<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 5 As 230/2022- 66 - text</title> </head> <body> ÿþ 5 As 230/2022 - 69<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~ené z pYedsedkyn JUDr. Lenky Matyáaové a soudco JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Ku ery v právní vci ~alobce: Mgr. V. V., proti ~alovaným: 1) vláda eské republiky, se sídlem nábYe~í Edvarda Beneae 4, Praha 8, 2) Vojenské zpravodajství, se sídlem Tychonova 221/1, Praha 6, 3) Bezpe nostní informa ní slu~ba, se sídlem Náro~ní 1111/2, Praha 5, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti usnesení Mstského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2022, . j. 17 A 36/20229,<br/>takto:<br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alovaným 1)  3) se náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznává.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>[1] Kasa ní stí~ností se ~alobce (dále  st~ovatel ) domáhá zruaení shora ozna eného usnesení Mstského soudu v Praze (dále  mstský soud ), kterým byla odmítnuta ~aloba st~ovatele na ochranu pYed nezákonným zásahem správního orgánu.<br/><br/>[2] St~ovatel se zásahovou ~alobou domáhal, aby mstský soud rozhodl, ~e:<br/> I. Zásah ~alované vlády R, vo i ~alobci spo ívající v tom, ~e dala v dob kolem konce msíce února 2022 doporu ení zájmovému sdru~ení právnických osob sdru~ení CZ.NIC, z.s.p.o., se sídlem Mileaovská 1136/5, Praha 3  Vinohrady, PS  130 00, I O: 679 85 726, jako provozovateli registru doménových jmen.cz k zablokování osmi webo a to: 1) Protiproud.cz, 2) Prvnizprávy.cz, 3) Aeronet.cz, 4) Ceskobezcenzury.cz; 5) Voxpopuliblog.cz, 6) Czechfreepress.cz, 7) Exanpro.cz a 8) Skrytapravda.cz a CZ.NIC následn tyto weby pln zablokovalo a znemo~nilo tak ~alobci právo na svobodný pYístup k informacím publikovaných na citovaných webech byl nezákonný.<br/><br/>II. Zásah ~alovaného Vojenského zpravodajství, vo i ~alobci spo ívající v tom, ~e dalo v dob kolem konce msíce února 2022 doporu ení zájmovému sdru~ení právnických osob sdru~ení CZ.NIC, z.s.p.o., se sídlem Mileaovská 1136/5, Praha 3  Vinohrady, PS  130 00, I O: 679 85 726, jako provozovateli registru doménových jmen.cz k zablokování osmi webo a to: 1) Protiproud.cz, 2) Prvnizprávy.cz, 3) Aeronet.cz, 4) Ceskobezcenzury.cz; 5) Voxpopuliblog.cz, 6) Czechfreepress.cz, 7) Exanpro.cz a 8) Skrytapravda.cz a CZ.NIC následn tyto weby pln zablokovalo a znemo~nilo tak ~alobci právo na svobodný pYístup k informacím publikovaných na citovaných webech byl nezákonný.<br/><br/>III. Zásah ~alovaného Vojenského zpravodajství a Bezpe nostních informací, vo i ~alobci spo ívající v tom, ~e dalo v dob kolem konce msíce února 2022 doporu ení mobilním operátorom a to: 1) TMobile Czech Republic, a.s., se sídlem Tomí kova 2144/1, Praha 4  Chodov, PS  184 00, I O: 649 49 681, 2) O2 Czech Republic a.s., se sídlem Za Brumlovkou 266/2, Praha 4  Michle, Za Brumlovkou 266/2, PS  140 22, I O: 601 93 336, a 3) Vodafone Czech Republice a.s., se sídlem námstí Junkových 2808/2, Praha 5  Stodolky, PS  155 00 a uvedené obchodní spole nosti jako provozovatelé telekomunika ních sítí následn ve svých mobilních sítích zablokovali pYístup k osmi webom a to: 1) Protiproud.cz, 2) Prvnizprávy.cz, 3) Aeronet.cz, 4) Ceskobezcenzury.cz; 5) Voxpopuliblog.cz, 6) Czechfreepress.cz, 7) Exanpro.cz a 8) Skrytapravda.cz a CZ.NIC a znemo~nilo tak ~alobci právo na svobodný pYístup k informacím publikovaných na citovaných webech byl nezákonný. <br/><br/>[3] Mstský soud dospl k závru, ~e st~ovatelem napadené úkony správních orgáno nejsou pojmov zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 s. Y. s., proto ~alobu pro neodstranitelný nedostatek podmínek Yízení dle § 46 odst. 1 písm. a) s. Y. s. odmítl.