<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 Afs 7/2021- 38 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 Afs 7/2021 - 40<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy OndYeje Mrákoty, soudkyn Sylvy `iakeové a soudce ZdeHka Kühna v právní vci ~alobkyn: ISTIMA a. s. v likvidaci, Cejl 40/107, Brno, zastoupené advokátem Mgr. Antonínem Zralým, Ponávka 185/2, Brno, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 11. 4. 2019, j. 15556/19/520010421711070, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 10. 12. 2020, j. 31 Af 46/2019  55,<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci <br/><br/>[1] }alobkyn poskytuje telemarketingové slu~by (provozuje call centrum). Finan ní úYad pro Jihomoravský kraj (správce dan) na základ daHové kontroly dospl k závru, ~e nkterým zamstnancom ~alobkyn (tyto osoby jsou dále ozna ovány jako nesporní zamstnanci) krom pYíjmo vykázaných na mzdových listech plynuly od ~alobkyn dalaí pYíjmy. Tyto dalaí pYíjmy ~alobkyn ú tovala na jiné osoby, které s ní sice uzavYely dohody o provedení práce, avaak pracovní innost pro ni nevykonávaly (tyto osoby jsou dále ozna ovány jako sporní zamstnanci). Pracovní innost pro ~alobkyni toti~ vykonávali pouze nesporní zamstnanci. Jinak Ye eno, a koliv sporní zamstnanci formáln uzavYeli se ~alobkyní dohody o provedení práce, pracovní innost pro ni fakticky nevykonávali a neplynuly jim z ní proto ani zdanitelné pYíjmy. Naopak tuto pracovní innost pro ~alobkyni vykonávali nesporní zamstnanci, jim~ z ní také plynuly zdanitelné pYíjmy, které bylo tYeba zahrnout do úhrnu pYíjmo ze závislé innosti tchto zamstnanco.<br/><br/>[2] Jeliko~ ~alobkyn nezahrnula do úhrnu pYíjmo ze závislé innosti nesporných zamstnanco podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, veakeré pYíjmy, které jim plynuly, nestanovila u tchto zamstnanco základ pro výpo et zálohy na daH z pYíjmo fyzických osob ze závislé innosti ve správné výai. Správce dan proto pYiYadil pYíjmy ze závislé innosti tm zamstnancom, kterým skute n plynuly (tedy tm, kteYí innost fakticky vykonávali), vy íslil rozdíl na zálohách na daH u jednotlivých zamstnanco a domYil ~alobkyni daH. Dodate ným platebním výmrem správce dan stanovil ~alobkyni k úhrad daH z pYíjmo fyzických osob ze závislé innosti za zdaHovací období roku 2014 ve výai 478 440 K . Dále jí ulo~il povinnost uhradit penále z ástky domYené dan ve výai 95 688 K .<br/><br/>[3] Dodate ný platební výmr napadla ~alobkyn odvoláním, které ~alovaný zamítl. Proti rozhodnutí ~alovaného podala ~alobkyn ~alobu u Krajského soudu v Brn, který ji také zamítl. <br/> <br/>II. Kasa ní stí~nost a vyjádYení ~alovaného <br/><br/>[4] }alobkyn (st~ovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu kasa ní stí~nost z dovodo podle § 103 odst. 1 písm. a), b), a d) s. Y. s.<br/><br/>[5] Podle st~ovatelky nelze u init jednozna ný závr, ~e skutková podstata, z ní~ správní orgány vycházely, má pln oporu ve spisech. Ne ka~dý sporný zamstnanec popYel, ~e by práci vykonával, a ne ka~dý nesporný zamstnanec potvrdil, ~e to byl on, kdo pracoval namísto sporného zamstnance. NkteYí ze sporných zamstnanco nebyli vobec vyslechnuti. V souvislosti s prokazováním práce vykonávané spornými zamstnanci krajský soud st~ovatelce vytýká neunesení dokazního bYemene, ale sou asn odmítá provedení dokazu hlasovými záznamy. Ty by umo~nily identifikaci telefonujícího zamstnance. Není vinou st~ovatelky, ~e nemá k dispozici hlasové záznamy, které je v souladu se zákonem odevzdala svým klientom, pro n~ poskytovala telemarketingové slu~by. Krajský soud nesprávn odmítl související dokazní návrh, stejn jako návrh na vypracování znaleckého posudku znalcem z oboru fonetiky. <br/> <br/>[6] Krajský soud rovn~ nesprávn posoudil právní otázku, zda se na odmny z dohod o provedení práce vztahuje povinnost zálohy na daH z pYíjmo fyzických osob ze závislé innosti, nebo povinnost zálohy na daH vybírané srá~kou podle zvláatní sazby dan, jak se domnívá st~ovatelka. Základním