<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 3 As 152/2020- 61 - text</title> </head> <body> ÿþ3 As 152/2020 - 65<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK <br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlaaína a soudco JUDr. Tomáae Rychlého a Mgr. Michala Bobka v právní vci ~alobkyn: ANECT a. s., se sídlem VídeHská 204/125, Brno, zastoupená advokátem Mgr. Michalem Hanzlíkem, se sídlem Na HYebenech II 1718/8, Praha 4, proti ~alovanému: ÚYad pro ochranu hospodáYské sout~e, se sídlem Kpt. Jaroae 1926/7, Brno, za ú asti: Státní zemdlský a interven ní fond, se sídlem Ve Sme kách 801/33, Praha 1, o pYezkoumání rozhodnutí pYedsedy ~alovaného ze dne 7. 5. 2015, . j. ÚOHSR129/2014/VZ10879/2015/322/Kho, o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 26. 3. 2020, . j. 30 Af 52/2015  152, <br/><br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá .<br/><br/>II. }ádnému z ú astníko se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] ÚYad pro ochranu hospodáYské sout~e (dále jen  prvostupHový správní orgán ) rozhodnutím ze dne 2. 4. 2014, . j. ÚOHSS622/2011/VZ7116/2014/521/HKu, zamítl návrh ~alobkyn na pYezkoumání úkono zadavatele u inných v nadlimitní veYejné zakázce a spo ívajících ve zruaení zadávacího Yízení z dovodu nesprávn vymezeného po~adavku zadavatele na technické kvalifika ní pYedpoklady. Rozklad, které proti jeho rozhodnutí ~alobkyn podala, pYedseda ÚYadu pro ochranu hospodáYské sout~e (dále jen  ~alovaný ) zamítl v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Krajský soud ~alob nejdYíve vyhovl a napadené rozhodnutí ~alovaného rozsudkem ze dne 27. 7. 2017, . j. 30 Af 52/2015  108, zruail, avaak poté, co jeho rozhodnutí zruail Nejvyaaí správní soud rozsudkem ze dne 18. 7. 2019, . j. 3 As 249/2017  48, ~alobu v záhlaví ozna eným rozsudkem zamítl.<br/><br/>[2] Krajský soud v odovodnní napadeného rozsudku s poukazem na obsah zákona . 137/2006 Sb., o veYejných zakázkách ve znní rozhodném pro pYedlo~enou vc (dále jen  ZVZ ) konstatoval, ~e zadávací Yízení musí být zcela pregnantn vymezeno, podmínky nesmí být mnny v jeho probhu a vybraný uchaze  nesmí být ex post vylou en pro subjektivní dovod zadavatele. Dále poznamenal, ~e zruaení zadávacího Yízení podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ pYichází v úvahu pouze pYi kumulativním splnní dvou podmínek: 1) ke zruaení zadávacího Yízení musí dojít bez zbyte ného odkladu poté, co nastal dovod, o který se zruaení zadávacího Yízení opírá, a 2) zadávací Yízení lze zruait pouze tehdy, pokud se v probhu zadávacího Yízení vyskytly dovody hodné zvláatního zYetele, pro které nelze po zadavateli po~adovat, aby v zadávacím Yízení pokra oval. Dovody hodné zvláatního zYetele pak s poukazem na judikaturu Nejvyaaího správního soudu definoval jako dovody objektivní stojící vn zadavatele, které atakují samotný smysl dokon ení ji~ zahájeného zadávacího Yízení a je~ vystavují zadavatele objektivnímu riziku spáchání správního deliktu pro pYípad, ~e by zadávací Yízení zruaeno nebylo a které by pYedstavovaly stejn záva~ný a objektivní dovod i pro jiného zadavatele ve srovnatelném postavení a situaci. Dovody vedoucí ke zruaení zadávacího Yízení podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ pYitom podle krajského soudu nepo~adují, aby zadavatel nepYedvídal a nezposobil okolnosti vedoucí ke zruaení zadávacího Yízení, pYesto je vaak i v této situaci nutné postavit najisto, ~e zruaení zadávacího Yízení nemohl zadavatel svým jednáním objektivn pYedejít.