<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 30 A 56/2020- 43 - text</title> </head> <body> ÿþ<br/>15<br/>30 A 56/2020<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyH Mgr. Heleny Kone né a JUDr. Ivony `ubrtové ve vci<br/>~alobkyn: M. R.<br/>proti<br/>~alovanému: Krajský úYad Libereckého kraje<br/> se sídlem Liberec 2, U Jezu 642/2a<br/>v Yízení o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 5. bYezna 2020, sp. zn. KULK 21951/2020<br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá. <br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I. PYedmt Yízení a rozhodnutí správního orgánu<br/>1. }alobkyn se ~alobou ze dne 30. 4. 2020 domáhala zruaení rozhodnutí ~alovaného <br/>ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. KLUK 21951/2020 (dále jen  napadené rozhodnutí ), a vrácení vci ~alovanému k dalaímu Yízení. Napadeným rozhodnutím ~alovaný podle § 90 odst. 5 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. nebo  správní Yád ), zamítl odvolání ~alobkyn a potvrdil rozhodnutí Mstského úYadu Semily (dále jen  správní orgán I. stupn ) ze dne ze dne 29. 1. 2020, j. }P/397/20-221 Les R-8 (dále jen  prvoinstan ní rozhodnutí ), kterým správní orgán I. stupn v Yízení v pochybnostech podle § 3 odst. 3 zákona . 289/1995 Sb., o lesích a o zmn a doplnní nkterých zákono (dále jen  lesní zákon ) rozhodl, ~e pozemek XA je pozemek ur ený k plnní funkcí lesa (dále té~ jen  PUPFL ) ve smyslu § 3 odst. 1 lesního zákona. <br/>2. V odovodnní napadeného rozhodnutí ~alovaný zrekapituloval obsah odvolání ~alobkyn, právní závry správního orgánu I. stupn v dané vci, s nimi~ se pln ztoto~nil, pro e~ odvolání ~alobkyn zamítl. <br/>II. Shrnutí ~alobních bodo<br/>3. V as podanou ~alobou se ~alobkyn domáhala pYezkoumání napadeného rozhodnutí a jeho zruaení a vrácení vci ~alovanému k dalaímu Yízení. Namítla, ~e napadené rozhodnutí je nezákonné a vcn nesprávné.<br/>4. }alovaný se dle ~alobkyn nezabýval jejími v odvolání uvedenými vcnými a právními argumenty a v rozporu s § 68 ve spojení s § 93 odst. 1 s. Y. se s nimi v odovodnní svého rozhodnutí nevypoYádal. Nezodpovdl zejména a) pro  i podle odvolacího orgánu, pokud jde o pozemek p. . XA, není mo~no rozhodnout v pochybnostech podle § 3 odst. 3 lesního zákona, ale je mo~no odejmout ho trvale z plnní funkcí lesa podle § 13 a násl. tého~ zákona, b) zda se ~alovaný rovn~ domnívá, ~e odborný lesní hospodáY svým vyjádYením k pYedmtu Yízení poruail ustanovení § 52 lesního zákona, c) jaký je názor ~alovaného na zásadní námitku ~alobkyn, ~e ona, coby vlastník pYedmtného pozemku, má právo rozhodnout o zposobu vyu~ití svého pozemku a ~e vlastnické právo nelze bez dalaího pomYovat s principem legality veYejné moci.<br/>5. }alobkyn odkázala na svou argumentaci v odvolání proti pYezkoumávanému rozhodnutí, podala výklad institutu Yízení v pochybnostech a odntí PUPFL dle lesního zákona. Xízení v pochybnostech dle § 3 odst. 3 lesního zákona pova~uje za zákonnou mo~nost a  relativn snadný administrativní postup , jak odstranit nesoulad eviden ního stavu pozemku v katastru nemovitostí se stavem skute ným. Naopak Yízení o odntí PUPFL, k jeho~ zahájení se cítí být ~alovaným nucena, pova~uje za Yeaení slo~itjaí a s tímto Yízením spojenou povinnost k úhrad poplatku za odntí PUPFL pova~uje za v daném pYípad nespravedlivou. }alovaný nevyvrátil, ~e u pYedmtného pozemku existuje pochybnost, zda je i není PUPFL.<br/>6. Akcentovala, ~e na pYedmtném pozemku neroste ~ádný trvalý lesní porost a ten ve skute nosti na celé své výmYe zostává trvalým travním porostem a jako takový (resp. jako pastvinu) jej chce, coby vlastnice, vyu~ívat.<br/>7. Za  absurdní pova~uje závr správních orgáno, ~e pYedmtný pozemek  vznikl na principu legality pYi výkonu veYejné moci a z tohoto dovodu proto nelze rozhodnutím v pochybnostech legitimn mnit druh pozemku jenom na základ zájmu a sou asných potYeb vlastníka pozemku k provozování zemdlské innosti a pova~uje takový závr rovn~ za bránící odntí PUPFL. Na roveH principu legality výkonu veYejné moci pak staví  zásadu spo ívající v povinnosti respektovat pYi výkonu veYejné moci práva a oprávnné zájmy fyzických a právnických osob, v tomto konkrétním pYípad práva vlastníka pozemku, respektive jeho právo rozhodnout o tom, jak bude svoj pozemek vyu~ívat. Zdoraznila, ~e ona souhlas k pozemkovým úpravám nedala a spole n s rodinou provozující zemdlskou výrobu potYebuje ka~dý pozemek vyu~itelný k pastv i produkci píce. Ke zmn druhu pozemku v rámci pozemkových úprav doalo ji~ pYed více ne~ 10 lety a po celou dobu je pYedmtný pozemek vyu~íván v souladu s jeho pYedchozí kulturou jako zemdlský pozemek - trvalý travní porost a má zájem jej takto vyu~ívat i nadále, a proto dosud nepodnikla ~ádné kroky smYující k zalesnní.<br/>8. Dne 11. 5. 2020 ~alobkyn doplnila ~alobu a uvedla, ~e dne 5. 5. 2020 obdr~ela pYípis Ministerstva zemdlství R, j. 15620/2020-MZE-16231 ze dne 28. 4. 2020, jím~ jí ministerstvo sdlilo, ~e nejsou dány dovody pro pYezkum pYedmtného rozhodnutí, s ím~ ~alobkyn vyslovila svoj nesouhlas.<br/>9. Dne 20. 5. 2020 podala ~alobkyn vyjádYení k výskytu bledule jarní, coby ohro~ené rostliny, na pYedmtném pozemku. Uvedla, ~e pYedpokládala, ~e existence biotopu bledule jarní byla orgánu I. stupn známá z jeho úYední innosti, a proto výskytem bledule jarní neargumentovala ve svém návrhu na zahájení Yízení ze dne 3. 1. 2020. Po vydání napadeného rozhodnutí po~ádala ~alovaného jako vcn a místn pYísluaný orgán ochrany pYírody a krajiny o vydání stanoviska k zalesnní pYedmtného pozemku s ohledem na biotop bledule jarní. Stanovisko ~alovaného ze dne 6. 5. 2020, j. KULK 32902/2019, ke svému vyjádYení pYilo~ila. <br/>III. VyjádYení ~alovaného k ~alob<br/>10. }alovaný vyjádYil své pYesvd ení, ~e se jedná o PUPFL s tím, ~e za zásadní dokaz pova~uje vykonatelnou a pravomocnou soustavu rozhodnutí (rozhodnutí . 