<br/><br/>[4] Mstský soud podotkl, ~e sám st~ovatel úkony orgáno veYejné moci ozna uje jako doporu ení, pYípadn jako stanovisko i instrukci. Zdoraznil, ~e doporu ení pYedstavuje pouze ur itý podnt orgáno veYejné moci, který adresát tohoto podntu nemusí nikterak respektovat, a proto pouhé vydání doporu ení nemo~e být zásahem. V daném pYípad bylo ist na voli správce domény CZ. NIC a na mobilních operátorech, zda nezávazné doporu ení orgáno veYejné moci vyslyaí i nikoli. Mstský soud konstatoval, ~e ~aloba neobsahuje nic, co by indikovalo veYejn mocenský (vrchnostenský) charakter pYedmtného doporu ení; rozporované doporu ení nemo~e být pojmov zásahem. Sou asn dodal, ~e i kdyby se o zásah ve smyslu § 82 s. Y. s. jednalo, nelze shledat, ~e by smYoval pYímo proti st~ovateli, tedy ~e by se jím deklarovaný zásah dotýkal jeho veYejných subjektivních práv; st~ovatel nebyl provozovatelem pYedmtných domén, resp. nic takového netvrdil, dovolával se pouze mo~nosti pYijímat z dot ených internetových stránek informace. K tomu soud podotkl, ~e i pYi vdomí zaru ení práva na pYijímání informací, jako~to odrazu svobody projevu, nelze dovodit veYejné subjektivní právo jednotlivce na pYijímání informací z konkrétní internetové stránky; obzvláat to platí za situace, kdy získání obdobných i dokonce stejných informací je jednotlivci umo~nno skrze jiné prostYedky moderní komunika ní spole nosti. Je obecn známo, ~e veakeré internetové stránky, jejich~  vypnutí st~ovatel rozporoval, byly nadále dostupné pod jinými koncovkami, tj. na jiných internetových doménách. U~ivatel internetu, který chtl tyto informace nadále pYijímat, je tedy mohl nadále snadno získat. Obdobné informa ní kanály byly nadále dostupné na rozli ných sociálních sítích, tak~e eská internetová doména s koncovkou  .cz nebyla jediným zprostYedkovatelem pYijímání tchto informací. St~ovatel pYitom netvrdil, ~e by marn zkouael získat pYedmtné informace jiným zposobem, pouze obecn brojí (a~ zposobem pYipomínajícím actio popularis) proti skute nosti, ~e dot ené internetové stránky nebyly po ur itou dobu provozovány.<br/><br/>[5] V kasa ní stí~nosti st~ovatel tvrdí, ~e ~alované orgány veYejné moci se nemohou zprostit odpovdnosti za zablokování webo, neboe k jejich zablokování vydaly doporu ení (stanovisko, instrukci) a jedná se o projevy veYejné správy; neplatí tedy eventuální mo~ný názor, ~e s vypnutím webo ~alované orgány veYejné moci nemají nic spole ného a jedná se o zále~itost a odpovdnost sdru~ení CZ. NIC, z.s.p.o. a mobilních operátoro. St~ovatel v ~alob uvedl, ~e po zásahu ~alovaných nemo~e pYijímat informace, které by jinak pYijímat chtl a mohl, ím~ je poruaováno ústavn zaru ené veYejné subjektivní právo st~ovatele na informace a dále veYejné subjektivní právo st~ovatele na svobodné vyhledávání a pYijímání informací, dále v ~alob vyjádYil pYesvd ení, ~e bylo poruaeno jeho ústavn zaru ené veYejné subjektivní právo na to, ~e státní (veYejnou moc) lze uplatHovat jen v pYípadech a v mezích stanovených zákonem, a to zposobem, který zákon stanoví, pYi em~ ~alované orgány veYejné moci nejednaly podle zákona. Na závr ~aloby st~ovatel uvedl, ~e se vnuje vci ve svém volném ase, kterého má málo, radji by se vnoval jiným vcem, co~ platí i pro kasa ní stí~nost, nicmén má za to, ~e je nutno postup