<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 41 Az 14/2022- 30 - text</title> </head> <body> ÿþ 23 41 Az 14/2022<br/><br/><br/>USNESENÍ<br/>Krajský soud v Brn rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve vci<br/>~alobce: XXX<br/>státní pYísluanost: Moldavská republika<br/> t. . pobytem PoS Zastávka u Brna, HavíYská 514, 664 84 Zastávka<br/>proti <br/>~alovanému: Ministerstvo vnitra eské republiky, odbor azylové a migra ní politiky <br/>se sídlem Nad `tolou 936/3, P. O. BOX 21, 170 34 Praha 7<br/><br/>v Yízení o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 8. 3. 2022, . j. OAM-106/ZA-ZA11-K01-2022,<br/>takto:<br/>I. Soudnímu dvoru Evropské unie se pokládají následující pYedb~né otázky:<br/>1. Má být kritérium ur ení bezpe ných zemí povodu pro ú ely l. 37 odst. 1 smrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. ervna 2013 o spole ných Yízeních pro pYiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany v pYíloze I písm. b) k této smrnici  tedy ~e daná zem poskytuje ochranu proti pronásledování nebo apatnému zacházení prostYednictvím dodr~ování práv a svobod stanovených v Úmluv o ochran lidských práv a základních svobod, a to zejména práv, od nich~ se podle l. 15 odst. 2 uvedené úmluvy nelze odchýlit  vykládáno tak, ~e pokud zem odstoupí od závazko podle Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod v pYípad ohro~ení ve smyslu l. 15 této úmluvy, pak ji~ nesplHuje dané kritérium pro své ozna ení coby bezpe né zem povodu? <br/>2. Má být l. 36 a 37 smrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. ervna 2013 o spole ných Yízeních pro pYiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany vykládán tak, ~e brání tomu, aby lenský stát ozna il ur itou zemi jako bezpe nou zemi povodu jen áste n s ur itými teritoriálními výjimkami, v jejich~ pYípad se domnnka, ~e je tato ást zem pro ~adatele bezpe ná, neuplatní, a pokud lenský stát zemi s takovými teritoriálními výjimkami za bezpe nou ozna í, pak nelze dot enou zemi jako celek pojímat coby bezpe nou zemi povodu pro ú ely této smrnice?<br/>3. Je-li odpov na nkterou ze dvou výae pYedlo~ených pYedb~ných otázek pozitivní, má být l. 46 odst. 3 smrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. ervna 2013 o spole ných Yízeních pro pYiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany ve spojení s l. 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládán tak, ~e soud rozhodující o opravném prostYedku proti rozhodnutí o zjevné nedovodnosti ~ádosti podle l. 32 odst. 2 uvedené smrnice, vydanému v Yízení podle l. 31 odst. 8 písm. b) této smrnice, musí k rozporu ozna ení zem za bezpe nou s unijním právem z uvedených dovodo pYihlédnout z úYední povinnosti (ex officio) i bez námitky ~adatele? <br/>II. Xízení se pYeruauje.<br/>Odovodnní:<br/>I. Skutkové okolnosti a dosavadní probh správního i soudního Yízení<br/>1. }alobce podal dne 9. 2. 2022 ~ádost o udlení mezinárodní ochrany v R. OdovodHoval ji vyhro~kami, které dostává od neznámých osob. V roce 2015 byl svdkem nehody, bhem které lovka na chodníku pYejelo auto a zabilo ho. }alobce vae vidl. Pachatel od nehody ujel. }alobce zavolal záchranku a policii. Ale bylo u~ pozd. Tu samou noc za ním domo pYijeli njací lidé. Mli kukly. Odvezli ho do lesa a zbili ho. }alobce pak utekl. Vrátil se domo, odvezl dceru ke známé na hlídání a obrátil se na policii. Policie uvedla, ~e celou vc vyaetYí, ale ~e nezná pachatele, a proto ~alobci nedoká~e pomoci. }alobce se u~ domo ze strachu nevracel. Schovával se u kamarádo. Za dva dny se domo pYeci jen vydal a zjistil, ~e jeho dom shoYel. Podle sousedo za al hoYet ve tYi ráno. Hasi i pYijeli, ale zni ení domu se u~ nedalo zabránit. }alobce poté z Moldavska utekl. Známý mu zaYídil rumunský pas. Odjel na nj i do R. Do Moldavska se vrátil v letech 2016 a 2019. Ale sna~il se, aby o tom nikdo nevdl krom jeho bratranco. Policie u~ sedm let celou vc vyaetYuje. Pachatele vaak nenalezli. Na její postup si ~alobce nikde nest~oval.<br/>2. }alobce podal ~ádost, proto~e si chce v R legalizovat pobyt. Nemá, kam by jinam ael. Doznal, ~e tu v roce 2016 dostal správní vyhoatní na dva roky, proto~e pracoval na faleaný rumunský pas. V roce 2020 obdr~el výjezdní pYíkaz. Znovu mu ho pak vydali dne 23. 1. 2022. O mezinárodní ochranu nepo~ádal dYíve, proto~e nevdl, jak to funguje. Nechtl se znovu do oblasti povodu vracet, co~ odovodnil i válkou na Ukrajin. <br/>3. }alovaný rozhodnutím ze dne 8. 3. 2022, . j. OAM-106/ZA-ZA11-K01-2022 ( rozhodnutí ~alovaného ), zamítl ~ádost ~alobce pro zjevnou nedovodnost podle § 16 odst. 2 zákona . 325/1999 Sb., o azylu ( zákon o azylu ). Shromá~dil si podklady o politické a bezpe nostní situaci a stavu dodr~ování lidských práv v Moldavsku. Konkrétn vycházel z 1) Hodnocení Moldavska jako bezpe né zem povodu, Stav: ervenec 2021 ze dne 28. 7. 2021, 2) Informace Spolkového úYadu pro migraci a uprchlíky (BAMF), erven 2021 a 3) vlastní zprávy Bezpe nostní a politická situace v zemi. Vybrané otázky z oblasti ob anských svobod a lidských práv. Stav: leden 2022 ze dne 31. 1. 2022. Vyael z toho, ~e na základ § 2 vyhláaky . 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o do asné ochran cizinco ( vyhláaka ), R pova~uje Moldavsko s výjimkou PodnstYí za tzv. bezpe nou zemi povodu. <br/>4. Pokud ~adatel pochází z bezpe né zem povodu, tí~í ho zvýaené dokazní bYemeno. Je na nm, aby prokázal, ~e v jeho pYípad danou zemi za bezpe nou pova~ovat nelze. To se ~alobci nepodaYilo. }alovaný si uvdomoval aktuální situaci po vpádu vojsk Ruska na Ukrajinu  tedy zem s Moldavskem bezprostYedn sousedící. V dob vydání rozhodnutí vaak neexistovaly ~ádné zprávy, ~e by se tento konflikt rozaíYil mimo Ukrajinu. Ani o tom, ~e by ~alovaný musel njak revidovat obsah nashromá~dných informací o Moldavsku.<br/>5. }alovaný uznal, ~e realita dodr~ování práva vykazuje v Moldavsku zásadní nedostatky, zejména v soudnictví. Nedá se vylou it existence pYípado pronásledování podle l. 9 smrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splHovat státní pYísluaníci tYetích zemí nebo osoby bez státní pYísluanosti, aby mohli po~ívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplHkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany ( smrnice 2011/95 ). Zejména tam hrozí nepYimYené i diskrimina ní trestní stíhání nebo trestání. To dopadá ve velké míYe na politické oponenty, jejich obhájce, ochránce lidských práv nebo aktivisty ob anské spole nosti. }alobce vaak do ~ádné z tchto kategorií nespadá. A neuvedl, ~e by ml potí~e se státními orgány.<br/>6. Co se tý e jeho tvrzených potí~í s neznámými osobami, mlo k nim dojít u~ v roce 2015. }alobce se pak do vlasti dvakrát vrátil. V pYípad ohro~ení má mo~nost obrátit se na policii. Nebo na dalaí státní orgány, pokud by policie byla ne inná. }alovaný mo~e ~adateli udlit mezinárodní ochranu, a~ pokud by mu odepYela adekvátní ochranu zem jeho povodu. }alobce by musel vyu~ít vaech prostYedko ochrany, které mu moldavský právní Yád poskytuje. }alovaný zmiHuje veYejného ochránce práv, který je nezávislý na politických tlacích. Dále je k dispozici Yada domácích i mezinárodních skupin, které neomezuje veYejná moc, a které vyaetYují pYípady týkající se lidských práv. }alobce ml nkolik mo~ností, jak svoji situaci ve vlasti Yeait. Ale nevyu~il vaechny formy dostupné ochrany. Mo~e tak v pYípad ohro~ení u init po svém návratu.<br/>7. Závrem ~alovaný uvedl, ~e po celkovém zhodnocení pova~uje ~ádost ~alobce za ist ú elovou. }alobce ji podal a~ po více ne~ roce a pol z dovodu prosté legalizace dalaího pobytu v R. Poté, co kvoli nelegálnímu pobytu obdr~el správní vyhoatní a reáln hrozilo jeho vycestování do vlasti. Nijak neprokázal, ~e v jeho pYípad nelze Moldavsko pova~ovat za bezpe nou zemi povodu. }alovaný proto zamítnul jeho ~ádost pro zjevnou nedovodnost. Dodal, ~e se v tchto pYípadech ji~ neposuzuje, zda ~adatel splHuje dovody pro udlení azylu nebo doplHkové ochrany.<br/>8. }alobce podal proti rozhodnutí ~alovaného ~alobu. }alovaný podle nj nezjistil Yádn skutkový stav. NepYihlédl ke vaem rozhodným okolnostem. Základním dovodem, pro který opustil Moldavsko a po~ádal o mezinárodní ochranu, je jeho strach z osob, které ho napadly a vyhro~ují mu. }alobce opakuje okolnosti smrtelné nehody, jejím~ byl svdkem. Znovu pak popisuje jednání lidí v kuklách, kteYí ho odvezli do lesa a zbili. A ~e mu shoYel dom. Uvádí, ~e vae nahlásil na policii. Ta mu vaak oznámila, ~e pokud nezná pachatele, tak mu nedoká~e pomoci. Poradila mu, aby odjel pry  ze zem, ne~ celou vc vyaetYí. Nic ovaem nevyaetYila. Kamarád bratrance ~alobce u policie pracuje. Mají od nj informace, ~e policie pYibli~n ví, kdo vra~du spáchal. Ale nemo~ou mu nic dokázat. Toho lovka hledají u~ 25 let. Není to jeho první zlo in. Bohu~el ho stále nemohou usvd it, proto~e ho pYi inu nikdo nevidl. }alobce nevidl jeho tváY. Jemu i jeho dceYi ale pachatel vyhro~oval. }alobce proto zaYídil, aby dcera odjela do bezpe í za svou matkou do Kazachstánu.<br/>9. Podle ~alobce ~alovaný nevzal v potaz vaechny skute nosti, které ~alobce uvedl. Za jedinou relevantní skute nost bere, ~e ~alobce pochází z Moldavska. Ani § 16 odst. 2 zákona o azylu ho nezbavuje základních procesních povinností. PYi pou~ití tohoto ustanovení je tYeba v~dy zohledHovat následky, které má pro ~adatele o mezinárodní ochranu. }alovaný je vaak nezvá~il. Jeho úkolem je vzít v úvahu veakeré relevantní informace a ~ádost posuzovat komplexn v celé její aíYi s ohledem na subjektivní obavy ~adatele.