4/09 Pozemkového úYadu Semily, j. PÚ/348/09-202/KPÚ7 ze dne 26. 3. 2009, rozhodnutí Ministerstva zemdlství, ÚstYedního pozemkového úYadu j. 20416/09-13300/Skr ze dne 9. 11. 2009 a rozhodnutí . 2/10 Pozemkového úYadu Semily j. PÚ/351/10-202.2/KPÚ7 ze dne 4. 5. 2010). Zdánlivá pochybnost je vyvolána pouze tím, ~e ~alobkyn neplní povinnosti vlastníka lesa, co~ potvrdil i dopis Ministerstva zemdlství, jím~ bylo sdleno, ~e neshledalo dovody pro pYezkum ~alovaného rozhodnutí.<br/>11. }alovaný se stru n vyjádYil k jednotlivým ástem ~aloby dle jejího lenní, tedy, ~e pozemek má charakter trvalého travního porostu, proto~e jej ~alobkyn u~ívá v rozporu se zákonem, ~e pokud se pln ztoto~nil s odovodnním prvoinstan ního orgánu, posta í, kdy~ toto uvedl do odovodnní rozhodnutí o odvolání. Zkonstatoval rozdíl mezi Yízením v pochybnostech a Yízením o odntí PUPFL co do ú inko rozhodnutí z Yízení vycházejících a zhodnotil otázku pYípadného povolení odntí PUPFL, otázku poruaení § 52 zákona o lesích odborným lesním hospodáYem a rovn~ otázku, ~e ~alobkyn nebyla vlastníkem pYedmtného pozemku v dob pozemkových úprav, a proto nedala se zmnou druhu pozemku souhlas, pro posouzení pYedmtného pYípadu jako irelevantní. Relevantní naopak je pouze vcný a právní stav pYedmtného pozemku.<br/>IV. Replika ~alobkyn<br/>12. }alobkyn u inila nesporným, ~e se pYedmtný pozemek stal lesním pozemkem v rámci zmínných pozemkových úprav. Rovn~ pova~uje za dolo~ené, ~e tehdejaí vlastník (její otec) sice vyslovil s výhradami souhlas s novým uspoYádáním pozemko, aby ji~ v krátkém asovém odstupu svého souhlasu litoval, proto~e si uvdomil dole~itost pYedmtného pozemku pro zemdlské aktivity jeho syna. <br/>13. Ohledn nezalesnní pYedmtného pozemku ~alobkyn upozornila na dv ~ádosti pYedchozího vlastníka, jimi~ byla povolena výjimka ze zákonné lhoty pro zalesnní tohoto pozemku nejprve do konce roku 2016, poté a~ 2020. PYi podání druhé ~ádosti sdlil správní orgán právnímu pYedchodci ~alobkyn, ~e jedinou mo~ností, jak ponechat pYedmtný pozemek jako trvalý travnatý porost, je trvalé odntí PUPFL.<br/>14. }alobkyn kontrovala závru ~alovaného, ~e pozemek u~ívá v rozporu se zákonem. U~ívá jej pYesn podle dosavadního charakteru a svých potYeb, neboe a~ do konce roku 2020 mo~e být pozemek u~íván jako pastvina v souladu se zákonem. Uvedla také, ~e pYedmtný pozemek má charakter trvalého travního porostu proto, ~e jím v~dy byl a nikdy na nm trvalý lesní porost nerostl. To, ~e ~alovaný odmítá vzít skute ný charakter pozemku v úvahu a namísto toho argumentuje stavem, který nastal v dosledku  pouhého administrativního úkonu, jakým je schválení pozemkových úprav , pova~uje za pYekvapivé. Ohledn významu stanoviska odborného lesního hospodáYe odkázala na rozsudek Nejvyaaího správního soudu (dále jen  NSS ) j. 5 As 94/2008-44. Upozornila, ~e od vydání zmínných rozhodnutí pozemkových úYado uplynulo více ne~ deset let a za tu dobu doalo ke zmn vlastníka pozemku a pYedmtný pozemek je u~íván v souladu se skute ným stavem a zároveH zájmem vlastníka (~alobkyn). S odkazem na zmínný rozsudek NSS je pYesvd ena, ~e není rozhodující  soustava rozhodnutí pozemkových úYado , nýbr~ skute ná povaha pYedmtného pozemku, respektive to, zda daný pozemek naplHuje svou povahou definici PUPFL, a to konkrétn lesního pozemku dle § 3 odst. 1 písm. a) lesního zákona. }alobkyn konstatovala, ~e pYedmtný pozemek charakter lesního pozemku ve smyslu uvedeného ustanovení nemá.<br/>15. Upozornní ~alovaného, ~e pokud by umo~nil zmnu kultury pozemku jinak ne~ rozhodnutím o odntí PUPFL, nezákonn by pYipravil veYejné rozpo ty o poplatek za odntí, pova~uje ~alobkyn za ú elové a  vyznívající vo i ní a~ nemravn . <br/>16. Ohledn poznámky ~alovaného, ~e nový vlastník je povinen respektovat právní stav nemovitosti, ~alobkyn uvedla, ~e respektuje nynjaí právní stav pYedmtného pozemku, ale osobuje si právo domáhat se zákonem pYedpokládaným postupem zmny právního stavu tak, aby byl v souladu se skute ným stavem pozemku a jejími zájmy a potYebami, na co~ má nezadatelné právo. <br/>17. K replice pYilo~ila ~alobkyn vyjádYení jejího otce ze dne 6. 7. 2020 k pozemkovým úpravám.<br/>V. Skutkové a právní závry krajského soudu<br/>18. Krajský soud pYezkoumal ~alované rozhodnutí podle ásti tYetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona . 150/2002 Sb., soudního Yádu správního, v platném znní (dále jen  s. Y. s. ). Vc projednal a rozhodl bez naYízení jednání pYi splnní podmínek dle § 51 odst. 1 s. Y. s., kdy~ ~alobkyn i ~alovaný na výzvu krajského soudu nevyjádYili nesouhlas s takovým postupem. Vycházel pYitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování ~alovaného správního orgánu, pYi em~ rozsah jeho pYezkumu byl vymezen ~alobními body. Dospl k následujícím skutkovým zjiatním a právním závrom.<br/>A. Skutkový stav vci<br/>19. Ze správního spisu se podává následující. }alobkyn svým podáním datovaným dne 10. 1. 2020, doru eným správnímu orgánu I. stupn dne 15. 1. 2020, navrhla, aby správní orgán zahájil Yízení v pochybnostech dle § 3 odst. 3 lesního zákona ve vztahu k pYedmtnému pozemku a ur il, ~e pozemek není ur ený k plnní funkce lesa. Zkonstatovala, ~e pozemek se stal lesním pozemkem v rámci komplexních pozemkových úprav v roce 2010, a koliv na nm neroste ~ádný trvalý lesní porost a ve skute nosti stále zostává trvalým travním porostem. Skute nost, ~e se pozemek stal lesním pozemkem, je  jen v dosledku pouhého administrativního úkonu (schválení pozemkových úprav) bez ohledu na skute ný stav pozemku (trvalý travní porost) a vytváYí tak rozpor eviden ního a skute ného stavu. K tomuto podání dolo~ila vyjádYení pYedchozích vlastníko pYedmtného pozemku v dob pozemkových úprav (svého otce a bratra), v nich~ se otec vyjádYil k probhu pozemkových úprav, pYi jejich~ realizaci sice dal výslovný souhlas s pYevodem pYedmtného pozemku na kulturu trvalého lesního porostu, ale pova~uje je za iracionální Yeaení. Bratr, jako dalaí vlastník pYedmtného pozemku, podal v dob dokon ení pozemkových úprav a jejich zápisu do katastru nemovitostí vyjádYení k jejich probhu a postup zpracovatele návrhu pozemkových úprav hodnotí jako pochybný a neracionální ve vztahu k pYedmtnému pozemku. Dalaí pYílohu tvoYí vyjádYení ke zmn druhu u~ívání trvalého porostu na pYedmtném pozemku ze dne 3. 