<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 41 A 35/2021- 27 - text</title> </head> <body> ÿþ12<br/> <br/><br/>USNESENÍ<br/>Krajský soud v Brn rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve vci<br/>~alobce: C. D.<br/> st. pYísluanost: XXX<br/> t. . pobytem: PoS Zastávka u Brna, HavíYská 514, 664 84 Zastávka <br/> adresa pro doru ování: XXX <br/>proti <br/>~alovanému: Ministerstvo vnitra eské republiky, Odbor azylové a migra ní politiky poatovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7<br/><br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 6. 12. 2021, . j. MV-193876-3/OAM-2021,<br/>takto:<br/>I. Soudnímu dvoru Evropské unie se pokládá následující pYedb~ná otázka:<br/>Má být l. 4 odst. 2 a 3 a l. 5 in fine smrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o spole ných normách a postupech v lenských státech pYi navracení neoprávnn pobývajících státních pYísluaníko tYetích zemí ve spojení s l. 2, l. 4 a l. 19 odst. 2 Listiny základních práv EU vykládán tak, ~e brání tomu, aby se pYi posouzení, zda rozhodnutí o navrácení podle l. 6 smrnice 2008/115/ES nepovede k poruaení zásady nenavracení, pou~il koncept bezpe né zem povodu podle l. 36 a 37 smrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. ervna 2013 o spole ných Yízeních pro pYiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany v kombinaci se zú~enou definicí zásady nenavracení zamYenou jen na zákaz apatného zacházení podle l. 4 Listiny základních práv Evropské unie a l. 3 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod? <br/>II. Xízení se pYeruauje.<br/>Odovodnní:<br/>I. PYedmt Yízení<br/>1. }alobce se dne 30. 9. 2021 dostavil do zaYízení pro zajiatní cizinco, kde po~ádal o mezinárodní ochranu. Neml platné oprávnní k pobytu, ani platný cestovní doklad. Dne 8. 10. 2021 s ním proto policie zahájila Yízení o správním vyhoatní. Od tehdy blí~e neur ené doby a~ do pYíchodu do zaYízení pro zajiatní cizinco toti~ pobýval v esku neoprávnn.<br/>2. PYi výslechu ~alobce uvádl, ~e Al~írsko, odkud pochází, není bezpe nou zemí. Je to zem rasismu, po~áro, poruaování lidských práv a nespravedlnosti. Státní orgány tam nedoká~í ochránit ob any. Hrozí mu smrt, krevní msta a vendeta od rodiny obti jedné aarvátky, u které byl a stal se pYi tom svdkem vra~dy. Soud ho sice shledal nevinným. PYesto ze strachu z leno rodiny obti nemohl chodit pYes den domo, jedin v noci.<br/>3. Xeditelství slu~by cizinecké policie ( XSCP ) rozhodnutím ze dne 12. 10. 2021, . j. CPR-27300-19/ J-2021-931200-SV ( rozhodnutí XSCP ), ulo~ilo ~alobci správní vyhoatní. Doalo k závru, ~e tu ~alobce pobýval nelegáln  asi pYibli~n jeden den . Stanovilo dobu jednoho roku, po kterou mu nelze umo~nit vstup na území lenských státo Evropské unie. <br/>4. XSCP neshledalo, ~e by tu byly dovody znemo~Hující vycestování ~alobce, které spo ívají v dovodných obavách ze skute ného nebezpe í v zemi povodu. Tímto skute ným nebezpe ím se rozumí navrácení v rozporu s l. 3 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (srov. § 179 odst. 1 a 2 zákona . 326/1999 Sb., o pobytu cizinco na území R;  zákon o pobytu cizinco ). <br/>5. XSCP zdoraznilo, ~e Al~írsko je na seznamu bezpe ných zemí povodu ve vyhláace . 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon . 221/2003 Sb., o do asné ochran cizinco ( vyhláaka ). }alobce navíc podle XSCP ani neuvedl ~ádné skute nosti svd ící o tom, ~e by mohl elit skute nému nebezpe í, jak jej chápe § 179 zákona o pobytu cizinco. Z tchto dovodo si XSCP ani nevy~ádalo závazné stanovisko ~alovaného k posouzení otázky, zda je vycestování ~alobce mo~né [§ 120a odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinco].<br/>6. }alobce se proti prvostupHovému rozhodnutí odvolal. Namítal, ~e XSCP rozhodlo pouze na základ obecné vyhláaky, která hodnotí Al~írsko jako bezpe né. NepYihlédlo vobec k jeho obavám a nezohlednilo individuální skute nosti. Jeho vc tedy neposoudilo pYísn individuáln, ale pauaáln a formalisticky.<br/>7. }alovaný rozhodnutím ze dne 6. 12. 2021, . j. MV-193876-3/OAM-2021 ( rozhodnutí ~alovaného ), odvolání ~alobce zamítl a potvrdil rozhodnutí XSCP. Tvrzení ~alobce jen obecn ozna il za ni ím nedolo~ená. K aplikaci vyhláaky se nevyjádYil.