<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 41 A 32/2022- 30 - text</title> </head> <body> ÿþ10 41 A 32/2022<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve vci<br/>~alobkyn: A. R. <br/> bytem X<br/> zastoupena Mgr. Janem Drozdem, advokátem<br/> se sídlem Potoky 552, 760 01 Zlín <br/>proti <br/>~alovanému: Ministerstvo vnitra<br/>se sídlem nám. Hrdino 1634/3, 140 21 Praha 4 <br/>v Yízení o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 13. 6. 2022, . j. MV-99731-2/VS-2022, <br/>takto:<br/>I. Rozhodnutí ~alovaného ze dne 13. 6. 2022, . j. MV-99731-2/VS-2022, a rozhodnutí Krajského úYadu Zlínského kraje ze dne 11. 4. 2022, . j. KUZL 29996/2022, se ruaí a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobkyni náhradu náklado Yízení ve výai 12.228 K  do 30 (tYiceti) dno ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Jana Drozda, advokáta se sídlem Potoky 552, 760 01 Zlín.<br/>Odovodnní:<br/>I. Podstata vci <br/>1. Pes ~alobkyn pokousal poatovní doru ovatelku. }alobkyn proto dostala pYíkazem pokutu za pYestupek ublí~ení na zdraví. Proti pYíkazu se nebránila a pokutu uhradila. Zhruba pol roku poté ovaem policie doala k závru, ~e její jednání bylo trestným inem. Po~ádala proto Krajský úYad Zlínského kraje, aby pYíkaz zruail v pYezkumném Yízení a odstranil tak pYeká~ku pro budoucí trestní postih ~alobkyn. Krajský úYad jí vyhovl. A ~alovaný jeho rozhodnutí posvtil. }alobkyn nyní ovaem namítá, ~e rozhodnutí správních orgáno odporují zákazu dvojího postihu pro tý~ skutek. Po vydání pYíkazu se toti~ neobjevila ~ádná nová skute nost, která by jeho zruaení odovodHovala. Krajský soud proto musel posoudit, zda má ~alobkyn pravdu. Má. <br/>II. Relevantní skutkové okolnosti a probh pYestupkového Yízení<br/>2. }alobkyn má psa rasy Akita Inu. Dne 17. 5. 2021 ráno byl aktérem neaeastné události. Pokousal toti~ poatovní doru ovatelku. Zakousl se jí do pravého pYedloktí a dr~el ji zhruba pt vteYin v sevYení. Zposobil jí tím tr~nou ránu o celkové délce 12 cm, zasahující a~ do podko~í s pohmo~dním v dané oblasti. Poatovní doru ovatelka byla následkem zranní v pracovní neschopnosti.<br/>3. Zhruba o msíc pozdji, kdy poatovní doru ovatelka byla stále v pracovní neschopnosti, policie oznámila Magistrátu msta Zlína ( magistrát ) podezYení ~alobkyn z pYestupku proti ob anskému sou~ití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona . 251/2016 Sb., o nkterých pYestupcích. Podle tohoto ustanovení se fyzická osoba dopustí pYestupku tím, ~e jinému ublí~í na zdraví. A magistrát nato vydal dne 9. 8. 2021 pYíkaz . j. MMZL 111340/2021 ( pYíkaz magistrátu ), kterým uznal ~alobkyni vinnou z uvedeného pYestupku. Ulo~il jí pokutu 2.000 K . }alobkyn nepodala proti pYíkazu magistrátu odpor, proto nabyl dne 20. 8. 2021 právní moci. Ulo~enou pokutu uhradila.<br/>4. Dne 15. 2. 2022 se policie obrátila na Krajský úYad Zlínského kraje ( krajský úYad ) se ~ádostí o pYezkum pYíkazu magistrátu. Uvedla, ~e poatovní doru ovatelka utrpla v dosledku napadení psa ~alobkyn zranní, které je tYeba vzhledem k jeho charakteru a k dob lé ení posoudit jako t~kou újmu na zdraví podle § 122 odst. 2 písm. i) zákona . 40/2009 Sb., trestní zákoník ( trestní zákoník ). T~kou újmou na zdraví se podle tohoto ustanovení rozumí delaí dobu trvající porucha zdraví. Jednání ~alobkyn proto podle policie vykazovalo znaky pYe inu t~kého ublí~ení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Policie informovala krajský úYad, ~e na po átku ledna 2022 zahájila úkony trestního Yízení. S ohledem na zákaz dvojího postihu za tý~ skutek podle l. 4 Protokolu . 7 k Úmluv o ochran lidských práv a základních svobod ( Úmluva ) a § 11 odst. 1 písm. j) zákona . 141/1961 Sb., o trestním Yízení soudním ( trestní Yád ) ovaem ~alobkyni kvoli pYíkazu magistrátu nealo trestnprávn postihnout. Proto po~ádala krajský úYad, aby zahájil pYezkumné Yízení, pYíkaz magistrátu zruail a vc vrátil policejnímu orgánu, který ve vci optovn rozhodne podle trestního Yádu. <br/>5. Krajský úYad na za átku bYezna 2022 pYezkumné Yízení zahájil. Od magistrátu si vy~ádal spis, který obsahoval fotodokumentaci zranní poatovní doru ovatelky. Je v nm také aest lékaYských zpráv ze dne útoku a z 28. 