<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 As 99/2022- 56 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 As 99/2022 - 61<br/>pokra ování<br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy ZdeHka Kühna, soudce OndYeje Mrákoty a soudkyn Michaely Bej kové v právní vci ~alobkyn: obec Hrazany, Hrazánky 7, Milevsko, zast. advokátem JUDr. Luboaem Proaou, tYída Národní svobody 32/11, Písek, proti ~alovanému: Krajský úYad Jiho eského kraje, U Zimního stadionu 152/2, eské Budjovice, za ú asti osob zú astnných na Yízení: I) J. M., II) M. M., III) Obora Pekárkov mlýn, a.s., Hrazany  Klisinec 9, IV) ArcheVia s.r.o., Komárkova 1195/21, Praha 4  Chodov, V) P. K., VI) M. N., VII) K. R. W., proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 8. 10. 2019, j. KUJCK 96713/2019, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v eských Budjovicích ze dne 9. 2. 2022, j. 50 A 78/2019-97, <br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Rozsudek Krajského soudu v eských Budjovicích ze dne 9. 2. 2022, j. 50 A 78/201997, s e r u a í .<br/><br/>II. Rozhodnutí ~alovaného ze dne 8. 10. 2019, j. KUJCK 96713/2019, s e r u a í a vc s e v r a c í ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/><br/>III. }alovaný j e p o v i n e n zaplatit ~alobkyni náhradu náklado Yízení ve výai 29 824 K , a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Luboae Proay.<br/><br/>IV. Osoby zú astnné na Yízení n e m a j í p r á v o na náhradu náklado Yízení. <br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/><br/>[1] V nynjaí vci se NSS zabývá otázkou, zda je lesní cesta vedoucí oborou Pekárkov mlýn u obce Hrazany v Jiho eském kraji veYejn pYístupnou ú elovou komunikací podle zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Konkrétn NSS posuzuje, zda byla u lesní cesty dána tzv. nutná komunika ní potYeba. NSS potvrzuje judikaturu, podle které je pYi Yeaení podobných otázek potYeba se zabývat i tím, do jaké míry potYebují komunikaci vyu~ívat chodci i cyklisté (nejenom motorová vozidla) a také tím, zda jsou pYípadné alternativní cesty bezpe né.<br/><br/>[2] Dne 8. 6. 2018 vydal Mstský úYad Milevsko rozhodnutí, kterým osobám zú astnným na Yízení I)  III) naYídil podle § 29 odst. 3 zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, odstranit nepovolené pevné pYeká~ky z veYejn pYístupné ú elové komunikace vedoucí oborou Pekárkov mlýn v katastrálních územích Dobroaov u Hrazan a Klisinec. PYeká~ky (kterými na rozných ástech cesty byly kmeny stromo, nkolik ocelových sítí, stromky o výai zhruba 2,5 m a nakonec jeat pYíkop) zcela znemo~nily projezd i prochod pYes spornou komunikaci. <br/><br/>[3] Proti rozhodnutí mstského úYadu podaly osoby zú astnné na Yízení I)  III) odvolání. }alovaný rozhodnutím ze dne 8. 10. 2019 odvolání vyhovl a výsledek Yízení zmnil v jejich prospch  tak, ~e nejsou povinny odstranit pevné pYeká~ky. }alovaný dospl k odlianému právnímu posouzení. Podle nj nesplHuje sporná komunikace podmínku nutné komunika ní potYeby, neboe v dané oblasti existuje alternativní cesta. Cesta oborou tedy není veYejn pYístupnou ú elovou komunikací a nelze naYídit odstranní pYeká~ek (s. 4 tvrtý odstavec rozhodnutí ~alovaného). <br/><br/>[4] Proti rozhodnutí ~alovaného podala ~alobkyn obec Hrazany ~alobu ke krajskému soudu, který ~alobu zamítl. Krajský soud se pYedevaím ztoto~nil se ~alovaným, ~e sporná cesta oborou nesplHuje podmínku nutné komunika ní potYeby, neboe k této cest existuje alternativa  cesta po silnici. Cesta oborou tedy není veYejn pYístupnou ú elovou komunikací. <br/><br/>II. Kasa ní stí~nost, vyjádYení ~alovaného, vyjádYení osob zú astnných na Yízení I a II<br/><br/>[5] Rozsudek krajského soudu napadá ~alobkyn (st~ovatelka) kasa ní stí~ností, její~ dovody spatYuje v § 103 odst. 1 písm. a), b), d) s. Y. s. St~ovatelka napadá nedostate n zjiatný skutkový stav. }alovaný i krajský soud vc posoudili pouze z pohledu obhospodaYování zemdlských a lesních pozemko, nikoli z pohledu spojení jednotlivých nemovitostí pro potYeby vlastníko tchto nemovitostí