<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 43 A 24/2019- 28 - text</title> </head> <body> ÿþ17 43 A 24/2019<br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Praze rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Ing. Petra `uránka a soudco Mgr. Vry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Bc. Kryatofa Horna ve vci<br/>~alobkyn: M. H.<br/> bytem X<br/> zastoupena advokátem JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr. <br/> sídlem Dominikánské námstí 656/2, Brno<br/>proti <br/>~alovanému: Krajský úYad StYedo eského kraje<br/>sídlem Zborovská 11, Praha 5<br/><br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 23. 1. 2019, . j. 013351/2019/KUSK, <br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení. <br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/>1. }alobkyn se ~alobou podle ásti tYetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ) domáhá zruaení v záhlaví ozna eného rozhodnutí, jím~ ~alovaný zamítl její odvolání proti rozhodnutí Mstského úYadu Jesenice, stavebního úYadu, (dále jen  stavební úYad ) ze dne 6. 4. 2018, . j. MÚJ/04749/2018/Vit, ve vci ~ádosti ~alobkyn o dodate né povolení stavby.<br/>2. }alobkyn vlastní pozemky parc. . Xa a parc. . st. Xb v k. ú. P.. Na posledn uvedeném pozemku se nachází rekrea ní chata. V roce 2015 ~alobkyn realizovala na parc. . Xa stavbu gará~e. PYípisem ze dne 12. 11. 2015 stavební úYad oznámil ~alobkyni zahájení Yízení o odstranní stavby, neboe ke stavb gará~e nebylo vydáno ~ádné rozhodnutí nebo opatYení, které by umo~Hovalo stavbu realizovat. Následn ~alobkyn podala dne 23. 11. 2015 ~ádost o dodate né povolení stavby. Na základ její ~ádosti vydal Mstský úYad ernoaice (dále jen  orgán státní správy leso ) dne 7. 6. 2016 závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 zákona . 289/1995 Sb., o lesích a o zmn a doplnní nkterých zákono (dále jen  lesní zákon ), ve kterém vyslovil s dodate ným povolením stavby gará~e nesouhlas. Stavební úYad následn ~ádost o dodate né povolení stavby zamítl rozhodnutím ze dne 26. 1. 2017. Odvolání ~alobkyn ~alovaný zamítl dne 12. 6. 2017 pro opo~dnost. }alobkyn proti tomuto rozhodnutí nepodala ~alobu ani jiný opravný prostYedek. Stavební úYad proto pYípisem ze dne 19. 7. 2017 oznámil pokra ování v Yízení o odstranní stavby.<br/>3. Podáním doru eným stavebnímu úYadu dne 7. 12. 2017 ~alobkyn opt po~ádala o dodate né povolení stavby gará~e (46 m2, výaka 2,7 m). V pYíloze pYipojila (1) kopii smlouvy o podmínkách udlení souhlasu se zYízením stavby se vzdáním se práva na náhradu akody vzniklé na pozemcích, kterou uzavYela dne 5. 10. 2017 s Arcibiskupstvím pra~ským (dále jen  vlastník lesa ) podle § 2897 zákona . 89/2012 Sb., ob anský zákoník (dále jen  ob anský zákoník ), (2) vyrozumní o provedeném vkladu uvedené smlouvy do katastru nemovitostí a (3) souhlas vlastníka lesa s dodate ným povolením stavby ze dne 1. 11. 2017. <br/>4. K výzv stavebního úYadu k doplnní podklado ~ádosti ~alobkyn sdlila, ~e projektovou dokumentaci pYilo~ila ji~ ke své pYedchozí ~ádosti o dodate né povolení stavby, a dále pYilo~ila  sdlení k ~ádosti orgánu státní správy leso ze dne 12. 3. 2018. <br/>5. Orgán státní správy leso poukázal na to, ~e ke stavb ~alobkyniny gará~e v minulosti vydal ji~ dv negativní stanoviska (dne 30. 6. 2015 pro ú el umístní a povolení stavby a dne 7. 6. 2016 pro ú el dodate ného povolení po nepovolené realizaci stavby). Ob stanoviska ~alobkyn napadla podnty k pYezkumu, nadYízený orgán vaak neshledal k pYezkumu dovod, o em~ ~alobkyni informoval. Nov uplatnný souhlas vlastníka lesa je pro potYeby stanoviska podle § 14 odst. 2 lesního zákona bezpYedmtný a nezávazný. Orgán státní správy leso je pYi své rozhodovací innosti nezávislý na vlastníku lesa a v konkrétním Yízení postupuje podle správního uvá~ení v mezích zákonem stanovených procesních povinností. BezpYedmtná je i smlouva o vzdání se práva domáhat se náhrady akody, neboe Yeaí otázku náhrady akody a~ po akodní události, nikoliv pYedcházení akod, k nmu~ slou~í § 14 odst. 2 lesního zákona. }alobkyn se danou smlouvou nevzdala práva na pYedcházení akodám z lesa (tj. práva na opatYení za ú elem ochrany stavby ve smyslu § 22 lesního zákona, napY. preventivního odkácení ohro~ujících stromo z lesního porostu) a podle zákona se tohoto práva ani vzdát nemo~e. Rizika plynoucí z pYedmtné stavby vo i lesu tak nadále pYetrvávají. Bezpe nostní problematika je navíc jen jednou z okolností zohledHovaných pYi posuzování výstavby u lesa. Orgán státní správy leso uzavYel, ~e v argumentaci ~alobkyn neshledal nové rozhodné skute nosti, proto nemá dovod vydat v té~e vci nové závazné stanovisko a odkazuje na platnost dYíve vydaného nesouhlasu. Dodal, ~e tento postup pYimYen koresponduje s aplikací instituto obnovy Yízení a nového rozhodnutí podle § 100 a § 101 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád.<br/>6. Sou ástí správního spisu je pak i závazné stanovisko ze dne 7. 6. 2016, ve kterém orgán státní správy leso nesouhlasil s dodate ným povolením stavby gará~e na pozemku parc. . Xa. Ji~ na základ zákona lze podle nj konstatovat, ~e území do 50 m od okraje lesa (tzv. ochranné pásmo lesa) je z hlediska ochrany lesa problematické a rizikové a v ideálním pYípad by nemlo být ke stavební innosti vobec vyu~íváno. Souhlas orgánu státní správy leso s konkrétním stavebním zámrem má charakter výjimky a je nenárokový. Rozhodným kritériem je pYedevaím odstup stavby od lesa, který má být dostate ný k tomu, aby lesu zajistil ochranu pYed akálou pYímých i nepYímých negativních projevo a ú inko zástavby, v etn tch, které mohou nastat v bli~aí i vzdálenjaí budoucnosti. Posouzení je zalo~eno na principu pYedb~né opatrnosti a slou~í k ochran veYejného zájmu na zachování lesa. <br/>7. Negativní ú inky výstavby vo i lesu se mohou projevit v naruaení vodního re~imu (tj. vláhových a odtokových pomro), zmn fyzikálních a chemických vlastností pody, místního mikroklimatu apod., co~ mo~e vést k poakození lesa (usychání) nebo zmnám ve slo~ení vegetace (nárost buYen). Míru takových dosledko nelze dopYedu spolehliv ur it a nelze je ani vylou it, proto musí být pYi posuzování zámru vzaty v úvahu. Umíseování staveb v ochranném pásmu lesa souvisí také s bezpe nostní problematikou, tedy ochranou osob a majetku pYed negativním posobením lesa, jím~ se rozumí zástin, splavování pody, padání kameno, vtví nebo celých stromo, prorostání vtví nebo koYeno apod. Dosledkem pak mo~e být ne~ádoucí zásah do lesního prostYedí. Vlastníci staveb umístných v nedostate né vzdálenosti od lesa toti~ mohou po~adovat ochranná opatYení (podle § 22 lesního zákona). Z praxe je orgánu státní správy leso známo, ~e ochranná opatYení spo ívají vtainou v pokácení  ohro~ujících stromo nebo oYezu vtví. Preventivním opatYením mo~e být také omezení výaky porostu nebo trvalé vylou ení pstování lesa. Vaechna tato opatYení pak omezují funkce lesa a jdou proti jeho potYebám (napY. odkácení okrajových stromo naruauje tzv. porostní pláae, který chrání vnitYní mikroklima).