<br/><br/>[3] Se závrem ~alovaného, ~e zadavatel ml v pYedlo~ené vci objektivní dovod ke zruaení zadávacího Yízení, se krajský soud ztoto~nil. Souhlasil toti~ s tím, ~e zadavatel v zadávací dokumentaci nikterak blí~e nespecifikoval pojem projekt, k nmu~ se mly vztahovat referen ní významné slu~by dosahující minimální úrovn technických kvalifika ních pYedpoklado. Pojem projekt tak podle krajského soudu bylo mo~né vykládat rozn, neboe zadavatel nespecifikoval zamYení nebo dobu trvání daného projektu, k nmu~ se mla referen ní slu~ba vztahovat, dobu realizace referen ní slu~by v rámci daného projektu a ani míru, v jaké se ml uchaze  na po~adovaném Yízeném projektu podílet. Po~adavky vymezené v zadávací dokumentaci byly nastaveny natolik nejasn, ~e pYipouatly rozdílný výklad a mohly v dosledku interpreta ní nejistoty posobit diskrimina n (nejasn nastavené podmínky mohly odradit dalaí potenciální dodavatele od podání nabídky v zadávacím Yízení a rovn~ mohly na základ zcela subjektivního výkladu pojmu projekt vyYadit nkterého z uchaze o). Postup zadavatele proto podle krajského soudu odporoval po~adavkom stanoveným v § 56 odst. 7 písm. c) ZVZ ve spojení s § 6 tého~ zákona.<br/><br/>[4] Krajský soud ~alovanému pYisvd il i v tom, ~e zruaení zadávacího Yízení nebylo mo~né objektivn pYedejít. V této souvislosti poukázal na skute nost, ~e zadavatel se o dovodu pro zruaení zadávacího Yízení dozvdl a~ na základ námitky podané spole ností RELSIE spol. s r. o. (dále jen  spole nost RELSIE ). Tato spole nost poukázala na nejednozna ný výklad podmínek stanovených v zadávací dokumentaci, avaak u inila tak a~ tsn pYed koncem termínu pro podání nabídek  v páte ních odpoledních hodinách dne 4. 11. 2011. Konec lhoty pro podání nabídek pYitom zadavatel stanovil na pondlí 7. 11. 2011 v 11 hodin, pYi em~ otevírání obálek s nabídkami ur il na úterý 8. 11. 2011. Krajský soud na základ této asové osy uzavYel, ~e i kdyby se zadavatel s námitkami seznámil ihned po jejich doru ení, nelze takový asový prostor pova~ovat za dostate ný pro nápravu nedostatku v zadávací dokumentaci. PYijetí námitek a rozhodnutí o nich toti~ podle nj nelze spojovat do jednoho okam~iku; jinými slovy nelze po zadavateli spravedliv po~adovat, aby o námitkách rozhodl bezprostYedn po jejich pYijetí. Je tYeba zohlednit asovou náro nost pYijetí rozhodnutí, zda lze i nelze nedostate nost formulovaných podmínek zadávací dokumentace napravit jiným postupem, ne~ zruaením zadávacího Yízení, tj. napY. postupem podle § 49 ZVZ  poskytnutím dodate ných informací. Krajský soud také poukázal na desetidenní lhotu, kterou ZVZ zadavateli poskytuje k rozhodnutí o námitkách a dodal, ~e tato lhota mu nepochybn zajiaeuje dostatek asu jak k seznámení se s námitkami, tak i k vyhodnocení jejich dovodnosti a k pYijetí a zaslání rozhodnutí. A koli je zadavatel povinen postupovat bez zbyte ného odkladu, je podle krajského soudu logické, ~e ne v~dy toho bude schopen  napY. z dovodu velikosti a slo~itosti veYejné zakázky, mno~ství, rozsahu i komplikovanosti podaných námitek nebo slo~itosti organiza ní struktury zadavatele. Krajský soud proto ~alovanému pYisvd il, ~e nastalou situaci lze pova~ovat za vnjaí nepYedvídatelnou událost, objektivn nezávislou na voli zadavatele, je~ mu objektivn brání pokra ovat v zadávacím Yízení. Po zadavateli pYitom nebylo mo~né spravedliv po~adovat, aby za této situace v zadávacím Yízení pokra oval, jestli~e by tím pozbyl mo~nost své pochybení napravit (jinou mo~nost nápravy s ohledem na asovou tíseH neml). <br/><br/>[5] Zákonnost postupu zadavatele nemohlo podle krajského soudu ovlivnit ani stanovení termínu pro otevírání obálek s nabídkami. Zákonodárce