a spojení nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. Dále namítá nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nesrozumitelnost i nedostatek dovodo. Krajský soud postupoval shodn jako ~alovaný, neboe nehodnotil vaechny skute nosti podstatné pro posouzení nutné komunika ní potYeby, pouze uzavYel, ~e mezi obcemi existuje i jiné spojení a sporná komunikace je pouhá zkratka z pohodlí. K tomu st~ovatelka pYedkládá vý et skute ností, kterými se krajský soud nezabýval. UpozorHuje, ~e nutnou komunika ní potYebu namítá pYedevaím z pohledu cyklisto a paích, nikoli motorové dopravy. Dále st~ovatelka namítá, ~e krajský soud neprovedl test proporcionality mezi nutnou komunika ní potYebou a nezasahováním do soukromého vlastnictví. Závrem st~ovatelka namítá, ~e se krajský soud ur itými námitkami nezabýval i z toho dovodu, ~e ~alobu v ur itých pasá~ích ozna il jako tzv. actio popularis, tedy ~alobu podanou ve veYejném zájmu, kterou st~ovatelka nebyla oprávnna podat. St~ovatelka vaak oponuje, ~e je obcí a jako taková v ur itých zále~itostech mo~e zastupovat i své obyvatele a jejich zájmy. <br/><br/>[6] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti odkázal na své rozhodnutí a rozsudek krajského soudu. Kasa ní stí~nost navrhl zamítnout jako nedovodnou. <br/><br/>[7] Ke kasa ní stí~nosti se vyjádYily i osoby zú astnné na Yízení I) a II). Namítaly, ~e oplocení Obory Pekárkov mlýn (a tedy i sporné komunikace) bylo správními orgány Yádn schváleno. St~ovatelka se tchto Yízení navíc ú astnila, mohla tedy vyjádYit svoj nesouhlas, co~ neu inila a proti oplocení za ala brojit a~ po nkolika letech. Osoby zú astnné dále poukázaly na skute nost, ~e v roce 2008, kdy probíhala správní Yízení ohledn zYízení obory a jejího oplocení, formáln ~ádná sporná komunikace neexistovala, neboe nebyla zahrnuta do pasportu komunikací. Sporná komunikace byla do pasportu ú elov vlo~ena a~ v roce 2011, kdy za aly tlaky na odstranní oplocení. Dále osoby zú astnné na Yízení uvádjí, ~e oplocením obory nedoalo ke znemo~nní pYístupu a u~ívání nemovitostí ~ádným tYetím osobám. Komunikace ji~ v terénu není patrná a není vyu~itelná jako ú elová komunikace. Cyklisté a paí mohou pro komunika ní potYebu mezi pYilehlými obcemi vyu~ít jiných a kvalitnjaích komunikací. Kone n osoby zú astnné na Yízení namítají, ~e obora je svou výmrou na spodní hranici nutné rozlohy. Projezdy se Yeaí a~ u obor s mnohem vtaí výmrou, neboe u takových výmr to vzhledem k jejich rozsáhlosti není jinak mo~né. Vzhledem k malé rozloze obory by sporná komunikace navíc negativn posobila na zvY. <br/><br/>III. Právní hodnocení Nejvyaaího správního soudu<br/><br/>[8] Kasa ní stí~nost je dovodná. }alovaný toti~ pYi zkoumání povahy lesní cesty v oboYe Pekárkov mlýn nesprávn posoudil jeden ze znako veYejn pYístupné ú elové komunikace, tzv. nutnou komunika ní potYebu. Vobec nevzal v úvahu, ~e lesní cestu chtli vyu~ívat pYedevaím cyklisté a paí. Namísto toho ~alovaný zdoraznil jen alternativní cestu motorovými vozidly. Tuto chybu zopakoval té~ krajský soud. <br/><br/>[9] PYed samotným hodnocením kasa ních námitek NSS pYipomíná vymezení veYejn pYístupné ú elové komunikace. VeYejn pYístupná ú elová komunikace je kategorií pozemní komunikace, k jejímu~ vzniku, na rozdíl od ostatních kategorií uvedených v § 2 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, posta uje naplnní jejích defini ních znako. Vzniká pYímo ze zákona, nezávisle na njakém správním rozhodnutí. Defini ní znaky veYejn pYístupné ú elové komunikace jsou:<br/><br/>1) jedná se o stálou a v terénu patrnou dopravní cestu ur enou k u~ití vozidly nebo chodci ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích;<br/><br/>2) tato cesta slou~í ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potYeby vlastníko tchto nemovitostí nebo ke spojení tchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaYování zemdlských a lesních pozemko ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích;<br/><br/>3) vlastník pozemku, na kterém je cesta, alespoH konkludentn souhlasil s obecným u~íváním pozemku [viz napY. nález ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06 (N 2/48 SbNU 9), bod 33];<br/><br/>4) je dána nutná komunika ní potYeba, tak~e komunikace pYedstavuje nezbytnou spojnici pro vlastníky konkrétních nemovitostí <br/>(viz rozsudek NSS ze dne 30. 