1. 2020 vystavené Ing. P. K., úYedn oprávnným projektantem projektování pozemkových úprav, který pYipravoval podklady k pYedmtným pozemkovým úpravám. Poslední pYílohu tvoYí vyjádYení odborného lesního hospodáYe B. . ze dne 2. 3. 2016, ~e nemá námitek na zmnu kultury v pochybnosti na pYedmtném pozemku z lesního pozemku, neboe dle charakteru pozemku se na nm les historicky nenacházel a je zemdlsky Yádn obhospodaYován.<br/>20. Správní spis dále obsahuje záznam správního orgánu I. stupn z místního  venkovního aetYení ze dne 21. 1. 2020, kopii rozhodnutí Ministerstva zemdlství, Pozemkového úYadu Semily . 2/10 ze dne 4. 5. 2010, které nabylo právní moci dne 31. 5. 2010, kopii rozhodnutí Ministerstva zemdlství, Pozemkový úYad Semily . 4/09 ze dne 26. 3. 2009, j. PÚ/348/09-202.2/KPÚ7, kopii rozhodnutí Ministerstva zemdlství, ÚstYedního pozemkového úYadu j. 20416/09-13300/Skr ze dne 9. 11. 2009 o zamítnutí odvolání V. a V. T. a odmítnutí odvolání L. D. proti rozhodnutí Ministerstva zemdlství, Pozemkový úYad Semily . 4/09 ze dne 26. 3. 2009, j. PÚ/348/09-202.2/KPÚ7, které nabylo právní moci dne 26. 11. 2009, a kopii rozhodnutí Ministerstva zemdlství, Pozemkového úYadu Semily . 2/10 ze dne 4. 5. 2010, j. PÚ/351/10-202.2/KPÚ7, které nabylo právní moci dne 31. 5. 2010.<br/>21. Rozhodnutím ze dne 29. 1. 2020, j. }P/397/20-221 Les R-8, sp. zn. MÚ/}P/63/20, správní orgán I. stupn stanovil, ~e pYedmtný pozemek XA je pozemek ur ený k plnní funkcí lesa ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) lesního zákona  lesní pozemek. V odovodnní rozhodnutí správní orgán I. stupn podrobn popsal návrh ~alobkyn v etn jejích jednotlivých pYíloh. Správní orgán I. stupn se vyjádYil k jednotlivým listinám dolo~eným ~alobkyní, provedenému místnímu aetYení, ~ádostem pYedchozího vlastníka pozemku k udlení výjimky z povinnosti zalesnit pozemek a lesním hospodáYským osnovám Semily - Semilsko (2013-2022) pro pYedmtný pozemek. Správní orgán I. stupn se rovn~ vyjádYil k pozemkovým úpravám a listinným podkladom a zhodnotil, ~e geneze vzniku pYedmtného pozemku v pozemkových úpravách jednozna n naplHuje princip legality výkonu veYejné moci, je~ se vztahuje na individuální správní akty. Shrnul, ~e pYedchozí vlastníci a ~alobkyn shodn uvádjí, ~e nesouhlasí se sou asným uspoYádáním pozemku dle ji~ platné komplexní pozemkové úpravy, a proto se prostYednictvím rozhodnutí v pochybnostech domáhají navrácení stavu co do druhu a zposobu vyu~ití pozemku pYed zahájením pozemkové úpravy a hodlají pozemek vyu~ívat pro zemdlskou výrobu. Správní orgán I. stupn upozornil ~alobkyni, ~e pYedmtný pozemek je evidovaný jako pozemek lesní (PUPFL), a proto je jak vlastník, tak u~ivatel pozemku povinen dodr~ovat ustanovení lesního zákona. Správní orgán I. stupn rozhodl, ~e pYedmtný pozemek je PUPFL ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) lesního zákona  lesní pozemek, který je schopen plnit funkce lesa a lze jej vyu~ívat pro lesnické hospodaYení. Sou asný stav na pozemku není v rozporu se stavem eviden ním, proto~e na pozemku platí a~ do konce roku 2020 prodlou~ená lhota pro zalesnní a bezlesí zde je pYipuatné do 31. 12. 2020. }alobkyn tak má stále dostate ný prostor pro realizaci zalesnní, a tím splnní své zákonné povinnosti. <br/>22. }alobkyn podala proti prvostupHovému rozhodnutí dne 14. 2. 2020 odvolání, namítala v nm vcnou nesprávnost rozhodnutí zposobenou nesprávným posouzením pYedlo~ených dokazo. Pochybnost pro Yízení dle § 3 odst. 3 lesního zákona je dle jejího názoru dána skute ným stavem pozemku (v~dy byl trvalým travním porostem), jeho lokalizací (po vtain obvodu navazuje na travní porosty) a zájmem vlastníka. Pochybnost tedy trvá bez ohledu na to, ~e rozhodnutím pozemkového úYadu (orgánu veYejné moci) se z tohoto zemdlského pozemku pYed deseti lety stal PUPFL. Názor lesního hospodáYe o skute ném stavu pozemku nelze pova~ovat za rozporný s jeho úkolem, posláním nebo povinností dle § 52 lesního zákona, jak  byrokraticky u inil v rozhodnutí správní orgán I. stupn. }alobkyn má rovn~ za to, ~e faktický stav pozemku je pro rozhodování dle § 3 odst. 3 lesního zákona rozhodující, zatímco k okolnosti, zda výsledný stav vznikl legitimním postupem, i nikoliv, i jak vobec vznikl, je sice mo~no pYihlédnout, nemo~e to vaak být rozhodujícím, a u~ vobec ne jediným dovodem pro pYehlí~ení faktického stavu pozemku a pro odmítání oprávnných zájmo i potYeb vlastníka pYedmtného pozemku. Odmítla rovn~ Yízení o odntí PUPFL jako~to administrativn náro né Yízení, proto~e existuje mo~nost se stejným výsledkem - Yízení v pochybnostech. Uznala, ~e se pYedmtný pozemek stal lesním pozemkem v rámci pozemkových úprav, pochybnost vaak shledala v tom, ~e od pozemkových úprav ubhlo deset let a pozemek si fakticky stále zachovává charakter pastviny, co~ je i zájem vlastníka a tento jeho zájem je tYeba stavit na roveH se zájmem zachování lesa. O odvolání rozhodl ~alovaný shora popsaným ~alobou napadeným rozhodnutím. <br/>B. Právní závry<br/>23. Nejprve se krajský soud vyjádYí k námitce ~alobkyn, ~e se ~alovaný nezabýval vcnými a právními argumenty, které ~alobkyn uvedla ve svém odvolání (bod II. ~aloby), ím~ poruail § 93 odst. 1 ve spojení s § 68 odst. 3 správního Yádu, kdy~ se nevyjádYil ke vaem jejím námitkám (bod IV. ~aloby). }alobkyn tak namítla nepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo.<br/>24. Je pravdou, ~e ~alobou napadené rozhodnutí je co do úvah ~alovaného velice stru né. V odovodnní svého rozhodnutí uvedl veakeré odvolací námitky ~alobkyn, shrnul st~ejní argumentaci správního orgánu I. stupn co do vzniku pYedmtného pozemku a jeho druhu, doplnil chybjící skutková zjiatní vyplývající z listin opatYených ve správním Yízení ohledn vlastníka pYedmtného pozemku a pYi hodnocení vci se pak pln ztoto~nil s prvoinstan ním orgánem. Xízení pYed správním orgánem I. stupn ozna il  za vedené na vysoké úrovni, rozhodování i úvahy na jeho podporu za správn a vcn vedené , pro e~ napadené rozhodnutí potvrdil a odvolání zamítl. <br/>25. PYedn krajský soud uvádí, ~e povinnost posoudit vaechny odvolací námitky neznamená, ~e je správní orgán povinen reagovat na ka~dou díl í argumentaci a tu vyvrátit, neboe jeho úkolem je vypoYádat se s obsahem a smyslem argumentace ú astníka Yízení. A koliv tedy je povinností orgáno veYejné moci svá rozhodnutí Yádn odovodnit, nelze tuto povinnost interpretovat jako po~adavek detailní odpovdi na ka~dou námitku. Nelze proto bez dalaího init závr, ~e absence odpovdi na ten i onen argument ú astníka Yízení (odvolatele) v odovodnní správního rozhodnutí zposobuje nezákonnost rozhodnutí i dokonce jeho nepYezkoumatelnost.<br/>26. Není rovn~ nutné stále opakovat ji~ jednou vyY ené, a proto se mo~e odvolací správní orgán v pYípadech shody jeho názoru s odovodnním prvostupHového rozhodnutí odkazovat na toto odovodnní. V této souvislosti lze analogicky poukázat na judikaturu Nejvyaaího správního soudu, který opakovan vyslovil, ~e není smyslem soudního pYezkumu stále dokola podrobn opakovat ji~ jednou vyY ené, a proto se mo~e soud v pYípadech shody mezi názorem soudu a odovodnním ~alobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odovodnní (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, j. 8 Afs 75/2005-130, publikovaný pod . 1350/2007 Sb. NSS, i rozsudky ze dne 2. 7. 2007, j. 4 As 11/2006-86, a ze dne 29. 5. 2013, j. 2 Afs 37/2012-47; vaechna zde citovaná rozhodnutí NSS jsou dostupná na www.nssoud.cz). Ve zmínném rozsudku ze dne 2. 7. 2007, j. 4 As 11/2006-86, tento soud uvedl, ~e  nelze pYisvd it st~ovateli v názoru, ~e skute nost, ~e soud opYel svoj názor o tvrzení uvedená ve vyjádYeních ~alovaného, by zposobovala nezákonnost takového postupu. Sluaí se uvést, ~e i Nejvyaaí správní soud asto odkazuje na závry ji~ v Yízení u inné, ae ji~ krajským soudem i ~alovaným, neb i v souladu se zásadou hospodárnosti a ekonomie Yízení není smyslem soudního pYezkumu stále dokola podrobn "opakovat ji~ správn vyY ené, ale pYezkoumat dYíve u inné závry, pYi em~ pokud u pYezkumného orgánu panuje shoda na u inných závrech, není dovodu, pro  by na n nemohlo být odkázáno. Názory vyslovené ~alovaným dopadají i podle Nejvyaaího správního soudu zcela na posuzovanou situaci a není proto dovod, pro  by je krajský soud nemohl pou~ít, i na n odkázat. Zmínné rozhodnutí NSS je bezesporu pYimYen pou~itelné i na rozhodování odvolacího správního orgánu. Takové rozhodnutí tedy není nepYezkoumatelným rozhodnutím pro nedostatek dovodo ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. Y. s.<br/>27. Krajský soud dále pYipomíná a zdorazHuje, ~e podle konstantní judikatury tvoYí pYi soudním pYezkumu rozhodnutí správních orgáno obou stupHo jeden celek, navzájem se argumenta n doplHují, tak~e pYípadnou nepYezkoumatelnost jednoho lze kompenzovat druhým, a to v obou smrech (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 7. 2008, j. 2 As 20/2008-73). Konkrétn NSS ve svém rozsudku ze dne 31. 10. 2014, j. 6 As 161/2013-25, uvedl, ~e  ve správním Yízení pYitom tvoYí rozhodnutí obou stupHo jeden celek. Zpravidla tento argument slou~í k vysvtlení toho, pro  mo~e odvolací i rozkladový orgán nahradit ást odovodnní orgánu prvního stupn vlastní úvahou a korigovat tak ur itá díl í  argumenta ní zaakobrtnutí podYízeného správního orgánu v pYípad, kdy prvostupHové rozhodnutí potvrzuje (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 2. 2013, . j. 6 Ads 134/2012 - 47). Nelze vaak vylou it ani opa ný postup, kdy mezery v odovodnní odvolacího, resp. rozkladového orgánu, které by jinak zposobovaly jeho nepYezkoumatelnost, zaplní argumenty obsa~ené ji~ v prvostupHovém rozhodnutí. Úkolem odvolacího, resp. rozkladového orgánu je toti~ zejména reagovat na odvolací, resp. rozkladové námitky (srov. § 89 odst. 2 vta druhá zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso), pYi em~ z hlediska ekonomie Yízení není vylou eno, aby argumentaci správního orgánu prvního stupn pouze doplnil. Nkdy pak mo~e rozhodnutí, jím~ se odvolání i rozklad zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje, posobit samo o sob mozaikovit a nespojit, neboe staví na základech, vybudovaných orgánem prvního stupn a doplHuje pouze chybjící detaily i opravuje ojedinlé pYehmaty. <br/>28. Pokud jde o samotnou nepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo, ta musí být vykládána ve svém skute ném smyslu, tj. jako nemo~nost pYezkoumat ur ité rozhodnutí pro nemo~nost zjistit v nm jeho obsah nebo dovody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, . j. 7 Afs 212/2006 - 76, publikované pod . 1566/2008 Sb. NSS). Není pYípustné institut nepYezkoumatelnosti libovoln rozaiYovat a vztáhnout jej i na pYípady, kdy se správní orgán podstatou námitky ú astníka Yízení zabývá, bye výslovn v odovodnní rozhodnutí nereaguje na vaechny aspekty vznesené námitky a odká~e na prvostupHové rozhodnutí, které se uvedenými skute nostmi vypoYádalo. Institut nepYezkoumatelnosti rozhodnutí míYí ze své podstaty na nejzáva~njaí pochybení správních orgáno, kdy rozhodnutí trpí takovými nedostatky, je~ neumo~Hují seznat obsah napadeného rozhodnutí nebo jeho dovody, tedy vcn ho pYezkoumat. To znamená, ~e se správní orgány v Yízení napYíklad nezabývaly vaemi skute nostmi rozhodnými pro vydání rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, j. 2 Ads 58/2003-75).