<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 As 347/2021- 46 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 As 347/2021 - 51<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. Tomáae Foltase a soudco Mgr. Davida Hipara a Mgr. Lenky Krupi kové v právní vci navrhovatele: LESOBOR, spolek, se sídlem Píse ná 1425, Vracov, zastoupen Mgr. Ing. Jánem Bahý>em, advokátem se sídlem KotláYská 912/29, Brno, proti odporci: msto Vracov, se sídlem námstí Míru 202, Vracov, zastoupen Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou se sídlem Olomoucká 261/36, Mohelnice, za ú asti: I) M. H., II) A. V., III) L. S., IV) E. S., v Yízení o kasa ní stí~nosti odporce proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 6. 10. 2021, . j. 65 A 5/2021  134, <br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>III. Osoby zú astnné na Yízení nemají právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I.<br/><br/>[1] Zastupitelstvo odporce vydalo dne 2. 6. 2020 opatYení obecné povahy . 1/2020  Územní plán Vracov (dále té~  opatYení obecné povahy nebo  územní plán ). V rámci územního plánu byla na pozemcích, na kterých se nachází hospodáYský les, vymezena plocha pYestavby P2 se zposobem vyu~ití bydlení v rodinných domech a na ni navazující plocha P21 se zposobem vyu~ití zeleH soukromá ZS (s definovaným vyu~itím jako zahrady pro navrhovanou zástavbu a zachování ásti remízu). <br/>II.<br/><br/>[2] Navrhovatel (LESOBOR, spolek) podal ke Krajskému soudu v Brn (dále té~  krajský soud ) návrh na zruaení pYedmtného územního plánu v ásti týkající se plochy pYestavby P2 a na ni navazující plochy soukromé zelen P21, zasahující ásti pozemko parc. . X, vaechny zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úYadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviat Kyjov, katastrální území V. <br/><br/>[3] Krajský soud návrhu vyhovl a rozsudkem identifikovaným ve výroku tohoto rozhodnutí územní plán v po~adované ásti zruail. Soud pYedn uvedl, ~e navrhovatel osvd il svoji aktivní legitimaci k podání daného návrhu. Podle § 101a odst. 1 vta prvá s. Y. s. je návrh na zruaení opatYení obecné povahy oprávnn podat ten, kdo tvrdí, ~e byl na svých právech daným opatYením obecné povahy zkrácen. Za takové zkrácení se pYitom obecn pova~uje také dot ení práva leno spolku na pYíznivé ~ivotní prostYedí. Práv takové dot ení navrhovatel plausibiln tvrdil. Na tom nic nemní názor odporce, ~e navrhovatel nechrání veYejné, nýbr~ soukromé zájmy. K odmítnutí návrhu nemo~e vést ani skute nost, ~e navrhovatel byl aktivní v procesu pYijímání pYedmtného územního plánu (podal proti návrhu územního plánu námitku). K vcnému posouzení návrhu pak krajský soud uvedl, ~e vzhledem k existenci veYejného zájmu na zachování lesních porosto, je zmna funk ního vyu~ití pozemko dosud ur ených k plnní funkcí lesa na zastavitelné plochy mo~ná pouze v pYípad, ~e na tomto zposobu uspoYádání území pYevá~í jiný veYejný (tj. i významný obecný) zájem. Za takový zájem vaak nelze pova~ovat odporcem akcentovaný zájem na hospodárném uspoYádání území a na vytvoYení zastavitelné plochy v návaznosti na doplnní stávající zástavby a vyu~ití existující infrastruktury. V posuzované vci veYejným zájmem pYeva~ujícím nad zájmem na zachování lesa není ani zájem na uspokojování bytových potYeb ob ano odporce. Taková potYeba nebyla jednak v odovodnní územního plánu uvedena, a jednak tato potYeba bude uspokojena i pYi vyntí plochy P2 ze zastavitelných ploch (dle textové ásti územního plánu je o ekávána potYeba stanovit nové plochy pro 200 byto; územní plán vymezil nové plochy bydlení pro 227 a~ 242 byto; na ploae P2 má být pYitom umístno pouze 9 byto). Nad zájmem na zachování lesa pYitom dle krajského soudu nemo~e pYevá~it ani soukromý zájem vlastníko pozemko nacházejících se v ploae P2. Rozhodné není ani to, ~e se jedná o hospodáYský les na hranici mýtního vku. PYípadné vymýcení lesa toti~ zakládá povinnost jej obnovit. Soud akcentoval i fakt, ~e odporce plochu P2 do územního plánu zaYadil, i pYes to, ~e odbor ~ivotního prostYedí Krajského úYadu Jihomoravského kraje ve svém stanovisku ze dne 29. 11. 