<br/>8. }alobce podal proti rozhodnutí ~alovaného ~alobu. Namítá mimo jiné, ~e v Yízení o správním vyhoatní vysvtloval, pro  opustil Al~írsko. U inil tak kvoli rozaíYenému rasismu, poruaování lidských práv a obav o svoj ~ivot a zdraví v souvislosti se svdectvím vra~dy. Podle ~alobce správní orgány pYi rozhodování o ulo~ení správního vyhoatní dostate n individuáln neposoudily jeho pYípad. NepYihlédly ke skute nostem, které v souvislosti s návratem do Al~írska uvedl. XSCP pouze obecn konstatovalo, ~e na základ vyhláaky je Al~írsko bezpe nou zemí povodu. NepYistoupilo k individuálnímu posouzení jeho pYípadu, co~ je v rozporu s ustálenou judikaturou.<br/>9. }alovaný ve vyjádYení k ~alob uvedl, ~e vycestování ~alobce do Al~írska je mo~né. Tato zem je na rozdíl od mínní ~alobce bezpe ná.<br/>II. Pou~itelné právo Evropské unie a vnitrostátní právní úprava<br/>II. a) Právo Evropské unie<br/>10. Podle l. 2 Listiny základních práv Evropské unie ( Listina ):<br/> 1. Ka~dý má právo na ~ivot.<br/>2. Nikdo nesmí být odsouzen k trestu smrti ani popraven. <br/>11. Podle l. 4 Listiny:<br/> Nikdo nesmí být mu en ani podroben nelidskému i poni~ujícímu zacházení anebo trestu. <br/>12. Podle l. 19 odst. 2 Listiny:<br/> Nikdo nesmí být vysthován, vyhoatn ani vydán do státu, v nm~ mu hrozí vá~né nebezpe í, ~e by mohl být vystaven trestu smrti, mu ení nebo jinému nelidskému i poni~ujícímu zacházení anebo trestu. <br/>13. Podle bodu 2 odovodnní smrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o spole ných normách a postupech v lenských státech pYi navracení neoprávnn pobývajících státních pYísluaníko tYetích zemí ( smrnice 2008/115/ES ):<br/> Evropská rada na zasedání v Bruselu ve dnech 4. a 5. listopadu 2004 vyzvala k vypracování ú inné politiky pro vyhoaeování a dobrovolný návrat zalo~ené na spole ných normách pro navracení osob humánním zposobem a pYi plném respektování jejich lidských práv a dostojnosti. [zvýraznní doplnil krajský soud].<br/>14. Podle bodu 5 odovodnní smrnice 2008/115 by tato smrnice:<br/> mla zavést proYezový soubor pravidel platných pro vaechny státní pYísluaníky tYetích zemí, kteYí nesplHují nebo pYestali splHovat podmínky vstupu, pobytu nebo bydliat v lenském stát. [zvýraznní doplnil krajský soud].<br/>15. Podle bodu 6 odovodnní smrnice 2008/115:<br/> lenské státy by mly zajistit, aby se ukon ení neoprávnného pobytu státních pYísluaníko tYetích zemí provádlo ve spravedlivém a prohledném Yízení. V souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie by rozhodnutí podle této smrnice mla být pYijímána individuáln a mla by být zalo~ena na objektivních kritériích, a mly by se tudí~ zohlednit i jiné skute nosti ne~ samotný neoprávnný pobyt. lenské státy by pYi pou~ívání jednotných formuláYo pro rozhodnutí týkající se navrácení, toti~ rozhodnutí o navrácení, a pokud jsou vydávána, rozhodnutí o zákazu vstupu a rozhodnutí o vyhoatní, mly uvedenou zásadu dodr~ovat a postupovat pln v souladu se vaemi souvisejícími ustanoveními této smrnice. [zvýraznní doplnil krajský soud]<br/>16. Podle bodu 8 odovodnní smrnice 2008/115:<br/> Uznává se, ~e lenské státy mají právo navracet neoprávnn pobývající státní pYísluaníky tYetích zemí, pokud jsou zavedeny spravedlivé a ú inné azylové systémy, je~ pln respektují zásadu nenavracení. <br/>17. Podle bodu 24 odovodnní smrnice 2008/115:<br/> Tato smrnice dodr~uje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. <br/>18. Podle l. 1 smrnice 2008/115:<br/> Tato smrnice stanoví spole né normy a postupy, které jsou v lenských státech pou~ívány pYi navracení neoprávnn pobývajících státních pYísluaníko tYetích zemí v souladu se základními právy jako~to obecnými zásadami práva Spole enství i s mezinárodním právem, v etn závazko v oblasti ochrany uprchlíko a dodr~ování lidských práv. [zvýraznní doplnil krajský soud]<br/>19. Podle l. 4 odst. 2 a 3 smrnice 2008/115:<br/> 2. Touto smrnicí nejsou dot ena ustanovení, která mohou být pYíznivjaí pro státního pYísluaníka tYetí zem a která jsou stanovena v acquis Spole enství vztahujícím se k pYisthovalectví a azylu.<br/>3. Touto smrnicí není dot eno právo lenských státo pYijmout nebo zachovat ustanovení pYíznivjaí pro osoby, na n~ se vztahují, za pYedpokladu, ~e jsou slu itelná s touto smrnicí. <br/>20. Podle l. 5 smrnice 2008/115/ES:<br/> PYi provádní této smrnice lenské státy (& ) dodr~ují zásadu nenavracení. [zvýraznní doplnil krajský soud]<br/>21. Podle l. 6 odst. 1 smrnice 2008/115: <br/> lenské státy vydají rozhodnutí o navrácení ka~dému státnímu pYísluaníkovi tYetí zem, který pobývá neoprávnn na jejich území, ani~ jsou dot eny výjimky uvedené v odstavcích 2 a~ 5. <br/><br/>22. Podle l. 9 odst. 1 písm. a) smrnice 2008/115:<br/> lenské státy vyhoatní odlo~í (& ) pokud by jím byla poruaena zásada nenavracení. <br/>23. Podle bodo 40 a~ 42 odovodnní smrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. ervna 2013 o spole ných Yízeních pro pYiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany ( smrnice 2013/32 ):<br/> Rozhodujícím faktorem pro posouzení odovodnnosti ~ádosti o mezinárodní ochranu je míra bezpe nosti ~adatele v zemi jeho povodu. Pokud lze tYetí zemi pokládat za bezpe nou zemi povodu, mly by mít lenské státy mo~nost ozna it ji za bezpe nou a vycházet z domnnky, ~e je pro daného ~adatele bezpe ná, pokud ~adatel neproká~e opak.