<br/>10. }alovaný ve vyjádYení k ~alob uvedl, ~e R pova~uje Moldavsko za bezpe nou zemi povodu. Je na samotných ~adatelích, aby prokázali, ~e konkrétní bezpe ná zem nedodr~uje mezinárodní závazky a poruauje práva ob ano. Po~adavkom na unesení dokazního bYemene a bYemene tvrzení ~alobce nedostál. Dovodem podání ~ádosti je pYedevaím jeho snaha o legalizaci pobytu v R. V roce 2016 dokonce obdr~el vyhoatní z dovodu nelegálního pobytu na území Evropské unie.<br/>11. Dne 9. 5. 2022 krajský soud vyhovl návrhu ~alobce na pYiznání odkladného ú inku jeho ~alob. }alobce namítal, ~e by jinak musel vycestovat. A pYípadný úspch jeho ~aloby by pro nj ml pouze formální význam. V Moldavsku by pak elil nebezpe í vá~né újmy od soukromých osob, které mu u~ v minulosti ublí~ily. Krajský soud také vzal v potaz, ~e se v nedli 8. 5. 2022 uvedla do bojové pohotovosti separatistická proruská vojska v PodnstYí. Krom toho krajský soud zohlednil, ~e Moldavsko v souvislosti s válkou na Ukrajin dne 28. 4. 2022 oznámilo Rad Evropy prodlou~ení svého odstoupení od závazko plynoucích z Evropské úmluvy o lidských právech ( Úmluva ) na základ l. 15 Úmluvy. Tamjaí parlament toti~ do 23. 6. 2022 protáhl dYíve vyhláaený nouzový stav. Odstoupení od Úmluvy v o ích krajského soudu vyvolalo pochybnost, zda je Moldávie nyní opravdu bezpe ná. Ze vaech tchto dovodo pYiznal ~alob odkladný ú inek.<br/>II. Pou~itelné právo Evropské unie spolu s relevantním mezinárodním a vnitrostátním právem<br/>II. a) Právo Evropské unie<br/>12. Podle l. 18 Listiny základních práv Evropské unie ( Listina ):<br/> Právo na azyl je zaru eno pYi dodr~ování }enevské úmluvy o právním postavení uprchlíko ze dne 28. ervence 1951 a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíko ze dne 31. ledna 1967 a v souladu se Smlouvou o Evropské unii a Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen  Smlouvy ). <br/>13. Podle l. 47 Listiny:<br/> Ka~dý, jeho~ práva a svobody zaru ené právem Unie byly poruaeny, má za podmínek stanovených tímto lánkem právo na ú inné prostYedky nápravy pYed soudem. <br/>Ka~dý má právo, aby jeho vc byla spravedliv, veYejn a v pYimYené lhot projednána nezávislým a nestranným soudem, pYedem zYízeným zákonem. Ka~dému musí být umo~nno poradit se, být obhajován a být zastupován.<br/>Bezplatná právní pomoc je poskytnuta vaem, kdo nemají dostate né prostYedky, pokud je to nezbytné k zajiatní ú inného pYístupu ke spravedlnosti. [zvýraznní doplnil krajský soud]<br/>14. Podle bodo 11 a 12 odovodnní smrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. ervna 2013 o spole ných Yízeních pro pYiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany ( smrnice 2013/32 ):<br/> Aby bylo mo~né komplexn a ú inn posoudit potYeby ~adatelo v oblasti mezinárodní ochrany ve smyslu smrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splHovat státní pYísluaníci tYetích zemí nebo osoby bez státní pYísluanosti, aby mohli po~ívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplHkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany, ml by rámec Unie týkající se Yízení pro pYiznání a odnímání mezinárodní ochrany vycházet z pojetí jednotného azylového Yízení.<br/>Hlavním cílem této smrnice je stanovit dalaí normy Yízení v lenských státech pro pYiznávání a odnímání mezinárodní ochrany s cílem zavést v Unii spole né azylové Yízení. <br/>15. Podle bodo 40 a~ 42 odovodnní smrnice 2013/32:<br/> Rozhodujícím faktorem pro posouzení odovodnnosti ~ádosti o mezinárodní ochranu je míra bezpe nosti ~adatele v zemi jeho povodu. Pokud lze tYetí zemi pokládat za bezpe nou zemi povodu, mly by mít lenské státy mo~nost ozna it ji za bezpe nou a vycházet z domnnky, ~e je pro daného ~adatele bezpe ná, pokud ~adatel neproká~e opak.<br/>Vzhledem k dosa~ené úrovni harmonizace pYi uznávání státních pYísluaníko tYetích zemí a osob bez státní pYísluanosti za osoby po~ívající mezinárodní ochrany, by mla být stanovena spole ná kritéria pro ozna ování tYetích zemí za bezpe né zem povodu.<br/>Ozna ení tYetí zem jako bezpe né zem povodu pro ú ely této smrnice nemo~e být absolutní zárukou bezpe nosti státních pYísluaníko dané zem. Hodnocení, z nho~ toto ozna ení vychází, mo~e ze své podstaty vzít v úvahu pouze vaeobecnou ob anskou, právní a politickou situaci v dané zemi a to, zda jsou povodci pronásledování, mu ení nebo nelidského i poni~ujícího zacházení nebo trestání v praxi posti~itelní, jsou-li v této zemi shledáni odpovdnými. Proto je dole~ité, aby v pYípad, kdy ~adatel proká~e, ~e v jeho konkrétní situaci existují oprávnné dovody nepokládat danou zemi za bezpe nou, nebylo ozna ení této zem jako bezpe né pova~ováno v jeho pYípad za smrodatné. [zvýraznní doplnil krajský soud]<br/>16. Podle bodu 46 odovodnní smrnice 2013/32: <br/> Pokud lenské státy posuzují bezpe nost zem pYípad od pYípadu nebo ozna í zem jako bezpe né pYijetím seznamu tchto zemí, mly by mimo jiné zohlednit pokyny a opera ní pYíru ky a informace o zemích povodu a innosti, v etn metodiky Evropského podporného úYadu pro otázky azylu týkající se podávání zpráv obsahujících informace o zemi povodu, uvedené v naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) . 439/2010 ze dne 19. kvtna 2010 o zYízení Evropského podporného úYadu pro otázky azylu, jako~ i pYísluaných pokyno ÚYadu vysokého komisaYe OSN pro uprchlíky. [na základ naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2303 ze dne 15. prosince 2021 o zYízení Agentury Evropské unie pro otázky azylu a o zruaení naYízení (EU) . 439/2010 Evropský podporný úYad pro otázky azylu nahradila Agentura Evropské unie pro otázky azylu a naYízení . 439/2010 nahradilo práv naYízení 2021/2303  pozn. krajského soudu] <br/>17. Podle l. 1 smrnice 2013/32:<br/> Ú elem této smrnice je stanovit spole ná Yízení pro pYiznávání a odnímání mezinárodní ochrany podle smrnice 2011/95/EU. <br/>18. Podle l. 31 odst. 8 smrnice 2013/32:<br/> lenské státy mohou stanovit, ~e se Yízení o posouzení ~ádosti v souladu se základními zásadami a zárukami stanovenými v kapitole II urychlí (& ), pokud (& )<br/>b) ~adatel pochází z bezpe né zem povodu ve smyslu této smrnice (& ). <br/>19. Podle l. 32 odst. 2 smrnice 2013/32:<br/> V pYípadech nedovodných ~ádostí, které se vztahují k nkterým z okolností uvedených v l. 31 odst. 8, mohou lenské státy pova~ovat ~ádost za zjevn nedovodnou, je-li to stanoveno vnitrostátními právními pYedpisy. <br/>20. Podle l. 36 smrnice 2013/32:<br/> 1. TYetí zemi, která je v souladu s touto smrnicí ozna ena za bezpe nou zemi povodu, lze po jednotlivém posouzení ~ádosti pova~ovat ve vztahu k ur itému ~adateli za bezpe nou zemi povodu, pouze pokud: a) ~adatel má státní pYísluanost této zem, nebo b) ~adatel je osobou bez státní pYísluanosti a dYíve v této zemi b~n pobýval a ~adatel nepYedlo~il ~ádné záva~né dovody pro to, aby tuto zemi nebylo mo~no v jeho konkrétní situaci pova~ovat za bezpe nou a mohl tak být uznán za osobu po~ívající mezinárodní ochrany podle smrnice 2011/95/EU.<br/>2. lenské státy dále ve vnitrostátních právních pYedpisech stanoví pravidla a úpravy týkající se pou~ití pojmu bezpe né zem povodu. [zvýraznní doplnil krajský soud]<br/>21. Podle l. 37 smrnice 2013/32: <br/> 1. lenské státy mohou za ú elem posuzování ~ádostí o mezinárodní ochranu ponechat v platnosti nebo pYijmout právní pYedpisy, které v souladu s pYílohou I umo~Hují ozna it na vnitrostátní úrovni bezpe né zem povodu.<br/>2. lenské státy zajistí pravidelný pYezkum situace ve tYetích zemích ozna ených jako bezpe né podle tohoto lánku.<br/>3. Hodnocení, zda je zem v souladu s tímto lánkem bezpe nou zemí povodu, se zakládá na Yad zdrojo informací, zejména informací z jiných lenských státo, od Evropského podporného úYadu pro otázky azylu, ÚYadu vysokého komisaYe OSN pro uprchlíky, Rady Evropy a jiných významných mezinárodních organizací. [na základ naYízení 2021/2303 Evropský podporný úYad pro otázky azylu nahradila Agentura Evropské unie pro otázky azylu  pozn. krajského soudu]<br/>4. lenské státy oznámí Komisi zem, které v souladu s tímto lánkem ozna ily za bezpe né zem povodu. [zvýraznní doplnil krajský soud]<br/>22. Podle l. 46 smrnice 2013/32:<br/> 1. lenské státy zajistí, aby ml ~adatel o mezinárodní ochranu právo na ú inný opravný prostYedek pYed soudem proti:<br/>a) rozhodnutí o jeho ~ádosti o mezinárodní ochranu, v etn rozhodnutí:<br/>(i) o tom, ~e je ~ádost nedovodná, pokud jde o postavení uprchlíka nebo statusu doplHkové ochrany, (& ).<br/>3. lenské státy pro dosa~ení souladu s odstavcem 1 zajistí, aby ú inný opravný prostYedek obsahoval úplné a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky, v etn pYípadného posouzení potYeby mezinárodní ochrany podle smrnice 2011/95/EU, a to alespoH v Yízeních o opravném prostYedku u soudu prvního stupn. [zvýraznní doplnil krajský soud]<br/>23. PYíloha I ke smrnici 2013/32 pak obsahuje kritéria pro ur ení bezpe ných zemí povodu pro ú ely l. 37 odst. 1 [zvýraznní doplnil krajský soud].<br/> Zem se pova~uje za bezpe nou zemi povodu, pokud lze na základ tamjaí právní situace, uplatHování práva v rámci demokratického systému a obecné politické situace prokázat, ~e v ní obecn a soustavn nedochází k pronásledování podle lánku 9 smrnice 2011/95/EU, k mu ení nebo nelidskému i poni~ujícímu zacházení i trestom a k hrozb z dovodu svévolného násilí v pYípad mezinárodního nebo vnitYního ozbrojeného konfliktu.