu ze dne 26. ledna 2021, sp. zn. Pl. S 2/21, a ze dne 2. bYezna 2021, sp. zn. Pl. S 4/21, tkajc se rozhodnut prezidenta republiky ze dne 28. prosince 2020 o vyhlaen voleb do Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky, vyhlaen pod . 611/2020 Sb., obdobn rozsudek Nejvyaaho sprvnho soudu ze dne 7. prosince 2012, . j. 1 Aps 7/201250, . 2752/2013 Sb. NSS, k vyhlaen voleb do zastupitelstva obce ministrem vnitra). <br/>[28] Vyhlaen volby je tedy prvnm konem v procesu, kter lze ozna it jako volba prezidenta republiky (v airam smyslu, nikoli ve smyslu u~am, jak tento pojem pou~v 2 zkona o volb prezidenta republiky, kter se fakticky tk spae hlasovn), tedy konem, kter tento proces zahajuje. Tak doktrna ozna uje vyhlaen voleb za jejich po tek (FILIP, J. Zkladn otzky volebnho prva. In `IM EK, V. (eds) Volby v demokracii. Soubor pYednaek. Mezinrodn politologick stav Prvnick fakulty Masarykovy univerzity v Brn, 1995, s. 30 a 31). Vznam vyhlaen volby prezidenta podtrhuje i skute nost, ~e je jako jeden z mla kono spojench s tmto procesem upraven pYmo v stav, a to pomrn podrobn. <br/>[29] Uveden pak nutn vede k zvru, ~e  volebn (volebn relevantn) kony lze init prv a~ po vyhlaen voleb, co~ plat jak pro volebn orgny, tak pro voli e, kandidty i dala subjekty, kter maj ve volebnm procesu njakou lohu. Konkrtn podn kandidtn listiny je konem, kter zahajuje registra n Yzen ( 21 odst. 3 vta druh zkona o volb prezidenta republiky). Takov Yzen vaak nemo~e bt zahjeno v dob, kdy jeat volebn proces neb~, respektive nebyl zahjen. Podn kandidtn listiny pYed vyhlaenm voleb tedy nemo~e vyvolat ~dn prvn inky. <br/>[30] Tento zvr odpovd i smyslu a elu po~adavku na podn kandidatury nejmn deseti sentory i dvaceti poslanci (nebo ob anem, jeho~ prostYednictvm petice podpoY dalach 50 000 ob ano). Jak Nejvyaa sprvn soud uvedl ji~ v usnesen ze dne 13. prosince 2012, . j. Vol 6/201228, . 2798/2013 Sb. NSS, Kesner I,  podpora destky sentoro i dvactky poslanco je odrazem toho, ~e kandidaturu pYedmtnho kandidta podporuje relativn podstatn st politick reprezentace vzeal z pYmch voleb (obdobn usnesen ze dne 13. prosince 2012, . j. Vol 8/201228, Svtni ka, bod 11, a nlez stavnho soudu ze dne 7. ledna 2013, sp. zn. Pl. S 27/12, N 2/68 SbNU 37, Okamura, bod 53). Takov podpora mus vychzet z aktuln politick reprezentace spole nosti (tedy nikoli z Poslaneck snmovny, kter byla zvolena jeat pYed minulou volbou prezidenta republiky a jej~ volebn obdob skon ilo tYi tvrt roku pYed vyhlaenm nyn probhajc volby a rok a tvrt pYed samotnou volbou, jako tomu je v pYpad Denisy Rohanov). <br/>[31] Poslanci a sentoYi navrhujc ur itho kandidta na prezidenta republiky toti~ reprezentuj ur it hodnotov, nzorov a morln postoje (vae citovan usnesen Holovsk, bod 92), kter se mohou v ase mnit (co~ nzorn ilustruje pYpad poslanco za SSD a KS M, kteY podpoYili prv kandidaturu Denisy Rohanov a jejich~ politick strany se do stvajc Poslaneck snmovny, zvolen v roce 2021, nedostaly). To, jak hodnoty, nzory a postoje reprezentovali dYvja poslanci a sentoYi, pokud je nevtlili do pYijatch zkono, ji~ nemo~e bt relevantn; jejich dnean politick legitimita je