2018, . j. JMK 155331/2018, stanovil po~adavek na vylou ení dané plochy z dovodu negativního dopadu na krajinný ráz a na les jako environmentáln cenný prvek. Na základ uvedeného soud uzavYel, ~e 1) napadená ást územního plánu je v rozporu se zákonem, neboe deklarovaný ú el zmny vyu~ití plochy P2 nepYevá~í nad veYejným zájmem na zachování lesa a sledovaný cíl bylo lze dosáhnout i alternativn a ~e 2) napadená ást územního plánu je v rozporu s po~adavkem proporcionality, neboe deklarované i skute né dovody pro zmnu vyu~ití plochy P2 jsou s ohledem na konkrétní okolnosti daného pYípadu ve zjevném nepomru k veYejnému zájmu na zachování lesa. Soud proto zruail územní plán v ásti vymezující plochu P2 a dále v ásti vymezující navazující plochu P21, neboe regulace této plochy byla pYímo navázána na regulaci plochy P2 (mlo se jednat o  pozemky zelen zahrad rodinných domo ). Plné znní rozsudku je pYístupné na www.nssoud.cz a Nejvyaaí správní soud na nj pro stru nost odkazuje.<br/><br/>III.<br/><br/>[4] Proti výrokom I a III rekapitulovaného rozsudku, kterými byla zruaena ást územního plánu a bylo rozhodnuto, ~e odporce má navrhovateli uhradit související náklady Yízení, podal odporce (dále té~  st~ovatel ) kasa ní stí~nost. Z hlediska vcného vypoYádání kasa ní stí~nosti identifikoval Nejvyaaí správní soud následující okruhy námitek, které pro pYehlednost uspoYádal takto. <br/><br/>[5] V prvním kasa ním bod st~ovatel tvrdil, ~e krajský soud pochybil, shledalli na stran navrhovatele aktivní legitimaci k podání návrhu. Dle st~ovatele toti~ doalo ke  zneu~ití právní formy spolku pro prosazení soukromých zájmo úzké zájmové skupiny , a postup navrhovatele je tak nutno vyhodnotit jako zneu~ití práva. Navrhovatel toti~ dle st~ovatele nesleduje veYejné zájmy, nýbr~ soukromé zájmy svých leno (zvýaení pohody bydlení a zvýaení tr~ní hodnoty svých nemovitých vcí pYi sou asném sní~ení tr~ení hodnoty nemovitých vcí jiných vlastníko). St~ovatel dále akcentoval, ~e navrhovatel byl v procesu pYijímání územního plánu aktivní, neboe podal proti jeho návrhu námitku. Námitka navrhovatele byla st~ovatelem vyYízena, a navrhovatel tak mohl podat ~alobní návrh do dvou msíco ode dne schválení pYedmtného územního plánu. To vaak neu inil. Nemohl proto nyní podat návrh na zruaení územního plánu, neboe se jedná o vc ji~ rozhodnutou. <br/><br/>[6] V dalaím bod kasa ní stí~nosti st~ovatel konstatoval, ~e zachování plochy P2 pro bydlení bylo dovodné. Tato plocha byla v územním plánu vymezena za ú elem efektivního vyu~ití zastavného území obce, ím~ byl eliminován rozvoj zastavné plochy do krajiny. St~ovatel pYitom posoudil i veYejný zájem na zachování lesa a dospl k závru, ~e nad tímto pYevá~il veYejný zájem na doplnní odpovídající zástavby v zastavném území. Zohlednno pYitom bylo, ~e se jedná o hospodáYský les na hranici mýtního vku nacházející se v intravilánu obce, jeho~ obnova je vysoce nepravdpodobná. Zachování lesního porostu je problematické i s ohledem na mo~né akody na majetku, zdraví a ~ivotech. St~ovatel dodal, ~e vytváYení podmínek pro minimalizaci pYípadných akod a podmínek pro hospodárné vyu~ívání zastavného území jsou jako obecné po~adavky uvedeny v Politice územního rozvoje a v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje. Uvedené nadYazené územn plánovací dokumentace nadto jako po~adavek na uspoYádání území stanoví vytváYení podmínek pro pracovní pYíle~itosti a mo~nosti bydlení v sídle. Dle st~ovatele bylo nutno zohlednit i to, ~e pYibli~n 100 metro ji~n od dané lokality se nachází kompaktní lesní porost velké rozlohy a také to, ~e zmna lesních pozemko byla provedena jen v nezbytné míYe (intenzita zastavní byla ur ena na 35 %). Krajský soud dále dle názoru st~ovatele poskytl nedovodnou ochranu právom leno navrhovatele, a to na úkor vlastnických práv osob vlastnících pozemky v ploae P2. Tímto soud zalo~il nerovnost mezi vlastníky pozemko v obdobné situaci na stejném míst. St~ovatel dodal, ~e soud zruail zákonné rozhodnutí jeho nejvyaaího orgánu (tj. zastupitelstva obce), ím~ zasáhl i do práva st~ovatele na samosprávu. <br/><br/>[7] V dalaím bod kasa ní stí~nosti st~ovatel akcentoval, ~e Krajský úYad Jihomoravského kraje proti územnímu plánu nebrojil, a bylo lze tedy pYedpokládat, ~e s tímto souhlasil (v rozhodnutí o námitce pYitom st~ovatel uvedl, ~e stanovisko Krajského úYadu Jihomoravského kraje není pro obsah územního plánu závazné). Uspokojiv pak dle st~ovatele byla vyYeaena i otázka vlivu na evropsky významné lokality a pta í oblasti soustavy Natura 2000. Co se pak tý e krajinného rázu, st~ovatel konstatoval, ~e pro dané území není zpracována ~ádná podrobnjaí dokumentace krajinného rázu a ~e pYedmtný hospodáYský les není pro zastavné území ur ujícím prvkem krajinného rázu. Dle st~ovatele doalo vydáním napadeného rozsudku krajského soudu i k zásahu do právní jistoty. V ploae P2 ji~ toti~ bylo vydáno rozhodnutí stavebního úYadu za ú elem výstavby rodinného domu. <br/><br/>[8] Z uvedených dovodo st~ovatel navrhl, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek krajského soudu zmnil tak, aby byl návrh zamítnut, popY., aby rozsudek zruail a vc vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/>IV.