<br/>29. Ve svtle shora uvedeného krajský soud uzavírá, ~e pYi zohlednní zejména toho, ~e rozhodnutí správního orgánu I. a II. stupn tvoYí jeden celek a v tomto celku jsou obsa~eny odpovdi na vaechny (i odvolací) námitky ~alobkyn, neshledal dovodnou ~alobní námitku, v ní~ ~alovanému vytýká, ~e se nevyjádYil ke vaem jejím odvolacím námitkám a ~e pouze bez dalaího pYejal názor prvostupHového správního orgánu.<br/>30. Dále k ostatním ~alobním bodom. Vzhledem k tomu, ~e ~alobní námitky jsou toto~né s námitkami odvolacími, bude se krajský soud u jednotlivých ~alobních bodo zabývat i tím, zda a jak byly vypoYádány coby odvolací námitky v rámci správních rozhodnutí.<br/>31. }alobkyn v ~alob namítla, jak je ji~ zmínno i výae, ~e se z napadeného rozhodnutí nedozvdla zejména a) pro  i podle ~alovaného není mo~no u pYedmtného pozemku rozhodnout v pochybnostech dle § 3 odst. 3 zákona o lesích, ale ~e je mo~no odejmout pozemek trvale plnní funkcí lesa dle § 13 a násl. tého~ zákona; b) zda se ~alovaný rovn~ domnívá, ~e odborný lesní hospodáY svým vyjádYením k pYedmtu Yízení poruail § 52 lesního zákona; c) jaký je názor ~alovaného na její zásadní námitku, ~e má jako vlastník pYedmtného pozemku právo rozhodnout o zposobu jeho vyu~ití a vlastnické právo není mo~no pomYovat s principem legality veYejné moci. Tyto tYi otázky v zásad korespondují s odvolacími námitkami ~alobkyn a v kontextu s argumentací ~alobkyn svd í o neporozumní institutu Yízení v pochybnostech dle § 3 odst. 3 zákona o lesích z její strany.<br/>32. Zákon o lesích ve svém § 3 odst. 1 definuje, ~e onmi pozemky ur enými k plnní funkcí lesa (PUPFL) jsou a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nich~ byly lesní porosty odstranny za ú elem obnovy, lesní proseky a nezpevnné lesní cesty, nejsou-li airaí ne~ 4 m, a pozemky, na nich~ byly lesní porosty do asn odstranny na základ rozhodnutí orgánu státní správy leso podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen "lesní pozemky"), nebo b) zpevnné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dYevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemko zastavných a jejich pYíjezdních komunikací, a lesní pastviny a polí ka pro zvY, pokud nejsou sou ástí zemdlského podního fondu a jestli~e s lesem souvisejí nebo slou~í lesnímu hospodáYství (dále jen "jiné pozemky"). <br/>33. Tý~ zákon v § 3 odst. 3 upravuje, ~e v pochybnostech o tom, zda jde o pozemky ur ené k plnní funkcí lesa, rozhoduje orgán státní správy leso. Státní správu leso vykonávají dle § 47 odst. 1 lesního zákona a) obecní úYady obcí s rozaíYenou posobností, b) kraje, c) stavební úYady, d) ministerstvo. A dle následujícího § 38 odst. 1 písm. a) jsou to práv obecní úYady obcí s rozaíYenou posobností, které rozhodují o pochybnostech, zda jde o pozemky ur ené k plnní funkcí lesa (§ 3 odst. 3).<br/>34. Tzv.  Yízení v pochybnostech je tedy upraveno pouze takto stroze. Tímto institutem se vaak soudy ve správním soudnictví zabývaly ji~ opakovan, pYi em~ judikatura proala ur itým vývojem. PYedn je tYeba zmínit usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 24. 11. 2009, j. 1 As 89/2008-90, které postavilo najisto, ~e rozhodnutí v pochybnostech je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. Y. s. deklaratorním, stejn jako rozhodnutí v pochybnostech dle lesního zákona anebo dle § 1 odst. 4 zákona . 334/1992 Sb., o ochran zemdlského podního fondu, v platném znní. Je tYeba v rámci principu jednotnosti a bezrozpornosti právního Yádu a jeho výkladu posuzovat ob tato Yízení shodn. Ve svém dalaím rozsudku ze dne 18. 12. 2009, j. 5 As 94/2008-44, se NSS pYiklonil k materiálnímu pojetí PUPFL na základ jeho vymezení v § 3 odst. 3 lesního zákona a uvedl, ~e v Yízení v pochybnostech nelze rozhodnout pouze dle formálního uvedení druhu pozemku v katastru nemovitostí, ale je tYeba zkoumat i faktický stav pozemku a zda skute n plní funkce lesa, neboe v katastru nemovitostí mo~e být chyba.<br/>35. V rozsudku ze dne 22. 6. 2017, j. 9 As 246/2016-46, NSS vyslovil závr, ~e Yízení v pochybnostech je tu na míst v~dy, existuje-li relevantní pochybnost o charakteru pozemku bez ohledu na to, odkud pramení, dole~ité je pouze to, ~e je zposobilá vnést nejistotu do jeho právního re~imu. Typicky se o takové pYípady jedná, kdy se charakter pozemku fakticky jeví jinak, ne~ jak je zapsán v pYísluaných evidencích, v takových pYípadech nemo~e být rozhodující stav evidence, neboe pozemek je v lesním zákon definován materiáln. Nicmén dále uvedl, ~e vzhledem k tomu, ~e se pozemek jako~to ást zemského povrchu v ase neustále mní, nelze vylou it ani, ~e následkem takových faktických promn v souladu s právem dojde ke zmn jeho ur ení. Zdoraznil také,  ~e pro posouzení právního charakteru pozemku nemo~e být rozhodující faktická zmna, ke které doalo nezákonnou cestou ... Opa ný výklad by byl zcela proti smyslu lesního zákona, kterým dle jeho § 1 je stanovit pYedpoklady pro zachování lesa, pé i o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvoYícího nenahraditelnou slo~ku ~ivotního prostYedí, pro plnní vaech jeho funkcí a pro podporu trvale udr~itelného hospodaYení v nm. Jednozna n by smYoval i proti obecným právním zásadám, neboe by ve svém dosledku znamenal, ~e by pYiznával ochranu protiprávnímu jednání a stavu, kterého jím bylo docíleno . Správnost tohoto názoru NSS byla potvrzena usnesením Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. I. ÚS 2673/17 (vaechna rozhodnutí Ústavní soudu jsou k dispozici na http://nalus.usoud.cz). <br/>36. Pro posouzení této vci je pak zcela zásadním dalaí rozsudek NSS ze dne 13. 