<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 4 As 207/2021- 40 - text</title> </head> <body> ÿþ4 As 207/2021 - 42<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. JiYího Pally a soudco Mgr. Aleae Rozto ila a Mgr. Petry Weissové v právní vci ~alobkyn: Mstské lesy Volary s.r.o, I  25185080, se sídlem V Kasárnách 645, Volary, zast. JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem, se sídlem Dominikánské námstí 656/2, Brno, proti ~alovanému: Krajský úYad Jiho eského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, eské Budjovice, o ~alob proti výroku II. rozhodnutí ~alovaného ze dne 7. 12. 2020, . j. 41/LK/2020K103, sp. zn. OZZL 94685/2020, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v eských Budjovicích ze dne 24. 5. 2021, . j. 57 Af 3/2021  51,<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Shrnutí pYedcházejícího Yízení<br/>[1] Rozhodnutím ~alovaného ze dne 7. 12. 2020, . j. 41/LK/2020K103, sp. zn. OZZL 94685/2020, byl ~alobkyni poskytnut finan ní pYíspvek na zmírnní dopado korovcové kalamity v nestátních lesích za rok 2019 ve výai 4.339.773 K  (výrok I.). Ve zbytku byla její ~ádost zamítnuta (výrok II.) z dovodu, ~e akoda vzniklá v porostních skupinách v oddleních 2 a~ 13 v souvislosti s nahodilou jehli natou t~bou v roce 2019 není pYedmtem finan ního pYíspvku podle ásti B odst. 3 Zásad Ministerstva zemdlství ze dne 20. 7. 2020, . j. 33707/2020MZE16221, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finan ního pYíspvku na zmírnní dopado korovcové kalamity v nestátních lesích za rok 2019 (dále jen  Zásady ), proto~e se tyto lesy nacházejí na území Národního parku `umava.<br/>[2] Proti výroku II. tohoto rozhodnutí ~alovaného brojila ~alobkyn ~alobou, kterou Krajský soud v eských Budjovicích zamítl rozsudkem ze dne 24. 5. 2021, . j. 57 Af 3/2021  51. V jeho odovodnní krajský soud nejprve nepYisvd il námitce ~alobkyn, podle ní~ ~alovaný nebyl pYísluaný k rozhodování o ásti ~ádosti, je~ se týkala leso na území Národního parku `umava, a ml tak v tomto rozsahu postoupit ~ádost Ministerstvu ~ivotního prostYedí. Podle ásti A odst. 1 písm. n) Zásad toti~ o poskytnutí finan ního pYíspvku rozhodují krajské úYady. Z ustanovení § 46 odst. 9 zákona . 289/1995 Sb., o lesích a o zmn nkterých zákono (lesní zákon), ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  lesní zákon ), pYitom vyplývá, ~e pravidla pro poskytování finan ních pYíspvko ze státního rozpo tu a zposobu kontroly jejich vyu~ití jsou vydávána jako pYíloha . 10 zákona o státním rozpo tu, a jejich znní má tedy sílu zákona. Tato úprava vcné pYísluanosti v Zásadách má proto pYednost pYed obecnými ustanoveními § 48a odst. 2 písm. i) a § 49 odst. 4 lesního zákona v rozhodném znní, z nich~ ~alobkyn dovozovala, ~e o její ~ádosti ohledn pYíspvku na lesní porosty nacházející se na území Národního parku `umava mlo rozhodovat Ministerstvo ~ivotního prostYedí vykonávající posobnost krajských úYado na území národních parko.<br/>[3] Za nedovodnou pova~oval krajský soud i námitku nezákonnosti Zásad. Podle lánku 101 odst. 4 Ústavy eské republiky toti~ stát mo~e zasahovat do innosti územních samosprávních celko, jen vy~adujeli to ochrana zákona. Nelze tedy podrobit zásahom státu rozhodnutí kraje, jemu~ je vy lenno ur ité mno~ství finan ních prostYedko za ú elem poskytování pYíspvko na hospodaYení v lesích, které je výsledkem politických jednání a proceso vedených v orgánech kraje. Do kognice soudu proto nespadá hodnocení toho, jakým zposobem má správní orgán hospodaYit, bye ur ité limity jsou stanoveny zákonem. Je zcela na správním orgánu, na jaké ú ely budou vynakládány prostYedky, a toto rozhodnutí pak