<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 4 As 436/2021- 28 - text</title> </head> <body> ÿþ4 As 436/2021-33<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. JiYího Pally a soudco Mgr. Aleae Rozto ila a Mgr. Petry Weissové v právní vci ~alobco: a) J. H., b) Mgr. I. H., oba zast. JUDr. Ing. Petrem Petr~ílkem, Ph.D., advokátem, se sídlem DvoYákova 1624, Úvaly, proti ~alovanému: Krajský úYad StYedo eského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 19. 11. 2020, . j. 156338/2020/KUSK, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobco proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2021, . j. 55 A 5/2021-32,<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Shrnutí pYedcházejícího Yízení<br/>[1] }alovaný rozhodnutím ze dne 19. 11. 2020, . j. 156338/2020/KUSK, podle § 90 odst. 5 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád ), zamítl odvolání ~alobco a potvrdil rozhodnutí Mstského úYadu Mníaek pod Brdy (dále jen  správní orgán I. stupn ) ze dne 17. 4. 2020, . j. MMpB-SÚ/6010/18 - 510/2019-Hra, sp. zn. 510/2019, kterým podle § 51 odst. 3 správního Yádu byla zamítnuta ~ádost ~alobco o dodate né povolení pYístavby rekrea ní chaty . e. X na pozemcích p. . XA a p. . XB v katastrálním území L. u P.<br/>[2] Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 11. 2021, . j. 55 A 5/2021-32, ~alobu proti rozhodnutí ~alovaného zamítl.<br/>[3] V odovodnní rozsudku krajský soud nejprve shrnul skutkové okolnosti pYípadu a citoval dot enou právní úpravu. K námitce ~alobco, ~e rozhodnutí ~alovaného je nepYezkoumatelné, odkázal na judikaturu Nejvyaaího správního vztahu k odvolacímu Yízení a napravování vad prvostupHových správních rozhodnutí. Konstatoval, ~e z hlediska soudního pYezkumu tvoYí Yízení a rozhodnutí správních orgáno obou stupHo jeden celek. Odvolací správní orgán tak mo~e pYípadné nedostatky prvostupHového správního rozhodnutí napravit i jeho odovodnní doplnit a korigovat. Zruaení prvostupHového správního rozhodnutí a jeho vrácení správnímu orgánu I. stupn je tak krajní mo~ností. V posuzovaném pYípad prvostupHové správní rozhodnutí nevykazovalo takové vady, které by odovodHovaly jeho zruaení. Jeho odovodnní toti~ nebylo zcela nepYezkoumatelné a obsahovalo dovody rozhodnutí, zejména pak odkaz na závazné stanovisko dot eného orgánu státní správy leso podle § 14 odst. 2 zákona . 289/1995 Sb., o lesích a o zmn a doplnní nkterých zákono (lesní zákon), ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  lesní zákon ), a nesouhlasné závazné stanovisko orgánu územního plánování. Uvedená závazná stanoviska byla pYitom v odvolacím Yízení potvrzena pYísluaným nadYízeným orgánem a ~alobci mli mo~nost se k nim vyjádYit. }alovaný postupoval správn, pokud v souladu s § 149 odst. 6 správního Yádu aproboval prvostupHové správní rozhodnutí, jeliko~ v posuzovaném pYípad nebylo vzhledem k nesouhlasným závazným stanoviskom dot ených orgáno na míst provádt dalaí dokazování.<br/>[4] }alovaný dále uvedl, ~e ~alobci neprokázali soulad pYedmtné pYístavby s územním plánem obce, a citoval odovodnní potvrzení pYedmtného závazného stanoviska pYísluaným nadYízeným orgánem, který zopakoval rozhodné dovody, pro n~ nebylo mo~né pYístavbu na pozemku p. . XA dodate n povolit. }alovaný rovn~ pYejal dovody prvního nesouhlasného závazného stanoviska orgánu územního plánování, pYi em~ bylo povinností ~alobco prokázat podle § 129 odst. 3 písm. a) zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  stavební zákon ), soulad pYístavby s územn plánovací dokumentací. Nebylo ostatn úkolem ~alovaného zmínná závazná stanoviska pYezkoumávat. S uvedenými závry se krajský soud v odovodnní svého rozsudku ztoto~nil a uvedl, ~e ~alobou napadené rozhodnutí není nepYezkoumatelné. Podle krajského soudu bylo pYitom ze závazných stanovisek zYejmé, s kterým znním územního plánu byla pYístavba ~alobco v rozporu, dále obsahovala vymezení funk ních ploch, na nich~ se nacházel dot ený pozemek, v etn podmínek jejich vyu~ití.