<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 As 236/2018- 86 - text</title> </head> <body> 1 As 236/2018 - 94<br/>pokra ovn<br/><br/><br/>[OBRZEK]<br/><br/> ESK REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaa sprvn soud rozhodl v sentu slo~enm z pYedsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce JUDr. Tomae Langaka a soudkyn Mgr. Veroniky JuYi kov v prvn vci ~alobkyn: obec Rokytnice, sdlem Rokytnice 143, Rokytnice, zastoupen Mgr. Pavlem ernm, advoktem, sdlem doln 33, Brno, proti ~alovanmu: Krajsk Yad Olomouckho kraje sdlem Jeremenkova 40a, Olomouc, za asti: Xeditelstv silnic a dlnic R, sdlem Na Pankrci 546/56, Praha 4, tkajc se ~aloby proti rozhodnut ~alovanho ze dne 29. 6. 2017, . j. KUOK 60883/2017, o kasa nch st~nostech ~alovanho a osoby z astnn na Yzen proti rozsudku Krajskho soudu v Ostrav  pobo ky v Olomouci ze dne 16. 5. 2018, . j. 65 A 66/2017  99, <br/><br/>takto:<br/><br/>Rozsudek Krajskho soudu v Ostrav  pobo ky v Olomouci ze dne 16. 5. 2018, . j. 65 A 66/2017  99 se zruauje a vc se vrac tomuto soudu k dalamu Yzen.<br/><br/>Odovodnn:<br/><br/>I. Vymezen vci a Yzen pYed krajskm soudem<br/><br/>[1] Dne 31. 8. 2006 vydalo Ministerstvo ~ivotnho prostYed souhlasn stanovisko k posouzen vlivo na ~ivotn prostYed pro zmr Rychlostn silnice R55, stavba 5501 Olomouc  Kokory a stavba 5502 Kokory  PYerov (dle jen  stanovisko EIA ). Dne 15. 6. 2016 povolil Magistrt msta PYerov (stavebn Yad) na ~dost osoby z astnn na Yzen umstnn stavby  D55, stavba 5502 Kokory  PYerov (dle t~  stavba 5502 ). V svm rozhodnut vyael i z uvedenho stanoviska EIA. Odvoln ~alobkyn, kter byla astnkem zemnho Yzen, ~alovan zamtl.<br/>[2] Proti rozhodnut ~alovanho brojila ~alobkyn u Krajskho soudu v Ostrav  pobo ky v Olomouci. V ~alob zejmna poukazovala na nezkonnost a nesprvnost stanoviska EIA vydanho pro stavbu.<br/>[3] Krajsk soud ~alob vyhovl a napaden rozhodnut zruail. Dospl k zvru, ~e stanovisko EIA nebylo v dob zahjen Yzen o umstn stavby 5502 platn. Platnost stanoviska EIA byla povodn stanovena jako dvoulet, pYi em~ nslednmi akty pYsluanho orgnu doalo k prodlou~en jeho platnosti nejprve o 2 roky a nsledn o dalach 5 let, tj. do 31. 8. 2015. zemn Yzen v projednvan vci vaak bylo zahjeno teprve podnm ~dosti dne 23. 9. 2015. PYed uplynutm lhoty platnosti stanoviska EIA sice doalo dne 28. 7. 2015 k zahjen Yzen o umstn souvisejc stavby  D55, stavba 5501 Olomouc  Kokory (dle t~  stavba 5501 ), ovaem podle krajskho soudu tmto nedoalo k pYeruaen lhoty platnosti stanoviska EIA jako celku. PYesto~e bylo stanovisko vydno jako jednotn, zejmna formln  tj. jednm dokumentem, fakticky bylo vydno pro dv samostatn stavby. Platnost stanoviska EIA proto mohlo podn ~dosti o vydn zemnho rozhodnut pro souvisejc stavbu 5501 pYeruait toliko ve vztahu k tto stavb. Prvn vklad, podle nj~ by stanovisko EIA platilo pro veaker sou sti zmru, byloli zahjeno navazujc Yzen pouze pro jednu dl  stavbu, odporuje podle krajskho soudu smyslu zkona a mohlo by vst ke zcela absurdnm zvrom o platnosti stanoviska EIA bez nutnosti jeho prodlu~ovn a aktualizace i destky let. Stanovisko EIA toti~ mo~e bt relevantnm odbornm podkladem pouze tehdy, pokud jsou jeho vchodiska i zvry aktuln a odr~ej stav ~ivotnho prostYed v mst zamalenho zmru v relnm ase. Jeliko~ dospl krajsk soud k zvru, ~e stanovisko EIA bylo pro pYedmtn zemn Yzen nepou~itelnm podkladem, nezabval se ji~ dalami ~alobnmi nmitkami smYujcmi proti postupu dot ench orgno pYi prodlu~ovn jeho platnosti.<br/><br/>II. Kasa n st~nosti a vyjdYen k nim<br/><br/>[4] Proti rozsudku krajskho soudu podali osoba z astnn na Yzen [st~ovatel 1)] a ~alovan [st~ovatel 2)] kasa n st~nosti z dovodu uvedenho v 103 odst. 1 psm. a) zkona . 150/2002 Sb., soudn Yd sprvn (dle jen  s. Y. s. ).<br/>[5] St~ovatel 1) nesouhlas se zvrem krajskho soudu, ~e platnost stanoviska EIA je nutno posuzovat v~dy ve vztahu k jednotliv dl  stavb. Zkon . 100/2001 Sb., o posuzovn vlivo na ~ivotn prostYed a o zmn nkterch souvisejcch zkono (dle jen  zkon EIA ) oporu pro zmnn vklad neskt, pYi em~ krajsk soud je zkonem vzn. St~ovatel nikterak nezpochybHuje, ~e posuzovan zmr sestv ze dvou dl ch st, jedn se vaak ve smyslu a elu zkona EIA o jeden zmr, kter byl z dovodu vta pYehlednosti a srozumitelnosti rozdlen do dvou dl ch st. Trasa novostavby dlnice D 55 byla projednvna jako jeden zmr, a to z dovodu, ~e bylo nutn posoudit vlivy obou dl ch staveb jako celku, proto~e pouze u staveb jako celku lze komplexn a ve vaech souvislostech plnohodnotn posoudit vaechny mo~n vlivy zmru na ~ivotn prostYed, a to v takov podob (tedy v celku), v jak bude zmr reln v zem existovat. PYijetm nzoru krajskho soudu by byl podle st~ovatele 1) popYen smysl a el zkona EIA i souvisejc zvry judikatury Soudnho dvora Evropsk unie (rozsudek ze dne 11. 12. 2009 ve vci C205/08).<br/>[6] Jazykov i logick vklad 9a odst. 3 zkona EIA podle st~ovatele 1) svd  o tom, ~e platnost jednoho stanoviska EIA, kter je zpracovan pro nkolik dl ch etap (staveb) se pYeruauje, pokud bylo zahjeno navazujc Yzen podle zvlatnch prvnch pYedpiso bye i jen pro jednu z dl ch etap (staveb). V ustanoven pou~it jednotn slo (stanovisko, platnost stanoviska), smysl a el zkona EIA vylu uj jakoukoliv jinou interpretaci. Extenzivnmu vkladu ustanoven nasvd uje, ~e neupYesHuje, v jakm rozsahu m bt navazujc Yzen zahjeno, a rovn~ definice navazujcho Yzen, kter byla vlo~ena s innost od 1. 4. 2015 do 3 psm. g) zkona EIA a podle kter se navazujcm Yzenm rozum takov Yzen, ve kterm se vydv rozhodnut podle zvlatnch prvnch pYedpiso, kter povoluje umstn nebo proveden zmru posuzovanho podle tohoto zkona.