<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 9 As 36/2022- 60 - text</title> </head> <body> ÿþ9 As 36/2022 - 64<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn JUDr. Barbary PoYízkové a soudco JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní vci ~alobco: a) Ing. P. G. a b) Mgr. J. G., oba zast. Mgr. Vlastou Svobodovou, advokátkou se sídlem Karlovo nám. 15/9, TYebí , proti ~alovanému: Krajský úYad Kraje Vyso ina, se sídlem }i~kova 57, Jihlava, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 6. 3. 2020, . j. KUJI 22762/2020, za ú asti osob zú astnných na Yízení: I) Ing. J. H., II) J. H., III) Ing. Mgr. J. P. H., IV) Bc. M. F., DiS., V) msto Moravské Budjovice, se sídlem nám. Míru 31, Moravské Budjovice, zast. JUDr. Stanislavem Juránkem, advokátem se sídlem Husova 800, Moravské Budjovice, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobco a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 31. 1. 2022, . j. 30 A 43/2020 - 180,<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>III. Osoby zú astnné na Yízení nemají právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] }alobci (dále  st~ovatelé ) se kasa ní stí~ností domáhají zruaení v záhlaví ozna eného rozsudku Krajského soudu v Brn, kterým byla zamítnuta jejich ~aloba proti shora uvedenému rozhodnutí ~alovaného.<br/>[2] Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání st~ovatelo a bylo potvrzeno rozhodnutí Mstského úYadu Moravské Budjovice, jím~ deklaroval, ~e ást pozemku st~ovatelo je veYejn pYístupnou ú elovou komunikací ve smyslu § 7 odst. 1 zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.<br/>[3] PYedmtem sporu je otázka, zda se na pozemku st~ovatelo nachází veYejn pYístupná ú elová komunikace.<br/>[4] Krajský soud uvedl, ~e k tomu, aby se jednalo o veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci, musí jít o 1) stálou a v terénu patrnou dopravní cestu, která 2) naplHuje ú el stanovený v zákon, 3) její vlastník dal souhlas k obecnému u~ívání cesty veYejností a 4) tato cesta naplHuje nutnou komunika ní potYebu. Vaechny znaky byly dle soudu naplnny.<br/>[5] Cesta je v terénu jednozna n patrná a naplHuje ú el stanovený v zákon, proto~e slou~í k napojení pozemko osob zú astnných na Yízení I a~ IV na místní komunikaci. Právní pYedchodci st~ovatelo dali konkludentní souhlas s obecným u~íváním cesty veYejností a cesta naplHuje nutnou komunika ní potYebu. Alternativní cesta za domy ú astníko Yízení (dále  zadní cesta ) je v sou asné dob nedostate ná a po~adavek na její úpravu by byl pro osoby zú astnné na Yízení nepYimYený. Vc soud posuzoval v kontextu sou asného stavu území, jeho vývoje a vztaho v nm, pYi em~ dospl k závru, ~e sporný konec ulice nelze oddlit od zbytku ulice a posuzovat jej izolovan bez jakékoliv vazby na okolí. St~ovateli navrhované dokazy pova~oval za nadbyte né.<br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti, vyjádYení k ní a replika<br/><br/>[6] St~ovatelé napadají rozsudek krajského soudu kasa ní stí~ností z dovodo dle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. Y. s., navrhují napadený rozsudek zruait a vc vrátit krajskému soudu k dalaímu Yízení.<br/>[7] Rozsudek krajského soudu je pYinejmenaím áste n nepYezkoumatelný, proto~e nedává odpov na vznesené ~alobní námitky. Správní orgány navíc nedostate n zjistily skutkový stav, a jejich rozhodnutí ml proto krajský soud zruait.<br/>[8] Ke znaku stálosti a patrnosti veYejn pYístupné ú elové komunikace v terénu st~ovatelé uvedli, ~e oni sami financovali zpevnní cesty asfaltem a spekulují, co by se stalo, kdyby tak neu inili, nebo kdyby asfalt nyní odstranili. Krajský soud ml pYedevaím zkoumat, zda jde vobec o dopravní cestu, co~ neu inil, konkrétn se nevnoval její definici (viz SN 73 6100 Názvosloví silni ních komunikací). ZároveH k definici poznamenali, ~e dopravní cestou není pYímé pYipojení na pozemní komunikaci v souladu s § 10 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Namítají, ~e jsou omezováni na svém vlastnickém právu tím, ~e za veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci byl prohláaen celý prostor, nikoliv jen jeho nejnutnjaí ást.