11. 2015, j. 6 As 213/2015-14, . 3371/2016 Sb. NSS, bod 9).<br/><br/>Vaechny uvedené defini ní znaky musí být splnny sou asn. V pYípad, ~e schází bye i jediný, se o veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci nejedná (souhrnn napY. rozsudek ze dne 29. 8. 2017, j. 7 As 63/2017-48, body 14-17). V nynjaím pYípad, jak NSS vysvtlí ní~e, je sporná podmínka poslední, tedy nutná komunika ní potYeba. Dle ~alovaného i krajského soudu vedle sporné cesty oborou existuje plnohodnotná alternativní cesta.<br/><br/>III. A. Detailní popis nynjaí vci<br/><br/>[10] NSS v zájmu pYehlednosti obaírnji popíae situaci v míst, jak plyne ze správního spisu (dalaí dokazování provedené pYed krajským soudem nijak nezpochybnilo skutková východiska, o která se opírají správní orgány, ostatn ~alovaný vyael pln z dokazování provedeného mstským úYadem). <br/><br/>[11] Spornou komunikaci, tj. lesní cestu, vyu~ívali obyvatelé okolních obcí pYinejmenaím po Yadu desetiletí. Nejinak tomu bylo i po restituci pozemko na po átku 90. let. Teprve v roce 2010 vlastníci pozemku, na kterém lesní cesta le~í, zahradili pYístup na cestu pevnými pYeká~kami. <br/><br/>[12] Celá vc se z podntu nkolika fyzických osob [mj. osob zú astnných na Yízení V)  VII)] za ala Yeait ji~ v roce 2012. Vc v prvním stupni Yeail Mstský úYad Milevsko. Tento úYad ve vci tYikrát naYídil odstranní pYeká~ek, jeho rozhodnutí vaak ~alovaný v~dy zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. Ve tvrtém Yízení mstský úYad opt naYídil odstranní pYeká~ek Veakeré dalaí citace z rozhodnutí mstského úYadu pochází z tohoto posledního rozhodnutí<br/>. }alovaný tentokrát ji~ rozhodl sám, a to shora uvedeným zposobem, tedy ~e rozhodnutí mstského úYadu zmnil a ~ádost na odstranní pevných pYeká~ek zamítl, neboe sporná cesta pYes oboru není jediná cesta, která propojuje KováYov s územím obce Hrazany. }alovaný zdoraznil, ~e mstský úYad obstaral dostate né mno~ství podklado pro zjiatní stavu vci, ~alovaný vaak tento skutkový stav vyhodnotil odlian po právní stránce (s. 4 poslední odstavec rozhodnutí ~alovaného). <br/><br/>[13] Pro pochopení projednávané situace nejlépe poslou~í grafická znázornní (ji~ zalo~ená ve spise a provedená té~ krajským soudem jako dokaz):<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/>Na práv uvedeném prvním (detailním) mapovém výYezu je erven vyzna ena sporná ást komunikace (lesní cesta oborou). ModYe je vyzna ena komunikace na pozemku p. . 538 ve vlastnictví st~ovatelky, na kterém sporná komunikace pokra uje. Zelen jsou vyzna eny dalaí navazující ásti veYejn pYístupných ú elových komunikací tak, jak orienta n plynou z veYejn dostupných mapových podklado Mapy Google. <br/><br/>[14] Na druhém mapovém výYezu je opt erven vyzna ena sporná ást komunikace. Zelen jsou vyzna eny veYejn pYístupné ú elové komunikace, které v pYípad odstranní pYeká~ek spojí ásti obce Hrazany, tedy Klisinec a Dobroaov, s obcí KováYov. }lut jsou vyzna eny silnice II./102 a silnice III./10242, které pYedstavují alternativní spojení Klisince a Dobroaova s obcí KováYov, a to pro pYípad zatarasení sporné komunikace. <br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/>III. B. K vyhodnocení nkterých ~alobních bodo jako nepYípustných (actio popularis)<br/><br/>[15] St~ovatelka pYedn namítá, ~e se krajský soud ur itými ~alobními body nezabýval, neboe ~alobu nesprávn vyhodnotil jako tzv. actio popularis, tedy ~alobu podanou ve veYejném zájmu, kterou st~ovatelka nebyla oprávnna podat. Tato konkrétní námitka vaak není dovodná.