nepYísluaí soudu pYezkoumávat. Soudní pYezkum je omezen na posouzení toho, zda byla dodr~ena pravidla, která pro rozdlování takto ur ených pYíspvko byla stanovena Ministerstvem zemdlství v Zásadách, pYípadn zda mechanismus nakládání s veYejnými prostYedky není diskrimina ní i jinak poruaující elementární principy právního státu. <br/>[4] S ohledem na výae vymezený rozsah pYezkumu se krajský soud nemohl zabývat nezákonností Zásad v ásti, v ní~ Ministerstvo zemdlství stanovilo podmínky pro poskytování finan ního pYíspvku na zmírnní dopado korovcové kalamity. Krajský soud v daném pYípad jen zkoumal, zda byla dodr~ena pravidla pro rozdlování finan ního pYíspvku podle Zásad, pYi em~ v tomto ohledu ~ádné jejich poruaení nehledal. V daném pYípad byla zcela transparentn stanovena pravidla, pYi em~ ~alobkyn v rozporu s nimi po~adovala vyplacení finan ního pYíspvku také v lesích, které se nacházejí v Národním parku `umava. Nebylo rovn~ zjiatno, ~e by mechanismus nakládání s tmito veYejnými prostYedky byl diskrimina ní, tedy ~e by nkterý vlastník nestátního lesa byl njakým zposobem zvýhodnn i jiný byl diskriminován.<br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alovaného<br/>[5] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podala ~alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) v asnou blanketní kasa ní stí~nost. V jejím doplnní u inném na výzvu soudu ve stanovené msí ní lhot uvedla, ~e ji podává z dovodo podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále té~  s. Y. s. ). <br/>[6] St~ovatelka namítla nesprávnost závru krajského soudu, ~e ~alovaný byl pYísluaný k rozhodování o celé její ~ádosti, a setrvává na svém právním názoru, ~e v ásti týkající se leso na území Národního parku `umava mla být ~ádost postoupena Ministerstvu ~ivotního prostYedí. Závr krajského soudu o tom, ~e Zásady mají sílu zákona, a uplatní se tedy místo obecných ustanovení lesního zákona, toti~ vychází z jeho ji~ neú inného znní. Ustanovení pYedpokládající, ~e pravidla pro poskytování finan ních pYíspvko a zposobu kontroly jejich vyu~ití budou sou ástí zákona o státním rozpo tu, bylo v lesním zákon obsa~eno pouze do dne 31. 12. 2013 a bylo s ú inností od 1. 1. 2014 zruaeno zákonem . 501/2012 Sb. Zásady tak nejsou sou ástí zákona o státním rozpo tu a k jejich vydání doalo na základ ustanovení § 46 odst. 10 lesního zákona, které se stalo jeho sou ástí od 28. 11. 2019, kdy nabyl ú innosti zákon . 349/2019 Sb.<br/>[7] St~ovatelka rovn~ nesouhlasí se závrem krajského soudu o tom, ~e zákonnost Zásad není oprávnn posuzovat. Tento závr nejen~e nemá oporu v soudním Yádu správním, nýbr~ je i v rozporu s l. 95 odst. 1 Ústavy eské republiky. Zásady jsou toti~ podle svého obsahu a právní povahy podzákonným právním pYedpisem, a soudy jsou tak povinny posoudit jeho soulad se zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která je sou ástí právního Yádu. V dosledku toho, ~e se krajský soud odmítl vcn zabývat obsahem Zásad, tak zostala zcela nevypoYádána ~alobní námitka, podle ní~ vyntí leso na území národních parko z mo~nosti získat pYísluanou kompenzaci je v rozporu s ú elem Zásad, s lesním zákonem, s ústavním poYádkem i s právem Evropské unie, neboe se tím vytváYí stav nedovodné a neospravedlnitelné nerovnosti mezi vlastníky nestátních leso hospodaYících na území národních parko a jejich ochranných pásem a vlastníky nestátních leso mimo n. Za zcela nedostate ný pYitom st~ovatelka pova~uje zposob, jakým krajský soud vypoYádal její námitku diskrimina ní povahy výluky leso na území národních parko z mo~nosti získat pYísluanou kompenzaci. Krajský soud toti~ pouze bez bli~aího odovodnní konstatoval, ~e nebyla zjiatna diskrimina ní povaha pYísluaných pravidel.