<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 5 Ads 79/2020- 53 - text</title> </head> <body> ÿþ 5 Ads 79/2020 - 58<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudco JUDr. Lenky Matyáaové a JUDr. Viktora Ku ery v právní vci st~ovatelky: eská správa sociálního zabezpe ení, se sídlem KYí~ová 25, Praha 5, proti ú astníku Yízení: V. B., zastoupen JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem se sídlem Symfonická 1496/9, Praha 5, v Yízení o kasa ní stí~nosti st~ovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 2. 2020, . j. 32 Ad 13/2018  80,<br/>takto:<br/>Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 2. 2020, . j. 32 Ad 13/2018  80, se ruaí a vc se vrací tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I.<br/>Probh dosavadního Yízení<br/><br/>[1] eská správa sociálního zabezpe ení (st~ovatelka) rozhodnutím ze dne 15. 11. 2010, . j. X, pYiznala od 1. 7. 1990 panu V. N., zesnulému dne 9. 3. 2019 (povodní ~alobce), <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> k dochodu podle § 25 odst. 7 písm. b) zákona . 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o soudní rehabilitaci ), za 46,93 msíce nezákonného vznní (od 30. 8. 1983 do 28. 7. 1987) ve výai 704 K  msí n.<br/><br/>[2] Dne 7. 12. 2016 povodní ~alobce po~ádal o pYepo et uvedeného <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> k dochodu podle § 25 odst. 7 písm. b) zákona o soudní rehabilitaci s odovodnním, ~e byl rozhodnutím st~ovatelky poakozen volbou metodiky pro po ítání jednotlivých dno nad rámec celých msíco doby nezákonného vznní (tzv. denin) tím, ~e pYi pYevedení tchto zlomko (kde v itateli je po et dno nezákonného vznní a ve jmenovateli po et dno daného msíce) na desetinná ísla st~ovatelka provedla zaokrouhlení pouze na dv desetinná místa. Povodní ~alobce navrhl, aby tyto mezitímní výsledky byly zaokrouhlovány na tYi desetinná místa, co~ by pYi st~ovatelkou pou~ívané metod zaokrouhlování kone né hodnoty <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> na celé koruny v~dy nahoru mlo za následek, ~e by povodnímu ~alobci ml být pYiznán <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> k dochodu ve výai 705 K  msí n, tj. o korunu vyaaí (jak st~ovatelka u inila v pYípad pana M. B., který byl vznn ve shodném období jako povodní ~alobce). <br/><br/>[3] St~ovatelka rozhodnutím ze dne 25. 4. 2018, . j. X, ~ádost povodního ~alobce zamítla. St~ovatelka konstatovala, ~e Nejvyaaí správní soud v pYedchozích rozhodnutích ozna il za nezákonnou její praxi spo ívající v tom, ~e pYi výpo tu díl ích dob vznní (denin) na dv platná desetinná místa neprovádla matematické zaokrouhlování (tedy íslice následující na tYetím a dalaím desetinném míst pouze  uYezávala  pozn. NSS). Na základ toho st~ovatelka pYistoupila ke zmn metodiky výpo tu <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> k dochodu za díl í dobu vznní, která ne iní celý msíc, tak, ~e tento díl í výpo et matematicky zaokrouhluje na dv desetinná místa. Podle této metodiky tak odpovídá <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> k dochodu povodního ~alobce ástce 703,95 K  (46 celých msíco + 1/30 msíce, tj. po zaokrouhlení na dv desetinná místa 0,03 msíce + 28/31 msíce, tj. po zaokrouhlení na dv desetinná místa 0,90 msíce, tedy celkem 46,93 msíco x 15 K  = 703,95 K ). Po zaokrouhlení na celé koruny byl proto povodnímu ~alobci pYiznán <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> k dochodu ve výai 704 K . <br/><br/>[4] Proti tomuto rozhodnutí podal povodní ~alobce dne 27. 4. 2018 námitky, v nich~ uvádl, ~e st~ovatelka v dopise ze dne 8. 3. 2018, . j. X, informovala o nové metodice, která mla spo ívat v tom, ~e bude u~íváno matematické zaokrouhlování tzv. denin na tyYi desetinná místa (tj. v jeho pYípad by se jednalo o 46 celých msíco + 1/30 msíce, tj. po zaokrouhlení na tyYi desetinná místa 0,0333 msíce + 28/31 msíce, tj. po zaokrouhlení na tyYi desetinná místa 0,9032 msíce, tedy celkem 46,9365 msíco x 15 K  = 704,0475 K , co~ iní pYi metod zaokrouhlení kone né ástky <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> v~dy nahoru 705 K ). V jeho pYípad vaak st~ovatelka provedla výpo et se zaokrouhlováním na dv desetinná místa s výsledným <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatkem</mark> 704 K . Rozhodnutím st~ovatelky ze dne 27. 6. 2018, . j. X, byly námitky povodního ~alobce proti jejímu rozhodnutí o zamítnutí ~ádosti o pYepo et zamítnuty a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. <br/><br/>[5] Povodní ~alobce podal proti rozhodnutí o námitkách ~alobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který ji shledal dovodnou a rozsudkem ze dne 19. 2. 2020, . j. 32 Ad 13/2018  80, rozhodnutí st~ovatelky zruail a vc jí vrátil k dalaímu Yízení. <br/><br/>[6] V odovodnní rozsudku krajský soud uvedl, ~e v probhu Yízení o ~alob povodní ~alobce zemYel, proto podle § 63 odst. 3 zákona . 