5. 2021, 2. 6. 2021, 7. 6. 2021, 9. 6. 2021 a 14. 6. 2021. Poslední z nich uvádí, ~e ji pYed pti dny vytáhli stehy. Zpráva zmiHuje brnní pravého pYedloktí ruky a prsto. Objektivn ovaem rány byly klidné, bez otoku i hematomu nebo krusty. Palpa ní citlivost zpráva popisuje jako mediální na pYedloktí. Ohledn hybnosti zpráva zmiHuje ztuhlost, bez pYeruaení alachového systému a parestézii prvního a~ tvrtého prstu. Zpráva pak doporu uje procvi ování, masírování a rehabilitaci. <br/>6. Spis také obsahuje ~ádost obyvatel tvrti, kde doalo k incidentu, o zjednání nápravy. Tato ~ádost popisuje, ~e ~alobkyn nezvládá svého psa, který je víc a víc úto ný. }alobkyn podle této ~ádosti svého psa ponouká k neadekvátním výpadom vo i osobám pohybujícím se na ulici. }adatelé upozorHují na nebezpe í pro jejich dti. Ve spise následuje pYíkaz magistrátu. Na konci listopadu 2021 poté po~ádala advokátka poatovní doru ovatelky o mo~nost nahlédnout do spisu. Tato její ~ádost uvádí, ~e poatovní doru ovatelka má trvalé následky a je nadále v pracovní neschopnosti. Do spisu její advokátka chtla nahlédnout kvoli dalaím právním krokom vo i ~alobkyni s cílem domoci se náhrady újmy na zdraví. Magistrát jí nahlédnutí do spisu umo~nil. <br/>7. Krajský úYad vydal dne 11. 4. 2022 rozhodnutí pod . j. KUZL 29996/2022, kterým pYíkaz magistrátu zruail ( rozhodnutí krajského úYadu ). Uvedl, ~e pYezkumné Yízení zahájil po prostudování spisového materiálu a obdr~ené ~ádosti o pYezkoumání pYíkazu magistrátu. Vysvtlil, ~e se v pYezkumném Yízení z moci úYední pYezkoumávají pravomocná rozhodnutí (tím je i pYíkaz), pokud lze dovodn pochybovat o tom, ~e jsou v souladu s právními pYedpisy. Zákon . 250/2016 Sb., o odpovdnosti za pYestupky a Yízení o nich ( zákon o odpovdnosti za pYestupky ) obsahuje speciální právní úpravu pYezkumného Yízení. Podle jeho § 100 odst. 1 platí, ~e pokud vyjdou najevo skute nosti, které odovodHují posouzení skutku, o kterém ji~ bylo pravomocn rozhodnuto jako o pYestupku, jako trestného inu, zruaí pYísluaný správní orgán rozhodnutí o pYestupku v pYezkumném Yízení. <br/>8. V daném pYípad z obdr~eného podntu policie vyplývá, ~e jednání obvinné bylo nesprávn posouzeno jako pYestupek, a  mlo být projednáno v rovin trestnprávní. Poatovní doru ovatelka v dosledku napadení psem utrpla t~kou újmu na zdraví (tr~né rány na pYedloktí pravé ruky o celkové délce 12 cm, je~ zasahují do podko~í, a pohmo~dní uvedené ásti tla). Rozsah utrpného zranní je zYejmý z fotodokumentace, je~ je sou ástí spisu, a takté~ z lékaYských zpráv ve spise. Krajský úYad proto po posouzení celé vci shledal podnt policie dovodným. A proto~e tu podle nj byly podmínky pro postup podle § 100 odst. 1 zákona o odpovdnosti za pYestupky, rozhodl o zruaení pYíkazu magistrátu.<br/>9. }alobkyn se odvolala. Namítala, ~e zruaení rozhodnutí o pYestupku v pYezkumném Yízení podle § 100 zákona o odpovdnosti za pYestupky je mo~né, vyjdou-li skute nosti odovodHující posouzení skutku jako trestného inu najevo a~ po právní moci rozhodnutí o tomto skutku jako o pYestupku. Z rozhodnutí krajského úYadu nevyplývá, ~e by tyto skute nosti vyaly najevo a~ po právní moci pYíkazu magistrátu. S uvedenými skute nostmi mohl a pYípadn ml pracovat policejní orgán ji~ v dob, kdy provYoval pYedmtné jednání. Policie i magistrát v~dy disponovaly vaemi informacemi a skute nostmi rozhodnými pro posouzení vci. Po právní moci rozhodnutí nedoalo v rozsahu tchto skute ností k ~ádné zmn. Postup krajského úYadu proto odporuje zásad ne bis in idem (ne dvakrát v té~e vci). V pYestupkovém Yízení magistrát rozhodl o tomté~ skutku. Jednalo se o in se stejnými rozhodnými znaky skutkové podstaty trestného inu. }alobkyn také upozornila, ~e by správní orgány mly zohlednit akodlivost skutku, její vysoký vk a zdravotní stav.<br/>10. }alovaný ovaem rozhodnutím ze dne 13. 6. 