<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 6 As 188/2021- 57 - text</title> </head> <body> ÿþ 6 As 188/2021 - 65<br/>pokra ování<br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn senátu Veroniky JuYi kové a soudco Tomáae Langáaka a Filipa Dienstbiera v právní vci ~alobkyn: ZO VOS fakulta biomedicínského in~enýrství VUT v Praze (FBMI VUT v Praze), sídlem námstí Sítná 3105, Kladno, proti ~alovanému: ÚYad pro ochranu osobních údajo, sídlem Pplk. Sochora 27, Praha 7, za ú asti: eské vysoké u ení technické v Praze, sídlem Jugoslávských partyzáno 1580/3, Praha 6, zastoupené JUDr. Karlem Zuskou, advokátem, sídlem Radlická 3185/1c, Praha 5, týkající se ~aloby proti rozhodnutí rektora eského vysokého u ení technického v Praze ze dne 10. 4. 2019, . j. 9/19/51937, o kasa ní stí~nosti osoby zú astnné na Yízení proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2021, . j. 51 A 26/2019100,<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost osoby zú astnné na Yízení se zamítá.<br/><br/>II. }alovaný a osoba zú astnná na Yízení nemají právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. }alobkyni se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení pYípadu<br/><br/>[1] V projednávané vci byla u inna pYedmtem Yízení pYed Nejvyaaím správním soudem otázka poskytování informací o platech hrazených z veYejných prostYedko na základ zákona . 106/1999 Sb., o svobodném pYístupu k informacím. <br/>[2] Krajský soud v Praze rozsudkem ozna eným v záhlaví zruail rozhodnutí rektora VUT a dkana FBMI VUT a naYídil osob zú astnné na Yízení, eskému vysokému u ení technickému v Praze (dále té~  VUT ), aby poskytlo ~alobkyni informace o mzdových prostYedcích vyplacených dkanovi a tajemníkovi Fakulty biomedicínského in~enýrství (dále té~  FBMI VUT ) za rok 2015. PYedmtem sporu je, zda ~alobkyn splHuje kritéria pro poskytnutí informací, která byla Ústavním soudem poprvé vymezena v tzv. platovém nálezu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16 (N 188/87 SbNU 77), a zda nebylo na míst ~ádost odmítnout pro zneu~ití práva. <br/>[3] Nejvyaaí správní soud zároveH podotýká, ~e jako ~alovaný v Yízení vystupuje ÚYad pro ochranu osobních údajo, neboe v probhu Yízení pYed krajským soudem pYeala posobnost rozhodovat v odvolacím Yízení z rektora VUT na ÚYad pro ochranu osobních údajo v dosledku novelizace § 20 odst. 5 zákona o svobodném pYístupu k informacím, provedené zákonem . 111/2019 Sb. Z tohoto dovodu má VUT v soudním Yízení správním postavení osoby zú astnné na Yízení.<br/><br/>I.1 Zalo~ení ~alobkyn a ~ádost o informace<br/>[4] V Yíjnu 2015 zalo~il Vysokoakolský odborový svaz (dále jen  VOS ) ~alobkyni jako dalaí ze svých základních organizací. Ty pYedstavují základní organiza ní jednotky jmenované odborové organizace a mají  plnou právní osobnost a svéprávnost ( l. 10 odst. 1 stanov VOS).<br/>[5] V bYeznu 2016 se ~alobkyn, za kterou jednal její pYedseda (doc. Ing. J. K., Dr., Ph.D., MBA), který byl v té dob také zamstnancem FBMI VUT, obrátila na dkana FBMI VUT s ~ádostí o poskytnutí informací. Uvedla, ~e má od svých leno informace, které mohou vést k pochybnostem o hospodárném vynakládání mzdových prostYedko. Konkrétn ~alobkyn po~ádala o poskytnutí dvou okruho informací:<br/>1) o výai vyplacených finan ních prostYedko na osobní pYíplatky a odmny zamstnanco fakulty zaYazených do katedry pYírodovdných oboro a katedry biomedicínské techniky za leden 2016, a to (zjednoduaen Ye eno) v podob údajo o celkové sum takto vyplacených prostYedko a promrné, minimální a mediální výai pYíplatko a odmn na zamstnance;<br/>2) o výai celkových mzdových prostYedko vyplacených dkanovi a tajemníkovi fakulty za rok 2015.<br/>[6] O této ~ádosti bylo rozhodováno dvakrát.<br/><br/>I.2 První rozhodnutí o ~ádosti a soudní pYezkum<br/>[7] Dkan FBMI VUT rozhodnutím ze dne 6. 5. 2016 ~ádost o poskytnutí informací jako celek odmítl. Rektor VUT odvolání ~alobkyn rozhodnutím ze dne 17. 6. 2016 zamítl a rozhodnutí dkana potvrdil. <br/>[8] Krajský soud v Praze ob tato rozhodnutí zruail rozsudkem ze dne 19. 12. 2018, . j. 45 A 96/2016  95. Informace po~adované pod bodem 1) krajský soud naYídil poskytnout, neboe neshledal ~ádný dovod pro odmítnutí ~ádosti, zejména vzhledem k tomu, ~e se jednalo o statistické údaje bez vztahu ke konkrétním zamstnancom. U informací po~adovaných dle bodu 2) ~ádosti krajský soud vc vrátil rektorovi VUT k dalaímu Yízení s tím, ~e má být provedeno pomYování (test proporcionality) mezi právem ~alobkyn na informace a právem dkana a tajemníka FBMI VUT na ochranu soukromí podle tzv. platového nálezu Ústavního soudu. Podle tohoto nálezu lze odmítnout poskytnutí informace o odmHování, nejsouli splnny vaechny následující podmínky: a) ú elem vy~ádání informace je pYispt k diskusi o vcech veYejného zájmu; b) informace samotná se týká veYejného zájmu; c) ~adatel o informaci plní úkoly i poslání dozoru veYejnosti i roli tzv. spole enského hlídacího psa; d) informace existuje a je dostupná.<br/>[9] Kasa ní stí~nost VUT proti tomuto rozsudku Nejvyaaí správní soud zamítl rozsudkem ze dne 25. 7. 2021, . j. 5 As 12/201955. Nejvyaaí správní soud se ztoto~nil se závry krajského soudu a doplnil, ~e pYi rozhodování o poskytnutí informací ohledn mzdových prostYedko vyplacených dkanovi a tajemníkovi je tYeba se zamYit na hodnocení splnní podmínek a) a c) výae uvedeného testu, neboe podmínky b) a d) jsou jednozna n splnny.<br/><br/><br/>I.3 Druhé rozhodnutí o ~ádosti a soudní pYezkum<br/>[10] Dalaí rozhodování ve vci se proto týkalo pouze informací o mzdových prostYedcích vyplacených dkanovi a tajemníkovi FBMI VUT za rok 2015 podle bodu 2 ~ádosti. Dkan rozhodnutím ze dne 28. 1. 2019 tuto ást ~ádosti optovn odmítl. Odvolání ~alobkyn rektor VUT rozhodnutím ze dne 10. 4. 2019 zamítl a rozhodnutí dkana potvrdil.<br/>[11] Jak ji~ bylo pYedestYeno v bodu [2] odovodnní, krajský soud rozsudkem (nyní napadeným kasa ní stí~ností) ob rozhodnutí zruail a naYídil VUT, aby ~alobkyni poskytlo po~adované informace, neboe shledal naplnní vaech kritérií platového nálezu Ústavního soudu. Krajský soud uvedl, ~e ~alobkyn po~ádala o informace za ú elem rozpoutání diskuse, bye kritické. Po~adované informace se týkají veYejného zájmu, neboe se vztahují k dkanovi a tajemníkovi jako osobám stojícím na vrcholu hierarchie v rámci fakulty. }alobkyn i její pYedseda plní roli spole enského hlídacího psa. }alobkyn je odborovou organizací a zajímat se o odmHování zamstnanco spadá do pYedmtu její innosti. PYedseda ~alobkyn se vyjadYoval k odmHování na FBMI VUT v novinovém lánku. }alobkyn i její pYedseda tedy hodlají otázku odmHování podrobit veYejné diskusi. O tom, ~e informace existují a jsou dostupné, nebyl mezi ú astníky spor. Krajský soud ozna il za bezvýznamné vztahy mezi leny ~alobkyn a povinným subjektem. Relevantní podle nj není ani hodnocení ~alobkyn z toho hlediska, zda reáln posobí jako odborová organizace i zda je oprávnna posobit u VUT jako zamstnavatele, neboe o informace mohou ~ádat i externí subjekty. Pokud by ~alobkyn nesplHovala podmínky pro dalaí existenci, bylo nutné podat návrh na její zruaení. Jako existující právnická osoba vaak byla oprávnna o informace ~ádat. Dovodnou krajský soud neshledal ani argumentaci o ohro~ení konkurenceschopnosti VUT, neboe ani ochrana obchodního tajemství se nevztahuje na poskytování informací o rozsahu poskytnutých veYejných prostYedko, navíc se jedná o údaje týkající se dvou zamstnanco. Kone n, i kdyby ~alobkyn slou~ila pouze k prosazování zájmo svého pYedsedy, bylo nutno vylo~it, v em konkrétn spo ívalo zneu~ití práva. Dle krajského soudu byla ~ádost o informace podána vá~n a nemla za cíl VUT jako povinný subjekt bezdovodn zatí~it.