toti~ s ohledem na znní § 71 odst. 4 vty druhé ZVZ pYedpokládal, ~e mo~e docházet k pYezkoumání námitek a~ v okam~iku, kdy jsou obálky s nabídkami ji~ otevYeny. A koli obecn není ~ádoucím Yeaením, aby zadávací Yízení bylo zruaeno a~ po otevYení obálek s nabídkami jednotlivých uchaze o, v pYedlo~ené vci tato skute nost ~ádného ze dvou povodních uchaze o neznevýhodnila co do informování o nabídkové cen druhého z uchaze o  oba obdr~eli shodné informace ohledn jednotlivých nabídek a mohli tak zcela shodn s touto informací pracovat ( startovací ára byla pro oba dva povodní uchaze e zadávacího Yízení nastavena zcela shodn a bylo pouze na nich, jak nalo~í informacemi, je~ získali).<br/><br/>[6] Krajský soud shledal i naplnní první ze dvou výae uvedených obligatorních podmínek pro zruaení zadávacího Yízení (aby o zruaení zadávacího Yízení bylo rozhodnuto bez zbyte ného odkladu). V této souvislosti akcentoval, ~e zadavatel o podané námitce rozhodl v zákonné desetidenní lhot. Tu podle nj pYitom zákonodárce zadavateli stanovil práv pro vyhodnocení námitek, rozvahu nad dosledky rozhodnutí o námitkách a pro samotné rozhodnutí. Nelze toti~ pYedpokládat, ~e by zadavatel ml ji~ ve chvíli seznámení se s obsahem námitek jasno, zda jsou námitky dovodné a zda je nutné na jejich základ zruait zadávací Yízení. Ustanovení § 111 odst. 1 ZVZ jasn stanovuje, ~e zadavatel má povinnost ve lhot 10 dno pYezkoumat podané námitky v plném rozsahu a odeslat st~ovateli písemné rozhodnutí a nelze z nj tedy vyvodit závr, ~e by zákonodárce rozliaoval mezi samotným rozhodnutím o námitkách a odesláním jeho písemného vyhotovení st~ovateli. Za kone né a jednozna né rozhodnutí o námitkách se tak podle krajského soudu pova~uje a~ písemné rozhodnutí, které je ve stanovené lhot rovn~ odesláno st~ovateli. Krajský soud proto odmítl argumentaci ~alobkyn, ~e zadavatel mohl o podaných námitkách rozhodnout neoficiáln ji~ dYíve a teprve s koncem zákonné lhoty toto rozhodnutí zaslat st~ovateli. Krajský soud s ohledem na uvedené uzavYel, ~e jestli~e zadavatel zruail zadávací Yízení ihned následujícího dne po rozhodnutí o námitkách, pak postupoval bez zbyte ného odkladu. <br/><br/>II. Kasa ní stí~nost, vyjádYení ~alovaného a osoby zú astnné na Yízení, replika<br/><br/>[7] Proti rozsudku mstského soudu podala ~alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) kasa ní stí~nost. V ní namítla, ~e se krajský soud Yádn nezabýval naplnním první podmínky pro zruaení zadávacího Yízení  tedy po~adavkem, aby ke zruaení zadávacího Yízení doalo bez zbyte ného odkladu. Má za to, ~e zadavateli nic nebránilo nastavit své vnitYní mechanismy a organiza ní strukturu tak, aby pYípadné námitky byly okam~it pYedány oprávnné osob k posouzení jejich dovodnosti a u inní následných nezbytných úkono. Zadavatel tak ml nyní nastalou situaci pYedvídat a být na ní pYipraven. Argumentace krajského soudu o slo~itých procesech zadavatele a asové tísni je dokazem liknavosti a nepYipravenosti zadavatele. St~ovatelka dále namítla, ~e krajský soud své závry, ke kterým dospl v pYedchozím rozsudku v této vci ( . j. 30 Af 52/2015  108), absolutn obrátil a tento názorový obrat nijak neodovodnil. Úvahy krajského soudu nad slo~itostí organiza ní struktury zadavatele nadto podle st~ovatelky ani nemohou objektivn zdovodnit prodlevu, která v zadávacím Yízení na stran zadavatele nastala, neboe se jedná nanejvýa o domnnku krajského soudu. }ádná objektivní pYeká~ka, která by zadavateli bránila rozhodnout o zruaení zadávacího Yízení dYíve ne~ po 11 dnech od obdr~ení námitky spole nosti RELSIE, neexistovala.