<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 Ads 31/2021- 28 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 Ads 31/2021 - 32<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Davida Hipara a soudco Tomáae Foltase a Lenky Krupi kové v právní vci ~alobce: RIM CZ Service, s. r. o., se sídlem Mánesova 885, Tluma ov, proti ~alované: eská správa sociálního zabezpe ení, se sídlem KYí~ová 1292/25, Praha, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alované proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 12. 1. 2021, . j. 31 Ad 8/201945,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>Rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 12. 1. 2021, . j. 31 Ad 8/201945, se zruauje a vc se vrací tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I.<br/><br/>[1] Rozhodnutím ze dne 1. 7. 2019, . j. 47000/007297/19/47091/010/KK96/2019/PVM2 (dále té~  napadené rozhodnutí ) ~alovaná podle § 90 odst. 5 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále té~  správní Yád ), zamítla odvolání ~alobce a potvrdila platební výmr ze dne 10. 5. 2019, . 26/179/19/775, . j. 47014/028733/19/010/BJ (dále té~  platební výmr ), jím~ byla ~alobci jako~to zamstnavateli ulo~ena povinnost uhradit dlu~né pojistné ve výai 1 890 K  a penále ve výai 219 K .<br/><br/>II.<br/><br/>[2] Proti napadenému rozhodnutí podal ~alobce ~alobu ke Krajskému soudu v Brn (dále té~  krajský soud ), který jí vyhovl v záhlaví ozna eným rozsudkem (dále té~  napadený rozsudek ), a rozhodnutí ~alované zruail a vc jí vrátil k dalaímu Yízení. V podané ~alob ~alobce namítal, ~e ~alovaná svévoln zachází s terminologií obsa~enou v zákon . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále té~  zákon o daních z pYíjmo ). Zákon o daních z pYíjmo nerozliauje ~ádné kategorie plnní, jak tvrdí ~alovaná. Pova~uje za bezpYedmtné zjiaeovat, z jakých prostYedko bylo nepen~ní plnní ve form rekreace nebo zájezdu poskytnuto. Namítal, ~e není jasné, jakým zposobem doala ~alovaná k závru, ~e poskytnuté pYíspvky jsou pen~itým plnním. <br/><br/>[3] Krajský soud uvedl, ~e ~alovaná zjevn vychází z toho, ~e jakmile zamstnanec obdr~í od zamstnavatele finan ní ástku, jde o pen~ní plnní, pYi em~ tento názor pova~uje za chybný. A koliv zákon o daních z pYíjmo pou~ívá spojení  pen~ní plnní a  nepen~ní plnní , tyto pojmy nedefinuje, v kontextu zákona nelze vyu~ít ryze gramatického (jazykového) výkladu tchto pojmo, neboe takový výklad by popíral smysl právní úpravy a její historický vývoj.<br/><br/>[4] Konstatoval, ~e ji~ ze samotného § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z pYíjmo je zcela zYejmé, ~e nepen~ním plnním není myaleno v~dy pouze samotné poYízení ur ité vci i slu~by pYímo zamstnavatelem a jejich následné poskytnutí zamstnanci, nýbr~ také poskytnutí pYíspvku na ur ité zbo~í i slu~by. V pYípad poYízení zdravotnických prostYedko na pYedpis je jiná mo~nost z povahy vci vylou ena. Stejný závr dovodil i z § 25 odst. 1 písm. h) tého~ zákona, z nj~ má plynout, ~e poskytnutí pYíspvku je jednou z forem nepen~ního plnní. Souhlasil s ~alobcem v tom, ~e § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z pYíjmo má pYímou vazbu na § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z pYíjmo, neboe fakticky vede k tomu, ~e je lhostejné, z jakých zdrojo je pYíspvek poskytován, neboe je v ka~dém pYípad poskytován na vrub daHov neuznatelných výdajo. Zakotvení § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z pYíjmo pova~uje za nepYímou novelizaci § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z pYíjmo. A koliv bod 1. citovaného ustanovení hovoYí toliko o nepen~ním plnní ve form poYízení zbo~í i slu~by, shodný daHový re~im nutn musí mít také nepen~ní plnní ve form poskytnutí pYíspvku za shodným ú elem.