<br/>[12] Osoby, kterých se ~ádost o informace týkala, tedy dkan a tajemník FBMI VUT, nevyu~ily mo~nosti uplatHovat v soudním Yízení práva jako osoby zú astnné na Yízení.<br/><br/>II. Kasa ní stí~nost a vyjádYení ú astníko Yízení<br/>[13] Proti rozsudku krajského soudu podalo VUT jako osoba zú astnná na Yízení (dále jen  st~ovatel ) kasa ní stí~nost. St~ovatel namítal, ~e ~alobkyni nelze poskytnout informace o platech dkana a tajemníka FBMI VUT v roce 2015, a to jednak kvoli zneu~ití práva ze strany ~alobkyn, jednak pro nesplnní kritérií, která pro poskytování tchto informací vymezil platový nález Ústavního soudu. <br/>[14] St~ovatel spatYuje zneu~ití práva ji~ v samotném zalo~ení a dalaím trvání ~alobkyn jako odborové organizace. }alobkyn toti~ u FBMI VUT ani u st~ovatele reáln neposobí a nevyvíjí ~ádnou innost, která by naplHovala ú el odborového sdru~ování. Ani skute nost, ~e se pYedseda ~alobkyn podílel na jednání o obsahu kolektivní smlouvy se st~ovatelem, na tom nic nemní. }alobkyn byla zalo~ena ú elov, a sice k ochran pYedsedy ~alobkyn a dalaího zamstnance fakulty (jako jediných dvou známých leno ~alobkyn) pYed rozvázáním pracovního pomru. Obma tmto zamstnancom byla dle st~ovatele dána výpov ze zákonných dovodo kvoli poruaování jejich pracovních povinností. Krajský soud se vaak dle st~ovatele nesprávn spokojil pouze s formální existencí ~alobkyn, nezkoumal mo~né zneu~ití práva z materiálního hlediska. Dále krajský soud nesprávn odkázal st~ovatele na mo~nost iniciovat Yízení o zruaení ~alobkyn, a koli po nm nelze vyu~ití tohoto prostYedku legitimn po~adovat a podmiHovat jím poskytnutí soudní ochrany proti zneu~ití práva ~alobkyní. }alobkyn podle st~ovatele slou~í pouze jako nástroj k prosazení individuálních zájmo svého pYedsedy.<br/>[15] Za zneu~ití práva st~ovatel pova~uje i jednání ~alobkyn spo ívající v samotném podání ~ádosti o informace. Tato ~ádost toti~ nesleduje legitimní cíl spo ívající ve vyvolání konstruktivní veYejné diskuse o otázce veYejného zájmu, nýbr~ je projevem snahy pYedsedy ~alobkyn získat neoprávnné výhody, aikanovat zamstnance FBMI VUT, poruaovat jejich oprávnné zájmy, rozeatvat kolektiv a vyprovokovat vzájemnou záae. Krajský soud chybn zú~il otázku zneu~ití práva toliko na podávání ~ádostí ve snaze vytvoYit nadmrnou administrativní zát~ bez reálného zájmu o po~adované informace.<br/>[16] Jdeli o kritéria pro poskytování informací o platech a mzdách dle nálezu sp. zn. IV. ÚS 1378/16, st~ovatel v prvé Yad zpochybnil, zda ú elem vy~ádání informace bylo pYispt k diskusi o veYejném zájmu [kritérium a)] a zda se vy~ádané informace týkají veYejného zájmu [kritérium b)]. Podle st~ovatele krajský soud nesprávn vyael ze závro rozsudku rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, . j. 8 As 55/201262, . 3155/2015 Sb. NSS, o existenci veYejného zájmu na poskytování informací o vyplácení veYejných prostYedko, a koli tento názor byl pYekonán práv nálezem sp. zn. IV. ÚS 1378/16. Navíc rozaíYený senát v citovaném rozsudku pYipustil mo~nost neposkytnout informace z dovodu ochrany obchodního tajemství. Obdobn jako obchodní tajemství je tYeba chránit i údaje o odmHování zamstnanco v akademické sféYe, neboe se z pohledu st~ovatele jedná o velmi citlivé a konkuren n významné informace. Akademická sféra se dle st~ovatele blí~í svým financováním a sout~ní povahou soukromé sféYe, s ní~ si z hlediska pracovních sil konkuruje. ZveYejnní odmn by proto zposobilo pokYivení tohoto sout~ního prostYedí  vysoká akola by mohla pYijít o klí ové zamstnance jen proto, ~e po zveYejnní výae odmn by zamstnanci byla u inna vyaaí nabídka ze strany jiné vysoké akoly nebo soukromého subjektu. Podle st~ovatele není na zveYejnní po~adovaných informací veYejný zájem a je nepYijatelné, aby ~alobkyn pouze na základ nepodlo~eného podezYení tyto dovrné informace vylákávala. Navíc, pokud by ~alobkyn se st~ovatelkou skute n vedla sociální dialog, mohla po~adované údaje získat.<br/>[17] Podle st~ovatele ~alobkyn neplní ani roli tzv. spole enského hlídacího psa [kritérium c)]. Krajský soud se chybn spokojil s formálním konstatováním, ~e do pYedmtu innosti ~alobkyn jako odborové organizace patYilo zajímat se o odmHování zamstnanco (a pYípadné disproporce v odmHování), a to bez ohledu na to, zda z hlediska zákoníku práce u daného zamstnavatele posobí. St~ovatel namítá, ~e odborová organizace, která u konkrétního zamstnavatele posobí, není dle § 287 odst. 1 písm. a) zákona . 262/2006 Sb., zákoník práce, oprávnna být informována o výai platu, mzdy i odmny konkrétních zamstnanco. Klí ovou pro posouzení role spole enského hlídacího psa nemá být dle st~ovatele formální povaha ~alobkyn, ale její faktické jednání. }alobkyn ovaem nevykonávala ~ádnou innost, z ní~ by bylo mo~no usuzovat na její povahu spole enského hlídacího psa, u FMBI VUT ani u st~ovatele reáln vobec neposobí, neumo~Huje zamstnancom posobícím na FBMI VUT, aby se stali jejími leny, komunikuje s nimi  nestandardním a arogantním zposobem . PYedevaím není schopna prokázat splnní podmínek vy~adovaných zákoníkem práce pro posobení u zamstnavatele. Vzhledem k tomu, ~e st~ovatel rozvázal pracovní pomr s jedinými dvma známými leny ~alobkyn, patrn poruaila i povinnost podle § 286 odst. 4 zákoníku práce oznámit st~ovateli jako zamstnavateli, ~e tyto podmínky splHovat pYestala. Faktickým ~adatelem je tak dle st~ovatele pYedseda ~alobkyn jako fyzická osoba, který se  schovává za odborovou organizaci a zneu~ívá její právní formu a postavení s cílem získat informace k rozeatvání kolektivu zamstnanco FBMI VUT. Tento cíl není dle st~ovatele ve veYejném zájmu. }alobkyni, která patrn hájí jen osobní a nelegitimní zájmy svého pYedsedy, nelze pokládat za osobu plnící úkoly i poslání dozoru veYejnosti i spole enského hlídacího psa. Od aktivit pYedsedy ~alobkyn se nadto distancoval i druhý známý len této organizace.<br/>[18] St~ovatel dále poukázal na vnitYní rozpornost napadeného rozsudku krajského soudu. Krajský soud v nm toti~ uvádí, ~e poskytnuté informace nemusí obsahovat osobní údaje dkana a tajemníka, a sou asn, ~e poskytnuté informace lze pYiYadit ke konkrétním osobám; a dále, ~e pro hodnocení otázky zneu~ití práva jsou vztahy dot ených osob bezvýznamné, avaak pYi provádní testu proporcionality je hodnocení osoby ~alobkyn na míst. Konstatování krajského soudu, ~e ~alobkyn ~ádá informace za ú elem rozproudní diskuse o systému odmHování, a ~e je tedy takový zájem legitimní, nemá oporu ve spise. Za jinou vadu Yízení st~ovatel ozna il skute nost, ~e dle krajského soudu mohl roli spole enského hlídacího psa splHovat i pYedseda ~alobkyn jako fyzická osoba, nejen ~alobkyn. Pouze ta vaak byla ~adatelem o informace. Jeliko~ ~alobkyn vystupuje coby odborová organizace pouze formáln (co~ pYipustil i krajský soud), je zjevné, ~e sama roli spole enského hlídacího psa neplní. Za dalaí vadu st~ovatel pova~oval nezohlednní vaech relevantních skute ností ohledn vztaho mezi dot enými osobami a motivaci ~alobkyn. Dle st~ovatelova názoru se krajský soud nevypoYádal ani s námitkou, ~e kvoli specifikom akademického prostYedí je tYeba dovodit výjimku z poskytování informací.