<br/>[7] Podle st~ovatele 1) je rovn~ tYeba odmtnout nzor krajskho soudu, ~e stanovisko EIA m vcero platnost a je pro stavbu 5502 neplatn a pro souvisejc stavbu 5501 platn. Zmry dlnic se povoluj v destkch navazujcch Yzen, lhot platnosti jednoho stanoviska by bylo tolik, kolik je navazujcch Yzen, pYi em~ ka~d pYeruaen lhoty platnosti by mlo dopad pouze na Yzen, jeho~ zahjenm k pYeruaen doalo. Tm by byl podle st~ovatele 1) zcela popYen zkladn el pYeruaen lhoty platnosti stanoviska, tj. zajiatn platnosti stanoviska pro cel probh povolovacho procesu zmru. Zvry krajskho soudu jsou podle st~ovatele 1) rovn~ v rozporu s jednm ze zkladnch principo zkona EIA, a sice snahou posuzovat zmry v co nejvta komplexnosti, pYedchzet tzv. salmov metod. Bylo by krajn problematick vychzet z vkladu krajskho soudu a nahl~et na jednotliv etapy jako na samostatn zmry, jeliko~ tento pYstup by potom mohl vst prv a~ k preferenci tzv. salmovn (salamislicing), tedy rozdlovn zmru na sti s clem vyhnout se posuzovn vlivo. V tomto ohledu st~ovatel 1) zdorazHuje, ~e informace o rozdlen pYedmtnho zmru na dva stavebn seky nemusela bt v procesu EIA vobec uvedena, na posouzen to nemohlo mt vcn vliv a k tomuto rozdlen by bez dopadu na ~ivotn prostYed mohlo dojt (tak jako v jinch pYpadech) a~ po procesu EIA. <br/>[8] Restriktivn vklad rozhodn prvn pravy by naopak byl podle st~ovatele 1) v praktick realizaci samo eln, nepraktick a neodpovdal by principu rychlosti a hospodrnosti. Navc by byl i zsahem do jednn st~ovatele postupujcho v dovYe nejen v text relevantnho prvnho pYedpisu, ale zejmna t~ v trvajc vklad takovho prvnho pYedpisu orgny veYejn moci, v etn konstantn sprvn praxe sprvnch Yado. PYehodnocen vkladu ze strany soudu pYedstavuje zva~n zsah do prvn jistoty st~ovatele. Zvr krajskho soudu mo~e vnst prvn nejistotu do tisco probhajcch navazujcch Yzen, jejich~ podkladem jsou stanoviska vydvan dle zkona EIA, jejich~ platnost je zalo~ena prv na argumentu pYeruaen lhoty platnosti. Ustlen vklad zkona EIA dokld podle st~ovatele 1) i zmna zkona novelou . 326/2017 Sb. a dovodov zprva k tto novele.<br/>[9] PYpisem ze dne 13. 8. 2019 dolo~il st~ovatel 1) Nejvyaamu sprvnmu soudu, ~e Ministerstvo ~ivotnho prostYed dne 30. 7. 2019 prodlou~ilo platnost citovanho stanoviska EIA ze dne 31. 8. 2006 o dalach pt let, tedy do 30. 7. 2024. Shledalo, ~e nedoalo ke zmnm podmnek v dot enm zem nebo poznatko a metod posuzovn, v jejich~ dosledku by zmr mohl mt dosud neposouzen vznamn vlivy na ~ivotn prostYed.<br/>[10] St~ovatel 2) v kasa n st~nosti rovn~ nesouhlas se zposobem, jakm krajsk soud posoudil otzku platnosti stanoviska EIA. Podle st~ovatele 2) bylo mo~n vyu~t stanovisko EIA jako podklad pro Yzen o umstn stavby 5502, proto~e k prodlou~en jeho platnosti doalo zahjenm Yzen o umstn stavby 5501. Navazujcm Yzenm, kter pYeruailo bh lhoty platnosti stanoviska, bylo kterkoli Yzen o umstn stavby v posuzovanm zmru zahrnut, m~ doalo k pYeruaen lhoty platnosti pYedmtnho stanoviska jako celku. Krajsk soud podle st~ovatele 2) nezohlednil skute nost, ~e ob dl  stavby pYedstavuj jeden stavebn zmr (jednu stavbu) s jedinm stanoviskem M}P (povodn stanovisko EIA). Rozsudek se jev jako pYepjat formalistick, proto~e stavba 5501 nemo~e bt bez stavby 5502 samostatn vyu~vna. V tomto pYpad bylo stanovisko EIA vydno pro stavbu, kter t pr destek kilometro; pYklad uvdn krajskm soudem o zmru dlni nho seku dlouhho 100 km, rozdlenho do deseti dl ch staveb, nedopad podle st~ovatele 2) na dan pYpad a zd se pYemratn.<br/>[11] St~ovatel 2) tak poukazuje na skute nost, ~e pYi ovYen souladu stanoviska EIA podle l. II bodu 1 pYechodnch ustanoven zkona . 39/2015 Sb. ministr ~ivotnho prostYed dospl k zvru, ~e stanovisko EIA je nadle aktuln, pYi em~ nedoalo k podstatnm zmnm realizace zmru, podmnek v dot enm zem, k novm znalostem souvisejcm s vcnm obsahem dokumentace a vvoji novch technologi vyu~itelnch v zmru. <br/>[12] Oba st~ovatel navrhli, aby Nejvyaa sprvn soud zruail rozsudek krajskho soudu a vrtil mu vc k dalamu Yzen.<br/>[13] St~ovatel 1) se ve svm vyjdYen ztoto~nil s kasa n st~nost st~ovatele 2). <br/>[14] }alobkyn ke kasa n st~nosti st~ovatele 1) zejmna uvd, ~e pravu vjimky z platnosti stanoviska EIA je nutn jako ka~dou vjimku z obecnho pravidla vykldat restriktivn a s pYihldnutm k elu zkona, kterm je v tomto pYpad zajiatn komplexnho posouzen celho zmru a sou asn zajiatn toho, ~e stanovisko EIA bude i po nkolika letech aktuln. Ustanoven 9a odst. 3 zkona EIA ve znn do 31. 10. 2017 hovoYilo v jednotnm sle nejen o stanovisku, ale t~ o zmru, pYi em~ v celm ustanoven nen jedin zmnka o tom, ~e by byla zajiatna platnost stanoviska EIA tkajc se zmru tm, ~e by bylo zahjeno navazujc Yzen o libovoln sti zmru. Je nepochybn, ~e smyslem tohoto ustanoven je zajistit, ~e i pYi pYeruaen lhoty platnosti stanoviska EIA zahjenm navazujcho Yzen dojde k vyhodnocen pYpadnch zmn celho zmru ohledn vlivo na ~ivotn prostYed, nikoli pouze jeho sti.<br/>[15] Ke kasa n st~nosti st~ovatele 2) ~alobkyn zejmna poukazuje na smysl 9a zkona EIA, kterm bylo zajistit, ~e zmr posuzovan v rmci procesu EIA bude z hlediska potencilnch vlivo na ~ivotn prostYed identick se zmrem, pro kter bude vydno rozhodnut v navazujcm Yzen, resp. ~e pYpadn upYesnn zposobu realizace zmru i jeho drobn zmny nebudou mt takov charakter, aby mohly vyvolat nov negativn vlivy zmru na ~ivotn prostYed, kter nebyly pYedmtem posuzovn. V danm pYpad vaak nebyl pYedlo~en do navazujcho Yzen cel zmr, ale pouze jeho dl  st. A koli je takov postup oznamovatele pYpustn, je doba platnosti stanoviska EIA pYeruaena jen ve vztahu k t sti, kter bude nsledn pYedmtem navazujcho Yzen. PYi prodlu~ovn platnosti stanovisek EIA je kladen doraz na zajiatn toho, ~e zmr, pro kter bylo povodn stanovisko EIA vydno, je i nadle (po uplynut netriviln doby od jeho vydn) v souladu s prvnmi pYedpisy, tj. ~e nedoalo ke zmnm vlivo zmru na ~ivotn prostYed. Toho lze doshnout ~dost o prodlou~en doby platnosti stanoviska EIA, nebo zahjenm navazujcho Yzen, a to bu ve vztahu k celmu zmru, nebo jen k jeho dl  sti. V naposledy uvedenm pYpad vaak prodlou~en doby platnosti stanoviska EIA toliko vo i dl  sti zmru v pYpad, ~e ohledn tto sti nedoalo ke zmnm vlivo na ~ivotn prostYed, neimplikuje, ~e u dalach st nedoalo ke zmnm vlivo na ~ivotn prostYed, neboe tyto zbyl sti nejsou pYedmtem posouzen sprvnch orgno (ae u~ v Yzen o ~dosti o prodlou~en platnosti stanoviska, nebo v navazujcm Yzen). Prvn vklad st~ovatele 2) podle ~alobkyn odporuje smyslu zkona EIA, proto~e by smYoval k situaci, kdy stanovisko EIA nebude objektivnm odbornm podkladem pro vydn navazujcch rozhodnut, resp. nezajist komplexn posouzen vlivo jednotlivch st zmru na ~ivotn prostYed.<br/><br/>III. Posouzen vci Nejvyaam sprvnm soudem<br/><br/>[16] Nejvyaa sprvn soud pYi posuzovn kasa nch st~nost hodnotil, zda jsou splnny podmnky Yzen, pYi em~ dospl k zvru, ~e maj po~adovan nle~itosti, byly podny v as a osobami oprvnnmi, a jsou tedy projednateln.<br/>[17] Pot pYezkoumal napaden rozsudek krajskho soudu v rozsahu kasa nch st~nost a v rmci uplatnnch dovodo, ovYil pYi tom, zda napaden rozhodnut netrp vadami, k nim~ by musel pYihldnout z Yedn povinnosti ( 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.), a dospl k zvru, ~e kasa n st~nosti jsou dovodn.