<br/>[9] Naplnn není ani druhý znak veYejn pYístupné ú elové komunikace. Cestu nelze prohlásit za veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci jen za ú elem pohodlnjaího pYístupu k nemovitostem osob zú astnných na Yízení I a~ IV. Dále tvrdí, ~e druhý znak iní v obdobných vcech v praxi problémy. <br/>[10] Judikatura dovodila dalaí znaky, které je tYeba posuzovat pYi zkoumání charakteru cesty, mj. souhlas vlastníka cesty s u~íváním takovéto cesty neomezeným okruhem osob.<br/>[11] St~ovatelé namítají, ~e nikdy nebyl dán souhlas vlastníka s veYejným u~íváním cesty. Tvrdí, ~e cestu u~ívají pouze konkrétní lidé, nikoliv veYejnost jako neomezený okruh osob, a proto nejde o veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci. Cestu k regula ní stanici plynu mohla v minulosti u~ívat jen obsluha této stanice a nyní cestu u~ívají jen soby zú astnní na Yízení I. a II. (dále také  H. ). <br/>[12] Argumentace krajského soudu nepYipouatjící tzv. salámovou metodu nemo~e obstát, proto~e v projednávané vci zánik komunikace tímto zposobem nehrozí. Pro vc není rozhodné, ~e svoj plot st~ovatelé postavili a~ za spornou cestou, ani to, ~e uva~ovali o prodeji pozemku pod cestou obci. <br/>[13] Krajský soud pochybil, proto~e pro vc neexistuje pYiléhavá judikatura. Konkludentní souhlas vlastníka s u~íváním cesty lze dovodit jen v pYípad, ~e se podaYí prokázat, ~e ten, kdo ml souhlas u init, o tom vdl. Tato skute nost ale prokázána nebyla, a v pochybnostech má být rozhodnuto ve prospch vlastníko.<br/>[14] Dle st~ovatelo není naplnn ani poslední znak veYejn pYístupné ú elové komunikace  nutná komunika ní potYeba. Uvedli, ~e jejich pozemek je chránn jako zemdlský podní fond, co~ vylu uje mo~nost vymáhat pYes nj prochod i projezd. Dále tvrdí, ~e k pYístupu k domu man~elo H. je dostate ná zadní cesta, která je celoro n sjízdná a ve vlastnictví obce. Krajský soud tedy vadn posoudil nenahraditelnost pYístupu k H. pYes cestu ve vlastnictví st~ovatelo. Omezení jejich vlastnického práva je v dané vc neproporcionální. Správní orgány i krajský soud nedostate n zjistily skutkový stav. Ohledání zadní cesty podle nich trvalo jen zhruba deset minut a bylo jednorázové. Cesta nebyla dostate n zkoumána s ohledem na její sjízdnost a ve vci nebyl vypracován ani znalecký posudek. Ve skute nosti není v neporovnateln horaím dopravn technickém stavu ne~ cesta pYes jejich pozemek, je pln funk ní a ~ádné finan n nákladné úpravy nevy~aduje. K prokázání tchto skute ností dokládají st~ovatelé estné prohláaení souseda, pana X., a fotografie. Po dot ených osobách lze navíc po~adovat vynalo~ení pYimYených náklado na zajiatní alternativního pYístupu, ale ji~ nyní je cesta dostate ná. St~ovatelé dále poukazují na nelegitimní kolaudaci domu man~elo H. bez dostate né pYíjezdové cesty. Dle jejich názoru tak lze po obci ~ádat, aby zadní cestu opravila. Nebrání tomu ani blízkost ~elezni ní dráhy, k emu~ opt nebyl vypracován znalecký posudek. Dále st~ovatelé namítají, ~e správní orgány mly pYihlédnout k dokazom a podkladom doru eným jim ve lhot dle § 36 zákona . 500/2004 Sb., správního Yádu. Nesouhlasí s tím, ~e krajský soud neprovedl jimi navr~ené dokazy. St~ovatelé tvrdí, ~e bylo poruaeno jejich vlastnické právo.<br/>[15] }alovaný ve vyjádYení pouze odkázal na odovodnní napadeného rozhodnutí a na své vyjádYení k ~alob. Navrhl, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl.<br/>[16] Osoby zú astnné na Yízení I a~ IV se ve spole ném vyjádYení ztoto~nily s rozsudkem krajského soudu. Tvrdí, ~e souhlas s veYejným u~íváním komunikace byl dán, co~ plyne z chování st~ovatelo a jejich právních pYedchodco. ZároveH tu existuje nutná komunika ní potYeba; zadní cesta není plnohodnotnou alternativou. Uvedli, ~e cílem Yízení pYed správními orgány nebylo získání pohodlnjaí cesty, ale zachování sou asného pYístupu k domu man~elo H. Navrhují kasa ní stí~nost zamítnout.<br/>[17] Osoba zú astnná na Yízení V se ke kasa ní stí~nosti nevyjádYila.<br/>[18] St~ovatelé v replice trvají na tom, ~e oni ani jejich právní pYedchodci souhlas s obecným u~íváním jejich pozemku nedali. Uvádjí, ~e man~elé H. u~ívají k pYístupu ke svému domu i alternativní zadní cestu. Trvají na tom, ~e na jejich pozemku nejsou splnny vaechny znaky veYejné pYístupné ú elové komunikace.<br/>[19] V doplnní kasa ní stí~nosti pak st~ovatelé uvedli, ~e po zadní cest jezdí krom místních obyvatel rovn~ pracovníci energetické spole nosti, co~ dokládají fotografií z 2. 6. 2022.<br/>[20] V duplice pan H. uvedl, ~e jednorázové projetí terénního auta plynárenské spole nosti nedokazuje, ~e cesta mohla v dob rozhodování správního orgánu slou~it k pravidelnému pYíjezdu k jejich domu.<br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[21] Nejvyaaí správní soud posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e byla podána v as, jde o rozhodnutí, proti nmu~ je pYípustná, a st~ovatelé jsou zastoupeni advokátkou (§ 105 odst. 2 s. Y. s.). Poté pYezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasa ní stí~nosti a v rámci uplatnných dovodo, ovYil, zda netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.), a dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[22] Nejvyaaí správní soud se nejprve zabýval nepYezkoumatelností rozsudku krajského soudu, a to jak z úYední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. Y. s.), tak ke kasa ní námitce. Z rozsudku je zYejmé, jakými úvahami se krajský soud Yídil, pro  subsumoval popsaný skutkový stav pod zvolené právní normy, pro  pova~oval konkrétní ~alobní námitky za nedovodné a pro  odkázal na konkrétní rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu. Kasa ní soud neshledal rozsudek krajského soudu nepYezkoumatelným, a proto pYistoupil k vcnému pYezkoumání kasa ních námitek.<br/>[23] Správní orgány skutkový stav dostate n a nepochybil ani krajský soud, který neprovedl st~ovateli navrhované dokazy. <br/>[24] Ve vci probhlo 11. 9. 2019 místní aetYení a správní orgány shromá~dily dostate né mno~ství relevantních podklado, které jim umo~Hovalo o vci rozhodnout. Byla zkoumána jak cesta ve vlastnictví st~ovatelo, tak zadní alternativní cesta a celková dispozice území. S ohledem na své právní úvahy pova~oval krajský soud st~ovateli navrhované dalaí dokazy za nadbyte né. Jeliko~ kasa ní soud souhlasí s krajským soudem provedeným právním hodnocením vci, ztoto~Huje se rovn~ se závrem o nadbyte nosti navrhovaných dokazo. K navrhovaným znaleckým posudkom Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e je obecn není nutné vyhotovovat ke ka~dé skutkové otázce, zvláat pokud ve vci rozhoduje specializovaný správní orgán s odborným zázemím, opa ný pYístup by byl nadbyte ný a v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti Yízení.<br/>[25] Nejvyaaí správní soud nejprve obecn shrnuje, ~e veYejn pYístupná ú elová komunikace musí splHovat jednak kritéria plynoucí z § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, a také kritéria dovozená judikaturou Nejvyaaího správního soudu a Ústavního soudu (napY. nálezem Ústavního soudu z 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06, a rozsudky NSS z 30. 11. 2015, . j. 6 As 213/2015-14, . 3371/2016 Sb. NSS, z 2. 5. 2012, . j. 1 As 32/2012-42, . 2826/2013 Sb. NSS, ze 7. 4. 2011, . j. 2 As 84/2010-128, z 22. 12. 