<br/>[19] }alobkyn ve vyjádYení navrhla kasa ní stí~nost zamítnout. Uvedla, ~e st~ovatel pouze opakuje argumentaci, s ní~ se ji~ dostate n vypoYádal krajský soud. Jdeli o problematiku zneu~ití práva, ~alobkyn poukázala na to, ~e otázka jejího posobení jako odborové organizace u zamstnavatele není z hlediska dovodo pro odmítnutí ~ádosti o informace relevantní. Tvrzení, ~e ~alobkyn jako odborová organizace vobec neposobí, je absurdní, neboe byla jednou z odborových organizací, která se st~ovatelem ( VUT) podepsala kolektivní smlouvu. St~ovatel jist v tomto ohledu nechce tvrdit, ~e podepsal závaznou kolektivní smlouvu s nkým, kdo k tomu nebyl oprávnn. }alobce se vyjádYil také k okolnostem, za kterých doalo k ukon ení pracovního pomru. <br/>[20] K otázce, zda plní roli spole enského hlídacího psa, ~alobkyn uvedla, ~e mla a má informace o nehospodárném nakládání s prostYedky na FBMI VUT. Navíc v roce 2018 vyaly najevo té~ informace o nehospodárném nakládání s veYejnými prostYedky na fakult stavební. O omezených mo~nostech kontroly a nápravy pak v této souvislosti veYejn hovoYil i bývalý rektor VUT, nebyla vaak vyvozena ~ádná odpovdnost. VeYejný zájem na transparentnosti fungování veYejné vysoké akoly je dle st~ovatele zYejmý. Dobrou povst st~ovatele poakozují excesy v odmHování, nikoli zveYejnní informací o nich. }alobkyn neusiluje o poakození konkrétních osob, ale o informace, které neúspan ~ádala v rámci sociálního dialogu. Vzhledem k tomu, ~e pracovnprávní úprava neposkytuje pYília efektivních nástrojo, jak se po~adovaných informací domoci, zvolila re~im zákona o svobodném pYístupu k informacím.<br/>[21] St~ovatel reagoval na vyjádYení ~alobkyn podáním repliky, v ní~ poukázal na to, ~e ~alobkyn jedná vo i zamstnancom FBMI VUT diskrimina ním zposobem a neumo~Huje jim stát se jejími leny. Ú elov a selektivn tak reprezentuje pouze  vyvolené zamstnance. St~ovatel upozornil, ~e ~alobkyn fakticky u FBMI VUT jako odborová organizace neposobí. Nebyla schopna dolo~it ani to, ~e má k tomu dostate ný po et leno, a tedy ~e splHuje podmínky pro posobení u zamstnavatele dle § 286 odst. 3 a 4 zákoníku práce. UzavYení kolektivní smlouvy se ~alobkyní nesvd í o uznání její legitimity ze strany st~ovatele. St~ovatel zároveH blí~e rozvedl, ~e podle judikatury je odborová organizace povinna dolo~it právo posobit u zamstnavatele a jednat s ním. Pokud se jedná o uzavYenou media ní dohodu, st~ovatel uvedl, ~e závazek zdr~et se kritického hodnocení pracovního pomru pYedsedy ~alobkyn se nevztahuje na úkony vo i soudu. St~ovatel v této souvislosti poukázal na skute nost, ~e doalo k projednání neomluvené pracovní absence pYedsedy ~alobkyn. Rovn~ zopakoval, ~e ~alobkyn byla zalo~ena toliko za ú elem ochrany dvou známých leno. Jdeli o ~alobkyní odkazované novinové lánky týkající se odmHování na jiné fakult st~ovatele, ty nemají vztah k FBMI VUT a nejsou pro posuzovanou vc relevantní. Pou~itelnost novinových lánko jako dokazo je navíc diskutabilní.<br/>[22] }alobkyn v duplice odkázala na své pYedchozí vyjádYení. PYipomnla, ~e Nejvyaaí správní soud ji~ v dYívjaím rozsudku v této vci ze dne 25. 7. 2021, . j. 5 As 12/201957, dovodil, ~e po~adované informace o mzd dkana a tajemníka pYedstavují informace týkající se veYejného zájmu, které v dob ~ádosti existovaly a byly dostupné. Proto bylo namíst zabývat se pouze otázkou, zda ú elem vy~ádaných informací byla snaha pYispt k diskusi o vcech veYejného zájmu a zda ~adatel plní roli tzv. spole enského hlídacího psa. Krajský soud po komplexním vyhodnocení konstatoval, ~e ob podmínky byla splnny, stejný názor vyjádYila i eskomoravská konfederace odborových svazo, která ~alobkyni zastupovala v pYedchozím Yízení a nyní jí poskytuje právní podporu.<br/>[23] }alovaný ve svém vyjádYení poukázal na to, ~e ve vci nevedl Yízení, ~alobou napadená rozhodnutí nevydal, a proto se k vci samé nemo~e blí~e vyjádYit. <br/><br/>III. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/>[24] Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost posoudil a dospl k závru, ~e není dovodná.<br/>[25] Jak ji~ Nejvyaaí správní soud pYedestYel v úvodu tohoto rozsudku, posuzovaná vc se týká poskytnutí informací o mzdových prostYedcích vyplacených dkanovi a tajemníkovi FBMI VUT za rok 2015. O této ásti ~ádosti bylo rozhodováno znovu poté, kdy povodní rozhodnutí rektora VUT a dkana FBMI VUT byla krajským soudem zruaena a Nejvyaaí správní soud následn zamítl kasa ní stí~nost st~ovatele rozsudkem ve vci sp. zn. 5 As 12/2019. Rektor VUT byl zavázán, aby v dalaím Yízení provedl pomYení práva ~alobkyn na informace a práva na soukromí dkana a tajemníka FBMI VUT podle kritérií vymezených v tzv. platovém nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1378/16.<br/>III.1 Naplnní podmínek platového nálezu Ústavního soudu<br/>[26] Podle závazného právního názoru byly správní orgány povinny posoudit ~ádost o informace o mzd dkana a tajemníka FBMI VUT v testu proporcionality z hlediska kritérií, která vymezil Ústavní soud v platovém nálezu sp. zn. IV. ÚS 1378/16. Podle tohoto nálezu je nutno zkoumat, zda:<br/>a) ú elem vy~ádání informace je pYispt k diskusi o vcech veYejného zájmu,<br/>b) informace samotná se týká veYejného zájmu,<br/>c) ~adatel o informaci plní úkoly i poslání dozoru veYejnosti i roli tzv. spole enského hlídacího psa,<br/>d) informace existuje a je dostupná.<br/>[27] Ústavní soud se blí~e nevyjádYil k tomu, jak mají být jednotlivá kritéria vykládána, tento úkol ponechal na správních soudech (viz obdobn rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 5. 2020, . j. 2 As 88/201934, . 4044/2020 Sb. NSS, bod 24). <br/>[28] Východisko pro interpretaci jednotlivých kritérií pYedstavuje judikatura Evropského soudu pro lidská práva (dále jen  ESLP ) k l. 10 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (dále jen  Úmluva ), v ní~ se tyYi obdobné (resp. témY toto~né) podmínky objevily poprvé. Z této judikatury Ústavní soud vycházel pYi formulování kritérií v platovém nálezu (viz jeho body 84  94 a dále body 123  125, a v nálezu odkazovaný rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 8. 11. 2016 ve vci Magyar Helsinki Bizottság proti Maarsku, . 