155/1995 Sb., o dochodovém pojiatní, v relevantním znní (dále jen  zákon o dochodovém pojiatní ), pokra oval v Yízení na stran ~alobce s V. B., nar. X, bytem L. X, závtním ddicem povodního ~alobce, který udlil plnou moc právnímu zástupci povodního ~alobce a jeho prostYednictvím sdlil, ~e v Yízení bude pokra ovat.<br/><br/>[7] Krajský soud k vci samé s odkazem na závry rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 7. 2019, . j. 3 Ads 357/2017  42 (vaechna zde zmiHovaná rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), konstatoval, ~e se po zaokrouhlení na tyYi desetinná místa nárok povodního ~alobce zvýaí ze 704 K  na 705 K , tedy o 1 K , pYi em~ tento výpo et je pro povodního ~alobce výhodnjaí, a proto, bye se jedná o  marginální povahu sporné otázky , z dovodu pYedvídatelnosti práva a dodr~ení zásady uvedené v § 2 odst. 4 správním Yádu, tj., aby pYi rozhodování skutkov shodných nebo podobných pYípado nevznikaly nedovodné rozdíly, nelze tolerovat, aby st~ovatelka v tchto vcech (povodního ~alobce a vci pana M. B.) rozhodovala odlian. Krajskému soudu tak dle jeho vyjádYení nezbylo, ne~ rozhodnutí st~ovatelky zruait a vc jí vrátit k dalaímu Yízení, ve kterém mla st~ovatelka rozhodnout o pYiznání <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> k dochodu podle § 25 odst. 7 písm. b) zákona o soudní rehabilitaci ve výai 705 K  msí n. <br/><br/>II.<br/>Obsah kasa ní stí~nosti a dalaí podání ú astníko Yízení<br/><br/>[8] Proti rozsudku krajského soudu podala st~ovatelka kasa ní stí~nost z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s.<br/><br/>[9] St~ovatelka se domnívá, ~e aby byla naplnna zásada rovnosti mezi ú astníky Yízení, je nutné zvolit sjednocující postup, aby nedocházelo k nekoncep ním ad hoc Yeaením. K takovému Yeaení vaak pYistoupil krajský soud, kdy~ st~ovatelku zavázal k tomu, aby poruaila platnou metodiku, která je její dlouhodobou praxí a Nejvyaaí správní soud ji doposud nerozporoval. Dle st~ovatelky z judikatury Nejvyaaího správního soudu (ani z rozsudku, na který odkazoval krajský soud) neplyne závr, ~e by st~ovatelka mla v jednotlivých pYípadech posuzovat, zda by pro ~adatele o <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> v dané konkrétní vci bylo výhodnjaí v probhu výpo tu jednotlivé mezivýpo ty zaokrouhlovat na jiný po et desetinných míst.<br/><br/>[10] V dob rozhodování o <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> k dochodu pana M. B. nebylo v tehdy platné metodice st~ovatelky uvedeno, ~e má dojít k zaokrouhlení i stanovení pYísluané hodnoty na tyYi desetinná místa. Tento zposob zaokrouhlení byl v metodice st~ovatelky uveden pouze pro období od 7. 3. 2018 do 28. 3. 2018. Od 28. 3. 2018 doalo k oprav metodiky, dle které se jednotlivé hodnoty v rámci mezivýpo tu ( ástí msíco nezákonného vznní) stanoví na dv platná desetinná místa, a v souladu s judikaturou Nejvyaaího správního soudu se tyto hodnoty zaokrouhlují  smrem nahoru podle obecných matematických zásad , stejn jako tomu údajn bylo v pYípad povodního ~alobce. Dle st~ovatelky je nemyslitelné, aby stanovila postup výpo tu ad hoc u ka~dého z ~adatelo o <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> rozdíln, pouze se zYetelem na zásadu in favorem rehabilitationis, jeliko~ pro nkteré ~adatele by byl výhodnjaí jeden zposob výpo tu a pro jiné zase zposob jiný (mj. zaokrouhlování na jiný po et desetinných míst). S ohledem na argumentaci krajského soudu principem in favorem rehabilitationis by mlo být ve vaem vyhovno, co~ je dle st~ovatelky absurdní. St~ovatelka dodává, ~e v pYípad pana B. doalo k chybnému výpo tu jeho <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> k dochodu v rozporu s tehdy platnou metodikou, co~ vaak povodnímu ~alobci nezalo~ilo nárok na to, aby byl jeho <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> k dochodu vypo ten stejným zposobem, resp. stejn chybn.<br/><br/>[11] St~ovatelka dále v kasa ní stí~nosti popisuje vývoj metodiky výpo tu ke stanovení výae <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> k dochodu podle zákona o soudní rehabilitaci. Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 30. 3. 2017, . j. 1 Ads 100/2017  24, ozna il praxi st~ovatelky, pYi ní~ pYi výpo tu na dv platná desetinná místa neprovádla zaokrouhlování, za nezákonnou a odporující principu povinnosti vykládat zákon ve prospch rehabilitovaných osob. St~ovatelka na základ tohoto rozsudku dne 7. 3. 2018 zmnila dosavadní metodiku tak, ~e pYi výpo tu díl ích dob vznní (i slu~by ve vojenských táborech nucených prací) bylo provádno matematické zaokrouhlování pYi pYevodu zlomku na desetinná ísla, a zároveH byl sjednocen postup u <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatko</mark> i jednorázové pen~ní ástky tak, ~e výsledek byl stanoven maximáln na tyYi platná desetinná místa se zaokrouhlením podle ísla nacházejícím se na pátém míst za desetinnou árkou. V mezidobí vaak st~ovatelka zjistila, ~e pYi výpo tu s pou~itím tyY desetinných míst by nebylo mo~né vyhovt ~ádostem o pYepo et <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> osob, jejich~ vojenská slu~ba skon ila dnem 22. 