<br/>PYi tomto hodnocení se vezme v úvahu mimo jiné rozsah, v jakém je poskytována ochrana proti pronásledování nebo apatnému zacházení prostYednictvím:<br/>(& )<br/>b) dodr~ování práv a svobod stanovených v Evropské úmluv o ochran lidských práv a základních svobod nebo Mezinárodním paktu o ob anských a politických právech nebo Úmluv OSN proti mu ení, a to zejména práv, od nich~ se podle l. 15 odst. 2 uvedené evropské úmluvy nelze odchýlit; (& ). <br/>24. Podle Protokolu . 24 o poskytování azylu státním pYísluaníkom lenských státo Evropské unie ( Protokol . 24 ):<br/> Se zYetelem na úroveH ochrany základních práv a svobod v lenských státech Evropské unie se lenské státy navzájem pova~ují pro veakeré právní a praktické ú ely spojené se zále~itostmi azylu za bezpe nou zemi povodu. }ádost pYísluaníka lenského státu o azyl mo~e proto jiný lenský stát zva~ovat nebo pYijmout k dalaímu zpracování pouze v následujících pYípadech: <br/>a) jestli~e se lenský stát, jeho~ pYísluaníkem je ~adatel, rozhodne poté, co vstoupí Amsterodamská smlouva v platnost, vyu~ívaje lánku 15 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod, pYijmout opatYení, která se na jeho území odchylují od povinností vyplývajících z úmluvy (& ). [zvýraznil krajský soud]<br/>II. b) Relevantní mezinárodní právo<br/>25. Podle l. 15 Úmluvy:<br/> 1. V pYípad války nebo jakéhokoli jiného veYejného ohro~ení státní existence, mo~e ka~dá Vysoká smluvní strana pYijmout opatYení k odstoupení od závazko stanovených v této Úmluv v rozsahu pYísn vy~adovaném naléhavostí situace, pokud tato opatYení nebudou neslu itelná s ostatními závazky podle mezinárodního práva.<br/>2. Podle tohoto ustanovení nelze odstoupit od lánku 2, krom úmrtí vyplývajících z dovolených vále ných ino, a lánku 3, 4 (odstavec 1) a 7.<br/>3. Ka~dá Vysoká smluvní strana, vyu~ívající svého práva na odstoupení, bude v plném rozsahu informovat generálního tajemníka Rady Evropy o opatYeních, která pYijala a o jejich dovodech. Generálního tajemníka Rady Evropy bude rovn~ informovat o tom, kdy tato opatYení pozbyla platnosti a kdy ustanovení Úmluvy budou znovu provádna v plném rozsahu. [zvýraznil krajský soud]<br/>26. Podle l. 3 }enevské úmluvy o právním postavení uprchlíko:<br/> Smluvní státy se zavazují dodr~ovat ustanovení této úmluvy vo i uprchlíkom bez rozliaování rasy, nábo~enství nebo zem povodu. [zvýraznil krajský soud]<br/>II. c) Relevantní vnitrostátní právo<br/>27. Podle § 2 odst. 1 písm. b):<br/> Pro ú ely tohoto zákona se rozumí:<br/>~adatelem o udlení mezinárodní ochrany cizinec, který podal v eské republice ~ádost o udlení mezinárodní ochrany, o ní~ dosud nebylo pravomocn rozhodnuto. Postavení ~adatele o udlení mezinárodní ochrany má dále cizinec po dobu bhu lhoty pro podání ~aloby podle § 32 a po dobu soudního Yízení o ~alob proti rozhodnutí ministerstva podle soudního Yádu správního, má-li tato ~aloba odkladný ú inek nebo do vydání usnesení krajského soudu o nepYiznání odkladného ú inku, pokud o nj cizinec po~ádal. (& ). [zvýraznil krajský soud]<br/>28. Podle § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu: <br/> Pro ú ely tohoto zákona se rozumí (& )<br/>bezpe nou zemí povodu stát, jeho~ je cizinec státním ob anem, nebo v pYípad osoby bez státního ob anství stát posledního trvalého bydliat,<br/>1. ve kterém obecn a soustavn nedochází k pronásledování, mu ení nebo nelidskému nebo poni~ujícímu zacházení nebo trestom a k hrozb z dovodu svévolného násilí v pYípad mezinárodního nebo vnitYního ozbrojeného konfliktu,<br/>2. který jeho ob ané nebo osoby bez státního ob anství neopouatjí z dovodo uvedených v § 12 nebo 14a,<br/>3. který ratifikoval a dodr~uje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, v etn norem týkajících se ú inných opravných prostYedko, a<br/>4. který umo~Huje innost právnickým osobám, které dohlí~ejí nad stavem dodr~ování lidských práv, (& ). [zvýraznil krajský soud]<br/>29. Podle § 3d zákona o azylu:<br/> 1. }adatel o udlení mezinárodní ochrany je oprávnn setrvat na území; (& ). Právo setrvat na území nezakládá nárok na povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinco na území eské republiky. Ministerstvo je oprávnno setrvání ~adatele o udlení mezinárodní ochrany na území omezit jen na ást území nebo na pYijímací stYedisko v tranzitním prostoru mezinárodního letiat, není-li mu povolen vstup na území.<br/>2. Nejde-li o ~adatele o udlení mezinárodní ochrany, který podal dalaí opakovanou ~ádost o udlení mezinárodní ochrany, nelze setrvání ~adatele o udlení mezinárodní ochrany na území ukon it na základ vydaného správního nebo soudního rozhodnutí. (& ). <br/>30. Podle § 16 odst. 2 a 3 zákona o azylu:<br/> Jako zjevn nedovodná se zamítne i ~ádost o udlení mezinárodní ochrany, jestli~e ~adatel o udlení mezinárodní ochrany pYichází ze státu, který eská republika pova~uje za bezpe nou zemi povodu, neproká~e-li ~adatel o udlení mezinárodní ochrany, ~e v jeho pYípad tento stát za takovou zemi pova~ovat nelze.<br/>Jsou-li dovody pro zamítnutí ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany jako zjevn nedovodné, neposuzuje se, zda ~adatel o udlení mezinárodní ochrany splHuje dovody pro udlení azylu podle § 13 a 14 nebo doplHkové ochrany podle § 14b. Jsou-li dovody pro zamítnutí ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany jako zjevn nedovodné podle odstavce 2, rovn~ se neposuzuje, zda ~adatel o udlení mezinárodní ochrany neuvádí skute nosti svd ící o tom, ~e by mohl být vystaven pronásledování z dovodo uvedených v § 12 nebo ~e mu hrozí vá~ná újma podle § 14a. <br/>31. Podle § 32 odst. 2 zákona o azylu:<br/> Podání ~aloby (& ) má odkladný ú inek, s výjimkou (& ) ~aloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 2, (& ). <br/>32. Podle § 85b odst. 1 zákona o azylu:<br/> 1. Ministerstvo z moci úYední po (& ) rozhodnutí o zamítnutí ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany jako zjevn nedovodné, nebylo-li soudem zruaeno, anebo po vydání usnesení krajského soudu o nepYiznání odkladného ú inku, bylo-li o nj po~ádáno, udlí cizinci výjezdní pYíkaz s platností nejdéle na dobu 1 msíce, není-li postupováno podle zákona o pobytu cizinco na území eské republiky (& ). [zvýraznil krajský soud]<br/>33. Podle § 86 odst. 4 zákona o azylu:<br/> Ministerstvo vyhláakou stanoví seznam bezpe ných zemí povodu, (& ). Seznamy zemí stanovené vyhláakou ministerstvo pYezkoumá nejmén jedenkrát v kalendáYním roce. <br/>34. Podle § 2 bod 15 vyhláaky:<br/> eská republika pova~uje za bezpe nou zemi povodu (& ) Moldavsko, s výjimkou PodnstYí, (& ) .<br/>35. Podle § 56 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní ( soudní Yád správní ):<br/> 1. Soud projednává a rozhoduje vci podle poYadí, v jakém k nmu doaly; to neplatí, jsou-li u vci dány záva~né dovody pro pYednostní projednávání a rozhodování vci. (& )<br/>3. Soud projednává a rozhoduje pYednostn (& ) návrhy a ~aloby ve vcech mezinárodní ochrany, (& ). <br/>36. Podle § 73 soudního Yádu správního:<br/> 1. Podání ~aloby nemá odkladný ú inek, pokud tento nebo zvláatní zákon nestanoví jinak.<br/>2. Soud na návrh ~alobce po vyjádYení ~alovaného usnesením pYizná ~alob odkladný ú inek, jestli~e by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro ~alobce nepomrn vtaí újmu, ne~ jaká pYiznáním odkladného ú inku mo~e vzniknout jiným osobám, a jestli~e to nebude v rozporu s dole~itým veYejným zájmem.<br/>3. PYiznáním odkladného ú inku se pozastavují do skon ení Yízení pYed soudem ú inky napadeného rozhodnutí.<br/>4. O návrhu na pYiznání odkladného ú inku rozhodne soud bez zbyte ného odkladu; není-li tu nebezpe í z prodlení, rozhodne do 30 dno od jeho podání. (& ). <br/>37. Podle § 75 odst. 2 soudního Yádu správního:<br/> Soud pYezkoumá v mezích ~alobních bodo napadené výroky rozhodnutí. (& ). <br/>38. Podle § 76 odst. 1 písm. c) soudního Yádu správního:<br/> Soud zruaí napadené rozhodnutí pro vady Yízení bez jednání rozsudkem<br/>a) pro nepYezkoumatelnost spo ívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku dovodo rozhodnutí,<br/>b) proto, ~e skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vy~aduje rozsáhlé nebo zásadní doplnní,<br/>c) pro podstatné poruaení ustanovení o Yízení pYed správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o vci samé. [zvýraznil krajský soud]<br/>III. Rozbor pYedkládaných pYedb~ných otázek<br/>39. Krajský soud shledal, ~e je namíst obrátit se na Soudní dvor s pYedb~nými otázkami. Není jasné (clair) i vyjasnné (eclairé), jaké dopady má pro pojímání ur ité zem jako bezpe né zem povodu, jestli~e: <br/>(a) tato zem odstoupí od závazko plynoucích z Úmluvy v pYípad ohro~ení, <br/>(b) pokud lenský stát zemi ozna í jako bezpe nou jen v ásti jejího území, nikoliv celou,<br/>a vede-li jeden z tchto problémo k tomu, ~e zem pYestane být bezpe nou zemí povodu, tak <br/>(c) zda k tomu musí správní soud pYihlédnout z vlastní iniciativy (ex officio), ani~ by ~adatel v Yízení o ~alob proti rozhodnutí o zjevné nedovodnosti jeho ~ádosti o mezinárodní ochranu formuloval námitky ve smru shrnutém pod body (a) a (b). <br/>Krajský soud nyní vaechny tYi pYedb~né otázky, o n~ jde v projednávané vci, rozvede.