18030/11, body 157 a~ 170). Nelze ovaem odhlí~et od toho, ~e vyjmenované podmínky plnily v judikatuYe ESLP ponkud odlianou funkci. Na rozdíl od l. 17 Listiny základních práv a svobod (dále jen  Listina ) toti~ l. 10 Úmluvy výslovn negarantuje právo na informace, které je z nj nutno dovozovat výkladem. Uvedené podmínky tedy slou~í jako prahová kritéria pro zhodnocení, zda v konkrétním pYípad z Úmluvy vobec vyplývá právo na informace (viz bod 157 rozsudku ESLP ve vci Magyar Helsinki Bizottság). Teprve poté se pYezkoumává, zda doalo k zásahu do tohoto práva a zda byl tento zásah stanoven zákonem, sledoval legitimní cíl a byl nezbytný v demokratické spole nosti. K tomuto pomYování se vaak ji~ uvedené podmínky nevyu~ívají (body 181 a~ 200, tamté~). Úmluva tedy garantuje pouze  omezené právo na informace v pYípadech, kdy jsou tyYi prahová kritéria splnna, jak pYipomnl rovn~ Ústavní soud v platovém nálezu (viz bod 94). <br/>[29] Oproti tomu v rámci Listiny tyto podmínky nemají (a nemohou mít) povahu prahových kritérií, neboe právo na informace je garantováno výslovn, a tedy není tYeba je dovozovat výkladem. Namísto toho mají podle Ústavního soudu slou~it k pomYování stYetu práva na informace a práva na ochranu soukromí. Tuto promnu jejich funkce je tYeba reflektovat. PYevzetí kritérií vztahujících se k Úmluv navíc nesmí vést ke sní~ení vnitrostátního standardu ochrany práv ( l. 53 Úmluvy). Jak zdoraznil Ústavní soud,  i pYi vázanosti Úmluvou [je nutné] dávat pYednost úprav základních práv a svobod v jejich tuzemském pojetí, pakli~e poskytují vyaaí standard ochrany [nález Ústavního soudu ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 13/12 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.), bod 26; viz obdobn napY. stanovisko pléna ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. Pl. ÚSst. 39/14 (ST 39/75 SbNU 707; 297/2014 Sb.), bod 8; nebo nález ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 15/19 (N 18/98 SbNU 128; 54/2020 Sb.), bod 65].<br/>[30] Hodnocení kritéria a), tj. zda ú elem vy~ádání informace je pYispt k diskusi o vcech veYejného zájmu, a kritéria b), tj. zda se informace samotná týká veYejného zájmu, je provázáno. Ob kritéria se toti~ vztahují k veYejnému zájmu. Jen pokud se po~adovaná informace týká veYejného zájmu, mo~e být ~adatelem vy~adována za ú elem pYispt s ní k diskusi o vcech veYejného zájmu (viz ji~ zmiHovaný rozsudek . j. 2 As 88/201934, bod 25). Jinak Ye eno, neníli splnno kritérium b), nemo~e být splnno ani kritérium a). Vzhledem k tomu Nejvyaaí správní soud v nkterých pYípadech pYistupuje ke spole nému posuzování obou kritérií (tamté~, viz body 25 a~ 28) a posuzuje nejprve kritérium b) (rozsudek ze dne 14. 4. 2022, . j. 10 As 542/202199, . 4346/2022 Sb. NSS, bod 40 a násl.), zvolil tento postup i v nyní projednávané vci.<br/><br/>III.1.A Informace se týká veYejného zájmu  kritérium b) <br/><br/>[31] St~ovatel v kasa ní stí~nosti namítá, ~e kritérium b) nebylo v daném pYípad naplnno a ~e se po~adované informace netýkají veYejného zájmu. Vytýká krajskému soudu, ~e v napadeném rozsudku vycházel z chybného a pauaálního názoru (pYekonaného judikaturou Ústavního soudu) o veYejném zájmu na poskytování informací o platech a mzdách hrazených z veYejných prostYedko. <br/>[32] Podle závazného právního názoru vysloveného v pYedchozím rozsudku Nejvyaaího správního soudu se informace o platu dkana a tajemníka FBMI VUT týkají veYejného zájmu, a kritérium b) je tedy naplnno. I kdy~ se od uvedeného závru nelze v souzené vci odchýlit, je vhodné objasnit, pro  k tomu ani nebyl dovod.<br/>[33] Informace o platu i mzd hrazené z veYejných prostYedko v obecné rovin v~dy souvisejí s veYejným zájmem, aby nakládání s veYejnými prostYedky bylo transparentní a pod veYejnou kontrolou. Jak Nejvyaaí správní soud vylo~il v rozsudku . j. 2 As 88/201929, konkrétn v bod 28, veYejný zájem je dán v pYípad vaech pYíjemco veYejných prostYedko. Jeho intenzita ovaem závisí na postavení osoby, o její~ plat i mzdu jde, ve veYejné sféYe. V pYípad ~ádosti o poskytnutí informace o platových pomrech  b~né úYední osoby bez jakýchkoli Yídicích pravomocí (napY. referenta obecního i krajského úYadu, ale i ústYedního orgánu státní správy nebo jiných veYejných institucí) je nezbytné, aby ~adatel v ~ádosti uvedl pYesvd ivé a detailní dovody, pro n~ by v dané konkrétní situaci ml existovat veYejný zájem na vyhovní jeho ~ádosti. Po~adavek na  sílu dovodo existence veYejného zájmu na poskytnutí informace pak postupn klesá se zvyaujícím se postavením dot ených osob v rámci veYejné sféry. Platí, ~e ím vtaí kompetence osoba má, tím pYirozenjaí je bez konkrétnjaího zdovodHování veYejný zájem na její kontrole. Judikatura tedy nevychází z pauaálního závru, ~e poskytnutí informací o platu i mzd je v~dy ve veYejném zájmu, ale diferencuje pYípady na základ pozice dot ené osoby ve struktuYe veYejné správy.<br/>[34] Ani v posuzované vci nevycházel pYedchozí rozsudek Nejvyaaího správního soudu i napadený rozsudek krajského soudu z názoru, ~e poskytnutí jakýchkoli informací o platu i mzd je ve veYejném zájmu. PYedmtem ~ádosti byly informace o platu dkana a tajemníka fakulty. Dkan stojí v ele fakulty jako sou ásti veYejné vysoké akoly a jedná a rozhoduje ve vaech vcech fakulty, které zákon nesvYuje jinému orgánu (§ 28 odst. 1 zákona . 111/1998 Sb., o vysokých akolách). V pracovnprávních vztazích dokonce jedná za veYejnou vysokou akolu [§ 24 odst. 1 písm. e) tého~ zákona]. Tajemník Yídí hospodaYení a vnitYní správu fakulty v rozsahu stanoveném opatYením dkana (§ 32 odst. 1 tohoto zákona). Jejich postavení nelze pYipodobnit pozici b~né úYední osoby, naopak dkan i tajemník (jako dkanov bezprostYední podYízený) jsou oba ve vedoucích pozicích. Práv tato skute nost vedla v dosavadním Yízení k tomu, ~e byl shledán veYejný zájem na poskytnutí informací o jejich platu. Nejvyaaí správní soud ve svém pYedchozím rozsudku výslovn poukázal na to, ~e v pYípad dkana i tajemníka se jedná o  nepochybn významné, vedoucí pozice (rozsudek . j. 5 As 12/2019  58, bod 54). Podle krajského soudu se v pYípad dkana jedná  o osobu, je~ je v hierarchii fakulty pYímo na vrcholu, v pYípad tajemníka pak o osobu jemu bezprostYedn podYízenou, která má v gesci hospodaYení fakulty , a proto~e jde  o tak významné orgány fakulty, je veYejný zájem na poskytnutí informací o jejich pYíjmech pYirozen vysoký a není tYeba jej blí~e vysvtlovat (viz bod 60 odovodnní napadeného rozsudku). <br/>[35] Nejvyaaí správní soud navíc ve své judikatuYe shledal veYejný zájem na poskytnutí informací o platu tajemníka mstského úYadu statutárního msta, a to práv s ohledem na významnost této pozice (rozsudek . j. 10 As 542/202199, body 41 a 42). S touto pozicí je srovnatelné i postavení dkana a tajemníka fakulty veYejné vysoké akoly. VeYejný zájem na informacích o jejich platu je obdobný, neli vyaaí. <br/><br/>III.1.B Ú el vy~ádání informace  kritérium a)<br/><br/>[36] St~ovatel dále namítal, ~e v projednávaném pYípad nebylo naplnno ani kritérium a), neboe ú elem vy~ádání informace nebylo pYispt k diskusi o vci veYejného zájmu. Opa ný závr krajského soudu nadto nemá dle st~ovatele oporu ve spise. Skute ným cílem ~ádosti byly dle jeho názoru soukromé zájmy pYedsedy ~alobkyn.<br/>[37] Nejvyaaí správní soud v této souvislosti nejprve pYipomíná, ~e v ~ádosti o informace nemusí být ú el odpovídající kritériu a) výslovn vyjádYen, lzeli ho seznat z okolností pYípadu. Nejvyaaí správní soud napY. po~adovaný ú el dovodil v pYípad informací, je~ mly být pou~ity v diplomové práci, kterou by vysoká akola byla povinna zveYejnit, a koli v ~ádosti nebyl ú el takto pYímo vyjádYen (rozsudek ze dne 29. 9. 2020, . j. 4 As 91/202045, . 4094/2020 Sb. NSS, body 33 a~ 37). U ~ádostí podaných pYed vydáním platového nálezu Ústavního soudu navíc nelze výslovné vyjádYení ú elu po~adovat, neboe ~adatel se s tímto nálezem a uvedenou podmínkou nemohl v as seznámit (tamté~, bod 34). V posuzované vci sice není ú el v ~ádosti o informace výslovn vyjádYen, posta uje vaak, ~e je zYejmý z okolností pYípadu.