<br/>Vzhledem k dosa~ené úrovni harmonizace pYi uznávání státních pYísluaníko tYetích zemí a osob bez státní pYísluanosti za osoby po~ívající mezinárodní ochrany, by mla být stanovena spole ná kritéria pro ozna ování tYetích zemí za bezpe né zem povodu.<br/>Ozna ení tYetí zem jako bezpe né zem povodu pro ú ely této smrnice nemo~e být absolutní zárukou bezpe nosti státních pYísluaníko dané zem. Hodnocení, z nho~ toto ozna ení vychází, mo~e ze své podstaty vzít v úvahu pouze vaeobecnou ob anskou, právní a politickou situaci v dané zemi a to, zda jsou povodci pronásledování, mu ení nebo nelidského i poni~ujícího zacházení nebo trestání v praxi posti~itelní, jsou-li v této zemi shledáni odpovdnými. Proto je dole~ité, aby v pYípad, kdy ~adatel proká~e, ~e v jeho konkrétní situaci existují oprávnné dovody nepokládat danou zemi za bezpe nou, nebylo ozna ení této zem jako bezpe né pova~ováno v jeho pYípad za smrodatné. [zvýraznní doplnil krajský soud]<br/>24. Podle bodu 46 odovodnní smrnice 2013/32: <br/> Pokud lenské státy posuzují bezpe nost zem pYípad od pYípadu nebo ozna í zem jako bezpe né pYijetím seznamu tchto zemí, mly by mimo jiné zohlednit pokyny a opera ní pYíru ky a informace o zemích povodu a innosti, v etn metodiky Evropského podporného úYadu pro otázky azylu týkající se podávání zpráv obsahujících informace o zemi povodu, uvedené v naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) . 439/2010 ze dne 19. kvtna 2010 o zYízení Evropského podporného úYadu pro otázky azylu, jako~ i pYísluaných pokyno ÚYadu vysokého komisaYe OSN pro uprchlíky. [na základ naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2303 ze dne 15. prosince 2021 o zYízení Agentury Evropské unie pro otázky azylu a o zruaení naYízení (EU) . 439/2010 Evropský podporný úYad pro otázky azylu nahradila Agentura Evropské unie pro otázky azylu a naYízení . 439/2010 nahradilo práv naYízení 2021/2303  pozn. krajského soudu] <br/>25. Podle l. 36 smrnice 2013/32:<br/> 1. TYetí zemi, která je v souladu s touto smrnicí ozna ena za bezpe nou zemi povodu, lze po jednotlivém posouzení ~ádosti pova~ovat ve vztahu k ur itému ~adateli za bezpe nou zemi povodu, pouze pokud: a) ~adatel má státní pYísluanost této zem, nebo b) ~adatel je osobou bez státní pYísluanosti a dYíve v této zemi b~n pobýval a ~adatel nepYedlo~il ~ádné záva~né dovody pro to, aby tuto zemi nebylo mo~no v jeho konkrétní situaci pova~ovat za bezpe nou a mohl tak být uznán za osobu po~ívající mezinárodní ochrany podle smrnice 2011/95/EU.<br/>2. lenské státy dále ve vnitrostátních právních pYedpisech stanoví pravidla a úpravy týkající se pou~ití pojmu bezpe né zem povodu. <br/>26. Podle l. 37 smrnice 2013/32: <br/> 1. lenské státy mohou za ú elem posuzování ~ádostí o mezinárodní ochranu ponechat v platnosti nebo pYijmout právní pYedpisy, které v souladu s pYílohou I umo~Hují ozna it na vnitrostátní úrovni bezpe né zem povodu.<br/>2. lenské státy zajistí pravidelný pYezkum situace ve tYetích zemích ozna ených jako bezpe né podle tohoto lánku.<br/>3. Hodnocení, zda je zem v souladu s tímto lánkem bezpe nou zemí povodu, se zakládá na Yad zdrojo informací, zejména informací z jiných lenských státo, od Evropského podporného úYadu pro otázky azylu, ÚYadu vysokého komisaYe OSN pro uprchlíky, Rady Evropy a jiných významných mezinárodních organizací. [na základ naYízení 2021/2303 Evropský podporný úYad pro otázky azylu nahradila Agentura Evropské unie pro otázky azylu  pozn. krajského soudu]<br/>4. lenské státy oznámí Komisi zem, které v souladu s tímto lánkem ozna ily za bezpe né zem povodu. <br/>27. PYíloha I ke smrnici 2013/32 pak obsahuje kritéria pro ur ení bezpe ných zemí povodu pro ú ely l. 37 odst. 1. [zvýraznní doplnil krajský soud]<br/>II. b) Vnitrostátní právní úprava<br/>28. Podle § 120a odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinco:<br/> Policie v rámci rozhodování o správním vyhoatní podle § 119 a 120 je povinna si vy~ádat závazné stanovisko ministerstva, zda vycestování cizince je mo~né (§ 179); to neplatí (& ) pochází-li cizinec z bezpe né zem povodu podle jiného právního pYedpisu a neuvedl-li skute nosti svd ící o tom, ~e by mohl být vystaven skute nému nebezpe í podle § 179. <br/>29. Podle § 179 odst. 1 a 2 zákona o pobytu cizinco:<br/> (1) Vycestování cizince není mo~né v pYípad dovodné obavy, ~e pokud by byl cizinec vrácen do státu, jeho~ je státním ob anem, nebo v pYípad, ~e je osobou bez státního ob anství, do státu svého posledního trvalého bydliat, by mu tam hrozilo skute né nebezpe í.