12. 1955 (s pou~itím tyY desetinných míst by výae <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> zostala i po zaokrouhlení stejná). Krom toho v nkolika pYípadech ji~ byly realizovány rozsudky krajských soudo tak, ~e <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> byl pYepo ten se zaokrouhlením na dv desetinná místa. Z tchto dovodo st~ovatelka dne 29. 3. 2018 opravila metodiku tak, ~e pYi výpo tu díl ích dob vznní bylo íslo opt stanoveno s pYesností na dv desetinná místa (tak jako v období pYed 7. 3. 2018) a se zaokrouhlením podle ísla nacházejícího se na tYetím míst za desetinnou árkou, tedy v souladu s rozhodnutími Nejvyaaího správního soudu. <br/><br/>[12] Z výae uvedeného vyplývá, ~e st~ovatelka doposud nebyla ~ádným správním soudem zavázána k tomu, aby díl í mezivýpo ty denin stanovila na jiný po et desetinných míst. Dosavadní soudní spory se netýkaly po tu desetinných míst, ale toho, zda se má pYísluaná hodnota ítající dv desetinná místa stanovit bez zaokrouhlení (tj.  oYezáním ), i se zaokrouhlením. Výae <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> pana M. B. byla stanovena v rozporu s tehdy platnou metodikou, tj. chybn, co~ je zYejmé z jeho spisu, který si ovaem krajský soud nevy~ádal. K obdobné chyb doalo i v pYípad pana H., nicmén nové rozhodnutí ve vci vydáno nebylo, neboe tato chyba nemla na výai <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> vliv. St~ovatelka shrnula, ~e chyba pYi výpo tu jednoho ~adatele o <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> nezakládá právní nárok jiného ~adatele, aby byl dochod i <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> stanoven výhodnji se stejnou chybou. St~ovatelka má tedy za to, ~e o <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> k dochodu povodního ~alobce rozhodla v souladu s platnou metodikou a judikaturou Nejvyaaího správního soudu, a napadený rozsudek pova~uje za nezákonný a nepYezkoumatelný pro nedostatek dovodo.<br/><br/>[13] Vzhledem k uvedenému st~ovatelka navrhla, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek zruail a vc vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení.<br/> <br/>[14] Ú astník Yízení ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti zkritizoval st~ovatel in dosavadní postup ohledn pYiznávání <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatko</mark> k dochodu, resp. vývoje její metodiky a zdoraznil, ~e metodické pokyny vydávané st~ovatelkou nejsou veYejn dostupné a po ~ádném ~adateli o <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> není mo~né vy~adovat, aby je znal a postupoval podle nich. }adatel se mo~e pouze dovolávat obecných principo spravedlnosti, co~ zahrnuje i rovnost osob ve shodném postavení. Ú astník Yízení souhlasí s tvrzením krajského soudu, ~e nelze tolerovat, aby st~ovatelka rozhodovala shodné pYípady odlian, a domnívá se, ~e pokud zaokrouhlování na dv desetinná místa nepYináaí dostate n pYesný výsledek (nebo pYináaí výsledek, který je sporný), pak je lepaí, kdy~ se zaokrouhluje na tyYi nebo více desetinných míst. Ú astník Yízení navrhl, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost st~ovatelky jako nedovodnou zamítl. <br/><br/>[15] St~ovatelka podala k vyjádYení ú astníka Yízení repliku, ve kterém konstatovala, ~e v kasa ní stí~nosti podrobn popsala chronologii vývoje své metodiky i dovody její zmny a zdoraznila, ~e vaechny metodické zmny v posledních letech byly iniciovány zástupcem ú astníka Yízení. Dále st~ovatelka uvedla, ~e bylo-li v minulosti rozhodováno ve skutkov toto~ných pYípadech odlian, bylo tomu tak pro odlianý metodický základ rozhodování, k jeho~ zmnám doalo v dosledku procesní iniciativy zástupce ú astníka Yízení a následných soudních rozhodnutí, jimi~ byla st~ovatelka vázána a je~ jeat nikdy jednozna n nestanovila, jak pYesn má metodika vypadat, aby se vyplnila mezera v zákon a st~ovatelka mohla postupovat s vyaaí mírou vaeobecné právní jistoty. Dle st~ovatelky není judikatura v tchto otázkách jednotná. St~ovatelka vaak nepostupuje cílen v neprospch ~adatelo. Dle st~ovatelky je rovn~ nesprávná argumentace zásadou in favorem rehabilitationis, která by mla být dle zástupce ú astníka Yízení pou~ita tak, ~e se bude rozhodovat v jednotlivých pYípadech ad hoc tak, aby zvolený postup ~adateli maximáln vyhovl. Závrem st~ovatelka vyjádYila svoj nesouhlas s návrhem zástupce ú astníka Yízení na pYiznání náhrady náklado Yízení. V této souvislosti st~ovatelka odkázala na usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2020, sp. zn. I. ÚS 1143/20, kterým byla odmítnuta pro zjevnou neopodstatnnost ústavní stí~nost ú astníka Yízení proti výroku II. napadeného rozsudku krajského soudu, kterým krajský soud nepYiznal dle § 60 odst. 7 s. Y. s. ú astníku Yízení náhradu náklado Yízení v nyní posuzované vci. <br/> <br/>[16] Ú astník Yízení v duplice optovn zmiHuje  chaoti nost a rozporuplnost rozhodování st~ovatelky. Ú astník Yízení dodává, ~e není úkolem jeho zástupce ani povinností soudu, aby za st~ovatelku vypracovávali její metodické pokyny, a dodal, ~e nepo~aduje, aby st~ovatelka rozhodovala ad hoc, naopak je to st~ovatelka, která dle nj fakticky postupuje ad hoc. Dále ú astník Yízení rovn~ nesouhlasí s tím, aby mu nebyla pYiznána náhrada náklado Yízení.