<br/>[5] K námitce ~alobco, ~e správní orgány nesprávn pYi hodnocení pozemko vycházely ze záznamu v katastru nemovitostí o druhu pozemku, krajský soud nejprve citoval pYísluaná ustanovení právních pYedpiso o zposobu evidování lesních pozemko a pozemko ur ených k plnní funkcí lesa v katastru nemovitostí. }alobci pYitom údaje zapsané v katastru nemovitostí relevantn nezpochybnili a sami uvedli, ~e pozemek p. . XA je lesní. Orgán státní správy leso v posuzovaném pYípad upozornil na povodní závazné stanovisko s tím, ~e od roku 2016 se rozhodné okolnosti pro dodate né nepovolení pYístavby nezmnily. Bylo na ~alobcích, aby prokázali, ~e jejich ~ádost o dodate né povolení nebyla v rozporu s veYejným zájmem na ochran leso. Orgán státní správy leso tak správn vycházel z údajo vedených v katastru nemovitostí i údajo uvedených v ~ádosti.<br/>[6] Skute nost, ~e se v bezprostYedním okolí nepovolené stavby nenacházel lesní porost, podle krajského soudu dále relevantn nezpochybHuje, ~e jde o lesní pozemek, jak konstatoval Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 13. 7. 2017, . j. 1 As 24/2016-61, . 3663/2018 Sb. NSS. }alobci ostatn neprokázali, ~e by ke zmn kategorie pozemku doalo legální cestou, nebo ~e by historicky doalo k chyb pYi vedení katastru nemovitostí. V posuzovaném pYípad nebylo ani vedeno Yízení podle § 3 odst. 3 lesního zákona. Vzhledem k uvedenému tak nebylo povinností správních orgáno vyaetYovat, ím byla neexistence lesního porostu pod nepovolenou pYístavbou ~alobco a v jejím bezprostYedním okolí zposobena. NadYízený orgán státní správy leso nadto upozornil na dalaí skute nosti, pro n~ nebylo mo~né vydat souhlasné závazné stanovisko. Krajský soud doplnil, ~e v situaci, kdy se na pYeva~ující ásti dot eného pozemku, který je v katastru nemovitostí veden jako lesní, nacházel typicky lesní porost (sms dubu a habru), lze dospt k závru, ~e se jednalo o les podle § 2 písm. a) lesního zákona. Nebylo ani zYejmé, pro  by zmínný lesní porost na pozemku v posuzovaném pYípad neplnil napY. podoochranou, vodoochranou, krajinotvornou i klimatickou funkci. PYedmtný pozemek byl zahrnut rovn~ v lesních hospodáYských osnovách. }alobci tak relevantn nezpochybnili závry ani jednoho ze dvou nesouhlasných závazných stanovisek.<br/>[7] Krajský soud doplnil, ~e stanovisko obce Líanice pYedstavovalo pouze vyjádYení ú astníka správního Yízení. Rozhodujícími podklady pro vydání rozhodnutí ~alovaného vaak byla zmínná závazná stanoviska dot ených orgáno. }alovaný postupoval správn, pokud obecnou námitku ~alobco ohledn nepYezkoumatelného stanoviska Mstského úYadu ernoaice ze dne 2. 12. 2019 rovn~ obecným zposobem vypoYádal a ~alobce nevyzval k jejímu doplnní podle § 37 odst. 3 správního Yádu. Odvolání ~alobco ostatn obsahovalo jiné Yádné odvolací námitky. Ke zmínnému stanovisku obce Líanice se ~alovaný vyjádYil na str. 4 a~ 5 odovodnní ~alobou napadeného rozhodnutí.<br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alovaného<br/>[8] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podali ~alobci (dále jen  st~ovatelé ) v asnou kasa ní stí~nost, v ní~ ozna ili dovody uvedené v ustanoveních § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ).<br/>[9] V kasa ní stí~nosti st~ovatelé namítli, ~e odvolací správní orgán je oprávnn provést korekci i doplnní odovodnní prvostupHového správního rozhodnutí, ale jen tehdy, neporuaí-li zásadu dvojinstan nosti správního Yízení. V posuzovaném pYípad vaak je prvostupHové správní rozhodnutí nepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo, jeliko~ neobsahuje Yádné, tj. úplné vcné, formální a právní odovodnní závru, ~e pYístavba st~ovatelo není v souladu s územn plánovací dokumentací. PYísluanou námitku uplatnnou ji~ v odvolání pak nevypoYádal ani ~alovaný, proto i ~alobou napadené rozhodnutí je nepYezkoumatelné. St~ovatelé dále popsali funkce a nále~itosti Yádného odovodnní správního rozhodnutí a v této souvislosti odkázali na nález Ústavního soudu ze dne 2. 9. 2010, sp. zn. II. ÚS 2193/34, SbNU 285. Zdoraznili, ~e bylo úkolem ~alovaného, aby svoj závr o nesouladu pYedmtné pYístavby s územn plánovací dokumentací Yádn odovodnil. Nadto závry ~alovaného uvedené na str. 7 a 8 jeho rozhodnutí pYedstavují poruaení zásady dvojinstan nosti správního Yízení. S námitkou nepYezkoumatelnosti správních rozhodnutí se nevypoYádal ani krajský soud, jestli~e v odovodnní rozsudku pouze uvedl, ~e prvostupHové správní rozhodnutí není zcela nepYezkoumatelné. Z toho vaak vyplývá, ~e v nkterých ástech nepYezkoumatelné bylo, v dosledku eho~ mlo být zruaeno. Rovn~ rozsudek krajského soudu je tak nepYezkoumatelný.