<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 Ads 31/2021- 28 - text</title> </head> <body> 7 Ads 31/2021 - 32<br/>pokra ovn<br/>[OBRZEK]<br/> ESK REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaa sprvn soud rozhodl v sent slo~enm z pYedsedy Davida Hipara a soudco Tomae Foltase a Lenky Krupi kov v prvn vci ~alobce: RIM CZ Service, s. r. o., se sdlem Mnesova 885, Tluma ov, proti ~alovan: esk sprva socilnho zabezpe en, se sdlem KY~ov 1292/25, Praha, v Yzen o kasa n st~nosti ~alovan proti rozsudku Krajskho soudu v Brn ze dne 12. 1. 2021, . j. 31 Ad 8/201945,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>Rozsudek Krajskho soudu v Brn ze dne 12. 1. 2021, . j. 31 Ad 8/201945, se zruauje a vc se vrac tomuto soudu k dalamu Yzen.<br/><br/><br/>Odovodnn:<br/><br/>I.<br/><br/>[1] Rozhodnutm ze dne 1. 7. 2019, . j. 47000/007297/19/47091/010/KK96/2019/PVM2 (dle t~  napaden rozhodnut ) ~alovan podle 90 odst. 5 zkona . 500/2004 Sb., sprvn Yd, ve znn pozdjach pYedpiso (dle t~  sprvn Yd ), zamtla odvoln ~alobce a potvrdila platebn vmr ze dne 10. 5. 2019, . 26/179/19/775, . j. 47014/028733/19/010/BJ (dle t~  platebn vmr ), jm~ byla ~alobci jako~to zamstnavateli ulo~ena povinnost uhradit dlu~n pojistn ve vai 1 890 K  a penle ve vai 219 K .<br/><br/>II.<br/><br/>[2] Proti napadenmu rozhodnut podal ~alobce ~alobu ke Krajskmu soudu v Brn (dle t~  krajsk soud ), kter j vyhovl v zhlav ozna enm rozsudkem (dle t~  napaden rozsudek ), a rozhodnut ~alovan zruail a vc j vrtil k dalamu Yzen. V podan ~alob ~alobce namtal, ~e ~alovan svvoln zachz s terminologi obsa~enou v zkon . 586/1992 Sb., o danch z pYjmo, ve znn pozdjach pYedpiso (dle t~  zkon o danch z pYjmo ). Zkon o danch z pYjmo nerozliauje ~dn kategorie plnn, jak tvrd ~alovan. Pova~uje za bezpYedmtn zjiaeovat, z jakch prostYedko bylo nepen~n plnn ve form rekreace nebo zjezdu poskytnuto. Namtal, ~e nen jasn, jakm zposobem doala ~alovan k zvru, ~e poskytnut pYspvky jsou pen~itm plnnm. <br/><br/>[3] Krajsk soud uvedl, ~e ~alovan zjevn vychz z toho, ~e jakmile zamstnanec obdr~ od zamstnavatele finan n stku, jde o pen~n plnn, pYi em~ tento nzor pova~uje za chybn. A koliv zkon o danch z pYjmo pou~v spojen  pen~n plnn a  nepen~n plnn , tyto pojmy nedefinuje, v kontextu zkona nelze vyu~t ryze gramatickho (jazykovho) vkladu tchto pojmo, neboe takov vklad by popral smysl prvn pravy a jej historick vvoj.<br/><br/>[4] Konstatoval, ~e ji~ ze samotnho 6 odst. 9 psm. d) zkona o danch z pYjmo je zcela zYejm, ~e nepen~nm plnnm nen myaleno v~dy pouze samotn poYzen ur it vci i slu~by pYmo zamstnavatelem a jejich nsledn poskytnut zamstnanci, nbr~ tak poskytnut pYspvku na ur it zbo~ i slu~by. V pYpad poYzen zdravotnickch prostYedko na pYedpis je jin mo~nost z povahy vci vylou ena. Stejn zvr dovodil i z 25 odst. 1 psm. h) tho~ zkona, z nj~ m plynout, ~e poskytnut pYspvku je jednou z forem nepen~nho plnn. Souhlasil s ~alobcem v tom, ~e 25 odst. 1 psm. h) zkona o danch z pYjmo m pYmou vazbu na 6 odst. 9 psm. d) zkona o danch z pYjmo, neboe fakticky vede k tomu, ~e je lhostejn, z jakch zdrojo je pYspvek poskytovn, neboe je v ka~dm pYpad poskytovn na vrub daHov neuznatelnch vdajo. Zakotven 25 odst. 1 psm. h) zkona o danch z pYjmo pova~uje za nepYmou novelizaci 6 odst. 9 psm. d) zkona o danch z pYjmo. A koliv bod 1. citovanho ustanoven hovoY toliko o nepen~nm plnn ve form poYzen zbo~ i slu~by, shodn daHov re~im nutn mus mt tak nepen~n plnn ve form poskytnut pYspvku za shodnm elem.