7. 2017, j. 1 As 24/2016-61, který vymezil, ~e  ú elem pravomoci orgánu ochrany lesa rozhodovat v pochybnostech, zda se jedná o pozemky ur ené k plnní funkce lesa, je umo~nit autoritativní ur ení povahy konkrétních pozemko v pYípad, ~e je u nich tato skute nost nejasná. Jde o reakci zákonodárce na pomrn slo~ité zákonné vymezení pojmu  pozemky ur ené k plnní funkce lesa jako~to klí ového pojmu pro dosah posobnosti veYejnoprávní regulace hospodaYení v lesích a dalaího nakládání s nimi. Cílem je nastolení právní jistoty v otázce, zda se na ur itý pozemek tato právní regulace vztahuje, i nikoliv. Ur ovací pravomoc orgánu ochrany lesa naopak neslou~í k tomu, aby tento správní orgán kdykoliv, ae ji~ na ~ádost i z moci úYední, vyHal z kategorie pozemko ur ených k plnní funkce lesa pozemek, který do ní dosud nále~el a nále~et ml. Takové zmny lze dosáhnout toliko rozhodnutím o odntí pozemko plnní funkcí lesa (§ 15 a násl. lesního zákona). Rozhodnutí  v pochybnostech je deklaratorním rozhodnutím, jeho~ ú elem je autoritativní konstatování stavu jaký je a má být, nikoliv mnit dosavadní faktický i právní stav pozemko. Rozhodnutí podle § 3 odst. 3 lesního zákona pYitom není pouze deklarací stavu de facto, ale také de iure. Deklaratorní rozhodnutí podle § 3 odst. 3 lesního zákona tedy pYichází v úvahu tam, kde se bu neví, zda pYedmtné pozemky nkdy v minulosti byly ur eny k plnní funkce lesa i nikoliv, pYípadn zda byly i nebyly pozdji z kategorie pozemko ur ených k plnní funkce lesa vyHaty. Naopak není mo~né vydat rozhodnutí podle citovaného ustanovení v pYípadech, kdy je nesporné, ~e pozemky byly ur eny k plnní funkce lesa, nikdy z této kategorie nebyly Yádn vyHaty, a pouze jejich faktický stav neodpovídá stavu právnímu (pozn.: podtr~ení bylo doplnno krajským soudem). I tento rozsudek byl pYezkoumán ze strany Ústavního soudu, který ústavní stí~nost usnesením ze dne 9. 5. 2018, sp. zn. III. ÚS 3223/17, odmítl.<br/>37. Nejvyaaí správní soud tedy ji~ opakovan uzavYel, ~e rozhodnutím v pochybnostech nemo~e dojít ke zmn - faktického anebo právního stavu pozemku, neboe se jedná o pouhé deklarování stavu, který zde je anebo má být. Takové zmny lze dosáhnout pouze odntím pozemku plnní funkce lesa (srov. také napY. rozsudek NSS ze dne 27. 4. 2020, j. 1 As 492/2019).<br/>38. Z tého~ právního názoru vycházely i správní orgány v této vci. Na základ místního aetYení dne 21. 1. 2020 správní orgán I. stupn zjistil faktický stav pYedmtného pozemku s tím, ~e pozemek není dosud Yádn zalesnn. Tomu odpovídají i opakovaná Yízení o povolení výjimky z povinnosti zalesnit pYedmtný pozemek, poslední výjimka zmiHovaná jak ~alobkyní, tak ~alovaným byla udlena a trvala i v dob rozhodování správních orgánu (do konce roku 2020). Správní orgán I. stupn rovn~ popsal genezi vzniku pYedmtného pozemku v rámci komplexních pozemkových úprav, shodn pak ~alovaný v napadeném rozhodnutí a vyjádYení k ~alob. Rovn~ ~alobkyn jak ve správním Yízení, tak v ~alob i replice k vyjádYení ~alovaného uvedla, ~e vznik pYedmtného pozemku a jeho kultury, coby lesního pozemku ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) lesního zákona, nezpochybHuje. Namítá vaak, ~e se historicky o lesní pozemek nejednalo a fakticky jím pozemek není ani nyní, tj. více jak deset let po pozemkových úpravách. Pro úplnost krajský soud dodává, ~e v souladu s § 2 zákona . 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úYadech a o zmn zákona . 229/1991 Sb., o úprav vlastnických vztaho k pod a jinému zemdlskému majetku, ve znní pozdjaích pYedpiso, dochází v rámci komplexních pozemkových úprav k zániku stávajících pozemko a vzniku pozemko nových a dochází tak k novému uspoYádání vlastnických a dalaích vztaho zna n airokého okruhu osob. Ze strany ~alobkyn ani jejích právních pYedchodco nebyly zpochybnny pozemkové úpravy a jednotlivá rozhodnutí pYísluaných pozemkových úYado a nebylo tak vyu~ito ~ádných zákonných mo~ností nápravy pYípadné nesprávnosti v rámci pozemkových úprav. Sou asné nerespektování ji~ pravomocn a závazn probhlých pozemkových úprav nemo~e zalo~it legální stav.<br/>39. Správní orgán I. stupn tak v souladu se shora pYedestYenou judikaturou NSS zkoumal jak právní stav pozemku (tedy druh pozemku v katastru nemovitostí, v lesních hospodáYských osnovách je shodn uveden jako pozemek lesní v souladu s § 3 odst. 1 písm. a/ lesního zákona), tak stav faktický. Zde je ovaem tYeba opt pYisvd it správním orgánom, ~e faktický stav pYedmtného pozemku (tedy to, ~e pozemek nebyl v pYedmtné dob rozhodování správních orgáno zalesnn), je pouze výsledkem schválení výjimky z povinnosti vlastníka pozemku pozemek zalesnit v souladu s lesním zákonem. Rovn~ ~alobkyní ani ~alovaným nezpochybnný vznik pozemku, coby pozemku lesního, v pozemkových úpravách, s nimi~ tehdejaí vlastník pozemku vyslovil souhlas, prokazuje, ~e formální stav pozemku zde byl nastolen po právu a není ~ádnou chybou. Skute nost, ~e je tento formální stav pozemku v rozporu se stavem faktickým a pozemek je v rozporu s materiální definicí v lesním zákon bez lesního porostu, byla v dob rozhodování správních orgáno pouze rozporem do asným (a~ do vypraení platnosti výae uvedené výjimky z povinnosti zalesnit) a v ~ádném pYípad takový stav nemo~e zalo~it dovod vzniku pochybnosti o druhu pozemku ve smyslu § 3 odst. 3 zákona o lesích. Okam~ikem, kdy uplyne as stanovený v rozhodnutí o udlení výjimky pro zalesnní pYedmtného pozemku, se stane faktický stav pozemku protiprávním a jako takovému mu nelze pYiznat právní ochranu (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 22. 6. 