<br/><br/>[9] Navrhovatel a osoby zú astnné na Yízení III a IV se ke kasa ní stí~nosti nevyjádYili.<br/><br/>[10] Osoba zú astnná na Yízení I (spoluvlastník pozemku nacházejícího se v ploae pYedmtného lesa) ve svém vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedla historické okolnosti týkající se dané oblasti a vyjádYila názor, ~e je nemorální po~adovat po vlastnících dot ených pozemko, aby zachovali les a odpovídali za pYípadné akody zposobené tímto lesem. Osoba zú astnná na Yízení I pova~uje navrhovatele za ú elové sdru~ení, které chce rozhodovat o cizím majetku ve vlastní prospch.<br/><br/>[11] Osoba zú astnná na Yízení II (vlastník jednoho z pozemko v ploae P2) pak uvedla, ~e souhlasí s podanou kasa ní stí~ností. Aktivita navrhovatele sleduje ist soukromé zájmy jeho leno, a to na úkor vlastníko pozemko nacházejících se v ploae P2 a na ni navazující ploae P21. Osoba zú astnná na Yízení II ji~ nadto provedla kroky, aby na jejím pozemku bylo mo~no realizovat stavbu. <br/><br/>V.<br/><br/>[12] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nosti v mezích jejich rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/><br/>[13] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[14] Nejvyaaí správní soud k argumentaci st~ovatele pYedesílá, ~e kasa ní stí~nost je opravný prostYedek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu (§ 102 s. Y. s.). Nejvyaaímu správnímu soudu tak nepYísluaí v kasa ním Yízení pYezkoumávat optovn napadený správní akt (zde územní plán) v rozsahu pYezkumu provedeného krajským soudem. PYedmtem pYezkumu mo~e být toliko to, zda rozhodnutí krajského soudu k námitkám uvedeným v kasa ní stí~nosti obstojí. Nejvyaaí správní soud je pYitom povolán pouze k pYezkumu v rozsahu vymezeném st~ovatelem. Xízení o kasa ní stí~nosti je toti~ ovládáno zásadou dispozi ní. Obsah, rozsah a kvalita kasa ní stí~nosti pYedur ují obsah, rozsah a kvalitu následného soudního rozhodnutí. Soud není povinen ani oprávnn domýalet argumenty za st~ovatele. Takovým postupem by pYestal být nestranným rozhod ím sporu, ale pYebíral by roli advokáta (srov. napY. rozsudek rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, . j. 4 As 3/2008  78, a rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 15. 2. 2012, . j. 1 Afs 57/2011  95, ze dne 22. 4. 2014, . j. 2 Ads 21/2014  20, ze dne 27. 10. 2010, . j. 8 As 22/2009  99, ze dne 18. 6. 2008, . j. 7 Afs 39/2007  46, ze dne 17. 12. 2008, . j. 7 As 17/2008  60, ze dne 27. 5. 2017, . j. 5 As 49/2016  198). NapYíklad v posledn uvedeném rozsudku (zabývajícím se zásadami územního rozvoje) Nejvyaaí správní soud uvedl, ~e kasa ní stí~nost je mimoYádným opravným prostYedkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, pYi em~ jak vyplývá ze spisu, ten ochranu poskytl posouzením pYedmtného návrhu. Dovody kasa ní stí~nosti se proto musí odvíjet zejména od tvrzeného pochybení krajského soudu, který se ml vadným, resp. nezákonným zposobem vypoYádat s návrhovými body (§ 101b odst. 2 s. Y. s.). Jinými slovy, st~ovatel je povinen tvrdit nkterý z dovodo podle § 103 odst. 1 s. Y. s. týkající se Yízení vedeného krajským soudem anebo rozhodnutí soudu, nikoliv napadené ásti OOP.  