<br/>[8] S ohledem na tyto skute nosti st~ovatelka navrhla zruaení napadeného rozsudku i výroku II. rozhodnutí ~alovaného a vrácení vci v tomto rozsahu ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>[9] }alovaný ve vyjádYení navrhl zamítnutí kasa ní stí~nosti. Uvedl, ~e Zásady pYedpokládaly vyplácení pYíspvku jen vlastníkom leso mimo území národních parko a jejich ochranných pásem. Proto také svYily pravomoc rozhodovat o nich krajským úYadom, nikoliv Ministerstvu ~ivotního prostYedí. Pokud se tedy pYedmt finan ního pYíspvku ji~ od po átku nevztahoval na lesní porosty nacházející se na území národních parko, nemohlo v daném pYípad o vci rozhodovat Ministerstvo ~ivotního prostYedí. Proto nebylo ustanovení ásti A odst. 1 písm. n) Zásad v rozporu se znním § 49 odst. 4 lesního zákona, neboe jen konkretizovalo, který správní orgán byl oprávnn o pYedmtu finan ního pYíspvku rozhodnout.<br/>III. Posouzení kasa ní stí~nosti<br/>[10] Nejvyaaí správní soud pYezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. Y. s., podle nich~ byl vázán rozsahem a dovody, které st~ovatelka uplatnila v kasa ní stí~nosti. PYitom neshledal vady uvedené v § 109 odst. 4 s. Y. s., k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti. St~ovatelka v doplnní kasa ní stí~nosti ozna ila dovody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s.<br/>[11] Podle § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s. kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodu tvrzené nezákonnosti spo ívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v pYedcházejícím Yízení.<br/>[12] Podle § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s. kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodu tvrzené nepYezkoumatelnosti spo ívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku dovodo rozhodnutí, popYípad v jiné vad Yízení pYed soudem, mohlali mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o vci samé.<br/>[13] NejdYíve se Nejvyaaí správní soud zabýval námitkou nedostatku vcné pYísluanosti ~alovaného k rozhodnutí o ~ádosti st~ovatelky o poskytnutí finan ního pYíspvku na zmírnní dopado korovcové kalamity v nestátních lesích za rok 2019 podle Zásad. St~ovatelka zastává názor, ~e ~alovaný nebyl oprávnn rozhodovat o ásti ~ádosti, v ní~ se domáhala poskytnutí finan ního pYíspvku ohledn leso nacházejících se na území Národního parku `umava.<br/>[14] Podle § 46 odst. 10 lesního zákona finan ní pYíspvky na zvládnutí následko mimoYádných okolností a nepYedvídaných akod v lesích podle odstavce 1 písm. l) se poskytují podle výzvy k podání ~ádosti o poskytnutí finan ního pYíspvku zveYejnné ministerstvem. V ustanovení ásti A odst. 1 písm. n) Zásad je stanoveno, ~e o poskytnutí finan ního pYíspvku rozhoduje na základ ~ádosti pYísluaný krajský úYad.<br/>[15] Podle krajského soudu sice o ~ádosti týkající se leso na území národního parku rozhoduje Ministerstvo ~ivotního prostYedí, nicmén tato obecná právní úprava se v projednávané vci neuplatní, neboe Zásady stanovily ohledn ~ádostí o finan ní pYíspvek vcnou pYísluanost krajských úYado. Krajský soud pYitom z ustanovení § 46 odst. 9 lesního zákona dovodil, ~e Zásady jsou vydávány jako pYíloha zákona o státním rozpo tu, a mají tedy sílu zákona. Jak vaak správn uvedla st~ovatelka, pYedmtné ustanovení lesního zákona nebylo v dob rozhodování ~alovaného ji~ nkolik let ú inné.<br/>[16] Podle § 46 odst. 5 lesního zákona ú inného do 31. 12. 2013 platilo, ~e vláda pYipraví ka~doro n závazná pravidla poskytování finan ních pYíspvko a zposobu kontroly jejich vyu~ití, která jsou pYílohou státního rozpo tu. S ú inností od 1. 