<br/><br/>[5] Nadto poukzal na ustanoven 6 odst. 7 psm. c) zkona o danch z pYjmo, z nho~ vyplv, ~e ne ka~dou finan n stku, kterou zamstnanec od zamstnavatele obdr~, je mo~n pova~ovat za pYjem zamstnance, kter by byl pYedmtem dan (napY. stky na hradu prokazatelnch vdajo zamstnance aj.). V~dy je nutno zjiaeovat, za jakm elem byla tato finan n stka poskytnuta. UzavYel, ~e nepen~n plnn ve prospch zamstnance mo~e mt formu jak poskytnut osobn poYzen slu~by i zbo~ definovanch zkonem, tak poskytnut pYspvku na tento el, tj. fakticky poskytnut tho~ benefitu formou elov vzanch finan nch prostYedko, ae ji~ zlohov nebo oproti ji~ prokazateln vynalo~enm vdajom. Rozhodn pak je, ~e zamstnanec vynakld poskytnut prostYedky zposobem, jak je vy lenil zamstnavatel. U poskytnut pYspvku se jedn o dv operace  pYijat stka nen vobec pYedmtem dan [jde o plnn dle 6 odst. 7 psm. c) ZDP] a samotn benefit zamstnance je od dan osvobozen [jde o plnn dle 6 odst. 9 psm. d) ZDP]. Krajsk soud tak zhodnotil, ~e jsou splnny vaechny podmnky pro osvobozen tohoto pYjmu od dan z pYjmo, a tento pYjem tedy nen sou st vymYovacho zkladu dle 5a ve spojen s 5 odst. 1 zkona o pojistnm na sociln zabezpe en.<br/><br/>III.<br/><br/>[6] Proti rozsudku krajskho soudu podala ~alovan (dle t~  st~ovatelka ) kasa n st~nost z dovodo podle 103 odst. 1 psm. a) s. Y. s., tedy z dovodu nezkonnosti spo vajc v nesprvnm posouzen prvn otzky soudem v pYedchzejcm Yzen.<br/><br/>[7] V prv Yad namt, ~e v Yeaenm pYpad se jedn o zamstnaneck benefity, tedy plnn, kter nepYedstavuje zkonnou povinnost zamstnavatele. St~ovatelka se neztoto~Huje s argumentac krajskho soudu poukazujc na 6 odst. 7 psm. c) zkona o danch z pYjmo. Uveden ustanoven nepojednv o finan nch stkch, ze kterch by ml zamstnanec prospch, jako je tomu prv u zamstnaneckch benefito, kter jsou poskytovny nad rmec vyplcen mzdy. Tyto stky jsou pak zmrn zkonodrcem vyjmuty z re~imu pYjmo ze zvisl innosti.<br/><br/>[8] Nesouhlas s nzorem krajskho soudu, ~e faktick forma poskytnut pYspvku nen zcela relevantn. Je zYejm, ~e v pYpad, kdy zamstnanec od zamstnavatele obdr~ finan n stku, jedn se o pen~n plnn. Je pYesvd ena, ~e nepen~n charakter poskytovanho plnn je zde zYejm ji~ z formy poskytovanho plnn  zamstnavatel poskytuje rekreaci. PYitom uvd, ~e za nepen~n plnn lze pova~ovat pYpady, kdy zamstnavatel hrad pen~n stku osob odlian od zamstnance, aby tato poskytla zamstnanci ur itou vhodu (prostYednictvm vystaven faktury). Za nepen~n plnn lze rovn~ pova~ovat poukzky na odbr slu~by i jinch plnn obdobnho charakteru (nesmniteln za penze). Ani 25 odst. 1 psm. h) zkona o danch z pYjmo nemn vymezen nepen~itho plnn, pouze upravuje v et daHov uznatelnch vdajo zamstnavatele. St~ovatelka proto nesdl nzor, ~e zakotven tohoto ustanoven je nepYmou novelou ustanoven 6 odst. 9 psm. d) zkona o danch z pYjmo. Jedn se o jin instituty dan z pYjmo, a to daHov uznatelnho vdaje zamstnavatele a osvobozen od dan z pYjmo ze zvisl innosti. Nadto st~ovatelka dle uvd, ~e z rozsudku nen zYejm, co je myaleno  zakotvenm 25 odst. 1 psm. h) ZDP , neboe 25 odst. 1 psm. h) byl ji~ obsa~en v zkon o danch z pYjmo v povodnm znn. Pravdpodobn je myaleno znn uvedenho ustanoven s innost od 1. 