nulov (a v pYpad poslanco i sentoro, kteY se nespan pokusili obhjit svoj mandt, svm zposobem  zporn ). Nemohou doufat, ~e se jim  chytra enm na posledn chvli podaY natahovat svoj odchzejc politick vliv na msce nebo dokonce na lta za svoj asov omezen mandt. Takov absurdn dosledek (zjevn rozporn s stavnm principem vldy na as) nemohl ani konstituovan stavodrce, ani odvozen zkonodrce pYedpokldat. Nemo~e bt proto ani relevantnm argumentem, ~e mu vslovnou prvn pravou nebrnil (samozYejmosti upravovat zpravidla netYeba).<br/>[32] Clem stavodrce zroveH bylo, aby po et kandidto nebyl extrmn vysok (ji~ citovan usnesen Svtni ka, bod 10, nebo obdobn usnesen Holovsk, bod 94). Umo~nit podn kandidtn listiny poslancom, jejich~ mandt zanikl pYed vyhlaenm volby, vaak tento cl popr, neboe by hypoteticky (pYi kompletn obmn Poslaneck snmovny) mohlo po et poslaneckch kandidto a~ zdvojnsobit. SamozYejm mo~e nastat i situace, ~e se slo~en Poslaneck snmovny i Sentu zmn a~ po vyhlaen volby (ostatn pYesn to se stalo v dosledku voleb do Sentu probhlch v Yjnu tohoto roku), ovaem s tm zkon vslovn po t (podle 26 odst. 9 zkona o volb prezidenta republiky se k zniku mandtu navrhujcch poslanco nebo sentoro, ke ktermu doalo po podn kandidtn listiny, nepYihl~). ZroveH plat, ~e volba se vyhlaauje zpravidla v asovm seku nikoli tak vzdlenm samotn volb (otzku mo~nho zneu~it tohoto institutu ve smyslu nastiHovanm ministerstvem ponechv Nejvyaa sprvn soud stranou, neboe k ni emu takovmu v tomto pYpad nedoalo). Poslanci a sentoYi, jejich~ mandt zanikl a~ po vyhlaen volby, tak reprezentuj stle jeat relativn aktuln spole ensk postoje. O poslancch, kteY navrhli kandidaturu Denisy Rohanov, vaak nic takovho Yci nelze. <br/>[33] Nejvyaa sprvn soud dle ve shod s navrhovateli poukazuje na skute nost, ~e jeli podna kandidtn listina pYedtm, ne~ je konkrtn volba vyhlaena, nemus bt zcela jist, pro kterou volbu je vlastn podvna (k tomu srov. v bod [24] nastnnou mo~nost podvat kandidtn listiny pro libovolnou volbu v budoucnu). Zkon o volb prezidenta republiky vy~aduje uvst rok konn volby prezidenta pouze na podpisovch arach petice na podporu kandidta navrhovanho ob anem ( 25 odst. 3). Takov po~adavek je logick, neboe podpisy na petici lze sbrat i pYed vyhlaenm volby, a tm pdem mus bt zYejm, pro jakou  dosud nevyhlaenou  volbu se podpisy sbraj. Opa n vklad, kter pro pYpad pYijet argumentace navrhovatelo pYedestr astnice Yzen, toti~ ~e i petice lze podepisovat a~ po vyhlaen volby, nelze pYijmout, neboe nezohledHuje rozdl mezi navrhovateli kandidto na prezidenta republiky  jimi~ mo~e bt nejmn dvacet poslanco, nejmn deset sentoro i ob an  a petenty, tj. ob any, kteY prostYednictvm podpisu na petici pouze podporuj kandidtn listinu podvanou ob anem. <br/>[34] Petice je pYlohou, nikoli sou st kandidtn listiny jako takov ( 25 odst. 3 zkona o volb prezidenta republiky a vae citovan usnesen Svtni ka, bod 21). Petice samotn nemo~e v re~imu zkona o volb prezidenta republiky vyvolat ~dn prvn inky. V kontextu nyn provdnch vah je tedy rozhodujc okam~ik podn kandidtn listiny ob anem (kter lze stejn jako v pYpad poslanco a sentoro u init a~ po vyhlaen volby), nikoli okam~ik podpisu na petici (Nejvyaa sprvn soud v tomto smru odkazuje na registraci kandidto v roce 2012, kdy ministerstvo a nsledn implicitn i soudy akceptovaly i petice podepisovan jeat pYed nabytm innosti zkona o volb prezidenta republiky, k nmu~ doalo dne 1. Yjna 2012, a tm pdem i pYed vyhlaenm volby, kter probhlo o dva dny pozdji rozeslnm rozhodnut pYedsedy Sentu . 