2017, j. 9 As 246/2016-46). Stejn tak jako není mo~né zmnit druh pozemku (resp. vyvolat pochybnost o druhu pozemku) neoprávnným vykácením lesního pozemku, není mo~né zmnit druh pozemku ani neoprávnným nezalesnním pozemku, který vznikl se souhlasem vlastníka v rámci komplexních pozemkových úprav jako lesní pozemek.<br/>40. Pokud jde o otázky, je~ nebyly dle názoru ~alobkyn ~alovaným zodpovzeny, krajský soud uvádí následující. K otázce ozna ené ~alobkyní písm. a) v lánku IV. ~aloby: Yízení v pochybnostech ohledn pYedmtného pozemku není mo~né ~alobkyní úspan vést (tedy se závrem, ~e pYedmtný pozemek není PUPFL) z dovodo vysvtlených v pYedchozích odstavcích. Zda bude i nebude mo~no pozemek trvale odejmout plnní funkcí lesa, správní orgány nehodnotily (v tomto Yízení ani nemohly), správní orgán I. stupn toto odntí zmínil jako mo~nost, jak dosáhnout zmny druhu pozemku z lesního na trvalý travní porost. Správní orgán I. stupn také zcela v souladu se shora uvedenou judikaturou argumentoval, ~e není mo~né na základ Yízení v pochybnostech obejít Yízení o odejmutí pozemku plnní funkci lesa a odkázal ~alobkyni (resp. jejího právního pYedchodce) na pYísluané Yízení, resp. zmínil také mo~né Yízení o výjimce ze zákazu vyu~ívat lesní pozemky k jiným, ne~ v zákon stanoveným ú elom (pYedposlední odstavec na stran 2 prvostupHového rozhodnutí).<br/>41. K otázce ~alobkyn uvedené pod písm. b) v lánku IV. ~aloby je tYeba odkázat na druhý odstavec na stran 3 prvostupHového rozhodnutí, v nm~ správní orgán uvedl, ~e vyjádYení odborného lesního hospodáYe je pro Yízení v pochybnostech irelevantní. }alovaný pak postup a úvahy správního orgánu I. stupn pYijal za své. }alobkyn s takovým názorem nesouhlasila a v replice k vyjádYení k ~alob ~alovaného uvedla, ~e názor odborného lesního hospodáYe relevantní je a odkázala na rozsudek NSS j. 5 As 94/2008-44. <br/>42. Krajský soud i zde musí souhlasit se závry správních orgáno, neboe odborný lesní hospodáY skute n není orgánem jakkoliv rozhodujícím v Yízení v pochybnostech. Skute nost, ~e souhlasí se zmnou druhu pozemku, není schopno vyvolat konstitutivní právní ú inky a ani Yízení v pochybnostech jako takové ~ádné konstitutivní ú inky co do zmny druhu pozemku zalo~it nemo~e. Navíc lze poznamenat, ~e Yízení v pochybnostech bylo zahájeno v roce 2020 a vyjádYení odborného lesního hospodáYe bylo poskytnuto pYedchozímu vlastníku ji~ v roce 2016, je tedy tyYi roky staré, s ím~ pak souvisí i otázka jeho pou~itelnosti. Odkaz ~alobkyn na rozsudek NSS j. 5 As 94/2008-44 není pYiléhavý. Jak ji~ bylo uvedeno výae, zmínný rozsudek vyael z pln materiálního pojetí lesního pozemku a pro Yízení v pochybnostech vyty il jako st~ejní faktický stav pozemku s tím, ~e v katastru nemovitostí mo~e být chyba. O takovou situaci vaak v nyní Yeaeném pYípad nejde. Jak je rovn~ ji~ shora uvedeno, NSS se pYitom v této souvislosti výslovn vyjádYil, ~e k faktickému stavu pozemku je tYeba pYihlédnout v kontextu toho, ~e v evidenci druhu pozemku napY. v katastru nemovitostí mo~e být chyba, ovaem není mo~né takovým zposobem zlegalizovat a poskytnout ochranu jednání, které by obcházelo postup dle Yízení o odntí pozemku funkce lesa dle lesního zákona (viz citovaný rozsudek j. 1 As 24/2016-61). Rozhodn tedy není smyslem a ú elem zákona o lesích dovolit, aby vlastník lesního pozemku pouze na základ faktického u~ívání lesního pozemku jinak, ne~ zákon o lesích pYedvídá a dovolí, docílil vytvoYení takových zákonem pYedvídaných pochybností, které by umo~nily vyntí daného pozemku z kategorie lesního pozemku za u~ití Yízení v pochybnostech dle § 3 odst. 3 lesního zákona.<br/>43. Poslední otázka, kterou ~alobkyn ozna ila písm. c) v lánku IV. ~aloby, tj. ~e jako vlastník má právo rozhodnout o zposobu vyu~ití svého pozemku, byla rovn~ zodpovzena ji~ správním orgánem I. stupn v jeho rozhodnutí, a to v prvním odstavci na stran 5:  pozemek je stále evidovaný jako PUPFL. Z tohoto dovodu je jeho vlastník, pYípadn nájemce nebo pachtýY, pYi hospodaYení vázán pYísluanými ustanoveními lesního zákona. Ten definuje veYejný zájem na zachování lesa a tvoYí právní rámec pro kontrolu a pYípadné vynucení plnní veYejného zájmu ... .<br/>44. Krajský soud s názorem správního orgánu I. stupn musí vyslovit souhlas. Ochrana soukromého vlastnictví zajisté pYedstavuje jeden z pilíYo ochrany základních práv a rovn~ i moderního právního státu. Sama Listina základních práv a svobod ve svém l. 11 odst. 3 ur uje, ~e vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneu~ito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chránnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poakozovat lidské zdraví, pYírodu a ~ivotní prostYedí nad míru stanovenou zákonem. Judikatura Ústavního soudu vychází z toho, ~e Listina základních práv a svobod neobsahuje definici obsahu vlastnického práva, zaru uje ka~dému právo vlastnit majetek a pYiznává vlastnickému právu vaech vlastníko stejný zákonný obsah a ochranu. Sou asn vaak zdorazHuje, ~e vlastnické právo není absolutn neomezené. Naopak pYipouatí omezení vlastnického práva zákonem z dovodu ochrany práv druhých a ochrany veYejného zájmu, kterým je zejména ochrana lidského zdraví, pYírody a ~ivotního prostYedí. lánek 7 ústavního zákona . 1/1993 Sb., Ústavy eské republiky, stanoví, ~e stát dbá o aetrné vyu~ívání pYírodních zdrojo a ochranu pYírodního bohatství. lánek 35 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod pak uvádí, ~e ka~dý má právo na pYíznivé ~ivotní prostYedí a pYi výkonu svých práv nikdo nesmí ohro~ovat ani poakozovat ~ivotní prostYedí, pYírodní zdroje, druhové bohatství pYírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Vlastnické právo jednotlivce tak nará~í na veYejný zájem a ústavn zaru ená práva ostatních. Z toho dovodu i správní orgán I. stupn hovoYil na stran 2 (poslední vta prvního odstavce) svého rozhodnutí o tom, ~e  pova~uje za projev svobodné vole rozhodovat o svém vlastnictví, avaak v mezích stanovených zákonem , s ím~ ~alobkyn rovn~ ve svém odvolání vyslovila dorazný nesouhlas. Správní orgán I. stupn se ovaem nemýlil. Svoboda vlastníka nakládat se svým majetkem, jak se mu zlíbí, nará~í na svobodu a ústavn zaru ená práva ostatních leno spole nosti a právo na pYíznivé ~ivotní prostYedí, jeho~ dosledkem je i veYejný zájem na ochran ploané výmry leso jako  národního bohatství tvoYícího nenahraditelnou slo~ku ~ivotního prostYedí , co~ stanoví i zákon o lesích ve svém ustanovení § 1 (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 22. 