<br/>[38] Pro naplnní kritéria a) je nezbytné, aby cílem ~adatele bylo s poskytnutou informací vstoupit do veYejné diskuse. Získání informací má toti~ umo~nit ~adateli realizovat svobodu projevu a zahájit veYejnou debatu i do ní vstoupit (rozsudek ESLP ve vci Magyar Helsinki Bizottság, bod 158). Poskytnuté informace toti~ nemají slou~it pouze potYebám ~adatele nebo jeho úzkého okolí. Ú el ~ádosti vy~adovaný Ústavním soudem je proto zpravidla naplnn, pokud ~adatel  plausibiln tvrdí, ~e s [poskytnutou informací] hodlá njakým zposobem pYispt k veYejné diskusi (získanou informaci chce napY. zveYejnit tYetím osobám k dalaímu posouzení, komentování i statistickému porovnání jinými relevantními informacemi, nebo ji hodlá sám analyzovat a vzealé výstupy sdlit veYejnosti). (& ) Není ji~ vaak namíst zkoumat, nato~ chtít po ~adateli, aby sám prokázal, zda poskytnutá informace skute n následn vzbudí ~adatelem avizovanou veYejnou diskusi; relevantní pouze je, zda ji ~adatel v podob k tomu podle b~ných zkuaeností zposobilé hodlá veYejnosti k diskusi pYedlo~it a tím i potenciáln umo~nit (rozsudek . j. 2 As 88/201934, bod 25). <br/>[39] V projednávané vci bylo cílem ~alobkyn seznámit s poskytnutými informacemi veYejnost a vstoupit tím do veYejné diskuse. Tuto skute nost je mo~no dovodit z toho, ~e se pYedseda ~alobkyn do veYejné debaty zapojil ji~ v okam~iku, kdy mu st~ovatel odmítal informace poskytnout. Tento pYístup toti~ kritizoval v celostátních novinách (viz lánek Rychlík, M. Královské odmny na VUT? Fakulta odmítá zveYejHování mezd [online]. lidovky.cz. 17. 2. 2019). St~ovatel v rozhodnutí rektora na zmiHovaný lánek poukazuje a toto kritické mediální vystoupení ~alobkyni vytýká, svd í vaak ve prospch závru, ~e cílem bylo vstoupit do veYejné debaty. St~ovatelova argumentace k této otázce pak vykazuje vnitYní rozpornost. St~ovatel v kasa ní stí~nosti i ve vydaném rozhodnutí rektora vychází z toho, ~e ~alobkyn bude prezentovat informace o mzd dkana a tajemníka pYinejmenaím zamstnancom fakulty, po~adované informace toti~ mly pYispt k tvrzenému rozeatvávání zamstnanco a vyprovokování vzájemné záati, co~ je dle st~ovatele skute ným cílem ~alobkyn. Krajský soud vaak v napadeném rozsudku správn nepYehlédl, ~e st~ovatel se  neobává toho, ~e by ~alobkyn s po~adovanými informacemi veYejnost neseznámila, nýbr~ jí (paradoxn) naopak vytýká, ~e to je v jejím úmyslu (bod 57 odovodnní napadeného rozsudku).<br/>[40] Dále je pro naplnní kritéria a) rozhodné, aby se diskuse týkala vcí veYejného zájmu. Ji~ výae Nejvyaaí správní soud dovodil, ~e samy po~adované informace o mzd dkana a tajemníka fakulty se týkají veYejného zájmu. Vcí veYejného zájmu je i diskuse o nich, neboe  existuje velmi zYejmý a pYirozený dole~itý veYejný zájem na tom, aby veYejná sféra byla co mo~ná nejvíce transparentní. (& ) Jako prevence pYed korupcí a zneu~itím moci je tedy legitimní, aby se veYejnost zajímala, zda se finan ní zdroje distribuují uvnitY veYejné správy férovým zposobem na základ ur itých racionálních a pYedvídatelných kritérií, a zda není nikdo svévoln obohacován i naopak neoprávnn znevýhodHován (rozsudek . j. 2 As 88/201934, bod 27).<br/>[41] VeYejný zájem na této debat byl navíc zesílen tím, ~e pYedmtem veYejné debaty ji~ bylo odmHování vedení jiné fakulty VUT. St~ovatel tuto skute nost nesprávn ozna il jako irelevantní s odovodnním, ~e se týká odliané fakulty. Probíhající veYejná debata o odmHování vedení jedné fakulty vaak iní naléhavjaím zájem na tom, aby bylo mo~né provést srovnání s jinými fakultami té~e univerzity. <br/>[42] Skute nost, ~e veYejná diskuse mo~e být v pYípad poskytnutí informací kritická a ~e informace mohou být prezentovány zposobem, který st~ovatel pokládá za zkreslující, nemohou být dovodem pro odepYení poskytnutí informací. St~ovatel (a pYípadn i dalaí aktéYi) mají mo~nost do veYejné debaty vstoupit, hájit své postupy a rozhodnutí a pokusit se korigovat to, co vnímají jako nepYesné i zkreslující prezentování informací. Není ale pYijatelné pokouaet se zahájení veYejné diskuse zabránit tím, ~e pro ni nebudou poskytnuty relevantní informace.<br/>[43] Není vylou eno, ~e ~alobkyn i její pYedseda byli k podání ~ádosti o informace motivováni i soukromými zájmy, a to s pYihlédnutím ke sporom mezi pYedsedou ~alobkyn a dkanem a tajemníkem fakulty. Bye je mo~né, ~e ~ádost o informace byla podána také ze soukromých dovodo, v souzené vci nebylo prokázáno, ~e se tak stalo  pouze ze soukromých dovodo (rozsudek . j. 2 As 88/201934, bod 25). Právo na informace je  právem politickým a vyu~ití poskytnutých informací v sout~i politických stran, napY. v rámci pYedvolební kampan, i ke kritice volených zástupco ob ano v rámci veYejné diskuse je zcela legitimní a v souladu se smyslem a ú elem práva na informace (rozsudek ze dne 26. 2. 2020, . j. 4 As 385/201955, bod 26). Obdobn to platí i pro kritiku osob zastávajících veYejné funkce v akademické sféYe. I kdyby tedy ~alobkyn i její pYedseda byli motivováni soukromými zájmy, jejich ~ádost v daném pYípad sledovala ú el spo ívající v pYispní k diskusi o vci veYejného zájmu. <br/><br/>III.1.C Role ~adatele o informace  kritérium c) <br/><br/>[44] St~ovatel rovn~ zpochybHoval závr krajského soudu, ~e ~alobkyn plní roli tzv. spole enského hlídacího psa. Dle st~ovatelova názoru se krajský soud nesprávn spokojil s tím, ~e ~alobkyn je odborovou organizací, a nezohlednil, ~e tuto innost reáln nevykonává, neposobí u st~ovatele, ani k tomu není dle zákoníku práce oprávnna. <br/>[45] K této kasa ní námitce Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e podle kritéria c) je nutné posoudit, zda  ~adatel o informaci plní úkoly i poslání dozoru veYejnosti i roli tzv. spole enského hlídacího psa .<br/>[46] Pojem spole enský hlídací pes byl pYevzat z judikatury ESLP, která jím rozumí novináYe, neziskové organizace, ale i jednotlivce z akademické sféry, autory literatury týkající se zále~itostí veYejného zájmu, a s ohledem na význam internetové komunikace také tzv. blogery i populární u~ivatele sociálních sítí (rozsudek ESLP Magyar Helsinki Bizottság, bod 168). Na toto pojetí navázal i Nejvyaaí správní soud v rozsudku . j. 2 As 88/201929 (viz bod 30), dle kterého roli spole enského hlídacího psa vedle novináYo, neziskových organizací a spolko vnujících se transparentnosti, hospodaYení a odmHování v rámci veYejné správy mohou naplHovat také  jednotlivci (napY. nejroznjaí politi tí aktivisté, blogeYi i jinak se o veYejné zále~itosti zajímající lidé), kteYí relativn koncentrovan (ae u~ v dlouhodobjaím asovém horizontu nebo v airaím zábru  hlídaných povinných subjekto) do veYejného prostoru jakýmkoli kvalifikovaným zposobem vnáaejí informace i názory ohledn fungování veYejného ~ivota, díky emu~ o nich mo~e být zahájena a vedena diskuse, pYípadn se s nimi airaí veYejnost alespoH mo~e seznámit. Podmínkou pro naplnní role tzv.  spole enského hlídacího psa tedy je, aby si ~adatel jemu dYíve poskytnuté informace (zde o pYíjemcích veYejných prostYedko) nenechával výlu n pro sebe a svou vlastní soukromou potYebu, nýbr~ s nimi veYejn  pracoval (typicky s nimi seznamoval veYejnost, komentoval je apod.) .