322/2012 Sb.). <br/>[35] Ze zkona naopak neplyne, ~e by povinnou nle~itost kandidtn listiny mlo bt asov ur en volby, na kterou je podvna. PYi respektovn logiky stavy a zkona o volb prezidenta republiky toto asov ur en toti~ mus bt zcela zYejm. Vzorov formulY, kter je pYlohou vyhlaky . 294/2012 Sb., o proveden nkterch ustanoven zkona o volb prezidenta republiky, takovou polo~ku sice pYedepisuje, jde vaak o po~adavek nad rmec zkona, kter nemo~e bt rozhodujc pro jeho vklad. Ministerstvo tedy mus akceptovat i kandidtn listiny, kter takto asov konkretizovny nejsou. Problmy to ne in, postupujeli ministerstvo v souladu s podanm vkladem.<br/>[36] Nejvyaa sprvn soud si je vdom skute nosti, ~e kandidtn listina Denisy Rohanov byla ozna ena jako  Kandidtn listina pro volbu prezidenta republiky (Ydn termn voleb r. 2023) , a popsan problm se j tud~ pYmo netk. Nejvyaa sprvn soud jej vaak pYi vkladu zkona o volb prezidenta republiky nemo~e zcela pYehl~et, neboe pYi popsan konstrukci zkona by mohl nastat. Je nezadatelnm kolem volebnho soudu a jeho povinnost pYispvat k ochran voleb v jejich objektivnm i subjektivnm smyslu. PYitom m soud mt na zYeteli, ~e kultivaci volebnho procesu napomo~e nejen tm, ~e do voleb zashne zruaovacm rozhodnutm, nbr~ tak pYesnm, rozumnm a pYedvdatelnm vkladem prvnch norem (srov. usnesen stavnho soudu ze dne 11. ledna 2007, sp. zn. Pl. S 73/06). Soudn judikatura m toti~ v tchto pYpadech i funkci preventivn a symbolickou.<br/>[37] Z porovnn po~adavko na peti n archy na jedn stran a kandidtn listiny na stran druh lze dovodit, ~e zatmco peti n archy musej bt specifikovny co do roku konn volby prezidenta, neboe je lze podepisovat i pYed vyhlaenm volby, kandidtn listiny (a contrario), kter takto ozna eny bt nemusej, lze podvat a~ po vyhlaen volby, kdy bude jednozna n ur iteln, pro kterou volbu jsou podvny. <br/>[38] K ji~ uvedenmu lze doplnit, ~e nen zcela zYejm, pro  ministerstvo o kandidtn listin Denisy Rohanov informovalo a~ s bl~cm se koncem lhoty pro podn kandidtnch listin, a nikoli bezprostYedn po jejm podn (jin otzka je posouzen jejch nle~itost, na kterou m ministerstvo pevn stanovenou lhotu 66 a~ 60 dno pYede dnem volby, viz 26 odst. 1 zkona o volb prezidenta republiky). Pokud ministerstvo od po tku zastvalo nzor, ~e kandidtn listiny lze podvat kdykoli do 66. dne pYede dnem volby, nevid Nejvyaa sprvn soud dovod, pro  podn kandidtnch listin a zahjen registra nho Yzen pYed veYejnost tajilo (resp. neinformovalo o nich). Takov postup rozhodn nepYispv k transparentnosti volebnho procesu, naopak mo~e vyvolat zbyte nou nedovru k registra nmu orgnu, kter teprve na samm sklonku registra n fze obrazn Ye eno  provtr sv skYn a vythne kandidty, kteY se pYihlsili pYed nkolika lety, respektive byli navr~eni zkonodrci, kteY ji~ dvno nedisponuj jakoukoli demokratickou legitimitou. Jde pYece o obsazen nejvyaaho sttnho Yadu, a proto by mlo bt samozYejmost (a to i v pYpad kandidtnch listin podanch Ydn po vyhlaen volby), ~e ministerstvo bezprostYedn informuje veYejnost pYimYenm zposobem o tom, kdo a na nvrh koho se o Yad hlavy sttu uchz (srov. l. 17 Listiny).