defini ním znakem pYíjmu ze závislé innosti je plnní v podob pYíjmu ze sou asného nebo dYívjaího pracovnprávního, slu~ebního nebo lenského pomru a obdobného pomru, v nich~ je poplatník pYi výkonu práce pro plátce pYíjmu povinen dbát pYíkazo plátce. Z toho plyne, ~e ji~ sama existence pracovnprávního pomru znamená, ~e plnní od zamstnavatele zamstnanci je pYíjmem ze závislé innosti. Z pohledu dan z pYíjmo není rozhodné, zda a v jakém rozsahu a kvalit zamstnanec práci pro zamstnavatele provedl. Ji~ okam~ikem, kdy zamstnavatel zamstnanci plnní poskytne anebo mu ho zaú tuje, se uskute Huje plnní, které je pYedmtem dan z pYíjmo ze závislé innosti. Rozsah i kvalita provedené práce jsou relevantní pouze pro soukromoprávní nároky. V Yízení vyalo najevo, ~e st~ovatelka zaú tovala odmny z dohod o provedení práce tm zamstnancom, se kterými takové dohody opravdu uzavYela, tzn. sporným zamstnancom, nikoliv k dobru nesporných zamstnanco. Není proto správný závr krajského soudu, ~e rozhodující je, zda práce byla vykonána.<br/><br/>[7] St~ovatelka dále odkázala na právní úpravu týkající se pojistného na vaeobecné zdravotní pojiatní a pojistného na sociální zabezpe ení. Trvá na tom, ~e správní orgány pYi výpo tu zálohy na daH z pYíjmo ze závislé innosti u vaech zamstnanco nezohlednily zdravotní a sociální pojiatní, které je zamstnavatel povinen srazit a odvést zamstnanci, a daHovou povinnost proto nestanovily v zákonné výai. Závrem kasa ní stí~nosti st~ovatelka optovn odkázala na výpo et zálohy na daH z pYíjmo fyzických osob ze závislé innosti týkající se jedné ze zamstnankyH, s její~ pomocí zamýalí demonstrovat nesprávnost výpo tu, který provedl správce dan.<br/><br/>[8] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti zdoraznil, ~e veakeré závry týkající se zjiaeování skutkového stavu byly Yádn odovodnny a mají oporu ve správním spisu. Správní orgány i krajský soud odmítli dokazní návrhy ze zákonných dovodo. K námitce, ~e defini ní znak pYíjmu ze závislé innosti byl naplnn ji~ uzavYením dohod o provedení práce, ~alovaný uvedl, ~e sama formální existence pracovnprávního pomru neznamená, ~e plnní od zamstnavatele zamstnanci je pYíjmem ze závislé innosti. Faktický výkon práce v tomto smru pYedstavuje základní pYedpoklad pro vyplacení i zú tování jakéhokoliv pYíjmu ze závislé innosti. Takový pYíjem je z podstaty vci v~dy odmnou za vykonanou práci, nikoliv jen automatickým dosledkem uzavYeného pracovnprávního vztahu. Samotná formální existence pracovnprávních vztaho mezi spornými zamstnanci a st~ovatelkou nic nemní na tom, ~e odmny fiktivn zú tované na sporné zamstnance byly ve skute nosti pYíjmem zamstnanco nesporných (plynuly na bankovní ú ty tchto zamstnanco a tito s nimi také dále nakládali). }alovaný se neztoto~nil ani s námitkou ohledn nesprávného výpo tu výae dan. Ve zbytku odkázal na svá dYívjaí vyjádYení a rozhodnutí.<br/><br/><br/>III. Právní hodnocení Nejvyaaího správního soudu<br/><br/>[9] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[10] Jak podotkl krajský soud, rozhodnutí ~alovaného se zakládá na tom, ~e st~ovatelka neunesla dokazní bYemeno ke svým daHovým tvrzením, která daHové orgány zpochybnily. Po hmotnprávní stránce se jedná o zákonnou povinnost podle § 6 odst. 12 a § 38h odst. 1 a 4 zákona o daních z pYíjmo, týkající se srá~ky a odvodu zálohy na daH z pYíjmo.<br/><br/>[11] NSS se nejprve zabýval stru n formulovanou námitkou nepYezkoumatelnosti, kterou st~ovatelka dovozuje v souvislosti s tím, ~e krajský soud odmítl provést navrhované dokazy. Krajský soud se dokazními návrhy st~ovatelky podrobn zabýval (srov. body 22 a 23 napadeného rozsudku) a vysvtlil, pro  nepova~uje za nutné jim vyhovt. Z tohoto dovodu se nejedná o opomenutý dokaz ani o vadu nepYezkoumatelnosti.