<br/><br/>[16] eské správní soudnictví je podle § 2 s. Y. s. obecn postaveno na ochran veYejných subjektivních práv. S touto st~ejní zásadou souvisí i zásada dispozi ní (§ 5 s. Y. s.), podle které se ve správním soudnictví lze domáhat ochrany práv jen na návrh. Souhrnn Ye eno, ve správním soudnictví má ka~dý právo domáhat se ochrany svých veYejných práv na návrh. <br/><br/>[17] St~ovatelka je ovaem obec. Je tedy specifickou právnickou osobou veYejného právaveYejnoprávní korporací. Podle l. 99 Ústavy se eská republika lení na obce a kraje. Obce jsou základními územními samosprávními celky. Územní samosprávné celky jsou územními spole enstvími ob ano, které mají právo na samosprávu ( l. 100 odst. 1 Ústavy).<br/><br/>[18] Ústavní soud ji~ uvedl, ~e jednotlivé osoby mohou prosazovat své zájmy i kolektivní formou, co~ jim nelze klást k tí~i. Jednotlivé osoby tedy mohou bránit svá veYejná subjektivní práva i prostYednictvím kolektivního uskupení [nález ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14 (N 111/73 SbNU 757), body 23 a~ 26]. Tento právní názor NSS pYevzal a aplikuje jej i ve vztahu k obcím. Obce jsou v rámci samostatné posobnosti oprávnny hájit práva své komunity. PotYeby ob ano nelze od práva na samosprávu striktn oddlovat; jde o spojené nádoby, které se do zna né míry vzájemn ovlivHují (srov. usnesení rozaíYeného senátu ze dne 29. 5. 2019, j. 2 As 187/2017-264, . 3903/2019 Sb. NSS, DobYejovice / estlice, body 41-45, dále pYedevaím rozsudek NSS ze dne 7. 1. 2022, j. 5 As 412/2020-64, mstys BYezová a dalaí, body 32-38). <br/><br/>[19] Obec v samostatné posobnosti ve svém územním obvodu mj. pe uje v souladu s místními pYedpoklady a s místními zvyklostmi o vytváYení podmínek pro rozvoj sociální pé e a pro uspokojování potYeb svých ob ano, a to mj. uspokojováním potYeby dopravy a spojo [§ 35 odst. 2 zákona . 128/2000 Sb., o obcích (obecního zYízení)]. Uspokojování potYeby dopravy a spojo tedy spadá do samostatné posobnosti st~ovatelky jako obce.<br/><br/>[20] V posuzovaném pYípad je actio popularis tYeba vnímat ve dvou významech. První význam, ve kterém st~ovatelka jako obec zastupuje zájmy svých obyvatel, je vzhledem k uvedeným závrom a skute nosti, ~e uspokojování potYeby dopravy a spojo spadá do její samostatné posobnosti, pYípustný. St~ovatelka je tedy oprávnna  mluvit za své obyvatele. Rozsah její aktivní procesní legitimace proto není omezen na pouhé tvrzení zásahu do st~ovatelkou vlastnného pozemku p. . 538, který pYímo navazuje na spornou komunikaci. St~ovatelka takovým zposobem ostatn i postupovala, kdy~ namítala napY. hojné vyu~ívání sporné komunikace jejími obyvateli, nebezpe nost alternativní komunikace apod. Krajský soud se tmto námitkám vnoval, jakkoli doael k nesprávnému závru (viz ní~e). <br/><br/>[21] Od uvedeného pojetí je vaak tYeba odliait druhý význam ~aloby ve veYejném zájmu. St~ovatelka se toti~ ~alobu sna~ila podpoYit dvma dalaími argumenty. Jednak tvrdila, ~e je cesta oborou Pekárkov mlýn potYebná k obhospodaYování nkolika konkrétních pozemko (jejich~ vlastníky byly i nkteré osoby zú astnné), jednak ~alovanému vytýkala, ~e nevypoYádal námitky jiných ú astníko Yízení. Zde na sebe st~ovatelka jako obec pYevzala hájení zájmo konkrétních individuálních osob, samostatných ú astníko správního Yízení (lhostejno, zda jsou jejími obyvateli i nikoli). Takovou ~alobu obec podat nemo~e. V tomto pYípad toti~ st~ovatelka vystupovala spíae jako zástupkyn konkrétních osob ohledn jejich konkrétních výtek vo i ~alovanému. Tyto konkrétní osoby mohly samy podat ~alobu, ovaem ~alobu nepodaly. Ke shodnému závru dospl i krajský soud v bodech 47 a 51 napadeného rozsudku. NSS tedy nemá krajskému soudu co vytknout, neboe tam, kde krajský soud nkteré ~alobní body ozna il jako nepYípustnou actio popularis, se o nepYípustnou actio popularis skute n jednalo.<br/><br/>III. C. K neprovedení testu proporcionality <br/><br/>[22] St~ovatelka dále namítá, ~e ~alovaný ani krajský soud neprovedli test proporcionality mezi veYejným zájmem na nutné komunika ní potYeb a ochranou soukromého vlastnictví. PYitom zpochybHuje krajským soudem provedený výklad ji~ shora cit. nálezu II. ÚS 268/06. Tento názor st~ovatelky je vaak zalo~en na dezinterpretaci tohoto nálezu.