<br/><br/>[8] St~ovatelka pYipustila, ~e okam~ik, kdy se zadavatel mohl dozvdt o svém pYedchozím nezákonném postupu, je objektivní skute ností. Zdoraznila vaak, ~e od po átku Yízení nikdo nezpochybnil, ~e by zadavatel neml mo~nost seznámit se s podanou námitkou ji~ v den, kdy ji obdr~el a poukázala rovn~ na tvrzení ~alovaného obsa~ené v kasa ní stí~nosti proti prvn vydanému (a Nejvyaaím správním soudem zruaenému  pozn. NSS) rozsudku krajského soudu, ~e se zadavatel o svém pYedchozím nezákonném postupu dozvdl a~ tsn pYed uplynutím lhoty pro podání nabídek. V rámci Yízení tak ~alovaný jednozna n stanovil okam~ik, ke kterému se zadavatel dozvdl o dovodech pro zruaení zadávacího Yízení, a práv od nj se za ala odvíjet lhota pro zruaení zadávacího Yízení. St~ovatelka se proto domnívá, ~e zadavatel otevíral obálky s nabídkami ji~ s vdomím, ~e svým postupem v zadávacím Yízení poruail ZVZ a ~e zadávací Yízení je zatí~eno vadou, která bude mít za následek jeho zruaení. Skute nost, ~e zadavatel rozhodl o námitce ve lhot podle 111 odst. 1 ZVZ, vaak vzhledem k okam~iku, kdy se dozvdl o dovodu pro zruaení zadávacího Yízení, nemo~e podle st~ovatelky vést k závru, ~e rovn~ dodr~el lhotu podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ pro zruaení zadávacího Yízení (bezodkladnost zruaení zadávacího Yízení nelze vyvodit jen z toho, ~e zadavatel dodr~el lhotu pro vyYízení námitky proti podmínkám zadávací dokumentace). Jeho pasivní pYístup je podle st~ovatelky v rozporu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení. St~ovatelka má tedy za to, ~e závr krajského soudu, podle kterého lze v dosledku pozdního doru ení námitky pochybovat o tom, ~e se zadavatel s jejím obsahem seznámil jeat pYed termínem pro podání nabídek, je v rozporu se skute nostmi, které v Yízení vyaly najevo (zejména s uvedeným kasa ním tvrzením ~alovaného). Tento závr krajský soud nijak neodovodnil a jeho rozhodnutí je tak nepYezkoumatelné.<br/><br/>[9] Zadavatel by vaak podle st~ovatelky pochybil i tehdy, pokud by se v Yízení nepodaYilo zjistit, kdy se o dovodu pro zruaení zadávacího Yízení dozvdl. Bylo toti~ jeho povinností, pYistupovat k obdr~eným námitkám s vdomím, ~e mohou obsahovat dovod ke zruaení zadávacího Yízení. ZVZ pYitom zadavateli neumo~Huje, aby námitky liknavým zposobem pYehlí~el a zabýval se jimi a~ na konci stanovené lhoty. Zadavatel obdr~el námitku 4 dny pYed otevíráním obálek s nabídkami a ml tedy as posoudit, zda neobsahuje dovod pro zruaení zadávacího Yízení. Slo~itost jeho organiza ní struktury nemo~e jít st~ovatelce k tí~i. Personální zázemí podle st~ovatelky zadavateli umo~Hovalo zruait zadávací Yízení jeat pYed otevYením obálek s nabídkami. <br/><br/>[10] St~ovatelka v závru kasa ní stí~nosti uvedla, ~e ji zadavatel svým postupem znevýhodnil, neboe druhý uchaze  se dozvdl o cen, kterou ve zruaeném zadávacím Yízení nabídla, a proto svoji nabídku v novém zadávacím Yízení pYizposobil natolik, ~e sout~ vyhrál.<br/><br/>[11] }alovaný ve svém vyjádYení pYipomnl asovou posloupnost posuzovaného pYípadu a s poukazem na rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 3 As 249/2017  48 poznamenal, ~e je nereálné o ekávat, ~e by rozhodnutí týkající se posouzení nutnosti zmnit zadávací podmínky a prodlou~it lhotu pro podání nabídek v dlouze pYipravované nadlimitní zakázce i nutnosti pYijmout jiné nápravné opatYení mohlo být u inno okam~it (v Yádu minut i hodin). Nejvyaaí správní soud v uvedeném rozsudku zavázal krajský soud mimo jiné závrem, podle kterého je za okam~ik zjiatní dovodo pro zruaení zadávacího Yízení tYeba pova~ovat okam~ik, kdy zadavatel pYísluané námitky pYezkoumal a nabyl jistotu, ~e nápravu nelze provést jiným zposobem ne~ zruaením zadávacího Yízení. Tímto okam~ikem tedy podle ~alovaného nemo~e být pYijetí dot ené námitky.