<br/>(2) Za skute né nebezpe í se podle tohoto zákona pova~uje navrácení v rozporu s lánkem 3 Evropské úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod. <br/>III. Rozbor pYedkládané pYedb~né otázky<br/>30. Krajský soud shledal, ~e je namíst podat pYedb~nou otázku, proto~e podle jeho názoru není jasné (clair), ani dYíve vyjasnné (eclairé), zda unijní právo brání tomu, aby lenský stát pro ú ely posouzení, zda rozhodnutí o návratu cizince nepovede k poruaení zásady nenavracení, pYenesl do návratového re~imu koncept bezpe né zem povodu ze spole ného evropského azylového systému v kombinaci se zú~eným chápáním zásady nenavracení, zamYené jen na zákaz apatného zacházení. Soudní dvor se ní~e rozebranému dilematu jeat nevnoval.<br/>31. Úvodem je tYeba pYipomenout, ~e hlavním cílem smrnice 2008/115 je vypracování ú inné politiky pro vyhoaeování a dobrovolný návrat pYi plném respektování základních práv a dostojnosti doty ných osob (v tomto smyslu viz rozsudky Soudního dvora ze dne 17. 7. 2014, Pham, C474/13, bod 20, a ze dne 15. 2. 2016, N., C601/15 PPU, bod 75 a tam citovaná judikatura). Cílem smrnice 2008/115 ovaem není harmonizovat veakerá pravidla lenských státo týkající se pobytu cizinco (rozsudek Soudního dvora ze dne 6. 12. 2011, Achughbabian, C329/11, bod 28). Spole ná pravidla a postupy zavedené touto smrnicí se toti~ týkají pouze pYijetí rozhodnutí o navrácení a výkonu tchto rozhodnutí [v tomto smyslu viz rozsudky Soudního dvora Achughbabian, cit. výae, bod 29, a ze dne 8. 5. 2018, K. A. a dalaí (Slou ení rodiny v Belgii), C82/16, bod 44]. <br/>32. Soudní dvor judikoval, ~e pokud pYísluaný vnitrostátní orgán zamýalí pYijmout rozhodnutí o navrácení, musí nutn respektovat povinnosti stanovené l. 5 smrnice 2008/115 (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 11. 12. 2014, Boudjlida, C-249/13, bod 49). Tedy i zásadu nenavracení, kterou jako základní právo zaru uje l. 19 odst. 2 Listiny (rozsudek Soudního dvora ze dne 24. 6. 2015, H. T., C373/13, bod 65) a potvrzuje ji i bod 8 odovodnní smrnice 2008/115 (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. 6. 2018, Gnandi, C-181/16, bod 53). lenské státy by navíc mly podle bodu 6 odovodnní smrnice 2008/115 zajistit, aby Yízení o navracení bylo spravedlivé a transparentní (v tomto smyslu viz rozsudky Soudního dvora ze dne 5. 6. 2014, Mahdi, C146/14 PPU, bod 40, ze dne 5. 11. 2014, Mukarubega, C166/13, bod 61, a Gnandi, cit. výae, bod 65).<br/>33. PYísluaný vnitrostátní orgán zamýalející vydat rozhodnutí o navrácení musí zejména dbát na dodr~ování zásady nenavracení s ohledem na zemi, do které zamýalí navrácení doty né osoby naYídit (rozsudek Soudního dvora ze dne 14. 5. 2020, Országos Idegenrendészeti FQigazgatóság Dél-alföldi Regionális Igazgatóság, C-924/19 PPU, body 118-119). Lze pak dodat, ~e s ohledem na cíl, který sleduje l. 5 smrnice 2008/115  tj. v rámci Yízení o navrácení zavedeném uvedenou smrnicí zajistit respektování nkolika základních práv, mezi n~ se Yadí zde relevantní zásada nenavracení podle l. 19 odst. 2 Listiny  nelze tento lánek vykládat restriktivn [obdobn viz rozsudky Soudního dvora ze dne 14. 2. 2019, Buivids, C345/17, bod 51, ze dne 26. 3. 2019, SM (Dít, jeho~ pé e je zajiaeována v re~imu al~írského institutu  kafala ), C129/18, bod 53, a ze dne 11. 3. 2021, M. A., C-112/20, bod 35].<br/>34. Ustanovení l. 19 odst. 2 Listiny se pak obsahov pojí s l. 2 a 3 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod ( Úmluva ), které chrání právo na ~ivot a zakazují apatné zacházení. Podle l. 52 odst. 3 Listiny platí, ~e pokud  Listina obsahuje práva odpovídající právom zaru eným Úmluvou, jsou smysl a rozsah tchto práv stejné jako ty, které jim pYikládá Úmluva. Lze proto vycházet i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (v tomto smyslu viz rozsudky Soudního dvora ze dne 15. 2. 2016, N., C601/15 PPU, bod 47, a ze dne 14. 9. 