<br/>III. a) K první pYedb~né otázce<br/>Obecná východiska k ozna ení zem za bezpe nou zemi povodu a jeho procesním dopadom<br/>40. Podstatou první pYedb~né otázky jsou následky rozhodnutí zem ozna ené za bezpe nou ve smyslu smrnice 2013/32, ~e vyu~ije mezinárodnprávní mo~nosti odstoupit od závazko podle Úmluvy na základ jejího lánku 15. Zostává taková zem nadále bezpe nou zemí povodu? Tou toti~ mo~e být jen zem dodr~ující práva a svobody podle Úmluvy, a zejména práva, od nich~ se nelze odchýlit ani pYi odstoupení od závazko podle jejího l. 15.<br/>41. Úvodem je tYeba pYedeslat, ~e z l. 36 a 37 smrnice 2013/32 plyne zvláatní re~im hodnocení ~ádosti o mezinárodní ochranu. Zakládá se na vyvratitelné domnnce dostate né ochrany v zemi povodu. }adatel ji mo~e vyvrátit, pokud uvede naléhavé dovody související s jeho konkrétní situací. V pYípad neexistence takových naléhavých dovodo lze ~ádost zamítnout jako zjevn nedovodnou ve zrychleném Yízení na základ l. 31 odst. 8 písm. b) smrnice 2013/32 ve spojení s l. 32 odst. 2 této smrnice, pokud danou situaci  v projednávané vci skute nost, ~e ~adatel pochází z bezpe né zem povodu  jako takovou definuje vnitrostátní právní Yád (rozsudek Soudního dvora ze dne 25. 7. 2018, A. proti Migrationsverket, C404/17, body 25-26).<br/>42. Jedním z dosledko pro ~adatele, jeho~ ~ádost rozhodující orgán na tomto základ zamítne, je, ~e mu na rozdíl od prostého zamítnutí, nemusí lenský stát, ve kterém podal ~ádost, umo~nit, aby zostal na jeho území, dokud se nerozhodne o opravném prostYedku ( l. 46 odst. 5 a 6 smrnice 2013/32). V tomto kontextu pYísluaí ka~dému lenskému státu ozna it bezpe né zem povodu ve smyslu této právní úpravy v souladu s postupy uvedenými v l. 36 a 37, jako~ i v pYíloze I smrnice 2013/32. Zejména to mo~e u init tak, ~e vnitrostátní zákonodárce pYijme seznam tYetích zemí v souladu s kritérii stanovenými v pYíloze I, vydá dalaí implementa ní pravidla a postupy a pYedlo~í Komisi seznam bezpe ných zemí povodu nebo jej pravideln pYehodnocuje (viz rozsudek Soudního dvora A. proti Migrationsverket, cit. výae, body 27-28). <br/>43. Soudní dvor ovaem také pYipomenul, ~e podle bodo 11 a 12 odovodnní smrnice 2013/32, jako~ i podle l. 1 této smrnice se rámec poskytnutí mezinárodní ochrany opírá o pojetí jednotného azylového Yízení a vychází z minimálních spole ných pravidel (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 31. 1. 2013, D. a A., C175/11, bod 57). lenský stát tedy nemo~e uplatnit vyvratitelnou domnnku upravenou pravidly smrnice 2013/32, týkajícími se Yízení, která se zakládají na pojmu bezpe né zem povodu, ani~ by sou asn zajistil úplné provádní tchto pravidel, pokud jde o právní a správní pYedpisy, které má pYijmout (viz rozsudek Soudního dvora A. proti Migrationsverket, cit. výae, bod 31). <br/>44. Z toho podle krajského soudu plyne  v kontextu práva na ú inný opravný prostYedek (prostYedek nápravy) pYed soudem podle l. 46 odst. 1 a 3 smrnice 2013/32 a l. 47 Listiny  , ~e pYi soudním pYezkumu rozhodnutí o zamítnutí ~ádosti zalo~eného na konceptu bezpe né zem povodu musí mít unijní soud dv mo~nosti: (a) nejen posoudit, zda se ~adateli podaYilo vyvrátit domnnku bezpe nosti, ale (b) pYedtím se také zamYit na otázku, zda vobec k obecnému zaYazení zem na seznam bezpe ných zemí povodu doalo v souladu se smrnicí 2013/32.<br/>Dopady odstoupení od závazko podle Úmluvy v dob ohro~ení<br/>45. Jedním z kritérií, která pYíloha I ke smrnici 2013/32 na základ jejího l. 37 vymezuje jako podmínku pro pojímání ur ité zem jako bezpe né zem povodu, je poskytování ochrany proti pronásledování nebo apatnému zacházení prostYednictvím dodr~ování práv a svobod stanovených v Úmluv nebo Mezinárodním paktu o ob anských a politických právech nebo Úmluv OSN proti mu ení, a to zejména práv, od nich~ se podle l. 15 odst. 2 Úmluvy nelze odchýlit (tmi jsou právo na ~ivot, krom úmrtí vyplývajících z dovolených vále ných ino, zákaz apatného zacházení, zákaz otroctví nebo nevolnictví, a zákaz trestu bez zákona). <br/>46. Unijní právo adresn neYeaí praktickou interakci mezi tímto kritériem ozna ení zem jako bezpe né a l. 15 Úmluvy. Ml í pYi odpovdi na otázku, zda zem zostává bezpe nou zemí povodu ve smyslu unijního práva i poté, co se odchýlí od svých závazko podle Úmluvy. Moldavsko toti~ nejprve v lednu 2022 vyhlásilo nouzový stav kvoli energetické krizi. V návaznosti na to dne 25. 2. 2022 oznámilo Rad Evropy, ~e odstupuje od závazko podle l. 15 Úmluvy, v etn práva na svobodu projevu podle l. 10 (fr.: https://bit.ly/3GTWh0Q, ang.: https://bit.ly/3PZhElH). Den pYedtím ovaem moldavský parlament vyhlásil výjime ný stav oble~ení a války jako reakci na vpád Ruska na Ukrajinu. Dne 3. 3. 2022  tedy pt dní pYed vydáním rozhodnutí ~alovaného, které tuto skute nost nereflektuje  se Moldavsko opt s odkazem na tuto novou hrozbu pro regionální a národní bezpe nost odchýlilo od závazko z Úmluvy podle l. 15 (fr.: https://bit.ly/3H6x7wt, ang.: https://bit.ly/3MmpXVw). A dne 28. 4. 2022 znovu oznámilo prodlou~ení svého odstoupení od závazko plynoucích z Úmluvy, proto~e moldavský parlament dne 21. 4. 2022 prodlou~il výjime ný stav a~ do 23. 6. 2022 (ang.: https://bit.ly/3as4oWh).<br/>47. Co odstoupení od závazko podle Úmluvy znamená? Bez omezení se uplatní záruky plynoucí z: (1) práva na ~ivot podle l. 2 (krom úmrtí vyplývajících z dovolených vále ných ino), (2) zákazu apatného zacházení podle l. 3, (3) zákazu otroctví nebo nevolnictví podle l. 4 odst. 1 (nikoliv vaak zákazu nucených nebo povinných pracích podle l. 4 odst. 2) a (4) zákazu trestu bez zákona podle l. 7. Na vaechna dalaí práva, která zaru uje Úmluva a protokoly k ní, u~ postup státu podle jejího l. 15 má významný dopad. V kontextu okolností této vci mo~e jít namátkou o právo na osobní svobodu podle l. 5, právo na respektování soukromého a rodinného ~ivota podle l. 8 i právo na svobodu pohybu podle l. 2 Protokolu . 4 k Úmluv. Odstoupení od závazko plynoucích ze vaech tzv. derogovatelných práv samozYejm neznamená, ~e by tato práva  pYestala platit . Stát ovaem aktivací l. 15 dostává vtaí volnost v jejich omezování. <br/>48. V prvé Yad má stát po derogaci airoký prostor pro uvá~ení (margin of appreciation) pYi zasahování do práv zaru ených Úmluvou oproti b~né, nikoliv naléhavé situaci. Jak Evropský soud pro lidská práva vysvtlil:  Je v prvé Yad na ka~dém smluvním státu a jeho odpovdnosti za  ~ivot [svého] národa , aby ur il, zda mu hrozí  veYejné ohro~ení , a pokud ano, jak daleko musí zajít, aby pYekonal toto veYejné ohro~ení. Vzhledem k jejich pYímému a trvajícímu vztahu vo i situaci a jejím naléhavým potYebám mají vnitrostátní orgány v zásad lepaí pozici ne~ mezinárodní soudce pYi rozhodování jak o existenci takové mimoYádné události, tak o povaze a rozsahu odchylek od b~né situace, které jsou nezbytné k odvrácení mimoYádné události. V této vci ponechává lánek 15 odst. 1 (...) tmto orgánom airoký prostor pro uvá~ení. (viz rozsudek pléna Evropského soudu pro lidská práva ze dne 18. 1. 1978 ve vci Irsko proti Spojenému království, . 5310/71, § 207).<br/>49. Neuplatní se pak tradi ní metody pYezkumu zásaho do omezitelných práv chránných Úmluvou, které se  s díl ími odlianostmi  soustYedí na to, zda zásah má zákonný základ, sleduje nkterý z Úmluvou pYedvídaných legitimních cílo a je nezbytný v demokratické spole nosti (proporcionální vo i sledovanému legitimnímu cíli). Zásahy do (derogovatelných) práv zaru ených Úmluvou je toti~ tYeba posuzovat z hlediska dvou kritérií: (a) za pou~ití jiného standardu  rozsahu pYísn vy~adovaném naléhavostí situace . PYijatá opatYení v dob odstoupení od Úmluvy sou asn (b) musí být  slu itelná s ostatními závazky podle mezinárodního práva. (blí~e viz rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 20. 3. 2018 ve vci Mehmet Hasan Altan proti Turecku, . 13237/17, § 94, a ve vci ^ahin Alpay proti Turecku, § 78, i ze dne 10. 12. 2019 ve vci Kavala proti Turecku, . 28749/18, § 88).<br/>50. PYi hodnocení, zda (a) stát pYijetím relevantních opatYení pYekro il  rozsah pYísn vy~adovaný naléhavostí situace , Evropský soud pro lidská práva pYikládá odpovídající váhu faktorom, jako je povaha práv dot ených derogací, okolnosti vedoucí k mimoYádné situaci i její trvání (viz rozsudek pléna Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 5. 1993 ve vci Brannigan a McBride proti Spojenému království, . 14553/89, § 43, i rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 2. 2009 ve vci A. a dalaí proti Spojenému království, . 3455/05, § 173). Zkoumá se proto napYíklad, zda jako reakce na veYejné ohro~ení neposta ovala existující vnitrostátní legislativa (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva Irsko proti Spojenému království, cit. výae, § 212). Dále jestli pYijatá opatYení byla opravdovou reakcí na naléhavou situaci, zda je derogace omezená, ospravedlnná konkrétními dovody, i zda potYeba derogace podléhala pravidelnému pYezkumu a existovaly záruky proti zneu~ití (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva Brannigan a McBride proti Spojenému království, cit. výae, § 51, § 54 a § 61-65). Je také potYeba dolo~it dostate nou vazbu mezi konkrétním pYípadem dot eného jednotlivce a derogací, o kterou se stát opYel pYi zásahu do jeho práv v dob odstoupení od závazko z Úmluvy (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 10. 2021 ve vci Vedat ^orli proti Turecku, . 42048/19, § 46).