<br/><br/>[23] Jak NSS uvedl ji~ v bodu [9] výae, ustálená judikatura se shoduje na tyYech defini ních znacích, které musí být naplnny, aby se jednalo o veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci. HovoYí-li nález II. ÚS 268/06 v bodu 34 o  proporcionalit , má tím na mysli, ~e existence nutné komunika ní potYeby je jednou z podmínek proporcionality (pYimYenosti) omezení soukromého vlastnictví veYejn pYístupnou ú elovou komunikací. Jinak Ye eno, aby bylo omezení soukromého vlastnictví existencí veYejn pYístupné ú elové komunikace pYimYené ( proporcionální ), musí (spole n se zbylými tYemi defini ními znaky) existovat nutná komunika ní potYeba. Jsou-li vaechny tyYi defini ní znaky naplnny, je omezení vlastnictví veYejn pYístupnou ú elovou komunikací  proporcionální . Správní orgány ani krajské soudy tedy nemusí výslovn provádt jakýkoli test proporcionality, neboe obecný po~adavek na pYimYenost zásahu do vlastnického práva je obsa~en ji~ v posouzení defini ních znako. Dovodná tedy není ani tato námitka.<br/><br/>III. D. K údajn existující plnohodnotné alternativní cest<br/> <br/>[24] Z defini ních znako pYezkoumával krajský soud pouze naplnní znaku nutné komunika ní potYeby, neboe pouze tento defini ní znak je v projednávané situaci sporný. St~ovatelka namítá, ~e ~alovaný i krajský soud se tímto posouzením zabývali nedostate n a nesprávn. Práv tato námitka je dovodná.<br/><br/>[25] Podle zákona o pozemních komunikacích pYedstavují ú elové komunikace nejni~aí kategorii pozemních komunikací. PYízna ný je jejich lokální význam. To vaak neznamená, ~e se jedná o kategorii pozemních komunikací zbytkovou i dokonce njakým zposobem podru~nou. asto mohou ú elové komunikace pro danou lokalitu pYedstavovat kritickou a st~ejní dopravní infrastrukturu.<br/><br/>[26] Nutná komunika ní potYeba není dána,  existují-li jiné zposoby, jak dosáhnout sledovaného cíle (zajiatní komunika ního spojení nemovitostí), ani~ by doalo k omezení vlastnického práva. V takovém pYípad  je tYeba dát pYed omezením vlastnického práva pYednost tmto jiným zposobom (opt nález II. ÚS 268/06, bod 34). Nutná komunika ní potYeba se zkoumá ve vztahu k dot eným nemovitostem, pro n~ sporná cesta plní funkci komunika ní spojnice (cit. 6 As 213/2015, bod 9). <br/><br/>[27] Podle § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je pozemní komunikace dopravní cesta ur ená k u~ití silni ními a jinými vozidly a chodci, v etn pevných zaYízení nutných pro zajiatní tohoto u~ití a jeho bezpe nosti. Pozemní komunikaci nelze posuzovat pouze ve vztahu k silni ním motorovým vozidlom, ale i k jiným vozidlom a chodcom. Nemotorovým vozidlem je napY. i jízdní kolo [§ 2 písm. h) zákona . 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silni ním provozu)]. <br/><br/>[28] Celková délka ú elové komunikace v etn její sporné ásti mezi Klisincem ( ástí Hrazan) a KováYovem iní cca 3 km. Délka  alternativní cesty po silnici je o polovinu delaí, 4,5 km, z toho 1,5 km po silnici III. tYídy . 102/42 v úseku z Klisince na kYi~ovatku se silnicí II. tYídy . 102 vedoucí dále v délce 3 km do obce KováYov (s. 6 rozhodnutí mstského úYadu). NSS souhlasí se st~ovatelkou, ~e sporná komunikace nenaplHuje nutnou komunika ní potYebu pYi jízd motorovým vozidlem. Zají~ka cca 1,5 km je pYi cestování motorovým vozidlem bez problému zvládnutelná (srov. k tomu té~ mapu v bod [14] výae). Práv uvedené nicmén v této vci nikdo nezpochybHuje.<br/> <br/>[29] Zcela jinak tomu ale je co se tý e nutné komunika ní potYeby ve vztahu k cyklistom a paím (tedy napY. k dtem i jiným osobám bez Yidi ského oprávnní, tm, kteYí ~ádné motorové vozidlo nemají nebo z jiného dovodu dávají pYednost chozi i jízd na kole, kolob~ce apod.). Obec KováYov je stYedisková obec, ve které se nachází napYíklad akola, akolka, lékaY, poata. KováYov tvoYí s územím st~ovatelky historický airaí celek. V KováYov je té~ hYbitov nebo kostel (Klisinec a Dobroaov, bye ásti obce Hrazany, jsou sou ástí kováYovské farnosti). Práv proto do KováYova nejezdí st~ovatel ini obyvatelé pouze motorovými vozidly, ale té~ na kole i