2009, . j. 1 As 76/2009-60, . 2028/2010 Sb. NSS). Musí jít o 1) stálou a v terénu patrnou dopravní cestu, která 2) naplHuje ú el stanovený v zákon, pYi em~ 3) její vlastník dal souhlas k obecnému u~ívání své cesty veYejností a zároveH 4) tato cesta naplHuje nutnou komunika ní potYebu. Obecné u~ívání ú elové pozemní komunikace spo ívá v mo~nosti ka~dého tuto komunikaci  v mezích pYedpiso upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených zákonem o pozemních komunikacích  bezplatn u~ívat, a to zposobem obvyklým a k ú elom, ke kterým je tato komunikace ur ena (rozsudek NSS z 16. 5. 2011, . j. 2 As 44/2011-99, . 2370/2011 Sb. NSS, bod 26).<br/>[26] St~ovatelé v kasa ní stí~nosti formáln zpochybHují naplnní ka~dého z uvedených kritérií. Ve skute nosti ale relevantn argumenta n brojí pouze proti závrom o udleném souhlasu a nutné komunika ní potYeb.<br/>[27] U prvního kritéria, tedy stálosti patrnosti dopravní cesty v terénu, st~ovatelé spekulují, co by se stalo, pokud by nezpevnili cestu asfaltem nebo jej nechali odstranit. K tmto hypotetickým situacím se nebude Nejvyaaí správní soud vyjadYovat. Rozsudek není akademické dílo a soud rozhoduje dle skutkového stavu, který tu byl v dob rozhodování správního orgánu, nikoliv dle stavu, který by tu mohl být. Dále st~ovatelé namítli, ~e krajský soud neposoudil, zda jde o dopravní cestu. Krajský soud se ale této otázce vnoval v bod 19 svého rozsudku, kde uvedl, ~e jde o dopravní koridor. Nebylo nutné, aby cestu vymezoval oproti pYipojení na pozemní komunikaci ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, tedy sjezdu. St~ovatelé ani výslovn netvrdí, ~e ve vci má jít o sjezd.<br/>[28] Dalaí okruh námitek formáln brojí proti posouzení druhého kritéria, nicmén materiáln neobsahuje ~ádnou argumentaci, která by se ho týkala. Jediná námitka, ohledn pohodlnjaí cesty, míYí na nutnou komunika ní potYebu a bude tedy kasa ním soudem posouzena a~ v rámci tohoto kritéria.<br/>[29] K tYetímu kritériu Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e i slepá cesta mo~e být veYejn pYístupnou ú elovou komunikací (rozsudek NSS z 25. 9. 2013, . j. 1 As 63/2013-49, bod 48). Pokud by ale vlastník cesty umo~Hoval její u~ívání pouze ur itým osobám, jejich~ okruh by byl jasn ohrani ený, mohlo by se jednat nanejvýa o soukromoprávní jednání (rozsudek NSS z 30. 11. 2015, . j. 6 As 213/2015-14, . 3371/2016 Sb. NSS, bod 8). Ve vci hraje roli i to, nakolik si vlastník cesty zachovává kontrolu nad tím, kdo konkrétn jeho cestu u~ívá. St~ovatelé mají pravdu, ~e u souhlasu vlastníka je tYeba zhodnotit, zda cestu u~íval blí~e neur ený okruh osob (tj. veYejnost), co~ na první pohled posobí u slepých cest problematicky.<br/>[30] Otázku, zda jde o u~ívání komunikace pYedem neomezeným okruhem u~ivatelo, nebo pouze pYesn vymezeným okruhem konkrétních osob, je tYeba zkoumat komplexn ve vztahu k dot enému území a místní situaci. Krajskému soudu lze pYisvd it, ~e vc nelze posuzovat izolovan a cestu tzv. kouskovat. Ji~ druhý znak veYejn pYístupné ú elové komunikace nelze zjistit bez kontextu a kontextem je práv okolí cesty a její umístní mezi dalaími prvky v území; ostatn u tvrtého znaku z tohoto pYístupu ji~ vycházel ve své judikatuYe i Nejvyaaí správní soud (rozsudek z 24. 8. 2017, . j. 1 As 213/2017-38, bod 19). Stejn je tYeba postupovat rovn~ u tYetího znaku veYejn pYístupné ú elové komunikace. Umlé kouskování, je~ vede k izolovanému posuzování ur itých otázek (tzv.  salámová metoda ), vede k absurdním dosledkom a je v rozporu se smyslem a ú elem zákona.