1. 2008. Jedn se o jednu ze zmn, kter mla dopad do zamstnaneckch benefito. Navrhovanou pravou v roce 2009 se dle dovodov zprvy sjednotilo posuzovn vdajo (nklado) na stran zamstnavatele pYi poskytovn rekreac a zjezdo s obecn platnm pravidlem pro pou~vn rekrea nch zaYzen. Ani jednu z uvedench novelizac nepova~uje st~ovatelka za nepYmou novelu ustanoven 6 odst. 9 psm. d) zkona o danch z pYjmo. V intencch uvedenho nelze dovozovat, ~e poskytnut finan nho pYspvku na rekreaci zamstnavatelem zamstnanci je nepen~nm plnnm, kter je osvobozeno od dan z pYjmo.<br/><br/>[9] Neztoto~Huje se ani s nzorem, ~e se v danm pYpad jedn o opomenut zkonodrce. Jako pYklad uvd, ~e dle ustanoven 6 odst. 9 psm. b) zkona o danch z pYjmo ve znn do 31. 12. 2020 byla od dan z pYjmo osvobozena hodnota stravovn poskytovanho jako nepen~n plnn zamstnavatelem zamstnancom ke spotYeb na pracoviati nebo v rmci zvodnho stravovn zajiaeovanho prostYednictvm jinch subjekto. Jedn se tedy ze strany zamstnavatele o pYspvek na stravovn, kter byl zohlednn jako daHov uznateln vdaj. Od 1. 1. 2021 je tmto daHov uznatelnm vdajem pYspvek na stravovn poskytovan jako nepen~n plnn a dle pen~it pYspvek na stravovn. Zkonodrce vslovn rozliauje pYspvek na stravovn poskytovan ve form nepen~nho plnn (stravenek) a pYspvek na stravovn poskytovan ve form pen~n, co~ pYisvd uje vkladu pen~n versus nepen~n plnn zastvanho st~ovatelkou. Dle st~ovatelky nelze vyplHovat tvrzen opomenut zkonodrce aplikac veYejnoprvnch norem podle analogie a rozaiYujcm vkladem, kter mn podstatu pojmu nepen~n plnn. RozaYenm skupiny pYjmo osvobozench od dan by doalo k rozaYen nad vyjdYen mysl zkonodrce. S ohledem na shora uveden navrhla, aby kasa n soud napaden rozsudek mstskho soudu zruail a vc mu vrtil k dalamu Yzen.<br/><br/>IV.<br/><br/>[10] }alobce ve vyjdYen ke kasa n st~nosti pYedn uvedl, ~e spor je zapY inn rozdlnm pohledem na vklad zkona, kdy pohled ~alobce a soudu je vce vcn, logick a komplexn, naproti tomu pohled st~ovatelky je vlu n formalistick a bl~ se tradi nmu vidn prvnch norem ze strany sprvnch orgno.<br/><br/>[11] Ke st~ovatelkou tvrzenmu nesprvnmu u~it 6 odst. 7 psm. c) zkona o danch z pYjmo krajskm soudem ~alobce uvd, ~e aplikace tohoto ustanoven na poYzen zamstnaneckch benefito nepopr systematiku zkona. V zkon nejsou uvedena ~dn omezen platnosti tohoto ustanoven na  zkonn vdaje zamstnavatele a stejn tak zde nen uvedeno, ~e na poYizovn zamstnaneckch benefito by se nevztahovalo.<br/><br/>[12] K tvrzen, ~e zamstnaneck benefity lze kategoricky tYdit podle toho, zda jde o plnn pen~n nebo nepen~n povahy zdorazHuje, ~e zkon o danch z pYjmo ~dn kategorie ani skupiny plnn tak jak je chpe st~ovatelka, nedefinuje. Souhlas s nzorem soudu, ~e podmnka nepen~nho plnn je splnna pou~itm na el, ke ktermu byly prostYedky poskytnuty, a zposob vypoYdn zvazku z druh strany na tuto skute nost nemo~e mt ~dn vliv. }alobce sou asn poukazuje na to, ~e 6 odst. 9 psm. d) bod 1 zkona o danch z pYjmo hovoY o formch plnn, z nich~ pouze u jedin zkon jasn Yk, km mo~e bt tato forma plnn poskytnuta, a to jsou zdravotnick zaYzen. U dalach dvou ~dn podobn podmnka nen. K teorii o fakturch s odkazem na sv odvoln a podanou ~alobu dodv, ~e