Uvedení konkrétních dovodo kasa ní stí~nosti není mo~né bez dalaího nahradit zopakováním návrhových bodo i argumentace pYedestYené v Yízení u mstského soudu (jakkoliv propojené s obecným tvrzením, ~e se s argumentací mstský soud vypoYádal  nedostate n anebo nezákonn ). [& ] [K]asa ní stí~nost st~ovatelo z pYevá~né ásti spo ívá práv v opakování argumentace pYedestYené v Yízení pYed mstským soudem. Spíae ne~ o tvrzení konkrétních pochybení mstského soudu se tak jedná o výtky proti obsahu napadené ásti zásad i postupu jejího poYizování. Tmi se ji~ velmi pe liv a podrobn zabýval mstský soud v napadeném rozsudku. Kasa ní argumentaci st~ovatelo by tedy z pYevá~né ásti bylo mo~né vypoYádat pouhým zopakováním závro mstského soudu. <br/><br/>[15] I v nynjaí vci st~ovatel nezYídka kdy brojí proti vlastnímu územnímu plánu, a nikoliv proti rozsudku krajského soudu (podstatná ást kasa ní stí~nosti je ostatn tvoYena opakováním argumento vznesených st~ovatelem v jeho vyjádYení k návrhu podanému pYed krajským soudem). Nejvyaaí správní soud se pYitom s rozsudkem krajského soudu pln ztoto~nil. Xadu námitek st~ovatele je proto návazn mo~né vypoYádat pouhým zopakováním argumentace krajského soudu. Krajský soud se Yádn zabýval uplatnnými námitkami brojícími proti územnímu plánu a ty vypoYádal v souladu s právní úpravou a judikaturou Nejvyaaího správního soudu. Ke konkrétním kasa ním námitkám pak kasa ní soud uvádí následující. <br/><br/>[16] Nejvyaaí správní soud pYedn souhlasí s krajským soudem v tom, ~e navrhovatel byl aktivn legitimován k podání návrhu na pYezkum územního plánu. <br/><br/>[17] Podle § 101a odst. 1 vta prvá s. Y. s. je návrh na zruaení opatYení obecné povahy nebo jeho ástí oprávnn podat ten, kdo tvrdí, ~e byl na svých právech opatYením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen.<br/><br/>[18] Pro aktivní procesní legitimaci podle zákona tedy posta uje, aby navrhovatel (logicky, konsekventn a mysliteln) tvrdil, ~e byl na svých právech zkrácen opatYením obecné povahy (usnesení rozaíYeného senátu zdejaího soudu ze dne 21. 7. 2009, . j. 1 Ao 1/2009  120). Navrhovateli by k dosa~ení vcného projednání návrhu mlo zpravidla posta it, ~e pYijde s logickým a myslitelným tvrzením o svém dot ení, je~ nebude nereálné ji~ na první pohled (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 5. 11. 2014, . j. 3 As 60/2014  85).<br/><br/>[19] Otázkou aktivní legitimace spolku (ob anského sdru~ení) k podání návrhu na zruaení opatYení obecné povahy se zabýval i Ústavní soud. NapY. v nálezu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14, uvedl, ~e by bylo  [& ] ji~ na první pohled absurdní, kdyby osoba splHující vymezené podmínky, tedy napYíklad vlastník pozemku sousedícího pYímo s regulovaným územím, nebyla aktivn legitimována k podání návrhu na zruaení územního plánu jen proto, ~e se spolu s dalaími osobami (obyvateli té~e obce i obcí sousedních) sdru~ili a jménem sdru~ení ~ádají o zruaení územního plánu nebo jeho ásti. Ob anská sdru~ení, resp. nyní spolky [& ] sdru~ují pYedevaím ob any; jde o svébytnou právnickou osobu zakládanou za ú elem dosa~ení smluvené innosti a spole ného zájmu. Není proto mo~né bez dalaího zamezit pYístupu spolko k soudom a neumo~nit jim navrhovat zruaení územního plánu . Ohledn podmínek, které musí spolek pro pYiznání aktivní legitimace naplHovat, Ústavní soud vyslovil, ~e  [s]polek do~adující se zruaení opatYení obecné povahy (zde územního plánu nebo jeho ásti) musí pYedn tvrdit, ~e byl tímto opatYením dot en na svých subjektivních právech. K tomu dodal, ~e  [p]odstatným kritériem zde musí nepochybn být místní vztah navrhovatele k lokalit regulované územním plánem. Máli spolek sídlo na tomto území nebo jsouli jeho lenové vlastníky nemovitostí potenciáln dot ených opatYením plynoucím z územního plánu, pak by mu v zásad mla svd it aktivní legitimace k podání návrhu. Vcné (materiální) legitima ní dovody, vycházející z pYedmtu innosti spolku, se pak odvozují práv od místního vztahu k napadenému opatYení obecné povahy. V nkterých pYípadech mohou posobit místní a vcné dovody v synergii, a nemusí jít ani o  ekologický spolek. Tak kupYíkladu zalo~íli ob ané ~ijící v ur itém mst nebo jeho mstské ásti spolek k ochran svých zájmo a územní plán by ml zasáhnout do rekrea ní zóny, v ní~ jsou zvyklí trávit svoj volný as, pak pYipadá v úvahu pYiznat spolku aktivní legitimaci bez ohledu na detaily vymezení jeho pYedmtu innosti. V jiných situacích mo~e pro ú ely posouzení aktivní legitimace spolku sehrát dole~itou roli zamYení spolku na aktivitu, která má lokální opodstatnní (ochrana ur itého druhu ~ivo icho, rostlin). Obecn tu lze Yíci, ~e z hlediska posouzení zákonné podmínky zkrácení na právech bude vrohodnjaí místní  zavedenost , tedy ji~ delaí asové posobení spolku. Není vaak mo~né vylou it ani zalo~ení spolku ad hoc za ú elem vá~ícím se k územnímu plánu. Skute nost, ~e