<br/>[18] Podle 9a odst. 3 zkona EIA ve znn innm k rozhodn dob platilo, ~e platnost stanoviska je 5 let ode dne jeho vydn. Platnost stanoviska mo~e bt na ~dost oznamovatele prodlou~ena o 5 let, a to i opakovan, pokud oznamovatel psemn prok~e, ~e nedoalo k podstatnm zmnm realizace zmru, podmnek v dot enm zem, k novm znalostem souvisejcm s vcnm obsahem dokumentace a vvoji novch technologi vyu~itelnch v zmru. Tato lhota se pYeruauje, pokud bylo zahjeno navazujc Yzen podle zvlatnch prvnch pYedpiso.<br/>[19] Prost jazykov vklad 9a odst. 3 zkona EIA odpov na vymezen otzky neposkytuje. Podle citovanho ustanoven dochz k pYeruaen ptilet lhoty platnosti stanoviska EIA,  pokud bylo zahjeno navazujc Yzen . Pakli~e zamalel zkonodrce spojit pYeruaen lhoty platnosti stanoviska EIA se zahjenm navazujcho Yzen o povolen jen sti posuzovanho zmru, patrn by podmnku pYeruaen lhoty platnosti konkretizoval. Na druhou stranu zkon EIA v rozhodnm znn jen velmi okrajov reflektoval skute nost, ~e fze povolovn zmro je mnohem lenitja ne~ jejich posuzovn v procesu EIA, a v praxi tak dochz k povolovn zmro rozdlench na vce dl ch st. Pouze v 5 odst. 3 uvdl, ~e v  dlouhodobm zmru se jeho jednotliv etapy posuzuj samostatn a v kontextu vlivo zmru jako celku . Teprve novely v podob zkono . 225/2017 Sb. a . 326/2017 Sb. pYinesly v tomto ohledu podstatn zmny, tak~e se nynja prava zkona EIA ji~ vslovn zamYuje i na posuzovn zmro rozdlench do st nebo etap [viz zejm. sou asn znn 3 psm. g) bod 14, 3 psm. m), 4 odst. 1 psm. h), 5 odst. 2, 9a odst. 5 a 6, 10 odst. 2 a 9 zkona EIA].<br/>[20] Vklad 9a odst. 3 zkona EIA tak mus pYedevam zohledHovat smysl a cl zkona a rovn~ unijn pravy, kterou provd. Plat toti~, ~e pokud vnitrosttn prava provd unijn smrnici, co~ je i pYpad zkona EIA, pak je nutno tuto pravu vykldat v co nejvtam mo~nm rozsahu ve svtle znn a elu dot en smrnice, aby bylo mo~n doshnout vsledku j zamalenho [viz rozsudek Soudnho dvora EU (dle jen  SDEU ) ze dne 25. 2. 1999 ve vci C131/97, Carbonari a dala, bod 48, jako~ i citovan judikatura].<br/>[21] Z judikatury SDEU tak vyplv, ~e povinnost vnitrosttnho soudu pYihl~et k obsahu smrnice pYi vkladu a aplikaci pravidel vnitrosttnho prva je omezena obecnmi prvnmi zsadami, zejmna zsadou prvn jistoty a zsadou zkazu zptn innosti, a nemo~e slou~it jako zklad pro vklad vnitrosttnho prva contra legem (viz napY. rozsudek SDEU ze dne 16. 6. 2005 ve vci C105/03, Pupino, body 44 a 47). Za elem splnn po~adavku prvn jistoty tak mus konformn vklad ustanoven vnitrosttnho prva splHovat nroky na pYesnost a jasnost (viz rozsudky SDEU ze dne 19. 9. 1996 ve vci C236/95, Komise v. Xecko, bod 13, a ze dne 10. 5. 2001 ve vci C144/99, Komise v. Nizozemsko, bod 21).<br/>[22] Nejvyaa sprvn soud se dosud ve sv rozhodovac innosti nezabval vkladem 9a odst. 3 zkona EIA, ani neeviduje v judikatuYe ni~ach soudo nebo v odborn literatuYe jasn, nato~ pak rozdln pYstup k vkladu tohoto ustanoven. Z toho dovodu se jev jako nezbytn osvtlit zsady procesu EIA, kter jsou vodtkem pro zodpovzen vymezench otzek, a to zejmna ve vztahu k volnosti, kterou poskytuje unijn prava pro dlen zmro a prodlu~ovn platnosti stanoviska EIA.<br/><br/>III.1 Tzv. salmov metoda v procesu EIA: <br/> lenn zmro, navazujcch povolovacch Yzen i realizace zmru<br/>[23] K praxi, pYi n~ dochz k dlen zmro na mena sti, se stav unijn prava v zsad neutrln. Zapovd vaak postup, kter vede k obchzen procesu EIA elovm dlenm zmro na mena celky vylou en z posobnosti pYedpiso o EIA, tedy tzv. salmovou metodu. <br/>[24] Zkaz vyu~vn tzv. salmov metody v procesu EIA je projevem po~adavku komplexnho hodnocen vlivo zmro na ~ivotn prostYed, kter se stal zkladem ji~ povodn smrnice EIA z roku 1985 (85/337/EHS). Hlavnm clem smrnice bylo podle jejho aestho bodu odovodnn a v souladu s jejm lnkem 2 podrobit pYedchozmu posouzen vaechny zmry, kter by mohly mt vznamn vliv na ~ivotn prostYed zejmna v dosledku sv povahy, rozsahu nebo umstn (viz napY. rozsudky SDEU ze dne 18. 10. 2011 ve vci C128/09, Boxus a dala, bod 41, ze dne 16. 2. 2012 ve vci C182/10, Solvay a dala, bod 35).<br/>[25] Smrnice EIA z roku 2011 (2011/92/EU) pYebr stejnou logiku (viz zejm. body 7, 14 a 15 odovodnn a l. 2 odst. 1 smrnice) a jej obsah je v podstat toto~n (viz rozsudek SDEU ze dne 26. 7. 2017 ve spojench vcech C196/16 a C197/16, Comune di Corridonia, bod 31). Jeliko~ podle bodu 1 odovodnn smrnice EIA kodifikuje smrnici 85/337/EHS, plat vklad, kter SDEU podal ohledn ustanoven posledn uveden smrnice, i pro smrnici EIA, pokud jsou jejich ustanoven toto~n (viz rozsudek SDEU ze dne 29. 7. 2019 ve vci C411/17, InterEnvironnement Wallonie a Bond Beter Leefmilieu Vlaanderen, bod 60).<br/>[26] SDEU proto pYi vkladu jednotlivch ustanoven obou smrnic v~dy postupuje ve prospch posouzen zmro s potencilnm vznamnm vlivem na ~ivotn prostYed (viz napY. rozsudek SDEU ze dne 19. 9. 2000 ve vci C287/98, Linster, bod 52) a dokonce dovodil, ~e tehdeja l. 2 odst. 1 a l. 4 odst. 2 smrnice mohou mt pYm inek (rozsudky SDEU ze dne 24. 10. 1996 ve vci C72/95, Kraaijeveld a dala, bod 62, ze dne 7. 1. 2004 ve vci C201/02, Wells, bod 61).<br/>[27] Zsady komplexnho hodnocen se SDEU dovolv i pYi vkladu pravy roznch vjimek a odchylnch re~imo, kter umo~Huj omezit rozsah provdn procesu EIA. Tyto vjimky mus bt interpretovny restriktivn, aby nebylo mo~n obchzet zkladn po~adavky smrnice plnm vyjmnm konkrtnch zmro z procesu EIA (viz rozsudek SDEU ze dne 16. 9. 1999 ve vci C435/97, WWF a dala, bod 65) nebo stanovenm pYlia vysokch prahovch hodnot a kritri pro cel skupiny zmro, u kterch nen mo~n vliv na ~ivotn prostYed zcela vylou it (viz rozsudek SDEU ze dne 2. 5. 1996 ve vci C133/94, Komise v. Belgie, bod 42). PYitom plat, ~e oblast posobnosti unijn pravy je rozshl a jej cl velmi airok (viz rozsudek SDEU ze dne 7. 8. 2018 ve vci C329/17, Prenninger a dala, bod 36).<br/>[28] Ze stejnho dovodu, aby unikl posouzen vlivo na ~ivotn prostYed, nelze ani zmr umle dlit nebo pYehl~et kumulativn inek roznch zmro (viz rozsudek SDEU ze dne 21. 9. 1999, ve vci C392/96, Komise v. Irsko, bod 76), nebo brt v vahu pro posouzen vlivo zmru nebo jeho zmny na ~ivotn prostYed pouze pYm inky zamalench samotnch stavebnch prac, ani~ by byly zohlednny vlivy na ~ivotn prostYed, kter mohou bt vyvolny pou~vnm nebo provozem stavebnch dl, kter jsou vsledkem tchto prac (viz rozsudek SDEU ze dne 28. 2. 2008 ve vci C2/07, Abraham a dala, bod 43). Nen mo~n ani umle dlit zmry jen z dovodu, ~e pYechzej pYes hranice nkolika lenskch stto [viz rozsudek SDEU ze dne 10. 12. 2009 ve vci C205/08, Umweltanwalt von Krnten, na kter odkazuje st~ovatel 1), body 53 a 57, k tomu i viz rozsudek NSS ze dne 16. 