<br/>8. Podle orgánu státní správy leso je tYeba zabývat se bezpe nostními otázkami ji~ pYi rozhodování o mo~nostech zástavby, neboe po dokon ení staveb v nedostate né vzdálenosti ji~ pYicházejí v úvahu zpravidla jen opatYení na úkor lesa. Nelze pYipustit, aby orgán státní správy leso nejprve udlil souhlas s problematickou stavbou a následn by v její prospch stanovoval ochranná opatYení na úkor lesa. Práva na uplatnní opatYení podle § 22 lesního zákona se pYitom nelze pYedem vzdát. <br/>9. S ohledem na princip pYedb~né opatrnosti se za akceptovatelný minimální odstup staveb od lesa pova~uje hodnota absolutní výakové bonity (dále jen  AVB ) dYevin zastoupených v lesním porostu, pYi em~ se nevychází z aktuálního stavu, který je v ase promnlivý, ale z dosa~itelného výakového maxima. Hodnoty AVB se získávají z lesních hospodáYských pláno a osnov. V posuzované vci se stavba nachází ve vzdálenosti cca 5 m od hranice lesa a je k lesu orientována svou delaí stranou o délce 8,8 m. Orgán státní správy leso dále popsal vkovou a druhovou skladbu dot eného lesního porostu s tím, ~e pro pYilehlý porost je hodnota AVB 22, pro vedlejaí skupiny pak AVB 28, 24 a 20. Tyto hodnoty definují nejblí~e pYípustnou odstupovou vzdálenost. Dodal, ~e z hlediska kategorizace se jedná o hospodáYský les, ve kterém je prvoYadá reproduk ní funkce, tj. dosa~ení maximální produkce dYevní hmoty. Plnní této funkce není ~ádoucí sni~ovat preventivními t~bami v dob pYed dosa~ením mýtní zralosti porostu, tak~e nelze ustoupit od uplatnní odstupového kritéria podle hodnoty AVB.<br/>10. Ze srovnání s hodnotami AVB plyne, ~e u~ odstup stávající ~alobkyniny chaty od lesa není dostate ný k tomu, aby byl les ochránn pYed negativními ú inky stavby, zejména pYed ne~ádoucím efektem zabezpe ovacích opatYení inných na úkor lesa. Z hlediska ochrany lesa proto není ~ádoucí dále zhoraovat sou asný nevyhovující stav a dále zvyaovat zát~ lesa. Nárost zastavné plochy a objemu stavby v blízkosti lesa mo~e mít vliv na mikroklima v pYilehlé ásti lesa (napY. lokální zvýaení teploty v dosledku akumulace záYení do konstrukcí stavby), co~ spolu s nitrifikací stanoviat v dosledku dalaích antropogenních projevo mo~e zposobit zmnu flory smrem k nitrofilním druhom rostlin a nárostu buYen s následným efektem strádání lesních dYevin a omezení pYirozeného procesu obnovy lesa (ujímání semená ko, zdárný vývoj nárosto atd.). <br/>11. Z hlediska bezpe nostní problematiky lze riziko ohro~ení lesa spatYovat v nárostu lesní plochy, která je pod tlakem potenciálních po~adavko vlastníka stavby na stanovení preventivních zabezpe ovacích opatYení na úkor lesa za ú elem ochrany stavby pYed akodami zposobenými napY. zlomy, vývraty i padajícími vtvemi. Uvedená obava je o to vtaí, ~e nemovitosti ~alobkyn le~í pYi pat lesnatého svahu, tak~e bezpe nostní rizika budou stoupat se vzrostající výakou porostu. Jakékoli reáln proveditelné bezpe nostní opatYení, které by si v budoucnu vy~ádala pYedmtná stavba, by znamenalo ne~ádoucí zásah do lesa, ae ji~ by se jednalo o pYed asnou redukci porostu nebo v extrémním pYípad omezení mo~nosti pstovat na pYilehlé ásti pozemku les. I pYípadné menaí zásahy do prostoru lesa (napY. oYez ohro~ujících vtví) by naruaily potYebnou kompaktnost porostního pláat. <br/>12. Závrem orgán státní správy leso uvedl, ~e nemo~e v daném pYípad ~ádný z uvedených negativních ú inko stavby na les dopYedu spolehliv vylou it, proto pova~uje pYedlo~ený návrh za rizikový z hlediska ochrany lesa, shledává ho rozporným s lesním zákonem (§ 11 odst. 1) a neudluje k nmu souhlas. VeYejný zájem na neohro~ené existenci lesa pYeva~uje nad soukromým zájmem ~alobkyn. Dodal, ~e ú el ochranného pásma lesa je obzvláat dole~itý v siln urbanizovaném okolí Prahy, kde musí lesy elit stále se zvyaujícím tlakom rozpínající se zástavby.<br/>13. Stavební úYad rozhodnutím ze dne 6. 4. 2018 ~ádost o dodate né povolení stavby zamítl, neboe ve vci bylo vydáno závazné stanovisko, které znemo~Huje ~ádosti vyhovt podle § 149 odst. 4 správního Yádu. V této souvislosti stavební úYad poukázal na sdlení orgánu státní správy leso ze dne 23. 3. 2018, které odkazuje na dYíve vydaná nesouhlasná stanoviska v té~e vci. Dále upozornil, ~e není mo~né vyu~ít dYíve podanou dokumentaci z pYedchozího Yízení o dodate ném povolení stavby a pYesunout ji do jiného spisu. <br/>14. V odvolání ~alobkyn uvedla, ~e napadá výrok i obsah závazného stanoviska, jím~ nebyl udlen souhlas s dodate ným povolením stavby. Negativní závazné stanovisko je zalo~eno pouze na  principu pYedb~né opatrnosti a postrádá elementární oporu ve skutkových zjiatních. Po pYilehlé komunikaci oddlující pozemek ~alobkyn od lesního pozemku je ji~ nyní trpn projezd motorových vozidel. Dovody negativního závazného stanoviska jsou pouze obecné a postrádají objektivní nestranný náhled, co~ zposobuje nepYezkoumatelnost pro nedostatek dovodo. Orgán státní správy leso navíc neprovedl ~ádný dokaz, ze kterého by vyplynulo, ~e výstavbou gará~e skute n dojde ke zmnám fyzikálních a chemických vlastností pody, místního mikroklimatu apod. Vzhledem k umístní gará~e ve vzdálenosti 4 m od hranice lesa nepYichází v úvahu ~ádný z pYímých nebo nepYímých vlivo, pYed kterými stanovisko varuje. Výakou lesního porostu je v pYípad pádu nebo kácení ji~ nyní ohro~en teoreticky ka~dý, kdo se pohybuje po pYilehlé komunikaci.<br/>15. S odkazem na zásadu proporcionality ~alobkyn dodala, ~e vznik negativních ú inko v dosledku stavby gará~e je mén pravdpodobný ne~ jejich vznik v dosledku provozu motorových vozidel po pYilehlé komunikaci. Závrem poukázala na 5 pYíklado z praxe stavebních úYado spadajících do územní posobnosti ~alovaného, v nich~ byla ve skutkov a právn obdobných vcech vydána kladná rozhodnutí o umístní stavby nebo dodate ném povolení staveb rodinných domo a gará~í. Je proto pYesvd ena, ~e na základ § 2 odst. 4 správního Yádu jí vzniklo legitimní o ekávání, ~e její ~ádost bude kladn vyYízena tak, jako v jiných obdobných pYípadech.<br/>16. V rámci odvolacího Yízení odbor ~ivotního prostYedí a zemdlství ~alovaného (dále jen  nadYízený orgán státní správy leso nebo  nadYízený dot ený orgán ) potvrdil závazné stanovisko ze dne 7. 6. 