tuto bez dalaho nelze pYijmout, neboe vede k neomluviteln diskriminaci pracovnko, kteY nechtj svoji rekreaci realizovat prostYednictvm cestovn kancelYe. <br/><br/>[13] Ke st~ovatel in odmtn, ~e by novelizace 25 odst. 1 psm. h) zkona o danch z pYjmo mla jakkoliv dopad na 6 odst. 9 psm. d) tho~ zkona uvd, ~e tomuto zvru nelze pYisvd it, neboe 6 odst. 9 psm. d) zkona o danch z pYjmo zohledHuje re~im zdann podle toho, jak je tento vdaj uplatnn na stran zamstnavatele. Xea tedy pln stejnou vc jako 25 odst. 1 psm. h) zkona o danch z pYjmo. Oba se zabvaj daHovou uznatelnost vdajo spojench s poYzenm nepen~nho plnn v podob poskytnut mo~nosti pou~vat rekrea n, zdravotnick a vzdlvac zaYzen, kdy tyto vdaje jsou nedaHov.<br/><br/>[14] Kone n uvd, ~e v Yzen nedoalo k rozaYen pYjmo, kter nebudou podlhat dani z pYjmo. Souhlas s tm, ~e el poskytnut uvedenho benefitu zajiaeuje vydn poukzky, nicmn v tu chvli jde o plnn poskytnut zamstnanci nebo rodinnmu pYsluankovi a vyu~it tohoto benefitu oprvnnou osobou nelze poskytnutm poukzky vystaven na doru itele zabezpe it. V tto souvislosti se vyjdYil i k argumentaci st~ovatelky, kter na projednvanou vc aplikuje re~im zdann v oblasti stravovn. V kontextu uvedenho uvd, ~e dYve byl zamstnanec pYi poskytnut pYspvku v souladu s 6 odst. 9 psm. d) zkona o danch z pYjmo povinen prokzat, ~e k poskytnut plnn doalo, pYi em~ novela zkona umo~Huje poskytnout namsto stravovn zamstnanci pen~n pYspvek, u nho~ se nesleduje, za jakm elem ho zamstnanec pou~il. S ohledem na shora uveden navrhl zamtnut kasa n st~nosti jako nedovodn.<br/><br/>V.<br/><br/>[15] Nejvyaa sprvn soud posoudil kasa n st~nost v mezch jejho rozsahu a uplatnnch dovodo a zkoumal pYitom, zda napaden rozhodnut netrp vadami, k nim~ by musel pYihldnout z Yedn povinnosti ( 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/><br/>[16] Kasa n st~nost je dovodn.<br/><br/>[17] Podstatou sporu je otzka, zda je pen~n pYspvek na dovolenou (resp. rekreaci i zjezd) vyplacen zamstnanci alternativn: v penzch na pokryt jeho vdajo prokazateln vynalo~ench za tmto elem osvobozen od dan z pYjmo na zklad 6 odst. 9 psm. d) zkona o danch z pYjmo, a nen tud~ sou st vymYovacho zkladu dle 5a ve spojen s 5 odst. 1 zkona . 589/1992 Sb., o pojistnm na sociln zabezpe en a pYspvku na sttn politiku zamstnanosti, ve znn pozdjach pYedpiso (dle jen  zkon o pojistnm na sociln zabezpe en ). <br/><br/>[18] Podle 5 odst. 1 zkona o pojistnm na sociln zabezpe en plat, ~e vymYovacm zkladem zamstnance pro pojistn na dochodov pojiatn je hrn pYjmo, kter jsou nebo by byly, pokud by podlhaly zdann v esk republice, pYedmtem dan z pYjmo fyzickch osob podle zkona o danch z pYjmo a nejsou od tto dan osvobozeny a kter mu zamstnavatel z toval v souvislosti se zamstnnm, kter zakld ast na nemocenskm pojiatn.<br/><br/>[19] Podle 6 odst. 9 psm. d) zkona o danch z pYjmo jsou od dan z pYjmo mimo jin osvobozena nepen~n plnn poskytovan zamstnavatelem zamstnanci nebo jeho rodinnmu pYsluankovi z fondu kulturnch a socilnch potYeb, ze socilnho fondu, ze zisku (pYjmu) po jeho zdann anebo na vrub vdajo (nklado), kter nejsou vdaji (nklady) na dosa~en, zajiatn a udr~en pYjmo, ve form poYzen zbo~ nebo slu~eb zdravotnho, l ebnho, hygienickho a obdobnho charakteru od zdravotnickch zaYzen, poYzen zdravotnickch prostYedko na lkaYsk pYedpis a pou~it vzdlvacch nebo rekrea nch zaYzen; pYi poskytnut rekreace a zjezdu je u zamstnance z hodnoty nepen~nho plnn od dan osvobozena v hrnu nejvae stka 20000 K  za zdaHovac obdob.