<br/><br/>[12] Neprovedení dokazu hlasovými záznamy o telefonátech st~ovatel iných zamstnanco st~ovatelky s potenciálními zákazníky krajský soud odovodnil zejména tím, ~e záznamy nejsou zposobilé vyvrátit dYíve zjiatné skute nosti. Krajský soud sice výslovn nezmínil návrh na provedení dokazu znaleckým posudkem, ale ten velmi úzce souvisí s provedením dokazu hlasovými záznamy. Soud pYitom vylo~il, z jakého dovodu nepova~uje za potYebné provedení dokazu tmito záznamy. St~ovatelka neuvedla, jakým zposobem by tyto záznamy mly prokázat spojitost mezi jednotlivými operátory zachycenými na záznamu a s výaí odmn vyplácených zposobem uvedeným na dohodách o provedení práce. Záznamy by nemohly osvtlit ani rozpor spo ívající v tom, ~e vyplacené pen~ní prostYedky fakticky smYovaly v~dy k nesporným zamstnancom, a sporní zamstnanci ~ádnou odmnu nedostávali. Jinak Ye eno, dokazní návrhy nebyly zposobilé vyvrátit nebo potvrdit tvrzenou skute nost; to krajský soud Yádn vysvtlil, ím~ dostál po~adavkom judikatury k problematice dokazování (napY. rozsudek NSS ze dne 1. 4. 2008, j. 9 Azs 15/2008  108, nebo ze dne 30. 5. 2008, j. 4 As 21/2007  80). Nadto soud podotkl, ~e ze zadavatelských smluv uzavYených mezi klientskými spole nostmi a st~ovatelkou vyplývá, ~e elektronické nahrávky hovoro mla st~ovatelka klientom poskytnout na jejich vy~ádání; pravideln jim ale poskytovala pouze výkazy prodeje. Argumentace st~ovatelky proto neobstojí ani z hlediska rozlo~ení dokazního bYemene v daHovém Yízení.<br/><br/>[13] Ve vci se nepochybn jedná o pYíjmy ze závislé innosti ve smyslu § 6 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o daních z pYíjmo, tedy plnní v podob pYíjmu ze sou asného nebo dYívjaího pracovnprávního, slu~ebního nebo lenského pomru a obdobného pomru, v nich~ poplatník pYi výkonu práce pro plátce pYíjmu je povinen dbát pYíkazo plátce. NSS se pYitom ztoto~Huje s krajským soudem v tom, ~e je potYeba zkoumat faktický stav. Zjiaeování skute ného stavu ale nelze ztoto~Hovat s hodnocením rozsahu nebo kvality práce zamstnanco, jak nazna uje st~ovatelka. Samotné uzavYení dohody o provedení práce bez dalaího neznamená výkon práce zamstnance pro zamstnavatele ani nezakládá nárok zamstnance na vyplacení odmny za práci. Existence právních vztaho zalo~ených dohodami o provedení práce sou asn nemo~e sama o sob zvrátit zjiatní správce dan o tom, ~e tmto osobám od st~ovatelky ~ádné pYíjmy neplynuly. Stejn tak není zposobilá zpochybnit tvrzení, ~e nesporným zamstnancom plynuly pYíjmy vyaaí ne~ vykázané na mzdových listech, pYi em~ pro st~ovatelku vykonávali pracovní innost nad rámec rozsahu odpovídajícího pYíjmom vykázaným ve mzdových listech. Zatímco u sporných zamstnanco nebyl faktický výkon práce ani pYíjem pen~ních prostYedko prokázán, v pYípad nesporných zamstnanco byl prokázán jak výkon práce nad rámec rozsahu, pro který jim byly ú továny mzdy, tak odpovídající zvýaený pYíjem pen~ních prostYedko. Na této skute nosti nemo~e formáln vytvoYený stav nic zmnit.<br/><br/>[14] V poslední kasa ní námitce st~ovatelka opakovan odkázala na ~alobní námitku týkající se nesprávného výpo tu výae dan. Nejedná se o námitku, která by reagovala na posouzení krajského soudu, a proto ji NSS jako nepYípustnou odmítl (usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, . j. 10 As 181/2019  63, . 4051/2020 Sb. NSS). Krajský soud navíc vysvtlil, pro  správce dan správn do výpo tu zálohy na daH nezahrnul tu ást pojistného, kterou byla za zamstnance povinna odvést st~ovatelka (bod 21 napadeného rozsudku).<br/><br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[15] NSS vzhledem k výae uvedenému dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 poslední vty s. Y. s. zamítl. <br/><br/>[16] O náhrad náklado Yízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatelka nemla ve vci úspch, a nemá proto právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti. }alovanému soud nepYiznal náhradu nákladu Yízení, neboe mu v Yízení o kasa ní stí~nosti nevznikly ~ádné náklady nad rámec jeho úYední innosti.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné. <br/><br/><br/>V Brn dne 8. ervna 2022<br/><br/><br/>OndYej Mrákota <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>