<br/>[10] Co se tý e evidence pYedmtného pozemku v katastru nemovitostí jako lesního, namítli st~ovatelé, ~e se v posuzovaném pYípad neprovádlo ~ádné dokazování ohledn skute nosti, jak doalo k odstranní stromo z pozemku p. . XA a vzniku  bezlesí . ZároveH je zYejmé, ~e se nejedná o lesní skládku, polí ko pro zvY apod., co~ krajský soud nijak nevyhodnotil. Nezabýval se ani tvrzením ~alovaného, ~e lesní porost z pozemku odstranili sami st~ovatelé, v dosledku eho~ je napadený rozsudek nepYezkoumatelný. St~ovatelé ji~ ve správním Yízení namítali, ~e pYedmtný pozemek zcela zjevn neslou~í k plnní funkcí lesa. Ve vztahu k odst. 32 odovodnní rozsudku krajského soudu odkázali st~ovatelé na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 18. 12. 2009, . j. 5 As 94/2008-44, . 2032/2010 Sb. NSS, na jeho~ závry vaak krajský soud v posuzovaném pYípad nijak nereagoval.<br/>[11] St~ovatelé dále nesouhlasili se závrem krajského soudu, ~e neprokázali legální zmnu kategorie pozemku i historickou chybu pYi vedení katastru nemovitostí. V této souvislosti citovali § 13 odst. 1, § 3 odst. 1 a § 2 písm. a), b), c), d) a s) lesního zákona. Namítli, ~e v posuzovaném pYípad na pYedmtném pozemku lesní porost zcela chybí, a nemo~e tak plnit funkce lesa. Lesní porosty pak nebyly odstranny za ú elem obnovy, ani nesouvisejí s lesem i neslou~í lesnímu hospodáYství. Vzhledem k uvedenému tak bylo nutné zkoumat, zdali pYedmtný pozemek plní funkce lesa. Ostatn ani pouhá existence lesního porostu na pozemku neposta uje k závaznému závru, ~e daný pozemek plní funkce lesa, co~ uvedl Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 18. 12. 2009, . j. 5 As 94/2008-44, . 2032/2010 Sb. NSS. V posuzovaném pYípad tak správní orgány nebyly oprávnny vycházet pouze z údajo vedených v katastru nemovitostí, nýbr~ mly pYezkoumat a Yádn odovodnit, z jakých dovodo pYedmtný pozemek plní funkce lesa. Skute nosti uvedené v odst. 35 odovodnní rozsudku krajského soudu mly být nadto uvedeny ji~ v odovodnní prvostupHového správního rozhodnutí. Pokud tak ~alovaný a ve shod s ním i krajský soud bez Yádn provedeného dokazování konstatovali, ~e neexistenci lesního porostu na pYedmtném pozemku zposobili st~ovatelé, jedná se o pouhé spekulace. Odkaz ~alovaného na § 22 odst. 1 lesního zákona byl podle st~ovatelo nepYípadný, ~alobou napadené rozhodnutí je tak nezákonné.<br/>[12] S ohledem na tyto skute nosti st~ovatelé navrhli, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek krajského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení, pYípadn aby zruail i rozhodnutí ~alovaného a vc mu vrátil k dalaímu Yízení.<br/>[13] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti shrnul, ~e vzhledem k odvolacím námitkám, které smYovaly i proti obsahu závazného stanoviska orgánu územního plánování, po~ádal pYísluaný nadYízený správní orgán o posouzení a pYípadné potvrzení i zmnu povodního závazného stanoviska. Závazné stanovisko bylo potvrzeno, pYi em~ odovodnní nového závazného stanoviska pYejal ~alovaný do svého rozhodnutí. }alovaný zdoraznil, ~e nebyl oprávnn uvedené odovodnní dále rozaiYovat. Nesoulad pYístavby st~ovatelo s územn plánovací dokumentací tak byl Yádn odovodnn. PYedmtný pozemek je podle údajo v katastru nemovitostí lesním pozemkem se zposobem ochrany pozemku ur eného k plnní funkcí lesa. Orgán státní správy leso v nesouhlasném závazném stanovisku konstatoval, ~e pYístavba byla realizována bez souhlasu s umístním stavby podle § 14 odst. 2 lesního zákona a její realizací doalo k neoprávnnému záboru pozemku ur eného k plnní funkcí lesa. V posuzovaném pYípad pYitom Yízení podle § 3 odst. 3 lesního zákona neprobhlo. Nadto je zYejmé, ~e podle pYedmtného závazného stanoviska je nepYípustné umiseování staveb i v tzv. ochranném pásmu lesa. V posuzovaném pYípad byla pYístavba umístna nejen v tomto ochranném pásmu, ale sou asn v lese. Pozemek p. . XA je porostlý stromy a keYi lesních dYevin, a to krom ásti, kde je umístna stavba v etn nepovolené pYístavby. Závrem proto ~alovaný setrval na svém právním závru, pYi em~ v této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 7. 