orgáno veYejné moci podrobit soudnímu pYezkumu. <br/><br/>[6] St~ovatel namítá nezákonnost napadeného usnesení, co~ zdovodHuje mimo jiné tím, ~e v projednávané vci bylo fakticky okopírováno odovodnní jiného usnesení mstského soudu . j. 14 A 39/202214, ím~ doalo k poruaení práva na dovryhodnou justici a Yádné soudní Yízení. St~ovateli je zYejmé, ~e soudní Yád správní v § 103 písm. a), b), c) a d) stanoví dovody kasa ní stí~nosti, pYi em~ opisování usnesení mezi dovody kasa ní stí~nosti neplatí. Nicmén takový dovod kasa ní stí~nosti z procesní opatrnosti uplatHuje s tím, ~e se de facto jedná o poruaení ústavn zaru eného práva na Yádné soudní Yízení. <br/><br/>[7] St~ovatel je pYesvd en, ~e doalo k poruaení ústavn zaru eného práva st~ovatele na Yádné soudní Yízení z dovodu nevhodného veYejného výroku pYedsedy vlády eské republiky prof. Petra Fialy, Ph.D. LL.M. a to:  Provozovatelé vypnuli jednozna n proruské weby. Mluvit o cenzuYe je hloupé. (viz lánek  Petr Fiala: Provozovatelé vypnuli jednozna n proruské weby. Mluvit o cenzuYe je hloupé , zveYejnný v deníku FORUM 24 dne 25. dubna 2022). lánek  Petr Fiala: Provozovatelé vypnuli jednozna n proruské weby. Mluvit o cenzuYe je hloupé , zveYejnný v deníku FORUM 24 dne 25. dubna 2022, byl následn dne 25. dubna 2022 zveYejnn na oficiálním webu politické strany Ob anská demokratická strana. St~ovatel zastává názor, ~e pokud pYedseda vlády se veYejn jednozna n de facto vyjádYí, ~e  zablokování webo nebylo cenzurou proto, ~e jsou proruské s tím, ~e opak tvrdit je hloupé je tím poruaeno ústavn zaru ené právo st~ovatele na Yádné soudní Yízení, neboe který soud (senát, soudci) by judikoval, ~e zablokování webo bylo nezákonným zásahem a nepYípustnou cenzurou a vystavil se tak hodnocení ze strany pYedsedy vlády, ~e je fakticky hloupý? Výrok lze rovn~ kvalifikovat jako zastraaování moci soudní a de facto ka~dého, kdo by si nyní dovolil podat ~alobu proti zablokování webo anebo toto alespoH tvrdit. St~ovatel nemo~e ani pln pYisvd it názoru, ~e zablokování pYípadných proruských webo není a nemo~e být cenzurou a nemo~e být ani samostatným legitimním dovodem pro jejich znepYístupnní. <br/><br/>[8] Nedostatek podmínky Yízení spatYuje mstský soud v tom, ~e ze strany st~ovatele není vylí eno pYipustitelné (plausibilní) tvrzení nezákonnosti zásahu. Podle st~ovatele vaak mstský soud ve vci zaujal nesprávný právní názor; neboe ml zvá~it, zda stanovisko i instrukce, pYípadn doporu ení mo~e být nezákonným zásahem ji~ samo o sob, co~ neu inil. Dle st~ovatele i stanovisko, ~ádost, instrukce vlády mo~e být nezákonným zásahem. Nebylo ist na správci domén a mobilních operátorech, zda vlád a dalaím ~alovaným vyhoví, neboe jak známo, vláda je nejmocnjaím orgánem v zemi a pYípadný soudní pYezkum její innosti je zdlouhavý. Nezákonný zásah tedy nemusí být pouze formou pYíkazu i rozkazu. Soudní judikatura se dávno ustálila na tom, ~e nezákonným zásahem mo~e být i nejmenování soudce ze strany prezidenta republiky. Mstský soud v Praze nepochybn dobYe ví, ~e zavazování a nátlak ze strany vlády, pYípadn zjevná hrozba silou nebo újmou vo i provozovatelom internetové domény nebo mobilním operátorom by byla trestným inem. Ostatn ani právní Yád neumo~nil provozovatele domény anebo mobilní operátory pYíkazem i jinak nutit k zablokování webo, a proto vlád a ~alovaným nezbylo, ne~ pou~ít tzv. doporu ení. Vlastn ani nebylo skutkov zjiatno, zda alo o doporu ení v pravém slova smyslu, a mlo být k tomu vedeno dokazování. St~ovatel poukazuje rovn~ na vyjádYení