<br/>[31] Obecné u~ívání jako~to hodnotu je tYeba chránit racionálním výkladem právních pYedpiso. Výklad st~ovatelo, pYi kterém by veYejnému u~ívání cesty byly postupn odebírány koncové ásti cesty, je pYíkladem práv takového umlého kouskování. Není pYedstavitelné, aby jeden funk ní celek ml v rozných ástech rozné re~imy pYístupu veYejnosti, o funk ní celek by pak ani nealo. To neznamená, ~e ka~dá jedna cesta i ulice je v~dy jedním funk ním celkem, jedna cesta mo~e mít rozné re~imy, ale pak to není funk ní celek. Sporná ást cesty v projednávané vci jednozna n navazuje na místní komunikaci, pYedl vytváYí pouze bílá ára, kterou na ni namalovali st~ovatelé a~ v probhu správního Yízení a je tak zcela irelevantní. Celou cestu tvoYící ulici X je tYeba posuzovat jako jeden funk ní celek u~ívaný veYejností.<br/>[32] Krajský soud v bodech 21 a~ 29 svého rozsudku podrobn vylo~il, pro  byl ve vci souhlas vlastníka s veYejným u~íváním dán, a Nejvyaaí správní soud se s tímto posouzením ztoto~Huje. Námitky st~ovatelo stojí na izolování jejich pozemku a jeho vy lenní z území, pYistupují tedy k vci jiným prizmatem ne~ krajský soud. Na tuto argumentaci ale nelze pYistoupit, jak ji~ bylo uvedeno výae. Je tYeba pYipomenout, ~e vlastnická hranice je pouze právní otázkou, pozemek je stále fakticky sou ástí airaího území. PYi komplexním posouzení situace je nade vaí pochybnost patrné, ~e celá ulice X je pYístupná veYejnosti. B~ný u~ivatel, resp. veYejnost nemá mo~nost poznat, kde kon í cesta vlastnná obcí, a kde za íná komunikace ve vlastnictví st~ovatelo. St~ovatelé ani jejich právní pYedchodci nemli kontrolu nad tím, kdo konkrétn jejich ást cesty u~ívá. Navíc se sami ke spornému úseku chovali jako k nedílné sou ásti ulice X, jak pYesvd iv vyplývá ze skutkových okolností shrnutých krajským soudem v bodech 25 a~ 28 jeho rozsudku, napYíklad z ~ádosti o kompletní dokon ení rekonstrukce ulice X z 27. 9. 2011 i nabídky na odprodej ásti pozemku pod spornou cestou obci. Konkludentní souhlas s veYejným u~íváním cesty tak dali, a a~ do správního Yízení u~ívání cesty veYejností ani nebránili. <br/>[33] St~ovatelé na podporu svých tvrzení citují z rozsudku NSS z 16. 5. 2011, . j. 2 As 44/2011-99, . 2370/2011 Sb. NSS:  Na základ ne innosti lze konkludentní souhlas dovodit jen v pYípad, ~e se podaYí prokázat, ~e ten, kdo ml souhlas u init, o pYísluané skute nosti vdl. Uvedená citace nicmén pochází z rekapitulace vyjádYení ~alobce v bod 15 uvedeného rozsudku, nevyjadYuje tak názor kasa ního soudu. PYesto se s touto argumentací Nejvyaaí správní soud vypoYádá.<br/>[34] V projednávané vci právní pYedchodci st~ovatelo vdli, s ím konkludentn souhlasí, co~ bylo také dostate n prokázáno. Souhlasili s tím, ~e jejich ást cesty u~ívají cizí osoby, a s tím, ~e nebudou mít kontrolu nad tím, kdo konkrétn to bude. Celou ulici X v etn jejího konce pova~ovali za jeden celek pYístupný veYejnosti. Udlený souhlas s veYejným u~íváním nelze pozdji vzít zpt a cestu tak zruait (napY. rozsudky NSS z 2. 11. 2016, . j. 3 As 18/2016-75, i z 9. 6. 2011, . j. 5 As 36/2010-204, . 2390/2011 Sb. NSS). St~ovatelé tak v projednávané vci nemohou zvrátit ji~ jednou nastalý stav, o co~ se sna~í.<br/>[35] tvrté kritérium spo ívající v nutné komunika ní potYeb je dle NSS ve vci také naplnno.<br/>[36] Argumentaci týkající se zemdlského podního fondu uplatnili st~ovatelé poprvé a~ v kasa ní stí~nosti, ve svých samostatných ~alobách, které krajský soud spojil ke spole nému projednání, ji nezmiHují, a proto je dle § 104 odst. 4 s. Y. s. nepYípustná.<br/>[37] Závr, ~e není naplnna nutná komunika ní potYeba, jako jeden ze znako veYejn pYístupné ú elové komunikace, nelze vyvodit pouze z existence jiné pozemní komunikace v okolí. PYi porovnání obou komunikací musí správní orgán hodnotit i dalaí skute nosti, jako napYíklad stav obou komunikací, jejich bezpe nost i konkrétní vyu~ívání v dané lokalit, nikoli pouze rozdíl ve vzdálenostech (rozsudek NSS z 28. 6. 