6. 2017, j. 9 As 246/2016, i ze dne 13. 7. 2017, j. 1 As 24/2016-65). Krajský soud tedy pYisvd uje závru, ~e vlastnické právo nelze vykládat zposobem, jakým iní ~alobkyn, a v tomto smru je jeho výkon omezen zákonem, zde konkrétn zákonem lesním.<br/>45. Ze vaech podání ~alobkyn i jejích pYedchodco je zYejmý jejich zámr, ~e skrze Yízení v pochybnostech dle § 3 odst. 3 zákona o lesích se sna~í navrátit právní stav pYedmtného pozemku (resp. jeho jednotlivých ástí) do doby pYed komplexními pozemkovými úpravami. }alobkyn ani její právní pYedchodci se vaak proti pozemkovým úpravám a jednotlivým rozhodnutím pYísluaných pozemkových úYado nikdy nebránili, naopak s úpravami vyslovil právní pYedchodce ~alobkyn souhlas (skute nost, ~e souhlasu posléze litoval, není relevantní). Pozemkové úpravy zasáhly do vlastnických práv Yady osob a rovn~ mají vyaaí cíle ve veYejném zájmu spo ívající ve zlepaení kvality ~ivota ve venkovských oblastech, zlepaení ~ivotního prostYedí atd. S ohledem na nutnost zachování právní jistoty ostatních ú astníko pozemkových úprav a jimi nabytých vlastnických a dalaí práv není mo~né pYipustit právní ochranu takovému jednání, které se sna~í ji~ pravomocn probhlé pozemkové úpravy obejít. Není mo~né s poukazem na to, ~e deset let po provedení pozemkových úprav neplní jeden z nov vzniklých pozemko svou funkci (nicmén na základ opakovan udlené výjimky pYísluaným správním úYadem) u nj výstup pozemkových úprav co do druhu pozemku fakticky zruait. <br/>46. Krajský soud je stejného názoru jako správní orgány, ~e pokud ~alobkyn nechce u~ívat pozemek k funkci lesa, musí postupovat v souladu s lesním zákonem, tedy bu ~ádat o trvalé odntí pozemku z funkce lesa (ani~ by krajský soud pYedjímal, zda taková ~ádost mo~e i nemo~e být úspaná) anebo pYípadn ~ádat o omezení vyu~ívání pozemku pro plnní funkcí lesa v souladu s § 15 a § 16 lesního zákona.<br/>47. Z výae uvedeného je zYejmé, ~e u~ správní orgán I. stupn se správn a dostate n vypoYádal se vaemi námitkami ~alobkyn, a to fakticky i odvolacími, neboe ta v odvolání pouze polemizovala s jeho závry, ani~ by pYinesla njaké nové skutkové okolnosti i dokazy. Skute nost, ~e ~alobkyn s hodnocením správního orgánu I. stupn nesouhlasila, avaak ~alovaný se s rozhodnutím správního orgánu I. stupn pln ztoto~nil a na jeho odovodnní odkázal, rozhodnutí ~alovaného nepYezkoumatelným ne iní, jak ji~ bylo uzavYeno shora. Bye samozYejm preciznjaí vypracování odovodnní ~alovaného by bylo ~ádoucí a vhodnjaí.<br/>48. K podání ~alobkyn ze dne 7. 5. 2020 (krajskému soudu doalému dne 11. 5. 2020), ve kterém brojila proti pYípisu Ministerstva zemdlství, jím~ toto ministerstvo vyslovilo, ~e nejsou dány dovody pro provedení pYezkumu napadeného rozhodnutí, krajský soudu pouze konstatuje, ~e pYedmtem tohoto soudního Yízení není pYezkumné Yízení ani jeho pYípadné nezahájení ze strany pYísluaného správního orgánu, ale pouze napadené rozhodnutí ~alovaného a Yízení mu pYedcházející.<br/>49. K doplHujícímu sdlení ~alobkyn ze dne 14. 5. 2020 (krajskému soudu doalému dne 20. 5. 2020), k nmu~ ~alobkyn dolo~ila stanovisko k zalesnní pYedmtného pozemku ze dne 6. 5. 2020 a uvedla, ~e pozemek není vhodný pro zalesnní z dovodu biotopu bledule jarní zasahujícího na pYedmtný pozemek, krajský soud konstatuje, ~e se jedná o novou ~alobní námitku (~alobní bod), který ovaem nebyl tvrzen v ~alob a ani ve lhot pro podání ~aloby, a proto k nmu není mo~no pYihlí~et. }aloba byla podána k poatovní pYeprav dne 29. 4. 2020 (soudu doala dne 30. 4. 2020), napadené rozhodnutí bylo ~alobkyni doru eno dne 6. 3. 2020 (dle doru enky zalo~ené ve správním spise u rozhodnutí ~alovaného), poslední den lhoty k podání ~aloby tak byl den 6. 5. 2020. S ohledem na § 71 odst. 2 vtu tYetí s. Y. s. mo~e ~alobce rozaíYit ~alobu o dalaí ~alobní body jen ve lhot pro podání ~aloby. K této námitce ~alobkyn proto krajský soud pYihlédnout nemohl. <br/>50. Krajský soud neshledal dovod pro provedení dokazu ~alobkyní soudu pYedlo~ených listin (vyjádYení jejího otce k probhlým pozemkovým úpravám a vyjádYení správního orgánu k zalesnní pYedmtného pozemku), neboe tyto nemohly mít ~ádný vliv na posouzení vci a byly by proto nadbyte nými. <br/>VI. Závr a náklady Yízení<br/>51. S ohledem na shora uvedené musel krajský soud ~alobu jako nedovodnou zamítnout ve smyslu ustanovení § 78 odst. 7 s. Y. s., neboe neshledal namítané vady správního Yízení, ani namítanou nezákonnost napadeného rozhodnutí.<br/>52. Výrok o nákladech Yízení se opírá o ustanovení § 60 s. Y. s. }alobkyn nemla ve vci úspch, nemá proto právo na náhradu náklado Yízení. }alovaný náhradu náklado nenárokoval a z obsahu správního spisu nevyplývá, ~e by mu v probhu Yízení pYed krajským soudem njaké náklady vznikly.<br/>Pou ení:<br/>Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doru ení ú astníkom (§ 54 odst. 5 s. Y. s.).<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu, který o ní také rozhoduje. <br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/><br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>Hradec Králové 17. prosince 2021<br/>JUDr. Jan Rutsch v. r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/>Za správnost vyhotovení: R. V.<br/></body> </html>