<br/>51. PYi hodnocení, zda (b) jsou pYijatá opatYení  slu itelná s ostatními závazky podle mezinárodního práva je tYeba brát v potaz jiné mezinárodní lidskoprávní smlouvy, jejich~ stranou je dot ený stát. Ji~ pYíloha I ke smrnici 2013/32 v písm. b) zmiHuje Mezinárodní pakt o ob anských a politických právech nebo Úmluvu OSN proti mu ení (Moldavsko je stranou obou z nich). V kontextu této vci a dovodo moldavské derogace lze pak (s obavami) zmínit dole~itou roli mezinárodního humanitárního práva (napY. TYetí a tvrté }enevské úmluvy), v jeho~ svtle Evropský soud pro lidská práva interpretuje Úmluvu ve vcech týkajících se mezinárodního ozbrojeného konfliktu [srov. rozsudky velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 16. 9. 2014 ve vci Hassan proti Spojenému království, . 29750/09, § 100-107, a ze dne 21. ledna 2021 ve vci Gruzie proti Rusku (II), . 38263/08, § 85-95]. Po~adavek na dodr~ování jiných mezinárodnprávních závazko je pojistkou, ~e i v dob odstoupení státu od závazko podle Úmluvy, se budou moci jednotlivci v jeho jurisdikci spolehnout na ur itý minimální standard ochrany mezinárodního práva.<br/>Mo~ná Yeaení vztahu derogace podle l. 15 Úmluvy a konceptu bezpe né zem povodu<br/>52. Po shrnutí tch úpln nejzákladnjaích principo l. 15 Úmluvy je tYeba se ptát: pokud zem odstoupí od derogovatelných závazko podle Úmluvy a má povinnost pYijímat opatYení v  rozsahu pYísn vy~adovaném naléhavostí situace , která musí odpovídat jejím dalaím mezinárodnprávním závazkom, pYestává být bezpe nou z pohledu kritéria podle pYílohy I písm. b) ke smrnici 2013/32? PYestává dodr~ovat práva a svobody podle Úmluvy (a~ na práva, od nich~ se nelze odchýlit), co~ je podmínka pro její Yazení mezi bezpe né zem povodu?<br/>53. ist jazykový výklad by mohl vést k závru, ~e derogací podle l. 15 Úmluvy  tedy odstoupením od (odstoupitelných) závazko  daný stát opravdu pYestává být bezpe nou zemí. Deklaruje tím, ~e ji~ nebude chránit práva a svobody podle Úmluvy jako doposud. Odchyluje se od svých povinností, které na nj jinak Úmluva klade. PotYebuje toti~  jednoduaeji omezovat jí chránná práva a svobody. Je tYeba pYipomenout bod 42 odovodnní smrnice 2013/32, který Yíká, ~e ozna ení tYetí zem jako bezpe né zem povodu pro ú ely této smrnice nemo~e být absolutní zárukou bezpe nosti státních pYísluaníko dané zem. Text dot eného kritéria bezpe nosti zem povodu v pYíloze I ke smrnici 2013/32 pYitom dodr~ování práv a svobod plynoucích z Úmluvy stanovuje jako základ, k nmu~ pak u~ jen pYidává doraz na nederogovatelná práva. Znní tohoto kritéria nelze vykládat tak, ~e hlavní jsou nederogovatelná práva, a na ostatních právech a svobodách podle Úmluvy a protokolo k ní u~ nesejde, resp. je není tYeba dodr~ovat. <br/>54. Analogicky lze odkázat také na Protokol . 24, podle kterého se lenské státy EU navzájem pova~ují za bezpe né zem povodu. Tento protokol pYímo pracuje s l. 15 Úmluvy. Stanoví, ~e pokud nkterý lenský stát odstoupí od závazko vyplývajících z Úmluvy, má to za následek povinnost ostatních lenských státo pYijmout ~ádost o mezinárodní ochranu podanou ob anem dot eného státu k dalaímu zpracovaní. V pYípadech ob ano lenských zemí EU tedy derogace na základ l. 15 Úmluvy automaticky vede k tomu, ~e derogující lenský stát pYestává být pro ostatní lenské státy bezpe nou zemí povodu. A azylové ~ádosti jeho ob ano musí ostatní lenské zem pYijmout k meritornímu pYezkumu. Dodr~ování lidských práv ve tYetích zemích vtainou nebude dosahovat úrovn zemí EU. Tím spíae by podle krajského soudu mlo platit, ~e pokud zem ozna ená za bezpe nou zemi povodu odstoupí od závazko podle Úmluvy, pak ji~ z tohoto dovodu pYestává být bezpe nou. <br/>55. Nelze pak ztrácet ze zYetele ani konkrétní ~adatele. A dopad, jaký by pro n mlo, pokud by zem, která odstoupila od Úmluvy, nadále mla status bezpe né zem povodu. Zejména je tYeba upozornit, ~e pokud rozhodující orgán zamítne ~ádost ~adatele z této zem pro zjevnou nedovodnost ( l. 32 odst. 2 smrnice 2013/32), pak lenský stát, ve kterém tento ~adatel podal ~ádost, nemusí umo~nit, aby daný ~adatel zostal na jeho území státu, dokud se nerozhodne o opravném prostYedku ( l. 46 odst. 5 a 6 smrnice 2013/32). To je i pYípad R. Od srpna 2021 toti~ odHala ~alobám proti rozhodnutí o zamítnutí ~ádosti ~adatele z bezpe né zem povodu automatický odkladný ú inek (§ 32 odst. 2 zákona o azylu). }adatelé jeho pYiznání musí navrhovat soudu. A pokud to neu iní, nebo soud jejich návrh zamítne, pYestávají být ~adateli o mezinárodní ochranu, kteYí mohou v R oprávnn setrvat [§ 2 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 3d zákona o azylu]. Ministerstvo jim proto vydá výjezdní pYíkaz (§ 85b odst. 1 zákona o azylu). TYeba i do zem, které odstoupila od závazko podle Úmluvy. Nesplnní výjezdního pYíkazu by znamenalo riziko vyhoatní. <br/>56. Druhá cesta výkladu nabízí pYístup, podle kterého stát ani po derogaci nepYestává dodr~ovat práva a svobody plynoucí z Úmluvy. I samotné odstoupení od závazko z ní toti~ reáln neznamená úplné  opuatní atrasburského mechanismu ochrany lidských práv. Nejde o vypovzení Úmluvy podle jejího l. 58. I po derogaci se stále daný stát pohybuje  uvnitY Úmluvy. Zavazují ho ostatn standardy plynoucí z l. 15  od závazko z ur itých práv nemo~e odstoupit a vo i ostatním mo~e pYijímat jen opatYení v  rozsahu pYísn vy~adovaném naléhavostí situace , která budou naplHovat ostatní mezinárodnprávní závazky. Plnním tchto kritérií tedy vlastn daný stát mo~e nadále dodr~ovat práva a svobody plynoucí z Úmluvy (a Mezinárodního paktu o ob anských a politických právech i Úmluvy OSN proti mu ení). Jen je dodr~uje v  nouzovém re~imu l. 15 Úmluvy.<br/>57. Krajský soud si není jistý, který z tchto dvou výklado je v kontextu l. 37 smrnice 2013/32 a pYílohy I k ní správný. Unijní právo na to jednozna n neodpovídá. Ani vnitrostátní právní úprava Yeaení nenabízí. Této otázky se dotýká jen kritérium podle § 2 odst. 1 písm. k) bodu 3 zákona o azylu, které je obecnjaí. Pouze Yíká, ~e bezpe nou zemí povodu mo~e být stát,  který ratifikoval a dodr~uje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, v etn norem týkajících se ú inných opravných prostYedko. Krajský soud pYedesílá, ~e má blí~e k prvnímu nastínnému výkladu, podle kterého má derogace podle l. 15 Úmluvy automaticky za následek, ~e danou zemi nelze pova~ovat za bezpe nou zemi povodu. Nejde ovaem o otázku s jasnou (clair) i dYíve vyjasnnou (eclairé) odpovdí. Proto se krajský soud rozhodl Soudnímu dvoru polo~it pYedb~nou otázku, kterou formuluje pod bodem 1 výroku I. tohoto usnesení. <br/>III. b) Ke druhé pYedb~né otázce<br/>58. Tématem druhé pYedb~né otázky je podoba ozna ení ur ité zem jako bezpe né a soulad tohoto ozna ení s unijním právem, pokud lenský stát stanoví, ~e je zem bezpe ná jen áste n. Je pYitom tYeba i zde pracovat s obecnými východisky stru n shrnutými výae v bodech 41 a~ 44. Pokud lenský stát pYijal seznam bezpe ných zemí, pak podle krajského soudu lze pou~ít koncept bezpe né zem povodu a vyvratitelnou domnnku bezpe nosti zem, jí~ musí ~adatel vyvracet, jen pokud obecné ozna ení dané zem za bezpe nou  nezávisle na konkrétním pYíbhu ~adatele  splHuje pYedpoklady vymezené unijním právem.<br/>59. V praxi lenských státo se pYitom objevují teritoriální výjimky pro konkrétní zempisné oblasti nebo personální výjimky pro ~adatele z bezpe ných zemí povodu. NapYíklad R, Dánsko a Finsko ozna uje za bezpe nou zemi povodu Gruzii s výjimkou pro Ji~ní Osetii a Abcházii. Podobn Kypr a opt R nadále stanovují výjimku pro ukrajinské ~adatele z poloostrova Krym a Doncké i Luhanské oblasti (v pYípad R konkrétn jejich ástí pod kontrolou proruských separatisto). Zbytek Ukrajiny tyto dv zem stále pova~ují za bezpe ný. Maarsko ozna uje USA za bezpe nou zemi povodu, ale pouze ve vztahu ke státom, které neuplatHují trest smrti. Pro tuto vc je pak dole~ité, ~e R jako jediná ozna uje Moldavsko za bezpe nou zemi povodu s výjimkou PodnstYí (jiné zem ozna ují za bezpe né Moldavsko jako celek, viz bod 72 ní~e). <br/>60. Krom teritoriálních výjimek se objevují i výjimky personální. Lucembursko napYíklad ozna ilo Benin a Ghanu za bezpe né zem povodu, ale pouze pro mu~e. Dánsko pak v pYípad Ruska uplatHuje výjimky pro etnické e ence, LGBTI ~adatele, ruské }idy a politicky aktivní osoby, které elily zneu~ívání ze strany úYado. Dánsko má také obecnou výjimku pro LGBTI ~adatele. Výjimky pro konkrétní skupiny osob v Arménii, Maroku a Tunisku má i Nizozemsko (viz situa ní aktualizaci Agentury Evropské unie pro otázky azylu k bezpe ným zemím povodu z ervna 2021, dostupnou zde: https://bit.ly/3mhzlze, s. 7).<br/>61. S mo~ností teritoriálního i personálního omezení výslovn po ítala smrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. 12. 