2022, . j. 10 As 99/2022-56). V projednávané vci by tedy zadní cesta musela nejen existovat, ale rovn~ dosahovat dostate né kvality. Správní orgány i krajský soud se tomuto aspektu vci dostate n vnovaly a dosply ke správnému závru, ~e tomu tak v projednávané vci není.<br/>[38] Zadní cesta není skute nou alternativou k cest z ulice X pro pYístup k domu H.. Jak plyne ze zjiatného skutkového stavu, jde o obvyklou  cestu za humny , která není jinak zpevnna a je pokrytá trávou. Nejsou na ní patrné ani vyjeté koleje v celé její délce. Zadní cesta není pln funk ní a je v neporovnateln horaím technickém stavu ne~ pYední cesta pYes pozemek st~ovatelo. Z celkové situace v území, která se historicky vyvinula i pYi inním st~ovatelo a jejich právních pYedchodco, je zYejmé, ~e funk ní a spolehlivý pYístup k domu H. zajiaeuje pouze pYední cesta. Zadní cesta nemo~e slou~it celoro ní obsluze domu osob zú astnných na Yízení I a II.<br/>[39] St~ovatelé nemají pravdu v tom, ~e se osoby zú astnné na Yízení I a~ IV sna~í získat pouze pohodlnjaí cestu ke svým pozemkom. Cesta pYes pozemek st~ovatelo je jedinou skute nou pYístupovou cestou s dostate nou kvalitou, její u~ívání není pro man~ele H. výhodou, ale nutností.<br/>[40] Nejvyaaí správní soud nepYehlédl upozornní krajského soudu na naptí v judikatuYe. Na jednu stranu se zdá, ~e kasa ní soud výslovn vy~aduje, aby alternativní cesta byla schopná naplHovat nutnou komunika ní potYebu bez dalaích úprav (rozsudek NSS z 22. 2. 2018, . j. 4 As 151/2017-66, bod 60). Na druhou stranu pYipouatí, ~e lze po~adovat vynalo~ení pYimYených náklado na zajiatní alternativního pYístupu (rozsudek NSS z 16. 3. 2010, . j. 5 As 3/2009-76, pYedposlední bod).<br/>[41] V druhém uvedeném rozhodnutí kasa ní soud uvedl, ~e pYedpokladem závru, ~e alternativní dopravní cesta zajiaeuje plnohodnotné komunika ní spojení, musí být zejména zjiatní, zda je pYípadná alternativní veYejn pYístupná ú elová komunikace udr~ovaná, projezdná i pYi apatném po así a v zimním období, vhodná pro nezbytný obslu~ný provoz rodinného domu osob zú astnných na Yízení vtaími vozidly (napY. popeláYi, fekální voz, dovoz paliva, hasi i, voz záchranné slu~by apod.). Je pYitom tYeba pYihlédnout k tomu, ~e osoby zú astnné na Yízení nelze spravedliv nutit, aby svým nákladem upravili a následn udr~ovali a v zimním období oaetYovali pYípadnou alternativní veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci ve vtaím rozsahu. Zohlednit je nutno také skute nost, ~e na rozdíl od ostatních kategorií pozemních komunikací (místní komunikace, silnice a dálnice), jejími~ vlastníky jsou obce, kraje a stát, jsou vlastníci veYejn pYístupné ú elové komunikace (resp. pozemku po ní) povinni v zásad strpt jen její obecné u~ívání, tedy ~ádným zposobem nebránit ostatním u~ivatelom této komunikace ve výkonu jejich oprávnní pou~ívat veYejnou cestu obvyklým zposobem a k obvyklému ú elu, zatímco vlastníci ostatních kategorií pozemních komunikací jsou povinni o tyto komunikace aktivn pe ovat tak, aby byla zajiatna jejich schodnost a sjízdnost.<br/>[42] Z uvedeného rozhodnutí nicmén jednozna n neplyne, ~e lze po soukromých osobách po~adovat vynalo~ení pYimYených náklado na zajiatní alternativního pYístupu úpravou cizího pozemku. Je to sice jedna mo~ná výkladová varianta, ale judikatura v sou asné dob citované rozhodnutí vykládá tak, ~e se týká pYimYenosti náklado na úpravu zpYístupHovaných nemovitostí, nikoliv náklado na úpravu celé cesty (rozsudek NSS ze 7. 4. 2022, . j. 10 As 67/2021-70, bod 19). Náklady nikoliv vtaího rozsahu se tedy týkají pouze úprav na pozemcích osob, které pYístup potYebují. Ostatn stejn vc posuzoval i krajský soud v napadeném rozhodnutí v bod 33.<br/>[43] Dole~ité je zejména to, ~e vymáhání povinností vlastníka ostatních komunikací není v moci soukromých osob, a jejich odkázání na hypotetickou alternativní cestu, která mo~ná bude v budoucnu splHovat po~adavky na kvalitu, se jeví jako absurdní a nepYimYené. Dle kasa ního soudu není rozhodující, jaký by ml být stav alternativní komunikace za ideálních okolností, pYípadn a~ po její úprav, ale jaký její stav skute n je.