1. 2014 (zákon . 501/2012 Sb.) bylo toto ustanovení v dosledku vlo~ení dalaích odstavco nov ozna eno jako odstavec devátý a stanovilo, ~e závazná pravidla poskytování finan ních pYíspvko, zposobu kontroly jejich vyu~ití a vzory ~ádostí o poskytnutí finan ních pYíspvko stanoví vláda naYízením. V tomto znní platí dané ustanovení dosud.<br/>[17] Nejvyaaí správní soud tedy musí dát zapravdu st~ovatelce v tom, ~e argumentace krajského soudu se neopírá o v rozhodné dob ú inný text zákona. Ustanovení § 46 odst. 9 lesního zákona toti~ nikdy nezakotvilo, ~e závazná pravidla poskytování pYíspvko by mla být vydávána jako pYíloha zákona, respektive se silou zákona. Toto stanovil pouze tehdejaí odstavec pátý, který vaak pYestal být ú inný na po átku roku 2014. Od této doby mají být pravidla poskytování finan ních pYíspvko vydávána jako naYízení vlády, a je tedy zYejmé, ~e nemohou mít sílu zákona. Pokud tedy krajský soud zalo~il svoji argumentaci na tom, ~e Zásady upravují vcnou pYísluanost odlian od zákona a na danou vc je nutno je uplatnit jako~to zvláatní zákon místo obecných ustanovení lesního zákona, je nutné tyto úvahy pova~ovat za nesprávné. Podzákonný právní pYedpis toti~ nemo~e stanovit odchylnou úpravu vcné pYísluanosti zalo~ené zákonem. Jak toti~ vyplývá z l. 78 Ústavy eské republiky, vláda je oprávnna vydávat naYízení pouze k provedení zákona a v jeho mezích. Za tchto okolností tedy nelze vobec uva~ovat o tom, ~e pravidla pro poskytování finan ních pYíspvko stanovená v Zásadách by mohla mít pYednost pYed lesním zákonem.<br/>[18] Nejvyaaí správní soud vaak rovn~ pYisvd il argumentaci ~alovaného, podle nj~ Zásady pYedpokládaly vyplácení finan ního pYíspvku jen vlastníkom leso mimo území národních parko a jejich ochranných pásem, a proto svYily pravomoc rozhodovat o nich krajským úYadom, nikoliv Ministerstvu ~ivotního prostYedí. Z obsahu Zásad toti~ nelze dospt k závru, ~e jejich smyslem bylo zakotvit zmnu vcné posobnosti oproti lesnímu zákonu. Naopak je lze pova~ovat spíae za výklad zákonného textu podávaný za ú elem vyaaí právní jistoty ~adatelo. Jak toti~ vyplývá z § 46 odst. 4 lesního zákona, o poskytnutí slu~eb nebo finan ního pYíspvku rozhoduje ministerstvo nebo krajský úYad. Podle § 48a odst. 2 písm. i) lesního zákona ú inného v rozhodné dob krajský úYad rozhoduje o poskytnutí slu~eb nebo finan ního pYíspvku (§ 46 odst. 4), pokud nejde o lesy v posobnosti Ministerstva obrany. Ministerstvo zemdlství pak rozhoduje o poskytnutí slu~eb, pokud pYesahují obvod územní posobnosti kraje (§ 46 odst. 4), jak vyplývá z § 49 odst. 3 písm. l) lesního zákona, ve znní ú inném v rozhodné dob. Podle § 49 odst. 4 lesního zákona vaak v lesích národních parko a jejich ochranných pásmech vykonává posobnost krajského úYadu a ministerstva (zemdlství) Ministerstvo ~ivotního prostYedí.<br/>[19] PYedmtem finan ního pYíspvku poskytovaného na základ Zásad byla podle jejich ásti B odst. 3 akoda vzniklá v roce 2019 v souvislosti s nahodilou t~bou (§ 2 písm. n) lesního zákona) jehli natého dYíví v lesích mimo území národních parko a jejich ochranných pásem a mimo pozemky, které jsou objekty dole~itými pro obranu státu. Zámrem ustanovení ásti A odst. 1 písm. n) Zásad o pYísluanosti krajských úYado k rozhodování o poskytnutí finan ního pYíspvku tak nemohlo být pYenesení vcné pYísluanosti k vyYizování této agendy z Ministerstva ~ivotního prostYedí na krajské úYady. Vzhledem k citovanému znní ásti B odst. 3 Zásad toti~ vobec nepYicházela v úvahu posobnost Ministerstva ~ivotního prostYedí k rozhodování o poskytnutí finan ního pYíspvku, neboe ten se výslovn nevztahoval na lesy národních parko a jejich ochranných pásem, a proto v dané vci vobec nepYicházela v úvahu aplikace § 49 odst. 4 lesního zákona.