2022, . j. MV-99731-2/VS-2022, odvolání ~alobkyn zamítl a rozhodnutí krajského úYadu potvrdil ( rozhodnutí ~alovaného ). Podle ~alovaného není úkolem správních orgáno posuzovat akodlivost skutku, pYihlí~et k vysokému vku a zdravotnímu stavu ~alobkyn. Nemohou nahrazovat úvahy orgáno inných v trestním Yízení o trestnosti skutku. Úvahy správních orgáno v pYezkumném Yízení se omezují na to, zda tu jsou podmínky pro zahájení pYezkumného Yízení stanovené v § 100 odst. 1 zákona o odpovdnosti za pYestupky. S ohledem na tuto výhradu kompetencí orgáno inných v trestním Yízení ~alovaný poznamenal, ~e magistrát v povodním pYestupkovém Yízení nedisponoval, resp. nemohl disponovat informací o tom, ~e daný skutek je trestným inem. Posouzení této vci bylo a zostalo na orgánu inném v trestním Yízení [§ 57 odst. 1 písm. c) zákona . 500/2004 Sb., správní Yád;  správní Yád ]. Ten tuto skute nost uvedl a~ ve své ~ádosti ze dne 15. 2. 2022. V tomto smyslu jde nepochybn o skute nost, která vyala najevo  tedy správní orgán pYísluaný k provedení pYezkumného Yízení se o ní dozvdl  a~ po nabytí právní moci pYíkazu magistrátu. V intencích § 100 zákona o odpovdnosti za pYestupky tato skute nost odovodHuje zahájení pYezkumného Yízení a zruaení pYíkazu magistrátu.<br/>III. }aloba a vyjádYení ~alovaného <br/>11. }alobkyn namítá, ~e § 100 zákona o odpovdnosti za pYestupky vymezuje, ~e zruaení rozhodnutí o pYestupku v pYezkumném Yízení je mo~né, vyjdou-li skute nosti odovodHující posouzení skutku jako trestného inu najevo a~ po právní moci rozhodnutí o tomto skutku jako o pYestupku. Jednání ~alobkyn v dob, kdy se jej dopustila, posuzovala a vyaetYovala policie, která vc postoupila magistrátu k Yízení o pYestupku. Pokud by jednání ~alobkyn bylo mo~né posuzovat jako trestný in, mla takto policie postupovat ji~ v dob, kdy se jednáním ~alobkyn zabývala (kvten 2021), nikoliv a~ v lednu 2022 - poté, co vc postoupila magistrátu, který ve vci rozhodl, a rozhodnutí nabylo právní moci.<br/>12. PYezkumné Yízení není institutem slou~ícím k náprav pochybení policie i jiného orgánu. Policie a následn i magistrát v~dy disponovaly vaemi informacemi a skute nostmi rozhodnými pro posouzení vci. Po právní moci pYíkazu magistrátu nedoalo v rozsahu tchto skute ností k ~ádné zmn. PYezkumné Yízení neslou~í orgánom inným v trestním Yízení jako prostYedek ke zmn názoru na vc. Postup krajského úYadu i ~alovaného je v rozporu se zásadou ne bis in idem. Trestní Yízení proti ~alobkyni následuje po pravomocném rozhodnutí o pYestupku, které se týká tého~ skutku a trestného inu, majícího stejné znaky skutkové podstaty jako pYestupek. Pokud by tedy doalo k trestnímu stíhání, byl by tu dovod pro jeho zastavení podle § 11 odst. 1 písm. j) trestního Yádu. Postup správního orgánu poruauje právo ~alobkyn nebýt souzena a trestána dvakrát plynoucí z l. 4 Protokolu . 7 k Úmluv. <br/>13. Rozhodnutí správních orgáno o zruaení pYíkazu a zahájení úkono policejního orgánu se projevila na duaevním rozpolo~ení ~alobkyn a také na jejím zdravotním stavu. }alobkyni incident upYímn mrzí. Poatovní doru ovatelce, která v pYestupkovém Yízení neuplatnila nárok na náhradu vzniklé akody, se omluvila. Dostala pokutu, kterou zaplatila a celou vc pova~ovala za skon enou a vyYízenou. Tím, ~e se vc po pol roce znovu otevYela, a koliv policejní orgán skutkové okolnosti vci znal ji~ od kvtna 2021, ~alobkyn elila velkému stresu a tlaku, co~ se odrazilo v jejím zdravotním stavu. Soud by ml pYi svém rozhodnutí také zohlednit vysoký vk ~alobkyn.<br/>14. }alovaný v reakci na ~alobu odkázal v plném rozsahu na odovodnní svého rozhodnutí, proto~e ~alobní námitky pova~oval za shodné s tmi, které ~alobkyn uplatnila ji~ v odvolacím Yízení.<br/>IV. Posouzení vci krajským soudem<br/>15. }aloba splHuje podmínky své pYípustnosti. Podala ji oprávnná osoba v zákonné lhot. Krajský soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování ~alovaného. <br/>16. }aloba je dovodná.