<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 11 A 224/2021- 44 - text</title> </head> <body> ÿþ12<br/> 11A 224/2021<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Mstský soud v Praze rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Marka BedYicha a soudkyn JUDr. Jitky Hroudové a soudce Mgr. Marka Zimy v právní vci<br/>~alobco: a) D. G., narozené dne X,<br/> státní ob anky Slovenské republiky,<br/> bytem X,<br/> b) `. S., narozeného dne X,<br/> státního ob ana Slovenské republiky, <br/> trvale bytem v X, <br/>obou zastoupených Mgr. KateYinou Hasalovou Klimtovou, advokátkou<br/>se sídlem v Plzni, Bezru ova 33, <br/>proti<br/>~alovanému: Magistrátu hlavního msta Prahy,<br/> se sídlem v Praze 1, Mariánské námstí 2/2,<br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného správního orgánu ze dne 8.11.2021, .j. MHMP 1767213/2021<br/> takto: <br/>I. Rozhodnutí ~alovaného správního orgánu ze dne 8. 11. 2021, . j. MHMP 1767213/2021, se zruauje a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobcom náhradu náklado Yízení v ástce 16 520 K  do tYiceti dno od právní moci rozsudku k rukám zástupkyn ~alobco Mgr. KateYiny Hasalové Klimtové, advokátky.<br/>Odovodnní<br/>Vymezení vci<br/>1. }alobci se ~alobou, podanou u Mstského soudu v Praze, domáhali pYezkoumání a zruaení rozhodnutí Magistrátu hlavního msta Prahy, Odboru ~ivnostenského a ob anskosprávního, (dále té~  ~alovaný ) jím~ bylo zamítnuto odvolání ~alobco a potvrzeno rozhodnutí ÚYadu mstské ásti Praha 8, ob anskosprávního odboru, ze dne 22. 7. 2021, . j. MCP8 265754/2021. Bylo tak pravomocn rozhodnuto o zamítnutí ~ádosti ~alobco o povolení zmny pYíjmení u ~alobkyn z  G. na  S. G. , u ~alobce ze  S. na  S. G. a u nezletilého syna J. G., narozeného dne 26. 6. 2020 z  G. na  S. G. .<br/>}alobní body<br/>2. }alobci v podané ~alob namítli, ~e napadené rozhodnutí je nezákonné, kdy~ správní orgán nesprávn posoudil skutkový stav vci a dospl k nesprávnému právnímu posouzení. }alovaný se nedostate n vypoYádal s dovody ~ádosti o povolení zmny pYíjmení a ~alobci tyto dovody i nadále pova~ují za vá~né. }alovaný se rovn~ nevypoYádal dostate n s tím, jaký veYejný zájem povolení zmny pYíjmení ~alobco brání, respektive tímto aspektem se vobec nezabýval.<br/>3. }alobci poukázali na to, ~e uvedli nkolik dovodo svd ících pro zmnu (zdvojení) jejich pYíjmení. Jedná se o vlastní pYesvd ení a vzájemnou úctu k rodinám obou ~alobco v etn zachování rodinné linie, prezentování pospolitosti a jednoty rodiny spole ným pYíjmením bez nutnosti vylou it jedno z pYíjmení man~elo, princip rovnosti, kontinuita identity, identifikace rodiny evropské národnosti a v neposlední Yad z dovodu profesního. Ka~dý z tchto dovodo byl ~alobci precizn odovodnn. }alobci se neztoto~nili s odovodnním napadeného rozhodnutí a mají za to, ~e pYes proklamaci uvedenou v písemném odovodnní se ~alovaný ~ádostí Yádn nezabýval a nepostupoval správn pYi výkladu neur itého právního pojmu. Pro ~alobce nepochopiteln ~alovaný vyhodnotil, ~e jejich dovody pro zmnu pYíjmení nejsou vá~né, vobec se nezabýval jejich volí a nezabýval se ani veYejným zájmem, který by voli ~alobco pYevyaoval.<br/>4. }alobci brojí zejména proti odovodnní rozhodnutí na stran 15  16, kdy zde uvedené úvahy ~alovaného jsou zásahem do osobní a rodinné sféry ~alobco a doporu ovaný postup ~alovaného neodpovídá tomu, o  ~alobci usilují. Podle názoru je v rozporu s principem rovnosti, pokud je ~alobcom vytýkáno, ~e pYi uzavYení man~elství své potYeby neakcentovali, v té dob ponechání si svých rodných pYíjmení byla pro n ze vaech taxativn zákonem nabízených mo~ností ta nejpYijatelnjaí. PYi uzavYení man~elství oba vdli, ~e budou spole n o zmnu pYíjmení v po~adovaném tvaru ~ádat, co~ pYi podání ~ádosti o uzavYení man~elství deklarovali v estném prohláaení ze dne 27. 5. 2020. Podle názoru ~alobco zákon umo~Huje, aby man~elé o zmnu pYíjmení za trvání man~elství po~ádali. Zposob, jakým ~ádají zmnu svých pYíjmení, není v rozporu s ustanovením § 660 ob anského zákoníku a zdvojené pYíjmení chtjí nést oba man~elé. Tato forma není pYi uzavírání man~elství mo~ná. Proto ~alobci dospli k potYeb zvolit tento postup. Pokud zákon Yetzení pYíjmení umo~Huje, nemo~e být ~ádost ~alobco o povolení zmny pYíjmení za pYíjmení zdvojené v rozporu s veYejným zájmem a ~alovaný svým podsouváním vyu~ití mo~nosti zvolit si pYíjmení podle § 660 písm. c) ob anského zákoníku a vyvracením argumento ~alobco pYi vyu~ití mo~nosti dle písm. b) tého~ ustanovení poruauje negativní závazek státu nezasahovat do práva na jméno. <br/>5. }alobci jsou pYesvd eni, ~e v jejich pYípad doalo nevyhovním ~ádosti k poruaení