<br/><br/>[20] Podle 25 odst. 1 psm. h) zkona o danch z pYjmo za vdaje (nklady) vynalo~en k dosa~en, zajiatn a udr~en pYjmo pro daHov ely nelze uznat zejmna nepen~n plnn poskytovan zamstnavatelem zamstnanci ve form pYspvku na kulturn poYady, zjezdy, sportovn akce a tiatn knihy, v etn obrzkovch knih pro dti, mimo knih, ve kterch reklama pYesahuje 50 % plochy ani ve form mo~nosti pou~vat rekrea n, zdravotnick a vzdlvac zaYzen, zvodn knihovny, tlovchovn a sportovn zaYzen, s vjimkou zaYzen uvedench v 24 odst. 2 psm. j) bodech 1 a~ 3.<br/><br/>[21] Krajsk soud postavil argumentaci primrn na tom, ~e ~alobcem poskytnut pen~n prostYedky ve vai 3 000 K  na et jeho dvou zamstnanco pYedstavuj z pohledu zkona o danch z pYjmo tzv.  nepen~it plnn , a koliv bylo poskytnuto v penzch, a to pYmo na et uvedench zamstnanco. Konstatoval, ~e nepen~nm plnnm nen mnno v~dy pouze samotn poYzen ur it vci i slu~by pYmo zamstnavatelem a jejich nsledn poskytnut zamstnanci (jak explicitn uvd zkonn znn pYedmtnho ustanoven), nbr~ tak poskytnut pYspvku na ur it zbo~ i slu~by, a to bu hotovostnm, nebo bezhotovostnm zposobem pYmo zamstnanci. Shodn se ~alobcem pYitom poukzal na poskytnut pYspvku na poYzen zdravotnickch prostYedko na pYedpis, u nho~ pYedpokld, ~e jin mo~nost, ne~ poskytnout finan n pYspvek pYmo zamstnanci, je vylou ena. PYitom uvedl, ~e z 25 odst. 1 psm. h) zkona o danch z pYjmo plyne, ~e poskytnut pYspvku je jednou z forem nepen~nho plnn.<br/><br/>[22] S tmto zvrem Nejvyaa sprvn soud nemo~e souhlasit. Ze zkona o danch z pYjmo neplyne zvr, kter by podporoval vahy krajskho soudu. Ze znn 6 odst. 9 psm. d) bodu 1 plyne, ~e pro osvobozen od dan z pYjmo u poskytnut rekreace je nutn splnn nsledujcch pYedpoklado: 1) jedn se o nepen~it plnn, 2) poskytnut zamstnavatelem (jmnem zamstnavatele), 3) z fondu kulturnch a socilnch potYeb, ze socilnho fondu, ze zisku (pYjmu) po jeho zdann anebo na vrub vdajo (nklado), kter nejsou vdaji (nklady) na dosa~en, zajiatn a udr~en pYjmo, 4) na poskytnut rekreace a zjezdu zamstnanci. Je na zkonodrci, aby vymezil pYedpoklady, kter je tYeba pro osvobozen od dan z pYjmo splnit. I pYi vymezen uvedench pYedpoklado je vaak tYeba nadle rozliaovat, zda se jedn o zkonn po~adavek formy, v n~ mus bt plnn poskytnuto nebo o vymezen elu, ke ktermu bylo poskytnuto. PYedmtn ustanoven je v tomto ohledu nepYesn, pokud v zvru nvt hovoY o form, a koli minimln v nkterch ze tyY nsledn uvedench pYpado jde zYeteln nikoli o formu, ale o el, pro kter bylo plnn v (nepen~n) form poskytnuto.<br/> <br/>[23] V projednvan vci nebyl splnn ji~ prvn pYedpoklad, a to forma poskytnutho plnn. Vklad krajskho soudu v podstat str rozdl mezi elem plnn a formou, ve kter bylo plnn poskytnuto a akcentuje pYedevam vymezen el. Takov pYstup vaak neodpovd platn prvn prav. Je pravdou, ~e pYi posuzovn poskytovanho plnn je v souvislosti s nepen~itm plnnm tYeba zkoumat el, k jakmu je plnn poskytnuto, nicmn tento pYedpoklad nen (jak ji~ bylo uvedeno) jedin. Podstatou nepen~itho plnn je krom omezenho elu, na kter je poskytovn, i prv ona forma, ve kter je poskytnut. Z