<br/>[39] Na zklad uvedenho lze u init nsledujc zvr: podn kandidtn listiny pYed vyhlaenm voleb nemo~e vyvolat ~dn prvn inky, neboe jde o kon u inn mimo prvn re~im pro nj ur en. <br/>[40] Tvrzen Denisy Rohanov, ~e jeat pYed podnm jej kandidtn listiny prezentovalo ministerstvo stanovisko, ~e takov postup bude akceptovat, nen nijak podlo~en. Touto otzkou se proto Nejvyaa sprvn soud nebude zabvat. <br/>[41] S ohledem na pYijat zvr ji~ nen nutn hodnotit ani to, zda byla kandidtn listina podna dne 20., nebo 21. Yjna 2021 (na zklad argumentace Denisy Rohanov), ani otzku, kdy pYesn poslancom zvolenm v roce 2017 zanikl mandt (na zklad nmitky navrhovatelo). <br/>[42] Zbv posoudit, jak mlo ministerstvo s kandidtn listinou Denisy Rohanov procesn nalo~it. Nejvyaa sprvn soud souhlas s ministerstvem, ~e ji nemohlo odmtnout, neboe nebyl naplnn ~dn z dovodo pro takov postup pYedvdanch v 26 odst. 2 zkona o volb prezidenta republiky. V obecnm re~imu sprvnho Yzen v tto situaci by bylo namst zastavit Yzen pro zjevnou prvn nepYpustnost nvrhu [ 66 odst. 1 psm. b) sprvnho Ydu]. Takov postup vaak v re~imu zkona o volb prezidenta republiky nepYichz v vahu, neboe je zde aplikace sprvnho Ydu obecn vylou ena ( 72 zkona o volb prezidenta republiky). Nejvyaa sprvn soud proto odkazuje na vae provedenou vahu, ~e kandidtn listina podan mimo proces volby prezidenta republiky nemo~e vyvolat ~dn inky (bod [29] rozsudku). Z toho vyplv, ~e k n ministerstvo vobec nemlo pYihl~et. <br/>[43] S ohledem na principy dobr sprvy, respektive zkladn zsady innosti sprvnch orgno (zejmna povinnost aetYit oprvnn zjmy dot ench osob dle 2 odst. 3 sprvnho Ydu a pojet veYejn sprvy jako slu~by veYejnosti dle 4 sprvnho Ydu), kter se uplatn i pYi postupech dle zkona o volb prezidenta republiky ( 177 odst. 1 sprvnho Ydu), vaak nebylo namst tuto kandidtn listinu ponechat bez jakkoli reakce. V podobnch pYpadech, kter by se mohly naskytnout v budoucnu, by mlo ministerstvo ty, kteY kandidtn listinu podali (tj. zejmna zmocnnce osob oprvnnch podat kandidtn listinu, popYpad navrhujcho ob ana, pokud zmocnnce nem), o ne innosti jejich podn vyrozumt, m~ by jim zroveH umo~nilo podat kandidtn listinu Ydn, a~ bude volba prezidenta republiky vyhlaena. <br/>III. Zvr a nklady Yzen<br/>[44] Z uvedench dovodo Nejvyaa sprvn soud nvrhu vyhovl a zruail rozhodnut ministerstva o registraci kandidtn listiny Denisy Rohanov. <br/>[45] Nkladov vrok se opr o 93 odst. 4 s. Y. s., podle nho~ nem ~dn z astnko prvo na nhradu nklado Yzen.<br/><br/><br/>Pou en:<br/>Usnesen nabv prvn moci dnem vyvaen na Yedn desce Nejvyaaho sprvnho soudu ( 93 odst. 5 s. Y. s.).<br/>Proti tomuto usnesen nen opravn prostYedek pYpustn.<br/><br/>V Brn dne 13. prosince 2022<br/><br/>Toma Langaek<br/>pYedseda sentu<br/><br/><br/></body> </html>