nejvyaaího státního zástupce JUDr. Igora StYí~e, ~e veYejná prohláaení, která vyjadYují podporu vedení Ruska, mohou být posuzována jako trestný in; provozovatelé internetových domén se tedy cítili ohro~ení ve smyslu, ~e nezablokování webo mo~e být posuzováno jako trestný in. <br/>[9] St~ovatel nesouhlasí s mstským soudem, ~e se jednání ~alovaných nedotýká jeho veYejných subjektivních práv s tím, ~e pYi vdomí zaru ení práva na pYijímání informací, jako~to odrazu svobody projevu, nelze dovodit veYejné subjektivní právo jednotlivce na pYijímání informací z konkrétní internetové stránky. Dle st~ovatele bylo poruaeno jeho veYejné subjektivní právo získávat informace ze zablokovaných webo, jednání ~alovaných, de facto cenzuru, nelze omlouvat tím, ~e si lze sehnat údajn stejné informace jinde. St~ovatel neví nic o tom a tvrdí, ~e není pravdou, ~e by bylo mo~né sledovat zablokované weby pod jinou koncovkou, a mstský soud to ani nijak blí~e nedolo~il a neodovodnil. Tato argumentace mstského soudu je nepYezkoumatelná a v podstat výsmchem vaem, kteYí se sna~í o fairové projednání vci s cílem zabránit cenzuYe.<br/><br/>[10] }alovaná 1) ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedla, ~e s ohledem na charakter stí~nostních námitek nepova~uje za nezbytné se k obsahu kasa ní stí~nosti vyjádYit; postup mstského soudu pova~uje za správný. V posuzovaném pYípad mstský soud setrval na dYíve prezentovaných závrech, od kterých se nikterak neodchýlil. Vydáním napadeného usnesení byla podle ~alované zachována ustálená rozhodovací praxe soudu a principy pYedvídatelnosti soudního rozhodnutí i ochrany legitimního o ekávání ú astníko a tím také ústavn chránné právo na spravedlivý proces. }alovaná navrhuje, aby soud rozhodl o zamítnutí kasa ní stí~nosti.<br/><br/>[11] }alovaný 2) ve vyjádYení uvedl, ~e z jeho strany nebyly vo i st~ovateli inny ~ádné zákonem pYedpokládané kroky (definované jako zásah, pokyn nebo donucení); je tedy pYesvd en, ~e st~ovatel nemá a ani neprokazuje ~alobní legitimaci k podání pYedmtné ~aloby. Zcela se ztoto~Huje s rozhodnutím mstského soudu, který své rozhodnutí v odovodnní Yádn vysvtlil; napadené rozhodnutí zcela respektuje sou asnou právní úpravu, a proto jej pova~uje za vcn správné.<br/><br/>[12] }alovaný 3) se rovn~ ztoto~nil s napadeným usnesením mstského soudu, kasa ní stí~nost pova~uje za nedovodnou a navrhuje ji zamítnout. <br/> <br/>[13] Nejvyaaí správní soud po konstatování v asnosti kasa ní stí~nosti, jako~ i splnní ostatních podmínek Yízení, pYezkoumal napadené usnesení mstského soudu v rozsahu a z dovodo, které st~ovatel v kasa ní stí~nosti uplatnil, neshledal pYitom vady, k nim~ by byl povinen pYihlí~et z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/><br/>[14] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[15] Nejvyaaí správní soud pYedesílá, ~e pravidla pro Yízení pYed správními soudy nejsou samoú elná. Práv naopak, jsou toliko nástrojem k dosa~ení vlastního ú elu správního soudnictví, a sice nalezení práva a poskytnutí ú inné ochrany subjektivním právom jednotlivce, do nich~ veYejná správa zasáhne svým jednáním v rozporu se zákonem. To je smyslem soudní ochrany.