<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 15 A 88/2019- 52 - text</title> </head> <body> 12<br/> 15 A 88/2019<br/>[OBRZEK] ESK REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMNEM REPUBLIKY<br/>Mstsk soud v Praze rozhodl v sent slo~enm z pYedsedy Mgr. Martina KY~e, soudkyn Mgr. Vry Jachurov a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v prvn vci<br/><br/>~alobce: Mgr. M. H.<br/> bytem XXX<br/> zastoupenho advoktem JUDr. Tomaem DobYichovskm, Ph.D.<br/> se sdlem Opletalova 1015/55, Praha 1<br/>proti<br/><br/>~alovanmu: Yad promyslovho vlastnictv<br/> se sdlem Antonna ermka 2a, Praha 6<br/><br/>v Yzen o ~alob proti rozhodnut pYedsedy Yadu promyslovho vlastnictv ze dne 15.4.2019 .j. X<br/><br/>takto:<br/>I. }aloba se zamt.<br/><br/>II. }dn z astnko nem prvo na nhradu nklado Yzen. <br/><br/>Odovodnn:<br/><br/>1. }alobou podanou u Mstskho soudu v Praze se ~alobce domhal zruaen rozhodnut pYedsedy Yadu promyslovho vlastnictv ozna enho v zhlav tohoto rozsudku (dle jen  napaden rozhodnut ), kterm byl zmnn vrok prvostupHovho rozhodnut Yadu promyslovho vlastnictv (dle t~ jen  Yad ) ze dne 28.5.2018 .j. X o zamtnut nmitek ~alobce proti zpisu slovnho grafickho ozna en ve znn  Wisephora , jeho~ pYihlaaovatelem je spole nost TopMonks s.r.o., do rejstYku ochrannch znmek. Napadenm rozhodnutm pYedseda Yadu promyslovho vlastnictv zmnil vrok prvostupHovho rozhodnut takto: I. Nmitky uplatnn ve smyslu 7 odst. 1 psm. g) zkona . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch, ve znn innm od 1.1.2019, proti zpisu obrazov ochrann znmky v proveden  wisephora zn. sp. O-532791 do rejstYku ochrannch znmek se zamtaj. II. Xzen o nmitkch podanch podle 7 odst. 1 psm. k) zkona o ochrannch znmkch, ve znn innm do 31.12.2018, proti zpisu obrazov ochrann znmky v proveden  wisephora zn. sp. O-532791 do rejstYku ochrannch znmek se zastavuje. III. PYihlaka obrazov ochrann znmky zn. sp. O-532791 v proveden  wisephora do rejstYku ochrannch znmek se postupuje k zpisu do rejstYku ochrannch znmek.<br/>2. Z obsahu sprvnho spisu vyplv, ~e spole nost TopMonks s.r.o., podala dne 26.7.2016 pYihlaku ochrann znmky v proveden [OBRZEK], kter byla sprvnm orgnem I. stupn vyhodnocena jako slovn grafick ochrann znmka, pro nsledujc seznam vrobko a slu~eb zaYazench do tYd podle mezinrodnho tYdn vrobko a slu~eb:<br/>(35) pomoc pYi Yzen obchodn innosti, nbory zamstnanco, obchodn innost (poradenstv v oblasti personln), obchodn prozkum v personln oblasti, zprostYedkovn prce, prozkum trhu z hlediska zamstnanosti, volnch pracovnch mst, vzdln, konzulta n innost zamYen na zmny formy zamstnvn s dorazem na distribuovan a svobodn spole nosti, poradenstv v oblasti zmny formy zamstnvn;<br/>(41) organizovn a veden konferenc, poYdn a Yzen pracovnch setkn (akolen), poradenstv v oblasti volby povoln, vzdlvn.<br/>PYihlaka byla zveYejnna ve vstnku Yadu dne 25.1.2017.