2017, . j. 1 As 24/2016-61, . 3663/2018 Sb. NSS. S ohledem na tyto skute nosti ~alovaný navrhl zamítnutí kasa ní stí~nosti.<br/>III. Posouzení kasa ní stí~nosti<br/>[14] Nejvyaaí správní soud pYezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. Y. s., podle nich~ byl vázán rozsahem a dovody, je~ st~ovatelé uplatnili v kasa ní stí~nosti. PYitom neshledal vady uvedené v § 109 odst. 4 s. Y. s., k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti. St~ovatelé v kasa ní stí~nosti odkázali na dovody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. Y. s., podle nich~ kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodu tvrzené nezákonnosti spo ívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v pYedcházejícím Yízení, dále z dovodu tvrzené vady Yízení spo ívající v tom, ~e skutková podstata, z ní~ správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo ~e pYi jejím zjiaeování byl poruaen zákon v ustanoveních o Yízení pYed správním orgánem takovým zposobem, ~e to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto dovodn vytýkanou vadu soud, který ve vci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu ml zruait; za takovou vadu Yízení se pova~uje i nepYezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost, a z dovodu tvrzené nepYezkoumatelnosti spo ívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku dovodo rozhodnutí, popYípad v jiné vad Yízení pYed soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o vci samé.<br/>[15] St~ovatelé nejprve namítli, ~e rozhodnutím správního orgánu o odvolání proti prvostupHovému správnímu rozhodnutí lze provádt korekce a doplnní jeho odovodnní, avaak pouze v rámci zásady dvojinstan nosti správního Yízení. Závry ~alovaného uvedené na str. 7 a 8 odovodnní napadeného rozhodnutí vaak zmínnou zásadu poruaují.<br/>[16] Nejvyaaí správní soud ji~ v rozsudku ze dne 18. 4. 2018, . j. 10 As 211/2017-47, konstatoval, ~e  úkolem správních soudo není zajiaeovat ú astníkom v~dy a po vaech stránkách bezvadná správní rozhodnutí, nýbr~ ochránit je pYed hmotnprávními pochybeními správních orgáno a pYed takovými vadami správního Yízení, které ve svém dosledku mohly mít vliv na hmotnprávní postavení ú astníko. Nezákonnost je sou asn pojmem u~aím ne~ vada. Nejvyaaí správní soud v uvedeném rozsudku dále uvedl, ~e  odvolací správní Yízení je pYímo ur eno k náprav vad Yízení na prvním stupni; z ni eho neplyne, ~e by ur ité skute nosti musely být zjiaeovány a ur ité listiny musely být pYedkládány pouze na prvním stupni i ~e by se pYípadné opomenutí orgánu prvního stupn obstarat listiny nedalo napravit v odvolacím Yízení. Zásada dvojinstan nosti neznamená, ~e ka~dý jednotlivý závr správního orgánu musí být pYezkoumán v odvolacím Yízení, ani ~e veakeré podklady pro rozhodnutí musejí nejprve ,projít prvním stupnm, aby se jimi odvolací orgán mohl zabývat. Tato zásada znamená, ~e rozhodnutí orgánu prvního stupn bude jako celek podrobeno zkoumání zákonnosti a pYípadn také vcné správnosti. <br/>[17] Podle usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, . j. 7 Afs 212/2006-74, . 1566/2008 Sb. NSS, zároveH platí, ~e nepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo musí být vykládána ve svém skute ném smyslu, tj. jako absolutní nemo~nost pYezkoumat ur ité rozhodnutí pro nemo~nost zjistit v nm jeho obsah nebo dovody, pro které bylo vydáno. Správní rozhodnutí tak není potYeba zruait v~dy, je-li jakákoli jeho ást nedostate n odovodnná. Vada nepYezkoumatelnosti správního rozhodnutí je toti~ vyhrazena tm nejzáva~njaím nedostatkom jeho odovodnní, kdy z nj nelze vobec seznat, jakými úvahami se pYi rozhodování vci správní orgán Yídil a k jakým závrom po posouzení vaech relevantních skute ností pYípadu dospl.<br/>[18] Krajský soud proto vzhledem k výae uvedenému dospl ke správnému závru, ~e ~alovaný doplnním a rozhojnním argumentace uvedené v odovodnní prvostupHového správního rozhodnutí neporuail zásadu dvojinsta nosti správního Yízení, pYi em~ nebyl povinen prvostupHové správní rozhodnutí zruait pro nepYezkoumatelnost, bye jej lze pova~ovat za stru né. V posuzovaném pYípad navíc nelze odhlédnout od skute nosti, ~e správní orgán I. stupn rozhodoval podle § 149 správního Yádu na základ vydaných nesouhlasných závazných stanovisek, z nich~ byly rovn~ zYejmé dovody zamítnutí ~ádosti st~ovatelo o dodate né povolení pYedmtné pYístavby (viz ní~e).