2016 v plném rozsahu. Postup orgánu státní správy leso, který vycházel z pYedb~né opatrnosti, pova~oval s ohledem na § 1 a § 11 odst. 1 lesního zákona za správný. Míru negativních vlivo stavby na les nelze pYedem ur it a nelze je ani vylou it, proto musí být preventivn vzaty v úvahu. <br/>17. Dot ená stavba je umístna 4 m od hranice lesního pozemku, tedy v dosahu pYípadného pádu stromo. Z hlediska zajiatní bezpe nosti osob a majetku by bylo nutno vydat opatYení spo ívající ve smýcení stromo v dosahu stavby a vzhledem k asové neomezenosti stavby by bylo tYeba pYijmout i opatYení o zposobu hospodaYení v lese. Ohro~ení lesa v dosledku takových opatYení je více ne~ pravdpodobné. Preventivní zabránní dopado opatYení podle § 22 odst. 1 lesního zákona je dalaím uplatnním principu pYedb~né opatrnosti, neboe umístní stavby by bezpochyby dYíve i pozdji vyvolalo ~ádost ~alobkyn o stanovení zposobu a rozsahu zabezpe ovacích opatYení. Takovým ~ádostem je obvykle vyhovno, proto~e orgánu státní správy leso je z úYední innosti známo, ~e ohro~ení staveb bývá reálné. <br/>18. Prvoinstan ní orgán státní správy leso vyael z porovnání vzdálenosti stavby od lesa s hodnotami AVB jednotlivých dYevin zastoupených v porostu. }alobkyn mu proto nedovodn vytýká, ~e jeho závry nemají oporu ve skutkových okolnostech. Podle nadYízeného orgánu státní správy leso je závazné stanovisko dostate n odovodnno a vychází z objektivního posouzení. Vychází té~ z dlouholetých poznatko z úYední a odborné innosti, podle nich~ ke zmnám mikroklimatu v souvislosti s umíseováním staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa dochází. <br/>19. Ve prospch udlení souhlasu není mo~né vzít v úvahu skute nost, ~e les je ji~ aktuáln ohro~en stavbou rekrea ní chaty nebo pYilehlé komunikace. Tyto stavby byly umístny v jiném právním prostYedí a za jiných podmínek. Dopady tchto staveb na les je nutné strpt, neboe se jedná o stavby povolené. K dYíve umístným stavbám se v Yízení o udlení souhlasu § 14 odst. 2 lesního zákona nepYihlí~í. <br/>20. V tchto Yízeních se navíc nevychází ze shodných nebo podobných pYípado, které by mohly konkretizovat minimální povolenou vzdálenost od lesa. NadYízený orgán státní správy leso si je vdom toho, ~e v rámci celého StYedo eského kraje existují pYípady, kdy byly stavby v odovodnných pYípadech povoleny v tsné blízkosti lesa, avaak rovn~ existují mnohé pYípady neudlení souhlasu s umístním stavby v mnohem vtaí vzdálenosti od lesa. Posouzení ka~dé vci je jiné, neboe se Yeaí vztah a dopady odlianých staveb i zaYízení a terénních úprav na les s roznorodými porosty s odlianými rostovými podmínkami, roznou konfigurací terénu i s odlianými klimatickými podmínkami. V neposlední Yad posouzení mohou ovlivnit také rozné dokazy pYedlo~ené ~adatelem nebo odliané regulativy v územním plánu. }alobkyní vyjmenované pYípady nejsou skutkov shodné a nachází se v jiné lokalit, ~alobkyn se proto nemo~e dovolávat toho, aby jí byl udlen souhlas jako v jí zmínných pYípadech. <br/>21. Závrem nadYízený orgán státní správy leso zdoraznil, ~e k pYedmtné stavb byl dne 30. 6. 2015 vydán nesouhlas s jejím umístním. }alobkyn stavbu pYesto zrealizovala. Následn byl dne 7. 6. 2016 vydán nesouhlas s dodate ným povolením stavby. }alobkyn se proto nemo~e dovolávat legitimního o ekávání, ~e stavba bude povolena. <br/>22. Napadeným rozhodnutím ~alovaný odvolání ~alobkyn zamítl a potvrdil rozhodnutí stavebního úYadu. PrvostupHové rozhodnutí bylo sice stru né, ale srozumitelné a odpovídající po~adavkom vysloveným Nejvyaaím správním soudem (dále té~  NSS ) v rozsudku ze dne 18. 4. 2018, . j. 10 As 211/201747. Dále ~alovaný odkázal na potvrzující závazné stanovisko nadYízeného orgánu státní správy leso. }alovaný neshledal v rozhodnutí ani postupu stavebního úYadu ~ádné vady, které by odovodHovaly zruaení nebo zmnu jeho rozhodnutí. Vzhledem k vázanosti nesouhlasným stanoviskem dot eného orgánu nemohl stavební úYad vyYídit ~ádost ~alobkyn jiným zposobem ne~ ji zamítnout. Závrem ~alovaný pYipomnl, ~e ~alobkyn obdr~ela nesouhlasné stanovisko jeat pYed realizací stavby, pYesto stavbu realizovala.<br/>II. Obsah ~aloby<br/>23. }alobkyn namítá, ~e byla postupem orgánu státní správy leso zkrácena na procesním právu, aby byla její ~ádost o závazné stanovisko vypoYádána stanoviskem obsahujícím nále~itosti podle § 149 správního Yádu (tj. výrok a odovodnní). Orgán státní správy leso vyYídil její ~ádost pouze neformálním sdlením, ve kterém blanketním zposobem odkázal na obsah svého pYedchozího závazného stanoviska ze dne 7. 6. 2016. Navíc provedl hodnocení dokazo nov pYedlo~ených ~alobkyní (souhlasu vlastníka lesa a smlouvy o vzdání se práva na náhradu akody), které v pYedchozím závazném stanovisku nemohly být zohlednny. Takový postup nemá zákonnou oporu a zposobuje vadu Yízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) s. Y. s. <br/>24. Nezákonný postup orgánu státní správy leso se promítl i do odvolacího Yízení. }alobkyn uvedla v odvolání, ~e napadá i obsah podkladového závazného stanoviska. PYesto~e v textu odvolání polemizovala s dovody uvedenými v závazném stanovisku ze dne 7. 6. 2016, bylo zYejmé, ~e odvolání smYuje proti úkonu orgánu státní správy leso, o které se opíralo rozhodnutí stavebního úYadu, tj. proti závaznému stanovisku (sdlení) ze dne 12. 3. 2018. Práv posledn uvedené stanovisko (sdlení) mlo být pYedmtem pYezkumu instan n nadYízeného orgánu státní správy leso podle § 149 odst. 5 správního Yádu. Ten vaak potvrdil závazné stanovisko ze dne 7. 6. 2016, tedy stanovisko vydané v jiném Yízení, a stanoviskem (sdlením) ze dne 12. 3. 2018 se nezabýval. Tím byla ~alobkyn zkrácena na právu, aby odvolacímu pYezkumu bylo podrobeno závazné stanovisko, které bylo dovodem jejího procesního neúspchu. <br/>25. Za situace, kdy závazné stanovisko (sdlení) ze dne 12. 3. 2018 neodpovídalo po~adavkom stanoveným v § 149 odst. 2 správního Yádu, nebyly splnny ani zákonné podmínky pro postup podle § 149 odst. 4 tého~ zákona. Brojila-li tedy ~alobkyn v odvolání i proti stanovisku (sdlení) ze dne 12. 3. 2018, ml ~alovaný zjistit, ~e postup stavebního úYadu podle § 149 odst. 4 správního Yádu nebyl mo~ný. Jediným zákonným Yeaením popsané procesní situace bylo podle ~alobkyn zruaení prvostupHového rozhodnutí a vrácení vci stavebnímu úYadu.<br/>26. V souvislosti s výae uvedeným ~alobkyn pova~uje prvostupHové i napadené rozhodnutí za nepYezkoumatelná. Stavební úYad pouze blanketn odkázal na závazné stanovisko (sdlení), ale neodovodnil, pro  pova~oval vydání závazného stanoviska za nezbytné a pro  stanovisko brání vydání po~adovaného rozhodnutí. Stavební úYad byl povinen také pYezkoumat, zda akt, který mu byl jako závazné stanovisko pYedlo~en (sdlení ze dne 12. 3. 2018), odpovídá zákonným po~adavkom. PrvostupHové rozhodnutí je proto zatí~eno nepYezkoumatelností pro nedostatek dovodo. }alovaný tuto vadu neodstranil a na rozhodnutí stavebního úYadu pouze mechanicky odkázal, co~ zakládá nepYezkoumatelnost i rozhodnutí ~alovaného. <br/>27. }alovaný byl povinen objasnit dovody, pro které ~alobkynino odvolání zamítl. PrvostupHové rozhodnutí pova~oval za souladné se zákonem, proto~e se opíralo o nesouhlasné závazné stanovisko ze dne 12. 3. 2018, neobjasnil vaak, pro  toto závazné stanovisko (sdlení) bránilo dodate nému povolení stavby. }alovaný se navíc opYel o stanovisko vlastního odboru ~ivotního prostYedí jako nadYízeného orgánu státní správy leso, kterým bylo potvrzeno  závazné stanovisko dot eného orgánu ze dne 7. 6. 2016 , pYesto~e ~alovaný (správn) po~ádal  o potvrzení nebo zmnu závazného stanoviska ze dne 12. 3. 2018 . }alovaný tak opírá zamítnutí odvolání o výsledek pYezkumu jiného závazného stanoviska, ne~ které bylo odvoláním napadeno a ~alovaným pYedlo~eno k pYezkumu podle § 149 odst. 5 správního Yádu. To má za následek nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek dovodo i pro nesrozumitelnost. Navíc, nadYízený orgán státní správy leso se nezabýval ani zposobem, jakým byly v závazném stanovisku (sdlení) ze dne 12. 3. 