<br/>3. Proti zpisu pYihlaaovanho ozna en do rejstYku ochrannch znmek podal ~alobce dne 17.2.2017 nmitky podle 7 odst. 1 psm. i) a k) zkona o ochrannch znmkch ve znn innm do 31.12.2018, v nich~ uvedl, ~e se spole nost TopMonks s.r.o., posobil v rmci neformlnho uskupen, kter poYdalo a pYipravovalo konferenci tkajc se budoucnosti prce, firemnch kultur, technologi apod. }alobce pro danou konferenci vymyslel nzev  wisephora , pod kterm se konference v letech 2016 a 2017 uskute nila. Ji~ v probhu roku 2016 vaak doalo k tlumu a nslednmu rozvzn spoluprce mezi ~alobcem a spole nost TopMonks s.r.o., mj. i proto, ~e ~alobce k u~it slova  wisephora pro pYedmtnou konferenci neudlil souhlas. Nmitky proti zpisu pYihlaaovanho ozna en ~alobce odovodnil tm, ~e pova~uje slovo  wisephora za sv autorsk dlo; jakmkoli pYpadnm u~itm grafickho znzornn tohoto slova mohou bt jeho autorsk prva k tomuto dlu dot ena. Dle ~alobce namtl nedobrou vru spole nosti TopMonks s.r.o., pYi podn pYihlaky ochrann znmky, neboe jmenovan spole nosti bylo znmo, ~e slovo  wisephora vymyslel ~alobce, byla j tedy znma ~alobcova autorsk prva k tomuto slovu a musela si bt vdoma toho, ~e v dosledku zpisu ochrann znmky by ~alobci coby autorovi slova bylo znemo~nno toto slovo dle pou~t minimln v rozsahu vrobko a slu~eb, pro kter byla pYihlaka podna. }alobce pYitom emailem ze dne 29.12.2015 vslovn sdlil jednateli spole nosti TopMonks s.r.o., ~e si nepYeje, aby bylo slovo  wisephora bez jeho souhlasu u~vno. Ve zmnnm e-mailu uvedl nsledujc:  Taky mam nazev konference. Wisephora  bez meho souhlasu to nepouzivej! Mohu ti pak rici, co to znamen presne. Jen, ze je to kombinace slov wise (anglicky) a metaphora (latinsky/recky  nemyslim ted anglickou variantu  metaphor ). Lze to vyuzit mnoha zpusoby. Super je, ze to slovo Google skoro nezna (me vyplivnul dva vysledky). Na Twitteru jsem si to uz regnul. <br/>4. PrvostupHovm rozhodnutm byly ~alobcovy nmitky zamtnuty. Zamtnut nmitek podanch podle 7 odst. 1 psm. i) zkona o ochrannch znmkch ve znn innm do 31.12.2018 odovodnil sprvn orgn I. stupn tm, ~e neexistuje dostate n dokazn ani faktick opora pro zvr, ~e slovo  wisephora je autorskm dlem ve smyslu 2 odst. 1 zkona . 121/2000 Sb., o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm a o zmn nkterch zkono (dle jen  autorsk zkon ). Autorskoprvn ochrany nepo~vaj pouh myalenky nebo npady ( 2 odst. 6 autorskho zkona). Yad dovodil, ~e npad pojmenovat konferenci poYdanou spole nost TopMonks s.r.o., nzvem  wisephora nebyl ~alobcem vce rozpracovn nebo zpracovn nad rmec prostho pojmenovn dan akce. Nelze seznat, ~e by se jednalo o dlo umleck, vdeck, literrn nebo jin (napY. dlo slovesn nebo grafick apod.). Nmitky podle 7 odst. 1 psm. k) zkona o ochrannch znmkch shledal sprvn orgn I. stupn rovn~ neopodstatnnmi. Konstatoval, ~e pro ely posouzen dobr (zl) vry v znmkovm prvu je podstatn vdomost pYihlaaovatele o existenci prva k pYihlaaovanmu ozna en jeat pYed podnm pYihlaky. Pokud sprvn orgn I. stupn dospl k zvru, ~e nzev  wisephora nepo~v autorskoprvn ochrany, nen splnna kumulativn podmnka  dot en na prvech namtajcho , neboe tu nejsou prva namtajcho, kter by pYihlakou mohla bt dot ena a o kterch pYihlaaovatel vdl, pYpadn o nich vdt ml a mohl.