2017, K., C18/16, bod 50 a tam citovaná judikatura). Plyne to ostatn i z vysvtlení k Listin (2007/C 303/02), které výslovn Yíká, ~e l. 19 odst. 2 zahrnuje související judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se l. 3 Úmluvy.<br/>`trasburský soud ve své judikatuYe detailnji popisuje, jakou kvalitu by mlo mít posouzení, zda cizinci v pYípad vyhoatní hrozí reálné nebezpe í poruaení práva na ~ivot ve smyslu l. 2 nebo zacházení rozporné s l. 3 Úmluvy. Toto posouzení musí být dokladné. V zásad je sice na cizinci, aby pYedlo~il dokazy, které by mohly prokázat, ~e existují záva~né dovody se domnívat, ~e by v pYípad vyhoatní elil skute nému riziku poruaení uvedených práv zaru ených Úmluvou. V této souvislosti Evropský soud pro lidská práva ovaem uznává, ~e vzhledem ke specifické situaci, ve které se cizinci asto nacházejí, je tYeba jim pYiznat výhodu zásady v pochybnostech ve prospch (benefit of the doubt), pokud jde o vrohodnost jejich výpovdí a dokazo pYedlo~ených na jejich podporu. Jsou-li tu vaak okolnosti, které poskytují pádné dovody ke zpochybnní pravdivosti tvrzení cizince, pak musí cizinec poskytnout uspokojivé vysvtlení údajných nesrovnalostí. Posouzení se ka~dopádn musí zamYit na pYedvídatelné dosledky vyhoatní ~adatele do zem povodu s ohledem na tamní obecnou situaci a na jeho osobní situaci (srov. napY. rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. 3. 2016 ve vci F. G. proti `védsku, . 43611/11, § 111-114, i rozsudek ze dne 2. 10. 2012 ve vci Singh a dalaí proti Belgii, . 33210/11, § 99-105).<br/>35. Riziko poruaení zásady nenavracení je tedy podle Evropského soudu pro lidská práva nutné posuzovat nejen s ohledem na individuální faktory, ale také obecné faktory týkající se dot ené zem (viz rozsudek ze dne 15. 5. 2012 ve vci S. F. a dalaí proti `védsku, . 52077/10, § 68-69). Posouzení reálného nebezpe í v zemi povodu je vaak nutné individualizovat v tom smyslu, ~e rozhodující orgán vezme v potaz vaechny dostupné dokazy o relevantních skute nostech týkajících se jak individuální situace cizince, tak zem jeho povodu. Ve vztahu k zemi povodu typicky pojde o aktuální zprávy ÚYadu Vysokého komisaYe OSN pro uprchlíky i jiných mezinárodních organizací v odpovídající kvalit (viz napY. rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 9. 3. 2010 ve vci R. C. proti `védsku, . 41827/07, § 51, ze dne 20. 7. 2010 ve vci N. proti `védsku, . 23505/09, § 52, ze dne 17. 7. 2008 ve vci NA. proti Spojenému království, . 25904/07, § 118-122). <br/>36. Z l. 2, l. 4 a l. 19 odst. 2 Listiny spolu s l. 2 a 3 Úmluvy a l. 5 in fine smrnice 2008/115 tedy plyne procesní závazek posoudit  dokladn a se zamYením na pYedvídatelné dosledky vyhoatní ~adatele do zem povodu s ohledem na tamní obecnou situaci a na jeho osobní situaci  , zda vyhoatní nepovede k poruaení zásady nenavracení. <br/>37. eská právní úprava v § 120a odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinco ovaem vtahuje do tohoto posouzení na poli smrnice 2008/115 koncept pYedvídaný smrnicí 2013/32. Jinými slovy do regulace návrato cizinco pYebírá institut spole ného evropského azylového systému  pojem bezpe né zem povodu. Pokud cizinec, o jeho~ navrácení policie zamýalí rozhodnout, (a) pochází z bezpe né zem povodu podle vyhláaky a (b) neuvedl skute nosti svd ící o tom, ~e by mohl elit skute nému nebezpe í podle § 179 zákona o pobytu cizinco, jím~ se rozumí jen a pouze navrácení v rozporu s l. 3 Úmluvy, pak si policie ani nemusí vy~ádat závazné stanovisko Ministerstva vnitra, zda je vycestování cizince mo~né. K posouzení, zda nedojde k poruaení zásady nenavracení, jak ji chápe unijní právo, tedy v takovém pYípad vobec nedochází.<br/>38. Konstrukce § 120a odst. 1 písm. b) ve spojení s § 179 zákona o pobytu cizinco, pracující s kombinací pojmu bezpe né zem povodu a zú~eného pojímání zásady nenavracení zamYeného jen na hrozbu poruaení l. 3 Úmluvy, jde pYitom v neprospch cizinco, o jejich~ navrácení policie rozhoduje. Ustanovení l. 4 odst. 2 a 3 smrnice 2008/15 ovaem lenským státom umo~Huje pou~ití unijní regulace z oblasti azylu, resp. pYijetí vnitrostátních pravidel, jen pokud jdou ve prospch cizince, na nj~ dopadá tato smrnice. Nabízí se proto otázka, zda krok, který eský zákonodárce pYijetím pravidel v § 120a odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinco u inil, ve skute nosti unijní právo nezapovídá.