<br/><br/>III.<br/>Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[17] Nejvyaaí správní soud nejprve posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e kasa ní stí~nost je podána v as, neboe byla podána ve lhot dvou týdno od doru ení napadeného rozsudku (§ 106 odst. 2 s. Y. s.), je podána oprávnnou osobou, neboe st~ovatelka byla ú astnicí Yízení, z nho~ napadený rozsudek vzeael (§ 102 s. Y. s.), a jedná za ni k tomu oprávnný zamstnanec s odpovídajícím právnickým vzdláním (§ 105 odst. 2 s. Y. s.). <br/><br/>[18] Nejvyaaí správní soud dále pYistoupil k pYezkoumání napadeného rozsudku v mezích rozsahu kasa ní stí~nosti a uplatnných dovodo, pYi em~ zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/><br/>[19] V této souvislosti Nejvyaaí správní soud upozorHuje krajský soud na to, ~e se dopustil vady Yízení tím, ~e po té, co se dozvdl, ~e povodní ~alobce zemYel a tedy ztratil zposobilost být ú astníkem Yízení, sice jednal jako s jeho procesním nástupcem s jedním ze závtních ddico povodního ~alobce, panem V. B., který ml dle závti nabýt jeho osobní majetek, tedy v etn pYípadných nároko na dávku dochodového pojiatní (pYepo et <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> ke starobnímu dochodu) uplatnných povodním ~alobcem vo i st~ovatelce (srov. usnesení Okresního soudu v Rychnov nad Kn~nou ze dne 14. 6. 2019, . j. 7 D 224/2019  32, o rozdlení pozostalosti povodního ~alobce, bye takový nárok, o nj~ jde v posuzované vci, pYímo nezmiHuje), ani~ by ovaem krajský soud usnesením ( i pYípadn alespoH jedním z výroko napadeného rozsudku) rozhodl podle § 107 odst. 1 o. s. Y. ve spojení s 64 s. Y. s. o tom, ~e bude v Yízení pokra ováno na stran ~alobce práv s V. B. (k této povinnosti správních soudo rozhodnout dle § 107 odst. 1 o. s. Y. ve spojení s § 64 s. Y. s. o procesním nástupci i nástupcích tam, kde tvrzený hmotnprávní nárok povodního ~alobce, který v probhu Yízení ztratil zposobilost být ú astníkem Yízení, pYeael na jinou osobu i osoby, srov. napY. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 1. 4. 2014, . j. 4 Ads 32/2012  50, publ. pod . 3059/2014 Sb. NSS). S touto otázkou se krajský soud stru n vypoYádal pouze v odovodnní svého rozsudku, formáln se tedy V. B. ú astníkem Yízení pYed krajským soudem nestal. Ovaem vzhledem k tomu, ~e s ním tak krajský soud po té, co V. B. projevil voli prostYednictvím svého zástupce, jemu~ Yádn udlil plnou moc, v Yízení namísto povodního ~alobce pokra ovat, fakticky jednal, adresoval mu a doru il mu prostYednictvím jeho zástupce svoj rozsudek (bye v nm ponkud matoucím zposobem ozna il za ~alobce zesnulého V. N. pouze s dovtkem  do jeho~ práv vstoupil V. B. ), jako~ i vzhledem k tomu, ~e o nástupnictví dle § 63 odst. 3 zákona o dochodovém pojiatní nemá Nejvyaaí správní soud v tomto pYípad pochybnosti, nemohla mít popsaná vada Yízení, jí~ s dopustil krajský soud, za následek nezákonnost jeho rozhodnutí o vci samé a není tedy ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s. dovodem zruaení napadeného rozsudku. <br/> <br/>[20] Pokud jde ovaem o kasa ní argumentaci st~ovatelky, tu shledal Nejvyaaí správní soud dovodnou. Krajský soud toti~ skute n bez bli~aího odovodnní pYevzal závry vyplývající z rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 7. 2019, . j. 3 Ads 357/2017  42, a nesprávn je aplikoval na nyní posuzovanou vc. <br/><br/>[21] Ve výae zmiHovaném rozsudku ze dne 30. 3. 2017, . j. 1 Ads 100/2017  24, Nejvyaaí správní soud (bye na podorysu <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> k dochodu podle § 24 odst. 4 zákona . 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, u nho~ je vaak otázka výpo tu tzv. denin shodná) konstatoval: <br/><br/> Problematikou odakodHování osob dot ených kYivdami zposobenými v uvedeném období se opakovan zabýval Ústavní soud, napY. v nálezech ze dne 12. 3. 2001, sp. zn. II. ÚS 187/2000, ze dne 6. 12. 2005, sp. zn. I. ÚS 605/03, ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 10/13, ze dne 15. 4. 2015, sp. zn. I. ÚS 819/15. Z posledn citovaného nálezu vyplývá, ~e jako se pYi rozhodování ve vcech restitucí uplatHuje princip favoris restitutionis, tedy povinnost výkladu zákona ve prospch restituujících, má se v rozhodování o rehabilitacích osob pronásledovaných nedemokratickým re~imem uplatHovat obdobný princip favoris rehabilitationis, tedy povinnost postupovat ve prospch rehabilitovaných osob. Je pYitom na zákonodárci, aby stanovil, za jakých podmínek a v jakém rozsahu má být pYiznáváno odakodnní (srov. rozsudky NSS ze dne 16. 