tam chodí paky. Tato tvrzení st~ovatelka prokazovala ve správním Yízení mj. peticí za zachování prochodnosti a projezdnosti mezi obcemi Hrazany a KováYov po historických komunikacích, kterou v roce 2012 podepsalo 98 obyvatel st~ovatelky (NSS poznamenává, ~e to je více ne~ tYetina obyvatel Hrazan, co~ osvd uje pal ivost problému pro hrazanské obyvatele  obec Hrazany má celkem cca 270 obyvatel). Tyto skute nosti vedly mstský úYad k správnému závru, ~e znak nutné komunika ní potYeby je naplnn, a to mj. pro cyklisty a paí, pro které mo~e být alternativní komunikace nebezpe ná (blí~e viz s. 7 a 8 rozhodnutí mstského úYadu). <br/><br/>[30] Bezpe nost je jedním z kritérií, které je tYeba pYi zkoumání nutné komunika ní potYeby posuzovat (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 19. 8. 2013, j. 4 As 89/2013-21, ve kterém NSS dovodil  komunika ní nutnost proto, ~e alo  o jedinou bezpe nou paí cestu ). V posuzovaném pYípad je navíc pou~itelný i st~ovatelkou odkazovaný nález prvorepublikového nejvyaaího správního soudu ze dne 20. 12. 1935, . 12225/35 Boh. A, který v podobných vcech upozorHoval na potYebu posoudit té~ bezpe nost alternativní cesty  Nerozhodujee pYi posuzování nutnosti ur ité cesty jedin její délka, nýbr~ zále~í i na jiných okolnostech, padajících na váhu pro úsudek, pro  se cesty té u~ívá. Na prvém míst jest se arci zabývati otázkou, zda pYísluanému spojení neslou~í té~ jiné veYejné komunikace. Avaak tímto zjiatním není úkol úYadu vy erpán, neboe je tYeba míti dále na mysli bezpe nost dopravní, technickou výstavbu veYejných komunikací a jejich dopravní ur ení, dále rozsah jejich pou~ívání, a to zejména také po té stránce, které vrstvy obyvatelstva komunikace u~ívají a k jakým ú elom a z jakého dovodu. Shledá-li úYad, ~e ji~ existující veYejné komunikace dosta ují zúplna pro dopravu vaech vrstev obyvatelstva, i ~e jsou k doprav po vaech stránkách zposobilé, pak arci neuzná u cesty, je~ znamená zkrácení dosavadního spojení, ~e je komunika n nutná. V opa ném pYípad vaak okolnost, ~e cesta, o její~ veYejnost jde, znamená rozmno~ení komunika ních spojo, je~ je pro publikum zároveH vzhledem ke své délce výhodnjaí, nemo~e býti pYeká~kou toho, aby cesta byla prohláaena za nutnou komunika ní potYebu. <br/> (k tomu, ~e pYi posuzování veYejn pYístupné ú elové komunikace lze vycházet i z prvorepublikové judikatury srov. napY. rozsudek NSS ze dne 16. 5. 2011, j. 2 As 44/2011-99, . 2370/2011 Sb. NSS, bod 26, z této judikatury vychází té~ Ústavní soud, napY. ji~ opakovan cit. nález II. ÚS 268/06, body 33 a~ 35). <br/><br/>[31] }alovaný tedy zkratkovit a nesprávn uzavYel, ~e alternativní silnice II. a III. tYídy je kvalitnjaí ne~ sporná komunikace pYedstavovaná pYedevaím polní a lesní cestou a vyje~dnými kolejemi. Na rozdíl od mstského úYadu vaak pominul bezpe nost obou komunikací. Otázku bezpe nosti cyklisto a paích ~alovaný v rozhodnutí sice zmínil, nijak se s ní vaak nevypoYádal, dokonce jako nadbyte né neprovedl dokazy (napY. informace o smrtelných nehodách na silnici), kterými se st~ovatelka a nkteYí ú astníci správního Yízení sna~ili prokázat nebezpe nost silnice pro chodce a cyklisty (srov. s. 6 tYetí odstavec a s. 9 a 10 rozhodnutí ~alovaného). <br/><br/>[32] Tuto vadu rozhodnutí ~alovaného nenapravil ani krajský soud, který na nesprávný závr ~alovaného navázal. NSS nesouhlasí s pauaálním závrem krajského soudu v bodu 44 napadeného rozsudku, dle nho~ bye  se pravdpodobn v pYípad cesty oborou bude jednat o klidnjaí (mén frekventovanou) cestu ne~ v pYípad cesty po silnici II. a III. tYídy, [& ] na první pohled se nejedná o hlavní komunika ní kanál mezi vtaími msty, zvláatní nebezpe nosti cesty této alternativní trasy nic nesvd í (srov. ú el silnic II. a III. dle § 5 písm. 2) zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). Takový závr je dílem nepYezkoumatelný, dílem a~ absurdní. <br/><br/>[33] Za prvé, úvaha krajského soudu, ~e cesta lesem je  klidnjaí , je bezvýznamná (ze stejného dovodu se s argumentací st~ovatelky míjí té~ úvaha ~alovaného o tom, ~e