<br/><br/>[12] }alovaný má rovn~ za to, ~e o zruaení zadávacího Yízení zadavatel rozhodl bezodkladn tak, jak po~aduje ZVZ. Názor st~ovatelky, ~e zadavatel ml zadávací Yízení zruait okam~it poté, co námitku proti zadávací dokumentaci obdr~el, ~alovaný nepova~uje za správný, neboe o nápravném opatYení nemo~e rozhodnout dYíve, ne~ rozhodne o dovodnosti podané námitky. Stejn nepova~uje za dovodnou ani tu kasa ní argumentaci, v ní~ st~ovatelka namítá, ~e zadavatel svým postupem poruail zásady transparentnosti a zákazu diskriminace. Zruaení zadávacího Yízení toti~ mlo stejný dopad na oba uchaze e, neboe oba mli stejnou pYíle~itost zjistit výai nabídkové ceny konkurenta. A koli není jist ~ádoucí zruait zadávací Yízení po otevYení obálek s nabídkami, má ~alovaný za to, ~e zadavatel nemohl s ohledem na zjiatné skute nosti postupovat jinak ne~ zadávací Yízení zruait, pYi em~ st~ovatelka nebyla oproti druhému uchaze i nijak výraznji poakozena. <br/><br/>[13] }alovaný nesouhlasí ani s tvrzenou nepYezkoumatelností napadeného rozsudku. Opa ný náhled krajského soudu na vnitYní postupy a organiza ní mechanismy u zadavatele, ne~ jaký krajský soud zaujal v pYedchozím rozsudku, byl v souladu s relevantními ustanoveními pYísluaných pYedpiso o závaznosti právního názoru Nejvyaaího správního soudu. Krajský soud proto nemohl zatí~it napadený rozsudek vadou nepYezkoumatelnosti, jestli~e na vc nahlí~el jinak ne~ v povodním rozsudku. Krajský soud rovn~ nepochybil, pokud naplnní první podmínky (bezodkladnosti zruaení) posoudil ve vazb na ji~ dYíve konstatované naplnní druhé podmínky (existence dovodu hodného zvláatního zYetele). Závr o naplnní obou podmínek pYitom krajský soud pYezkoumateln odovodnil.<br/><br/>[14] Osoba zú astnná na Yízení ve svém vyjádYení odmítla st~ovatel inu argumentaci, ~e mohla o zruaení zadávacího Yízení rozhodnout jeat pYed uplynutím lhoty pro podání nabídek. Z pYijetí námitky toti~ podle ní nelze dovozovat, ~e mla mo~nost se s námitkou seznámit v takovém rozsahu, který je dosta ující pro posouzení, zda je dovodná a zda vede ke zruaení zadávacího Yízení. Osoba zú astnná na Yízení zjistila dovod pro zruaení zadávacího Yízení a~ po pe livém pYezkoumání námitky a odeslání rozhodnutí. O zruaení zadávacího Yízení pak rozhodla ji~ následující den, a proto má za to, ~e po~adavku bezodkladnosti jednozna n vyhovla.<br/><br/>[15] St~ovatelka v replice uvedla, ~e nepolemizuje se závrem Nejvyaaího správního soudu pYijatým v rozsudku . j. 3 As 249/2017  48, podle kterého pYijetí námitek a rozhodnutí o nich nelze spojovat do jednoho okam~iku. Má vaak za to, ~e nelze bez relevantního tvrzení a dokazo souhlasit s tím, ~e by zadavatel zjistil existenci dovodu pro zruaení zadávacího Yízení a~ po uplynutí lhoty pro rozhodnutí o námitkách proti zadávací dokumentaci. }alovaný toti~ v Yízení sám pYibli~n vymezil okam~ik, kdy doalo k seznámení zadavatele s námitkami a zjiatní existence dovodu pro zruaení zadávacího Yízení  tj. jeat pYed skon ením lhoty pro podávání nabídek. Ji~ k tomuto okam~iku si tak podle st~ovatelky byl zadavatel vdom svého nezákonného postupu. St~ovatelka dále zopakovala svoji argumentaci o nezávislosti lhoty pro zruaení zadávacího Yízení na lhot pro rozhodnutí o námitkách proti zadávací dokumentaci a také argumentaci o poruaení základních zásad zadávacího Yízení. Poznamenala také, ~e skute nost, ~e se krajský soud Yídil závazným právním názorem Nejvyaaího správního soudu, neodovodHuje zmnu v jeho právních závrech za situace, kdy nedoalo ke zmn tvrzení ani k doplnní dokazo. <br/><br/><br/>III. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[16] Nejvyaaí správní soud pYezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 3 a 4 soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ) a v rozsahu uplatnných námitek. Vady, ke kterým by musel pYihlédnout z úYední povinnosti, pYitom neshledal.<br/><br/>[17] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[18] Nejvyaaí správní soud se nejdYíve zabýval tvrzenou nepYezkoumatelností napadeného rozsudku, neboe existence této vady soudu zpravidla neumo~Huje pYezkoumat námitky vcného charakteru a bez dalaího proto vede k jeho zruaení. Po posouzení uvedené námitky dospl k závru, ~e rozsudek krajského soudu není nepYezkoumatelný. Krajský soud v odovodnní srozumiteln popsal, z jakého skutkového stavu vycházel a srozumiteln rovn~ vysvtlil, jak hodnotil pro vc podstatné skute nosti a pro  nepova~uje ~alobní argumentaci za dovodnou. <br/><br/>[19] V odstavci 29 poukázal na rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 3 As 249/2017  48, jím~ kasa ní soud zruail jeho povodní rozhodnutí ve vci, v odstavcích 3034 stru n shrnul st~ejní závry kasa ního rozhodnutí a v odstavci 37 poznamenal, ~e je uvedenými závry vázán. Poukázal tedy mimo jiné i na závr, v nm~ Nejvyaaí správní soud vysvtlil, pro  otázka nastavení interních postupo u zadavatele spojených s realizací zadávacího Yízení není pro pYedlo~enou vc relevantní. Nejvyaaí správní soud zde pYedevaím zdoraznil, ~e  § 111 odst. 1 ZVZ poskytuje zadavateli lhotu k posouzení obsahu námitek v délce 10 dní. Bhem této lhoty je zadavatel povinen námitky pYezkoumat v plném rozsahu a v pYípad jejich dovodnosti pe liv zvá~it mo~ná opatYení k náprav. Následn musí vyhotovit a Yádn odovodnit rozhodnutí o námitkách a pYed uplynutím lhoty jej odeslat. Zadavatel je jist povinen toto vae u init bez zbyte ného odkladu, nicmén je logické, ~e ne v~dy bude schopen tak u init  okam~it (v Yádu minut i hodin), a to napYíklad z dovodu velikosti a slo~itosti zadané veYejné zakázky, mno~ství, rozsahu, i komplikovanosti podaných námitek, nebo slo~itosti organiza ní struktury samotného zadavatele. Tato zákonná lhota pak nemo~e být zadavateli z libovole soudu zkrácena jen proto, ~e soud shledal postup zadavatele pYi stanovování termínu otevYení obálek s nabídkami  neprofesionálním . Pokud tedy krajský soud nahlí~el na nezmnný skutkový stav optikou citovaného závru, pak postupoval zcela v souladu s § 110 odst. 4 s. Y. s., jen~ mu ukládá povinnost respektovat pYi dalaím Yízení vyslovený právní názor Nejvyaaího správního soudu. Tuto povinnost má pYitom krajský soud práv tehdy, nedojdeli ve vci ke zmn skutkových i právních pomro, pYíp. ke zmn judikatury, kterou musí krajský soud i ka~dý senát Nejvyaaího správního soudu respektovat (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 8. 7. 2008, . j. 9 Afs 59/2007  56). K ~ádné takové zmn v pYedlo~ené vci nedoalo, st~ovatelce proto nelze pYisvd it v tom, ~e by názorový obrat krajského soudu v náhledu na relevanci vnitYního organiza ního chodu zadavatele byl neodovodnný. <br/><br/>[20] Se st~ovatelkou vaak nelze souhlasit ani v tom, ~e krajský soud nijak neodovodnil svoj závr o  asovém pnutí z dovodu zna n pozdního doru ení námitek . Krajský soud v bod 61 odovodnní svého rozhodnutí popsal asovou osu, je~ pYedcházela samotnému rozhodnutí o zruaení zadávacího Yízení. Na podklad informací obsa~ených ve správním spise uvedl, ~e zadavatel obdr~el námitky proti zadávací dokumentaci v pátek dne 4. 