2018 vyhodnoceny nové dokazy pYedlo~ené ~alobkyní, co~ následn pYehlédl i ~alovaný. <br/>28. Dále ~alobkyn namítá nesprávnou aplikaci § 14 odst. 2 lesního zákona a nesouhlasí se závrem dot ených orgáno, podle kterého nelze souhlas pro stavbu pYedmtné gará~e vydat. Ze ~ádného ustanovení lesního zákona ani z dovodové zprávy, komentáYové literatury i související judikatury nelze dovodit, ~e by ú elem ochranného pásma lesa podle § 14 odst. 2 lesního zákona bylo zakotvení apriorní výluky stavební innosti s tím, ~e orgánu státní správy leso pYísluaí pouze pravomoc tuto výluku v odovodnných pYípadech prolamovat výjimkami v podob souhlaso. Z podmínnosti stavební innosti souhlasem orgánu státní správy leso naopak vyplývá, ~e zákonodárce pova~uje stavební innost v ochranném pásmu lesa za a priori pYípustnou. Po~adavkem na souhlas orgánu státní správy leso pouze reguluje její podobu a rozsah tak, aby nebyla realizována zposobem nepYijatelným z hlediska zájmo chránných lesním zákonem. <br/>29. Za nepYijatelné lze pYitom pova~ovat stavební zámry, jejich~ realizace by mla za následek poruaení pYíkazu zákonodárce po ínat si tak, aby nedocházelo k ohro~ování nebo poakozování leso (§ 11 odst. 1 lesního zákona). Podle ~alobkyn je namíst vylo~it pojem  ohro~ování nebo poakozování leso za pou~ití definice pojmu  poakozování ~ivotního prostYedí (§ 6 odst. 2 zákona . 17/1992 Sb., o ~ivotním prostYedí). Tedy tak, ~e jde o jednání, které stav lesa jako slo~ky ~ivotního prostYedí pYímo zhorauje nad míru stanovenou právními pYedpisy, nebo alespoH zakládá reálné riziko takového zhoraení. Za poakození i ohro~ení leso tak nelze automaticky pova~ovat ka~dou stavební innost, bye by mla za následek vznik pYímé akody na lese nebo lesním prostYedí. To plyne z ustanovení lesního zákona (napY. § 13 odst. 3), která vznik akody v pYípad realizace stavebních zámro dokonce výslovn pYedpokládají. Proto ani sama mo~nost vzniku akody i dokonce mo~nost vzniku jakéhokoli, bye i jen hypotetického negativního dopadu stavby na les, nemo~e být bez dalaího pova~ována za dostate ný dovod pro nevydání souhlasu. Za nepYijatelné z hlediska § 14 odst. 2 lesního zákona je mo~né pova~ovat pouze takové stavby, jejich~ negativní vliv na les je reálný a mo~e se projevit tím, ~e les nebude po realizaci stavby s to plnit v obvyklém rozsahu vaechny produk ní a mimoproduk ní funkce. Mo~nost reálného negativního vlivu je nutno v Yízení podle § 14 odst. 2 lesního zákona prokázat. <br/>30. S ohledem na výae uvedené nemo~e dle ~alobkyn obstát odovodnní orgáno státní správy leso obou stupHo, které je zalo~eno na pouze hypotetické mo~nosti naruaení vodního re~imu a zmny fyzikálních a chemických vlastností lesní pody, mikroklimatu apod. a které se opírá o pouze obecné konstatování, ~e ke vzniku takových vlivo podle zkuaeností pravideln dochází. Nebylo pYitom prokázáno, ~e popsané vlivy reáln vzniknou, nato~ ~e vzniknou v intenzit omezující plnní funkcí lesa oproti obvyklému rozsahu. Nezákonnost stanovisek orgáno státní správy leso zat~uje i napadené rozhodnutí. <br/>31. Podle ~alobkyn nemohla být dovodem nevydání souhlasu ani hypotetická mo~nost, ~e vlastník stavby mo~e následn projevit zájem o realizaci opatYení i zmnu zposobu hospodaYení podle § 22 lesního zákona. Nelze pYisvd it názoru, ~e uvedené opatYení nebo zmna hospodaYení vedou v~dy a bez dalaího k poakození nebo ohro~ení lesa, resp. ~e zakládají riziko jejich vzniku. Naopak je mo~né je realizovat pouze v rozsahu a zposobem stanoveným orgánem státní správy leso. Je tedy pln na nm, aby rozsah a zposob preventivních opatYení i rozsah zmny zposobu hospodaYení volil i schválil tak, aby k poakození i ohro~ení lesa nedoalo. Sám zákonodárce tímto zposobem vylou il, aby se realizace opatYení i zmna zposobu hospodaYení staly dovodem nevydání souhlasu podle § 14 odst. 2 lesního zákona. <br/>32. Dále se ~alobkyn neztoto~Huje se závrem, podle kterého pro udlení souhlasu se zYízením stavby nemá ~ádný právní význam stanovisko vlastníka lesa ani smlouva o vzdání se práva na náhradu akody. Ustanovení § 22 lesního zákona má soukromoprávní povahu, neboe je konkretizací obecné preven ní povinnosti zakotvené v § 2900 ob anského zákoníku. Jestli~e se vlastník stavby uzavYením smlouvy podle § 2897 ob anského zákoníku natrvalo vzdá práva na náhradu akody, která mo~e na stavb v budoucnu vzniknout v dosledku existence lesa, rozsah jeho preven ní povinnosti, a tedy i rozsah, v nm~ bude oprávnn po~adovat provedení ochranných opatYení i zmnu zposobu hospodaYení podle § 22 lesního zákona, se tím sám o sob zu~uje. Sou asn se sni~uje i riziko vzniku negativních vlivo hypotetických ochranných opatYení na les. }alobkyní pYedlo~ený souhlas vlastníka lesa a smlouva o vzdání se práva na náhradu akody nebyly  bezpYedmtnými dokumenty, ale dokazy, které byly orgány státní správy leso povinny vzít v úvahu. <br/>33. PYi vydávání souhlasu podle § 14 odst. 2 lesního zákona je tYeba také zohlednit rozdíl v rozsahu a intenzit posobení tvrzených akodlivých vlivo na les pYed a po realizaci stavby. Pokud rozdíl pYed a po ní chybí nebo je zanedbatelný (napY. proto, ~e v dopadové vzdálenosti porosto ji~ jsou umístny jiné stavby nebo ~e se jedná o pYístavbu i nástavbu), nebude zpravidla dovod souhlas nevydat. Nelze proto souhlasit se závrem, podle kterého nemá ~ádný právní význam skute nost, ~e gará~ navazuje na ji~ existující stavbu chaty, nadto v lokalit, kde se v ochranném pásmu lesa nachází souvislá chatová zástavba i jiných vlastníko. Mezi lesem a stavbou gará~e navíc le~í frekventovaná místní komunikace. Bylo povinností orgánu státní správy leso zjistit, zda se míra negativního dot ení lesa stavbou nepYijatelným zposobem zvýaí. }alobkyn je pYesvd ena, ~e pro nevydání souhlasu podle § 14 odst. 2 lesního zákona neexistoval ~ádný vcný, a tedy ani zákonný dovod.<br/>34. Závrem ~alobkyn brojí proti tomu, jak se ~alovaný vypoYádal s jí tvrzeným poruaením zásady legitimního o ekávání ve smyslu § 2 odst. 4 správního Yádu. V odvolání poukazovala na skute nost, ~e stavební úYady v územní posobnosti ~alovaného vydaly ve skutkov a právn obdobných vcech kladná rozhodnutí o umístní i dodate ném povolení staveb rodinných domo a gará~í, a to na základ souhlasných závazných stanovisek orgáno státní správy leso. }alovaný v napadeném rozhodnutí pouze odkázal na stanovisko nadYízeného orgánu státní správy leso. Z nj vaak nevyplývá ~ádný dovod, pro který bylo namíst odchýlit se od rozhodnutí zmínných ~alobkyní v odvolání a ~ádost o dodate né povolení stavby zamítnout. <br/>III. VyjádYení ~alovaného<br/>35. }alovaný ve vyjádYení k ~alob zdorazHuje, ~e orgán státní správy leso nemohl vydat k ~ádosti ~alobkyn nové závazné stanovisko, proto~e tomu bránila pYeká~ka vci ji~ rozhodnuté. }alovaný souhlasí s názorem orgánu státní správy leso, podle kterého nebyly pYedlo~eny nové skute nosti, proto~e souhlas vlastníka ani smlouva o vzdání se práva na náhradu akody nejsou pro vydání souhlasu relevantní. Smyslem § 22 lesního zákona je uplatnní veYejného zájmu na ochran osob a majetku. Toto právo mo~e vzniknout komukoliv bez ohledu na pYedlo~enou smlouvu. Orgán státní správy leso správn odkázal na povodní závazné stanovisko, které následn posoudil i nadYízený orgán. Pokud bylo toti~ závazné stanovisko ve smyslu § 14 odst. 2 lesního zákona vydáno a nebyly