ob an dá pYednost prosazování svého zájmu formou sdru~ení se s jinými ob any, nelze pYi ítat k jeho tí~i. [& ] Fyzické osoby, pokud se sdru~í do ob anského sdru~ení (spolku), jeho~ ú elem podle stanov je ochrana pYírody a krajiny, mohou své právo na pYíznivé ~ivotní prostYedí, zakotvené v l. 35 Listiny, realizovat i prostYednictvím tohoto spolku. [& ] Ústavní soud nikoliv na okraj konstatuje, ~e jím zmínná kritéria nemusí posobit jen v relaci k tm spolkom, jejich~ hlavní inností je ochrana pYírody a krajiny. Nazna ená mYítka, je~ budou nepochybn judikaturou konkretizována, lze vztáhnout na spolky bez ohledu na pYedmt innosti, a to takové, u nich~ bude dán pYedpoklad zkrácení na právech opatYením obecné povahy ve smyslu § 101a odst. 1 s. Y. s. <br/><br/>[20] V nyní posuzované vci je pYitom navrhovatel environmentálním spolkem, jeho~ ú elem je mj.  trvalé úsilí o zachování borových leso a veYejné zelen v povodním rozsahu na území msta Vracova, zejména v ulicích Lesní, Píse ná a Olai ská a za pomoci svých leno a v rámci zákonných prostYedko, upozorHovat pYísluané státní orgány a instituce na jevy poakozující ~ivotní prostYedí . Návrhem podaným krajskému soudu navrhovatel brojil práv proti tomu, ~e územní plán zmnil plochu povodního hospodáYského lesa nacházejícího se na ulici Píse ná na plochy pYestavby a soukromé zelen. Z toho plausibiln dovozoval dot ení svých práv na pYíznivé ~ivotní prostYedí. Jak ji~ tedy uvedl krajský soud, návrh spadá do místního i vcného vymezení pYedmtu innosti navrhovatele. PYehlédnout pYitom v této okolnosti nelze ani fakt, ~e lenové navrhovatele jsou osoby bydlící v tsné blízkosti dot eného lesa (jak ostatn st~ovatel v kasa ní stí~nosti opakovan zdorazHuje).<br/><br/>[21] Na základ uvedeného nemá kasa ní soud pochybnosti o aktivní legitimaci navrhovatele. Pokud pYitom st~ovatel aktivní legitimaci navrhovatele zpochybHuje tvrzením, ~e navrhovatel podáním návrhu nesledoval veYejné zájmy, nýbr~ soukromé zájmy svých leno (zvýaení prodejní hodnoty nemovitostí svých leno atd.), pova~uje zdejaí soud za zcela dosta ující odkázat na rozsudek krajského soudu, který se danou otázkou vypoYádal zposobem, kterému nelze nic vytknout. Jak správn uvedl krajský soud, tvrzení odporce, ~e navrhovatel nechrání veYejný zájem, nýbr~ soukromé zájmy svých leno, není zposobilé vyvrátit ani aktivní procesní legitimaci navrhovatele, ani jeho pYípadnou legitimaci vcnou (tj. pYípadnou dovodnost jeho návrhových bodo). Skute nost, ~e spolky do zna né míry vystupují na ochranu práv svých leno, je b~ná a legitimní. S krajským soudem lze pYitom pln souhlasit i v tom, ~e skutkové okolnosti nynjaího pYípadu se nijak nevymykají b~ným pYípadom. Ani z ni eho jiného nevyplývá tvrzené zneu~ití práva navrhovatelem. Navrhovatel postupoval v mezích právní úpravy. Pokud pYitom st~ovatel dále tvrdil, ~e navrhovatel (i jeho lenové) se proti územnímu plánu bránili v procesu jeho poYizování námitkou, která byla odporcem vyYízena, a navrhovatel se tak ml proti tomuto vyYízení námitky bránit ve dvoumsí ní lhot (a nemohl návazn podat návrh na zruaení územního plánu v jednoro ní lhot podle § 101b odst. 1 s. Y. s.), je nutno uvést, ~e uvedený názor neplyne z právní úpravy ani z navazující judikatury. I osoby, jejich~ námitky byly v probhu poYizování územního plánu vypoYádány, se mohou (za splnní vaech zákonných podmínek) návrhem podle § 101a a násl. s. Y. s. u soudu v jednoro ní lhot dle § 101b odst. 1 s. Y. s. domáhat pYezkumu územního plánu. Nutno pYitom pro úplnost dodat, ~e mo~nost samostatného pYezkumu rozhodnutí o námitkách je výrazn omezena. Jak zdejaí soud uvedl v rozsudku ze dne ze dne 18. 9. 2018, . j. 9 As 198/2017  52:  k dot ení práv vlastníka pozemku nedochází s kone nou platností ji~ rozhodnutím o námitkách, ale a~ samotným územním plánem i jeho zmnou (srov. rozsudek NSS ze dne 7. 1. 2009, j. 2 Ao 2/2008  62 a usnesení NSS ze dne 27. 10. 2010, j. 2 Ao 5/2010  24, . 2244/2011 Sb. NSS). Mo~nost samostatného soudního pYezkumu rozhodnutí o námitkách proti návrhu územního plánu v re~imu ~aloby podle § 65 s. Y. s. je proto zna n omezena; s ohledem na zásadu subsidiarity nemá aktivní legitimaci k podání takové ~aloby vlastník pozemku dot eného územním plánem nebo jeho zmnou, který je aktivn legitimován k podání návrhu na zruaení opatYení obecné povahy nebo jeho ásti (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 As 333/2016). Tento závr byl potvrzen také rozaíYeným senátem NSS v bodech 65  68 usnesení ze dne 29. 