11. 2011 v 14.43 hod. Lhota pro podání nabídek kon ila v pondlí dne 7. 11. 2011 v 11.00 hod. a otevírání obálek s nabídkami zadavatel stanovil na úterý dne 8. 11. 2011. Tmito konkrétními asovými údaji krajský soud vysvtlil, pro  ml podle nj zadavatel málo asu a pro  bylo mo~né pochybovat o tom, ~e se s obsahem námitek seznámil jeat pYed termínem pro podání nabídek. <br/><br/>[21] Nejvyaaí správní soud tedy v souvislosti s námitkou nepYezkoumatelnosti shrnuje, ~e zmna náhledu krajského soudu na uvedenou vc je odovodnna vázaností krajského soudu právním názorem kasa ního soudu vysloveného v rozsudku . j. 3 As 249/2017  48 a ~e krajský soud napadené rozhodnutí Yádn a srozumiteln odovodnil. Námitka nepYezkoumatelnosti je proto nedovodná.<br/><br/>[22] Nejvyaaí správní soud následn pYistoupil k vcnému posouzení námitek proti napadenému rozsudku. Jeho pYedmtem je vaak ji~ pouze otázka naplnní první ze dvou podmínek, které musí být kumulativn naplnny, aby zadavatel mohl zruait zadávací Yízení, tj. podmínka, aby ke zruaení zadávacího Yízení doalo bez zbyte ného odkladu poté, co nastal dovod, o který se zruaení zadávacího Yízení opírá. Naplnním druhé podmínky se toti~ Nejvyaaí správní soud zabýval ve výae uvedeném rozsudku a dospl v nm k závru, ~e tato podmínka  tj. existence dovodu hodného zvláatního zYetele, pro který nelze po zadavateli po~adovat, aby v zadávacím Yízení pokra oval  byla splnna. <br/><br/>[23] Podstatou kasa ní argumentace je tvrzení, ~e zadavatel nezruail zadávací Yízení bez zbyte ného odkladu, neboe se o dovodu pro jeho zruaení dozvdl jeat pYed uplynutím lhoty pro podání nabídek, a to z námitky spole nosti RELSIE podané dne 4. 11. 21. Zadávací Yízení vaak neodovodnn zruail a~ dne 15. 11. 2011, tedy a~ jedenáctý den poté, co se o zruaujícím dovodu dozvdl. Takový postup nelze podle st~ovatelky pova~ovat za bezodkladný, neboe zadavateli nic nebránilo v tom, aby o námitce rozhodl dYíve ne~ na konci k tomu stanovené lhoty. <br/><br/>[24] Tento st~ovatel in právní náhled Nejvyaaí správní soud nesdílí. PYedn je tYeba zdoraznit, ~e ZVZ zadavateli umo~Huje rozhodnout o námitkách proti zadávací dokumentaci kdykoli ve stanovené desetidenní lhot. Tuto lhotu stanovenou v § 111 odst. 1 ZVZ pYitom lhota stanovená v § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ nijak nezkracuje. Rozhodneli tedy zadavatel o námitce a~ na jejím konci, nijak tím ustanovení ZVZ neporuaí. Dále je tYeba upozornit, ~e bezodkladnost, v ní~ musí dojít ke zruaení zadávacího Yízení, se neodvíjí od okam~iku, kdy se zadavatel dozvdl o obsahu podané námitky, na jejím~ základ zadávací Yízení zruail. Zákon ukládá zadavateli povinnost, aby zadávací Yízení zruail bezodkladn poté, co nastal dovod, o který se zruaení tohoto Yízení opírá. Tímto dovodem vaak není sama podaná námitka, respektive její obsah. Je jím a~ samotné rozhodnutí zadavatele o tom, ~e námitka je dovodná a ~e zjiatné pochybení nelze napravit jinak ne~ zruaením zadávacího Yízení, neboe a~ po posouzení podané námitky zadavatel zjistí, zda se v zadávacím Yízení dopustil pochybení a jak jej mo~e pYípadn napravit. <br/><br/>[25] V posuzované vci zadavatel opYel své rozhodnutí o zjiatní, ~e po~adavky vymezené v zadávací dokumentaci nemají dostate nou vypovídací hodnotu a mohou být pova~ovány za diskrimina ní. I kdy~ toto zjiatní zadavatel u inil na základ podané námitky, ze správního ani soudního spisu nevyplývá, ~e by si své pochybení uvdomil dYíve, ne~ námitku zhodnotil. Tuto jeho vdomost pYitom nelze bez dalaího vyvodit pouze