<br/><br/>[5] Nadto poukázal na ustanovení § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z pYíjmo, z nho~ vyplývá, ~e ne ka~dou finan ní ástku, kterou zamstnanec od zamstnavatele obdr~í, je mo~né pova~ovat za pYíjem zamstnance, který by byl pYedmtem dan (napY. ástky na úhradu prokazatelných výdajo zamstnance aj.). V~dy je nutno zjiaeovat, za jakým ú elem byla tato finan ní ástka poskytnuta. UzavYel, ~e nepen~ní plnní ve prospch zamstnance mo~e mít formu jak poskytnutí osobn poYízené slu~by i zbo~í definovaných zákonem, tak poskytnutí pYíspvku na tento ú el, tj. fakticky poskytnutí tého~ benefitu formou ú elov vázaných finan ních prostYedko, ae ji~ zálohov nebo oproti ji~ prokazateln vynalo~eným výdajom. Rozhodné pak je, ~e zamstnanec vynakládá poskytnuté prostYedky zposobem, jak je vy lenil zamstnavatel. U poskytnutí pYíspvku se jedná o dv operace  pYijatá ástka není vobec pYedmtem dan [jde o plnní dle § 6 odst. 7 písm. c) ZDP] a samotný benefit zamstnance je od dan osvobozen [jde o plnní dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP]. Krajský soud tak zhodnotil, ~e jsou splnny vaechny podmínky pro osvobození tohoto pYíjmu od dan z pYíjmo, a tento pYíjem tedy není sou ástí vymYovacího základu dle § 5a ve spojení s § 5 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpe ení.<br/><br/>III.<br/><br/>[6] Proti rozsudku krajského soudu podala ~alovaná (dále té~  st~ovatelka ) kasa ní stí~nost z dovodo podle § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s., tedy z dovodu nezákonnosti spo ívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v pYedcházejícím Yízení.<br/><br/>[7] V prvé Yad namítá, ~e v Yeaeném pYípad se jedná o zamstnanecké benefity, tedy plnní, které nepYedstavuje zákonnou povinnost zamstnavatele. St~ovatelka se neztoto~Huje s argumentací krajského soudu poukazující na § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z pYíjmo. Uvedené ustanovení nepojednává o finan ních ástkách, ze kterých by ml zamstnanec prospch, jako je tomu práv u zamstnaneckých benefito, které jsou poskytovány nad rámec vyplácené mzdy. Tyto ástky jsou pak zámrn zákonodárcem vyjmuty z re~imu pYíjmo ze závislé innosti.<br/><br/>[8] Nesouhlasí s názorem krajského soudu, ~e faktická forma poskytnutí pYíspvku není zcela relevantní. Je zYejmé, ~e v pYípad, kdy zamstnanec od zamstnavatele obdr~í finan ní ástku, jedná se o pen~ní plnní. Je pYesvd ena, ~e nepen~ní charakter poskytovaného plnní je zde zYejmý ji~ z formy poskytovaného plnní  zamstnavatel poskytuje rekreaci. PYitom uvádí, ~e za nepen~ní plnní lze pova~ovat pYípady, kdy zamstnavatel hradí pen~ní ástku osob odliané od zamstnance, aby tato poskytla zamstnanci ur itou výhodu (prostYednictvím vystavené faktury). Za nepen~ní plnní lze rovn~ pova~ovat poukázky na odbr slu~by i jiných plnní obdobného charakteru (nesmnitelné za peníze). Ani § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z pYíjmo nemní vymezení nepen~itého plnní, pouze upravuje vý et daHov uznatelných výdajo zamstnavatele. St~ovatelka proto nesdílí názor, ~e zakotvení tohoto ustanovení je nepYímou novelou ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z pYíjmo. Jedná se o jiné instituty dan z pYíjmo, a to daHov uznatelného výdaje zamstnavatele a osvobození od dan z pYíjmo ze závislé innosti. Nadto st~ovatelka dále uvádí, ~e z rozsudku není zYejmé, co je myaleno  zakotvením § 25 odst. 1 písm. h) ZDP , neboe § 25 odst. 1 písm. h) byl ji~ obsa~en v zákon o daních z pYíjmo v povodním znní. Pravdpodobn je myaleno znní uvedeného ustanovení s ú inností od 1. 