<br/>39. Pro pYehlednost krajský soud uvádí, ~e daná vnitrostátní regulace stanovící pravidla v neprospch cizinco, na n~ dopadá smrnice 2008/15, má dva rozmry. Prvním z nich je  pro cizince negativní  pYenos azylového konceptu bezpe né zem povodu ze smrnice 2013/32 do návratového kontextu. Jde o koncept smrnici 2008/115 neznámý. Vede pYitom na jedné stran k procesním zjednoduaením pro policii, která nepYistupuje ke konkrétnímu posouzení, zda v cílové zemi návratu v individuálním pYípad navraceného cizince nehrozí poruaení zásady nenavracení. A na stran druhé staví do t~aí situace dot eného cizince, proto~e tento koncept jde ruku v ruce s jeho povinností domnnku bezpe nosti zem povodu vyvracet (viz bod 40 odovodnní a l. 36 smrnice 2013/32).<br/>40. Bylo by sice mo~né namítat, ~e pojistkou ochrany práv cizince je, ~e pokud uvede skute nosti svd ící o tom, ~e by mohl být vystaven skute nému nebezpe í podle § 179 zákona o pobytu cizinco, pak si policie musí vy~ádat závazné stanovisko ~alovaného a dojde tak k posouzení, zda vyhoatní neporuauje zásadu nenavracení. V tom se ovaem skrývá druhý problematický rozmr dané konstrukce § 120a odst. 1 písm. b) ve spojení s § 179 zákona o pobytu cizinco. Pro pojem skute ného nebezpe í toti~ podle § 179 zákona o pobytu cizinco hraje roli jen zákaz apatného zacházení podle l. 3 Úmluvy (viz znní § 179 v bod 29 výae; ustanovení l. 3 Úmluvy odpovídá l. 4 Listiny, který má podle vysvtlení 2007/C 303/02 k Listin stejný smysl a rozsah jako toto ustanovení Úmluvy). Zásada nenavracení, kterou podle Soudního dvora nelze vykládat restriktivn, ovaem má v mezinárodním právu lidských práv airaí význam, ne~ který má  pouze l. 3 Úmluvy. <br/>41. Ji~ l. 19 odst. 2 Listiny, který na úrovni primárního práva zakotvuje zásadu nenavracení, pamatuje krom zákazu apatného zacházení i na právo na ~ivot. Bye nikoliv v jeho úplnosti. Zakazuje toti~ navrácení cizince jen z dovodu hrozby trestu smrti (ten pYímo zakazuje l. 2 odst. 2 Listiny). Podle názoru krajského soudu ovaem nelze opomíjet ani pozitivní závazky plynoucí z l. 2 odst. 1 Listiny, který chrání právo na ~ivot obecn (vysvtlení 2007/C 303/02 k Listin opt dodává, ~e l. 2 Listiny odpovídá l. 2 Úmluvy a l. 1 Protokolu . 6 k Úmluv, který ruaí trest smrti; ustanovení l. 2 Listiny tedy v souladu s l. 52 odst. 3 Listiny má stejný smysl a rozsah jako l. 2 Úmluvy a l. 1 Protokolu . 6). <br/>42. Evropský soud pro lidská práva toti~ na poli pozitivních závazko plynoucích z práva na ~ivot pracuje se zásadou nenavracení aíYeji vo i mo~ným poruaením práva na ~ivot jako celku. Mohou tedy hrát roli i jiná reálná ohro~ení ~ivota ne~ trest smrti a poprava, které zmiHují l. 2 odst. 2 a l. 19 odst. 2 Listiny. Zásada nenavracení ve atrasburském vnímání se nutn nezu~uje jen na ochranu proti trestu smrti. `trasburský soud nerozliauje, zda cizinci hrozí práv  jen trest smrti, u nj~ by se zásada nenavracení aplikovala, nebo jiné podoby ohro~ení ~ivota, ke kterým se tak jako tak vá~í pozitivní závazky státu z l. 2 Úmluvy, ale zásada nenavracení nikoliv. Tato zásada se tedy uplatní, i pokud by cizinci reáln hrozilo napYíklad zabití ze strany soukromých osob. Poruaení práva na ~ivot by pak spo ívalo v opomenutí cílové zem ú inn ochránit toto základní právo jednotlivce (viz napY. rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 1. 3. 2005 ve vci Headley a dalaí proti Spojenému království, . 39642/03, ze dne 11. 5. 1999 ve vci Sinnarajah proti `výcarsku, . 45187/99, i rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva ze dne 6. 10. 1976 ve vci Lynas proti `výcarsku, . 7371/75).<br/>43. Sou asn je nutné uznat, bye to analyzovanou problematiku úpln nevyjasHuje, ~e v praxi Evropský soud pro lidská práva spojuje posouzení námitek na poruaení zásady nenavracení podle l. 2 a 3 Úmluvy s ohledem na jejich spole né jádro. Vychází z toho, ~e námitka poruaení l. 2 Úmluvy typicky také pYináaí témata týkající se zákazu apatného zacházení podle l. 3 Úmluvy. A s ohledem na to, ~e jsou relevantní principy námitek na poruaení l. 2 a 3 Úmluvy ve vcech navracení cizinco tyté~, tak je atrasburský soud bu pova~uje za neoddlitelné a posuzuje je spole n (srov. napY. rozsudek ve vci F. G. proti `védsku, cit. výae, bod § 110, i rozsudek ze dne 15. 10. 2015 ve vci L. M. a dalaí proti Rusku, . 40081/14, 40088/14 a 40127/14, § 108), nebo se námitce na poruaení l. 2 vnuje v rámci související  hlavní námitky na poruaení l. 3 Úmluvy (srov. rozsudek ze dne 20. 12. 2011 ve vci J. H. proti Spojenému království, . 