pozitivního závazku státu, neboe ~alovaným nebyl po~adovaný veYejný zájem ospravedlnn a dostate n konkrétním zposobem odovodnn. Sou asn byla poruaena základní lidská práva ~alobco. Napadené rozhodnutí nebylo dostate n odovodnno, kdy~ ~alovaný neospravedlnil veYejný zájem, ale dokonce se tím, jaký konkrétní veYejný zájem vyhovní ~ádosti o zmnu pYíjmení brání, vobec nezabýval. Z tohoto dovodu ~alobci navrhli, aby soud ~alobou napadené rozhodnutí zruail a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>VyjádYení ~alovaného k ~alob<br/>6. }alovaný správní orgán ve vyjádYení k podané ~alob poukázal na to, ~e obecné podmínky pro povolení zmny pYíjmení jsou stanoveny v ustanovení § 72 odst. 2 zákona o matrikách, podle nho~ se zmna pYíjmení povolí zejména tehdy, jde-li o pYíjmení hanlivé nebo smané, nebo je-li pro to vá~ný dovod. Zákon pYitom neobsahuje taxativní vý et pYípado, které lze podYadit pod neur itý právní pojem  vá~ný dovod . U~ití neur itého pojmu tudí~ poskytuje dané právní norm obsahovou pru~nost, umo~Huje zohlednit vaechny okolnosti konkrétního pYípadu a nalézt spravedlivou rovnováhu mezi volí ~adatele smYující ke zmn pYíjmení a veYejným zájmom na stálosti pYíjmení osob.<br/>7. }alovaný poukázal na recentní judikaturu Nejvyaaího správního soudu a zdoraznil, ~e pYi posuzování ~ádosti o zmnu pYíjmení na více pYíjmení se projeví zásada omezené pYípustnosti u~ívání více pYíjmení v pYísném zkoumání, zda po~adovaná zmna je odovodnna tak výjime nými skute nostmi, pro které neposta í zmna jediného pYíjmení na jiné jediné pYíjmení. Dovody, které ~alobci pro povolení zmny pYíjmení uvedli, jsou natolik soukromé a subjektivní, ~e je lze jen st~í prokázat objektivními dokazy. }adatelé podle ~alovaného musí být schopni dovody pro povolení zmny pYíjmení dostate n specifikovat a prokázat. Proto ~alovaný nesdílí námitku ~alobco, ~e se dostate n nevypoYádal s dovody, které ~alobce k podání ~ádosti o povolení zmny pYíjmení vedly, kdy~ z obsahu o rozhodnutí o odvolání je zcela zYejmé, ~e se podrobn zabýval vaemi ~alobci uvedenými dovody a vaechny tyto dovody vá~il. <br/>8. Dovod ~alobco spo ívající v identifikaci rodiny evropské národnosti ~alovaný neshledal relevantním. Z tohoto pojmu a jeho nejasného obsahu není vobec zYejmé, jakou souvislost má s po~adovanou zmnou pYíjmení. To není zYejmé ani z obsahu podané ~aloby. Pokud jde o dosa~ení rodinné pospolitosti a jednoty, zde ~alovaný odkázal na mo~nost sjednocení pYíjmení rodiny a pYíjmení jednoho ze ~alobco pouhým prohláaením podle § 661 odst. 2 ob anského zákoníku, kdy~ ~alobci po~adovaná zmna není odovodnna tak výjime nými skute nostmi, pro které neposta í zmna jediného pYíjmení na jiné jediné pYíjmení.<br/>9. }alovaný nezpochybnil právo ~alobco zvolit si pYi uzavYení man~elství jakoukoli z variant u~ívání pYíjmení po uzavYení man~elství, které právní Yád eské republiky nabízí, a nezpochybHuje ani právo ~alobco podat po uzavYení man~elství ~ádost o povolení zmny pYíjmení. Sou asn vaak nevnímá ustanovení § 660 písm. c) ob anského zákoníku jako diskrimina ní a nerovné, pokud umo~Huje jednomu z man~elo pYipojit své dosavadní pYíjmení za pYíjmení spole né.<br/>10. Pokud jde o zachování rodinné linie, ~alovaný vzal v úvahu, ~e stávající pYíjmení ~alobco nesou dalaí lenové jejich rodin a rodinná linie je zachována. Jedná se tak o dovod, který v sou asné dob vobec neexistuje.<br/>11. Pokud jde o poslední dovod, o který ~alobci opírali ~ádost o povolení zmny pYíjmení na pYíjmení zdvojené, je jím tvrzený dopad na profesní ~ivot ~alobco v pYípad, pokud by pYistoupili na zmnu pYíjmení na pYíjmení man~ela i man~elky. }alobci vaak ve správním Yízení ~ádali o zmnu pYíjmení vaech leno rodiny, co~ je razantní zásah do identifika ních údajo leno rodiny a tento zásah není o nic menaí, ne~ je tomu u zmny pYíjmení pouze u jednoho z leno rodiny. Podle názoru ~alovaného v pYípad, ~e jeden ze ~alobco zmní své pYíjmení, nic nebrání tomu, aby ve svém profesním prostYedí tuto zmnu dal najevo a nadále u~íval v publika ní i jiné profesní innosti své rodné pYíjmení jako pseudonym podle § 79 ob anského zákoníku. Ani dilema ~alobco nemo~e tvoYit relevantní dovod, pro který by jim mla být povolena zmna pYíjmení z dosud u~ívaných pYíjmení na pYíjmení zdvojená.<br/>12. Podle názoru ~alovaného je na míst ve správním Yízení vedeném o povolení zmny pYíjmení pomYit konkrétní okolnosti daného pYípadu formující individuální zájem s veYejným zájmem na stabilit pYíjmení a snadné identifikaci osob. Dovody, pro které ~alobci v tomto konkrétním pYípad o povolení zmny pYíjmení po~ádali, podle názoru ~alovaného co do vá~nosti, prokazatelnosti a objektivity v tomto hodnocení neobstály.