1. 2008. Jedná se o jednu ze zmn, která mla dopad do zamstnaneckých benefito. Navrhovanou úpravou v roce 2009 se dle dovodové zprávy sjednotilo posuzování výdajo (náklado) na stran zamstnavatele pYi poskytování rekreací a zájezdo s obecn platným pravidlem pro pou~ívání rekrea ních zaYízení. Ani jednu z uvedených novelizací nepova~uje st~ovatelka za nepYímou novelu ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z pYíjmo. V intencích uvedeného nelze dovozovat, ~e poskytnutí finan ního pYíspvku na rekreaci zamstnavatelem zamstnanci je nepen~ním plnním, které je osvobozeno od dan z pYíjmo.<br/><br/>[9] Neztoto~Huje se ani s názorem, ~e se v daném pYípad jedná o opomenutí zákonodárce. Jako pYíklad uvádí, ~e dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z pYíjmo ve znní do 31. 12. 2020 byla od dan z pYíjmo osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepen~ní plnní zamstnavatelem zamstnancom ke spotYeb na pracoviati nebo v rámci závodního stravování zajiaeovaného prostYednictvím jiných subjekto. Jedná se tedy ze strany zamstnavatele o pYíspvek na stravování, který byl zohlednn jako daHov uznatelný výdaj. Od 1. 1. 2021 je tímto daHov uznatelným výdajem pYíspvek na stravování poskytovaný jako nepen~ní plnní a dále pen~itý pYíspvek na stravování. Zákonodárce výslovn rozliauje pYíspvek na stravování poskytovaný ve form nepen~ního plnní (stravenek) a pYíspvek na stravování poskytovaný ve form pen~ní, co~ pYisvd uje výkladu pen~ní versus nepen~ní plnní zastávaného st~ovatelkou. Dle st~ovatelky nelze vyplHovat tvrzené opomenutí zákonodárce aplikací veYejnoprávních norem podle analogie a rozaiYujícím výkladem, který mní podstatu pojmu nepen~ní plnní. RozaíYením skupiny pYíjmo osvobozených od dan by doalo k rozaíYení nad vyjádYený úmysl zákonodárce. S ohledem na shora uvedené navrhla, aby kasa ní soud napadený rozsudek mstského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení.<br/><br/>IV.<br/><br/>[10] }alobce ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti pYedn uvedl, ~e spor je zapYí inn rozdílným pohledem na výklad zákona, kdy pohled ~alobce a soudu je více vcný, logický a komplexní, naproti tomu pohled st~ovatelky je výlu n formalistický a blí~í se tradi nímu vidní právních norem ze strany správních orgáno.<br/><br/>[11] Ke st~ovatelkou tvrzenému nesprávnému u~ití § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z pYíjmo krajským soudem ~alobce uvádí, ~e aplikace tohoto ustanovení na poYízení zamstnaneckých benefito nepopírá systematiku zákona. V zákon nejsou uvedena ~ádná omezení platnosti tohoto ustanovení na  zákonné výdaje zamstnavatele a stejn tak zde není uvedeno, ~e na poYizování zamstnaneckých benefito by se nevztahovalo.<br/><br/>[12] K tvrzení, ~e zamstnanecké benefity lze kategoricky tYídit podle toho, zda jde o plnní pen~ní nebo nepen~ní povahy zdorazHuje, ~e zákon o daních z pYíjmo ~ádné kategorie ani skupiny plnní tak jak je chápe st~ovatelka, nedefinuje. Souhlasí s názorem soudu, ~e podmínka nepen~ního plnní je splnna pou~itím na ú el, ke kterému byly prostYedky poskytnuty, a zposob vypoYádání závazku z druhé strany na tuto skute nost nemo~e mít ~ádný vliv. }alobce sou asn poukazuje na to, ~e § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 zákona o daních z pYíjmo hovoYí o formách plnní, z nich~ pouze u jediné zákon jasn Yíká, kým mo~e být tato forma plnní poskytnuta, a to jsou zdravotnická zaYízení. U dalaích