<br/><br/>[16] Nejvyaaí správní soud ji~ nkolikráte zdoraznil, ~e smyslem a ú elem soudní ochrany pYed nezákonným jednáním veYejné správy je poskytnout jednotlivci ú inný prostYedek obrany, a to zásadn bez ohledu na formu, kterou veYejná správa jedná. Takový právní prostYedek musí dokázat nezákonnému jednání i postupu zabránit, djeli se, v etn toho, aby veYejnou správu donutil konat tam, kde konat má, anebo nezákonné jednání odstranit, událoli se ji~. Bylali by toti~ mo~ná soudní ochrana pouze vo i nkterým formám nezákonného jednání veYejné správy (typicky formálním rozhodnutím), bylo by pro b~ného zákonodárce velmi jednoduché se jí vyhnout tím, ~e by tu ást innosti veYejné správy zamYené proti jednotlivcom a dotýkající se jejich základních práv, kterou by chtl vyjmout ze soudní ochrany, uskute Hoval ve formách této ochran nepodléhajících (viz rozhodnutí rozaíYeného senátu NSS ze dne 16. 11. 2010, . j. 7 Aps 3/200898, bod 15).<br/><br/>[17] Soudní kontrola, tedy i kontrola zákonnosti zásahu správního orgánu ve smyslu § 82 a násl. s. Y. s., se pohybuje jen v hranicích veYejné správy, a proto lze napadnout pouze takové zásahy orgáno, které patYí do posobnosti ve veYejné správ. VeYejná správa je pak v pozitivním vymezení definována (Hendrych D. a kol.: Správní právo. Obecná ást. 5. rozaíYené vydání, C. H. Beck, 2003) jako  innost, pYi jejím~ výkonu jsou správní úYady (orgány) vázány ve své innosti nejen právními pYedpisy, ale té~ rozhodnutími vyaaích úYado (orgáno). I kdy~ to neplatí napY. pro samosprávnou innost, platí takové vymezení nesporn pro nejvtaí ást veYejné správy, toti~ státní správu (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 4. 2005, . j. 2 Aps 2/200469). <br/><br/>[18] RozaíYený senát NSS ve svém usnesení ze dne 5. 5. 2015, . j. Nad 288/201458, . 3257/2015 Sb. NSS, v této souvislosti vyslovil, ~e  [p]ojem správního orgánu je pro ú ely ur ení pravomoci a pYísluanosti soudo ve správním soudnictví nutno vnímat pYedevaím v rovin kompeten ní  správním orgánem v tomto smyslu, tedy mimo jiné i ve smyslu § 7 odst. 2 s. Y. s., jen~ stanoví pravidla pro ur ení místní pYísluanosti správních soudo, je svazek kompetencí ur itého typu. Institucionální uspoYádání i dokonce právní osobnost entity, její~ sou ástí je uvedený svazek kompetencí, je pro posouzení, zda se u tohoto svazku jedná o správní orgán, zpravidla irelevantní i pouze pomocné kritérium." <br/><br/>[19] Jak konstatoval zdejaí soud ve výae uvedeném usnesení, u orgáno veYejné moci je nutno rozliaovat jednak institucionální uspoYádání, jednak vymezení kompetencí. Vymezením kompetencí se rozumí to, jakým zposobem, v jakých oblastech a vo i komu se jednání veYejné moci projeví  navenek , tedy v právní sféYe jednotlivco i v dopadu na veYejné hodnoty a veYejný zájem. Znamená to v první Yad vymezit, jakými prostYedky lze vo i jednotlivci jednat, a tedy zasáhnout do jeho práv a povinností; dále to znamená vymezit, na jaké sféry spole nosti mo~e pravomoc dopadnout (napY. na jaké vcné oblasti, na jakou ást území státu; na jaký okruh osob; na jakou fázi procesu rozhodování nebo jiného zasahování do práv a povinností jednotlivco i procesu prosazování veYejných hodnot i veYejného zájmu).<br/><br/>[20] Zásahová ~aloba chrání proti jakýmkoli aktom i úkonom veYejné správy smYujícím proti jednotlivci, které jsou zposobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností a které nejsou rozhodnutími ani pouhými procesními úkony technicky zajiaeujícími probh Yízení. St~ovateli lze pYisvd it potud, ~e nemusí jít nutn o akty neformální povahy i jen o faktické úkony, nýbr~ i o jakékoli jiné konání i opomenutí konat, nelzeli je podYadit pod pojem rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. Y. s. Aby tedy njaký úkon mohl být pojmov nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. Y. s., musí se jednat o úkon veYejné moci, který je pYímo namíYen proti jednotlivci a pYímo zasahuje do jeho veYejných subjektivních práv. Tyto podmínky vaak st~ovatelem tvrzený zásah nesplHuje. Pro poskytnutí soudní ochrany je podstatné, aby bylo v první Yad ozna eno a najisto postaveno jednání veYejné správy, které je pYedmtem ~aloby jednotlivce (jeho obsah, rozsah, dosledky aj.).