pro obyvatele st~ovatelky je sporná cesta oborou jen zkratkou i  cestou z pohodlí ). St~ovatelka (podobn jako mstský úYad v rozhodnutí, které posléze nesprávn zruail ~alovaný) zdorazHovala nikoli  klid lesní cesty, ani její  pohodlí , ale nebezpe nost cesty po silnici alespoH pro nkteré její obyvatele. Bezvýznamné jsou té~ úvahy krajského soudu o tom, ~e nikdo neprokázal  zvláatní nebezpe nost cesty po silnici. Ji~ jen na základ obecné zkuaenosti pYece platí, ~e cesta po silnici je pro dti i seniory nesrovnateln nebezpe njaí ne~ cesta lesní oborou. Zde je nadto cesta po silnici o cca 1,5 km delaí, co~ je nic pro motoristu, pro staraího cyklistu a zvláat pak pro chodce vaak jde o významnou vzdálenost, zvyaující nejen diskomfort, ale pYedevaím násobící nebezpe í, které vyvrá z provozu na silnici. <br/><br/>[34] Kone n § 5 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, na který odkázal krajský soud, Yíká jen to, ~e silnice II. tYídy je ur ena pro dopravu mezi okresy a silnice III. tYídy je ur ena k vzájemnému spojení obcí. Pokud snad soud nazna uje, ~e vaechny tyto silnice jsou pro chodce i cyklisty stejn bezpe né jako lesní cesta, respektive ~e nebezpe njaí budou jen silnice I. tYídy, jde o závr absurdní. <br/><br/>[35] NSS zdorazHuje, ~e krom výae citovaného bodu 44 krajský soud zcela pominul, ~e st~ovatelka zdorazHovala práv nebezpe í hrozící na silnici jejím obyvatelom, kteYí po silnici jezdí na kole i chodí paky. Celý zbytek napadeného rozsudku toti~ uva~uje jen o motoristech, kterým se skute n v dosledku uzavYení obory ~ádné pYíkoYí nedje. Ovaem pro cyklisty a zejména pro paí ji~ jen prodlou~ení cesty o bezmála poldruhého kilometru pYedstavuje znatelný zásah do jejich pohybu v dané lokalit (pomine-li NSS ji~ zmínnou ne/bezpe nost cesty).<br/><br/>[36] Na závru NSS nic nemní ani vyjádYení osob zú astnných na Yízení I a II. NSS se pYedevaím nemohl blí~e zabývat jejich argumentací, která pYesahuje rámec daný kasa ní stí~nosti. Je to toti~ práv st~ovatelka, která ur ila rozsah pYezkumu napadeného rozsudku (srov. k tomu té~ bod [39] ní~e). PYesto se NSS nad rámec nezbytn nutného pova~uje za nutné vyjádYit k tezi osob zú astnných, ~e sporná komunikace v prostoru ji~ neexistuje, není tudí~ naplnn ani první defini ní znak veYejn pYístupné ú elové komunikace. I v pYípad, ~e to je pravda, vychází NSS z principu, dle nho~ protiprávní jednání nepo~ívá právní ochrany. Jestli~e snad sporná komunikace pYestala být v terénu patrná v dosledku protiprávního zahrazení, nelze tuto námitku vzít v potaz (v podobném duchu napY. rozsudek NSS ze dne 29. 6. 2017, j. 2 As 337/2016-64, bod 89, kde NSS zdoraznil, ~e první defini ní znak, tedy existence ú elové komunikace, není dán jen tehdy, pokud cesta zanikne  bez protiprávního zásahu ). Stejn tak platí, ~e pYedmtem tohoto Yízení o kasa ní stí~nosti je existence veYejn pYístupné ú elové komunikace. NSS se tedy nemohl zabývat jejím pYípadným negativním vlivem na pYirozené prostYedí v oboYe. <br/><br/>[37] NSS tedy dospl k závru, ~e ~alovaný nesprávn vyhodnotil nutnou komunika ní potYebu pro cyklisty a paí. Ignoroval potYeby chodco a rozhodl v rozporu s obsahem spisu, popYel pYitom správná východiska, na kterých zalo~il své rozhodnutí mstský úYad. Tento nesprávný závr ~alovaného potvrdil té~ krajský soud.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[38] NSS tedy dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost dovodná je, proto rozsudek krajského soudu zruail (§ 110 odst. 1 s. Y. s.). S ohledem na dovody zruaení rozsudku zruail také rozhodnutí ~alovaného. Podle § 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 78 odst. 4 s. Y. s. pak vrátil vc ~alovanému k dalaímu Yízení. }alovaný je vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku. V dalaím Yízení, neobjeví-li se ~ádné nové dokazy (napY. jiná, skute n plnohodnotná alternativní cesta, stejn bezpe ná i pro chodce a cyklisty), ~alovaný odvolání proti rozhodnutí mstského úYadu zamítne a odvoláním napadené rozhodnutí potvrdí.