3. 2016, j. 4 As 217/2015  182, . 3415/2016 Sb. NSS .<br/><br/>[22] Lze tedy uzavYít, ~e navrhovatel byl aktivn legitimován k podání návrhu na zruaení pYedmtné ásti územního plánu. Krajský soud proto nepochybil, pokud návrh vcn projednal. V podrobnostech kasa ní soud odkazuje na rozsudek krajského soudu, který se s danou otázkou detailn a adekvátn vypoYádal.<br/><br/>[23] Nejvyaaí správní soud se pak s krajským soudem ztoto~nil i co se tý e vcného posouzení dovodnosti návrhu. I dle jeho názoru bylo namíst zruait územní plán v ásti týkající se plochy P2 (a na ni navazující plochy P21). <br/><br/>[24] Krajský soud zcela správn na základ znní zákona . 289/1995 Sb., o lesích a o zmn a doplnní nkterých zákono, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále té~  lesní zákon ) dovodil, ~e je dán veYejný zájem na zachování a obnov leso a na tom, aby byly lesní pozemky trvale vyu~ívány k plnní funkcí lesa. Návazn pak krajský soud správn uzavYel, ~e vzhledem k tomuto veYejnému zájmu je mo~né zmnit funk ní vyu~ití pozemko doposud plnících funkce lesa na zastavitelné pozemky pouze, pokud na tomto novém zposobu vyu~ití pozemko pYevá~í jiný veYejný zájem a pokud naplnní tohoto veYejného zájmu nelze dosáhnout jiným zposobem pYi sou asném zachování lesa. Krajský soud se zabýval i st~ovatelem opakovan zmiHovaným ú elem vymezení dané plochy, tedy zájmem na hospodárném uspoYádání území a na vytvoYení zastavitelné plochy v návaznosti na bezprostYední okolí, pota~mo na vyu~ití existující infrastruktury a doplnní stávající zástavby (má jít o dostavbu oboustrann zastavné ulice). PYesvd iv zdovodnil, ~e zájem na hospodárném vyu~ití území je obecným po~adavkem územního plánování. Zájem na zachování lesa je vaak zájmem speciálním, který bez dalaího nemo~e ustoupit obecnému zájmu na hospodárném Yeaení stavu v území. Krajský soud se vypoYádal i s tvrzením st~ovatele, ~e jde o hospodáYský les na hranici mýtního vku a ~e v pYípad zachování lesa hrozí akody na majetku, zdraví a ~ivotech. Soud konstatoval, ~e pYípadné vymýcení lesa zakládá povinnost jej obnovit, tedy provést novou výsadbu lesního porostu a dále ~e vlastník lesa je z titulu tohoto svého postavení povinen pYedcházet vzniku akod zposobených tímto lesem. <br/><br/>[25] Nejvyaaí správní soud se s uvedenou argumentací (kterou nadto st~ovatel v kasa ní stí~nosti ani konkrétn nezpochybnil) ztoto~Huje. K jednotlivým tvrzením st~ovatele souvisejícím s otázkou vymezení plochy P2 pak zdejaí soud uvádí následující. Tvrzení st~ovatele, ~e po~adavek na hospodárnost vyu~ití území je uveden v Politice územního rozvoje a v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje, neznamená, ~e by se mlo automaticky jednat o zájem pYeva~ující v~dy nad zájmem na zachování lesních porosto. Naopak, skute nost, ~e daný zájem je obsa~en v nadYazené územn plánovací dokumentaci, svd í o tom, ~e se jedná o obecnjaí po~adavek územního plánování. Vyaaí formy územn plánovací dokumentace toti~ v zásad obsahují obecné cíle a smry územního plánování, které jsou konkretizovány ni~aími formami územn plánovací dokumentace. K obecnému poukazu st~ovatele na to, ~e dané dokumenty (Politika územního rozvoje a Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje) akcentují i vytváYení podmínek pro pracovní pYíle~itosti a mo~nost bydlení v sídle, pak Nejvyaaí správní soud odkazuje na argumentaci krajského soudu, který se v bodech 18 a~ 20 rozsudku detailn a zcela adekvátn vypoYádal s tím, ~e nad veYejným zájmem na zachování lesa nemo~e v nynjaím pYípad pYevá~it ani veYejný zájem na uspokojení bytových potYeb (kasa ní soud pYitom nesdílí ani názor st~ovatele, ~e argumentace krajského soudu obsa~ená v bod 17 rozsudku je nepYimYen zjednoduaující a neodpovídá pYedlo~eným dokazom). Nad rámec nutného pYi zohlednní vyjádYení osob zú astnných na Yízení pak kasa ní soud dodává, ~e vnímá jejich nesouhlas s vylou ením plochy P2 ze zastavitelných ploch, tento nesouhlas vaak sám o sob nemní nic na správnosti výae uvedených závro krajského soudu. Na správnosti závro krajského soudu pak nic nemní ani skute nost, ~e poblí~ plochy P2 se má nacházet jiný kompaktní lesní porost. Existence lesa (a  nacházejícího se ve stejné