<br/>13. Z uvedených dovodo ~alovaný navrhl, aby soud ~alobu jako nedovodnou zamítl.<br/><br/><br/>Probh Yízení pYed správními orgány<br/>14. Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu pYedlo~en ~alovaným správním orgánem, byly zjiatny následující, pro rozhodnutí ve vci samé podstatné skute nosti:<br/>15. Na základ spole né ~ádosti D. G. a `. S. o povolení zmny jejich dosavadních pYíjmení na spole né pYíjmení  S. G. a  S. G. a pYíjmení jejich nezletilého syna J. G. na pYíjmení  S. G. bylo dne 28. 4. 2021 zahájeno správní Yízení, o em~ byli ~adatelé tého~ dne písemn vyrozumni.<br/>16. }adatelé prokázali svoji toto~nost prokazy o povolení k trvalému pobytu, doklady o státním ob anství Slovenské republiky a k ~ádosti pYedlo~ili svoje slovenské rodné listy, eský oddací list a eský rodný list nezletilého J. Ve své ~ádosti pak uvedli dovody, které je vedly k podání ~ádosti o povolení zmny dosavadních pYíjmení na pYíjmení zdvojené. Tmito dovody je rodinná pospolitost a jednota, vlastní pYesvd ení a vzájemná úcta k obma rodinám, zachování rodinné linie, princip rovnosti, kontinuita identity, profesní dopad a identifikace rodiny evropské národnosti.<br/>17. O podané ~ádosti rozhodl ÚYad mstské ásti v Praze 8 jako správní orgán prvého stupn rozhodnutím ze dne 22. 7. 2021, jím~ ~ádosti nevyhovl s odovodnním, ~e jednotlivé dovody ~adatelo pro povolení zmny jejich dosavadních pYíjmení na spole ná ob dosavadní pYíjmení ~adatelo, ae u~ samostatn nebo v jejich souhrnu, s posouzením tchto dovodo toto~n uvádných ~adatelkou i ~adatelem ve vztahu k ~adatelce i ve vztahu k ~adateli individuáln i ve vzájemných souvislostech nejsou natolik výjime nými, aby odovodHovaly k povolení zmny dosavadních pYíjmení ~adatelo na spole ná ob pYíjmení ~adatelo.<br/>18. Proti uvedenému rozhodnutí podali ~alobci v asné odvolání, v nm~ se - stejn jako v podané ~alob - neztoto~nili s odovodnním napadeného rozhodnutí a domnívají se, ~e napadené rozhodnutí spo ívá na nesprávném posouzení skutkového zjiatní. Správní orgán prvního stupn se podle jejich mínní dostate n nevypoYádal se vaemi okolnostmi, které jsou dle odvolatelo pro rozhodnutí ve vci st~ejní, kdy~ dovody uvedené v ~ádosti o povolení zmny pYíjmení posuzovali jednotliv, bye ve svém odovodnní napadeného rozhodnutí uvádí opak. Správní orgán nepostupoval v souladu s ustanovením § 50 odst. 4 správního Yádu a nesplnil povinnost pe liv pYihlí~et ke vaemu, co vyalo v Yízení najevo v etn toho, co uvedli ú astníci.<br/>19. O podaném odvolání rozhodl ~alovaný odvolací správní orgán ~alobou napadeným rozhodnutím ze dne 8. 11. 2021, odvolání ~alobco zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil s odovodnním, ~e dovody, které odvolatele vedly k podání ~ádosti o povolení zmny pYíjmení pYi veakerém úsilí nelze vnímat jako natolik vá~né i výjime né, aby odovodHovaly zmnu nynjaího jediného pYíjmení odvolatelo u jejich nezletilého syna na dv pYíjmení. Odvolací orgán dospl k tému~ závru jako správní orgán prvého stupn a nepYisvd il námitce odvolatelo, ~e správní orgán nepYihlí~el ke vaemu, co vyalo v Yízení najevo, a nevypoYádal se se vaemi dovody, které odvolatele k podání ~ádosti vedly. Správní orgán prvého stupn pYistoupil k hodnocení dokazo se vaí pe livostí a vzal v úvahu veakerá tvrzení i argumenty odvolatelo, na n~ v odovodnní napadeného rozhodnutí také podrobn reagoval. V postupu správního orgánu nebyly shledány pochybení a nedostatky toho typu ostatn odvolatelé ani nenamítali. Z tohoto dovodu bylo rozhodnuto, jak ve výroku napadeného rozhodnutí uvedeno.<br/>Xízení pYed soudem<br/>20. Mstský soud v Praze pYezkoumal ~alobou napadené rozhodnutí a jemu pYedcházející Yízení pYed správními orgány obou stupHo z hlediska ~alobních námitek uplatnných v podané ~alob a pYi pYezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob vydání napadeného rozhodnutí (ustanovení § 75 zákona . 150/2002 Sb., soudního Yádu správního, ve znní pozdjaích pYedpiso  dále jen  s. Y. s. ). Vzhledem k tomu, ~e ~alobci nepo~ádali výslovn na dotaz soudu o naYízení ústního jednání a ~alovaný správní orgán vyjádYil souhlas se zamýaleným postupem soudu rozhodnout ve vci samé bez naYízení ústního jednání, postupoval Mstský soud v Praze podle ustanovení § 51 odst. 1 s. Y. s. a o podané ~alob rozhodl, ani~ ústní jednání naYizoval. Vc soud posoudil takto:<br/>21. }alobci se podanou ~alobou domáhali pYezkoumání a zruaení rozhodnutí ~alovaného, jím~ byla pravomocn zamítnuta ~ádost ~alobco o povolení zmny pYíjmení u ~alobkyn z  G. na  S. G. , u ~alobce ze  S. na  S. G. a u nezletilého syna J. G., narozeného dne X z  G. na  S. G. .