<br/><br/>[21] Jak konstatoval Nejvyaaí správní soud v rozhodnutí rozaíYeného senátu ze dne 21. 11. 2017, . j. 7 As 155/2015160, pokud je zjevné a nepochybné, ~e namítané jednání nemo~e být vzhledem ke své povaze, povaze jeho povodce i jiným okolnostem zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 s. Y. s., bye by tvrzení byla pravdivá, je tYeba ~alobu odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. a) s. Y. s., jeliko~ chybí podmínka Yízení spo ívající v pYipustitelném tvrzení nezákonného zásahu. Nejvyaaí správní soud si je vdom, ~e uvedené rozhodnutí rozaíYeného senátu bylo zruaeno nálezem Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18, nicmén zruaovací dovody se týkaly výhradn ur ení okam~iku pro po átek bhu lhoty pro podání zásahové ~aloby; tato otázka není v projednávané vci nastolena. Závry rozaíYeného senátu stran naplnní pojmových znako zásahu tak nebyly zruaovacím nálezem Ústavního soudu dot eny; lze z nich proto vycházet i v nyní posuzované vci. Mstský soud v tomto smru dospl ke zcela správnému závru, ~e doporu ení orgáno veYejné moci, v nich~ st~ovatel spatYuje nezákonný zásah, pYedstavují pouze podnt, který adresát tohoto podntu (správci webo i mobilní operátoYi) nemusí nikterak respektovat, a proto pouhé vydání doporu ení nemo~e být zásahem. Tyto subjekty nejsou ve vztahu k ~alovaným v ~ádném vztahu podYízenosti, úkony, které st~ovatel napadá (vyslovená doporu ení) je nijak nezavazují, nejsou proto ani vymahatelné.<br/><br/>[22] Jak zcela správn konstatoval ji~ mstský soud, pouze za situace, kdy by správní orgány zavazovaly tYetí osoby k ur itému postupu i by je varovaly pYed mo~nými negativními dosledky, pokud by doporu ení nevyhovly, by soud mohl seznat, ~e se jedná o akt veYejné správy smYující proti jednotlivci, který je zposobilý zasáhnout sféru jeho práv a povinností. }ádný takovýto právní akt vaak st~ovatel neozna uje; vyjma kusého konstatování o existenci zásahu, v ~alob nikterak podrobn neargumentoval splnním pojmových znako zásahu dle § 82 s. Y. s.<br/><br/>[23] Krom podmínky, ~e se musí jednat o zásah související s inností správního orgánu v rámci jemu dané kompetence, je tYeba, aby zásah smYoval pYímo vo i st~ovateli; v daném pYípad vaak doporu ení byla adresována subjektom od st~ovatele odlianým; bye lze pYipustit, ~e st~ovatel by mohl (za pYedpokladu, ~e by se skute n pojmov o zásah jednalo) být dot en zprostYedkovan. Samotná doporu ení (tvrzený zásah) nesmYovala pYímo proti st~ovateli, st~ovatel nebyl provozovatelem pYedmtných domén, resp. nic takového netvrdil, dovolával se pouze (ne)mo~nosti pYijímat z dot ených internetových stránek informace. Nejvyaaí správní soud souhlasí s mstským soudem, ~e i pYi respektování ústavním poYádkem zaru eného práva na informace, jako~to odrazu svobody projevu, nelze dovodit veYejné subjektivní právo jednotlivce na pYijímání informací z konkrétní internetové stránky. Samotnými doporu eními, která st~ovatel napadá, nebylo st~ovateli právo na informace upYeno, neboe ze strany ~alovaných nebylo vyhláaeno  informa ní embargo na vaechny sdlovací i komunika ní prostYedky a informa ní kanály. <br/><br/>[24] Nejvyaaí správní soud shledal