pYedlo~eny nové skute nosti, je toto stanovisko stále platné. Právní pYedpisy jeho platnost nijak neomezují. Odkázal-li orgán státní správy leso za této situace na povodní stanovisko sdlením, nebyl jeho postup chybný. }alobkyn alibisticky opakovan pYedkládá nové ~ádosti, které vedou pouze k opakovaným Yízením se stejným výsledkem. <br/>36. }alovaný nesouhlasí s ~alobkyniným výkladem § 14 odst. 2 lesního zákona, podle kterého by bylo tYeba prokázat reálný negativní dopad stavby na les. Posouzení dopado na les je v kompetenci orgánu státní správy leso, proto~e veakeré dosledky nejsou z pohledu  laika viditelné. Z tohoto dovodu vycházejí orgány státní správy leso z principu pYedb~né opatrnosti. Obzvláae v pYilehlých oblastech Prahy, v nich~ dochází k intenzivní zástavb, jsou dopady dlouhodob patrné. Dosledky realizace staveb v blízkosti lesa jsou v pYedmtných stanoviscích uvedeny. V~dy je nutné posuzovat pYedevaím okolní lokalitu v kontextu znalostí a zkuaeností orgánu státní správy leso a není mo~né jen poukazovat na to, ~e v jiné lokalit byla stavba realizována v obdobné vzdálenosti. <br/>37. K uplatnní opatYení podle § 22 lesního zákona ~alovaný dodal, ~e právo na bezpe nost a ochranu majetku nelze spojit se soukromými zájmy, nehled na to, ~e uplatnní tohoto ustanovení není pouze v rukou ~alobkyn, ale kohokoli, kdo mo~e spatYovat ohro~ení nemovitosti i osoby nacházející se v blízkosti lesa. OpatYení podle tohoto ustanovení mají zcela jednozna n praktické dopady na les, a to ve form oYezu vtví, vyYezání podrostu v dosledku slo~itých t~ebních prací, pokácení celých stromo atd., a to vae v dosledku toho, ~e dYíve byla v blízkosti lesa umístna stavba, u které bylo shledáno, ~e nemá dopady na les. <br/>38. }alobkyn má sice pravdu, ~e existence komunikace ji~ negativní dopady na les posobí, realizace staveb v blízkosti lesa ovaem tento stav zhorauje. K namítaným pYíkladom jiných povolených staveb na hranici lesa ~alovaný konstatoval, ~e mu nejsou známy a s pYedmtným Yízením nesouvisí. Jedná se o stavby v jiných katastrálních územích a v posobnosti jiných místn pYísluaných orgáno státní správy leso. Legitimní o ekávání lze podle názoru ~alovaného pou~ít pouze v pYípadech velmi podobných, ne-li toto~ných, pYedevaím s ohledem na pYísluanou lokalitu. V pYedmtném pYípad okolní stavby zachovávají linii odstupu od lesa, pouze zámr ~alobkyn z ní vybo uje (k lesu), a proto by naopak mla ~alobkyn legitimn o ekávat, ~e stavba nebude povolena.<br/>IV. Posouzení ~aloby soudem<br/>39. Soud ovYil, ~e ~aloba byla podána v as (napadené rozhodnutí bylo ~alobkyni doru eno dne 8. 2. 2019, ~aloba byla odeslána dne 2. 4. 2019), osobou k tomu oprávnnou a splHuje vaechny formální nále~itosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud pYezkoumal v rozsahu a mezích ~alobních bodo, pYi em~ vycházel ze skutkového a právního stavu v dob jeho vydání (§ 75 odst. 1 a 2 s. Y. s.). Soud ve vci rozhodl bez jednání, neboe s takovým postupem ~alobkyn i ~alovaný (implicitn) souhlasili (§ 51 odst. 1 s. Y. s.). <br/>40. }aloba není dovodná.<br/>41. Ve vci je nepochybné, ~e ~alobkyn provedla stavbu posuzované gará~e, pYesto~e nebylo vydáno ~ádné rozhodnutí nebo opatYení, které by umo~Hovalo stavbu realizovat. Podle § 129 odst. 2 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon), ve znní ú inném do 31. 12. 2017 (viz l. II  pYechodná ustanovení novely provedené zákonem . 225/2017 Sb.; dále jen  stavební zákon ), lze stavbu provedenou bez rozhodnutí nebo opatYení nebo jiného úkonu vy~adovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním dodate n povolit,  pokud stavebník nebo její vlastník proká~e, ~e a) není umístna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územn plánovací dokumentací a s územním opatYením o stavební uzávYe nebo s územním opatYením o asanaci území nebo s pYedchozími rozhodnutími o území, b) není provádna i provedena na pozemku, kde to zvláatní právní pYedpis zakazuje nebo omezuje, c) není v rozporu s obecnými po~adavky na výstavbu nebo s veYejným zájmem chránným zvláatním právním pYedpisem. <br/>42. }alobkyn realizovala stavbu gará~e na pozemku, který se nachází ve vzdálenosti menaí ne~ 50 m od okraje lesa, tedy v tzv. ochranném pásmu lesa. V takovém pYípad byla povinna k ~ádosti o dodate né povolení stavby dolo~it souhlas orgánu státní správy leso ve smyslu § 14 odst. 2 lesního zákona ve znní ú inném od 1. 1. 2007, podle kterého platí, ~e  [d]otýká-li se Yízení podle zvláatních pYedpiso zájmo chránných tímto zákonem, rozhodne stavební úYad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem pYísluaného orgánu státní správy leso, který mo~e svoj souhlas vázat na splnní podmínek. Tohoto souhlasu je tYeba i k dot ení pozemko do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístní stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zaYízení nebo terénních úprav anebo jejich ohláaení je závazným stanoviskem podle správního Yádu a není samostatným rozhodnutím ve správním Yízení. <br/>43. Z citovaného ustanovení vyplývá, ~e souhlas orgánu státní správy leso s umístním stavby v ochranném pásmu lesa je závazným stanoviskem ve smyslu § 149 správního Yádu. Podle § 149 odst. 1 správního Yádu je obsah závazného stanoviska dot eného orgánu závazný pro výrokovou ást rozhodnutí správního orgánu, proto pro takové stanovisko neplatí zásada volného hodnocení dokazo podle § 50 odst. 4 správního Yádu, pYesto~e se jedná o podklad pro vydání rozhodnutí (tzv. subsumovaný správní akt). Jestli~e bylo v probhu Yízení o ~ádosti vydáno závazné stanovisko, které znemo~Huje ~ádosti vyhovt, neprovádí správní orgán dalaí dokazování a ~ádost zamítne (§ 149 odst. 3 ve znní ú inném do 31. 12. 2017; s ú inností od 1. 1. 2018 bylo toto ustanovení pYesunuto do odstavce 4 a s ú inností od 1. 1. 2021 do odstavce 6). Bylo-li tedy ve vci vydáno nesouhlasné závazné stanovisko dot eného orgánu  orgánu státní správy leso, nemohl stavební úYad rozhodnout jinak, ne~ ~ádost o dodate né povolení stavby zamítnout. Stru nost rozhodnutí stavebního úYadu, který odovodnil nevyhovní ~ádosti existencí nesouhlasného stanoviska dot eného orgánu, proto nezposobuje jeho nepYezkoumatelnost.<br/>44. }alobkyn ovaem proti závaznému stanovisku vznáaí námitky, a to jak z hlediska formy, resp. procesního postupu, tak z hlediska obsahu. Závazné stanovisko lze v rámci soudního pYezkumu ve vci zamítnutí ~ádosti o dodate né povolení stavby pYezkoumat jako podkladový akt v re~imu § 75 odst. 2 vty druhé s. Y. s. V rámci tohoto pYezkumu soud pYezkoumává závazné stanovisko pouze v mezích uplatnných ~alobních bodo, a to tak, ~e posuzuje pouze jeho zákonnost, nikoliv té~ vcnou správnost (viz napY. rozsudek NSS ze dne 17. 3. 2017, . j. 2 As 230/201665, bod 40).<br/>45. }alobkyn pYedn namítá, ~e ji orgán státní správy leso zkrátil na právu, aby k její ~ádosti bylo vydáno závazné stanovisko, neboe reagoval pouze sdlením ze dne 12. 3. 2018, v nm~ odkázal na své dYívjaí závazné stanovisko. Soud této námitce nepYisvd il.