<br/>Posouzení dovodnosti ~aloby soudem<br/>22. Mstský soud v Praze se podanou ~alobou zabýval nejprve z hlediska splnní formálních nále~itostí. Konstatoval, ~e ~alobci jsou osobami oprávnnými k podání ~aloby, neboe byli ú astníky Yízení, z nho~ napadené rozhodnutí vzealo. }aloba byla podána v as. <br/>23. Soud poté posuzoval dovodnost ~aloby. Zkoumal pYitom nejprve to, zda napadené rozhodnutí ~alovaného netrpí vadami, které by musel zohlednit z úYední povinnosti, byl proto povinen pYihlédnout k pYípadné nepYezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Nejvyaaí správní soud konstantn judikuje, ~e pYezkoumá-li krajský soud rozhodnutí ~alovaného, které pro absenci odovodnní nebylo pYezkoumání vobec zposobilé, zatí~í vadou nepYezkoumatelnosti i své rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 6. 2007, . j. 5Afs 115/2006  91; rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 1. 2009, . j. 1As 110/2008  99  vaechny zde citované rozsudky Nejvyaaího správního soudu jsou dostupné online na www.nssoud.cz). }alobci nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí explicitn nenamítali, nicmén shledal-li by nyní soud, ~e napadené rozhodnutí skute n bylo nepYezkoumatelným pro nedostatek dovodo, byl by dán dovod pro zruaení napadeného rozhodnutí (ustanovení § 76 s. Y. s.). <br/>24. Podle judikatury Ústavního soudu je smyslem a ú elem odovodnní pYedevaím ozYejmit, pro  správní orgán rozhodl, jak rozhodl, neboe jen tak lze ovYit, ~e dovody rozhodnutí jsou v souladu s právem a nejsou zalo~eny na libovoli (nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 1997, sp. zn. III. ÚS 271/96, vaechna zde uvedená rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.ussoud.cz). Z ustálené judikatury Nejvyaaího správního soudu vyplývá, ~e z odovodnní správního rozhodnutí musí být seznatelné, pro  správní orgán pova~uje námitky ú astníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skute nosti vzal za podklad svého rozhodnutí, pro  pova~uje skute nosti pYedestYené ú astníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými Yádn provedenými dokazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se Yídil pYi hodnocení dokazo. Rozhodnutí, jeho~ odovodnní obsahuje pouze obecný odkaz na to, ~e napadené rozhodnutí bylo pYezkoumáno a jeho dovody shledány správnými, je nepYezkoumatelné, neboe dovody, o n~ se výrok opírá, zcela chybjí (viz napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 12. 2008, . j. 8Afs 66/2008 - 71, ze dne 17. 1. 2013, . j. 1Afs 92/2012 - 45). NevypoYádá-li se správní orgán v rozhodnutí o opravném prostYedku se vaemi uplatnnými námitkami, zposobuje to nepYezkoumatelnost rozhodnutí spo ívající v nedostatku jeho dovodo. NepYezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nedostatek dovodo nelze zhojit ve vyjádYení k ~alob (viz ji~ výae zmínné rozsudky Nejvyaaího správního soudu . j. 8Afs 66/2008  71 a . j. 1As 110/2008  99).<br/>25. Mstský soud v Praze dospl k závru, ~e ~alobou napadené rozhodnutí vadou nepYezkoumatelnosti netrpí. }alovaný správní orgán, stejn jako správní orgán prvého stupn, podrobil ~ádost ~alobco o zmnu pYíjmení v etn v ní uvedených dovodo podrobnému zkoumání a v odovodnní napadeného rozhodnutí se nále~it vypoYádal i s jednotlivými ~alobci uvádnými dovody pro podání ~ádosti. Odlianý názor ú astníka Yízení na posouzení rozhodných skutkových i právních okolností projednávané vci pak sám o sob nemo~e být dovodem pro vyslovení závru o nezákonnosti rozhodnutí. Obdobn pak jist není smyslem a ú elem soudního pYezkumu, aby v odovodnní rozsudku znovu podrobn opakoval argumentaci správního orgánu k jednotlivým námitkám, které se opakují z podaného odvolání i v podané ~alob a tím zcela kopíroval odovodnní rozhodnutí ~alovaného.<br/>26. Soud se vaak neztoto~nil s právními závry vyjádYenými ~alovaným v odovodnní napadeného rozhodnutí. PYi posouzení jednotlivých dovodu pro podání ~ádosti o zmnu pYíjmení na pYíjmení zdvojené soud dospl k odlianým závrom ne~ správní orgány obou stupHo, tak~e shledal dovodnou ~alobní námitku nesprávného právního posouzení vci, respektive námitku, ve které ~alobci namítali, ~e zákon umo~Huje, aby man~elé o zmnu pYíjmení za trvání man~elství po~ádali. Zposob, jakým ~ádají zmnu svých pYíjmení, není v rozporu s ustanovením § 660 ob anského zákoníku a zdvojené pYíjmení chtjí nést oba man~elé. Tato forma není pYi uzavírání man~elství mo~ná. Proto ~alobci dospli k potYeb zvolit tento postup. Pokud zákon Yetzení pYíjmení umo~Huje, nemo~e být ~ádost ~alobco o povolení zmny pYíjmení za pYíjmení zdvojené v rozporu s veYejným zájmem a ~alovaný svým podsouváním vyu~ití mo~nosti zvolit si pYíjmení podle § 660 písm. c) ob anského zákoníku a vyvracením argumento ~alobco pYi vyu~ití mo~nosti dle písm. b) tého~ ustanovení poruauje negativní závazek státu nezasahovat do práva na jméno.