rozsudek mstského soudu souladný se zákonem i ustálenou judikaturou. Nejvyaaí správní soud v citovaném rozhodnutí . j. 7 As 155/2015160, konstatoval, ~e existují rozné typy zásaho, pYi em~ nezákonný mo~e být 1) ji~ samotný správní úkon, tzn. naYízení i faktické zapo etí ur itého jednání veYejnou správou, nebo 2) nezákonný není samotný správní úkon, ale zposob provádní správního úkonu pYekro il zákonem vymezené mantinely (napY. intenzivní exces pYi provádní místního aetYení), popY. 3) zásah pYekro í zákonem vymezené mantinely ur ené plynutím asu, poté lze hovoYit o nezákonném trvání jednání veYejné správy (napY. nepYimYen dlouhá daHová kontrola, bhem ní~ dochází k protahom, tedy pYímé ne innosti nebo jen k ú elov provádným úkonom, tedy pYedstírané innosti). Ne~ vaak k výae nastínným úvahám lze pYikro it, je tYeba si ujasnit, zda jednání, je~ je ozna ováno za nezákonný zásah, se vskutku událo, a jaké jsou relevantní okolnosti, za nich~ se tak stalo, tedy jakou má napadený akt povahu a eho se týká. Soud si proto musí v první Yad ujasnit, jaké jednání veYejné správy st~ovatel ozna uje za nezákonný zásah. <br/><br/>[25] V pYípad st~ovatele se zcela zjevn o ~ádný z uvedených typo zásaho nejedná, a to ji~ jen z toho dovodu, ~e doporu ení není správním úkonem, který by správní Yád vobec jakkoli definoval. Nejvyaaí správní soud nezpochybHuje pravdivost tvrzení st~ovatele, na jejich~ podporu st~ovatel argumentuje Yadou listin a webových odkazo, z povahy vci vaak u inná doporu ení zásahem být nemohou. Nejvyaaí správní soud proto nepova~uje za nutné provádní jakéholi dokazování v tomto smru. Jinými slovy, ani provedení dokazu by nic nemohlo zmnit na závru, ~e udlená doporu ení ~alovaných nemohou být pojmov zásahem ve smyslu § 82 s. Y. s., nato~ zásahem nezákonným. Není v tomto Yízení na míst polemika o tom, zda se jednalo o doporu ení vhodná, ú elná a správná, a hodnotit projevy premiéra Petra Fialy; v ~ádném pYípad se vaak nejednalo o akty správní, ale de facto o  politická vyjádYení . <br/><br/>[26] Nejvyaaí správní soud neshledal nezákonnost napadeného usnesení z dovodu  pYevzetí ásti odovodnní z jiného rozhodnutí mstského soudu, a to za situace, kdy soud rozhodoval o skutkov i právn obdobné vci tého~ st~ovatele. Odkazem na judikaturu, jako~ i pYípadným pYevzetím na vc dopadajícího odovodnní ve skutkov stejné i obdobné vci není nikterak st~ovatel zkrácen na svých právech; ostatn st~ovatel krom konstatováním poruaení práva na Yádné soudní Yízení neuvádí, v jakém smru byl na svých právech v Yízení postupem soudu zkrácen. Pouze spekulativn polemizuje o tom, zda senát nyní rozhodující ú elov vy kával na rozhodnutí jiného senátu, etc. Tato polemika je zcela irelevantní.<br/><br/>[27] Nejvyaaí správní soud neshledal kasa ní stí~nost dovodnou. Mstský soud pYi posuzování vci postupoval zcela v souladu se zákonem, vycházel z ustálené judikatury, z jejího~ rámce nevybo il, pYezkoumatelným zposobem vylo~il, z jakých úvah vycházel a své rozhodnutí Yádn odovodnil. Nejvyaaí správní soud proto kasa ní stí~nost dle § 110 odst. 1 s. Y. s. zamítl.<br/><br/>[28] O nákladech Yízení rozhodl Nejvyaaí správní soud v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. Ze spisu nevyplynuly ~ádné náklady, které by ~alovaní vynalo~ili, proto jim soud náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznal.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 9. prosince 2022<br/><br/><br/>JUDr. Lenka Matyáaová<br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/></body> </html>