dvou ~ádná podobná podmínka není. K teorii o fakturách s odkazem na své odvolání a podanou ~alobu dodává, ~e tuto bez dalaího nelze pYijmout, neboe vede k neomluvitelné diskriminaci pracovníko, kteYí nechtjí svoji rekreaci realizovat prostYednictvím cestovní kanceláYe. <br/><br/>[13] Ke st~ovatel in odmítání, ~e by novelizace § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z pYíjmo mla jakýkoliv dopad na § 6 odst. 9 písm. d) tého~ zákona uvádí, ~e tomuto závru nelze pYisvd it, neboe § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z pYíjmo zohledHuje re~im zdanní podle toho, jak je tento výdaj uplatnn na stran zamstnavatele. Xeaí tedy úpln stejnou vc jako § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z pYíjmo. Oba se zabývají daHovou uznatelností výdajo spojených s poYízením nepen~ního plnní v podob poskytnutí mo~nosti pou~ívat rekrea ní, zdravotnická a vzdlávací zaYízení, kdy tyto výdaje jsou nedaHové.<br/><br/>[14] Kone n uvádí, ~e v Yízení nedoalo k rozaíYení pYíjmo, které nebudou podléhat dani z pYíjmo. Souhlasí s tím, ~e ú el poskytnutí uvedeného benefitu zajiaeuje vydání poukázky, nicmén v tu chvíli jde o plnní poskytnutá zamstnanci nebo rodinnému pYísluaníkovi a vyu~ití tohoto benefitu oprávnnou osobou nelze poskytnutím poukázky vystavené na doru itele zabezpe it. V této souvislosti se vyjádYil i k argumentaci st~ovatelky, která na projednávanou vc aplikuje re~im zdanní v oblasti stravování. V kontextu uvedeného uvádí, ~e dYíve byl zamstnanec pYi poskytnutí pYíspvku v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z pYíjmo povinen prokázat, ~e k poskytnutí plnní doalo, pYi em~ novela zákona umo~Huje poskytnout namísto stravování zamstnanci pen~ní pYíspvek, u nho~ se nesleduje, za jakým ú elem ho zamstnanec pou~il. S ohledem na shora uvedené navrhl zamítnutí kasa ní stí~nosti jako nedovodné.<br/><br/>V.<br/><br/>[15] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nost v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/><br/>[16] Kasa ní stí~nost je dovodná.<br/><br/>[17] Podstatou sporu je otázka, zda je pen~ní pYíspvek na dovolenou (resp. rekreaci i zájezd) vyplacený zamstnanci alternativn: v penzích na pokrytí jeho výdajo prokazateln vynalo~ených za tímto ú elem osvobozen od dan z pYíjmo na základ § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z pYíjmo, a není tudí~ sou ástí vymYovacího základu dle § 5a ve spojení s § 5 odst. 1 zákona . 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpe ení a pYíspvku na státní politiku zamstnanosti, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o pojistném na sociální zabezpe ení ). <br/><br/>[18] Podle § 5 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpe ení platí, ~e vymYovacím základem zamstnance pro pojistné na dochodové pojiatní je úhrn pYíjmo, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanní v eské republice, pYedmtem dan z pYíjmo fyzických osob podle zákona o daních z pYíjmo a nejsou od této dan osvobozeny a které mu zamstnavatel zú toval v souvislosti se zamstnáním, které zakládá ú ast na nemocenském pojiatní.<br/><br/>[19] Podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z pYíjmo jsou od dan z pYíjmo mimo jiné osvobozena nepen~ní plnní poskytovaná zamstnavatelem zamstnanci nebo jeho rodinnému pYísluaníkovi z fondu kulturních a sociálních potYeb, ze sociálního fondu, ze zisku (pYíjmu) po jeho zdanní anebo na vrub výdajo (náklado), které nejsou výdaji (náklady) na dosa~ení, zajiatní a udr~ení pYíjmo, ve form poYízení zbo~í nebo slu~eb zdravotního, lé ebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zaYízení, poYízení zdravotnických prostYedko na lékaYský pYedpis a pou~ití vzdlávacích nebo rekrea ních zaYízení; pYi poskytnutí rekreace a zájezdu je u zamstnance z hodnoty nepen~ního plnní od dan osvobozena v úhrnu nejvýae ástka 20000 K  za zdaHovací období.