48839/09, § 37). Nelze z toho ka~dopádn dovozovat, ~e by se podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva zásada nenavracení týkala jen zákazu apatného zacházení podle l. 3 Úmluvy nebo jen trestu smrti coby jedné z formy hrozeb pro právo na ~ivot podle l. 2 Úmluvy. Zásada nenavracení je tedy ve atrasburském smyslu airaí, ne~ jak ji pojímá § 179 odst. 2 zákona o pobytu cizinco i l. 19 odst. 2 Listiny. <br/>44. Práv popsané dva rozmry § 120a odst. 1 písm. b) ve spojení s § 179 zákona o pobytu cizinco  pYenos konceptu bezpe né zem povodu do návratového Yízení a u~aí chápání zásady nenavracení  mají své praktické dosledky pro rozhodování o navracení cizinco podle smrnice 2008/115. Tím hlavním dosledkem je výsledná absence reálného posouzení, zda rozhodnutí o navrácení cizince a jeho následn vyhoatní (ne)dodr~í zásadu nenavracení. V praxi orgáno rozhodujících o navracení cizinco to vede k jistému automatismu a nedovYivé pauaalizaci vo i cizincom ze zemí, které R ozna ila jako bezpe né. K individuálnímu posouzení, zda v té které zemi hrozí poruaení zásady nenavracení, pak ji~ prakticky nedochází. <br/>45. Prokazuje to i vc ~alobce, ve které spis neobsahuje ~ádné podklady týkající se situace v Al~írsku, v nich~ by bylo mo~né najít odpov na námitky ~alobce, na jejich~ pozadí lze spatYovat pozitivní závazky plynoucí z práva na ~ivot a zákazu apatného zacházení podle l. 2 a l. 4 Listiny, resp. l. 2 a 3 Úmluvy. Jedinou odpovdí mu byl odkaz na vyhláaku, podle ní~ je Al~írsko bezpe nou zemí povodu. Správní orgány ~alobci nepYiznaly výhodu zásady v pochybnostech ve prospch (benefit of the doubt), pokud pln neuvYily jeho tvrzením o hrozbách smrti a krevní msty ze strany rodiny obti vra~dy, jejím~ byl svdkem. Podle XSCP nealo o skute nosti svd ící o tom, ~e by mohl elit skute nému nebezpe í. K tomuto závru ho mo~ná svedlo ono u~aí pojetí zásady nenavracení, které nezahrnovalo i pozitivní závazky plynoucí z práva na ~ivot. }alovaný je pak bez dalaího ozna il za ni ím nedolo~ené. Nevysvtlil vaak, pro  pova~uje tvrzení ~alobce za nedovryhodná, resp. ím konkrétn je vlastn ~alobce, proti nmu~ policie zahájila Yízení o správním vyhoatní, ml dokládat. Krajskému soudu se pYitom jeví, ~e tvrzení ~alobce minimáln zakládají obavy, zda nedojde k poruaení zásady nenavracení a zda se mu pYípadn dostane ochrany od al~írských orgáno. Na to ovaem rozhodnutí správních orgáno ani správní spis odpov nenabízí.<br/>46. Souvisejícím problémem je skute nost, ~e R podle krajského soudu neplní závazek z l. 37 odst. 2 smrnice 2013/32, podle které má zajistit pravidelný pYezkum situace ve tYetích zemích ozna ených jako bezpe né podle tohoto lánku. Al~írsko je ve vyhláace (§ 2 bod 2) s ú inností od 23. 3. 2019 na základ novely vyhláaky provedené vyhláakou . 68/2019 Sb. Dovodová zpráva k vyhláace . 68/2019 Sb. obsahuje ur ité povaechné informace o Al~írsku. Vyjmenovává mezinárodní smlouvy, jejich~ je stranou, a zmiHuje, ~e tamjaí ústava garantuje zákaz diskriminace na základ rasy, pohlaví, jazyka nebo vyznání. Ve vztahu k otázce vnitYní ochrany pak dodává, ~e je  v Al~írsku pYítomen systém opravných prostYedko proti poruaování tchto práv a svobod na úrovni vnitYních opravných prostYedko stejn jako v rovin legislativní, nicmén tato opatYení jsou asto nerovnomrn, neefektivn a v nkterých oblastech nedostate n vymáhány státními orgány. A koliv v al~írském právním Yádu existuje institut trestu smrti, ~ádný trest smrti nebyl v Al~írsku vykonán od roku 1993. (& ). [zvýraznní doplnil krajský soud]. Dovodová zpráva pak odkazuje na zdroje, které jsou vaechny z roku 2018.<br/>47. Nabízí se tak otázka, zda dnes  tyYi roky od vydání zdrojo, od nich~ se odvíjelo zaYazení Al~írska mezi bezpe né zem povodu, a tYi roky od samotného uvedení této zem ve vyhláace  má závr o bezpe nosti Al~írska ve smyslu kritérií podle PYílohy I smrnice 2013/32 nadále své opodstatnní, resp. zda dovodová zpráva k vyhláace . 68/2019 Sb. obsahuje dostatek informací o tom, ~e ho vobec kdy mlo. Bylo by mo~né o tom být pYesvd ený, jen pokud by na základ aktuálních a kvalitních informací opravdu probíhal pravidelný pYezkum zaYazení této zem mezi bezpe né zem povodu (podle vnitrostátního práva má dokonce probíhat ka~doro n; viz § 86 odst. 4 zákona . 325/1999 Sb., o azylu). S ohledem na to, ~e od ú innosti vyhláaky dne 9. 12. 2015 probhla jen jedna její novelizace na základ podklado z roku 2018, a ji~ tYi roky se ~ádný dalaí pYezkum v této rovin nekonal, lze o splnní povinností podle l. 37 odst. 2 smrnice 2013/32 dovodn pochybovat.