8. 2007, . j. 4 Ads 23/2007  37, ze dne 10. 12. 2015, . j. 7 Ads 182/2015  46, ze dne 7. 11. 2012, . j. 6 Ads 76/2012 - 63, aj.). <br/><br/>Problematikou výkladu § 24 odst. 4 zákona o mimosoudních rehabilitacích v souladu s principem favoris rehabilitationis se ji~ judikatura Nejvyaaího správního soudu zabývala. Pro nyní souzenou vc je podstatný rozsudek ze dne 25. 10. 2006, . j. 3 Ads 15/2006  49 ( . 1052/2007 Sb. NSS), ve kterém soud ve vztahu k § 25 odst. 7 písm. b) zákona . 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci dovodil, ~e toto ustanovení nestanoví jako podmínku vzniku nároku na <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> k dochodu pobyt ve vazb nebo ve výkonu trestu odntí svobody v celých msících; ze zákona vyplývá, ~e jakákoliv doba strávená ve vazb i ve výkonu trestu odntí svobody je dobou, za kterou má být poskytnuto odakodnní, v daném pYípad <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> k dochodu. Uvedené ustanovení, stanovící <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> k dochodu ve výai 15 K  msí n za ka~dý msíc vazby nebo výkonu trestu odntí svobody, je pak toliko technickým vyjádYením zposobu výpo tu tohoto <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark>. Za ka~dý den trvání vazby nad dobu ukon ených msíco je pak tYeba poskytnout alikvotní ást z uvedené msí ní ástky (tzv. deniny). Vzhledem k tomu, ~e úprava obsa~ená v § 25 odst. 7 písm. b) zákona o soudních rehabilitacích je obdobná úprav v § 24 odst. 4 zákona o mimosoudních rehabilitacích, za ala eská správa sociálního zabezpe ení deniny zohledHovat i pYi výpo tu pYíspvko dle zákona o mimosoudních rehabilitacích. <br/><br/>Podle rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 10. 12. 2015, . j. 7 Ads 182/2015  46 ( . 3387/2016 Sb. NSS), se msícem dle § 24 odst. 4 zákona o mimosoudních rehabilitacích rozumí b~ný kalendáYní msíc.<br/><br/>V nyní souzené vci je pYedmtem sporu otázka postupu pYi výpo tu denin dle § 24 odst. 4 zákona o mimosoudních rehabilitacích.<br/><br/>Ze správního spisu je zYejmé, ~e st~ovatelka pYi výpo tu výae <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> postupovala takto: }alobcova slu~ba inila 25 celých msíco v dob od 30. 10. 1953 do 29. 11. 1955, 0,03 msíce za den 30. 11. 1955 (1/30 = 0,03333, emu~ odpovídá hodnota 0,03 msíce, jeliko~ výsledek se po ítá na dv platná desetinná místa) a 0,70 msíce za dobu od 1. 12. 1955 do 22. 12. 1955 (22/31 = 0,70967, emu~ odpovídá hodnota 0,70 msíce, jeliko~ výsledek se po ítá na dv platná desetinná místa). Celkem tedy slu~ba trvala 25,73 msíce (25 + 0,03 + 0,70) x 15 K  = 385,95 K , tedy po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 386 K . <br/><br/>}alobce zpochybHuje stanovení denin za dobu od 1. 12. 1955 do 22. 12. 1955. Zlomek 22/31 ml být pYi po ítání na dv platná desetinná místa vypo ten jako 0,71 msíce (zaokrouhlení na 0,70 nemá oporu v zákon ani v u ebnicích matematiky). Celkem tedy dle ~alobce slu~ba trvala 25,74 msíce (25 + 0,03 + 0,71) x 15 K  = 386,1 K , tedy po zaokrouhlení nahoru 387 K .<br/><br/>Mezi stranami není sporu o tom (a vyslovil to ostatn i krajský soud), ~e zákon o mimosoudních rehabilitacích nestanovuje pYesný postup výpo tu denin vedoucí ke stanovení výae <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark>. Takový postup nestanovil ani Nejvyaaí správní soud ve shora zmínném rozsudku . j. 3 Ads 15/2006  49. St~ovatelka proto pYi výpo tu denin postupuje podle vlastní metodiky. Dle této metodiky postupuje u necelých msíco slu~by ve vojenských táborech nucených prací tak, ~e výpo et provádí s pYesností na dv platná desetinná místa. St~ovatelka pak pYesnost  na dv platná desetinná místa vykládá tak, ~e u výsledku zlomku (zde napY. 22/31 = 0,709677& ) nepYihlí~í k íslicím na tYetím a dalaím desetinném míst, tedy neprovádí zaokrouhlování (výsledkem je 0,70). Naopak ~alobce má za to, ~e i v pYípad výpo tu na dv platná desetinná místa je tYeba zaokrouhlovat (výsledkem je 0,71).<br/><br/>Nejvyaaí správní soud v této otázce pYisvd uje krajskému soudu v tom, ~e postup pYi výpo tu denin není zákonem upraven. Zákon o dochodovém pojiatní sice stanoví ur ité postupy pYi výpo tu dochodu, ae ji~ zaokrouhlováním i po ítáním na dv platná desetinná ísla. Jde ovaem o ustanovení, která na nyní souzenou vc nedopadají (§ 15 odst. 4, § 17 odst. 1 a § 67 odst. 6); st~ovatelka si tedy postup pYi výpo tu délky slu~by za neukon ené msíce stanovila vnitYní metodikou. Takový postup je obecn pYípustný, pokud taková metodika respektuje zákonný rámec pro výpo et <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark>. V posuzované vci je rozhodné, ~e ~alobce zákonnost zvoleného postupu stanoveného v metodice v probhu Yízení pYed správním orgánem ani v ~alob nezpochybHoval. Otázkou vaak je, zda výpo et  na dv platná desetinná místa stanovený v této metodice provádí správn.