<br/>Obecné principy<br/>17. Podle relevantní ásti § 100 odst. 1 zákona o odpovdnosti za pYestupky platí:  Vyjdou-li najevo skute nosti, které odovodHují posouzení skutku, o kterém ji~ bylo pravomocn rozhodnuto jako o pYestupku, jako trestného inu, zruaí pYísluaný správní orgán rozhodnutí o pYestupku v pYezkumném Yízení. Podstatou vci je, zda tu vobec byly pYedpoklady pro pou~ití tohoto ustanovení. Zcela konkrétn jde o to, zda poté, co magistrát pravomocn rozhodnul, ~e ~alobkyn spáchala pYestupek, vyaly najevo skute nosti, které odovodHovaly posouzení jejího jednání coby trestného inu.<br/>18. Xízení o pYestupku je stejn jako trestní Yízení z pohledu Úmluvy Yízením o trestním obvinní. Uplatní se v nm proto záruky trestní vtve l. 6 Úmluvy. A hlavn pojistka zákazu dvojího stíhání pro toté~ jednání zakotvená v l. 4 Protokolu . 7 k Úmluv. Podle prvního odstavce tohoto ustanovení platí, ~e  [n]ikdo nemo~e být stíhán nebo potrestán v trestním Yízení podléhajícím pravomoci tého~ státu za trestný in, za který ji~ byl osvobozen nebo odsouzen kone ným rozsudkem podle zákona a trestního Yádu tohoto státu. Ve vztahu k této vci v naaem vnitrostátním kontextu tedy platí, ~e nelze nikoho trestn stíhat za trestný in, pokud ji~ správní orgán pravomocn rozhodl o vin obvinného z pYestupku spo ívajícího v tomté~ jednání. Jde o významnou pojistku právní jistoty ka~dého z nás. Jakmile toti~ veYejná moc fináln rozhodne o naaí (ne)vin z konkrétního trestního obvinní, mli bychom se moci spolehnout, ~e se daný pYíbh ji~ nebude v budoucnu donekone na znovu otevírat a opravdu ji~ skon il. V opa ném pYípad by toti~ ka~dý obvinný, ae u~ by pYestupkové i trestní Yízení proti nmu skon ilo jakkoliv, musel ~ít v nekone ném strachu, ~e se o jeho konkrétním jednání bude znovu rozhodovat a mo~e to pro nj jeat skon it hoYe. Ve stát zalo~eném na vlád práva to nelze pYipustit. <br/>19. Druhý odstavec daného ustanovení vaak ve vztahu k této zásad stanoví dole~itou výjimku, podle které  [u]stanovení pYedchozího odstavce nejsou na pYeká~ku obnov Yízení podle zákona a trestního Yádu pYísluaného státu, jestli~e nové nebo nov odhalené skute nosti nebo podstatná vada v pYedealém Yízení mohly ovlivnit rozhodnutí ve vci. (zvýraznil krajský soud) Ve svtle tohoto ustanovení a judikatury Evropského soudu pro lidská práva je proto tYeba vylo~it, co mo~e být onou skute ností vyalou najevo po pravomocném rozhodnutí o pYestupku, odovodHující zmnu povodního posouzení skutku na trestný in, coby pYedpokladem pro prolom zákazu dvojího postihu pro toté~ (ustanovení § 100 odst. 1 zákona o odpovdnosti za pYestupky s druhým dovodem prolomu tohoto zákazu podle l. 4 Protokolu . 7 k Úmluv  tj. podstatnou vadou v pYedealém Yízení  nepracuje). Pokud se objeví nová nebo nov odhalená skute nost, pak ji~ jde o jiný pYíbh, který mo~e být pYedmtem nového Yízení o trestním obvinní. Nehrozí proto dvojí potrestání za toté~.<br/>20. Dovodová zpráva k Protokolu . 7 k Úmluv a jeho l. 4 Yíká:  Pojem  nové nebo nov odhalené skute nosti zahrnuje nové dokazy týkající se dYíve existujících skute ností. Tento lánek dále nebrání obnov Yízení ve prospch odsouzeného a jakékoli jiné zmn rozsudku ve prospch odsouzeného. (bod 31; https://bit.ly/3ebNHAm). Evropský soud pro lidská práva pak v rozsudku velkého senátu ze dne 8. 7. 2019 ve vci Mihalache proti Rumunsku ( . 54012/10) vysvtlil, ~e  nov odhalenými skute nostmi mohou být okolnosti týkající se pYípadu, které ji~ existují v dob Yízení o trestním obvinní, ale nestanou se jeho pYedmtem, pYi em~ se zjistí a~ po skon ení Yízení. Okolnosti, které se týkají pYípadu, ale nastanou a~ po skon ení Yízení o trestním obvinní, jsou  nové . A jak se uvádí v dovodové zpráv k Protokolu . 7, pojem  nové nebo nov zjiatné skute nosti zahrnuje i nové dokazy týkající se dYíve existujících skute ností (Mihalache proti Rumunsku, cit výae, § 131).<br/>21. Evropský soud pro lidská práva dodal, ~e posuzuje pYípad od pYípadu, zda okolnosti, o které se orgán vyaaího stupn opírá pYi rozhodování o znovuotevYení Yízení, pYedstavují nové nebo nov zjiatné skute nosti. UpozorHuje také, ~e pYedpoklady pro pou~ití výjimky ze zákazu dvojího postihu pro toté~ podle l. 4 odst. 2 Protokolu . 7 nesplHuje pouhé právní pYehodnocení skutku orgánem vyaaího stupn (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 1. 