<br/>[19] St~ovatelé dále namítli, ~e prvostupHové správní rozhodnutí je nepYezkoumatelné, jeliko~ neobsahuje Yádné, tj. úplné vcné, formální a právní odovodnní závru, ~e pYístavba není v souladu s územn plánovací dokumentací. Nesoulad pYedmtné pYístavby s územn plánovací dokumentací neodovodnil ani ~alovaný v ~alobou napadeném rozhodnutí. NepYezkoumatelnost obou správních rozhodnutí potvrdil rovn~ krajský soud, jen~ v odovodnní rozsudku konstatoval, ~e prvostupHové správní rozhodnutí  není zcela nepYezkoumatelné , tj. alespoH z ásti nepYezkoumatelným je.<br/>[20] Podle § 149 odst. 1 správního Yádu je obsah závazného stanoviska dot eného orgánu závazný pro výrokovou ást rozhodnutí správního orgánu. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení jestli~e bylo v probhu Yízení o ~ádosti vydáno závazné stanovisko, které znemo~Huje ~ádosti vyhovt, neprovádí správní orgán dalaí dokazování a ~ádost zamítne.<br/>[21] Podle § 129 odst. 3 písm. a) stavebního zákona lze stavbu provedenou bez pYísluaného rozhodnutí nebo opatYení stavebního úYadu dodate n povolit, jen pokud stavebník nebo její vlastník proká~e, ~e není umístna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územn plánovací dokumentací a s územním opatYením o stavební uzávYe nebo s územním opatYením o asanaci území nebo s pYedchozími rozhodnutími o území.<br/>[22] Specifikem nyní projednávané vci je, ~e správní orgán I. stupn musel postupovat podle výae citovaného § 149 odst. 3 správního Yádu. Je tedy zYejmé, ~e pYi obdr~ení negativního závazného stanoviska nemohl provádt dalaí dokazování a nezbývalo mu ne~ ~ádosti nevyhovt. Vzhledem k tomu, ~e v následném odvolání st~ovatelé napadli rovn~ obsah závazného stanoviska orgánu územního plánování, postupoval ~alovaný správn, pokud si v souladu s § 149 odst. 4 správního Yádu vy~ádal závazné stanovisko nadYízeného dot eného orgánu.<br/>[23] Podle rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 6. 8. 2020, . j. 5 As 26/2020-43, platí, ~e i prostou reprodukci závazného stanoviska lze pova~ovat za dostate né vypoYádání námitek uplatnných v opravném prostYedku proti prvostupHovému správnímu rozhodnutí. Pokud by nadto odvolací správní orgán námitky smYující proti obsahu závazného stanoviska sám vcn posoudil, zatí~il by Yízení o opravném prostYedku podstatnou vadou (srov. té~ rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 9. 2010, . j. 5 As 56/2009-63, . 2167/2011 Sb. NSS). Bylo tedy zcela nadbyte né, aby ~alovaný v ~alobou napadeném rozhodnutí sám zaujímal vlastní stanovisko k námitkám smYujícím proti obsahu nesouhlasného závazného stanoviska orgánu územního plánování, pYesto~e vydával rozhodnutí ve vci samé. Z uvedeného tak vyplývá, ~e rozhodnutí ~alovaného není nepYezkoumatelné, pokud v jeho odovodnní odkázal na závry potvrzujícího nesouhlasného závazného stanoviska.<br/>[24] PYesto samozYejm musí potvrzující závazné stanovisko reagovat pYezkoumatelným zposobem na odvolací námitky smYující proti potvrzovanému závaznému stanovisku (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 9. 2019, . j. 9 As 140/2019-22). Zákonnost závazného stanoviska následn pYezkoumávají v plné míYe správní soudy v Yízení o ~alob proti na nm zalo~enému rozhodnutí správního orgánu (srov. rozsudek rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 8. 2011, . j. 2 As 75/2009-113, . 2434/2011 Sb. NSS). K pravidlom pYezkumu závazného stanoviska Nejvyaaí správní soud dále odkazuje na svou ustálenou judikaturu (viz napY. rozsudky ze dne 22. 10. 2009, . j. 9 As 21/2009150, ze dne 17. 12. 2008, . j. 1 As 68/2008-126, . 1786/2009 Sb. NSS, ze dne 17. 3. 2017, . j. 2 As 230/201665, ze dne 22. 1. 2004, . j. 5 Azs 47/200348, i ze dne 12. 5. 2016, . j. 5 As 155/2015-35, . 3444/2016 Sb. NSS).<br/>[25] Jde-li tedy konkrétn o závazné stanovisko orgánu územního plánování ze dne 25. 3. 