<br/>27. PYíjmení jednotlivce je ústavn chránno lánkem 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen  Listina ). Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 22. 2. 1994 ve vci Burghartz proti `výcarsku, . 16213/90, § 24, vaechna zde uvedená rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva jsou dostupná online z http://hudoc.echr.coe.int) je ochrana pYíjmení sou ástí práva na ochranu soukromého a rodinného ~ivota ve smyslu l. 8 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (dále jen  Úmluva ). <br/>28. Z tohoto práva vyplývá státu nejen negativní závazek nezasahovat do pYíjmení jednotlivco (stát jednotlivci nesmí naYizovat zmnu pYíjmení), ale i pozitivní závazek umo~nit jednotlivci zmnu pYíjmení, pakli~e tomu nebrání veYejný zájem (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 11. 1994 ve vci Stjerna proti Finsku, . 18131/91, § 38). ZároveH je vaak tYeba zdoraznit, ~e Evropský soud pro lidská práva dává vnitrostátnímu zákonodárci airoký prostor pro uvá~ení, neboe je vcí zákonodárce, aby v ústavou vyty ených mantinelech rozhodl o vnitrostátní politice úpravy jmen a pYíjmení. Jak upozorHuje Evropský soud pro lidská práva, právní úprava zmny jmen a pYíjmení je mezi lenskými státy zna n odlianá (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve vci Stjerna proti Finsku, § 39).<br/>29. Nevyhovní ~ádosti o zmnu pYíjmení nicmén nemusí zalo~it poruaení tohoto ústavn chránného práva (ji~ zmiHovaný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve vci Stjerna proti Finsku, § 38; podobn té~ rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 5. 2011, . j. 1As 26/2011  55). V souladu s ustálenou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva je tYeba v ka~dém jednotlivém pYípad hledat spravedlivou rovnováhu mezi zájmy individuálními a zájmy veYejnými. VeYejným zájmem, který mo~e odovodHovat nevyhovní ~ádosti o zmnu pYíjmení, je napYíklad zájem na jednozna né identifikaci osob, Yádné vedení evidence obyvatelstva nebo pYiYazení osoby k rodin nesoucí shodné pYíjmení (ji~ zmiHovaný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve vci Stjerna proti Finsku, § 38 - 39; obdobn té~ rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 6. 9. 2007 ve vci Johansson proti Finsku, . 10163/02, § 34 - 35). <br/>30. Podobn té~ Ústavní soud ustálen judikuje, ~e veYejná moc je oprávnna zasahovat do základních práv jednotlivce pouze ve výjime ných pYípadech a je-li takový zásah  ospravedlnn ur itým veYejným zájmem, který vaak musí vést v konkrétním pYípad k proporcionálnímu omezení pYísluaného základního práva (nález Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2004, sp. zn. I. ÚS 167/04 i ze dne 4. 11. 2015, sp. zn. IV ÚS 3900/14). <br/>31. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je tYeba  [z]mnoha myslitelných výklado zákona [& ] v ka~dém pYípad pou~ít pouze takový, který respektuje ústavní principy (nález Ústavního soudu ze dne 3. 2. 1999, sp. zn. Pl. ÚS 19/98). Orgány veYejné moci mají povinnost  interpretovat a aplikovat právo pohledem ochrany základních práv a svobod (nález Ústavního soudu ze dne 24. 9. 1998, sp. zn. III. ÚS 139/98). S ohledem na princip ústavn konformního výkladu a princip prozaYování základních lidských práv je tYeba ustanovení § 72 odst. 2 zákona . 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pYíjmení a o zmn nkterých souvisejících zákono, ve znní pozdjaích pYedpiso ( zákon o matrikách ), vykládat v souladu s výae uvedenou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu. <br/>32. Podle ustanovení § 72 odstavec 2 zákona o matrikách se zmna pYíjmení povolí zejména tehdy, jde li o pYíjmení hanlivé, nebo smané, nebo je-li pro to vá~ný dovod. <br/>33. Ustanovení § 72 odst. 2 zákona o matrikách je normou uvádjící demonstrativní a nikoli taxativní vý et dovodo, pro které lze zmnu pYíjmení povolit. Demonstrativní vý et je neúplným vý tem, jen~ obsahuje nkolik typických prvko, avaak danou právní normu lze aplikovat i v pYípad splnní jiných podmínek. Slovem  zejména pak zákonodárce vymezuje prvky i podmínky pro danou právní normu typické, tudí~ jiné prvky i podmínky by mly být obdobné ji~ uvedeným (srov. KNAPP, Viktor. Teorie práva. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 124 126, 173). Z uvedeného plyne, ~e vedle hanlivosti a smanosti mo~e pYipadat v úvahu i jiný srovnatelný dovod.<br/>34. Podle ustanovení § 660 zákona . 