<br/>[47] Kritérium c), jak je formuloval Ústavní soud, neklade doraz na právní status nebo charakteristiky jednotlivce, nýbr~ na to, jakou úlohu ~adatel o informace plní. Proto není podstatné, zda o informace po~ádal napY. novináY, nýbr~ zda  o informace ~ádal v rámci výkonu své profese (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 5. 3. 2021, . j. 5 As 440/201963, bod 35). Je tedy zYejmé, ~e nezále~í samo o sob pouze na tom, kdo o informace ~ádá, nýbr~ jakou úlohu pYi tom plní. Jeliko~ je klí ová úloha, a nikoli status ~adatele, mo~e pak kritérium c) naplnit i jednotlivec, který obecn není spole enským hlídacím psem. V konkrétní vci ovaem musí platit, ~e plní úlohu dozoru veYejnosti, musí se tedy stát spole enským hlídacím psem ad hoc. Podstatná je míra, v ní~ je takový jednotlivec schopen pYispt do veYejné debaty. Mohlali by být informace poskytnuta novináYi, není dovod neposkytnout ji jednotlivci, který sice novináYem není, avaak je schopen vyvolat veYejnou debatu i do ní ve srovnatelné míYe pYispt. <br/>[48] K obdobnému závru Nejvyaaí správní soud dospl té~ ve vci týkající se odmHování úYedníko finan ní správy. }adateli toti~ posta ovalo, aby se prokázalo, anebo jinak jevilo pYimYen pravdpodobné (napY. s ohledem na minulé aktivity ~adatele a na jeho ú ast ve veYejné debat v minulosti), ~e  hodlá vstoupit do veYejné sféry a diskutovat problematické aspekty odmHování úYedníko finan ní správy (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 3. 2. 2021, . j. 10 As 411/202034, bod 17).<br/>[49] Opa ný výklad, tedy ~e informace o platech mohou po~adovat pouze subjekty, které mají status spole enského hlídacího psa obecn, pokládá Nejvyaaí správní soud za neudr~itelný. Listina garantuje v l. 17 odst. 1 právo na informace bez uvedeného osobního omezení. Kategorii tzv. spole enských hlídacích pso, dovozenou pYi výkladu Úmluvy, pak nelze s ohledem na její l. 53 u~ít ke sní~ení vnitrostátního standardu ochrany práv. <br/>[50] Pro posouzení, zda ~adatel o informace o platech v konkrétním pYípad  plní úkoly i poslání dozoru veYejnosti i roli tzv. spole enského hlídacího psa podle platového nálezu Ústavního soudu, je tedy rozhodující, jakou úlohu ~adatel reáln plní, nikoli jaký je jeho právní status nebo charakteristiky. }adatel o platové informace tak mo~e být spole enským hlídacím psem ad hoc, pokud v konkrétní vci plní úkoly i poslání dozoru veYejnosti.<br/>[51] V posuzovaném pYípad ~ádost o informace podala ~alobkyn, která je odborovou organizací vysokoakolských pracovníko. I kdy~ i akademický pracovník mo~e být spole enským hlídacím psem, nebylo tvrzeno ani prokázáno, ~e by ~alobkyn podala ~ádost o informace za nkterého z akademických pracovníko a ~e by poskytnuté informace mly slou~it k jeho akademické výzkumné innosti. <br/>[52] V pYípad této konkrétní ~ádosti ovaem bylo prokázáno, ~e ~alobkyn plní úlohu dozoru veYejnosti, hodlá vstoupit do veYejného prostoru a diskutovat o odmHování funkcionáYo na FBMI VUT. PYedseda ~alobkyn se toti~ (jeat pYed vydáním rozhodnutí rektora) do veYejné diskuse zapojil. Poskytl rozhovor, v nm~ kritizoval st~ovatele za neposkytnutí informací, a tento rozhovor vedl k vydání ji~ zmiHovaného lánku Královské odmny na VUT? Fakulta odmítá zveYejHování mezd. Nejen~e se tedy ~alobkyn hodlala podílet na veYejné debat, ale sama do ní aktivn vstoupila.<br/>[53] Postavení ~alobkyn je srovnatelné se situací ~adatele v ji~ citovaném rozsudku Nejvyaaího správního soudu . j. 5 As 440/201963. V tehdejaím pYípad novináY po~adující poskytnutí informací bhem Yízení o ~ádosti o informace publikoval lánek kritizující nezveYejnní informací o platech úYedníko. Na tomto základ bylo prokázáno, ~e o informace ~ádal jako spole enský hlídací pes (bod 35). Nejvyaaí správní soud nespatYuje dovody, pro které by ml v pYípad ~alobkyn dospt k odlianým právním závrom. Ani skute nost, ~e ~alobkyn ( i její pYedseda) nejsou novináYi, nebránila jejímu zapojení do veYejné debaty ve srovnatelné míYe. Za skutkových okolností nyní posuzované vci tak krajský soud dospl ke správnému závru, ~e ~alobkyn plnila úlohu dozoru veYejnosti, resp. spole enského hlídacího psa ad hoc, a tedy i kritérium c) bylo v souzené vci naplnno.<br/>[54] Vzhledem k této skute nosti ji~ nebylo tYeba se vyjadYovat k tomu, zda odborová organizace patYí k organizacím, které obecn lze pokládat za spole enské hlídací psy. V daném pYípad vedlo k naplnní posuzovaného kritéria konkrétní jednání ~alobkyn (prostYednictvím jejího pYedsedy), nikoli její právní status. Proto st~ovatelovy námitky týkající se toho, zda ~alobkyn skute n vykonává innost odborové organizace i zda má právo posobit u st~ovatele jako zamstnavatele, nepokládal Nejvyaaí správní soud ve shod s krajským soudem za relevantní, neboe by k toto~nému závru dospl bez ohledu na právní formu a rozsah oprávnní ~alobkyn.<br/><br/>III.1.D Existence a dostupnost informací  kritérium d)<br/><br/>[55] O naplnní poslední podmínky, tedy ~e informace o mzd dkana a rektora za po~adované období existují a jsou dostupné, nebyl v posuzovaném pYípad veden spor. <br/><br/>III.2 K námitce zneu~ití práva<br/><br/>[56] Nejvyaaí správní soud se dále zabýval tím, zda ve vci doalo ke zneu~ití práva namítanému st~ovatelem v kasa ní stí~nosti. Zneu~itím práva se v judikatuYe Nejvyaaího správního soudu obecn rozumí  situace, kdy nkdo vykoná své subjektivní právo k neodovodnné újm nkoho jiného nebo spole nosti; takovéto chování, jím~ se dosahuje výsledku nedovoleného, je jenom zdánliv dovolené (rozsudek ze dne 10. 11. 2005, . j. 1 Afs 107/200448, . 869/2006 Sb. NSS). <br/><br/>[57] Podle ustálené judikatury Nejvyaaího správního soudu pYedstavuje zneu~ití práva jeden z dovodo pro odmítnutí ~ádosti o informace, pYesto~e jej zákon výslovn nezmiHuje (rozsudek rozaíYeného senátu ze dne 22. 10. 2014, . j. 8 As 55/201262, . 3155/2015 Sb. NSS). Tento závr aproboval i Ústavní soud (viz napY. nález ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. III. ÚS 3339/20, bod 66). Nelze vytvoYit taxativní vý et situací, v nich~ lze spatYovat zneu~ití práva. Zneu~ití práva mo~e spo ívat v opakovaném podávání ~ádosti o informace, které ji~ dYíve nebylo vyhovno (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 1. 8. 2022, . j. 10 As 153/202043), ale i v podání ~ádosti s cílem  poakodit legitimní zájmy tch, o jejich~ platech má být informováno (napY. je aikanovat, vydírat, vyprovokovat vo i nim nenávist apod.) (rozsudek . j. 8 As 55/201262, bod 91). Zneu~ití práva ovaem nesmí být jako dovod pro odmítnutí ~ádosti nadu~íváno a k jeho uplatHování je nutno pYistupovat restriktivn (rozsudek ze dne 1. 4. 2022, . j. 1 As 96/202143, bod 34; nebo rozsudek ze dne 1. 8. 2022, . j. 10 As 153/202043, bod 17). V posuzované vci spatYuje st~ovatel zneu~ití práva hned ve tYech aspektech daného pYípadu.<br/><br/>III.2.A Skute ný ú el ~ádosti<br/>[58] Zaprvé, podle st~ovatele ~ádost ve skute nosti sledovala ú el spo ívající v rozvrácení kolektivu zamstnanco fakulty a v poakození i aikan nkterých z nich.