<br/>5. V odovodnn napadenho rozhodnut pYedseda Yadu promyslovho vlastnictv (dle jen  orgn rozhodujc o rozkladu ) pYedn uvedl, ~e ustanoven 7 odst. 1 psm. i) zkona o ochrannch znmkch ve znn innm do 31.12.2018 obsahov odpovd 7 odst. 1 psm. g) zkona o ochrannch znmkch ve znn innm od 1.1.2019. Dle poukzal na zsadu koncentrace nmitkovho Yzen zakotvenou v 25 odst. 1 a 2 zkona o ochrannch znmkch, podle n~ namtajc nese bYemeno tvrzen i bYemeno dokazn, pYi em~ k odovodnn a dolo~en dokazo k nmitkm je namtajcmu stanovena lhota 3 msco ode dne podn pYihlaky. Z tohoto dovodu nebylo mo~n pYihldnout k ~alobcem dodate n pYedlo~enmu sdlen stavu pro jazyk esk Akademie vd esk republiky ze dne 11.7.2018, podle kterho je slovo  wisephora jedine n a originln novotvar, ani k zachycenmu obsahu textovch zprv (tzv. screenshotu) mezi ~alobcem a jednatelem spole nosti TopMonks s.r.o., ze kterho vyplv, ~e ~alobce dne 8.2.2016 vyzval jednatele spole nosti TopMonks s.r.o., aby nzev konference zmnil. <br/>6. Orgn rozhodujc o rozkladu dle zrekapituloval okolnosti vzniku slova  wisephora zjiatn v probhu Yzen pYed sprvnm orgnem I. stupn. Z tvrzen ~alobce i ze samotnho znn slova  wisephora vzal za prokzan, ~e tento novotvar vznikl spojenm anglickho slova  wise a latinskho/Yeckho slova  phora a lze jej ozna it za neologismus, tj. slovn novotvar, nov utvoYen jazykov prostYedek. Toto slovo bylo vyjdYeno v objektivn vnmateln podob prostYednictvm b~n u~vanho psma (latinkou). Orgn rozhodujc o rozkladu proto korigoval nzor sprvnho orgnu I. stupn, ~e slovo  wisephora je pouhm npadem i myalenkou ve smyslu 2 odst. 6 autorskho zkona, neboe to, ~e vsledek myalenky byl vyjdYen slovem i psmem, vylu uje zvr, ~e by se jednalo o pouhou myalenku. Za nesporn pak orgn rozhodujc o rozkladu ozna il to, ~e novotvar  wisephora vymyslel ~alobce. Navzdory tmto zjiatnm vaak setrval na prvnm nzoru sprvnho orgnu I. stupn, ~e novotvar  wisephora nevykazuje ~dn osobit ani tvor  charakter pYekra ujc rmec vytvoYen slo~eniny slov. Nejde tedy o jedine n vsledek inovativn innosti autora (~alobce), a to ani ve smyslu statick jedine nosti. Slovn ozna en  wisephora proto nenaplHuje znaky autorskho dla podle 2 odst. 1 autorskho zkona. V opa nm pYpad by autorskm prvem byly chrnny jakkoliv novotvary. Tento zvr dle orgnu rozhodujcho o rozkladu nevyvrac premisu, ~e i samostatn stojc slovo majc charakter novotvaru mo~e bt v obecn rovin autorskm dlem, avaak toliko za splnn pYedpoklado podle 2 odst. 1 autorskho zkona. Jako pYklady takovho dla uvedl pYedseda ~alovanho jmna literrnch postav (Rumcajs) anebo nzvy dl (Krakatit). Takov slovo mus bt jedine nm vsledkem tvor  innosti autora, pYi em~ jedine nost mo~e bt chpna jako projev autorovy osobitosti, kter jde nad rmec vlastnho duaevnho vtvoru, co~ ~alobce nesplnil, neboe spojen dvou slov, bye pochzejcch z roznch jazyko, nenese ani minimln znaky tvor  aktivity i jedine nosti zrcadlc osobit znaky autora. Jedine nost lze dle