11. 2018, . j. 2 As 354/2018  20, bod 15]. Tmito postupy by ztratila prava procesu EIA smysl. <br/>[29] Vae uveden se pochopiteln tk i zmro dopravn infrastruktury. SDEU napY. v rozsudku ze dne 16. 9. 2004 ve vci C227/01, Komise v. `panlsko, kter se tkal vstavby seku ~elezni n trati, uvedl, ~e  (p)okud by argumentace apanlsk vldy byla pYijata, u~ite n inek smrnice 85/337 by mohl bt v~n zpochybnn, neboe by sta ilo, aby doty n vnitrosttn orgny rozdlily zmr tkajc se dela vzdlenosti na mena po sob jdouc trasy, aby se ustanovenm tto smrnice vyhnul jak cel zmr, tak trasy vznikl po rozdlen (bod 53). Citovan zvry SDEU potvrdil i v rozsudku ze dne 25. 7. 2008 ve vci C142/07, Ecologistas en AccinCODA, kter se tkal vstavby silni nho okruhu okolo msta Madrid (viz zejm. body 39 a 44).<br/>[30] Unijn prava, jak ji vykld citovan judikatura SDEU, tedy vychz z po~adavku, aby byly zmry pYi posuzovn jejich dopado na ~ivotn prostYed vnmny jako logick funk n celky, a el zejmna tomu, aby byl jejich elovm lennm obchzen po~adavek jejich posuzovn. To samo o sob nebrn, aby v navazujcch Yzench byly tyto zmry povolovny po etapch nebo stech, pokud tm nebudou naruaeny po~adavky na posouzen zmro. Zposob, jakm investor k rozdlen zmru pYistoup, mo~e bt ovlivnn po~adavky roznch prvnch pYedpiso (napY. v nvaznosti na povahu vyu~vanch zaYzen; k tomu viz napY. rozsudek SDEU ze dne 4. 12. 2008 ve vci C317/07, Lahti Energia), v zsad je vaak ponechn na jeho vlastnm uv~en. Podstatn je, aby doalo ke v asnmu a plnmu posouzen zmru jako celku, tj. bez ohledu na to, v jakm lenn nebo poYad budou jednotliv sti povolovny.<br/>[31] Po~adavky brnc elovmu rozdlovn zmro reflektuje rovn~ zkon EIA, pYedevam ve vymezen zposobu posuzovn vlivo zmru na ~ivotn prostYed ( 5) a kritri pro zjiaeovac Yzen (PYloha . 2). Podobn jako v pYpad unijn pravy dochz i v zkon EIA k postupnmu upYesHovn dl ch podmnek, kter je mo~n odvodit i z obecnch zsad procesu EIA. To je i dovod, pro  sou asn prava zkona EIA ji~ bere vta ohled na dlen a etapizaci zmro, ke kterm v praxi dochz (viz vae). <br/>[32] Judikatura eskch soudo, kter posuzuje pYpady elovho dlen zmro, odpovd zvrom SDEU. NSS napY. ji~ v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, . j. 9 As 88/2008  301, dovodil:  Pod thou tchto okolnost a tmto hlem pohledu vnm kasa n soud dlen stavby (tvrzen samostatnosti jednotlivch staveb, z nich~ zmr sestv) jako elov obchzen zkona. Nejvyaa sprvn soud si na tomto mst dovoluje na okraj poznamenat, ~e takov dlen by nasvd ovalo pou~it strategie tzv.  salmov metody . Takto bv v praxi neformln ozna ovna taktika, kter se v praxi pou~v pro strategii, kdy se kontroverzn nebo obt~n cle a Yeaen, nejen ve stavebnictv pYi trasovn silnic a dlnic, rozdl na dl  kroky a prosazuj se postupn. Dle pYesvd en kasa nho soudu by vaak namsto toho bylo v danm pYpad nanejva vhodn u~t spae metodu opa nou, kterou by bylo mo~no obrazn ozna it termnem  puzzle . V rozsudku ze dne 1. 8. 2012, . j. 1 As 47/2012  38, NSS doplnil, ~e  komplexn ochranu ~ivotnho prostYed tedy mus zajiaeovat pYedevam zemn rozhodnut. Pokud m st~ovatel za to, ~e ve vztahu k dan koncepci nebyla komplexn ochrana veYejnho zjmu na ochran pYrody a krajiny poskytnuta v dostate n mYe, mo~e tyto nmitky vznst v zemnm Yzen, pYpadn v navazujcm Yzen o sprvn ~alob proti zemnmu rozhodnut, v jeho~ rmci mo~e sprvn soud posuzovat i zkonnost stanoviska EIA a tedy nezkonnost posouzen po~adavko na ochranu ~ivotnho prostYed ke koncepci jako celku. Prv ze shora uvedench dovodo je u vae zmnnch postupo (vydvn stanoviska EIA, zemn Yzen) ne~douc tzv.  salmov metoda. Takto bv v praxi neformln ozna ovna taktika, kter se v praxi pou~v pro strategii, kdy se kontroverzn nebo obt~n cle a Yeaen, nejen ve stavebnictv pYi trasovn silnic a dlnic, rozdl na dl  kroky a prosazuj se postupn. <br/>[33] Nejvyaa sprvn soud obecn vnm praktiku elovho rozdlovn zmro jako ne~douc, a to nejen ve vztahu k posuzovn vlivo na ~ivotn prostYed v procesu EIA, ale tak ve vztahu k posuzovn koncepc (proces SEA), povolovn vjimek z ochrany ohro~ench druho ~ivo icho a rostlin (viz napY. rozsudek NSS ze dne 1. 8. 2012, . j. 1 As 47/2012  38) nebo obecn pYi postupnm umiseovn staveb, kter samy sice nijak vrazn, ale v sou tu jednotlivch pYpado znamenaj postupn a vznamn pYit~ovn ji~ existujc nadlimitn zt~i v zem (viz rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2012, . j. 1 As 135/2011  246). elov dlen zmro je podle ustlench zvro nejen ne~douc, ale tak nezkonnou praktikou (viz napY. rozsudek NSS ze dne 21. 6. 2012, . j. 1 Ao 7/2011  526).<br/>[34] Ve vztahu k rozhodovan vci jsou kl ov zvry, ke kterm NSS dospl v rozsudku ze dne 13. 12. 2018, . j. 6 As 139/2017  73:  Soudn praxe konstatuje nepYpustnost salmov metody zejmna v souvislosti s liniovmi stavbami (typicky stavba dlnic i silni nch obchvato), kdy pot, co jsou schvleny (a asto i postaveny) neproblematick seky liniov stavby, je vznesen po~adavek na postaven poslednch seko problematickch, a to za situace, kdy nezbv prakticky ~dn alternativa. Sou asn se v probhu proceso EIA neprovede posouzen zmro liniov stavby jako celku, ale posuzuj se jednotliv seky. (& ) O nepYpustnou salmovou metodu se jedn zejmna tehdy, pokud etapizace vstavby umo~n stavebnkovi vyhnout se ur itm zkonnm po~adavkom i doshnout pro sebe pYznivjaho vsledku (a napYklad pro ~ivotn prostYed mn pYznivho vsledku). V ka~dm pYpad je v~dy nutn v pYpad rozdlen stavby na jednotliv etapy zohlednit jejich spole nou existenci a spole n dopad na zkonem chrnn zjmy. Je vaak tYeba zroveH vzt v vahu nutnou a logickou etapizaci vstavby, kdy zejmna u rozshleja vstavby zpravidla nebude z objektivnch dovodo mo~n realizovat vaechny stavby v asov blzce souvisejcm termnu. Je mo~n pYihldnout t~ k vzjemn podmnnosti jednotlivch st vstavby. Pokud by napYklad nebylo mo~n o ekvat rozumn vyu~it prvn sti bez st navazujcch nebo by byly vaechny stavby podmnny novm spole nm Yeaenm dopravn obslu~nosti, je tYeba dosledn trvat na vyhodnocen spole nho vlivu vaech etap ji~ v prvn fzi vstavby. Naopak mn rigidn je mo~n posuzovat pYpady, kdy jednotliv etapy vstavby mohou v zem plnit svoji funkci zcela samostatn a ani ve vzjemnm spojen nelze o ekvat vrazn negativn vliv na ~ivotn prostYed. Ani v takovm pYpad vaak nen mo~n vyhnout se posuzovn tzv. kumulativnch a synergickch vlivo, kter mo~e vystit a~ v zvr, ~e navazujc vstavba nen s ohledem na kumulativn zt~ zem pYpustn. <br/>[35] Ani esk prvn prava a judikatura sprvnch soudo tedy nebrn, aby zmr, kter byl jako celek posouzen v procesu EIA, byl v navazujcch Yzench povolovn po stech. Takov rozdlen stavebnho zmru na nkolik etap a veden samostatnho povolovacho Yzen pro ka~dou z etap je pYpustnm a mnohdy zroveH elnm postupem investora i stavebnho Yadu. To plyne mimo jin z mry podrobnosti zmru, jak je vymezen nejprve ve fzi EIA a poslze v jednotlivch navazujcch Yzench. Obdobn princip se ostatn uplatHuje i ve vztahu mezi jednotlivm navazujcmi Yzenmi, zejmna mezi Yzenm zemnm a na nj navazujcmi, u vtach zmro pravideln vcero stavebnmi Yzenmi. I pYi tomto postupu mus bt dodr~eny po~adavky plynouc z prvn pravy posuzovn vlivo na ~ivotn prostYed, jimi~ jsou komplexnost posouzen, jeho aktulnost a shoda posuzovanho zmru a zmru povolovanho.