z tvrzení ~alovaného u inného v pYedchozím kasa ním Yízení, ~e zadavatel se o dovodech pro zruaení zadávacího Yízení dozvdl jeat pYed termínem pro podání nabídek. Rozhodovací proces toti~ není otázkou pouhého seznámení se s obsahem námitky a vy~aduje ur itý as. Zadavatel musí nastalou situaci zhodnotit z hlediska stanovených zákonných kritérií, dále musí porovnat jednotlivé v úvahu pYicházející varianty Yeaení a jejich dopady na konkrétní skutkové okolnosti, musí vybrat adekvátní zposob Yeaení a rozhodnutí pYijmout ve stanovené form. Proto mu zákonodárce k rozhodnutí o námitkách proti zadávací dokumentaci poskytuje desetidenní lhotu (§ 111 odst. 1 ZVZ). Poukázané kasa ní tvrzení ~alovaného nadto st~ovatelka vytrhává z kontextu dané kasa ní stí~nosti, neboe z jejího obsahu naopak jednozna n vyplývá, ~e zadavatel si své pochybení uvdomil a~ po posouzení podané námitky ( [p]odmínkou pro to, aby zadavatel mohl rozhodnout o zmn zadávacích podmínek, je vdomí toho, ~e tyto zadávací podmínky jsou rozporné se zákonem. Tuto skute nost vaak zadavatel nezjistí v okam~iku podání samotných námitek, ale a~ po jejich následném posouzení a vyhodnocení. To vaak nelze spojovat v jeden okam~ik. Stejn jako soud v okam~iku podání ~aloby neví, zda je dovodná i nikoli, i zadavateli je tYeba dát pYimYený as k posouzení obsahu námitek. ). Za okam~ik, kdy si zadavatel své pochybení uvdomil, je tak nutné pova~ovat a~ rozhodnutí o námitce ze dne 14. 11. 2011. Pokud tedy zadavatel zruail zadávací Yízení ihned následující den, pak i podle názoru Nejvyaaího správního soudu postupoval bezodkladn a v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ tak naplnil i první podmínku pro zvolený postup. <br/><br/>[26] Nejvyaaí správní soud souhlasí s krajským soudem kone n i v tom, ~e zadavatel st~ovatelku zruaením zadávacího Yízení nijak oproti druhému uchaze i neznevýhodnil. Oba uchaze i toti~ mli stejné informace o svých nabídkových cenách, a proto mli v novém zadávacím Yízení i stejnou pYíle~itost své nabídky tmto informacím pYizposobit. St~ovatelka svoji diskriminaci dovozuje pouze ze skute nosti, ~e druhý uchaze  svojí nabídkovou cenu sní~il natolik, ~e nové zadávací Yízení vyhrál. Tato okolnost vaak bez dalaího nemo~e závr krajského soudu vyvrátit a tedy ani ovlivnit zákonnost napadeného rozsudku.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[27] Nejvyaaí správní soud ze shora uvedených dovodo uzavírá, ~e napadený rozsudek krajského soudu je zákonný, a proto kasa ní stí~nost proti nmu podanou podle § 110 odst. 1, in fine, s. Y. s. jako nedovodnou zamítl.<br/><br/>[28] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodl podle § 60 odst. 1 a 5 s. Y. s. za pou~ití § 120 tého~ zákona. St~ovatelka nemla ve vci úspch, nemá proto právo na náhradu náklado Yízení. }alovaný byl ve vci úspaný, prokazatelné náklady mu vaak nad rámec b~né úYední innosti nevznikly. Nejvyaaí správní soud mu proto náhradu náklado nepYiznal. Osoba zú astnná na Yízení má podle § 60 odst. 5 s. Y. s. právo na náhradu jen tch náklado, které jí vznikly v souvislosti s plnním povinnosti ulo~ené soudem. Soud jí na návrh mo~e rovn~ pYiznat náhradu i dalaích náklado Yízení, existujíli pro to dovody hodné zvláatního zYetele. Osoba zú astnná na Yízení ~ádnou soudem ulo~enou povinnost neplnila, ani o pYiznání dalaích náklado Yízení ne~ádala. Nejvyaaí správní soud proto rozhodl tak, ~e nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3 s. Y. s.).<br/><br/><br/>V Brn dne 6. Yíjna 2022<br/><br/><br/><br/>JUDr. Jaroslav Vlaaín <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>