<br/><br/>[20] Podle § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z pYíjmo za výdaje (náklady) vynalo~ené k dosa~ení, zajiatní a udr~ení pYíjmo pro daHové ú ely nelze uznat zejména nepen~ní plnní poskytovaná zamstnavatelem zamstnanci ve form pYíspvku na kulturní poYady, zájezdy, sportovní akce a tiatné knihy, v etn obrázkových knih pro dti, mimo knih, ve kterých reklama pYesahuje 50 % plochy ani ve form mo~nosti pou~ívat rekrea ní, zdravotnická a vzdlávací zaYízení, závodní knihovny, tlovýchovná a sportovní zaYízení, s výjimkou zaYízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 a~ 3.<br/><br/>[21] Krajský soud postavil argumentaci primárn na tom, ~e ~alobcem poskytnuté pen~ní prostYedky ve výai 3 000 K  na ú et jeho dvou zamstnanco pYedstavují z pohledu zákona o daních z pYíjmo tzv.  nepen~ité plnní , a koliv bylo poskytnuto v penzích, a to pYímo na ú et uvedených zamstnanco. Konstatoval, ~e nepen~ním plnním není mínno v~dy pouze samotné poYízení ur ité vci i slu~by pYímo zamstnavatelem a jejich následné poskytnutí zamstnanci (jak explicitn uvádí zákonné znní pYedmtného ustanovení), nýbr~ také poskytnutí pYíspvku na ur ité zbo~í i slu~by, a to bu hotovostním, nebo bezhotovostním zposobem pYímo zamstnanci. Shodn se ~alobcem pYitom poukázal na poskytnutí pYíspvku na poYízení zdravotnických prostYedko na pYedpis, u nho~ pYedpokládá, ~e jiná mo~nost, ne~ poskytnout finan ní pYíspvek pYímo zamstnanci, je vylou ena. PYitom uvedl, ~e z § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z pYíjmo plyne, ~e poskytnutí pYíspvku je jednou z forem nepen~ního plnní.<br/><br/>[22] S tímto závrem Nejvyaaí správní soud nemo~e souhlasit. Ze zákona o daních z pYíjmo neplyne závr, který by podporoval úvahy krajského soudu. Ze znní § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 plyne, ~e pro osvobození od dan z pYíjmo u poskytnutí rekreace je nutné splnní následujících pYedpoklado: 1) jedná se o nepen~ité plnní, 2) poskytnuté zamstnavatelem (jménem zamstnavatele), 3) z fondu kulturních a sociálních potYeb, ze sociálního fondu, ze zisku (pYíjmu) po jeho zdanní anebo na vrub výdajo (náklado), které nejsou výdaji (náklady) na dosa~ení, zajiatní a udr~ení pYíjmo, 4) na poskytnutí rekreace a zájezdu zamstnanci. Je na zákonodárci, aby vymezil pYedpoklady, které je tYeba pro osvobození od dan z pYíjmo splnit. I pYi vymezení uvedených pYedpoklado je vaak tYeba nadále rozliaovat, zda se jedná o zákonný po~adavek formy, v ní~ musí být plnní poskytnuto nebo o vymezení ú elu, ke kterému bylo poskytnuto. PYedmtné ustanovení je v tomto ohledu nepYesné, pokud v závru návtí hovoYí o form, a koli minimáln v nkterých ze tyY následn uvedených pYípado jde zYeteln nikoli o formu, ale o ú el, pro který bylo plnní v (nepen~ní) form poskytnuto.<br/> <br/>[23] V projednávané vci nebyl splnn ji~ první pYedpoklad, a to forma poskytnutého plnní. Výklad krajského soudu v podstat stírá rozdíl mezi ú elem plnní a formou, ve které bylo plnní poskytnuto a akcentuje pYedevaím vymezený ú el. Takový pYístup vaak neodpovídá platné právní úprav. Je pravdou, ~e pYi posuzování poskytovaného plnní je v souvislosti s nepen~itým plnním tYeba zkoumat ú el, k jakému je plnní poskytnuto, nicmén tento pYedpoklad není (jak ji~ bylo uvedeno) jediný. Podstatou nepen~itého plnní je krom omezeného ú