2005 o minimálních normách pro Yízení v lenských státech o pYiznávání a odnímání postavení uprchlíka ( smrnice 2005/85 ). Zruaila ji nynjaí smrnice 2013/32. V l. 30 odst. 1 smrnice 2005/85 stanovila:  Ani~ je dot en lánek 29, mohou lenské státy za ú elem posuzování ~ádostí o azyl zachovat nebo pYijmout právní pYedpisy, které v souladu s pYílohou II umo~Hují ur it za bezpe né zem povodu i jiné tYetí zem ne~ ty, které jsou uvedeny na spole ném minimálním seznamu. To mo~e zahrnovat i ur ení ásti zem za bezpe nou, jsou-li ve vztahu k této ásti splnny podmínky uvedené v pYíloze II. [zvýraznil krajský soud]. V l. 30 odst. 1 pak smrnice 2005/85 dala lenským státom mo~nost  zachovat právní pYedpisy platné k 1. prosinci 2005, které umo~Hují ur it za bezpe nou ást zem, nebo ur it zemi nebo ást zem za bezpe nou pro ur itou skupinu osob v této zemi, jsou-li ve vztahu k této ásti nebo skupin splnny podmínky odstavce 2. [zvýraznil krajský soud]. <br/>62. Smrnice 2013/32 na rozdíl od smrnice 2005/85 ji~ tuto mo~nost výslovn neupravuje. Z pYípravných prací ke smrnici 2013/32 je zYejmé, ~e k vypuatní mo~nosti teritoriálních nebo personálních výjimek unijní zákonodárce pYistoupil úmysln. Vysvtlení k návrhu smrnice 2013/32 uvádí, ~e se vypouatí volitelné ustanovení, které umo~Huje lenským státom pou~ít pojem bezpe né zem povodu na ást zem. Materiální po~adavky vnitrostátního ozna ení zem za bezpe nou proto musí splHovat celé území dané zem [srov. Rada EU. Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on Minimum Standards on Procedures in Member States for Granting and Withdrawing International Protection (Recast). ANNEX, 2009, COM(2009) 554 final, s. 15, druhý a tYetí odstavec odspodu. Dostupné z: https://bit.ly/3Mh3lG1]. K závru o nemo~nosti ozna it za bezpe nou pouze ást zem dospívá i odborná literatura z oblasti mezinárodního uprchlického práva (viz Goodwin-Gill, Guy S., McAdam, Jane, Dunlop, Emma. The Refugee In International Law. 4. vyd. Oxford University Press, 2021, s. 449). <br/>63. Smrnice 2013/32  na rozdíl od své pYedchodkyn  upravuje spole né normy pro azylové Yízení. Nikoliv pouze normy minimální. Pokud tedy v ustanoveních upravujících ozna ování zemí za bezpe né výslovn nedává lenským státom mo~nost ozna it jako bezpe nou pouze ást zem, která splHuje pYísluaná kritéria, pak takovou úpravu podle krajského soudu nelze pYijmout. Za bezpe nou zemi povodu ji~ lze ozna it pouze takovou zemi, která ve vztahu k celému svému území splHuje podmínky vymezené v pYíloze I smrnice 2013/32. Pokud proto nkterá území konkrétní zem nesplHují tyto podmínky, diskvalifikuje to danou zemi jako celek z mo~nosti jejího zaYazení na seznam bezpe ných zemí povodu. <br/>64. Opa ný závr by odporoval l. 36 odst. 1 a 37 odst. 1 smrnice 2013/32. Ozna ení zem povodu za bezpe nou musí probhnout v souladu s touto smrnicí, resp. v souladu s pYílohou I k ní. Pokud jí neodpovídá, nemo~e probhnout zjednoduaené Yízení opYené o koncept bezpe né zem povodu podle § 31 odst. 8 písm. b) smrnice 2013/32. V nm se zcela mní procesní povinnosti a role jeho ú astníko. Zejména je opt tYeba pYipomenout hrozbu, ~e ~adatel, jeho~ ~ádost ministerstvo zamítne pro zjevnou nedovodnost za pou~ití konceptu bezpe né zem povodu (§ 16 odst. 2 zákona o azylu), bude elit hrozb vydání výjezdního pYíkazu [§ 2 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 3d a § 85b odst. 1 zákona o azylu] spojeného s povinností opustit R. <br/>65. PYipuatní teritoriálních výjimek pak pokYivuje pYístup rozhodujícího orgánu k posuzování ~ádostí o mezinárodní ochranu ~adatelo z té~e zem. Zámrn dejme pro názornost bokem, ~e jde o Moldavsko a zkusme si obecnji pYedstavit, ~e jde o jakoukoliv jinou tYetí zemi. NkteYí ~adatelé z její ásti, kterou lenský stát ozna í jako bezpe nou, jsou ve zcela jiném  pro n nevýhodném  procesním postavení. Musí vyvracet domnnku bezpe nosti zem povodu. A pokud neuspjí, hrozí jim vydání výjezdního pYíkazu. Bez ohledu na jejich konkrétní azylové dovody. Zatímco ~adatelé z území té~e zem pokrytého teritoriální výjimkou se mohou spolehnout na plný pYezkum jejich ~ádosti a automatický odkladný ú inek následné ~aloby. Tomuto odlianému zacházení mezi ob any té~e zem chtl zYejm unijní zákonodárce pYedejít. Pou~ití konceptu bezpe né zem povodu se podle krajského soudu mlo nov uplatnit jen u zemí, u kterých se o jejich celkové bezpe nosti nedá pochybovat. Není-li ást zem bezpe ná, nemo~e být daná zem bezpe nou zemí povodu. <br/>66. Dopady tohoto odlianého zacházení lze parafrázovat za pou~ití známého rozsudku Federálního soudu Kanady ze dne 23. 7. 2015 ve vci Y. Z. proti Kanad (Ob anství a imigrace), 2015 FC 892 (https://bit.ly/3yAfhzx). Týkal se obdobného konceptu tzv. ozna ených zemí povodu. Tento koncept tehdy po zásahu Federálního soudu Kanady padl. Podobn jako odliané zacházení mezi ~adateli z tzv. ozna ených zemí povodu a jinými ~adateli, lze i rozdíl v právním zvýhodnní osob z  nebezpe né ásti území pokryté teritoriální výjimkou, a znevýhodnní ~adatelo ze zbylé ásti území stejné zem ozna it u~ na první pohled za diskrimina ní. Pou~ití teritoriálních výjimek u bezpe ných zemí povodu navíc mo~e vést  podobn jako u ~adatelo z tzv. ozna ených zemí povodu  k dalaí marginalizaci, stereotypizaci a pYedsudkom vo i ~adatelom z ásti zem nepokryté teritoriální výjimkou, která se pova~uje za bezpe nou, a podle obecného mínní  neprodukuje uprchlíky. Navíc to podporuje stereotyp, jako by ~adatelé z ásti zem ozna ené za bezpe nou  pYedbíhali ve front nebo to byli  podvádjící ~adatelé (bogus claimants), kteYí jen chtjí vyu~ít azylového systému a jeho atdrosti (viz bod 124 daného rozsudku). Tento stereotyp ji~ neplatí pro ~adatele z té~e zem, kteYí jsou z oblasti pokryté teritoriální výjimkou. <br/>67. Paradoxní je, ~e i osob z území, na nj~ dopadá územní výjimka z pou~ití konceptu bezpe né zem povodu, se tento koncept mo~e v praxi dotknout. Teritoriální výjimky toti~ pokYivují i posouzení alternativy vnitrostátní ochrany podle l. 8 smrnice 2011/95. lenské státy podle nj mohou dospt k závru, ~e ur itý ~adatel nepotYebuje mezinárodní ochranu, pokud v ur ité ásti zem povodu (a) nemá opodstatnný dovod se obávat pronásledování ani mu nehrozí reálné nebezpe í vá~né újmy nebo (b) má pYístup k ochran pYed pronásledováním nebo vá~nou újmou, jak ji vymezuje l. 7 smrnice 2011/95, pokud do této ásti zem povodu mo~e bezpe n a legáln odcestovat, mo~e do ní vstoupit a lze dovodn pYedpokládat, ~e se v ní mo~e usadit. PYi posuzování otázky, zda nemá ~adatel opodstatnný dovod se obávat pronásledování ani mu nehrozí reálné nebezpe í vá~né újmy i zda má v ásti zem povodu pYístup k ochran pYed pronásledováním nebo vá~nou újmou, pYihlí~ejí lenské státy pYi rozhodování o ~ádosti k celkové situaci panující v doty né ásti zem a k osobní situaci ~adatele (viz l. 4 smrnice 2011/95). lenské státy proto musí zajistit, aby z pYísluaných zdrojo získávaly pYesné a aktuální informace ( l. 8 odst. 2 smrnice 2011/95).<br/>68. Krajský soud pYitom ji~ v praxi zaznamenal, ~e se s konceptem bezpe né zem povodu pracuje pYi pou~ití l. 8 smrnice 2011/95 a hodnocení bezpe nosti a legality odcestování ~adatele do jiné ásti zem i dovodnosti pYedpokladu jeho mo~ného pYesídlení. V tomto hodnocení se pak pracuje s argumentem, ~e ~adatel sice pochází z oblasti, na ní~ dopadá teritoriální výjimka jinak bezpe né zem povodu, ale zbytek jeho zem je práv bezpe nou zemí povodu, tak~e tam nepochybn alternativu vnitrostátní ochrany najde. Nedochází tedy k nále~itému zvá~ení celkové situace panující v doty né ásti zem. A hlavn koncept bezpe né zem povodu opt dá stranou osobní situaci ~adatele. Tyto dopady v etn popsaného  nepYímého pou~ití daného konceptu jsou podle krajského soudu dole~itými dovody, pro  nelze ozna ovat ur ité  bye i jen  áste n problémové zem  za bezpe né zem povodu s teritoriálními výjimkami. Bezpe né zem povodu by zkrátka mly být bez pochyb bezpe né jako celek.<br/>69. Vae to vyvolává obavy, zda mo~nost vymezit bezpe nou zemi s teritoriálními výjimkami z popsaných dovodo nezakládá odliané zacházení na základ kritéria zem povodu, které se ji~ pYí í l. 3 }enevské úmluvy o právním postavení uprchlíko. Krom výae popsaného rozdílného zacházení mezi ~adateli z té~e zem vede k nepYíznivému odlianému zacházení i v porovnání se ~adateli ze zemí, které vobec na seznamu bezpe ných zemí povodu nejsou. Ti díky tomu po~ívají vyaaích procesních záruk (plný meritorní pYezkum ~ádosti bez domnnky bezpe nosti, kterou ~adatel musí vyvracet, a automatický odkladný ú inek ~aloby bez hrozby vzniku povinnosti vycestovat). NezaYazení zem na tento seznam pYitom také mohou odovodHovat problémy jen na ur itých ástech jejího území. Není pYitom vobec jasné, kde le~í hranice pYípustnosti teritoriálních výjimek. VytváYí se tím podhoubí pro svévoli lenských státo pYi vymezování bezpe ných zemí povodu. Co kdy~ by se výjimka ji~ týkala valné vtainy území zem? Bylo by to pYípustné? Krajský soud pova~uje teritoriální výjimky ze vaech popsaných dovodo za nebezpe né  hraní si s ohnm .