3. 2022 ve vci Stvil proti Rumunsku, . 23126/16, § 93). Nové Yízení v takovém pYípad lze zahájit, jen pokud by to bylo ve prospch obvinného (Mihalache proti Rumunsku, cit výae, § 133). Obdobn trestnprávní doktrína zdorazHuje, ~e vylou it ochranu proti novému procesu s ohledem na zásadu ne bis in idem nemo~e ani skute nost, ~e pYí inou prvního projednání skutku ( inu) v blokovém pYestupkovém Yízení byla jeho nesprávná kvalifikace jako pYestupku, a koliv naplHoval znaky trestného inu [`ámal, P. § 11 (NepYípustnost trestního stíhání). In: `ámal, P. a kol. Trestní Yád. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 208].<br/>22. V té souvislosti lze obecn pou~itelné principy zakon it jasným sdlením Evropského soudu pro lidská práva, který vysvtluje, ~e pokud nejde o nkterou z výjimek pYedvídaných l. 4 odst. 2 Protokolu . 7 k Úmluv, pak omyly i vady postupu státních orgáno mohou být na prospch jen obvinnému. Rizika spojena s chybou, ji~ se dopustí orgány vedoucí Yízení o trestním obvinní, musí nést veYejná moc. Nelze je napravovat na úkor doty ného jednotlivce. V opa ném pYípad by se práv na nj zcela pYeneslo bYemeno dosledko vyplývajících z jakýchkoli nedostatko v postupu veYejné moci (Stvil proti Rumunsku, cit. výae, § 97-98, i rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 24. 5. 2007 ve vci Radchikov proti Rusku, . 65582/01, § 48 a § 50). <br/>Pou~ití obecných východisek v konkrétních okolnostech této vci<br/>23. Podle krajského soudu správní orgány nepostupovaly správn. Z jejich rozhodnutí neplyne, ~e by tu byly skute ností vyalé najevo po pYíkazu magistrátu, odovodHující zmnu povodního posouzení skutku z pYestupku na trestný in.<br/>24. Rozhodnutí krajského úYadu odkazuje na podnt policie k zahájení pYezkumného Yízení. Z nj dovozuje, ~e jednání obvinné bylo nesprávn posouzeno jako pYestupek, a  mlo být projednáno v rovin trestnprávní. Poté popisuje zranní poatovní doru ovatelky, které ozna uje za t~kou újmu na zdraví. Odkazuje v tomto smru na fotodokumentaci a lékaYské zprávy ve spisu (viz bod 8 výae).<br/>25. Nic z toho ovaem není novou nebo nov odhalenou skute ností ve smyslu l. 4 odst. 2 Protokolu . 7 k Úmluv, resp. skute ností, která by vyala najevo po právní moci pYíkazu magistrátu, a která by odovodHovala pYehodnocení jednání ~alobkyn jako trestného inu. Jak plyne z výae uvedené judikatury, takovouto skute ností nemo~e být pouhé pozdjaí právní pYehodnocení skutku (viz bod 21 výae). Jiný právní názor na vc pYijatý po právní moci rozhodnutí o pYestupku není novou skute ností. A vae ostatní  fotodokumentace i lékaYské zprávy z období od konce kvtna do polky ervna 2021  ji~ bylo ve spise na za átku srpna 2021, kdy magistrát vydal svoj pYíkaz. Rozhodnutí krajského úYadu proto výslovn nezmiHuje ~ádnou novou nebo nov odhalenou skute nost, která by odovodHovala postup podle § 100 zákona o odpovdnosti za pYestupky.<br/>26. Její náznak by se dal spatYovat v podntu policie, na nj~ krajský úYad odkazuje, konkrétn v její zmínce o dob lé ení ~alobkyn. Policie to nijak nekonkretizovala. Ze spisu (konkrétn ze ~ádosti advokátky poatovní doru ovatelky o nahlédnutí do nj) plyne, ~e jeat v listopadu 2021 byla poatovní doru ovatelka v pracovní neschopnosti. Mohlo by jít o novou skute nost teoreticky zakládající dovod pro zruaení pYíkazu magistrátu, pokud by v dob jeho vydání jeat nebylo mo~né hodnotit jednání ~alobkyn jako t~kou újmu na zdraví v podob delaí dobu trvající poruchy zdraví podle § 122 odst. 2 písm. i) trestního zákoníku, jestli~e by se kvoli délce pracovní neschopnosti poté újma na zdraví t~kou stala. <br/>27. Jak ovaem uvádí trestnprávní komentáYová literatura:  Aby se jednalo o delaí dobu trvající poruchu zdraví, musí jít o vá~nou poruchu zdraví nebo o vá~né onemocnní, které posti~ený pocieuje jako citelnou újmu v obvyklém zposobu ~ivota. Za splnní této podmínky lze pova~ovat za delaí dobu trvající poruchu zdraví dobu asi aesti týdno [zvýraznil krajský soud] za pYedpokladu, ~e po tuto dobu trvala vá~ná porucha zdraví. (& ) Je tYeba zdoraznit, ~e uvedená hranice aesti týdno nemo~e být vnímána rigorózn. Díky pokro ilému stupni lékaYské vdy mo~e stav, který lze ozna it za vá~nou poruchu zdraví, trvat krataí dobu ne~ aest týdno, a to i u tch nejzáva~njaích zranní ohro~ujících ~ivot poakozeného nebo u takových zranní, jejich~ úplné vylé ení je mimoYádn zdlouhavé. I v takových pYípadech vaak lze (práv zejména s ohledem na záva~ný charakter újmy na zdraví) dané zranní i onemocnní pova~ovat za t~kou újmu na zdraví podle § 122 odst. 2 písm. i). [Fryaták, M. § 122 (Ublí~ení na zdraví a t~ká újma na zdraví). In: ` erba, Filip a kol. Trestní zákoník. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2021, marg. . 40 a 42].<br/>28. Z práv uvedeného plyne, ~e pokud k incidentu pokousání poatovní doru ovatelky doalo dne 17. 5. 2021 a magistrát vydal pYíkaz dne 9. 8. 2021, pak v této dob trvala její vá~ná porucha zdraví pYesn 12 týdno. Její jednání tedy po této stránce dávno naplHovalo znaky t~ké újmy na zdraví podle § 122 odst. 2 písm. i) trestního zákoníku. Magistrát si mohl stav poatovní doru ovatelky pYed vydáním pYíkazu zjistit a ve svtle zjiatného vc posoudit. Na trvající pracovní neschopnost ostatn upozorHovalo oznámení pYestupku ze dne 16. 6. 2021, tedy v pátém týdnu po incidentu, kdy ji~ teoreticky lze s ohledem na výae uvedené doktrinální závry a podobu zranní poatovní doru ovatelky o t~ké újm na zdraví hovoYit. Délka lé ení poatovní doru ovatelky následující po vydání pYíkazu magistrátu proto na této právní kvalifikaci ji~ nemohla nic zmnit. Nejde tedy o novou skute nost, která by vyala najevo a~ po právní moci pYíkazu magistrátu, a která by zavdávala dovod pro jeho zruaení v pYezkumném Yízení podle § 100 zákona o odpovdnosti za pYestupky. Rozhodnutí krajského úYadu tomuto ustanovení odporuje.<br/>29. Nezákonnost rozhodnutí krajského úYadu pak ~alovaný svým rozhodnutím nenapravil. Naopak na ni sám navázal, pokud za novou skute nost pova~uje, ~e se a~ krajský úYad na základ podntu policie (tedy po právní moci pYíkazu magistrátu) dozvdl, ~e daný skutek je trestným inem. Krajský soud musí opt ve svtle výae uvedeného zopakovat, ~e hodnocení, zda je ur itý skutek pYestupek i trestným inem, je právním hodnocením. A jeho zmna po právní moci rozhodnutí o pYestupku není novou skute ností, která by odovodHovala postup podle § 100 zákona o odpovdnosti za pYestupky. <br/>30. Krajský soud pak nemo~e souhlasit s kompeten ní argumentací ~alovaného, který uvádí, ~e správním orgánom nepYísluaí nahrazovat úvahy orgáno inných v trestním Yízení o trestnosti skutku. O to se na poli § 100 zákona o odpovdnosti za pYestupky nejedná. Správní orgány naopak mají  a ~alovaný to sám pak nekonzistentn tvrdí  povinnost posoudit, zda tu jsou podmínky pro zahájení pYezkumného Yízení stanovené v § 100 odst. 1 zákona o odpovdnosti za pYestupky. V tom v této vci selhaly. Správní orgány toti~ v celém mechanismu pYedvídaném tímto ustanovením hrají velmi dole~itou roli, která se nemo~e omezit jen na  zprocesování nijak nezpochybHovaného podntu policie k zahájení pYezkumného Yízení. Policie nemo~e disponovat podobným bianko aekem na odstranní procesních pYeká~ek pro dalaí postup v trestním Yízení. Správní orgány naopak musí pe liv zkoumat, zda tu jsou vaechny podmínky § 100 zákona o odpovdnosti za pYestupky. Ten jim sám k tomu dává vcnou posobnost a pravomoc pYípadn pYezkumné Yízení zahájit. Správní orgán proto musí pe liv zkoumat, mít dolo~eno a poté odovodnit, zda tu jsou nové skute nosti pro posouzení skutku, o kterém ji~ bylo pravomocn rozhodnuto jako o pYestupku, jako trestného inu.<br/>31. }alovaný ve svém rozhodnutí vychází z toho, ~e podle jeho názoru bylo na policii, aby posoudila, zda je skutek trestným inem, co~ si podle nj zYejm magistrát nemohl posoudit. Odkazuje v té souvislosti na § 57 odst. 1 písm. c) správního Yádu, podle kterého si správní orgán nemo~e u init pYedb~ný úsudek o tom, zda byl spáchán trestný in, pYestupek nebo jiný správní delikt, a kdo za nj odpovídá. Viditeln ovaem opomíjí vo i nmu zvláatní úpravu v § 64 odst. 1 písm. a) zákona o odpovdnosti za pYestupky, která naopak správnímu orgánu vedoucímu Yízení o pYestupku ukládá, aby bezodkladn i v probhu Yízení pYedal vc orgánu innému v trestním Yízení, nasvd ují-li zjiatné skute nosti tomu, ~e byl spáchán trestný in. To se samozYejm bez úsudku o tom, zda zjiatné skute nosti nasvd ují spáchání trestného inu, neobejde. Proto východiska, na nich~ ~alovaný zalo~il své rozhodnutí, nemohou obstát.