elu, na který je poskytován, i práv ona forma, ve které je poskytnut. Z povahy vci je za nepen~ité plnní tYeba pova~ovat takové plnní, které není poskytováno v penzích, resp. není ani smnitelné za peníze i jiné obdobné prostYedky i plnní. Zákon o daních z pYíjmo sice tento pojem blí~e nedefinuje, nicmén tento se jeví naprosto jednozna ným. Pokud zákon o daních z pYíjmo pracuje v § 6 odst. 9 písm. h) s pojmem  pen~ité plnní v souvislosti s pYímou platbou za výstrojní a proviantní nále~itosti poskytované pYísluaníkom ozbrojených sil, lze dovodit, ~e zákon pYedpokládá, ~e zamstnavatel poskytne zamstnanci finan ní obnos, pYi em~ tento pYíspvek je od dan osvobozen, a koliv se jedná o platbu zamstnavatele pYímo na ú et zamstnance. Pokud naopak v § 6 odst. 9 písm. d) tého~ zákona pou~ívá pojem  nepen~ité plnní , nelze pod tento pojem podYadit naprosto toto~nou formu poskytnutí pYíspvku. }alobce pYi výkladu tchto pojmo pracuje primárn s pojmem  poskytnutí pYíspvku , pYi em~ jej ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) v kombinaci s § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z pYíjmo, pova~uje i za finan ní ástku, resp. zamstnanecký benefit, u nj~ není podstatné, komu je (pYímo) poskytován, a v jaké form, nýbr~ za jakým ú elem. Z toho dovodu má za to, ~e pokud poskytl tento pYíspvek za ur itým ú elem, prolamuje tím hranici mezi pen~ním plnním (jeho~ charakter odvozuje od toho, ~e u nj není dán ú el jeho poskytnutí) a nepen~itým plnním (jeho~ charakter je ur en tím, ~e je omezeno na ur itý ú el). <br/><br/>[24] Povahu nepen~itého plnní posuzoval ji~ Krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 29. 3. 2018, . j. 57 A 29/201754, kde se zabýval povahou poukázek Flexipass. V uvedeném rozsudku soud mimo jiné dospl k závru, ~e poukázku Flexipass lze pova~ovat za nepen~ní plnní v pYípad, ~e tato bude u~ita k ur enému ú elu a za podmínky, ~e ji bude zamstnavatel hradit z fondu kulturních a sociálních potYeb, ze sociálního fondu, ze zisku (pYíjmu) po jeho zdanní nebo na vrub výdajo (náklado), které nejsou výdaji (náklady) vynalo~enými na dosa~ení, zajiatní a udr~ení zdanitelných pYíjmo. Stejný názor zastává i Generální finan ní Yeditelství ve svých metodických pokynech. Z uvedeného je patrné, ~e a koliv je ú el poskytnutí finan ních prostYedko dole~itý, nelze opomenout, ~e je tYeba zajistit jeho dodr~ování. Nejvyaaí správní soud aprobuje, ~e poskytnutí plnní formou ú elov vázaných poukázek lze pova~ovat za nepen~ité plnní, neboe se jedná o finan ní prostYedek, slou~ící k ur itému ú elu, který je nezamnitelný a nesmnitelný za jiné ne~ ur ené plnní, pYi em~ splnní ú elu je zajiatno ji~ samotnou podstatou, resp. formou poskytnutí tohoto benefitu. Nejedná se o finan ní ástku, nýbr~ o poukázku na erpání vymezených plnní o ur ité hodnot, v rámci ní~ je zachován i princip jejího poskytnutí zamstnavatelem. U poukázek dochází ke standardní situaci, kdy zamstnavatel zpravidla prostYednictvím tYetí strany poskytne zamstnanci ur itý benefit, který je svým zposobem ji~  hotovou slu~bou. Z povahy tohoto benefitu není pochyb o tom, ~e se jedná o benefit nepen~ní povahy.