2018, které bylo následn potvrzeno závazným stanoviskem nadYízeného orgánu, je z jeho odovodnní dostate n zYejmé, na základ jakých skute ností byla pYístavba st~ovatelo v rozporu s územn plánovací dokumentací. PYístavba nacházející se pYevá~n na pozemku p. . XA byla toti~ v rozporu s územním plánem obce. Konkrétn odporovala regulativom pro plochy R (která je vymezena na pozemku p. . XB pod stavbou povodní chaty) obklopené plochou NL, v ní~ se nachází pYedmtný pozemek, jako~ i regulativom pro plochy NL. Podle odovodnní závazného stanoviska orgánu územního plánování pak jsou v plochách R obklopených plochami NL zakázány jakékoli zmny dokon ených staveb vyjma nezbytné stavební údr~by. PYístavba st~ovatelo zasahovala do plochy NL, tj. ploch lesních, kde je nepYípustné vyu~ití jakýchkoli staveb i inností nesouvisejících s hlavním a pYípustným u~itím. Umístní stavby pro rodinnou rekreaci tak nebylo v souladu s podmínkami vyu~ití obou ploch. Potvrzující závazné stanovisko nadYízeného orgánu zopakovalo citované dovody nesouladu pYístavby s územn plánovací dokumentací.<br/>[26] Nejvyaaí správní soud proto uzavírá, ~e z odovodnní obou závazných stanovisek jsou dostate n zYejmé dovody nesouladu pYedmtné pYístavby st~ovatelo s územn plánovací dokumentací. Nebylo úkolem ~alovaného se k tmto dovodom jakkoli dále vyjadYovat i je doplHovat, pYi em~ z odovodnní ~alobou napadeného rozhodnutí je zYejmé, ~e nosné dovody závazných stanovisek ~alovaný pYejal do odovodnní ~alobou napadeného rozhodnutí. Pokud odvolací námitka st~ovatelo spo ívala pouze v tvrzení, ~e jim nejsou zYejmé dovody nesouladu jejich zámru s územn plánovací dokumentací, jedná se o námitku nedovodnou. K obdobnému dospl rovn~ krajský soud v odst. 29 a 30 odovodnní rozsudku, pYi em~ jeho závrom nelze ni eho vytknout. Napadený rozsudek není v této souvislosti ani nepYezkoumatelný, jeliko~ je seznatelné, jakými úvahami se pYi hodnocení pYedmtných závazných stanovisek orgáno územního plánování krajský soud Yídil a k jakým závrom po posouzení vaech relevantních skute ností pYípadu dospl.<br/>[27] St~ovatelé dále namítli, ~e v posuzovaném pYípad správní orgány neprovádly dokazování o skute nosti, jak doalo k odstranní lesního porostu z pozemku p. . XA. Krajský soud pak Yádn nevypoYádal ani jejich námitku, ~e porost odstranili sami st~ovatelé, jako takový je tak citovaný závr pouhou spekulací. Nadto ji~ ve správním Yízení namítali, ~e pYedmtný pozemek není lesní skládkou, polí kem pro zvY apod., zároveH na nm zcela chybí lesní porost, jeho~ existence vaak ani sama o sob neklasifikuje pozemek jako lesní. K odstranní lesního porostu nedoalo za ú elem obnovy, ani nesouvisejí s lesem i neslou~í lesnímu hospodáYství. Dot ený pozemek tak neplní funkce lesa, co~ mly správní orgány i krajský soud Yádn zkoumat, jejich rozhodnutí jsou tak nepYezkoumatelná. V této souvislosti st~ovatelé odkázali na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 18. 12. 2009, . j. 5 As 94/2008-44, . 2032/2010 Sb. NSS, a zdoraznili, ~e správní orgány nemly vycházet pouze z údajo vedených v katastru nemovitostí.<br/>[28] Podle § 14 odst. 2 lesního zákona dotýká-li se Yízení podle zvláatních pYedpiso zájmo chránných tímto zákonem, rozhodne stavební úYad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem pYísluaného orgánu státní správy leso, který mo~e svoj souhlas vázat na splnní podmínek. Tohoto souhlasu je tYeba i k dot ení pozemko do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístní stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zaYízení nebo terénních úprav anebo jejich ohláaení je závazným stanoviskem podle správního Yádu a není samostatným rozhodnutím ve správním Yízení.<br/>[29] Nejvyaaí správní soud nejprve konstatuje, ~e závry formulované v rozsudku ze dne 18. 12. 2009, . j. 5 As 94/2008-44, . 2032/2010 Sb. NSS, na n~ st~ovatelé odkazují, se týkají zejména Yízení vedeného podle § 3 odst. 3 lesního zákona, tj. o skute nosti, zda konkrétní pozemek je, i není ur en k plnní funkcí lesa. V takovém pYípad je tak zcela logický a oprávnný pYedpoklad, ~e by pYísluané orgány posuzující zaYazení pozemku do konkrétní kategorie nemly vycházet pouze z údajo vedených v katastru nemovitostí, vo i nim~ je ostatn tvrzen rozpor se skute ností, nýbr~ by mly posoudit povahu pYedmtného pozemku materiáln.