<br/><br/>[39] NSS zdorazHuje, ~e v nynjaí vci Yeail ve vztahu k rozhodnutí ~alovaného jen existenci alternativní plnohodnotné cesty, tedy znak nutné komunika ní potYeby. NSS zejména neposuzoval zbývající defini ní znaky veYejn pYístupné ú elové komunikace, neboe to nebylo pYedmtem sporu pYed správními soudy (jak ji~ NSS vysvtlil, ~alovaný jejich existenci nezpochybnil, bye i s tmito dalaími znaky nkteré osoby zú astnné ve správním Yízení polemizovaly). Pokud snad vlastníci pozemku, na kterém je sporná ást komunikace, nkterý z tchto znako zpochybHují, a budou tYebas proto (nebo z jiného dovodu) dovozovat nezákonnost dalaího rozhodnutí ~alovaného, nic jim nebrání proti takovémuto rozhodnutí podat ~alobu ke správnímu soudu (srov. k tomu rozsudek ze dne 15. 3. 2022, j. 10 As 50/202183, Holeaovi ky pro lidi, bod 38).<br/><br/>[40] Podle § 110 odst. 3 vty druhé s. Y. s. rozhodne NSS v pYípad, ~e zruaí rozhodnutí ~alovaného, o nákladech Yízení o kasa ní stí~nosti i o nákladech Yízení pYed krajským soudem. }alovaný právo na náhradu náklado Yízení nemá, neboe ve vci neml úspch. Právo na náhradu náklado Yízení nemají ani osoby zú astnné na Yízení. Krajský soud ani NSS jim neulo~ily ~ádné povinnosti a ani nebyl dán jakýkoli dovod hodný zvláatního zYetele, pro který by NSS právo na náhradu náklado pYiznal (§ 60 odst. 1, 5 ve spojení s § 120 s. Y. s.).<br/><br/>[41] St~ovatelka naopak úspaná byla, proto jí náhrada náklado Yízení nále~í. Na tom nic nemní ani skute nost, ~e je obcí. Je vaak malou obcí, která nedisponuje odpovídajícím odborným aparátem, navíc se jednalo o veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci, která pYedstavuje podstatnou a právn slo~itou zále~itost pro její území i obyvatele, nelze se tedy divit, ~e vyu~ila zastoupení advokátem (srov. pYimYen napY. usnesení rozaíYeného senátu ze dne 31. 3. 2015, j. 7 Afs 11/2014-47, . 3228/2015 Sb. NSS, bod 29). <br/><br/>[42] Její náklady v Yízení o ~alob spo ívají v soudním poplatku za ~alobu ve výai 3 000 K  a odmn advokáta za tyYi úkony právní slu~by: pYíprava a pYevzetí zastoupení, sepsání ~aloby, sepsání repliky a ú ast na jednání pYed soudem [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif)], tj. v této vci 4 × 3 100 K  [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu], plus pauaální ástka ve výai 300 K  za ka~dý úkon právní slu~by (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tedy 4 × 300 K . Celkem tedy odmna advokáta iní 13 600 K . Náhrada cestovních náklado advokáta na ústní jednání pYed krajským soudem na trase Písek  eské Budjovice (100 km) pYi promrné spotYeb nafty osobního automobilu (podle dolo~eného technického prokazu) 4,6 l/100 km a sazb 36,10 K /l [§ 4 písm. c) vyhláaky . 511/2021 Sb., ve znní do 11. 3. 2022] iní zaokrouhlen 166 K  a náhrada za pou~ívání osobního automobilu pYi ujetých 100 km a sazb 4,70 K  na 1km [§ 1 písm. b) vyhláaky . 511/2021 Sb.] iní 470 K . Celkem 636 K . V souvislosti s cestou nále~í advokátovi i náhrada za promeakaný as ve výai 100 K  za 4 x pol hodiny (§ 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu), tedy celkem 400 K . Odmna v Yízení pYed krajským soudem tak dohromady iní 14 636 K . Proto~e je advokát plátcem DPH (§ 14a advokátního tarifu), jeho odmna se podle § 57 odst. 2 s. Y. s. zvyauje o 21 % z ástky 14 636 K , tedy o 3 074 K . Náklady Yízení pYed krajským soudem tedy celkov pYedstavovaly ástku ve výai 20 710 K  (17 710 + 3000). <br/><br/>[43] Náklady v Yízení o kasa ní stí~nosti spo ívají v soudním poplatku za kasa ní stí~nost ve výai 5 000 K  a odmn advokáta za jeden úkon právní slu~by, a to sepsání kasa ní stí~nosti, tzn. 3 100 K  + pauaální ástka 300 K . K tomu je tYeba pYipo íst DPH z 3 400 K  ve výai 714 K . Celkov tedy náklady Yízení pYed NSS pYedstavovaly ástku ve výai 9 114 K . <br/><br/>[44] }alovaný je tedy povinen st~ovatelce k rukám jejího zástupce uhradit náhradu náklado ve výai 29 824 K , a to ve lhot 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 28. ervna 2022<br/><br/>Zdenk Kühn <br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>