<br/><br/>[25] Pokud by vaak bylo stejnou optikou nahlí~eno na poskytnutí finan ní ástky pYímo na ú et zamstnance, nelze dospt ke stejnému závru jako u poukázek. Za pYedpokladu, ~e zamstnavatel poskytne k výplat ur itou finan ní ástku, a  ur enou ke konkrétnímu ú elu, není plnní tohoto ú elu v okam~iku jeho poskytování nijak zajiatno a je ist na voli zamstnance, zda tyto peníze  navíc vyu~ije práv k rekreaci. Není podstatné, ~e v tomto pYípad k faktickému vyu~ití k rekreaci doalo (zda byly opravdu vyu~ity pYímo poskytnuté prostYedky na rekreaci k rekreaci, nebo byla rekreace hrazena z jiných prostYedko daného zamstnance, nelze s ohledem na povahu penz zjistit). V podstat dochází k tomu, ~e jeli plnní poskytnuto ve form finan ních prostYedko, není dispozice s nimi nijak fakticky omezena a jedná se o standardní sou ást mzdy, tedy o zdanitelný pYíjem podléhající zdanní a sociálnímu pojiatní. V projednávané vci tak musí být ástka 3 000 K  pYipo tena zamstnanci ke zdanitelné mzd pro ú ely stanovení zálohy na daH z pYíjmo ze závislé innosti a sou asn bude zahrnuta do vymYovacího základu zamstnance pro odvod pojistného (§ 5a ve spojení s § 5 odst. 1 zákona o pojistném na sociálním zabezpe ení). Tmto závrom odpovídá i pYísluaná komentáYová literatura, v ní~ se uvádí, ~e pen~ní pYíplatky  nejsou od dan z pYíjmo fyzických osob osvobozeny, jsou zdaHovaným díl ím základem dan, sou ástí obecného základu dan zamstnance. Zamstnavatel má dv zákonné mo~nosti  bu bude takový pen~ní pYíspvek vyplácet ze sociálního fondu, nebo, co~ je hospodáYsky racionálnjaí, bude pYíspvek vyplácet jako pracovnprávní nárok, tedy daHov ú inný výdaj. (srov. Pelc, V. Zákon o daních z pYíjmo. KomentáY. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 1403 s.)<br/><br/>[26] S ohledem na shora uvedené lze uzavYít, ~e za nepen~ní plnní lze v tomto smyslu pova~ovat ta, kdy zamstnavatel hradí pen~ní ástku osob odliané od zamstnance a jeho rodinného pYísluaníka (pokud není poskytovatelem rekrea ního zaYízení pYímo zamstnavatel), a tato osoba poskytne tmto osobám ur itou výhodu i slu~bu (a to jak do budoucna, tak za ur itých okolností i zptn). Jedin tak lze dosáhnout toho, ~e  zamstnavatel poskytne rekreaci  zamstnavatel poskytne nebo zaYídí ji~ hotovou slu~bu, kterou je rekreace nebo zájezd. Na uvedeném závru nic nemní ani soudem uvádný § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z pYíjmo, neboe ten pouze upravuje vý et daHov uznatelných výdajo zamstnavatele, tj. daHové oaetYení daného nákladu na stran zamstnavatele. Nelze tak souhlasit se závrem krajského soudu, ~e uvedené ustanovení je nepYímou novelou § 6 odst. 9 písm. d) tého~ zákona. A koliv spolu tato dv ustanovení souvisí, jedná se o odliané instituty stojící  naproti sob , jimi~ jsou na stran jedné daHov neuznatelné výdaje zamstnavatele a na stran druhé pYíjmy zamstnance osvobozené od dan z pYíjmo ze závislé innosti. V projednávané vci tedy ~alobce poskytl zamstnancom pen~ní pYíspvek na rekreaci, co~ je tYeba pova~ovat za zdanitelný pYíjem, a tento výdaj byl na stran zamstnavatele výdajem daHov uznatelným. Nelze bez dalaího dospt k závru, ~e z § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z pYíjmo plyne, ~e poskytnutí finan ního pYíspvku na rekreaci zamstnavatelem pYímo zamstnanci je nepen~ním plnním, které je osvobozeno od dan z pYíjmo. Tento závr z uvedeného ustanovení neplyne, ani nemá oporu v jiné ásti zákona. <br/><br/>[27] Nelze pYijmout ani závr krajského soudu, v nm~ dovozuje povahu finan ního pYíspvku jako~to nepen~itého plnní z povinnosti zamstnavatele poskytnout zamstnanci na poYízení zdravotnických prostYedko na lékaYský pYedpis benefit v podob finan ního obnosu, neboe jiná forma je vylou ena. Nejvyaaímu správnímu soudu není zcela zYejmé, jakým zposobem k takovému závru krajský soud dospl, neboe z napadeného rozsudku a spisového materiálu se jeví, ~e tento argument bez dalaího pYevzal od ~alobce, ani~ by blí~e upYesnil, z jakého dovodu jej pova~uje za pravdivý. I v pYípad zdravotnických potYeb na pYedpis je mo~né nechat si ve specializované prodejn zdravotnických potYeb vystavit fakturu, která bude následn zamstnavatelem proplacena. Není proto zYejmé, z jakého dovodu krajský soud pYisvd il argumentaci ~alobce a rozaíYil výklad tohoto ustanovení nad rámec jeho smyslu a ú elu.