<br/>[30] V rozsudku ze dne 13. 7. 2017, . j. 1 As 24/2016-61, . 3663/2018 Sb. NSS, vaak Nejvyaaí správní soud konstatoval, ~e  ú elem pravomoci orgánu ochrany lesa rozhodovat v pochybnostech, zda se jedná o pozemky ur ené k plnní funkce lesa, je umo~nit autoritativní ur ení povahy konkrétních pozemko v pYípad, ~e je u nich tato skute nost nejasná. Jde o reakci zákonodárce na pomrn slo~ité zákonné vymezení pojmu  pozemky ur ené k plnní funkce lesa jako~to klí ového pojmu pro dosah posobnosti veYejnoprávní regulace hospodaYení v lesích a dalaího nakládání s nimi. Cílem je nastolení právní jistoty v otázce, zda se na ur itý pozemek tato právní regulace vztahuje i nikoliv. Ur ovací pravomoc orgánu ochrany lesa naopak neslou~í k tomu, aby tento správní orgán kdykoli, ae ji~ na ~ádost i z moci úYední, vyHal z kategorie pozemko ur ených k plnní funkce lesa pozemek, který do ní dosud nále~el a nále~et ml. Takové zmny lze dosáhnout toliko rozhodnutím o odntí pozemko plnní funkcí lesa (§ 15 a násl. zákona o lesích). Dále uvedl, ~e  deklaratorní rozhodnutí podle § 3 odst. 3 lesního zákona tedy pYichází v úvahu tam, kde se bu neví, zda pYedmtné pozemky nkdy v minulosti byly ur eny k plnní funkce lesa i nikoliv, pYípadn zda byly i nebyly pozdji z kategorie pozemko ur ených k plnní funkce lesa vyHaty. Naopak není mo~né vydat rozhodnutí podle citovaného ustanovení v pYípadech, kdy je nesporné, ~e pozemky byly ur eny k plnní funkce lesa, nikdy z této kategorie nebyly Yádn vyHaty, a pouze jejich faktický stav neodpovídá stavu právnímu. <br/>[31] Na výae uvedeném tak nic nemní ani výae citované závry rozsudku Nejvyaaího správního soudu ve vci sp. zn. 5 As 94/2008. Ani tam vyslovený závr, ~e orgán ochrany lesa nemo~e pYi rozhodování podle § 3 odst. 3 lesního zákona vycházet jen z administrativního stavu (konkrétn z evidence v katastru nemovitostí), neznamená a priori právní bezvýznamnost dosavadního zaYazení pYedmtných pozemko do kategorie pozemko ur ených k plnní funkce lesa. Nejvyaaí správní soud v tehdejaím rozsudku pouze konstatoval, ~e je tYeba se zabývat i otázkou, zda evidovaný stav kdy odpovídal skute nosti nebo zda se jednalo o evidenci chybnou. Opa ný závr by vedl k otevYení mo~nosti dosáhnout vyntí libovolných pozemko z kategorie pozemko ur ených k plnní funkce lesa  pouhým jejich faktickým u~íváním k jinému ú elu, lhostejno zda v souladu i v rozporu s po~adavky právního Yádu (napYíklad protiprávní vymýcení lesa majitelem pozemku, které by bylo následn  zhojeno vyvoláním ur ovacího Yízení podle § 3 odst. 3 lesního zákona s tím, ~e se ji~ nejedná o les). Takový výsledek by pYitom byl ve zYejmém rozporu s veYejným zájmem na ochran ploané výmry leso jako  národního bohatství, tvoYícího nenahraditelnou slo~ku ~ivotního prostYedí definovaným v § 1 zákona o lesích (viz ji~ citovaný rozsudek Nejvyaaího správního soudu ve vci sp. zn. 1 As 24/2016).<br/>[32] V posuzovaném pYípad, jak konstatoval krajský soud v odst. 33 odovodnní rozsudku, sami st~ovatelé v projektové dokumentaci uvedli, ~e pozemek p. . XA je lesním pozemkem. Na uvedeném nemo~e ni eho zmnit st~ovateli tvrzená skute nost, ~e se pod nepovolenou pYístavbou na pozemku nenachází lesní porost. }alovaný toti~ uvedl, ~e lesní porost na pozemku absentoval jen v bezprostYedním okolí stavby, v pYeva~ující ásti byl pozemek zalesnn porosty lesních dYevin. Uvedený závr pYitom st~ovatelé relevantn nezpochybnili. }alovaný správn doplnil, ~e podle závazného stanoviska orgánu státní správy lesa je jeho souhlasu potYeba i k dot ení pozemko do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Krajský soud dále v odst. 34 odovodnní rozsudku správn uvedl, ~e st~ovatelé neprokázali, ~e by k odstranní lesního porostu z pYedmtného pozemku doalo legální cestou na základ pYísluaných rozhodnutí. Bylo pYitom na st~ovatelích, aby v souladu s § 129 odst. 3 písm. c) stavebního zákona prokázali, ~e pYedmtná pYístavba není v rozporu s veYejným zájmem na ochran lesa.