<br/>[36] Jeli ji~ ve fzi posuzovn vlivo zmru na ~ivotn prostYed znmo, ~e navazujc povolovn zmru, jeho realizace, pYpadn i uveden do u~vn bude probhat po stech i etapch, je ~douc, aby takov lenn i etapizace byly sou st posouzen. Nelze toti~ vylou it, ~e dopady jednotlivch st, pokud by byly realizovny a (tYebas do asn) provozovny samostatn, budou jin (kvalitativn i kvantitativn) ne~ dopady zmru jako celku. Bylli proto pYedmtem posouzen EIA zmr rychlostn silnice R 55 OlomoucPYerov jako celek (i zde se ve skute nosti jedn pouze o jeden z seko cel trasy silnice R 55, tedy z Olomouce do BYeclavi), nen vadou posouzen, bylali ji~ v tto fzi pYedvdna jeho etapizace na dv navazujc stavby (bye se s ohledem na dlku celho zmru a jednotnost jeho posouzen lze jen st~ ubrnit pochybnostem o nezbytnosti tohoto postupu v konkrtnm pYpad).<br/><br/>III.2 Platnost stanoviska EIA a promnlivost pomro v zem  vchodiska<br/>[37] K po~adavku na komplexn hodnocen pYistupuje i podstatn asov faktor, a to zejmna v pYpadech, kdy nedochz k posouzen vlivo zmro pYmo v rmci povolovacho Yzen. <br/>[38] Prodleva mezi posouzenm a povolenm zmru zposobuje, ~e se pYi povolen zmru nevychz z naprosto aktulnch poznatko. Aby vaak mohl proces EIA plnit svoji roli preventivnho nstroje v ochran ~ivotnho prostYed, je nezbytn pYi povolovn zmru vychzet z co nejvce aktulnch vsledko posouzen vlivo na ~ivotn prostYed. V zsad by tak mly podklady pro povolen zmru zohledHovat aktuln pomry v zem i stvajc vdeck poznatky. Tento po~adavek pYitom plat i tehdy, pokud dochz k povolen zmru legislativnm aktem (viz zejm. rozsudek SDEU ze dne 18. 10. 2011 ve vci C128/09, Boxus a dala, bod 43).<br/>[39] Za obecn sprvn je proto nutno pova~ovat zvr krajskho soudu, podle kterho mo~e bt stanovisko EIA relevantnm odbornm podkladem pouze tehdy, pokud jsou jeho vchodiska i zvry aktuln a odr~ej stav ~ivotnho prostYed v mst zamalenho zmru v relnm ase. <br/>[40] Po~adavky na aktulnost posouzen smrnice EIA zvlat nespecifikuje, ale bezesporu je vzna. Jak uvedla generln advoktka J. Kokott ve svm stanovisku k vci C43/10 (Nomarchiaki Aftodioikisi Aitoloakarnanias a dala) jeat ke smrnici EIA z roku 1985,  k aktulnosti informac neobsahuje smrnice EIA ~dn specifick po~adavky. Vlivy zmru na ~ivotn prostYed vaak mohou bt vhodn posouzeny pouze na zklad nejlepach  v okam~iku povolen  dostupnch znalost. V souladu s tm obsahuje zejmna l. 5 odst. 1 smrnice EIA oprn body pro to, aby byly pYedkldny novja informace, pakli~e to vyplyne z okolnost pYedmtnho pYpadu. lnek 5 odst. 1 psm. b) smrnice EIA napYklad po~aduje, aby byl rozsah informac, kter m oznamovatel pYedlo~it, stanoven s ohledem na sou asn poznatky. To je zpravidla stav znalost pYi zahjen povolovacho Yzen, proto~e v tomto okam~iku mus bt ur eno, jak informace oznamovatel pYedlo~. Rozsah tchto informac podle l. 5 odst. 1 psm. a) smrnice EIA ovaem zvis i na tom, zda jsou tyto informace dole~it v dan fzi povolovacho Yzen a vzhledem ke zvlatnm rysom konkrtnho zmru nebo ur itho druhu zmro a slo~ek ~ivotnho prostYed, kter by mohly bt zasa~eny (body 138  139).<br/>[41] Citovan zvry potvrzuje i judikatura SDEU. Z rozsudku ze dne 6. 11. 2008 ve vci C247/06 (Komise v. Nmecko) vyplv, ~e je tYeba se zabvat pYedevam tm, zda byly informace v dob povolovn zmru jeat dostate n aktuln a zda byl zmr oproti dYvjamu posouzen vlivo na ~ivotn prostYed zmnn takovm zposobem, kter by vedl k silnjam dopadom na ~ivotn prostYed (bod 49 a nsl.). Uk~eli se tedy v pozdjam stdiu povolovacho Yzen, ~e jsou pro patYi n posouzen vlivo zmru na ~ivotn prostYed tYeba aktulnja informace, musej bt tyto informace vy~dny (srov. rozsudek SDEU ze dne 3. 3. 2011 ve vci C50/09, Komise v. Irsko, bod 40).<br/>[42] Obecn po~adavky na aktulnost posouzen se promtaj i do pravy probhu procesu EIA a logicky i do po~adavko na probh povolovacch Yzen, a koliv pro vymezen tchto Yzen svd  lenskm sttom pomrn airok uv~en. K ilustraci lze odkzat na zposob, jakm se citovan zvry judikatury SDEU promtly do znn smrnice EIA. Jej novela z roku 2014 (smrnice 2014/52/EU) vlo~ila do textu smrnice mimo jin l. 8a odst. 5, podle kterho maj lensk stty zajistit, aby pYsluan orgn pYijal rozhodnut o povolen zmru v pYimYen asov lhot. Tato lhota m smYovat k innjamu rozhodovn a zvaen prvn jistoty, zroveH vaak nesm ohrozit dosa~en vysok rovn ochrany ~ivotnho prostYed (bod 36 odovodnn). Stejnm zposobem doalo k zakotven po~adavko na aktulnost stanoviska EIA formulovanch citovanou judikaturou SDEU tak, ~e podle l. 8a odst. 6 plat, ~e  dYve ne~ pYsluan orgn rozhodne o vydn povolen, pYesvd  se, ~e odovodnn zvr uveden v l. 1 odst. 2 psm. g) bod iv) nebo kterkoli z rozhodnut uvedench v odstavci 3 tohoto lnku je stle aktuln. lensk stty mohou za tmto elem stanovit dobu platnosti odovodnnho zvru uvedenho v l. 1 odst. 2 psm. g) bod iv) nebo kterhokoli z rozhodnut uvedench v odstavci 3 tohoto lnku. <br/>[43] Ze smrnice EIA tedy vyplv po~adavek, ~e posouzen vlivo zmru na ~ivotn prostYed mus bt v zsad uskute nno ihned, jakmile je mo~n identifikovat a posoudit vaechny vlivy, kter konkrtn zmr mo~e mt na ~ivotn prostYed, a zroveH po~adavek na povolen zmru v rozumn lhot, aby byla zaru ena aktulnost posouzen. Posouzen se tud~ mus vztahovat na vaechny vlivy, jejich~ vznik lze skute n o ekvat k okam~iku vydn povolen (viz stanovisko generln advoktky J. Kokott k vci C416/10, Kri~an, bod 126). Tyto po~adavky pYitom plat i tehdy, pokud vnitrosttn prvo stanov vcestupHov povolovac Yzen (viz napY. rozsudky SDEU ze dne 7. 1. 2004 ve vci C201/02, Wells, bod 52, a ze dne 28. 2. 2008 ve vci C2/07, Abraham a dala, bod 26).