lokalit) nemo~e sama o sob pYedstavovat zákonný podklad pro zmnu funk ního vyu~ití umo~Hující odstranní jiného lesního porostu. Oprávnnost zmny funk ního vyu~ití pak sama o sob nemo~e zalo~it ani skute nost, ~e v nové ploae P2 byla ur ena maximální zastavnost na 35 %. Zásadní je, ~e územní plán zmnil funk ní vyu~ití dané plochy, ím~ návazn umo~nil odstranní lesního porostu a zasa~ení veYejného zájmu na zachování tohoto porostu. <br/><br/>[26] Nejvyaaí správní soud nesdílí ani názor st~ovatele, ~e by krajský soud nepYípustn zasáhl do práva st~ovatele na samosprávu, i ~e by svým rozhodnutím poskytl nedovodnou ochranu právom leno navrhovatele, a to na úkor vlastnických práv osob vlastnících pozemky v ploae P2, a zalo~il tak návazn nerovnost mezi vlastníky pozemko nacházejících se v dané lokalit.<br/><br/>[27] Krajský soud si byl pln vdom toho, ~e správní soudy jsou pYi pYezkumu územních pláno povinny postupovat zdr~enliv a respektovat právo na autonomní rozhodování samosprávy. V rozsudku výslovn uvedl, ~e obce pYi schvalování územního plánu obecn disponují airokou mírou uvá~ení. Takté~ zdoraznil, ~e úkolem soudu pYi pYezkumu územního plánu je pouze posoudit, zda Yeaení zvolené obcí nevybo uje z mantinelo daných zákonnými pravidly i ústavními právy dot ených subjekto, a nikoliv to, zda je ur ité uspoYádání území vhodnjaí, ú elnjaí a podobn. Uvedenými zásadami se pak krajský soud i Yídil. Nezabýval se tím, zda by na dané ploae bylo dle jeho názoru vhodnjaí vymezit tu i jinou plochu, ale tím, zda st~ovatel pYi vymezení dané plochy postupoval v souladu se zákonem a v souladu se zásadou proporcionality. Uvedené pln odpovídá jak uvedenému zdr~enlivému postupu pYi pYezkumu územních pláno, tak i judikaturou dovozenému algoritmu pYezkumu územních pláno (k tomu viz napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, . j. 1 Ao 1/2005  98, publ. pod . 740/2006 Sb. NSS, ze dne 12. 1. 2012, . j. 4 Ao 6/2011  91, ze dne 28. 8. 2012, . j. 1 Ao 1/2010  247, i ze dne 29. 1. 2020, . j. 1 As 177/2019  23). Tento algoritmus spo ívá v pti krocích, a to za prvé, v pYezkumu pravomoci správního orgánu vydat opatYení obecné povahy; za druhé, v pYezkumu otázky, zda správní orgán pYi vydávání opatYení obecné povahy nepYekro il meze zákonem vymezené posobnosti (jednání ultra vires); za tYetí, v pYezkumu otázky, zda opatYení obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem; za tvrté v pYezkumu obsahu opatYení obecné povahy z hlediska jeho rozporu se zákonem (materiální kritérium); za páté v pYezkumu obsahu vydaného opatYení obecné povahy z hlediska jeho proporcionality (kritérium pYimYenosti právní regulace). Krajský soud tedy nepYekro il mantinely soudního pYezkumu územních pláno a ani nezasáhl do práva st~ovatele na samosprávné uspoYádání si vlastních vztaho (na tom nic nemní ani skute nost, ~e pro schválení územního plánu hlasovali vaichni zastupitelé st~ovatele). Krajský soud pak svým rozhodnutím nezalo~il ani nepYípustnou nerovnost mezi vlastníky jednotlivých pozemko nacházejících se v dot ené lokalit. Rozdílnost postavení vlastníko zastavitelných pozemko a pozemko ur ených k plnní funkcí lesa vychází z podstaty rozdílnosti práv a povinností váznoucích na jednotlivých typech tchto pozemko. Není mo~né (s odvoláním práv na zásadu rovnosti) v rámci územního plánování zmnit vaechny pozemky nacházející se v ur ité lokalit na pozemky se stejným ú elovým ur ením. To pak platí zejména v nyní projednávaném pYípad, kdy se na nkolika pozemcích nachází prvek po~ívající zvláatní ochrany (les).<br/><br/>[28] St~ovatel dále rozporoval to, jak se krajský soud vypoYádal se stanoviskem Krajského úYadu Jihomoravského kraje. Ani v tomto ohledu mu Nejvyaaí správní soud nepYisvd il. Krajský soud toti~ naprosto pYiléhav poukázal na skute nost, ~e odbor ~ivotního prostYedí Krajského úYadu Jihomoravského kraje ve svém stanovisku ze dne 29. 11. 