povahy vci je za nepen~it plnn tYeba pova~ovat takov plnn, kter nen poskytovno v penzch, resp. nen ani smniteln za penze i jin obdobn prostYedky i plnn. Zkon o danch z pYjmo sice tento pojem bl~e nedefinuje, nicmn tento se jev naprosto jednozna nm. Pokud zkon o danch z pYjmo pracuje v 6 odst. 9 psm. h) s pojmem  pen~it plnn v souvislosti s pYmou platbou za vstrojn a proviantn nle~itosti poskytovan pYsluankom ozbrojench sil, lze dovodit, ~e zkon pYedpokld, ~e zamstnavatel poskytne zamstnanci finan n obnos, pYi em~ tento pYspvek je od dan osvobozen, a koliv se jedn o platbu zamstnavatele pYmo na et zamstnance. Pokud naopak v 6 odst. 9 psm. d) tho~ zkona pou~v pojem  nepen~it plnn , nelze pod tento pojem podYadit naprosto toto~nou formu poskytnut pYspvku. }alobce pYi vkladu tchto pojmo pracuje primrn s pojmem  poskytnut pYspvku , pYi em~ jej ve smyslu 6 odst. 9 psm. d) v kombinaci s 25 odst. 1 psm. h) zkona o danch z pYjmo, pova~uje i za finan n stku, resp. zamstnaneck benefit, u nj~ nen podstatn, komu je (pYmo) poskytovn, a v jak form, nbr~ za jakm elem. Z toho dovodu m za to, ~e pokud poskytl tento pYspvek za ur itm elem, prolamuje tm hranici mezi pen~nm plnnm (jeho~ charakter odvozuje od toho, ~e u nj nen dn el jeho poskytnut) a nepen~itm plnnm (jeho~ charakter je ur en tm, ~e je omezeno na ur it el). <br/><br/>[24] Povahu nepen~itho plnn posuzoval ji~ Krajsk soud v Plzni v rozsudku ze dne 29. 3. 2018, . j. 57 A 29/201754, kde se zabval povahou poukzek Flexipass. V uvedenm rozsudku soud mimo jin dospl k zvru, ~e poukzku Flexipass lze pova~ovat za nepen~n plnn v pYpad, ~e tato bude u~ita k ur enmu elu a za podmnky, ~e ji bude zamstnavatel hradit z fondu kulturnch a socilnch potYeb, ze socilnho fondu, ze zisku (pYjmu) po jeho zdann nebo na vrub vdajo (nklado), kter nejsou vdaji (nklady) vynalo~enmi na dosa~en, zajiatn a udr~en zdanitelnch pYjmo. Stejn nzor zastv i Generln finan n Yeditelstv ve svch metodickch pokynech. Z uvedenho je patrn, ~e a koliv je el poskytnut finan nch prostYedko dole~it, nelze opomenout, ~e je tYeba zajistit jeho dodr~ovn. Nejvyaa sprvn soud aprobuje, ~e poskytnut plnn formou elov vzanch poukzek lze pova~ovat za nepen~it plnn, neboe se jedn o finan n prostYedek, slou~c k ur itmu elu, kter je nezamniteln a nesmniteln za jin ne~ ur en plnn, pYi em~ splnn elu je zajiatno ji~ samotnou podstatou, resp. formou poskytnut tohoto benefitu. Nejedn se o finan n stku, nbr~ o poukzku na erpn vymezench plnn o ur it hodnot, v rmci n~ je zachovn i princip jejho poskytnut zamstnavatelem. U poukzek dochz ke standardn situaci, kdy zamstnavatel zpravidla prostYednictvm tYet strany poskytne zamstnanci ur it benefit, kter je svm zposobem ji~  hotovou slu~bou. Z povahy tohoto benefitu nen pochyb o tom, ~e se jedn o benefit nepen~n povahy.