<br/><br/>Zde je tYeba mírn korigovat názor krajského soudu, který odliauje zaokrouhlování a výpo et na dv platná desetinná místa. Nejedná se o dva zcela odliané postupy pYi výpo tu, ale jde o dv strany té~ mince. I pYi stanovení kone né hodnoty s pYesností na  dv platná desetinná místa je toti~ tYeba vyu~ít matematických zásad, podle nich~ se pYi takovém postupu musí provést zaokrouhlení (srov. Svoboda, E. Metodika Yeaení fyzikálních úloh. Katedra didaktiky fyziky. Matematicko-fyzikální fakulta UK. [online], cit. dne 29. 3. 2017, dostupné na: https://kdf.mff.cuni.cz/vyuka/didaktika/DF_RES_ULOH.pdf; Pravidla zapisování ísel a zaokrouhlování ve fyzikálních úlohách. Krátký návod pro potYeby FO zpracovaný KKFO v Olomouci. [online], cit. dne 29. 3. 2017, dostupné na: http://fo.upol.cz/soubory/fo_zaokrouhlovani.pdf; aj.). <br/><br/>St~ovatelka tedy nepochybila, pokud pYi výpo tu <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> postupovala v souladu se svou metodikou a dobu slu~by v pYípad neukon ených msíco stanovovala na dv platná desetinná ísla; pochybení spo ívalo ve zposobu provedení tohoto výpo tu. Neboe i v pYípad výpo tu na dv platná desetinná místa je tYeba zohlednit íslice na dalaím desetinném míst a druhé platné íslo pYípadn zaokrouhlit.<br/><br/>V této souvislosti je nutno odkázat na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 10. 2008, . j. 3 Ads 70/2008  122. Ten se mj. týkal výkladu § 17 odst. 1 zákona o dochodovém pojiatní. Podle tohoto ustanovení se koeficient nárostu vaeobecného vymYovacího základu stanoví jako podíl vaeobecného vymYovacího základu za kalendáYní rok, který o dva roky pYedchází roku pYiznání dochodu, vynásobeného pYepo ítacím koeficientem (odstavec 4), a vaeobecného vymYovacího základu za kalendáYní rok, za který se vypo ítává ro ní vymYovací základ; tento koeficient se stanoví s pYesností na tyYi platná desetinná místa. Nejvyaaí správní soud se zabýval tím, jak má správní orgán postupovat pYi výpo tu s pYesností na tyYi platná desetinná místa. UzavYel, ~e v takovém pYípad je nutno postupovat podle obecných matematických zásad pro zaokrouhlování. Tedy jinak Ye eno, i v pYípad, ~e se výpo et provádí na ( tyYi) platná desetinná místa, je potYeba zohlednit íslice na dalaím desetinném míst a výslednou hodnotu zaokrouhlit podle obecných matematických zásad. Tyto závry je nutno vztáhnout i na nyní souzenou vc. Bye toti~ výpo et na dv platná desetinná místa nestanoví pYímo zákon, ale vnitYní metodika st~ovatelky, je tYeba pYi tomto typu výpo tu vycházet ze stejných zásad. Lze tedy uzavYít, ~e st~ovatelka pochybila, pokud pYi výpo tu délky slu~by v neukon ených msících nestanovila výslednou hodnotu na dv platná desetinná místa pYi zohlednní obecných matematických zásad pro zaokrouhlování. Tím se dopustila postupu, který byl nezákonný a svd il v neprospch oprávnného ze zákona o mimosoudních rehabilitacích. <br/><br/>Postup, který st~ovatelka v ~alobcov pYípad pou~ila, de facto odpovídá situaci, kdy provádla výpo et na dv platná desetinná místa se zaokrouhlováním dolo (bye, jak st~ovatelka sama v kasa ní stí~nosti zdorazHuje, zámrn pojem  zaokrouhlování nepou~ívá). Skute nost, ~e je st~ovatel in postup v neprospch oprávnného lze ilustrovat i na skute nosti, ~e pokud by st~ovatelka zvolila výpo et nikoli na dv platná desetinná místa, ale na tyYi, a nezaokrouhlovala by, délka výkonu slu~by by byla vypo tena na 25,7429 a po vynásobení 15 K  za msíc slu~by by odpovídala ástce 386,14 K , po zaokrouhlení 387 K , jak po~adoval ~alobce. <br/><br/>Neobstojí ani st~ovatel in argument, ~e princip favoris rehabilitationis se uplatní ve fázi stanovení kone né výae dávky, neboe výsledná ástka se zaokrouhlí v~dy smrem nahoru. Jak je patrno i v nyní souzené vci, pokud není správn stanovena délka trvání rozhodné skute nosti (je vypo tena délka ni~aí), která je následn vynásobena pYísluanou sazbou, nemo~e tuto nesprávnost zhojit ani zaokrouhlení výsledné ástky smrem nahoru. V ~alobcov pYípad byla výsledná ástka vypo tena na 385,95 K , po zaokrouhlení tedy 386 K . Postupovala-li by st~ovatelka správn, výsledná ástka by byla stanovena na 386,1 K , po zaokrouhlení tedy 387 K . Ani tato námitka tedy není dovodná. Nedovodný je té~ argument, ~e výsledkem postupu výpo tu na dv platná desetinná se zaokrouhlováním mo~e být nulová hodnota, a tím pádem je tento postup vo i nkterým oprávnným diskrimina ním. Z povahy vci je jasné, ~e pYi výpo tu denin pYichází v úvahu jako zlomek s nejni~aí hodnotou 1/31 (jeden den slu~by v msíci s 31 dny). V takovém pYípad je výsledkem výpo tu na dv platná desetinná místa 0,03 (po zaokrouhlení), tedy nenulová hodnota.