<br/>[44] Splnn uvedench po~adavko dosahuje esk prava procesu EIA omezenm platnosti stanoviska EIA. PYedpokld se, ~e plynutm asu nezbytn dojde k takovm zmnm v zem nebo v nrocch na posuzovn, ~e zvry vydanho stanoviska ztrat vypovdac hodnotu. ZroveH stanov zkon EIA takovou dobu platnosti stanoviska EIA, ve kter zpravidla dochz k zachovn pomro v zem a je bhem n mo~n zahjit navazujc Yzen, tak~e je mrn zajiatna ochrana ~ivotnho prostYed i zjmo investora, a to s ohledem na fragmentaci povolovacch Yzen i praktick aspekty realizace rozshlch zmro.<br/>[45] K zamezen uplynut lhoty platnosti stanoviska slou~ bu institut prodlou~en platnosti stanoviska, kter vaak mo~e bt u inno pouze v pYpad, ~e ~adatel prok~e, ~e nedoalo k podstatnm zmnm realizace zmru, podmnek v dot enm zem, k novm znalostem souvisejcm s vcnm obsahem dokumentace a vvoji novch technologi vyu~itelnch v zmru, nebo institut pYeruaen lhoty platnosti stanoviska, k nmu~ vaak mo~e dojt pouze v pYpad v asnho zahjen navazujcho Yzen.<br/>[46] PYeruaen lhoty platnosti stanoviska nen spojeno s prokazovnm, ~e nedoalo k podstatnm zmnm v zem nebo v posuzovn. Stejn jako v pYpad stanoven doby platnosti stanoviska EIA vychz prvn prava z domnnky, ~e zvry posuzovn obstoj i po dobu veden navazujcho Yzen. Jde pYitom o domnnku nevyvratitelnou, neboe ji~ nedochz k ovYen, zda k podstatnm zmnm doalo.<br/>[47] V tomto ohledu nelze pYisvd it st~ovateli 1), kter v kasa n st~nosti namtal, ~e k zajiatn aktulnosti vydanch stanovisek v relnm ase slou~ily k rozhodnmu datu jin prvn instituty ne~ je platnost stanoviska, verifika n zvazn stanovisko a ovYovac zvazn stanovisko dle l. II bodu 1 pYechodnch ustanoven zkona . 39/2015 Sb. Platnost stanoviska je naopak zkladnm institutem, kter zajiaeuje aktulnost stanoviska EIA, bye i ostatn jmenovan instituty ke stejnmu cli pYispvaj. Jejich role je ovaem rozdln, proto~e slou~ k pYeklenut problmo spojench s asovou nro nost povolovn realizace nkterch zmro, resp. nedostatko oddlenho posuzovn vlivo a povolovn zmro. OvYovac stanovisko, kter umo~Huje vyu~t i letit vsledky posouzen vlivo na ~ivotn prostYed, je pYedevam ad hoc specifickm nstrojem, nikoliv standardn sou st procesu EIA. Jeho elem je ovYen, ~e stanovisko vydan podle pYedchoz prvn pravy vyhovuje aktulnm zkonnm po~adavkom. Verifika n zvazn stanovisko, kter je vydvno podle 9a odst. 6 zkona EIA (tzv. coherence stamp), pak pYedevam ovYuje, ~e nedoalo ke zmnm zmru oproti zmru posuzovanmu v procesu EIA, kter by mohly mt vznamn negativn vliv na ~ivotn prostYed, a tedy i zda pYpadn obstoj vydan stanovisko EIA toliko ve vztahu k sti zmru, kterou pYedlo~il stavebnk do navazujcho Yzen.<br/>[48] Dojdeli v pYpad rozdlenho zmru k zahjen navazujcho Yzen pouze k sti tohoto zmru, nelze bez dalaho v pYpad tto povolovan sti dovozovat poruaen po~adavko unijnho prva a smyslu zkona EIA. Procesn postup navazujcho Yzen toti~ povede k (relativn rychlmu) zamtnut ~dosti nebo k povolen zmru pYi vyu~it relativn aktulnch podkladovch informac, co~ je z pohledu zsad posuzovn vlivo na ~ivotn prostYed ~douc stav. Nen tedy dovodu, pro  by nemohlo dojt k pYeruaen lhoty platnosti stanoviska EIA zahjenm navazujcho Yzen o povolen jen sti posuzovanho zmru.<br/>[49] ZroveH by bylo pYehnan vy~adovat pro pYeruaen lhoty platnosti stanoviska EIA jako celku zahjen navazujcho Yzen ke vaem stem zmru. Vedle asov nro nosti pYpravy zmru se toti~ mo~e stt i to, ~e stavebnk upust od realizace ur it sti zmru, nebo se v nkterm z navazujcch Yzen uk~e, ~e realizace celho zmru v navr~en podob nen mo~n.<br/>[50] Clem stanoviska EIA ovaem nen posoudit realizovatelnost zmru (viz napY. rozsudek NSS ze dne 7. 3. 2017, . j. 7 As 51/2016  221). Proto~e je pYedmt posuzovn odlian od pYedmtu navazujcch Yzen, nelze se pYi zachovn stvajc koncepce oddlenho procesu EIA a nkolika navazujcch Yzen zcela vyhnout nastnn situaci, kter nen ~douc, ale je podle esk prvn pravy Yeaiteln. PYinejmenam vzna velk nroky na orgn pYsluan k proveden posouzen vlivo na ~ivotn prostYed, aby vyhodnotil, zda stanovisko EIA obstoj i ve vztahu k navrhovan sti zmru. Jak bylo uvedeno, toto hodnocen je zkladem institutu verifika nho stanoviska. Vlivy na ~ivotn prostYed v pYpad zmru, kter je realizovn pouze z sti, toti~ mohou bt v dosledku vta, ne~ je tomu u celho zmru. Podobn se v pYpad postupn i oddlen realizace jednotlivch st zmru mohou projevit vlivy, se ktermi stanovisko EIA nepo talo. V zsad by tak mlo platit, ~e pokud stanovisko EIA nepo t s etapizac zmru i s mo~nost jeho jen ste n realizace  a neposuzuje vlivy, kter jsou s tm spojeny, jedn se o dovod pro proveden novho posouzen, respektive alespoH zjiaeovacho Yzen, kter vyjasn, zda a v jakm rozsahu je nov posouzen potYeba.<br/>[51] Pokud by Nejvyaa sprvn soud v obecnosti pYisvd il st~ovateli 1) a st~ovateli 2), ~e 9a odst. 3 zkona EIA umo~Huje pYeruaen lhoty platnosti stanoviska EIA zahjenm navazujcho Yzen o povolen v~dy k celmu zmru, umo~nil by postup stavebnko, kter by se mohl dostat do hrubho rozporu s vae vymezenmi zsadami procesu EIA. Oddlenm jakkoliv sti zmru, kterou je mo~n samostatn povolit v navazujcm Yzen, v kontextu celho zmru jakkoliv nevznamn, a zahjenm navazujcho Yzen k tto sti, by bylo mo~n fakticky prodlu~ovat platnost stanoviska EIA k celmu zmru o roky. sti zmru mimo povolovanou st by v dosledku nazna enho postupu nepodlhaly ani nrokom na aktulnost stanoviska EIA, ani po~adavkom veden navazujcho Yzen, kter pYedpokldaj rozhodnut o zmru v pYimYen krtk dob.<br/>[52] Obecn vchodiska prvnho posouzen provedenho krajskm soudem proto obstoj.<br/>[53] PYklad, kter uvedl krajsk soud a podle kterho by rozhodnut v navazujcm Yzen zahjenm pro posledn z dl ch staveb dlni nho seku dlily od vydn stanoviska EIA destky let, se nejev jako nereln (bye st~ovatel sprvn poukazuj na jeho nesrovnatelnost s rozhodovanou vc). O tom mimo jin svd  i dovody pYijet novely zkona EIA v podob zkona . 39/2015 Sb., kter zmnil zposob vyu~vn stanovisek EIA vydanch podle zkona . 244/1992 Sb., a rovn~ dovody pYijet zkona . 256/2016 Sb., kter pYedevam Yeail situaci, kdy mla zhruba stovka vznamnch stavebnch projekto stanovisko EIA jeat podle zkona . 244/1992 Sb. vydan pYed patncti i pYed dvaceti lety [viz Vom ka, V., Bah>ov, L.: Zvlatn re~im procesu EIA pro vybran prioritn stavby (k novele . 256/2016 Sb.). esk prvo ~ivotnho prostYed, 2016, . 3, s. 4551]. Je pYitom obecn znmou skute nost, ~e Yada z tchto vznamnch staveb nebyla dosud uskute nna.<br/>[54] Uveden pYklady ilustruj, ~e povolovn velkch zmro dopravn infrastruktury neprobh optimlnm zposobem, pYi em~ tomuto problmu bezpochyby napomh i nedosledn prava procesu EIA, kter nerespektuje po~adavky na aktulnost posouzen. PYklado, kdy dochz ke zna n fragmentaci povolovacch Yzen dlenm vznamnch dopravnch zmro na drobn sti, poskytuje judikatura sprvnch soudo mnoho. Tato praxe se objevuje i mimo Yzen podle zkona . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm Ydu (stavebn zkon), zejmna pYi rozhodovn o vjimkch v oblasti ochrany pYrody a krajiny, jejich~ udlenm je vydn rozhodnut podle stavebnho zkona podmnno (z nedvn judikatury k povolovn vjimky z ochrany ohro~ench druho podle 56 zkona . 114/1992 Sb., o ochran pYrody a krajiny, viz rozsudek NSS ze dne 27. 6. 2019, . j. 4 As 89/2019  68).<br/>[55] St~ovatel 1) ostatn sm pYipouat, ~e dan zmr byl rozdlen  z dovodu vta pYehlednosti a srozumitelnosti a ~e ani v dan vci nemusela bt informace o rozdlen pYedmtnho zmru na dva stavebn seky v procesu EIA vobec uvedena a k tomuto rozdlen mohlo stejn dojt a~ pro ely navazujcch Yzen. Jedn se tedy v danm pYpad spae o dlen uml, pro kter nebyly uvedeny ~dn racionln dovody, a nen pochyb o tom, ~e st~ovatel 1) se svmi zkuaenostmi, hmotnm i personlnm zzemm je schopen administrovat podobn zmry i tak, aby nebylo nutn dlit je na mena seky pro ely povolovacch Yzen. Postup, kdy tmY po devti letech po vydn stanoviska EIA v roce 2006 a jen nkolik dn pYed uplynutm opakovan prodlu~ovan platnosti stanoviska EIA bylo zahjeno prvn navazujc Yzen k jedn sti zmru, rozhodn nen pYkladem sprvn administra n praxe, kterou zkon pYedvd.<br/>[56] Je pYedevam rizikem stavebnka, ~e mu ohledn nkter dl  sti zmru nebude vyhovno, stejn tak ~e nestihne ve lhot platnosti stanoviska EIA pYedlo~it vaechny sti zmru do navazujcho Yzen, aby doalo k pYeruaen lhoty platnosti stanoviska EIA k celmu zmru. Stle vaak mo~e doshnout i opakovanho prodlou~en platnosti stanoviska EIA, pokud prok~e, ~e nedoalo ke zmn pomro v zem a v posuzovn.<br/>[57] Obavy st~ovatele 1), ~e se zvry krajskho soudu projev v nucen investoro pYedkldat do procesu EIA dl  zmry ve snaze pYedejt tomu, ~e pro nkterou st vtaho zmru by se stanovisko mohlo stt neplatnm, nelze sdlet, proto~e k jejich naplnn neposkytuje zmnn po~adavek komplexnho posouzen prostor. PYedkldn dl ch zmro do procesu EIA odporuje po~adavkom unijn i esk pravy a zakld nezkonnost stanoviska EIA, pokud bude v takovm pYpad vydno. Nejde toti~ o nic jinho ne~ vae uvedenou salmovou metodu. Zvry krajskho soudu mohou v obecnosti pYispt k tomu, ~e do navazujcch Yzen budou pYedkldny k povolen cel zmry nebo jejich vta sti, s potencilem zajiatn inn ochrany ~ivotnho prostYed i vypoYdn vaech konkurujcch veYejnch i soukromch zjmo, pln v souladu s cli pravy jednotlivch navazujcch Yzen. PYpadn dojde k ovYen, zda se nemn pomry v zem a nroky na posouzen vlivo. Situaci, ~e jedin rozshl zmr mo~e vy~adovat pYed svoj realizac opakovan proveden procesu EIA, nelze vnmat a priori jako ne~douc. <br/>[58] V uvedenm postupu je mo~n spatYovat ur itou paralelu k prodlu~ovn povolen provozu zmru (k tomu viz rozsudek SDEU ze dne 17. 3. 2011 ve vci C275/09, Brussels Hoofdstedelijk Gewest a dala, bod 109:  Prodlou~en provozu zaYzen pYitom samozYejm mo~e mt vznamn vliv na ~ivotn prostYed nejen v dosledku dalaho provozu, ale i kvoli zmn podmnek ~ivotnho prostYed v okol. Navc mohou bt v dob rozhodovn o prodlou~en k dispozici nov vdeck poznatky ). Smrnice EIA vslovn neupravuje, zda lze prodlou~it platnost rozhodnut vydanho v rmci vcn dosta ujcho posouzen. Rozhodujc vaak mus bt cl posouzen vlivo na ~ivotn prostYed zakotven v citovanm l. 2 odst. 1 smrnice EIA. Posouzen se tak nesm vztahovat pouze na vlivy, kter by vznikly pYi provdn zmru v ur itm okam~iku v minulosti. Mus se naopak vztahovat na vaechny vlivy, jejich~ vznik lze skute n o ekvat k okam~iku vydn povolen (viz stanovisko generln advoktky J. Kokott k vci C416/10, Kri~an, bod 126). To znamen, ~e prava prodlu~ovn stanoviska EIA nebo prodlu~ovn platnosti povolen realizace zmru nesm umo~Hovat obchzet povinnost komplexnho posouzen, jak byla vymezena vae.<br/><br/>III.3 Ochrana dobr vry stavebnka<br/>[59] Nen na mst ani pYisvd it nmitkm st~ovatele 1), ~e nastnn vklad 9a odst. 3 zkona EIA zasahuje do jeho prvn jistoty a dovry v konstantn sprvn praxi sprvnch Yado.<br/>[60] Podobu ustlenho vkladu citovanho ustanoven konkrtn st~ovatel 1) dokld znnm dovodov zprvy k zkonu . 326/2017 Sb., kter novelizoval zkon EIA a zmnil pravu prodlu~ovn platnosti stanoviska EIA. Tato dovodov zprva (snmovn tisk . 1003, Poslaneck snmovna, 7. volebn obdob, www.psp.cz) uvd:  Vzhledem ke skute nosti, ~e okam~ik, ke ktermu mus bt stanovisko EIA platn, se posunuje do pozdja fze povolovacho procesu (z nynjaho okam~iku zahjen prvnho z navazujcch Yzen se po~adavek na platnost stanoviska EIA posunuje k okam~iku vydn poslednho navazujcho rozhodnut v prvn instanci), dochz i k prodlou~en platnosti stanoviska EIA z 5 na 7 let. nebo  Stvajc pravu 9a odst. 3 vty posledn ZPV& tedy nelze pova~ovat za slu itelnou s unijnm prvem. Vzhledem ke skute nosti, ~e esk povolovac proces je rozdlen do nkolika fz a zmr tedy zpravidla nebv povolen v jedinm sprvnm Yzen, je tYeba pod pojem development consent zahrnout veaker navazujc rozhodnut, kter jsou potYeba k realizaci zmru, pYi em~ poslednm z nich bude v eskm prvnm Ydu zpravidla stavebn povolen. V pYpad, ~e bude zmr povolovn po stech i etapch, je nezbytn, aby bylo stanovisko EIA platn ke dni vydn poslednho z navazujcch rozhodnut ke vaem tmto stem i etapm zmru. St~ovatel dovozuje, ~e jm zastvan vklad 9a odst. 3 zkona EIA se teprve po pYijet revize smrnice EIA (smrnic 2014/52/EU), kter za ala bt pro lensk stty zvazn v kvtnu 2017, stal nesouladnm se smrnic EIA, na co~ zkonodrce reagoval pYijetm zkona . 326/2017 Sb.<br/>[61] Jak je patrn z uvedenho rozboru, vklad 9a odst. 3 zkona EIA, podle kterho je mo~n pYeruait platnost stanoviska EIA zahjenm navazujcho Yzen k sti zmru, odporuje samotnm zsadm procesu EIA, kter unijn prava obsahuje ji~ od pYijet prvn smrnice EIA v roce 1985. Nelze tak souhlasit se st~ovatelem 1), ~e teprve pYijetm smrnice z roku 2014 doalo k vraznja zmn v nhledu na posuzovn aktulnosti stanoviska EIA, bye po~adavek na ovYovn aktulnosti ozna uje dovodov zprva k zkonu . 326/2017 Sb. za  nov po~adavek . Z dovodov zprvy ani nevyplvaj jasn zvry ohledn existujc sprvn praxe pYi aplikaci ust. 9a odst. 3 zkona EIA na zmry rozdlen do vce st. Dovodov zprva pouze hovoY o  pYeruaen bhu lhoty v dosledku zahjen navazujcho Yzen , pYpadn o posunut po~adavku na platnost stanoviska EIA z  okam~iku zahjen prvnho z navazujcch Yzen .