<br/>46. Jak vyplývá z výae provedené rekapitulace Yízení (viz body 2 a 3), ~alobkyn po~ádala o dodate né povolení stavby v reakci na Yízení o odstranní stavby dvakrát. Orgán státní správy leso svoj nesouhlas s dodate ným povolením stavby gará~e vyjádYil podrobn ji~ ve stanovisku ze dne 7. 6. 2016 (k obsahu stanoviska viz body 6 a~ 12; nesouhlas navíc ji~ dYíve vyjádYil také ve stanovisku ze dne 30. 6. 2015 ve vztahu k ~ádosti ~alobkyn o umístní stavby). <br/>47. }ádost o vydání nového závazného stanoviska ~alobkyn odovodnila tím, ~e s vlastníkem lesa uzavYela dne 5. 10. 2017 smlouvu, v ní~ se podle § 2897 ob anského zákoníku vzdala práva na náhradu akody vzniklé na pozemcích sesuvem pody, pádem stromo nebo jejich ástí, pYesahem vtví atd., a to výmnou za závazek vlastníka lesa udlit souhlas s umístním stavby v ochranném pásmu lesa. Vzdání se práva bylo ujednáno jako vcné právo a bylo zapsáno do katastru nemovitostí. V návaznosti na to vlastník lesa udlil ~alobkyni dne 1. 11. 2017 souhlas s dodate ným povolením stavby na pozemku parc. . Xa.<br/>48. Podle orgánu státní správy leso nov tvrzené okolnosti nebyly relevantní z hlediska posouzení mo~nosti udlit souhlas podle § 14 odst. 2 lesního zákona, a proto neshledal dovod vydat nové stanovisko. V tomto postupu neshledává soud pochybení. Platnost závazného stanoviska není právními pYedpisy nijak omezena. Pokud se nezmnil skutkový nebo právní stav je stanovisko nadále platné a pou~itelné. <br/>49. Nov uplatnné argumenty se nijak nedotýkaly nosných skute ností, které byly v závazném stanovisku ze dne 7. 6. 2016 hodnoceny a které byly pro posouzení mo~nosti udlit souhlas relevantní. Soud se ztoto~Huje s názorem orgánu státní správy leso, podle kterého pro vydání souhlasu podle § 14 odst. 2 lesního zákona nemo~e být významné udlení souhlasu vlastníka lesního pozemku se stavbou. Vlastník lesního pozemku se nemo~e zbavit odpovdnosti za stav a ochranu lesa a Yádné hospodaYení v nm. Ze souhlasu ani neplyne, ~e by vlastník lesa souhlasil s opatYeními, které by mohlo být tYeba v budoucnu po dodate ném povolení stavby provést na jeho pozemcích na základ § 22 lesního zákona.<br/>50. Stejn tak skute nost, ~e se ~alobkyn vzdala práva na náhradu akody, která by jí mohla v dosledku lesa a jeho posobení vzniknout, nesni~uje riziko, které pYedstavuje naopak stavba pro les. A to ae ji~ z hlediska fyzikálního posobení stavby (vliv na zmnu mikroklimatu apod.), tak pYedevaím z hlediska opatYení podle § 22 lesního zákona. Bye byla smlouva o vzdání se práva na náhradu akody zapsána do katastru nemovitostí, a zavazuje tedy i pYípadné budoucí vlastníky stavby, tato smlouva nemá za dosledek nemo~nost po~ádat (ae ji~ ze strany ~alobkyn nebo jejího pYípadného právního nástupce) orgán státní správy leso, aby vlastníkovi lesa ulo~il provedení opatYení za ú elem zajiatní bezpe nosti osob nebo majetku podle § 22 lesního zákona. Zajiatní bezpe nosti staveb je ve veYejném zájmu a nelze na tento po~adavek rezignovat jen proto, ~e stavebník s rizikem souhlasí (shodn rozsudek zdejaího soudu ze dne 19. 12. 2017, . j. 46 A 117/201560, potvrzený rozsudkem NSS ze dne 31. 7. 2018, . j. 1 As 2/201837). <br/>51. Jinými slovy, soukromoprávní ujednání ~alobkyn a vlastníka lesa nemla vliv na posouzení otázky dot ení veYejného zájmu na ochran lesa, který orgán státní správy leso v závazném stanovisku posuzoval. Bye se v pYípad závazného stanoviska striktn vzato neuplatní pYeká~ka vci rozhodnuté (závazné stanovisko není rozhodnutím, navíc i v pYípad rozhodnutí nastává tato pYeká~ka a~ kladným rozhodnutím o ~ádosti, srov. napY. rozsudek NSS ze dne 23. 3. 2017, . j. 1 As 98/201675, bod 44), vydání nového závazného stanoviska za nezmnných okolností by bylo rozporné se zásadou procesní ekonomie. Nov pYedlo~ené argumenty a podklady nepYedstavovaly rozhodnou skute nost, pro ni~ by mlo být ji~ vydané nesouhlasné závazné stanovisko revidováno.<br/>52. Soud proto neshledal pochybení v postupu orgánu státní správy leso, který za popsané situace vyYídil opakovanou ~ádost ~alobkyn sdlením (ve smyslu ásti tvrté správního Yádu), v nm~ odkázal na povodní závazné stanovisko s tím, ~e nadále platí, a zároveH Yádn vysvtlil dovody, pro které nepova~oval nov uplatnné argumenty a listiny za relevantní pro nové posouzení. }alobkyn nebyla nijak zkrácena na právu, aby její ~ádost o závazné stanovisko byla vyYízena v souladu s § 149 správního Yádu. Závazné stanovisko k mo~nosti dodate ného povolení stavby gará~e bylo vydáno a v pYípad opakované ~ádosti byly Yádn vysvtleny dovody, pro které nebylo vydáno stanovisko dalaí.<br/>53. Je tYeba dodat, ~e proti výae popsanému procesnímu postupu ani proti obsahu sdlení ze dne 12. 3. 2018 nevznesla ~alobkyn v odvolání ~ádné námitky (srov. shrnutí odvolacích námitek výae v bodech 14 a 15), nelze proto vytýkat ~alovanému ani nadYízenému orgánu státní správy leso, ~e se k tmto otázkám nevyjádYili (z tohoto dovodu tak ~alovaný iní a~ ve vyjádYení k ~alob v návaznosti na ~alobní námitku).<br/>54. Z výae popsané procesní situace vyplývá, ~e pro ú ely posouzení podmínek pro dodate né povolení stavby je tYeba pracovat se závazným stanoviskem ze dne 7. 6. 2016 ve spojení se sdlením ze dne 12. 3. 2018. Vcné dovody, o n~ se opírá nesouhlas orgánu státní správy leso a následn zamítavý výrok rozhodnutí stavebního úYadu, jsou nicmén obsa~eny v závazném stanovisku ze dne 7. 6. 2016. NadYízený orgán státní správy leso proto správn v rámci odvolacího Yízení potvrdil práv toto stanovisko. Ostatn proti nmu obsahov smYovaly i ~alobkyniny odvolací námitky, bye výslovn neozna ila dokument, který napadá. Na tomto závru nemo~e nic zmnit interní sdlení, ve kterém ~alovaný nepYesn po~ádal nadYízený dot ený orgán o pYezkoumání  závazného stanoviska ze dne 12. 3. 2018 . <br/>55. Dále se proto soud zabýval tím, zda závazné stanovisko ze dne 7. 6. 2016 ve spojení s potvrzujícím závazným stanoviskem nadYízeného dot eného orgánu splHovaly obsahové po~adavky kladené na závazná stanoviska. S ohledem na závaznost stanoviska dot eného orgánu pro výrokovou ást rozhodnutí ve vci samé je toti~ nezbytné, aby obsah závazného stanoviska v zásad odpovídal po~adavkom kladeným na odovodnní správního rozhodnutí. Z odovodnní musí být patrné dovody, o které se opírá obsah závazné ásti závazného stanoviska, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se dot ený orgán Yídil pYi jejich hodnocení a pYi výkladu právních pYedpiso, na kterých je obsah závazné ásti zalo~en (s ú inností od 1. 1. 2018 jsou tyto nále~itosti výslovn stanoveny v § 149 odst. 2 správního Yádu, do té doby vaak byly v podstat shodné po~adavky na stanoviska dot ených orgáno dovozeny z obecných zásad správního Yízení judikaturou, viz napY. rozsudek NSS ze dne 22. 10. 2009, . j. 9 As 21/2009-150, . 2381/2011 Sb. NSS). <br/>56. V posuzované vci soud nemá pochyb o tom, ~e po~adavkom na pYezkoumatelnost závazná stanoviska orgánu státní správy leso i nadYízeného dot eného orgánu dostála. Odovodnní závazného stanoviska ze dne 7. 6. 