<br/>32. Krajský soud shrnuje, ~e rozhodnutí ~alovaného i krajského úYadu odporují § 100 odst. 1 zákona o odpovdnosti za pYestupky vykládaného ve svtle l. 4 odst. 2 Protokolu . 7 k Úmluv v otázce, zda se po právní moci pYíkazu magistrátu objevily nové ( i nov odhalené) skute nosti, které by zavdávaly dovod pro pYehodnocení jednání ~alobkyn z pYestupku na trestný in. Nic z toho, o co se oba správní orgány opírají, takovou skute ností není, resp. nic z toho nenastalo po pravomocném rozhodnutí o pYestupku ~alobkyn pYíkazem magistrátu. Pro poruaení § 100 odst. 1 zákona o odpovdnosti za pYestupky proto krajský soud ob rozhodnutí zruail.<br/>33. Z jednoho úhlu pohledu se to mo~e jevit jako nespravedlivé, ~e ~alobkyn z celého incidentu  vyvázla jen s dvoutisícovou pokutou. I sám krajský soud je osobn toho názoru, ~e se celá vc mla Yeait v trestním Yízení. Za daných okolností by vaak bylo jeat více nespravedlivé vo i ~alobkyni, pokud by krajský soud posvtil rozhodnutí správních orgáno. Pochybení vidí nejprve na stran policie, která mohla ve vci trestní Yízení otevYít a neoznamovat magistrátu podezYení z pYestupku ~alobkyn. A pak na stran magistrátu, který ml vaechny potYebné podklady (v etn ~ádosti obyvatel tvrti, kde ~alobkyn se svým nebezpe ným psem bydlí, z ní~ plyne záva~nost celé situace), aby vc vyhodnotil, a pokud by dospl k závru, ~e jde o trestný in, tak aby pYípadn postupoval podle § 64 odst. 1 písm. a) zákona o odpovdnosti za pYestupky, tedy ~e by vc pYedal zpt orgánu innému v trestním Yízení. Jeho motivace k tomuto kroku mo~ná byla ni~aí, pokud mu sama policie vc pYedala. <br/>34. Nicmén pokud magistrát nakonec nevyhodnotil, ~e by skute nosti plynoucí ze spisu nasvd ovaly tomu, ~e ~alobkyn spáchala trestný in, a vydal o její vin z pYestupku pYíkaz, který nabyl právní moci, pak se  pYi absenci nových nebo nov odhalených skute ností, které by poukazovaly na trestnost jednání ~alobkyn  za tímto pYíbhem  zavYela voda . Policie, krajský úYad a ~alovaný se pak pokouaely o to, aby se tento pYíbh pod jinou maskou mohl znovu odehrát s jiným koncem. To vaak § 100 odst. 1 zákona o odpovdnosti za pYestupky s l. 4 odst. 2 Protokolu . 7 k Úmluv, z nich~ plyne zásada zákazu dvojího postihu pro toté~ (ne bis in idem i autrefois acquit), neumo~Hují. Jak pYitom plyne z judikatury citované výae, pokud nejde o nkterou z výjimek pYedvídaných l. 4 odst. 2 Protokolu . 7 k Úmluv, co~ je tento pYípad, pak omyly i vady postupu státních orgáno mohou být na prospch jen obvinnému. Dosledky výae popsaného postupu orgáno veYejné moci musí nést práv veYejná moc. Nelze je napravovat na úkor ~alobkyn. <br/>35. Nadto je tYeba dodat, ~e nic z práv uvedeného nebrání soukromoprávnímu Yeaení vci mezi ~alobkyní a poatovní doru ovatelkou, k emu~ se zYejm schylovalo, pokud advokátka poatovní doru ovatelky nahlí~ela do pYestupkového spisu. Krajský soud nemá informaci, jak se po této stránce vc vyvíjela. Pro posouzení této vci to ovaem tak jako tak nemlo relevanci. <br/><br/>V. Závr a náklady Yízení<br/>36. Krajský soud z výae uvedených dovodo zruail rozhodnutí ~alovaného pro nezákonnost [§ 78 odst. 1 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní;  s. Y. s. ]. S ohledem na to, ~e stejnými vadami trplo i rozhodnutí krajského úYadu, zruail ho taky [§ 78 odst. 3 s. Y. s.]. Vc pak vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení (§ 78 odst. 4 s. Y. s.). Správní orgány v nm vá~e závazný právní názor plynoucí z tohoto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. Y. s.).