<br/><br/>Námitka, ~e st~ovatelka by pYi respektování rozsudku krajského soudu poruaila zásadu pYedvídatelnosti správního rozhodování a dodr~ování vytvoYené správní praxe, není dovodná. Jak ji~ soud dovodil výae, st~ovatel ina praxe, kdy pYi výpo tu na dv platná desetinná místa neprovádla zaokrouhlování, byla nezákonná a rozporná s principem favoris restutionis vyjádYeným Ústavním soudem. Za takových okolností není mo~no trvat na dodr~ování (bye dlouhodobé) správní praxe. <br/><br/>[22] Tento postup, tedy povinnost st~ovatelky zaokrouhlovat výpo ty tzv. denin na dv desetinná místa podle obecných matematických zásad, potvrdil Nejvyaaí správní soud také ve svém rozsudku ze dne 19. 7. 2019, . j. 3 Ads 357/2017  42, na nj~ v nyní posuzované vci odkazoval krajský soud. Z tohoto rozsudku vyplývá, ~e Nejvyaaí správní soud se  [ve]svých závrech (& ) dovolal zásady in favorem rehabilitationis a ze dvou mo~ných zposobo výpo tu koeficientu se pYiklonil k tomu, který je pro ú astníka výhodnjaí, bye rozdíl ve výai <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> je v takovýchto pYípadech zcela minimální .<br/><br/>[23] Z citované judikatury je tak zYejmé, ~e aby byla podle Nejvyaaího správního soudu dodr~ena zásada in favorem rehabilitationis, tedy povinnost postupovat ve prospch rehabilitovaných osob, je nezbytné hodnotu tzv. denin zaokrouhlovat podle obecných matematických zásad, tzn. pYi zaokrouhlování na dv desetinná místa (na setiny) v pYípadech, kdy na tYetím desetinném míst zaokrouhlovaného ísla je íslice 5 a vyaaí (5 a~ 9), zaokrouhluje se smrem nahoru, tedy výsledné íslo zaokrouhlené na dv desetinná místa je vyaaí, a naopak, je-li na tYetím desetinném míst íslice menaí ne~ 5 (0 a~ 4), zaokrouhluje se smrem dolo, tedy dojde skute n k pouhému  oYezání na dv desetinná místa. Takový zposob výpo tu odpovídá zásad in favorem rehabilitationis, neboe pYi jeho jednotném pou~ití na vaechny ~adatele o <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> k dochodu tm, jim~ se takto výpo et tzv. denin zaokrouhlí nahoru, mo~e pomoci k (bye nepatrn) vyaaí ástce <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> (za pYedpokladu, ~e dojde v dosledku tohoto zaokrouhlení k navýaení celkové ástky <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> alespoH o onu jednu korunu), a tm, jim~ se takto výpo et tzv. denin zaokrouhlí smrem dolo, alespoH neuakodí, jejich postavení bude stejné jako v pYípad, kdy by zaokrouhlování vobec nebylo provádno. <br/><br/>[24] Bye st~ovatelka v kasa ní stí~nosti velmi matoucím a rozporným zposobem uvádla, ~e nejen výslednou ástku <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark>, ale i výpo et denin na základ citované judikatury Nejvyaaího správního soudu zaokrouhlovala  smrem nahoru podle obecných matematických zásad , fakticky postupovala pYi výpo tu denin i v pYípad povodního ~alobce práv podle obecných matematických zásad, co~ znamená, ~e nezaokrouhlovala v~dy nahoru, ale výae popsaným zposobem (pYi zaokrouhlování v~dy smrem nahoru by napY. v pYípad povodního ~alobce výpo ty denin nemohly být stanoveny na 0,03 a 0,90, jak to u inila st~ovatelka, ale na 0,04 a 0,91). Podstatné je, ~e dosavadní judikatura nepo~aduje po st~ovatelce zaokrouhlovat výpo ty denin v~dy smrem nahoru, ale práv podle obecných matematických zásad výae popsaným postupem. To ostatn v posuzované vci nezpochybHoval ani povodní ~alobce, ani jeho nástupce (nynjaí ú astník Yízení o kasa ní stí~nosti), avaak domáhali se toho, aby popsané zaokrouhlování podle obecných matematických zásad probíhalo nikoli na dv desetinná místa, ale na tyYi desetinná místa. <br/><br/>[25] Krajský soud této argumentaci s odkazem na citovaný rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 7. 2019, . j. 3 Ads 357/2017  42, bez bli~aího odovodnní pYisvd il, a koli z nj taková povinnost st~ovatelky zaokrouhlovat výpo ty denin na tyYi desetinná místa vobec nevyplývá. Uvedený rozsudek ani pYedchozí citovaný judikát Nejvyaaího správního soudu se otázkou, na kolik desetinných míst má být zaokrouhlováno, vobec nezabývaly a nevyjádYily ani ~ádné výhrady k metod zaokrouhlování na dv desetinná místa, naopak s takovým postupem ve svých úvahách po ítaly. <br/><br/>[26] Zcela nesprávná je pak úvaha krajského soudu o tom, ~e by povinnost st~ovatelky zaokrouhlovat na tyYi desetinná místa mla vyplývat ze zásady in favorem rehabilitationis. Lze toti~ sice pYisvd it povodnímu ~alobci, resp. ú astníku Yízení o kasa ní stí~nosti, ~e tato metoda zaokrouhlování výpo tu denin na tyYi desetinná místa je pYesnjaí ne~ zaokrouhlování na dv desetinná místa, z toho ovaem v ~ádném pYípad bez dalaího nevyplývá, ~e bude pro ~adatele o <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatek</mark> k dochodu také výhodnjaí. Zatímco toti~ v pYípadech, jako je ten povodního ~alobce, kde zaokrouhlení podle obecných matematických zásad nevedlo k navýaení íslice na druhém desetinném míst, by mohlo zaokrouhlení na tyYi desetinná místa podle stejných principo vést k nepatrn vyaaí ástce <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> (u povodního ~alobce jde o hodnoty 0,0333 msíce a 0,9032 msíce, namísto 0,03 msíce a 0,90 msíce, eho~ výsledkem by bylo 705 K  