<br/>[33] ZároveH je v posuzovaném pYípad zYejmé, ~e pYedmtný pozemek je zaYazen v lesních hospodáYských osnovách. Nejvyaaí správní soud se ztoto~Huje s tím, ~e jsou-li dot ené pozemky zahrnuty do lesního hospodáYského plánu a rovn~ sousedí s ostatními lesními pozemky, pak slou~í lesnímu hospodáYství bez ohledu na to, v jaké intenzit je lesní hospodáYství fakticky v terénu realizováno. Z hospodáYského plánu je toti~ zYejmé, ~e je s dot enými pozemky pro ú ely lesního hospodáYství po ítáno (srov. ji~ citovaný rozsudek ve vci sp. zn. 1 As 24/2016). Podle mapového portálu Ministerstva zemdlství je pozemek sou ástí porostní skupiny 18Hu10 tvoYené smsí dubu a habru za sou asného odlesnní pouze bezprostYedního okolí pYedmtné stavby. Krajský soud v odst. 35 odovodnní napadeného rozsudku ve shod s odovodnním obou závazných stanovisek orgáno státní správy lesa dále pYesvd iv vysvtlil, z jakých dovodo nebyly správní orgány povinny v posuzovaném pYípad zkoumat, zdali zmínný lesní porost na dot eném pozemku plní funkce lesa. Správn zdoraznil, ~e takové posouzení by bylo relevantní pouze tehdy, pokud by k odlesnní pYedmtných ástí pozemku doalo v souladu s právem a st~ovatelé by tuto skute nost Yádn dolo~ili.<br/>[34] Vzhledem k uvedenému tak Nejvyaaí správní soud uzavírá, ~e z odovodnní rozsudku krajského soudu je seznatelné, jakými úvahami se pYi hodnocení pYedmtných skute ností Yídil a k jakým závrom po posouzení vaech relevantních skute ností pYípadu dospl. S citovanými závry ostatn st~ovatelé v kasa ní stí~nosti polemizovali, rozsudek krajského soudu tak není nepYezkoumatelný pro nedostatek dovodo. }alovaný i krajský soud se pYi posuzování povahy pozemku zabývali jak faktickým stavem, tak i stavem evidovaným, pYi em~ dospli k závru, ~e faktický stav odpovídá stavu evidovanému. Jak zdoraznil krajský soud, pro posouzení druhu pozemku nemo~e být rozhodující faktická zmna, ke které doalo nezákonnou cestou, neboe opa ný výklad by odporoval smyslu lesního zákona (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 4. 2020, . j. 1 As 492/2019-40).<br/>[35] Namítli-li st~ovatelé, ~e uvedené závry mly být správn obsa~eny ji~ v odovodnní prvostupHového správního rozhodnutí, Nejvyaaí správní soud vzhledem k výae uvedenému konstatuje, ~e citované podstatné dovody nepYípustnosti pYístavby st~ovatelo vyplývají ji~ z odovodnní nesouhlasných závazných stanovisek orgáno státní správy lesa. Pokud správní orgán I. stupn postupoval v souladu s § 149 odst. 3 správního Yádu, tj. neprovádl v této souvislosti dalaí dokazování a odkázal na jeho závry, nelze takovému postupu ni eho vytknout. Vzhledem k výae uvedenému tak Nejvyaaí správní soud uzavírá, ~e sou ástí nesouhlasných závazných stanovisek orgáno státní správy lesa byly pYezkoumatelné a pYesvd ivé dovody nepYípustnosti pYístavby st~ovatelo z hlediska ochrany pYedmtného lesního pozemku a plnní funkcí lesa.<br/>[36] Nejvyaaí správní soud nepYisvd il ani námitce st~ovatelo, ~e v dosledku nepYípadného odkazu ~alovaného na § 22 odst. 1 lesního zákona je ~alobou napadené rozhodnutí nezákonné. Pouhý (bye nepYípadný) odkaz na ur ité ustanovení právního pYedpisu v jinak pYezkoumatelném a pYesvd ivém odovodnní správních rozhodnutí v posuzovaném pYípad nemohl mít jakýkoli vliv na zákonnost a vcnou správnost tchto správních rozhodnutí. St~ovatelé ostatn nevysvtlili, v em zmínnou nezákonnost spatYují a jak odkaz na pYedmtné ustanovení v odovodnní ~alobou napadeného rozhodnutí zasáhl do jejich hmotnprávního postavení.<br/>[37] Nejvyaaí správní soud proto uzavírá, ~e krajský soud posoudil sporné právní otázky správn, pYi posuzování vci vycházel z dostate n zjiatného skutkového stavu vci a jeho rozsudek je pYezkoumatelný. Dovody kasa ní stí~nosti uvedené v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. Y. s. tak nebyly naplnny.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[38] S ohledem na vaechny shora uvedené skute nosti dospl Nejvyaaí správní soud k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 vty druhé s. Y. s. zamítl. Sou asn podle § 60 odst. 1 vty první a § 120 s. Y. s. nepYiznal ~ádnému z ú astníko právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti, neboe st~ovatelé v nm nemli úspch a ~alovanému v nm nevznikly ~ádné náklady pYesahující rámec jeho b~né úYední innosti.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 21. listopadu 2022<br/><br/><br/>JUDr. JiYí Palla<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>