2018, . j. JMK 155331/2018, sice vyslovil s návrhem územního plánu souhlas, ale po~adoval vylou ení plochy P2, neboe se jedná o plochu neakceptovatelnou (mo~e mít významný negativní vliv na environmentáln cennjaí segment krajiny  na les, jako~to významný krajinný prvek, a na krajinný ráz). Krajský soud pak dodal i to, ~e st~ovatel sice nebyl tímto po~adavkem striktn vázán, ml vaak nále~it argumenta n podepYít, pro  tak u inil a pro  dle jeho názoru vymezením plochy P2 nedojde k negativnímu vlivu na les a na krajinný ráz. Tomuto závru nelze nic vytknout. <br/><br/>[29] Na rozsudek krajského soudu lze pYitom odkázat, i co se tý e námitek st~ovatele týkajících se krajinného rázu. V bod 24 rozsudku krajský soud pYipomnl, ~e les je významným krajinným prvkem pYímo ze zákona [viz § 3 odst. 1 písm. b) zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny, ve znní pozdjaích pYedpiso]. Dodal pak, ~e pYedmtný les je významným prvkem krajinného rázu pro dané území i dle mapových podklado. Uvedenou argumentaci soudu st~ovatel opt konkrétn nezpochybHuje. Pouze obecn tvrdí, ~e pYedmtný les není pro dané území ur ujícím prvkem krajinného rázu a ~e pro dané území není zpracována ~ádná podrobnjaí dokumentace krajinného rázu. Tato povaechná tvrzení ovaem nemohou zpochybnit citované závry krajského soudu. Na podstat vci nemo~e nic zmnit ani st~ovatelovo tvrzení, ~e byla uspokojiv vyYeaena otázka vlivu na evropsky významné lokality a pta í oblasti soustavy Natura 2000. Krajský soud tuto skute nost nerozporoval. To stejné pak platí i pro st~ovatelem odkazovaný Generel opatYení boje proti suchu. <br/>[30] Ke zruaení rozsudku krajského soudu pak nemo~e vést ani st~ovatelem (a nkterými osobami zú astnnými na Yízení) akcentovaná zásada právní jistoty a skute nost, ~e pro plochu P2 ji~ bylo vydáno rozhodnutí stavebního úYadu za ú elem výstavby rodinného domu. Jak ji~ uvedl krajský soud, právní jistota mo~e ohledn regulace obsa~ené v územním plánu panovat pouze do té míry, do jaké právní pYedpisy garantují nezmnitelnost územního plánu. Jestli~e zákon jasn stanoví mo~nost zpochybnní obsahu územního plánu pYed správním soudem, musí ka~dý adresát regulace obsa~ené v územním plánu po ítat s mo~ností, ~e soud v zákonem stanovených pYípadech na základ takového návrhu pYistoupí ke zruaení územního plánu i jeho ásti. Ani ~ádné dalaí kasa ní tvrzení nemlo potenciál vyvolat zruaení rozsudku krajského soudu. <br/><br/>[31] Nejvyaaí správní soud tedy kasa ní námitky neshledal dovodnými, pYisvd il naopak krajskému soudu, s jeho~ odovodnním se pln ztoto~nil. Nemohl proto shledat dovodnou polemiku st~ovatele s odovodnním daného rozsudku. I dle názoru kasa ního soudu s ohledem na veYejný zájem na zachování, udr~ování a obnovování lesa je zmna vyu~ití ploch na pozemcích dosud ur ených k plnní funkcí lesa na plochy zastavitelné mo~ná pouze v pYípad, ~e na tomto zposobu uspoYádání území pYevá~í jiný intenzivní veYejný zájem (kam lze Yadit i významný obecní zájem). St~ovatelem deklarovaný ú el zmny vyu~ití plochy P2 pYitom s ohledem na konkrétní okolnosti daného pYípadu nad veYejným zájmem na zachování lesa nepYevá~í. Nejvyaaí správní soud dodává, ~e neshledal v rozhodnutí krajského soudu ani ~ádné dalaí vady, pro které by bylo nutno jeho rozhodnutí zruait. Kasa ní stí~nost proto zamítl podle § 110 odst. 1 vta druhá s. Y. s. Ve vci pYitom rozhodl na základ oprávnní stanoveného v § 109 odst. 2 s. Y. s. bez jednání.<br/><br/>[32] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti Nejvyaaí správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 za pou~ití § 120 s. Y. s., podle kterého nestanovíli tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il, proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. St~ovatel nebyl v Yízení o kasa ní stí~nosti úspaný, nemá tedy právo na náhradu náklado Yízení. Navrhovatel byl ve vci úspaný (doalo k zamítnutí kasa ní stí~nosti proti rozsudku, kterým bylo navrhovateli vyhovno). Soud mu vaak náhradu náklado Yízení nepYiznal, neboe navrhovatel neu inil v Yízení o kasa ní stí~nosti ~ádný úkon.<br/><br/>[33] Výrok ve vztahu k osobám zú astnným na Yízení vychází z § 60 odst. 5 s. Y. s., podle nho~ má osoba zú astnná na Yízení právo na náhradu jen tch náklado, které jí vznikly v souvislosti s plnním povinnosti, kterou jí soud ulo~il a z dovodo hodných zvláatního zYetele jí mo~e soud na návrh pYiznat právo na náhradu dalaích náklado Yízení. V daném Yízení osoby zú astnné na Yízení neplnily ~ádné povinnosti, které by jim soud ulo~il, pYi em~ nebyly shledány ani ~ádné dovody hodné zvláatního zYetele. Ostatn, osoby zú astnné na Yízení náhradu náklado Yízení nepo~adovaly.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 9. února 2022<br/><br/><br/>JUDr. Tomáa Foltas<br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>