<br/><br/>[28] Nejvyaaí správní soud se ztoto~Huje i se st~ovatel inou námitkou stran nevhodného podporného u~ití § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z pYíjmo. Tento hovoYí o ástkách pYijatých zamstnancem zálohov od zamstnavatele, aby je jménem zamstnavatele vydal, nebo ástkách náhrad za prokázané výdaje ze strany zamstnance, které jsou ve prospch zamstnavatele (jako by je vynalo~il sám zamstnavatel), z nich~ nemá ~ádný prospch. O tato plnní se vaak v projednávané vci nejedná. }alobce zamstnancom neposkytl ~ádné zálohové platby, náhrady za prokázané výdaje ani z ni eho neplyne, ~e by zamstnavatel zamstnance povYil k nákupu jeho jménem. Z toho dovodu nelze ani uva~ovat o mo~nosti uplatnní tohoto ustanovení. }alobce zamstnancom poskytl zamstnanecký benefit (jak to sám nazývá), tedy ur itou výhodu poskytnutou nad rámec mzdy, ze které má zamstnanec njaký prospch. Aplikaci uvedeného ustanovení tak brání to, ~e na jedné stran stojí poskytnutí zamstnaneckého benefitu osvobozeného od dan podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z pYíjmo oproti druhé stran, která podle § 6 odst. 7 písm. c) tého~ zákona není pova~ována za pYíjem ze závislé innosti a není pYedmtem dan, neboe se jedná o ástku poskytnutou zamstnanci zamstnavatelem, aby jeho jménem uhradil zbo~í i slu~bu pYímo nebo nepYímo související s jeho inností. Ú el poskytnutí finan ních ástek podle odst. 7 je tak zcela odlianý od ú elu poskytnutí plnní dle odst. 9.<br/><br/>[29] St~ovatelka také zcela pYiléhav argumentuje poukazem na novelizovanou úpravu pYíspvku na stravování, kdy zákoník práce pracuje jak s pYíspvky v pen~ní, tak v nepen~ní form, co~ se následn odrá~í v § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z pYíjmo. Za nepen~ité plnní se typicky pova~ují stravenky (obdoba jiných poukázek poskytovaných k ur itému ú elu). S ú inností od 1. 1. 2021 byl novelizován § 24 odst. 2 písm. j) bod 4, který pYipouatí pYíspvek zamstnavatele na stravování jak v nepen~ní podobn, tak v podob pen~itého pYíspvku na stravování. Výslovn je zde rozliaeno, ~e se jedná o dv rozné a nezamnitelné formy plnní, co~ pYisvd uje shora vysloveným závrom. Pokud by byl pYijat závr krajského soudu o rozaíYení výkladu pojmu  nepen~ité plnní i na poskytnutí finan ních prostYedko (nad vyjádYený úmysl zákonodárce), nebylo by tYeba ~ádných novelizací v této oblasti, neboe by bylo lze obdobné situace Yeait pouhým rozaiYujícím výkladem. RozaíYení této uzavYené skupiny osvobozených pYíjmo bez opory v platné právní úprav, je vaak nepYijatelné.<br/><br/>[30] Je proto tYeba uzavYít, ~e sporné plnní je plnním pen~itým, ím~ nemohly být splnny podmínky pro osvobození od dan z pYíjmo ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z pYíjmo.<br/><br/>[31] Pro shora uvedené Nejvyaaí správní soud shledal kasa ní stí~nost dovodnou a v souladu s § 110 odst. 1 s. Y. s. rozsudek krajského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. V nm je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. Y. s.).<br/><br/>[32] Krajský soud v novém rozhodnutí rozhodne té~ o náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti (§ 110 odst. 3 vta první s. Y. s.).<br/><br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 15. listopadu 2022<br/><br/><br/>David Hipar<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>