89/2012 Sb., ob anského zákoníku, ve znní pozdjaích pYedpiso, platí, ~e snoubenci pYi sHate ném obYadu prohlásí, ~e a) pYíjmení jednoho z nich bude jejich pYíjmením spole ným, b) si oba svá pYíjmení ponechají, nebo c) pYíjmení jednoho z nich bude jejich pYíjmením spole ným, a ten, jeho~ pYíjmení nemá být pYíjmením spole ným, bude ke spole nému pYíjmení na druhém míst pYipojovat své dosavadní pYíjmení.<br/>35. V nyní posuzované vci si ~alobci pYi sHate ném obYadu rozhodli ponechat oba svá dosavadní pYíjmení s tím, ~e následn po~ádají o zmnu na pYíjmení zdvojené, neboe tuto mo~nost pYi uzavYení man~elství zákonná úprava neobsahuje. }ádost proto bylo tYeba posoudit podle výae citovaného § 72 odstavec 2 zákona o matrikách.<br/>36. K pojmu  vá~ný dovod Nejvyaaí správní soud opakovan uvádí, ~e zákon nikterak neomezuje skupinu pYípado, které lze podYadit pod tento neur itý právní pojem. U~ití neur itého právního pojmu poskytuje dané právní norm zna nou obsahovou pru~nost, umo~Huje zohlednit vaechny okolnosti konkrétního pYípadu a nalézt spravedlivou rovnováhu mezi vá~n mínnou volí ~adatele smYující ke zmn pYíjmení a veYejným zájmem na stálosti pYíjmení osob a snadné identifikaci osob. Tento neur itý právní pojem proto ji~ v sob zahrnuje vaechny dalaí srovnatelné dovody. Vyhovt ~ádosti o zmnu pYíjmení lze jen z dovodu hanlivosti, smanosti i srovnatelných dovodo, pYípadn je-li dán vá~ný dovod, není-li sou asn tento dovod v rozporu s veYejným zájmem. <br/>37. V souladu s výae uvedenými ústavními východisky vykládá Nejvyaaí správní soud ve své ustálené judikatuYe neur itý pojem  vá~ný dovod tak, ~e  umo~Huje zohlednit okolnosti konkrétního pYípadu a nalézt spravedlivou rovnováhu mezí volí ~adatele smYující ke zmn pYíjmení a veYejným zájmem . S ohledem na striktní pYístup zákonodárce k mo~nosti u~ívat více pYíjmení, který je vyjádYen taxativním vý tem v § 70 odst. 1 zákona o matrikách, dovodil Nejvyaaí správní soud, ~e v pYípadech, kdy jde o zmnu pYíjmení na více pYíjmení, jako je tomu v nyní posuzovaném pYípad, je tYeba zkoumat, zda  po~adovaná zmna je odovodnna výjime nými skute nostmi, pro n~ neposta í zmna pYíjmení na jiné jediné pYíjmení (ji~ zmiHovaný rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 1As 26/2011  55).<br/>38. PYi hledání spravedlivé rovnováhy mezi individuálními a veYejnými zájmy nelze pauaáln a bez uvedení dovodo usuzovat na existenci veYejného zájmu na stálosti pYíjmení. V konkrétním pYípad je tYeba posoudit nejenom zájem jednotlivce, ale i veYejný zájem, který ospravedlHuje zásah do základního práva jednotlivce (z rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 2. 2016, . j. 2As 324/2015  16). <br/>39. Problematikou zmny pYíjmení na pYíjmení zdvojené se zabýval Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 22. 1. 2020, . j. 9As 220/2019  28, v nm~ pYedevaím odkázal na dovodovou zprávu k § 69 - § 72 zákonu o matrikách, která uvádí, ~e ob an bude moci i nadále u~ívat jedno pYíjmení. Návrh zákona jasn vymezuje pYípady, kdy mo~e ob an u~ívat více pYíjmení. Nejvyaaí správní soud ve výae rubrikovaném rozsudku . j. 1As 26/2011  55 dospl k závru, ~e zmna pYíjmení dle § 72 odst. 2 zákona o matrikách mo~e spo ívat v nahrazení dosud u~ívaného jediného pYíjmení více pYíjmeními, jestli~e to opodstatHuje vá~ný dovod, pro nj~ se o zmnu pYíjmení ~ádá. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona o matrikách vymezuje pYípady, kdy mo~e ob an u~ívat více pYíjmení. A  je v eské republice v sou asnosti nej astjaí variantou jedno pYíjmení, judikatura ji~ dYíve dovodila, ~e i nahrazení jediného pYíjmení dvma je ve smyslu § 72 odst. 2 zákona o matrikách mo~né, a to i pYi zohlednní pYísnosti koncepce zákona o matrikách ohledn u~ívání více pYíjmení. Konkrétní podoba zmnného pYíjmení je poté ur ena dovody, které ke zmn vedly. PYi posuzování ~ádosti o zmnu jediného pYíjmení na více pYíjmení se tato zásada projeví v pYísném zkoumání, zda po~adovaná zmna je odovodnna tak výjime nými skute nostmi, pro n~ neposta í zmna jediného pYíjmení na jiné jediné pYíjmení (viz rozsudek . j. 1As 26/2011  55).<br/>40. Zmna pYíjmení podle § 72 odst. 2 o matrikách tak nepochybn mo~e spo ívat také v nahrazení dosud u~ívaného jediného pYíjmení více pYíjmeními, pokud to opodstatHuje vá~ný dovod, pro nj~ bylo o zmnu pYíjmení po~ádáno. Podání takové ~ádosti nebrání ani § 70 odst. 1 zákona o matrikách, ve kterém je uveden taxativní vý et, kdy mo~e osoba u~ívat více pYíjmení. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona o matrikách se týká pouze tch pYípado, kdy u~ívání více pYíjmení je spojeno s matri ní událostí (§ 1 odst. 4 zákona o matrikách) i matri ní skute ností [§ 5 odst. 1 písm. b) zákona o matrikách], ani~ by vaak zmna pYíjmení byla hlavním pYedmtem této události i skute nosti. Toto ustanovení se nevztahuje na ~ádost o zmnu pYíjmení dle § 72 zákona o matrikách. <br/>41. Z uvedeného plyne, ~e zmna pYíjmení na základ ~ádosti je specifickou, samostatnou matri ní skute ností, co~ vyjadYuje i systematika zákona o matrikách, který upravuje tuto otázku v samostatném dílu. Pokud by ~ádosti o zmnu dosavadního jediného pYíjmení na více pYíjmení nebylo vyhovno pouze kvoli tomu, ~e nejsou splnny podmínky § 70 odst. 1 zákona o matrikách, byl by ~adatel bezdovodn znevýhodnn oproti ~adateli, který by ze stejného dovodu ~ádal o zmnu z dosavadního jediného pYíjmení na jiné jediné pYíjmení. Právní Yád je zalo~en na relativním konceptu rovnosti, dle nho~ je pYípustný odlianý postup vo i rozným skupinám jednotlivco, jestli~e se tak dje dle kritérií racionálních a objektivních (viz napY. nález ÚS ze dne 20. 2. 2011, publikovaný pod . 5/2000 Sbírky NU, nebo rozsudek NSS ze dne 16. 4. 2008, . j. 1Ans 2/2008  52). Kritériem pro úspanost ~ádosti by v daném pYípad bylo, zda se navrhované pYíjmení po zmn má skládat pouze z jednoho pYíjmení, nebo více pYíjmení. Toto kritérium je sice objektivní, nicmén nikoliv racionální. <br/>42. VeYejný zájem na stálosti pYíjmení a snadné identifikaci osob je toti~ prolomen v obou pYípadech, a to se stejnými dosledky. Nelze tedy dospt k závru, ~e by rozdílné zacházení s tmito pYípady bylo opodstatnno veYejným zájmem. Tím mén v pYípad, kdy identifikace osob je zajiaeována pYedevaím pomocí v zásad nemnných rodných ísel (viz rozsudek . j. 1As 26/2011  55 a rozsudek . j. 9As 220/2019 - 28). <br/>43. }ádost o zmnu pYíjmení z jednoho na dv si lze podat pYed uzavYením man~elství podle § 72 odst. 2 o matrikách. Zákon o matrikách vaak povoluje i zmnu pYíjmení (tj. dosavadního pYíjmení jednoho z man~elo) za trvání man~elství podle § 72 odst. 2 uvedeného zákona. Stanoví v daném pYípad jednu speciální podmínku, a to souhlas obou man~elo (viz § 73 odst. 1 zákona o matrikách). Je-li tato podmínka splnna, jako tomu bylo v nyní posuzované vci, posuzuje se následn ~ádost o zmnu pYíjmení shodn, jako by byla podána pYed man~elstvím. To znamená, ~e tato matri ní událost se pYi posuzování dovodo ~ádosti o zmnu pYíjmení nestává dalaím kritériem hodnocení dané ~ádosti. <br/>44. Zákonodárce vlo~il do zákona o matrikách speciální podmínky, za kterých mo~e být zmna pYíjmení za trvání man~elství povolena, a to jak ~ádosti o zmnu pYíjmení dosavadního pYíjmení man~ela, tak spole ného pYíjmení man~elo. Pokud by uzavYení man~elství mlo mít vliv i na posuzování dovodo ~ádosti, zákonodárce by jist neodkázal sezdané ~adatele o zmnu pYíjmení na § 72 odst. 2 zákona o matrikách, ale byla by vytvoYena speciální úprava ~ádosti o zmnu pYíjmení navazující na speciální úpravu zmny pYíjmení za trvání man~elství pYímo v daném ustanovení zákona. <br/>45. Je proto nelogické, aby bylo k dovodom uvádným v ~ádosti, resp. k samotné ~ádosti o zmnu pYíjmení, pYistupováno jako ke snaze o obcházení zákona pouze z toho dovodu, ~e byla podána za trvání man~elství. Byla-li by toti~ obdobná ~ádost podána nesezdaným ~adatelem, o obcházení zákona by se nejednalo. Povoluje-li zákon podat ~ádost i za trvání man~elství, je na správním orgánu, aby posoudil v ~ádosti uvádné dovody a zmnu bu povolil i nepovolil. Byla-li by správním orgánem ~ádost sezdaného ~adatele bez obsahovaného posouzení odmítnuta, doalo by k bezdovodnému znevýhodnní sezdaného ~adatele o zmnu pYíjmení oproti ~adateli nesezdanému.<br/>46. Zvolené  zdvojené - pYíjmení vaechny tYi leny rodiny ~alobco tedy podle názoru soudu dostate n identifikuje, ne iní potí~e pYi vedení evidence obyvatelstva a lépe ne~ dosavadní pYíjmení je pYiYazuje k jejich rodin. VeYejný zájem, který by ospravedlHoval zamítnutí ~ádosti o zmnu pYíjmení, je tedy v pYípad ~alobco zna n oslaben. Tyto skute nosti je tYeba zohlednit i pYi vá~ení existence výjime né situace odovodHující zmnu pYíjmení na více pYíjmení ve smyslu ji~ zmiHovaného rozsudku . j. 1As 26/2011  55. Matri ním úYadem navrhovaná zmna pYíjmení na pouze jedno pYíjmení naruauje veYejný zájem silnji ne~ ~alobci zvolené zdvojené pYíjmení, neboe neumo~Huje posílit i udr~et pYiYazení k rodin a oslabuje mo~nost její jednotlivé leny Yádn identifikovat. Mstský soud v Praze  podobn jako Nejvyaaí správní soud v rozsudku . j. 2As 324/2015  16 - pova~uje za nutné zdoraznit, ~e je nevhodné, aby orgán veYejné moci jednotlivci podsouval, jaké pYíjmení by pro sebe ml zvolit. V takovém pYípad by mohlo jít o poruaení negativního závazku nezasahovat do práva na jméno, které nelze ospravedlnit ani veYejným zájmem (viz ji~ opakovan zmiHovaný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve vci Stjerna proti Finsku, § 38). <br/>47. Podle § 3 zákona . 