<br/>37. V dalaím Yízení má krajský úYad dv mo~nosti. Tou první je náprava zde vytýkaných vad a dodate né zjiatní opravdu nových skute ností, které vyaly najevo po právní moci pYíkazu magistrátu a zavdávaly by dovod pro pYehodnocení jednání ~alobkyn jako trestného inu. NepodaYí-li se mu takové skute nosti ovaem zjistit, pak mu nezbyde ne~ dYíve zahájené pYezkumné Yízení zastavit (§ 97 odst. 1 správního Yádu per analogiam). <br/>38. }alobkyni jako úspan ú astnici Yízení vzniklo právo na náhradu náklado Yízení vo i ~alovanému (§ 60 odst. 1 s. Y. s.). Náklady Yízení spo ívají v zaplacených soudních poplatcích za ~alobu a návrh na pYiznání odkladného ú inku v celkové výai 4.000 K  a v odmn advokáta ~alobkyn za dva úkony právní slu~by. Konkrétn jde o jeden úkon právní slu~by podle § 11 odst. 1 písm. a) a jeden úkon právní slu~by podle § 11 odst. 1 písm. d) vyhláaky . 177/1996 Sb., advokátní tarif ( advokátní tarif ). Advokát ~alobkyn toti~ pYevzal a pYipravil zastoupení ~alobkyn. Jejím jménem pak podal ~alobu. Podle § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 bod 5 advokátního tarifu iní sazba za jeden úkon právní slu~by ve vcech ~alob projednávaných podle soudního Yádu správního ástku 3.100 K . Za dva úkony právní slu~by tak ~alobci nále~í ástka ve výai 6.200 K . Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu má advokát za jeden úkon právní slu~by nárok na pauaální ástku ve výai 300 K . Za dva úkony proto soud pYiznal ~alobkyni ástku ve výai 600 K . Vzhledem k tomu, ~e advokát ~alobkyn je plátcem dan z pYidané hodnoty, zvyaují se náklady Yízení o ástku 1.428 K  odpovídající této dani. Náklady Yízení tedy celkov iní 12.228 K .<br/>39. Závrem ji~ jen pro úplnost krajský soud dodává, ~e v této vci zva~oval postup pYedvídaný l. 95 odst. 2 Ústavy, tedy pYeruaení Yízení a postoupení vci Ústavnímu soudu s návrhem na zruaení § 100 zákona o odpovdnosti za pYestupky pro rozpor s l. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. Ta toti~ limituje procesní prostYedky, na jejich~ základ lze prolomit zásadu zakázaného dvojího postihu pro toté~. Podle druhé vty daného ustanovení platí, ~e  [t]ato zásada nevylu uje uplatnní mimoYádných opravných prostYedko v souladu se zákonem. (zvýraznil krajský soud). <br/>40. PYezkumné Yízení pYitom nepatYí mezi mimoYádné opravné prostYedky. Jde o prostYedek dozor í, slou~ící k sebekontrole zákonnosti rozhodování veYejné správy. Ú astníci Yízení nemají právní nárok na výkon dozor ího práva. Mohou sice podat podnt k pYezkumnému Yízení, tento podnt ovaem není návrhem na zahájení Yízení. PYezkumné Yízení lze zahájit pouze z moci úYední [Jemelka, L. § 100 (PYezkumné Yízení). In: Jemelka, L., Veteaník, P. Zákon o odpovdnosti za pYestupky a Yízení o nich. Zákon o nkterých pYestupcích. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 833]. Mechanismus pYedvídaný § 100 zákona o odpovdnosti za pYestupky tedy nespadá do procesní výjimky ze zásady ne bis in idem. A závisí-li zahájení jím pYedvídaného pYezkumného Yízení ist na úvaze veYejné moci, lze pochybovat i o tom, zda neodporuje principu rovnosti zbraní. <br/>41. Na Ústavní soud se ovaem krajský soud neobrátil, proto~e to s ohledem na dovody nezákonnosti napadených rozhodnutí nebylo tYeba. Soudu nakonec nic nebránilo vydat ústavn souladné rozhodnutí, ve kterém vyael z l. 4 Protokolu . 7 k Úmluv, jen~ na rozdíl od Listiny upravuje, co mo~e být onou novou nebo nov odhalenou skute ností odovodHující prolomení zákazu dvojího postihu pro toté~. Na základ výkladu daného ustanovení v judikatuYe a literatuYe dospl k závru o nenaplnní pYedpoklado pou~ití § 100 zákona o odpovdnosti za pYestupky. S ohledem na to nebylo nutné postupu podle l. 95 odst. 2 Ústavy vyu~ít. <br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení podat kasa ní stí~nost u Nejvyaaího správního soudu. Nejvyaaí správní soud ji odmítne pro nepYijatelnost, pokud nebude svým významem podstatn pYesahovat vlastní zájmy st~ovatele. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí st~ovatele zastupovat advokát. To neplatí, pokud má st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které se vy~aduje pro výkon advokacie.<br/>Brno 7. záYí 2022<br/>Martin Kopa<br/>samosoudce<br/><br/></body> </html>