<br/>[62] Ani ustlen praxe, jej~ existenci st~ovatel 1) dovozuje, nemo~e na zvrech soudu nic zmnit. Obecn plat, ~e  zmna dlouhodob sprvn praxe nebo soudn judikatury, ale za nezmnnho stavu prvnch pYedpiso, mo~e nastat jen ze zva~nch dovodo smYujcch k dosa~en ur it prvem chrnn hodnoty; v ~dnm pYpad se vaak tak nesm dt svvoln (nlez stavnho soudu ze dne 22. 6. 2009, sp. zn. IV. S 610/06). Tyto hodnoty jsou v dan vci pYtomny a zmna dlouhodob sprvn praxe smYuje pYedevam k jejich ochran.<br/>[63] Clem v asnho zohlednn vlivo vaech technickch, plnovacch a rozhodovacch proceso na ~ivotn prostYed je vyvarovat se od samho po tku riziku vzniku zne iatn nebo akodlivch vlivo spae ne~ nsledn potla ovat jejich inky (viz rozsudek SDEU ze dne 31. 5. 2018 ve vci C526/16, Komise v. Polsko, ECLI: EU:C:2018:356, bod 75). Negativnm dosledkom je pYitom nutn pYedchzet, neboe ~ivotn prostYed je vznamnm veYejnm zjmem. PYi jeho kolizi s jinm veYejnm zjmem je nutn postupovat tak, aby z nj bylo zachovno maximum (viz rozsudek NSS ze dne 10. 5. 2013, . j. 6 As 65/2012  161), co~ znamen, ~e mu nelze bez dalaho pYedYadit po~adavek na rychl povolovn stavebnch zmro, tak~e zjmy na rychlosti a hospodrnosti vstavby nemaj absolutn pYednost (srov. napY. stanovisko generln advoktky J. Kokott k vci C43/18, CFE, bod 66 v souvislosti s tzv. naturovm posuzovnm:  Obtovat opatYen k zajiatn kvality v zjmu efektivity v sob toti~ skrv zna n rizika. Jak u~itek m Natura 2000, jsouli lokality sice formln rychle vyhlaaovny, skute n ochrana druho a typo stanoviae je vaak nedostate n, neboe jednotliv opatYen byla pYijata bez dostate nho zkladu a asti veYejnosti? ). <br/>[64] Nutno dodat, ~e st~ovatel 1) ani nen v pozici, kdy by na nj bylo mo~n pohl~et jako na b~nho stavebnka, kter se mo~e bezvhradn spolhat na praxi sprvnch orgno, bye mu takov praxe vyhovuje. Je bezesporu profesionlem s uniktnm postavenm v oblasti pYpravy a realizace dopravn infrastruktury, u kterho lze dovodn pYedpokldat natolik komplexn a detailn znalosti zsad plnovn, umiseovn a realizace zmro pozemnch komunikac, v etn souvisejc judikatury eskch soudo a SDEU, ~e se pYinejmenam vyrovnaj odbornosti orgno sttn sprvy. St~ovatel 1) si tak mus bt vdom, ~e jm zastvan vklad 9a odst. 3 zkona EIA rozhodn neodpovd zsadm procesu EIA, a stejn zvr pochopiteln plat i pro st~ovatele 2), kter je odbornm orgnem sttn sprvy v oblasti posuzovn vlivo na ~ivotn prostYed.<br/><br/><br/>III.4 Posouzen zvro krajskho soudu v rozhodovan vci<br/>[65] Krajsk soud svoj zvr o neplatnosti stanoviska EIA pro stavbu rychlostn komunikace R55 v seku Kokory  PYerov ke dni zahjen zemnho Yzen pro tuto stavbu vystavl na tom, ~e zahjenm zemnho Yzen pro st zmru (stavbu 5501 Olomouc  Kokory) doalo k prodlou~en platnosti stanoviska EIA pouze pro tuto stavbu a nikoliv pro zbvajc st zmru (stavbu 5502 Kokory  PYerov). Jako rozhodnou skute nost pYitom v odovodnn svho rozsudku uvedl, ~e stanovisko EIA, a  formln jednotn, bylo fakticky vydno pro dv samostatn stavby. Z toho dovodil, ~e tak platnost stanoviska je tYeba posuzovat pro ka~dou z uvedench staveb samostatn. Pokud by tomu tak skute n bylo, byly by nejen sprvn zvry krajskho soudu ohledn platnosti stanoviska, ale znamenalo by to i poruaen zsady komplexnosti jako jedn ze zkladnch zsad procesu EIA.<br/>[66] S hodnocenm stanoviska EIA ze strany krajskho soudu se vaak Nejvyaa sprvn soud neztoto~Huje. Jak z formlnch znako (jedn se o jednotn dokument ozna en Rychlostn silnice R55, stavba 5501 Olomouc  Kokory a stavba 5502 Kokory  PYerov), ale pYedevam z jeho obsahu je zYejm, ~e se zabv zmrem rychlostn silnice R55 v seku z Olomouce do PYerova jako celkem a takto hodnot jeho vlivy. Zmr je posuzovn v celm seku o dlce 12,683 km jako spojnice dvou mstskch center stYedn Moravy  Olomouce a PYerova  a dvou vznamnch komunikac  D1 a rychlostn silnice R35. Ve stanovisku se pracuje se zmrem jako celkem, napYklad ze stanoviska vyplv, ~e realizace zmru vy~aduje trval zbor zemdlskho podnho fondu o celkovm rozsahu 81,46 ha. Vaechny vlivy na jednotliv slo~ky ~ivotnho prostYed (napYklad na vodu a vodn zdroje, ovzdua a klima, i faunu a flru) jsou posuzovny celkov, bez dlen zmru na stavby 5501 a 5502. Toto dlen se tedy promt pouze v samotnm vymezen zmru. Jsouli nkter dl  hodnocen stanoviska vnovna konkrtnm mstom i dl m sekom na trase, je to dno lokalizac jednotlivch posuzovanch vlivo zmru v tchto mstech a opatYen k jejich eliminaci (napY. protihlukov stna, kolize zmru s prvky SES i kulturn pamtkou, atd.). <br/>[67] Jak Nejvyaa sprvn soud uvedl vae, jeli ji~ ve fzi posuzovn vlivo zmru na ~ivotn prostYed znmo, ~e navazujc povolovn zmru, jeho realizace, pYpadn i uveden do u~vn bude probhat po stech i etapch, je nejen mo~n, ale i ~douc, aby takov lenn i etapizace byly sou st posouzen. To mo~e bt vhodnm nstrojem posouzen pYpadnch dl ch i mezitmnch dopado postupn realizovanch st i etap zmru; samozYejm to nesm vst k umlmu a elovmu dlen zmru za elem obchzen pravidel posouzen EIA. Tak tomu ale v nyn rozhodovan vci nebylo a ani krajsk soud takov hodnocen nevyjdYil. <br/>[68] Zvr krajskho soudu se proto ve vztahu ke konkrtn posuzovan vci jev jako pYehnan formalistick. Krajsk soud se v dosledku chybnho hodnocen stanoviska EIA vobec nezabval otzkou, zda s ohledem na blzkou asovou (k zahjen obou zemnch Yzen doalo v rozpt msco) i vcnou souvislost staveb (pouze dvou staveb tvoYcch jedin logicky ucelen zmr rychlostn komunikace spojujc sousedc msta) jde skute n o poruaen pYedpiso upravujcch proces EIA a jejich zsad, jak uvedl ve svm rozsudku. Nejvyaa sprvn soud nevylu uje, ~e by krajsk soud mohl k tmu~ zvru dospt na zklad vae uvedench obecnch vchodisek a shrnut judikaturnch zvro po vyhodnocen dalach ~alobnch nmitek, zejmna tkajcch se zkonnosti pYedchozho pYedlu~ovn stanoviska EIA. Bez jejich posouzen vaak zvr krajskho soudu neobstoj.<br/><br/><br/><br/><br/>IV. Zvr a nklady Yzen<br/><br/>[69] Nejvyaa sprvn soud shledal, ~e kasa n st~nosti jsou dovodn. Napaden rozsudek Krajskho soudu v Ostrav  pobo ce v Olomouci proto podle 110 odst. 1 vty prvn s. Y. s. zruail a vrtil mu vc k dalamu Yzen. V nm je krajsk soud podle 110 odst. 4 s. Y. s. vzn prvnm nzorem vyslovenm v tomto rozsudku, a bude postupovat v souladu s nm.<br/>[70] Podle 110 odst. 3 vty prvn s. Y. s. krajsk soud v novm rozhodnut rozhodne tak o nhrad nklado Yzen o kasa n st~nosti.<br/><br/><br/>Pou en: Proti tomuto rozsudku nejsou opravn prostYedky pYpustn.<br/><br/><br/>V Brn dne 17. prosince 2021<br/><br/><br/>JUDr. Filip Dienstbier<br/>pYedseda sentu<br/><br/></body> </html>