<br/>70. Celá tato konstrukce vymezení bezpe né zem povodu, s ím~ se pojí záva~né dopady pro ~adatele o mezinárodní ochranu, za sou asného vyjmutí ur ité ásti dané zem z tohoto re~imu, takté~ popírá výchozí perspektivu, kterou je tYeba ve vcech mezinárodní ochrany zaujmout. Zjiaeování, zda je nkdo uprchlíkem nebo beneficiáYem doplHkové ochrany, by v~dy mlo vycházet z aktuální skutkové reality v míst jeho povodu. Nemlo by záviset na tom, zda lenský stát místo povodu ~adatele zaYadí do té které akatulky nebo mu udlí ur itou nálepku. I pokud zem není na seznamu bezpe ných zemí, ale poskytne jednotlivci ochranu pYed pronásledováním nebo vá~nou újmou, nestane se tento jednotlivec uprchlíkem nebo beneficiáYem doplHkové ochrany. Její áste né zaYazení na seznam bezpe ných zemí povodu tuhle jednoduchou logiku skutkov nijak nezmní. Stejn tak to nijak nezmní skutkovou realitu v míst povodu ~adatele. Jen to ve výsledku negativn omezuje ú innost celého Yízení o ~ádosti o mezinárodní ochranu v etn ú innosti následného soudního pYezkumu. Jemu tato konstrukce  ubírá na síle . lovk z ásti zem ozna ené za bezpe nou mo~e mít výjime n silný azylový pYíbh. PYesto je výchozím bodem posouzení jeho ~ádosti jistá forma pYedsudku o nedovodnosti jeho ~ádosti. Tento jednotlivec pak jen kvoli tomu, jak podle lenského státu daná tYetí zem ve své bezpe né ásti zachází s ostatními lidmi, elí náro njaím procesním po~adavkom popsaným výae, v etn mo~ného vzniku povinnosti vycestovat z R. To se krajskému soudu jeví jako nelogické a nespravedlivé. <br/>71. Koncept bezpe ných zemí povodu má pYedstavovat ur ité procesní zjednoduaení pro posuzující správní orgán. Ovaem pouze v pYípad, ~e daná zem splHuje pYísluaná kritéria podle pYílohy I smrnice 2013/32, která mají garantovat, ~e daná zem Yádn dodr~uje základní lidská práva, nepronásleduje vlastní ob any a v pYípad ojedinlých exceso je schopna a ochotna jednotlivce ochránit. lenské státy by vaak mli mít mo~nost vyu~ívat toto procesní zjednoduaení pouze v pYípad  bezproblémových zemí, u nich~ je (obdobn jako v pYípad lenských zemí EU) skute n nepravdpodobné, ~e by produkovala uprchlíky nebo osoby s nárokem na doplHkovou ochranu. Tato bezproblémovost vaak chybí u zemí, u kterých na ásti území stát nevykonává efektivní kontrolu. Tento stav toti~ nemá dopad pouze na toto území. Mo~e vyvolávat nestabilitu na území celého státu. Jako extrémní pYíklad lze uvést Ukrajinu, která také patYila (a v R stále formáln patYí) mezi zem, které nkteré lenské státy pova~ovaly za bezpe né zem povodu (s výjimkou poloostrova Krym a Doncké i Luhanské oblasti). To se pak ze dne na den zmnilo.<br/>72. Krajský soud si ovaem uvdomuje, ~e práv popsaný pohled není jednozna ný (clair), jak ostatn ukazuje praxe jiných lenských státo, které stále ozna ují ur ité zem za bezpe né s teritoriálními i personálními výjimkami (viz body 59 a 60 výae). Krajský soud pYipouatí, ~e dneaní absenci výslovné zmínky o mo~nosti uplatnní teritoriálních výjimek lze íst i tak, ~e je smrnice 2013/32 absolutn nevylu uje, pokud to explicitn neYíká (a  úmysl unijního zákonodárce byl zjevn jiný). Pokud nkdo na tuto problematiku nahlí~í obecnji z hlediska systému a nikoliv perspektivou individuálních ~adatelo o mezinárodní ochranu, mo~e mu chybt materiální dovod (promítnutý v pYíloze I ke smrnici 2013/32), ze kterého by jednozna n plynulo, ~e zem jako práv tYeba Moldavsko tedy nemohou být nikdy pro ú ely smrnice 2013/32 bezpe né. Jsou toti~ lenské státy, které mají Moldavsko na svém seznamu bezpe ných zemí jako celek. Konkrétn jde o Kypr, Dánsko a Francii (sou asn je ovaem tYeba Yíci, ~e se Moldavsko objevuje jen na 27 % seznamu bezpe ných zemí ve 22 EU+ zemích, tj. v etn ne lenských státo jako je Island a `výcarsko, které aplikují smrnici 2013/32). <br/>73. Soudní dvor tedy nyní bude moci objasnit, zda l. 36 a 37 smrnice 2013/32 brání tomu, aby lenské státy ozna ovaly za bezpe né zem povodu jen ásti území konkrétních tYetích zemí. A pokud takový postup odporuje unijnímu právu, zda to znamená, ~e ozna ení bezpe né zem povodu s teritoriální výjimkou v~dy vylu uje, aby na základ ~ádosti ~adatele z této zem probhlo zjednoduaené Yízení opírající se o koncept bezpe né zem povodu podle l. 31 odst. 8 písm. b) smrnice 2013/32, ve kterém by ~adatel musel vyvracet domnnku bezpe nosti ásti zem jeho povodu. Krajský soud v tomto smyslu polo~il Soudnímu dvoru otázku vymezenou v bod 2 výroku I. tohoto usnesení.<br/>III. c) Ke tYetí pYedb~né otázce<br/>74. Poslední pYedb~ná otázka má procesní povahu. Pokud Soudní dvor odpoví, ~e (a) zem, která odstoupila od závazko z Úmluvy v dob ohro~ení, pYestává být bezpe nou, nebo ~e (b) za ni nikdy nelze pojímat zemi ozna enou za bezpe nou s výjimkou ásti jejího území (pYípadn obojí), pak jde o to, jaký má l. 46 odst. 3 této smrnice dopad na vázanost soudu ~alobními body. Má soud rozhodující o opravném prostYedku proti rozhodnutí o zamítnutí ~ádosti pro zjevnou nedovodnost ( l. 32 odst. 2 smrnice 2013/32)  zalo~eném na konceptu bezpe né zem povodu  z vlastní iniciativy (ex officio) pYihlí~et k popsaným rozporom s unijním právem, ani~ by na to ~adatel v ~alob poukázal a namítl, ~e zrychlené Yízení podle l. 31 odst. 8 písm. b) smrnice 2013/32 nemlo z tchto dovodo vobec probhnout?<br/>75. Tato vc je specifická v tom, ~e zde nehrají tak dole~itou roli principy efektivity unijního práva a rovnocennosti, jako tomu bylo v jiných pYípadech, kde se Soudní dvor oprávnním soudu pYihlí~et k otázkám unijního práva i bez námitky zabýval (srov. rozsudky ze dne 11. 7. 1991, Verholen, C-87/90, C-88/90 a C-89/90; ze dne 14. 12. 1995, van Schijndel, C-430/93 a C-431/93; ze stejného dne ve vci Peterbroeck, C-312/93; ze dne 24. 10. 1996, Kraaijeveld, C-72/95; ze dne 12. 2. 2006, Kempter, C-2/06; ze dne 7. 6. 2007, van der Weerd a dalaí, C-222/05 a~ C-225/05; ze dne 6. 10. 2009, Asturcom, C-40/08; ze dne 30. 5. 2013, JQrös, C-397/11; ze dne 30. 5. 2013, Asbeek Brusse, C-488/11; i ze dne 4. 6. 2015, Faber, C-497/13 aj.). V oblasti spole ného evropského azylového systému, o nj~ v citované judikatuYe nealo, toti~ sehrává hlavní roli l. 46 odst. 3 smrnice 2013/32. <br/>76. Toto ustanovení je velmi konkrétní procesní zárukou. Dává ka~dému ~adateli právo na ú inný opravný prostYedek proti rozhodnutí o zamítnutí jeho ~ádosti o mezinárodní ochranu. Ú inný opravný prostYedek musí alespoH u soudu prvního stupn zahrnovat úplné a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky, v etn pYípadného posouzení potYeby mezinárodní ochrany podle smrnice 2011/95 (z judikatury k výkladu l. 46 odst. 3 smrnice 2013/32 viz zejména rozsudky Soudního dvora ze dne 19. 3. 2020, L. H., C-564/18; ze dne 19. 3. 2020, P. G., C-406/18; ze dne 9. 9. 2020, J. P., C-651/19; ze dne 26. 7. 2019, Torubarov, C-556/17; ze dne 18. 10. 2018, E. G., C-662/17; ze dne 25. 7. 2018, Alheto, C-585/16; ze dne 4. 10. 2018, Ahmedbekova C-652/16; ze dne 26. 9. 2018, X & Y, C-180/17; ze dne 4. 10. 2018, Fathi, C-56/17; ze dne 26. 7. 2017, Sacko, C348/16).<br/>77. V této vci jde o rozsah závazku zajistit úplné a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky rozhodnutí o zamítnutí ~ádosti o mezinárodní ochranu pro zjevnou nedovodnost (§ 32 odst. 2 smrnice 2013/32 a § 16 odst. 2 zákona o azylu). Je tYeba dodat dv dole~ité vci: 1) eský zákonodárce toto ustanovení doposud netransponoval do eského právního Yádu. Má proto pYímý ú inek; 2) Bye dané ustanovení u~ bylo pYedmtem judikatury Soudního dvora, doposud se pYedmtem výkladu nestala otázka, která vyvstala v projednávané vci: zda slova úplné a ex nunc posouzení právní stránky znamenají, ~e soud rozhodující podle l. 46 odst. 3 smrnice 2013/32 musí ex officio zkoumat soulad ozna ení ur ité zem za bezpe nou s pYílohou I k této smrnici. A posuzovat, zda mohlo probhnout zrychlené Yízení podle l. 31 odst. 8 písm. b) smrnice 2013/32. Zcela konkrétn v eském kontextu jde o to, zda má soud z vlastní iniciativy i bez námitky ~alobce posuzovat soulad vymezení bezpe né zem povodu ve vyhláace se smrnicí 2013/32. A zda má rozhodnout, ~e ministerstvo nemohlo vydat rozhodnutí podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, pokud shledá, ~e vymezení bezpe né zem povodu ve vyhláace smrnici 2013/32 odporuje.<br/>78. Podle vnitrostátní právní úpravy Yízení ve správním soudnictví platí jako výchozí pravidlo, ~e soud pYezkoumává v mezích ~alobních bodo napadené výroky rozhodnutí (§ 75 odst. 2 vta první soudního Yádu správního). Zohlednní ur itých právních otázek i skutkových okolností i bez návrhu umo~Huje § 76 soudního Yádu správního a tam uvedené dovody zruaení rozhodnutí bez jednání. Ka~dopádn ne v~dy platí, ~e dovody podle § 76 soudního Yádu správního umo~Hují i vy~adují zohlednní ur ité otázky i okolnosti ex officio. Obzvláat pokud rozhodnutí netrpí vadou, která by zcela vylu ovala jeho pYezkum.<br/>79. Podle vnitrostátní judikatury se má soud z úYední povinnosti napYíklad zabývat otázkou, zda tu jsou vaechny podmínky, za nich~ lze vydat ur ité rozhodnutí, ani~ by ~alobce nenaplnní jedné z tchto podmínek napadl (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 9. 2016, . j. 2 As 123/2016-47, body 13 a 21). Z moci úYední musí soud pYihlédnout té~ k vad Yízení, která spo ívá v tom, ~e správní orgán meritorn rozhodl o ~ádosti, která byla zjevn právn nepYípustná, a správní orgán ml proto Yízení o ní zastavit (napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 1. 2018, . j. 1 As 272/2017-82). Rovn~ nezákonnost rozhodnutí správního orgánu spo ívající v tom, ~e správní orgán vydal o pYedlo~ené otázce správní rozhodnutí, a koliv správn ml vydat závazné stanovisko, je tYeba zohlednit i bez námitky (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 20. 9. 2017, . j. 9 As 236/2016-35). <br/>80. Lze shrnout, ~e podle vnitrostátní praxe musí správní soud z moci úYední pYihlédnout k vad Yízení spo ívající v tom, ~e správní orgán vydal rozhodnutí, které ovaem procesní rámec dané konkrétní vci vylu uje (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 10. 5. 