<br/><br/>[25] Pokud by vaak bylo stejnou optikou nahl~eno na poskytnut finan n stky pYmo na et zamstnance, nelze dospt ke stejnmu zvru jako u poukzek. Za pYedpokladu, ~e zamstnavatel poskytne k vplat ur itou finan n stku, a  ur enou ke konkrtnmu elu, nen plnn tohoto elu v okam~iku jeho poskytovn nijak zajiatno a je ist na voli zamstnance, zda tyto penze  navc vyu~ije prv k rekreaci. Nen podstatn, ~e v tomto pYpad k faktickmu vyu~it k rekreaci doalo (zda byly opravdu vyu~ity pYmo poskytnut prostYedky na rekreaci k rekreaci, nebo byla rekreace hrazena z jinch prostYedko danho zamstnance, nelze s ohledem na povahu penz zjistit). V podstat dochz k tomu, ~e jeli plnn poskytnuto ve form finan nch prostYedko, nen dispozice s nimi nijak fakticky omezena a jedn se o standardn sou st mzdy, tedy o zdaniteln pYjem podlhajc zdann a socilnmu pojiatn. V projednvan vci tak mus bt stka 3 000 K  pYipo tena zamstnanci ke zdaniteln mzd pro ely stanoven zlohy na daH z pYjmo ze zvisl innosti a sou asn bude zahrnuta do vymYovacho zkladu zamstnance pro odvod pojistnho ( 5a ve spojen s 5 odst. 1 zkona o pojistnm na socilnm zabezpe en). Tmto zvrom odpovd i pYsluan komentYov literatura, v n~ se uvd, ~e pen~n pYplatky  nejsou od dan z pYjmo fyzickch osob osvobozeny, jsou zdaHovanm dl m zkladem dan, sou st obecnho zkladu dan zamstnance. Zamstnavatel m dv zkonn mo~nosti  bu bude takov pen~n pYspvek vyplcet ze socilnho fondu, nebo, co~ je hospodYsky racionlnja, bude pYspvek vyplcet jako pracovnprvn nrok, tedy daHov inn vdaj. (srov. Pelc, V. Zkon o danch z pYjmo. KomentY. 2. vydn. Praha: C. H. Beck, 2015, 1403 s.)<br/><br/>[26] S ohledem na shora uveden lze uzavYt, ~e za nepen~n plnn lze v tomto smyslu pova~ovat ta, kdy zamstnavatel hrad pen~n stku osob odlian od zamstnance a jeho rodinnho pYsluanka (pokud nen poskytovatelem rekrea nho zaYzen pYmo zamstnavatel), a tato osoba poskytne tmto osobm ur itou vhodu i slu~bu (a to jak do budoucna, tak za ur itch okolnost i zptn). Jedin tak lze doshnout toho, ~e  zamstnavatel poskytne rekreaci  zamstnavatel poskytne nebo zaYd ji~ hotovou slu~bu, kterou je rekreace nebo zjezd. Na uvedenm zvru nic nemn ani soudem uvdn 25 odst. 1 psm. h) zkona o danch z pYjmo, neboe ten pouze upravuje v et daHov uznatelnch vdajo zamstnavatele, tj. daHov oaetYen danho nkladu na stran zamstnavatele. Nelze tak souhlasit se zvrem krajskho soudu, ~e uveden ustanoven je nepYmou novelou 6 odst. 9 psm. d) tho~ zkona. A koliv spolu tato dv ustanoven souvis, jedn se o odlian instituty stojc  naproti sob , jimi~ jsou na stran jedn daHov neuznateln vdaje zamstnavatele a na stran druh pYjmy zamstnance osvobozen od dan z pYjmo ze zvisl innosti. V projednvan vci tedy ~alobce poskytl zamstnancom pen~n pYspvek na rekreaci, co~ je tYeba pova~ovat za zdaniteln pYjem, a tento vdaj byl na stran zamstnavatele vdajem daHov uznatelnm. Nelze bez dalaho dospt k zvru, ~e z 25 odst. 1 psm. h) zkona o danch z pYjmo plyne, ~e poskytnut finan nho pYspvku na rekreaci zamstnavatelem pYmo zamstnanci je nepen~nm plnnm, kter je osvobozeno od dan z pYjmo. Tento zvr z uvedenho ustanoven neplyne, ani nem oporu v jin sti zkona. <br/><br/>[27] Nelze pYijmout ani zvr krajskho soudu, v nm~ dovozuje povahu finan nho pYspvku jako~to nepen~itho plnn z povinnosti zamstnavatele poskytnout zamstnanci na poYzen zdravotnickch prostYedko na lkaYsk pYedpis benefit v podob finan nho obnosu, neboe jin forma je vylou ena. Nejvyaamu sprvnmu soudu nen zcela zYejm, jakm zposobem k takovmu zvru krajsk soud dospl, neboe z napadenho rozsudku a spisovho materilu se jev, ~e tento argument bez dalaho pYevzal od ~alobce, ani~ by bl~e upYesnil, z jakho dovodu jej pova~uje za pravdiv. I v pYpad zdravotnickch potYeb na pYedpis je mo~n nechat si ve specializovan prodejn zdravotnickch potYeb vystavit fakturu, kter bude nsledn zamstnavatelem proplacena. Nen proto zYejm, z jakho dovodu krajsk soud pYisvd il argumentaci ~alobce a rozaYil vklad tohoto ustanoven nad rmec jeho smyslu a elu.