<br/>[44] Citovaná rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu lze tedy vylo~it souladným zposobem. Na jednu stranu je nutné posoudit sou asný skute ný stav alternativní cesty, ale zároveH lze zohlednit pYimYenost úprav na pozemcích dot ených soukromých osob, pokud skute ná alternativa existuje. Tyto po~adavky nejsou kontradiktorní.<br/>[45] Ostatn krajský soud nyní projednávanou vc posoudil v souladu s uvedenými zásadami a správn zhodnotil stav zadní cesty ve vlastnictví obce. Jak ji~ bylo uvedeno výae, zadní cesta nebyla v dob rozhodování ~alovaného skute nou alternativou. Úvahy ohledn pYimYenosti úprav pozemku man~elo H. byly nadbyte né, proto~e vycházely z hypotetické situace, ~e obec mo~e v budoucnu zadní cestu upravit tak, aby byla sjízdná. Tyto úvahy krajského soudu ale nemají ~ádný vliv na zákonnost jeho rozhodnutí.<br/>[46]  Nelegitimní kolaudace domu man~elo H. není pYedmtem nynjaího Yízení, a Nejvyaaí správní soud tedy nemo~e zákonnost tohoto rozhodnutí pYezkoumávat. Nicmén z nj pYi presumpci správnosti vyplývá, ~e pYístupová cesta k domu byla zajiatna v souladu se stavebním povolením z 6. 5. 1997, které je sou ástí správního spisu. Z textu stavebního povolení (kolonka komunikace) a zejména projektové dokumentace pak plyne, ~e pYístup, v etn pYíjezdu do gará~e stavného domu, je zajiatn z ulice X, tedy i pYes pozemek st~ovatelo. Není pravda, ~e by dom H. neml od po átku zajiatn pYístup k místní komunikaci, i ~e k nmu mla být u~ívána zadní cesta. Na tom nemo~e nic zmnit ani pozdjaí údajné vyjádYení vedoucího odboru výstavby a územního plánování o tom, ~e k pYístupu k domu H. by mla být u~ívána zadní cesta. Po obci nelze po~adovat, aby napravila svou  chybu a opravila zadní cestu, jak chtjí st~ovatelé. K vci je rovn~ nutné dodat, ~e obec jako stavební úYad rozhoduje v pYenesené posobnosti, za její~ výkon je odpovdný stát, nikoliv obec jako samosprávná veYejnoprávní korporace.<br/>[47] Co se tý e námitky týkající se postupu správních orgáno ohledn dokazních návrho, Nejvyaaí správní soud pYedn uvádí, ~e st~ovatelé nerozliaují koncentraci Yízení dle § 36 odst. 1 spr. Y. ást za stYedníkem, respektive § 39 odst. 1 spr. Y., na stran jedné, a seznámení se s poklady pro rozhodnutí dle § 36 odst. 3 spr. Y. na stran druhé. Své dokazní návrhy mohli skute n uplatnit jen ve lhot stanovené usnesením z 13. 9. 2019, jak je výslovn uvedeno v jeho výroku. Lhota dle § 36 odst. 3 spr. Y. upravuje mo~nosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí a vyjádYit se k nim, nikoliv k navrhování nových dokazo v jednou ji~ koncentrovaném Yízení. Na vci nic nemní ani nepYesné vyjádYení v rozhodnutí orgánu prvního stupn na s. 8, kde je uvedeno, ~e dokazy a podklady bylo mo~né poskytnout a~ do 8. 11. 2019 v souladu s § 36 spr. Y. Z kontextu je toti~ patrné, ~e ml správní orgán na mysli spíae vyjádYení ú astníko ne~ dokazní návrhy. St~ovatelé se navíc o toto vyjádYení v dob, kdy pYekládali své dokazní návrhy, nemohli opírat, proto~e neexistovalo, naopak zde bylo jednozna né usnesení z 13. 9. 2019. Procesní postup správních orgáno byl v souladu se zákonem, nemusely pYihlí~et k dokazom navr~eným po uplynutí lhoty dle § 39 odst. 1 spr. Y., pYesto~e byly pYedlo~eny ve lhot dle § 36 odst. 3 spr. Y.<br/>[48] Jak ji~ uvedl Nejvyaaí správní soud výae, správní orgány zjistily skutkový stav ve vci dostate n. Námitka týkající se pYília krátkého ohledání zadní cesty není dovodná. Dle soudu mo~e v ur itých pYípadech i deset minut sta it k tomu, aby si správní orgán vytvoYil dostate nou znalost místa. Nelze souhlasit ani s tím, ~e by k tomu specializovaný silni ní správní úYad potYeboval soudního znalce.