2017, . j. 2 As 163/2016-27). To by se dalo hypoteticky vztáhnout i na situaci, ve které orgán rozhodující o ~ádosti o mezinárodní ochranu vede Yízení podle l. 31 odst. 8 písm. b) smrnice 2013/32 za pou~ití konceptu bezpe né zem povodu a rozhodne o její zjevné nedovodnosti podle l. 32 odst. 2 uvedené smrnice (§ 16 odst. 2 zákona o azylu), a koliv daná zem nesplHovala podmínky podle pYílohy I ke smrnici 2013/32. Toto zrychlené Yízení, kde jedin lze aplikovat vyvratitelnou domnnku bezpe nosti zem, toti~ v takovém pYípad vobec nemlo probhnout. Rozpor ozna ení zem za bezpe nou z tohoto pohledu vylu uje vedení zrychleného Yízení, namísto kterého mlo probhnout b~né, nezrychlené Yízení s plným posouzením ~ádosti ministerstvem z hlediska vaech forem mezinárodní ochrany. <br/>81. Tento právní názor v kontextu azylového práva ovaem doposud vnitrostátní judikatura nezaujala. Není proto jednozna né, zda ho lze dovozovat ze soudního Yádu správního. Konkrétn nejspíae z § 76 odst. 1 písm. c), který umo~Huje zruait rozsudek bez jednání pro podstatné poruaení ustanovení o Yízení pYed správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o vci samé. To by opt mohl být tento pYípad. Ale pou~ití uvedeného ustanovení neopravHuje správní soud v~dy pYihlí~et k této kategorii vad z vlastní iniciativy. Musí jít typov o vadu popsanou výae. Tak jako tak zde nicmén jde o práci s pYímo ú inným l. 46 odst. 3 smrnice 2013/32 a jeho výklad.<br/>82. Je pYitom doposud nezodpovzenou otázkou unijního práva, zda lze podobnou ex officio povinnost soudu rozhodujícího o opravném prostYedku proti rozhodnutí o zjevné nedovodnosti ~ádosti, zalo~eném na konceptu bezpe né zem povodu, dovozovat práv z l. 46 odst. 3 smrnice 2013/32. Ta pYitom o ex officio pYezkumu na jiných místech hovoYí. Konkrétn v l. 46 odst. 4 Yíká, ~e lenské státy mohou rovn~ stanovit pYezkum rozhodnutí v Yízení na hranicích nebo v tranzitních prostorách podle lánku 43 z moci úYední. A pYímo ve vztahu ke kategorii pYípado, o jakou jde i v této vci  tedy rozhodnutí o zjevné nedovodnosti ~ádosti ~adatele pocházejícího ze zem ozna ené za bezpe nou [ l. 46 odst. 6 písm. a)]  l. 46 odst. 6 smrnice stanoví, ~e soud musí mít pravomoc rozhodnout, zda ~adatel smí i nesmí setrvat na území lenského státu, dokud nebude znám výsledek Yízení o opravném prostYedku. Bu na ~ádost doty ného ~adatele, nebo z moci úYední, pokud v dosledku rozhodnutí ji~ ~adatel není oprávnn setrvat v daném lenském stát a pokud v takových pYípadech vnitrostátní právo nezakládá jeho právo setrvat v lenském stát ( R tuto pravomoc soudu dává na návrh doty ného ~adatele o pYiznání odkladného ú inku ~alob). Ustanovení l. 46 odst. 3 smrnice 2013/32 ovaem výslovn o mo~ném rozhodování z moci úYední nehovoYí. Z toho by se dalo dovozovat, ~e ho nezahrnuje.<br/>83. Z druhé strany se krajský soud vaak musí ptát, jaký by byl jiný význam tohoto ustanovení a konkrétn slov úplný právní pYezkum, vedle úplného skutkového pYezkumu ex nunc. Dokonce se to mo~e prolínat, proto~e skutkový vývoj v dot ené zemi mo~e mít dopad na  mnící se legalitu jejího ozna ení za bezpe nou. Soud by ml mít mo~nost na to pru~n reagovat. Pokud by l. 46 odst. 3 neopravHoval soud, aby posuzoval soulad vyhláaky s unijním právem (zde pYílohou I ke smrnici 2013/32) i bez námitky, je otázkou, co jiného by úplný pYezkum právní stránky vci mohl zahrnovat. Ustanovení l. 46 odst. 3 pYitom samo neYíká, ~e by se tento pYezkum ml pohybovat jen v rámci vymezeném námitkami ~adatele. Ex officio pYezkum tedy adresn nevylu uje. <br/>84. Nelze zapomínat, ~e se tato problematika týká spole ného evropského azylového systému. Znovu je proto tYeba pYipomenout, ~e smrnice 2013/32 podle svého l. 1 upravuje spole né normy pro azylové Yízení, nikoliv pouze normy minimální. Ú innost opravného prostYedku podle l. 46 odst. 1 smrnice 2013/32  ve svtle l. 47 Listiny  by se ex officio pYezkumem právní stránky vci posílila. Opa ný pYístup by ji naopak podrýval. Krajský soud v tomto kontextu musí alespoH krátce zmínit dole~itost opravdové a efektivní právní pomoci pro ~adatele o mezinárodní ochranu (viz l. 20 smrnice 2013/32), které se jim v praxi ovaem bohu~el mnohdy nedostává.<br/>85. Podporu pro argument, ~e úplný právní pYezkum dává soudu prostor, aby i bez námitky posuzoval, zda obstojí ozna ení té které zem za bezpe nou ve vyhláace, lze obecn dovozovat i ze zásady loajální spolupráce podle l. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. Jak k tomu uvedl Soudní dvor v posudku jeho pléna 1/09 ze dne 8. 3. 2011 (body 68-69):  Je tYeba rovn~ uvést, ~e podle zásady loajální spolupráce stanovené v l. 4 odst. 3 prvním pododstavci SEU lenským státom zejména pYísluaí zajistit pou~ití a dodr~ování práva Unie na svém pYísluaném území (& ). Navíc podle druhého pododstavce tého~ ustanovení lenské státy u iní veakerá vhodná obecná nebo zvláatní opatYení k plnní závazko, které vyplývají ze Smluv nebo z akto orgáno Unie. V tomto rámci pYísluaí vnitrostátním soudom a Soudnímu dvoru, aby zajistily plné pou~ití práva Unie ve vaech lenských státech, jako~ i soudní ochranu práv, která pro jednotlivce vyplývají z práva Unie (& ). Vnitrostátní soudy toti~ ve spolupráci se Soudním dvorem plní funkci, která jim byla spole n svYena, s cílem zajiaeovat dodr~ování práva pYi výkladu a provádní Smluv (& ). [zvýraznil krajský soud].<br/>86. Krajský soud se tedy pYiklání k názoru, ~e z l. 46 odst. 3 smrnice 2013/32 ve spojení s l. 47 Listiny a závazku zajistit, aby opravný prostYedek proti rozhodnutí, ~e je ~ádost o mezinárodní ochranu nedovodná, zahrnoval úplné a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky, plyne oprávnní soudu posuzovat úplný právní soulad rozhodnutí s unijním právem. To znamená, ~e soud rozhodující o tomto opravném prostYedku musí i bez námitky ~adatele uplatnné v tomto opravném prostYedku z vlastní iniciativy posoudit, zda ve zrychleném Yízení na základ l. 31 odst. 8 písm. b) smrnice 2013/32, které skon ilo rozhodnutím o zjevné nedovodnosti ~ádosti podle l. 32 odst. 2 této smrnice (a v eském kontextu § 16 odst. 2 zákona o azylu), opírajícím se o koncept bezpe né zem povodu, daná zem vobec splHovala podmínky pro toto své ozna ení ve smyslu pYílohy I ke smrnici 2013/32. A pokud tomu tak nebude, pak musí mít soud pravomoc shledat, ~e toto zrychlené Yízení vobec nemlo probhnout. Proto~e ministerstvo mlo podrobit ~ádost plnému ( nezrychlenému ) vcnému posouzení z pohledu vaech forem mezinárodní ochrany.<br/>87. K tomuto názoru krajský soud dochází obzvláat pYi zohlednní situace ~adatelo o mezinárodní ochranu ze zemí ozna ených za bezpe né ve vyhláace. Ti mají nejprve povinnost vyvracet domnnku bezpe nosti jejich zem povodu. Pokud neuspjí, ministerstvo jejich ~ádost zamítne pro zjevnou nedovodnost (§ 16 odst. 2 zákona o azylu). A následn se dostávají do velmi nejisté a zneklidHující situace, ve které ji~ reáln mohou elit hrozb nuceného vycestování z R. <br/>88. Po dobu, po kterou mohou podat ~alobu, se jeat pova~ují za ~adatele o mezinárodní ochranu, a mají právo tu setrvat [§ 2 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 3d zákona o azylu]. Pokud ovaem se ~alobou nespojí návrh na pYiznání odkladného ú inku, pak o oprávnní setrvat v R pYicházejí. To samé se mo~e stát nejpozdji o 30 dní poté, pokud sice návrh na pYiznání odkladného ú inku podají, ale krajský soud mu nevyhoví. Pak jim ministerstvo vydá výjezdní pYíkaz a ~adatel musí do jednoho msíce z R vycestovat [§ 85b zákona o azylu]. To vae musí být pro ~adatele o mezinárodní ochranu po lidské stránce ohromn stresující. Nedostane-li se jim odpovídající právní pomoci od nkoho, kdo je expertem v oblasti mezinárodního a unijního uprchlického práva, aby dokázal formulovat námitky odpovídající první a druhé pYedb~né otázce  eho~ jsme bohu~el v R svdky  pak se ~adatel z pavou í sít upYedené z citovaných ustanovení zákona o azylu nevymaní. A pYípadné zruaení rozhodnutí ministerstva vydaného podle § 16 odst. 2 zákona o azylu soudem (bye v pYednostním re~imu podle § 56 odst. 1 soudního Yádu správního) pro n bude pouze akademické. <br/>89. Tím spíae je krajský soud toho názoru, ~e by na základ l. 46 odst. 3 smrnice 2013/32 a závazku zajistit úplné a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky, v etn pYípadného posouzení potYeby mezinárodní ochrany podle smrnice 2011/95/EU, ml mít procesní prostor, aby napYíklad ji~ pYi rozhodování o odkladném ú inku a hlavn pYi následném rozhodování o ~alob proti rozhodnutí vydanému na základ § 16 odst. 2 zákona o azylu, i bez námitky (ex officio) posuzoval soulad ozna ení zem za bezpe nou zemi povodu ve vyhláace s pYílohou I ke smrnici 2013/32. V kontextu projednávané vci tedy z hlediska jednoho ze dvou dovodo popsaných v první a druhé pYedb~né otázce výae, pokud na n Soudní dvor samozYejm odpoví pozitivn. <br/>90. Opt je vaak tYeba uznat, ~e právní názor krajského soudu není jasný (viz ostatn bod 82 výae), ani dYíve vyjasnný. Proto se krajský soud rozhodl tYetí pYedb~nou otázku formulovanou v bod 3 výroku I. tohoto usnesení pYedlo~it Soudnímu dvoru, aby ji jednozna n pro praktické uplatnní ve spole ném evropském azylovém systému zodpovdl.<br/>IV. Závr<br/>91. Krajský soud z výae rozebraných dovodo polo~il Soudnímu dvoru tYi pYedb~né otázky, které klade ve výroku I. tohoto usnesení. Kvoli jejich polo~ení krajský soud pYeruail Yízení. Poté, co Soudní dvor o pYedlo~ených otázkách rozhodne, bude krajský soud v Yízení pokra ovat (§ 48 odst. 1 písm. b) a odst. 6 soudního Yádu správního).<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/>V Brn dne 20. ervna 2022<br/><br/><br/>Martin Kopa <br/>samosoudce<br/><br/><br/><br/></body> </html>