msí ního <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> namísto 704 K ), naopak u ~adatelo, kde zaokrouhlení podle obecných matematických zásad by vedlo k navýaení íslice na druhém desetinném míst, by zaokrouhlení na tyYi desetinná místa mohlo být nevýhodnjaí (napY. v pYípad zlomku 22/31 posuzovaného v citované vci sp. zn. 1 Ads 100/2017 je hodnota 0,71 vzniklá zaokrouhlením na dv desetinná ísla nepochybn vyaaí ne~ hodnota 0,7097 vzniklá zaokrouhlením na tyYi desetinná místa). <br/><br/>[27] Ani~ by pYitom Nejvyaaí správní soud jakkoli sni~oval újmu osob nezákonn vznných i jinak perzekuovaných minulým re~imem i zásadní význam jejich odakodnní, je pYesvd en o tom, ~e zmínnou zásadu in favorem rehabilitationis nelze vykládat tak, jak si to patrn pYedstavuje krajský soud, tedy ~e by st~ovatelka mla povinnost hledat z celé palety mo~ností, jak provést výpo et tzv. denin (v etn otázky, jak se vypoYádat s rozdílným po tem dno v jednotlivých kalendáYních msících), který skute n zákon ani jiných obecn závazný právní pYedpis neupravují, tu, která se bude zdát být pro daného ~adatele nejvýhodnjaí, zatímco v pYípad jiného ~adatele by musela pou~ít metodu úpln jinou, která by byla zase  aita na míru jeho pYípadu. Taková praxe by zcela odporovala principu právní jistoty a otevírala dveYe nepYípustné libovoli st~ovatelky a v kone ném dosledku by vedla k popYení ústavních principo rovnosti pYed zákonem a zákazu neodovodnné diskriminace. <br/><br/>[28] Povinnost postupovat v pYípad povodního ~alobce jinak, ne~ jak postupovala st~ovatelka, bez dalaího nezakládá ani skute nost, ~e v jiném obdobném pYípad st~ovatelka, dle svého tvrzení v rozporu s tehdy platnou metodikou, u osoby nezákonn vznné ve shodném období jako povodní ~alobce, zaokrouhlovala výpo ty denin na tYi nebo tyYi desetinná místa, a dospla tak k <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark> o korunu vyaaímu. Je sice pravdou, ~e dle § 2 odst. 4 správního Yádu správní orgán dbá, aby pYi rozhodování skutkov shodných i podobných pYípado nevznikaly nedovodné rozdíly, a ~e rozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu ji~ v usnesení ze dne 21. 7. 2009, . j. 6 Ads 88/2006 - 132, publ. pod . 1915/2009 Sb. NSS, na základ ústavních principo zákazu libovole a neodovodnného nerovného zacházení, jejich~ vyjádYením na rovin podústavního práva je podle nj práv zmiHovaná zásada dle § 2 odst. 4 správního Yádu, potvrdil závaznost ustálené správní praxe pro správní orgán s tím, ~e by taková praxe mla být mnna pouze do budoucna, a to jen ze záva~ných, legitimních dovodo. Takovou správní praxí zakládající legitimní o ekávání ú astníko Yízení je vaak dle rozaíYeného senátu pouze  ustálená, jednotná a dlouhodobá innost (pYíp. i ne innost) orgáno veYejné správy, která opakovan potvrzuje ur itý výklad a pou~ití právních pYedpiso . <br/><br/>[29] Bye judikatura skute n pracuje s tím, ~e tato ustálená rozhodovací praxe správního orgánu asto vzniká na základ vnitYního pYedpisu i ustálené metodiky pro rozhodování daného typu pYípado, v Yízení pYed krajským soudem dosud nebylo prokázáno, ~e by taková ustálená správní praxe zaokrouhlování výpo tu denin na 4 desetinná místa u st~ovatelky vznikla. Pokud taková metodika platila pouze pro období od 7. 3. 2018 do 28. 3. 2018, jak uvádí st~ovatelka, a následn byla st~ovatelkou opt opuatna (bye dovody této zmny, jak je vysvtluje st~ovatelka, nejsou pYesvd ivé a nezakládají se na jinak pochopitelném pYizposobování praxe st~ovatelky postupn se vyvíjející judikatuYe správních soudo), jedná se o pYília krátkou dobu na to, aby bylo mo~né hovoYit o ustálené správní praxi, která by zakládala legitimní o ekávání povodního ~alobce, ~e v jeho pYípad bude postupováno obdobným zposobem. Toto legitimní o ekávání nelze bez dalaího zalo~it ani na povodním ~alobcem uvádném jednotlivém pYípad i pYípadech, kdy bylo zaokrouhlováno na tYi, resp. tyYi desetinná místa. Je jist ne~ádoucí, aby dvma osobám, které byly nezákonn vznny po zcela shodné období, byla vyplácena rozdílná výae <mark style="color: yellow; background-color: red;">pYíplatku</mark>, na druhou stanu je tYeba vzít v úvahu, ~e v pYípad povodního ~alobce a pana M. B. byl tento rozdíl skute n nepatrný, neboe inil 1 korunu msí n. <br/><br/>IV.<br/>Závr a náklady Yízení<br/><br/>[30] Vzhledem k uvedenému dospl Nejvyaaí správní soud k závru, ~e kasa ní stí~nost je dovodná, proto rozsudek krajského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení (§ 110 odst. 1 s. Y. s.). V nm bude krajský soud ve smyslu § 110 odst. 4 s. Y. s. vázán závry vyslovenými v tomto rozsudku, pYi em~ v novém rozhodnutí rozhodne i o náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti (§ 110 odst. 3 vta první s. Y. s.). <br/><br/>Pou ení: <br/>Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. Y. s.).<br/><br/>V Brn dne 22. srpna 2022<br/><br/><br/>JUDr. Jakub Camrda<br/> pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>