<br/>[59] Tvrzení, ~e cílem ~alobkyn bylo rozvrátit kolektiv zamstnanco, je nepodlo~ené a spekulativní. PYedevaím vaak hrozba rozvrácení kolektivu zamstnanco nemo~e být dovodem pro nevyhovní ~ádosti. Jak uvedl rozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu v rozsudku ze dne 22. 10. 2014, . j. 8 As 55/201262, . 3155/2015 Sb. NSS, konkrétn v bod 83, argumenty, dle kterých poskytnutí informací o mzdách  mo~e na ur itém pracoviati vést k závisti a neshodám mezi zamstnanci i k neklidu v míst, kde dot ená osoba ~ije, je nutno odmítnout jako ú elové (& ), ani ur ování výae mzdy nesmí být v pYípad, ~e je placena z veYejných prostYedko, zalo~eno na iracionalit a svévoli a ten, kdo o výai mzdy rozhoduje, musí být schopen se za své rozhodnutí postavit a obhájit je .<br/>[60] Námitka, ~e by mohlo dojít k poakození nkterých zamstnanco, se patrn vztahuje k dkanovi a tajemníkovi fakulty, jejich~ platy by byly zveYejnny. Smyslem poskytování informací o platech i mzdách ovaem je podrobit nakládání s veYejnými prostYedky kontrole prostYednictvím veYejné diskuse, která mo~e být kritická. Jde o nutnou sou ást debaty o Yádném a ú elném vynakládání finan ních prostYedko. }adatel o informace, který usiluje o vyvolání takové veYejné debaty, tím nesleduje zakázaný ú el, ale naopak jediný ú el, který je u tohoto typu ~ádostí podle Ústavního soudu pYípustný.<br/>[61] Zejména pYíjemci finan ních prostYedko, jako~ i ti, kdo o nich rozhodli, mohou být podrobeni kritice, kterou mohou vnímat jako nespravedlivou a posobící újmu. Avaak zneu~itím práva je a~ taková jeho realizace, která vede  k neodovodnné újm nkoho jiného nebo spole nosti (rozsudek . j. 1 Afs 107/200448). Osoby zastávající funkci dkana a tajemníka FBMI VUT jsou osoby veYejn inné, které jsou povinny snáaet  vtaí míru veYejné kritiky ne~ jiní ob ané [nález Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 367/03 (N 57/36 SbNU 605)]. V souzeném pYípad nic nenasvd ovalo tomu, ~e by tato míra mla být pYekro ena takovým zposobem, ~e by dot ené osoby ji~ nebyly povinny mo~nou kritiku snáaet. V tomto ohledu tedy nelze dospt k závru, ~e by doalo ke zneu~ití práva.<br/><br/>III.2.B Podání ~ádosti prostYednictvím ~alobkyn jako odborové organizace<br/>[62] Druhá rovina st~ovatelovy argumentace o zneu~ití práva je zalo~ena na názoru, ~e pYedseda ~alobkyn získal výhodnjaí právní postavení tím, ~e ~ádost podal prostYednictvím ~alobkyn, namísto toho, aby ji podal sám jako fyzická osoba. Toto pYesvd ení je vaak chybné. Kdo je ~adatelem o informace, bylo v posuzovaném pYípad relevantní pouze pYi hodnocení kritéria c), tedy zda se jedná o osobu, která plní úkoly i poslání dozoru veYejnosti i roli tzv. spole enského hlídacího psa. Nejvyaaí správní soud dospl ve shod s krajským soudem k závru o naplnní této podmínky nikoli z dovodu, ~e ~adatelem byla odborová organizace, nýbr~ proto, ~e z jednání pYedsedy ~alobkyn a jeho mediálního vystupování bylo zYejmé, ~e informace o odmHování hodlá v pYípad jejich poskytnutí dále zpYístupnit veYejnosti a prostYednictvím veYejné debaty tím pYispt ke kontrole hospodaYení s veYejnými prostYedky. Byla to tedy osobní aktivita pYedsedy ~alobkyn, na jejím~ základ bylo mo~no u init závr o tom, ~e ~alobkyn danou podmínku splHuje. Pokud by pYedseda ~alobkyn podal ~ádost jako fyzická osoba, bylo by nutno jeho vystupování zhodnotit stejn, proto~e pYedseda vystupoval nejen v pozici statutárního orgánu ~alobkyn, ale i za svou osobu. Mohl by se tedy tchto okolností dovolávat ve stejné míYe. PYedseda ~alobkyn nezískal výhodnjaí postavení tím, ~e ~ádost podal za ~alobkyni, nedosáhl tudí~ tímto postupem nedovoleného výsledku. Úvaha o tom, jak by byla ~ádost posouzena, kdyby ji podal pYímo pYedseda ~alobkyn jako fyzická osoba, byla pro vypoYádání námitky zneu~ití práva dole~itá. Nejednalo se proto o spekulativní úvahu bez významu pro posuzovanou vc, jak v kasa ní stí~nosti uvádí st~ovatel. Navíc to byl st~ovatel, kdo tvrdil, ~e se pYedseda ~alobkyn schovává za odborovou organizaci a ~e je ~alobkyn pouhá  zástrka .<br/>[63] O právní osobnost, a tedy i právo ~ádat o informace by ~alobkyn pYiala a~ v pYípad svého zániku. V této souvislosti tedy nebyla pochybením krajského soudu ani zmínka o mo~ném soudním zruaení ~alobkyn. Klí ové ovaem je, ~e výsledek Yízení o ~ádosti o informace by byl stejný, i kdyby ~ádost podal pYímo pYedseda ~alobkyn. V souvislosti s tím, ~e ~ádost byla podána za ~alobkyni, nebylo získáno ~ádné zvýhodnní, ani tento postup tedy nelze hodnotit jako zneu~ití práva.<br/><br/>III.2.C Zalo~ení a fungování ~alobkyn<br/>[64] Jako tYetí dovod st~ovatel namítal zneu~ití práva v souvislosti se zalo~ením ~alobkyn a zposobem jejího fungování. Nejvyaaí správní soud nepokládá za potYebné se obecn vyjadYovat k otázce, zda zneu~ití práva vobec mo~e spo ívat v zalo~ení ur ité právnické osoby. V kontextu posuzované vci toti~ ani zalo~ení, ani zposob fungování ~alobkyn k závru o zneu~ití práva vést nemohou.<br/>[65] Nejvyaaí správní soud pYipomíná, ~e postavení odborových organizací se Yídí primárn relevantními mezinárodními smlouvami. Platí, ~e ustanovení o právnických osobách a spolku se pou~ijí na odborové organizace (& ) pYimYen jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupco zamstnanco (& ) podle mezinárodních smluv, kterými je eská republika vázána a které upravují svobodu sdru~ování a ochranu práva svobodn se sdru~ovat (§ 3025 odst. 1 ob anského zákoníku). Jedním z aspekto práva sdru~ovat se v odborových organizacích ( l. 27 Listiny) je i právo odborové organizace organizovat svoji správu, které je výslovn zaru eno l. 3 odst. 1 Úmluvy Mezinárodní organizace práce . 87 o svobod sdru~ování a ochran práva odborov se organizovat, vyhláaené pod . 489/1990 Sb. (k nutnosti zohledHovat specifický charakter odborových organizací ve svtle tchto práv viz obecn rozsudek rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 5. 2007, . j. 1 As 38/200681, . 1514/2008 Sb. NSS). Z oprávnní organizovat svoji správu plyne i právo odborové organizace zakládat své organiza ní jednotky, v etn tch, které mají právní osobnost (viz podrobnji usnesení Nejvyaaího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3522/2018, body 20 a~ 25). }alobkyn nebyla zalo~ena svým pozdjaím pYedsedou, který mohl nanejvýa proces zalo~ení iniciovat, nýbr~ Vysokoakolským odborovým svazem. Ten zalo~ením ~alobkyn realizoval právo organizovat svou správu. St~ovatel ani netvrdí, ~e by toto právo bylo Vysokoakolským odborovým svazem zneu~ito. Námitka, ~e zalo~ení ~alobkyn je zneu~itím práva, tak zjevn nemo~e být úspaná.<br/>[66] Dále platí, ~e právo na informace ( l. 17 odst. 1 Listiny) není navázáno na specifický právní status ~adatele ani na ~ádný zvláatní vztah mezi ~adatelem a povinným subjektem. Zákonodárce výslovn stanovil, ~e o informace mo~e ~ádat ka~dá fyzická i právnická osoba (§ 3 odst. 1 zákona o svobodném pYístupu k informacím). Ani ~alobkyn tedy nemusí mít ~ádný specifický právní status i vztah ke st~ovateli, aby po nm mohla ~ádat poskytnutí informací.