<br/><br/>[28] Nejvyaa sprvn soud se ztoto~Huje i se st~ovatel inou nmitkou stran nevhodnho podpornho u~it 6 odst. 7 psm. c) zkona o danch z pYjmo. Tento hovoY o stkch pYijatch zamstnancem zlohov od zamstnavatele, aby je jmnem zamstnavatele vydal, nebo stkch nhrad za prokzan vdaje ze strany zamstnance, kter jsou ve prospch zamstnavatele (jako by je vynalo~il sm zamstnavatel), z nich~ nem ~dn prospch. O tato plnn se vaak v projednvan vci nejedn. }alobce zamstnancom neposkytl ~dn zlohov platby, nhrady za prokzan vdaje ani z ni eho neplyne, ~e by zamstnavatel zamstnance povYil k nkupu jeho jmnem. Z toho dovodu nelze ani uva~ovat o mo~nosti uplatnn tohoto ustanoven. }alobce zamstnancom poskytl zamstnaneck benefit (jak to sm nazv), tedy ur itou vhodu poskytnutou nad rmec mzdy, ze kter m zamstnanec njak prospch. Aplikaci uvedenho ustanoven tak brn to, ~e na jedn stran stoj poskytnut zamstnaneckho benefitu osvobozenho od dan podle 6 odst. 9 psm. d) zkona o danch z pYjmo oproti druh stran, kter podle 6 odst. 7 psm. c) tho~ zkona nen pova~ovna za pYjem ze zvisl innosti a nen pYedmtem dan, neboe se jedn o stku poskytnutou zamstnanci zamstnavatelem, aby jeho jmnem uhradil zbo~ i slu~bu pYmo nebo nepYmo souvisejc s jeho innost. el poskytnut finan nch stek podle odst. 7 je tak zcela odlian od elu poskytnut plnn dle odst. 9.<br/><br/>[29] St~ovatelka tak zcela pYilhav argumentuje poukazem na novelizovanou pravu pYspvku na stravovn, kdy zkonk prce pracuje jak s pYspvky v pen~n, tak v nepen~n form, co~ se nsledn odr~ v 6 odst. 9 psm. b) zkona o danch z pYjmo. Za nepen~it plnn se typicky pova~uj stravenky (obdoba jinch poukzek poskytovanch k ur itmu elu). S innost od 1. 1. 2021 byl novelizovn 24 odst. 2 psm. j) bod 4, kter pYipouat pYspvek zamstnavatele na stravovn jak v nepen~n podobn, tak v podob pen~itho pYspvku na stravovn. Vslovn je zde rozliaeno, ~e se jedn o dv rozn a nezamniteln formy plnn, co~ pYisvd uje shora vyslovenm zvrom. Pokud by byl pYijat zvr krajskho soudu o rozaYen vkladu pojmu  nepen~it plnn i na poskytnut finan nch prostYedko (nad vyjdYen mysl zkonodrce), nebylo by tYeba ~dnch novelizac v tto oblasti, neboe by bylo lze obdobn situace Yeait pouhm rozaiYujcm vkladem. RozaYen tto uzavYen skupiny osvobozench pYjmo bez opory v platn prvn prav, je vaak nepYijateln.<br/><br/>[30] Je proto tYeba uzavYt, ~e sporn plnn je plnnm pen~itm, m~ nemohly bt splnny podmnky pro osvobozen od dan z pYjmo ve smyslu 6 odst. 9 psm. d) zkona o danch z pYjmo.<br/><br/>[31] Pro shora uveden Nejvyaa sprvn soud shledal kasa n st~nost dovodnou a v souladu s 110 odst. 1 s. Y. s. rozsudek krajskho soudu zruail a vc mu vrtil k dalamu Yzen. V nm je krajsk soud vzn prvnm nzorem vyslovenm v tomto rozsudku ( 110 odst. 4 s. Y. s.).<br/><br/>[32] Krajsk soud v novm rozhodnut rozhodne t~ o nhrad nklado Yzen o kasa n st~nosti ( 110 odst. 3 vta prvn s. Y. s.).<br/><br/><br/><br/>Pou en: Proti tomuto rozsudku nejsou opravn prostYedky pYpustn.<br/><br/><br/>V Brn dne 15. listopadu 2022<br/><br/><br/>David Hipar<br/>pYedseda sentu<br/><br/></body> </html>