<br/>[49] St~ovatelé namítli, ~e má být v maximální mo~né míYe chránno jejich vlastnické právo a v pochybnostech má být rozhodnuto ve prospch vlastníka. S tmito tvrzeními lze v obecné rovin souhlasit.<br/>[50] Vlastnické právo nicmén není absolutní a ni ím neomezené panství nad vcí závislé jen na aktuálním rozmaru vlastníka, ale naopak je základem stability právního stavu vcí. Stabilita se pak projevuje nejen smrem k vlastníkovi v podob silné ochrany vlastnického práva celým právním Yádem od práva ob anského, pYes správní a~ po trestní, ale i smrem k tYetím osobám. K tomu slou~í mimo jiné zápisy v katastru nemovitostí. Ke stabilit pYispívá také závaznost jednou projevené vole, napY. veYejným vnováním. <br/>[51] V projednávané vci nebylo vlastnické právo poruaeno, proto~e st~ovatelé, respektive jejich právní pYedchodci dali s veYejným u~íváním souhlas v rozsahu celé plochy nyní sporné cesty. Omezení jejich vlastnického práva je proporcionální, proto~e na jejich pozemku jsou splnna vaechna kritéria veYejn pYístupné ú elové komunikace. Samotný po~adavek na naplnní tchto kritérií zajiaeuje proporcionalitu omezení vlastnického práva (rozsudek NSS z 28. 6. 2022, . j. 10 As 99/2022-56, bod 23). Man~elé H. mají nutnou komunika ní potYebu, které musí vlastnické právo st~ovatelo za splnní dalaích po~adavko ustoupit.<br/>[52] St~ovatelé namítali, ~e krajský soud pochybil, proto~e neexistuje pro vc pYiléhavá judikatura. Tato námitka není projednatelná, proto~e z ní není zYejmé, jak ml postup krajského soudu zasáhnout jejich práva. Nad rámec NSS pouze uvádí, ~e soudy rozhodují na základ právních pYedpiso, pYi em~ mohou i v nkterých pYípadech dokonce musí vycházet i z judikatury dYívjaí. To vaak rozhodn neznamená, ~e by v pYípad, ~e ~ádná judikatura dosud neexistuje, mohly vc bez dalaího odlo~it. <br/>[53] St~ovatelé pYilo~ili ke kasa ní stí~nosti a k jejímu doplnní estné prohláaení a fotografie, které zachycují aktuální stav v lokalit a projezd automobilu energetické spole nosti po zadní cest. Dle § 109 odst. 5 s. Y. s. nemo~e Nejvyaaí správní soud pYihlí~et ke skute nostem uplatnným poté, co krajský soud vydal napadené rozhodnutí. Dle § 75 odst. 1 s. Y. s. pYi pYezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování správního orgánu. Ob ustanovení vylu ují mo~nost Nejvyaaího správního soudu zabývat se namítanými skute nostmi.<br/>[54] O vci rozhodl Nejvyaaí správní soud bez jednání postupem podle § 109 odst. 2 vty první s. Y. s., podle kterého o kasa ní stí~nosti rozhoduje soud zpravidla bez jednání. Kasa ní soud neprovádl ve vci dokazování, a proto nemusel naYizovat jednání, které navrhovali st~ovatelé. Jednání by nemohlo do vci vnést nic nového, co by mohl Nejvyaaí správní soud zohlednit.<br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[55] Z výae uvedených dovodo Nejvyaaí správní soud v souladu s § 110 odst. 1 vtou druhou s. Y. s. podanou kasa ní stí~nost zamítl. <br/>[56] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodl soud dle § 60 odst. 1 s. Y. s. za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatelé nemli v Yízení úspch, proto nemají právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému, bye ml ve vci plný úspch, ~ádné náklady Yízení nad rámec jeho b~né úYední innosti nevznikly, a proto mu je soud nepYiznává. Osoby zú astnné na Yízení mají podle § 60 odst. 5 s. Y. s. právo na úhradu jen tch náklado, které jim vznikly v souvislosti s plnním povinností, které jim soud ulo~il. Jeliko~ soud takovou povinnost ~ádné osob zú astnné na Yízení neulo~il, rozhodl, ~e osoby zú astnné na Yízení nemají právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/>V Brn dne 9. srpna 2022<br/>JUDr. Barbara PoYízková<br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/></body> </html>