<br/>[67] Otázka, zda je ~alobkyn oprávnna posobit jako odborová organizace u st~ovatele, tak není z pohledu práva na informace relevantní. Aby odborová organizace mohla posobit u konkrétního zamstnavatele, musí splnit podmínky stanovené v § 286 odst. 3 zákoníku práce, k nim~ patYí, ~e alespoH tYi její lenové jsou u zamstnavatele v pracovním pomru. Podle § 286 odst. 4 zákoníku práce oprávnní odborové organizace u zamstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zamstnavateli oznámila, ~e splHuje podmínky podle odstavce 3. Údaje sdlované v oznámení musí odborová organizace i dolo~it, tedy mimo jiné prokázat, ~e pYinejmenaím tYi její lenové jsou u tohoto zamstnavatele v pracovním pomru, co~ nutn neznamená povinnost uvést je jmenovit (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 2. 2020, . j. 6 Ads 207/201931, bod 11 a násl., podrobnji pak rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 21 Cdo 641/2018, a rozsudek ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 21 Cdo 863/2021). V posuzované vci nebylo postaveno na jisto, zda ~alobkyn tmto po~adavkom dostála. To má ovaem vliv pouze na její (pracovnprávní) oprávnní posobit jako odborová organizace u st~ovatele. Zneu~ití práva proto nelze spatYovat v tom, zda ~alobkyn má i nemá oprávnní posobit jako odborová organizace u st~ovatele. Ze stejných dovodo je bez právního významu také to, zda ~alobkyn jako odborová organizace vyvíjí innost. Mo~nost ~ádat o poskytnutí informací toti~ není u právnických osob svázána s pYedmtem jejich innosti i ú elem, ke kterému byly zalo~eny. <br/>[68] Nesprávná je v této souvislosti i argumentace st~ovatele, která ne innost i ú elovost innosti ~alobkyn jako odborové organizace vyvozuje z toho, ~e ~alobkyn nepYijala za své leny osoby, které se o to pYihlásily. Vzhledem ke svobod odborového sdru~ování toti~ obecn platí, ~e tak jako zamstnanci mají právo se svobodn rozhodnout, zda do odborové organizace vstoupí i nikoli, mají i odborové organizace právo rozhodovat o tom, kdo bude jejich lenem [rozsudek ESLP ve vci Associated Society of Locomotive Engineers and Firemen (ASLEF) proti Spojenému království ze dne 27. 2. 2007, . 11002/05, bod 39]. Osoby, které nebyly pYijaty do ur ité odborové organizace, mohou své právo odborov se sdru~ovat realizovat vstupem do jiné odborové organizace i zalo~ením odborové organizace nové. To, ~e ~alobkyn nepYijala ur ité osoby za své leny, tedy nevypovídá nic negativního o její innosti.<br/><br/>III.3 Ostatní námitky<br/><br/>[69] St~ovatel také v kasa ní stí~nosti namítal, ~e informace o odmHování v akademické sféYe jsou citlivé a zasluhují si obdobnou ochranu jako obchodní tajemství. Jejich zveYejnní by toti~ podle st~ovatele pokYivilo sout~ní prostYedí mezi vysokými akolami navzájem a mezi akademickou a soukromou sférou, neboe by usnadnilo  pYetahování zamstnanco nabídkami vyaaí mzdy a odmHování. <br/>[70] Nejvyaaí správní soud k tomu konstatuje, ~e uvedená námitka se netýká ochrany soukromí zamstnanco, nýbr~ ochrany sout~ního prostYedí. V tomto pYípad tedy nejde o stYet práva na informace a práva na soukromí, k nmu~ se vyjadYoval Ústavní soud v platovém nálezu, ale o stYet práva na informace a (tvrzeného) veYejného zájmu na utajení informací o odmHování v akademické sféYe. <br/>[71] Pokud by takový veYejný zájem skute n existoval a ml by být dovodem pro omezení práva na informace ( l. 17 odst. 1 Listiny), bylo by mo~né toto omezení stanovit  tak jako omezení jakéhokoli jiného základního práva  pouze zákonem ( l. 4 odst. 2 Listiny). }ádné zákonné ustanovení ovaem tímto zposobem právo na informace neomezuje, ostatn ani st~ovatel svou argumentaci o ~ádné ustanovení zákona neopírá. DotváYet takové omezení jinou cestou není mo~né, st~ovatelem tvrzený zájem na utajení informací o odmHování v akademické sféYe tudí~ zjevn nemo~e být dovodem pro odepYení po~adovaných informací.<br/>[72] Nejvyaaí správní soud nadto podotýká, ~e st~ovatel si nesprávn vylo~il rozsah ochrany poskytované obchodnímu tajemství, která by dle jeho názoru mla obdobn platit pro mzdy v akademické sféYe. I kdy~ ochrana obchodního tajemství je dovodem pro odepYení poskytnutí informace (§ 9 odst. 1 zákona o svobodném pYístupu k informacím), za poruaení obchodního tajemství se nepova~uje poskytnutí informace o rozsahu a pYíjemci veYejných prostYedko (§ 9 odst. 2 tohoto zákona). To znamená, ~e ani ustanovení o ochran obchodního tajemství neumo~Hují odepYít informace o výai poskytnutých veYejných prostYedko a jejich pYíjemci. I kdyby tedy odmHování v akademické sféYe skute n podléhalo obdobné ochran jako obchodní tajemství, jak po~aduje st~ovatel, znamenalo by to, ~e tato ochrana stejn nemo~e být dovodem pro odepYení informace o výai platu a jeho pYíjemci. Na tyto skute nosti správn v napadeném rozsudku poukázal ji~ krajský soud, není tedy pravda, ~e se s touto námitkou nevypoYádal.<br/>[73] Zbývá dodat, ~e rozsudek krajského soudu není vnitYn rozporný, jak namítá st~ovatel. VnitYní rozpornost st~ovatel spatYoval toliko v tom, ~e na jednu stranu dle krajského soudu poskytnuté informace nemusí obsahovat osobní údaje dkana a tajemníka fakulty, na druhou stranu je vaak dle krajského soudu bude mo~né pYiYadit ke konkrétním osobám. To je ovaem naopak posouzení výsti~né: i kdy~ informace budou zveYejnny beze jmen a jiných osobních údajo dkana a tajemníka, informace o tom, kdo tyto funkce v rozhodné dob zastával, lze z veYejných zdrojo zjistit. Proto bylo nutné zabývat se kolizí s jejich právem na ochranu soukromí. Osobní vztahy mezi pYedsedou ~alobkyn a dot enými osobami i povaha ~alobkyn poskytnutí informací nebrání, jak dovodil ji~ krajský soud. To platí i o  hodnocení ~alobkyn (zalo~ení a fungování), které bylo provedeno jak krajským soudem, tak Nejvyaaím správním soudem, kteYí oba shodn neshledali, ~e by bylo zneu~itím práva.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[74] Na základ vaech výae uvedených skute ností Nejvyaaí správní soud neshledal kasa ní stí~nost dovodnou, a proto ji podle § 110 odst. 1 poslední vty s. Y. s. zamítl. <br/>[75] O nákladech Yízení o kasa ní stí~nosti Nejvyaaí správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 a 7 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s., dle kterého má úspaný ú astník Yízení právo na náhradu dovodn vynalo~ených náklado proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. St~ovatel (osoba zú astnná na Yízení) neml ve vci úspch, nemá proto právo na náhradu náklado Yízení. Právo na náhradu náklado Yízení nemá ani ~alovaný (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 1. 2010, . j. 2 As 15/2009242, . 2020/2010 Sb. NSS, z aktuálních napY. rozsudek ze dne 4. 8. 2022, . j. 1 As 14/202238, bod 29).<br/>[76] Náhrada náklado Yízení by naopak nále~ela procesn úspané ~alobkyni. Ta vaak nebyla v Yízení o kasa ní stí~nosti zastoupena advokátem a neprokázala, ~e by jí vznikly náklady Yízení v souvislosti s úkony, které v Yízení u inila (vyjádYení ke kasa ní stí~nosti a duplika). Pauaální náhradu hotových výdajo ve výai 300 K  za úkon, kterou ~alobkyn po~aduje, nelze ve správním soudnictví pYiznat ú astníkovi nezastoupenému advokátem (viz napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 8. 2015, . j. 6 As 135/201579, . 3344/2016 Sb. NSS, body 18 a~ 21). Nejvyaaí správní soud proto rozhodl tak, ~e se ~alobkyni náhrada náklado nepYiznává.<br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 27. Yíjna 2022<br/><br/><br/>Mgr. Ing. Veronika JuYi ková<br/>pYedsedkyn senátu<br/></body> </html>