2016 není pouze obecné. Stanovisko sice i v obecné rovin vysvtluje východiska, podle nich~ posuzuje mo~nost udlení souhlasu podle § 14 odst. 2 lesního zákona, zároveH vaak navazuje tyto obecnjaí úvahy i na konkrétní skutkový stav posuzované vci. <br/>57. V obecné rovin orgán státní správy leso rozliail dv skupiny zposobo ohro~ení lesa. První z nich pYedstavují pYímé ú inky stavby na les v podob fyzických zásaho do koYenového systému i porostního pláat. Druhou skupinu tvoYí po~adavky vlastníka pozemku, na nm~ je stavba umístna a který sousedí s pozemky ur enými k plnní funkcí lesa (tyto po~adavky vycházejí z § 22 lesního zákona). Ji~ ve fázi povolování staveb je proto podle nj tYeba pYedcházet situacím, které by v budoucnu práv s ohledem na existenci povolované stavby vy~adovaly provádt preventivní opatYení podle § 22 lesního zákona na pozemcích ur ených k plnní funkcí lesa. Uvedená východiska dot eného orgánu jsou zcela správná a odpovídají koncepci lesního zákona (shodn napY. rozsudek zdejaího soudu . j. 46 A 117/201560).<br/>58. Z hlediska konkrétních skutkových okolností pak orgán státní správy leso zdoraznil malou vzdálenost stavby od okraje lesa (cca 5 m), tu pak porovnal s hodnotami AVB lesního porostu v dot eném míst, z nich~ vyplývá, ~e stromy mohou dosahovat výaky cca 20 a~ 28 m. Je tedy zYejmé, ~e v pYípad pádu stromu by mohla být zasa~ena sporná stavba. Orgán státní správy leso dále v této souvislosti poukázal na to, ~e stavba se nachází u paty svahu, tato skute nost pak zvyauje riziko, ~e pYípadný pád stromu by smYoval ke sporné stavb. Dále poukázal i na skute nost, ~e se v daném pYípad jedná podle kategorizace o hospodáYský les, u nho~ není ~ádoucí omezovat plnní reproduk ní funkce preventivními t~bami.<br/>59. Orgán státní správy leso poukázal také na mo~ná rizika související s bezpe nostními otázkami a na ohro~ení potYeb lesního hospodaYení. Práv v souvislosti s tím, ~e vzdálenost sporné stavby je ni~aí ne~ AVB pYilehlých stromo, je obava orgánu státní správy leso, ~e bude nutno vzhledem k hrozícím nebezpe ím spojeným s umístním posuzované stavby v blízkosti lesa aplikovat opatYení podle § 22 lesního zákona, podle soudu oprávnná. ZároveH jsou ve stanovisku srozumiteln a pYesvd iv popsána rizika, která se s uplatnním opatYení podle § 22 lesního zákona pojí. Mo~nost ~ádat uplatnní tchto opatYení pYitom není vylou ena soukromoprávním ujednáním mezi ~alobkyní a vlastníkem lesa, jak orgán státní správy leso vysvtlil ve sdlení ze dne 12. 3. 2018. <br/>60. }alobkyni nelze pYisvd it v námitce, podle které byl orgán státní správy leso povinen zkoumat a prokázat reálný negativní dopad stavby na les. Orgán státní správy leso naopak správn vyael z principu pYedb~né opatrnosti (resp. doktrináln správn principu prevence, viz rozsudek zdejaího soudu . j. 46 A 117/2015-60). Uplatnní tohoto principu pYi výkladu a aplikaci § 14 odst. 2 lesního zákona potvrdil NSS napY. v rozsudku . j. 1 As 2/201837. V bodu 37 NSS zdoraznil, ~e podmínnost povolení stavby souhlasem orgánu státní správy leso je preventivním nástrojem ochrany lesa a lesního hospodaYení. Princip prevence je namíst uplatnit v pYípadech, kdy sice nehrozí aktuální konkrétní riziko, ovaem s ohledem na budoucí vývoj stavu lesního porostu a s ohledem na blízkost stavby lesu a její charakter mohou taková rizika pravdpodobn nastat. Je proto dostate né, pokud dot ený orgán zmíní mo~né negativní vlivy stavby na les (jednak pYímé ú inky v podob fyzických zásaho do koYenového systému i porostního pláat a jednak po~adavky opírající se o § 22 lesního zákona), které opYe o obecné zkuaenosti v oblasti lesního hospodaYení. Nelze mu naopak vytýkat, ~e neupYesnil konkrétní aktuáln hrozící riziko spojené s blízkostí stavby lesu, neboe mo~e jen t~ko pYedvídat, kdy a za jakých podmínek dojde napY. k pádu stromo, které by mohly ohrozit zdraví i ~ivoty lidí. Skute nost, ~e doposud k ~ádným negativním dopadom nedoalo, pYitom neznamená, ~e by bylo namíst podstupovat riziko mo~ných akod do budoucna. Existenci uvedené hrozby není nutno empiricky ovYit tím, ~e u~ v minulosti k takovým ur itým situacím doalo, a to ae u~ u okolních staveb, nebo u samotné posuzované stavby, podstatné je, ~e toto riziko (i podle obecné lidské zkuaenosti) není zcela nereálné. <br/>61. Nesouhlasné stanovisko je dostate n legitimizováno tím, ~e stavba, která má být povolena, je bezprostYedn a reáln ohro~ena pádem stromo, tedy les mo~e být dot en opatYením podle § 22 lesního zákona. Tuto úvahu posta í opYít o obecné zkuaenosti v oblasti lesního hospodaYení, není tYeba existenci uvedené hrozby empiricky ovYit (shodn rozsudek zdejaího soudu . j. 46 A 117/201560). PYi prosazování principu prevence je tYeba nalézt rozumnou rovnováhu. Soud je pYitom toho názoru, ~e ta v daném pYípad nalezena byla. Stavba se nachází cca 5 m od okraje lesa, v nm~ lesní porost dosahuje hodnot AVB 20 a~ 28, navíc se nachází v dolní ásti svahu, z tchto dovodu je podle soudu mimoYádn ohro~ena rizikem pádu stromo (a to i pYi jejich dobrém zdravotním stavu, neboe nelze vylou it pád v dosledku silných poryvo vtru), tedy nelze vylou it, ~e v budoucnu mo~e být pYí inou pYijetí opatYení podle § 22 lesního zákona, jejich~ dosledkem by bylo omezení lesního hospodaYení, pYíp. zásah do lesních porosto motivovaný ochranou stavby.<br/>62. Vzhledem k výae uvedenému pova~uje soud závazné stanovisko ze dne 7. 6. 2016 za dostate n konkrétní, u inné na základ posouzení konkrétních podmínek v dané lokalit, které jsou porovnány s odbornými poznatky dot eného orgánu získanými z praxe. Takové stanovisko pln odpovídá po~adavkom standardn kladeným na pYezkoumatelnost. ZároveH stanovisko není rozporné se zákonem, vychází-li z principu prevence, neboe ten je naopak § 14 odst. 2 lesního zákona vlastní. <br/>63. Nedostatky z hlediska pYezkoumatelnosti ani zákonnosti soud neshledal ani u potvrzujícího závazného stanoviska nadYízeného dot eného orgánu. Jak ji~ soud výae vysvtlil, nadYízený orgán státní správy leso správn potvrdil závazné stanovisko ze dne 7. 6. 2016, neboe práv ono obsahovalo vcné dovody, pro které nebyl souhlas udlen. }alobkyn v odvolání nevznesla námitky vo i sdlení orgánu státní správy leso ze dne 12. 3. 2018 a ni ím nezpochybnila jeho závr, ~e nov pYedlo~ené dokumenty nejsou pro posouzení mo~nosti udlení souhlasu relevantní. Její námitka, ~e se nadYízený orgán státní správy leso ani ~alovaný nezabývali zposobem, jakým byly ve sdlení ze dne 12. 3. 2018 vyhodnoceny nové dokazy, je proto nedovodná. Rozsah pYezkumu ze strany nadYízeného orgánu státní správy leso i ~alovaného byl omezen obsahem ~alobkyniných odvolacích námitek. <br/>64. }alobkyn v odvolání nesouhlasila s uplatnní principu pYedb~né opatrnosti a závaznému stanovisku vytýkala nezohlednní konkrétních skutkových okolností. Na tuto námitku nadYízený dot ený orgán reagoval tak, ~e postup orgánu státní správy leso, který vycházel z pYedb~né opatrnosti, pova~uje za správný s ohledem na § 1 a § 11 odst. 1 lesního zákona, a zdoraznil nemo~nost pYedvídat konkrétní negativní dosledky umístní stavby pro les ani jejich míru. V této souvislosti potvrdil také správnost úvahy, ~e je tYeba preventivn bránit tomu, aby byl povolen stav, jen~ by vy~adoval v budoucnu provedení zásahu podle § 22 lesního zákona (viz výae body 16 a 17). Dále uvedl, ~e ~alobkyn nedovodn vytýká závaznému stanovisku nedostatek opory ve skutkových okolnostech, neboe stanovisko vychází z porovnání vzdálenosti stavby a hodnot AVB pYilehlého porostu (viz výae bod 18). VypoYádání uvedených odvolacích námitek soud pova~uje za dostate né, pYezkoumatelné i souladné se zákonem. Stanovisko nadYízeného dot eného orgánu potvrzuje a rozvíjí úvahu orgánu státní správy leso, s ním~ se soud ztoto~nil (viz výae body 56 a~ 62).