<br/>48. Koncept bezpe né zem povodu pYitom ve vcech spadajících do posobnosti smrnice 2008/115 funguje v tom smru, ~e spolu se zú~eným pojetím zásady nenavracení zbavuje policii povinnosti zkoumat, zda ve skute nosti vyhoatní nepovede k poruaení této zásady. V Yízení s dot enými cizinci se tato otázka pak vobec nezkoumá. PYitom l. 5 in fine smrnice 2008/115 neobsahuje ~ádné výjimky. Ustanovení § 120a odst. 1 písm. b) ve spojení s § 179 zákona o pobytu cizinco ovaem výjimku z povinnosti posuzovat dodr~ování zásady nenavracení obsahuje. A co je v o ích krajského soudu nejhoraí, vytváYí rozhodovací prostYedí, ze kterého se vytrácí individuální pYíbh cizinco, o jejich~ vyhoatní policie rozhoduje. Rozhodovací innost policie se tak zobecHuje a od individuálních okolností cizinco odhlí~í. Roli ovaem musí hrát nejen obecné, ale i individuální faktory (viz body 36 a 37 výae). Jak ostatn ukazuje vc na pozadí této pYedb~né otázky, ~alobci ve výsledku na jeho vyjádYené obavy ze smrti, krevní msty a vendety nikdo vcn neodpovdl.<br/>49. To v o ích krajského soudu nará~í na povinnost lenských státo, kterou vyzdvihuje bod 6 odovodnní smrnice 2008/115. Podle nj mají lenské státy zajistit, aby se ukon ení neoprávnného pobytu státních pYísluaníko tYetích zemí provádlo ve spravedlivém a prohledném Yízení. V souladu obecnými zásadami práva Evropské unie se pak rozhodnutí podle smrnice 2008/115 mají pYijímat individuáln a na základ objektivních kritériích. Mla by tedy zohlednit i jiné skute nosti ne~ samotný neoprávnný pobyt. Od naplnní tchto cílo § 120a odst. 1 písm. b) ve spojení s § 179 zákona o pobytu cizinco policii zrazuje.<br/>50. Krajský soud samozYejm uznává, ~e lze pYistoupit na ur ité formy zjednoduaení Yízení o vyhoatní, pokud jde o návrat do zem, u ní~ je opravdu zYejmé, ~e v jejím pYípad poruaení zásady nenavracení nehrozí. Není si vaak jistý, zda konstrukce, jakou do eského práva pYinesl § 120a odst. 1 písm. b) ve spojení s § 179 zákona o pobytu cizinco, je tou správnou cestou z pohledu unijního práva. Smrnice 2008/115 na podobná zjednoduaení nepamatuje. Umo~Huje pou~ití dalaích, jí neznámých pravidel jen ve prospch cizince, na nj~ tato smrnice dopadá. I v tom vaem lze spatYovat ur itou pojistku ochrany jeho základních práv. Má-li být cílem smrnice 2008/115 stanovení spole ných norem pro navracení osob (bod 2 odovodnní 2008/115/EU), resp. zakotvení proYezového souboru pravidel platných pro vaechny cizince bez pobytového nebo vstupního oprávnní v lenských státech (bod 5 odovodnní 2008/115/EU), pak § 120a odst. 1 písm. b) ve spojení s § 179 zákona o pobytu cizinco tyto cíle dost mo~ná naruauje. <br/>51. Krajský soud tedy shrnuje, ~e si není jistý, zda lze do návratového kontextu v neprospch cizinco pYenést pojem ze spole ného evropského azylového systému (tj. pojem bezpe né zem povodu). A zda lze pak zú~it pojímání zásady nenavracení jen na mo~né poruaení l. 3 Úmluvy, resp. l. 4 Listiny. Podle názoru krajského soudu obojímu brání na primární úrovni závazky plynoucí z l. 2 (právo na ~ivot), l. 4 (zákaz apatného zacházení) a l. 19 odst. 2 (zákaz navracení) Listiny. A na úrovni sekundárního práva l. 4 odst. 2 a 3 spolu s l. 5 in fine smrnice 2008/115. S ohledem na to, ~e jde o výklad unijního práva, který pYes výae uvedené není jasný (clair), ani vyjasnný (eclairé), se krajský soud rozhodl obrátit na Soudní dvor. <br/>IV. Závr<br/>52. Krajský soud proto pokládá Soudnímu dvoru Evropské unie následující otázku:<br/>Má být l. 4 odst. 2 a 3 a l. 5 in fine smrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o spole ných normách a postupech v lenských státech pYi navracení neoprávnn pobývajících státních pYísluaníko tYetích zemí ve spojení s l. 2, l. 4 a l. 19 odst. 2 Listiny základních práv EU vykládán tak, ~e brání tomu, aby se pYi posouzení, zda rozhodnutí o navrácení podle l. 6 smrnice 2008/115/ES nepovede k poruaení zásady nenavracení, pou~il koncept bezpe né zem povodu podle l. 36 a 37 smrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. ervna 2013 o spole ných Yízeních pro pYiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany v kombinaci se zú~enou definicí zásady nenavracení zamYenou jen na zákaz apatného zacházení podle l. 4 Listiny základních práv Evropské unie a l. 3 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod?<br/>53. V návaznosti na polo~ení pYedb~né otázky krajský soud podle § 48 odst. 1 písm. b) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní ( s. Y. s. ) pYeruail Yízení. Poté, co Soudní dvor o pYedlo~ené otázce rozhodne, bude v Yízení pokra ovat (§ 48 odst. 6 s. Y. s.).<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/>V Brn dne 28. února 2022<br/><br/>Martin Kopa, v.r. <br/>samosoudce<br/><br/> <br/><br/><br/></body> </html>