500/2004 Sb., správního Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso ( správní Yád ), postupuje správní orgán tak, aby byl zjiatn stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti. Zásadu materiální pravdy je ovaem nutné vykládat v souvislosti s § 50 a 52 správního Yádu. Z racionalizované zásady materiální pravdy vyplývá nejen povinnost správního orgánu opatYovat si podklady pro vydání rozhodnutí, ale také povinnost ú astníko Yízení pYi opatYování tchto podklado poskytovat správnímu orgánu veakerou potYebnou sou innost (§ 50 odst. 2 správního Yádu) a povinnost ú astníko Yízení ozna it dokazy na podporu svých tvrzení (§ 52 správního Yádu). Tuto povinnost vaak nelze vykládat ve smyslu neunesení dokazního bYemene, institutu civilního procesu, který je zalo~en na zásad formální pravdy (VEDRAL, Josef. Správní Yád: komentáY. Praha: BOVA POLYGON, 2012, s. 523). V souhrnu lze konstatovat, ~e smyslem racionalizované zásady materiální pravdy je, aby ú astník Yízení a správní orgán postupovali ve vzájemné sou innosti za ú elem zjiatní vaech dole~itých okolností. <br/>48. Podle názoru soudu byly na ~alobce správními orgány obou stupHo kladeny nepYimYené nároky ohledn prokázání vá~ného dovodu pro zmnu pYíjmení. Podle judikatury Nejvyaaího správního soudu je sice tYeba vá~né dovody  nejen tvrdit, ale i prokázat (ji~ zmiHovaný rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 1As 26/2011  55), nelze vaak opomíjet, ~e pYi nevyhovní ~ádosti o zmnu pYíjmení jde primárn o zásah orgáno veYejné moci do základního práva jednotlivce, které je tYeba ospravedlnit veYejným zájmem.<br/>Závr a náklady Yízení<br/>49. Soud rozhodující o ~alob ve správním soudnictví nemo~e pYi svém rozhodování nahrazovat innost správních orgáno. Je tedy na ~alovaném, aby znovu zhodnotil vaechny okolnosti daného pYípadu a své rozhodnutí Yádn odovodnil, pYi em~ se bude Yídit závazným právním názorem vysloveným správním soudem a argumenta ním postupem v tomto rozsudku nastínným. PYedevaím je tYeba pYi posuzování ~ádosti ~alobco vycházet z toho, ~e pYíjmení jednotlivce je ústavn chránno. Do základního práva jednotlivce lze zasáhnout pouze v pYípadech, je li takový zásah ospravedlnn konkrétním veYejným zájmem, který vaak musí vést k proporcionálnímu omezení pYísluaného základního práva. Bude proto tYeba, aby ~alovaný identifikoval konkrétní veYejný zájem, který v pYípad rodiny ~alobco brání vyhovní ~ádosti o zmnu pYíjmení, a míru jeho poruaení. Dále ~alovaný v souladu se závry v tomto rozsudku vyslovenými znovu zhodnotí v ~ádosti ~alobco uvádné dovody pro zmnu pYíjmení a dosledn vypoYádá vaechny odvolací námitky. Po zvá~ení vaech relevantních skute ností ~alovaný ~ádosti vyhoví, dojde-li k závru, ~e individuální zájmy ~alobco pYevyaují dot ený veYejný zájem. <br/>50. Na základ vaech shora uvedených skute ností dospl soud k závru, ~e ~aloba je dovodná, proto vzhledem k dovodom podrobn uvedeným výae zruail ~alobou napadené rozhodnutí podle § 78 odstavec 1 s. Y. s. ZároveH podle § 78 odstavec 4 s. Y. s. soud rozhodl o tom, ~e se vc po zruaení vrací ~alovanému k dalaímu Yízení. }alovaný je pak v dalaím Yízení vázán závazným právním názorem vysloveným v odovodnní tohoto rozsudku (§ 78 odstavec 5 s. Y. s.).<br/>51. O nákladech Yízení ú astníko rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 1 s. Y. s. tak, ~e ~alobcom, kteYí ve vci pln uspli, pYiznal právo na náhradu náklado Yízení. <br/>52. Náklady ~alobco sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výai 6 000 K  a odmny za spole né zastupování obou ~alobco advokátkou, která ve vci u inila dva úkony právní slu~by (pYevzetí a pYíprava zastoupení, podání ~aloby), za které jí nále~í ástka 4 960 K  za jeden úkon [§ 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 a § 12 odst. 4 vyhláaky . 177/1996 Sb., advokátní tarif], spole n s náhradou hotových výdajo dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výai 300 K  za jeden úkon. Celkem tedy nále~í ~alobcom na náhrad náklado Yízení ástka ve výai 16 520 K . Lhota k platb náhrady náklado Yízení je stanovena podle § 160 odst. 1 v ásti vty za stYedníkem zákona . 99/1963 Sb., ob anského soudního Yádu, místo plnní podle § 149 odst. 1 tohoto zákona; oboje ve spojení s § 64 s. Y. s.<br/>P o u  e n í<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/><br/>V Praze dne 23. bYezna 2022 Mgr. Marek BedYich<br/> pYedseda senátu <br/></body> </html>