<br/>65. NadYízený orgán státní správy leso se vypoYádal rovn~ s námitkou, v ní~ ~alobkyn poukazovala na negativní dopad pYilehlé komunikace a s tím spojeného provozu motorových vozidel (viz výae bod 19). PYipustil, ~e daná komunikace (stejn jako ji~ existující ~alobkynina rekrea ní chata) mají na les negativní dopad, tyto stavby je vaak tYeba strpt, neboe se jedná o stavby povolené a navíc umístné v jiném právním prostYedí. Ani vypoYádání této námitky nemá soud co vytknout. }alobkyn v ~alob nepYedestYela konkrétní argumenty, jimi~ by tento závr ú inn zpochybnila. V této souvislosti soud pouze doplHuje, ~e pokud je ji~ ur itá ást lesa dot ena negativními jevy vyplývajícími z ji~ povolených staveb, nemo~e být tato skute nost argumentem proto, aby byly do území bez dalaího umístny dalaí stavby nebo aby bylo pYípadné budoucí prohloubení negativních jevo na les zposobené umíseováním dalaích staveb posuzováno benevolentn. Takový pYístup by byl rozporný se zásadou prevence, na ní~ je ochrana lesa zalo~ena. <br/>66. V této souvislosti lze odkázat také na ji~ zmínný rozsudek NSS . j. 1 As 2/2018, který uvedl, ~e  s dot eným orgánem lze souhlasit v tom, ~e relevantním argumentem ve prospch souhlasu se stavbou není skute nost, ~e v okolí posuzované stavby se nachází mnoho jiných objekto (i mnohem vtaích) v bezprostYední blízkosti lesa [& ] [P]ro preventivní pYístup zalo~ený na pYedb~né opatrnosti není rozhodné, zda ji~ k ur itým negativním vlivom i neaeastným událostem v minulosti doalo. [& ] Je neudr~itelné, aby byly povolovány stavby jen z dovodu, ~e obdobné stavby ji~ v bezprostYední blízkosti lesa existují a doposud se zásadn negativn neprojevil jejich vliv na les, ani naopak. (bod 42).<br/>67. Dále pak ~alobkyn v odvolání poukázala na 5 pYíklado z praxe stavebních úYado spadajících do územní posobnosti ~alovaného, v nich~ byla vydána kladná rozhodnutí o umístní stavby nebo dodate ném povolení staveb rodinných domo a gará~í, pYi em~ se podle ~alobkyn jednalo o skutkov a právn obdobné vci. K této námitce nadYízený orgán státní správy leso zdoraznil, ~e ka~dou vc je tYeba posuzovat individuáln, neboe dopady konkrétních staveb mohou být odliané, také lesy obsahují roznorodé porosty s odlianými rostovými podmínkami, roznou konfigurací terénu i s odlianými klimatickými podmínkami. ZároveH posouzení mohou ovlivnit také rozné dokazy pYedlo~ené ~adatelem nebo odliané regulativy v územním plánu. }alobkyní vyjmenované pYípady nejsou podle nadYízeného orgánu státní správy leso skutkov shodné a nachází se v jiné lokalit, ~alobkyn se proto nemo~e dovolávat legitimního o ekávání, aby jí byl udlen souhlas jako v jí zmínných pYípadech. <br/>68. S tímto posouzením se soud ztoto~Huje. }alobkyn v ~alob neuvádí ~ádné skute nosti, jimi~ by na argumentaci uvedenou v potvrzujícím závazném stanovisku reagovala, a ni ím nedokládá, ~e stavby, na které poukazovala v odvolání, jsou z hlediska aspekto zmínných nadYízeným dot eným orgánem skute n srovnatelné. Poruaením § 2 odst. 4 správního Yádu by byla situace, kdyby dot ený orgán ve stejném asovém období vydal ve vztahu ke dvma v podstatných ohledech srovnatelným stavbám rozdílná závazná stanoviska, jejich~ odlianosti by nebylo mo~no racionáln vysvtlit (shodn rozsudek zdejaího soudu . j. 46 A 117/201560). }alobkyn v rovin tvrzení nevymezila ~ádný takový pYípad ani jej nepodlo~ila listinami. }alobkyni proto nelze pYisvd it, ~e mohla mít s ohledem na jí zmínné pYíklady legitimní o ekávání, ~e jí bude souhlas s dodate ným povolením stavby povolen. Argumentaci ~alobkyn legitimním o ekáváním navíc podrývá i skute nost, ~e zrealizovala spornou stavbu, pYesto~e s jejím umístnním byl vysloven nesouhlas. Její o ekávání, ~e tento souhlas následn získá v rámci Yízení o dodate ném povolení stavby, nelze ozna it za legitimní, naopak jde o o ekávání v zásad iracionální. Takovému o ekávání právní ochrana nepYísluaí.<br/>69. Lze proto shrnout, ~e správní úvaha orgánu státní správy leso i jemu nadYízeného orgánu vychází z Yádn zjiatných skute ností a transparentn vymezeného referen ního rámce kritérií posuzování pYípustnosti stavby v ochranném pásmu lesa, která jsou následn aplikována na konkrétní skutkový stav, pYi em~ jejich úvahy jsou logické a neodporují si. Soud tedy dospl k závru, ~e dot ený orgán nepYekro il meze správního uvá~ení, nezneu~il ho, naopak ho Yádn vykonal a v dostate ném rozsahu odovodnil. <br/>70. Stavební úYad i ~alovaný proto postupovali správn, jestli~e ~ádost o dodate né povolení stavby zamítli, neboe nebyly splnny podmínky § 129 odst. 2 stavebního zákona ve spojení s § 14 odst. 2 lesního zákona. Tento závr sám o sob v plném rozsahu odovodHuje zamítnutí ~ádosti o dodate né povolení stavby.<br/>71. K námitce nepYezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí lze dodat, ~e ~alovaný jako nadYízený stavební úYad nebyl oprávnn sám hodnotit odvolací námitky napadající závazné stanovisko dot eného orgánu, které bylo potvrzeno nadYízeným orgánem státní správy leso. Pln proto posta ilo z hlediska po~adavko kladených na pYezkoumatelnost rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí stavebního úYadu o zamítnutí ~ádosti o dodate né povolení stavby odkázat na tato závazná stanoviska (viz rozsudek NSS ze dne 17. 3. 2017, . j. 2 As 230/201665, body 35 a 40). Úkolem nadYízeného stavebního úYadu není interpretovat obsah závazného stanoviska, nebo doplHovat jeho odovodnní. T~iat pYezkoumatelnosti rozhodnutí ve vztahu k odvolacím námitkám týkajícím se závazného stanoviska se pYenáaí na posouzení pYezkoumatelnosti potvrzujícího závazného stanoviska nadYízeného dot eného orgánu. S ohledem na skute nost, ~e závazná stanoviska byla v posuzované vci pYezkoumatelná a zákonná, mohl na n ~alovaný s ohledem na obsah odvolacích námitek pln odkázat.<br/>V. Závr a rozhodnutí o nákladech Yízení<br/>72. Soud neshledal ~alobu dovodnou a nezjistil ani ~ádnou vadu, k ní~ by byl povinen pYihlédnout i bez námitky, proto ~alobu podle § 78 odst. 7 s. Y. s. zamítl.<br/>73. O nákladech Yízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 s. Y. s. }alobkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení, neboe ve vci nemla úspch. Procesn úspanému ~alovanému soud náhradu náklado nepYiznal, neboe mu nevznikly náklady pYevyaující náklady na b~nou úYední innost.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud. <br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout. <br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno. <br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie. <br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.<br/><br/>Praha 29. bYezna 2022<br/>Mgr. Ing. Petr `uránek, v. r. <br/>pYedseda senátu<br/> <br/><br/><br/><br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.<br/></body> </html>