<br/>[20] Za této situace ~alovaný nepochybil, kdy~ o ~ádosti st~ovatelky o poskytnutí finan ního pYíspvku na zmírnní dopado korovcové kalamity v nestátních lesích za rok 2019 rozhodl, neboe k tomu byly krajské úYady oprávnny podle § 48a odst. 2 písm. i) lesního zákona ú inného v rozhodné dob. Rovn~ ~alovaný postupoval správn, pokud tuto ~ádost zamítl ve vztahu ke akodám vzniklým v lesích, které se nacházejí na území Národního parku `umava, nezabýval se tím, zda pYedmt finan ního pYíspvku vymezený v ásti B odst. 3 Zásad není v rozporu s jejím ú elem, lesním zákonem, ústavním poYádkem i právem Evropské unie nebo není diskrimina ní povahy vo i vlastníkom nestátních leso nacházejících se v národních parcích a jejich ochranných pásmech, ani vc v tomto rozsahu nepostoupil Ministerstvu ~ivotního prostYedí. Jak ji~ toti~ bylo zmínno, ~alovaný krajský úYad nebyl vcn pYísluaný k rozhodování o poskytnutí finan ního pYíspvku ve vztahu k lesom národních parko a jejich ochranných pásem, a proto ani nemohl posuzovat, zda se mly Zásady vztahovat také na takovéto lesy. ZároveH krajský úYad nemohl z ásti vc postoupit Ministerstvu ~ivotního prostYedí, neboe ten v ní nebyl pYísluaným správním orgánem k rozhodování podle Zásad, je~ se podle znní jejich ásti B odst. 3 výslovn vztahovaly jen na lesy mimo území národních parko a jejich ochranných pásem, ve vztahu k nim~ toliko mohlo Ministerstvo zemdlství stanovit podmínky pro poskytování finan ního pYíspvku na zvládnutí následko mimoYádných okolností a nepYedvídaných akod v lesích. Ohledn leso národních parko a jejich ochranných pásem toti~ mohlo za pou~ití § 46 odst. 10 lesního zákona takové podmínky stanovit jen Ministerstvo ~ivotního prostYedí, jak vyplývá ze zmínného ustanovení § 49 odst. 4 tého~ zákona. Pokud tedy st~ovatelka nabyla pYesvd ení o oprávnnosti jejího nároku na finan ní pYíspvek za ú elem zmírnní dopado korovcové kalamity za rok 2019 také ve vztahu k jejím lesom nacházejících se na území Národního parku `umava, mla se obrátit na Ministerstvo ~ivotního prostYedí a po~ádat o stanovení podmínek pro podání takové ~ádosti.<br/>[21] Krajský soud tedy u inil správný závr o vcné pYísluanosti ~alovaného k vydání rozhodnutí o ~ádosti st~ovatelky v celém jejím rozsahu, bye k nmu dospl na základ chybné právní argumentace. Tu vaak Nejvyaaí správní soud uvedeným zposobem korigoval, a proto není dovod napadený rozsudek ruait pro nezákonnost. Rovn~ tak nepYichází v úvahu jeho zruaení pro nepYezkoumatelnost, a to s ohledem na zmínnou nemo~nost Yeait v posuzované vci otázku souladu ásti B odst. 3 Zásad s pYísluanými právními pYedpisy vyaaí právní síly a s principem zákazu diskriminace. Proto se Nejvyaaí správní soud nemusel zabývat kasa ními námitkami, podle nich~ nebyl v tomto smru napadený rozsudek dostate n odovodnn. Za této situace je mo~né konstatovat, ~e dovody kasa ní stí~nosti uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s. nebyly naplnny. <br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[22] S ohledem na vaechny shora uvedené skute nosti dospl Nejvyaaí správní soud k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 vty druhé s. Y. s. zamítl. Sou asn podle § 60 odst. 1 vty první a § 120 s. Y. s. nepYiznal ~ádnému z ú astníko právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti, neboe v nm st~ovatelka nemla úspch a ~alovanému v nm nevznikly ~ádné náklady pYesahující rámec jeho b~né úYední innosti.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 14. dubna 2022<br/><br/><br/>JUDr. JiYí Palla<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>