chpat v tom smyslu, ~e vtvor je neopakovateln, tj. ~e je vylou ena existence dvou toto~nch dl, pYi em~ ani tmto smrem nelze slovo  wisephora shledat jedine nm, neboe neplat, ~e nikdo jin ne~ ~alobce nemo~e dospt skldnm slov ke stejnmu vsledku. Z vae nastnnch dovodo orgn rozhodujc o rozkladu uzavYel, ~e nebylo prokzno, ~e by slovo  wisephora bylo autorskm dlem a po~valo tak autorskoprvn ochrany. V dan vci je irelevantn, zda ~alobce udlil spole nosti TopMonks s.r.o., souhlas s u~vnm slova  wisephora , anebo zda s jeho u~vnm vslovn nesouhlasil. <br/>7. Xzen o nmitkch podanch podle 7 odst. 1 psm. k) zkona o ochrannch znmkch ve znn innm do 31.12.2018 orgn rozhodujc o rozkladu zastavil, neboe podle l. II. odst. 4 pYechodnch ustanoven zkona . 286/2018 Sb., se k tmto nmitkm nepYihldne a Yzen o nich se po innosti tto novely zkona o ochrannch znmkch (1.1.2019) zastav. K tomu podotkl, ~e nedostatek dobr vry na stran pYihlaaovatele lze i po innosti pYedmtn novely zkona o ochrannch znmkch u init dovodem nvrhu na prohlaen ochrann znmky za neplatnou, a pokud bude takov nvrh shledn dovodnm, m zruaen ochrann znmky inky ex tunc. <br/>8. V ~alob proti napadenmu rozhodnut ~alobce namtl, ~e v dosledku nesprvnho skutkovho i prvnho hodnocen vci je napaden rozhodnut nezkonn. }alovan pYedn nesprvn interpretoval a aplikoval 2 odst. 1 autorskho zkona na vraz  wisephora . Pouh skute nost, ~e se ~alobce domh ochrany jednoslovnho pojmu, nemo~e bez dalaho znamenat, ~e se nejedn o jedine n vsledek jeho tvor  innosti. }alobce ozna il za pYekvapiv, ~e a koli ~alovan pYipustil mo~nost ochrany jednoslovnch autorskch dl a napYklad slovo Krakatit, kter je odvozeninou jmna sopky Krakatoa, pova~uje za jedine n autorsk dlo, novotvar  wisephora dle nzoru ~alovanho po~adavku jedine nosti nedostoj. S ohledem na judikaturu Nejvyaaho soudu pova~uje ~alobce posouzen kritria jedine nosti ze strany sprvnch orgno obou stupHo za nepYpustn restriktivn. <br/>9. }alobce nsledn v ~alob pYedestYel povod a vznam jm vymyalenho slova  wisephora . To podle nj vzniklo lingvistickm fenomnem, tzv. blendingem (msenm). V rmci tto metody skldn slov dochz k  oYznut slov a za tek prvnho a konec druhho slova se spoj v jedno. Samotn slovo  wisephora je tvoYeno neobvyklou kombinac jazyko, konkrtn slovy z angli tiny a latiny (resp. staroYe tiny), kter je navc mrtvm jazykem, a proto latinsk slova na veYejnost leckdy posob jako cosi novho a neznmho. Nejen~e je samotn slovo tvoYeno dvma cizmi jazyky, ale konec slova  wisephora zn stejn jako esk slovo  metafora dle pravidel eskho fonetickho systmu, jde proto o neobvyklou kombinaci celkem tY jazyko ( eatina, angli tina a latina). PYedmtn neologismus ~alobce vytvoYil nikoliv mechanicky a nhodn, nbr~ s clem vytvoYit zatm neexitujc jedine n slovo a dt mu konkrtn vznam. V tto souvislosti odkzal na stru n vysvtlen vznamu slov, kter uvedl v intern komunikaci s leny realiza nho tmu konference:  Je to kombinace slov wise (https://en.wiktionary.org/wiki/wise) a metaphora (https://en.wiktionary.org/wiki/metaphora ) ! wise + phora. Wise (showing the benefit of experience) a phor(a) (to carry, to bear). Tak~e Wisephora je msto, kam se pYina njak nabyt zkuaenosti i spae myalenky, nebo tYeba i njak vize, nkoho pro ty ostatn. Z toho dle mnn ~alobce vyplv i to, ~e slovo  wisephora m posunut vznam, neboe ani jeden z pou~itch vrazo nenese vznam  msto , navc autor slova pracuje s obrazotvornost a pYedstavivost adresta slova. Tento tvor  proces odr~ airok znalosti autora, jedine n zposob pYemalen, vlastn jazykov cit a schopnost kreativn pracovat se slovy. Slovo  wisephora nemo~e vzniknout mechanicky u~itm b~nch vrazovch prostYedko i zcela nhodn, neboe se jedn o clen vytvoYen slovo. }alobce proto trv na tom, ~e jm vytvoYen slovo  wisephora je autorskm dlem ve smyslu 2 odst. 1 autorskho zkona. <br/>10. Pokud je vraz  wisephora autorskm dlem, pak byly naplnny i nmitkov dovody zakotven v 7 odst. 1 psm. k) zkona o ochrannch znmkch, neboe ~alobce byl na svch autorskch prvech dot en a zl vra pYihlaaovatele spo vala zejmna v tom, ~e spole nost TopMonks s.r.o., vdla, ~e ~alobci nle~ autorsk prva ke slovu  wisephora , kter je neoddlitelnou sou st pYihlaaovan ochrann znmky, avaak pYesto vraz  wisephora u~v, a to navzdory vslovnmu nesouhlasu ~alobce, co~ vede k podstatnmu omezen v mo~nostech ochrany jeho autorskch prv. <br/>11. }alobce rovn~ namtl nepYezkoumatelnost napadenho rozhodnut, neboe ve st~ejnm bodu vnujcm se odovodnn, pro  nen vraz  wisephora jedine nm vsledkem tvor  innosti (a tedy autorskm dlem), ~alovan dostate n nezdovodHuje, pro  nenese slovo  wisephora ani minimln znaky tvor  aktivity. <br/>12. Argumentaci ~alovanho o neproveden nkterch dokazo s ohledem na koncentraci nmitkovho Yzen ozna il ~alobce za nepodstatnou s tm, ~e meritem celho sporu je otzka, zda je slovo  wisephora autorskm dlem podle autorskho zkona a zda lze na zklad toho vyhovt jeho nmitkm proti pYihlace ochrann znmky. Spor o vklad 2 odst. 1 autorskho zkona nemo~e bt ovlivnn ~dnm dokazem. <br/>13. }alovan navrhl, aby soud ~alobu jako nedovodnou zamtl. Ve vyjdYen k ~alob uvedl, ~e posouzen znako autorskho dla je prvn otzkou, kterou se v napadenm rozhodnut dostate n zabval jak v obecn rovin, tak pYi jej aplikaci na vraz  wisephora , a to na str. 12  16 napadenho rozhodnut. }alovan m za to, ~e vypoYdal vaechny dokazy a argumenty pYedlo~en ~alobcem v probhu sprvnho Yzen, a to i po aplikaci koncentra n zsady. Zvr, ~e slovo  wisephora nen autorskm dlem, ~alovan u inil na zklad vkladu pYsluanho zkonnho ustanoven a po jeho aplikaci na konkrtn vraz  wisephora . S obecnm zvrem, ~e i jednoslovn vraz mo~e bt chrnn autorskm prvem, ~alovan nepolemizuje, nicmn nyn posuzovan vraz nenaplHuje podmnku jedine nosti, kter by byla nezamnitelnou tvor  innost autora. Bye je dan vraz novotvarem skldajcm se ze slov v roznch jazycch, nepYedstavuje natolik osobitou kombinaci slov, kter by pYesahovala rmec pouh slo~eniny slov. }alovan tedy setrval na nzoru, ~e slovo  wisephora nen neopakovatelnm duaevnm vtvorem. V obecn rovin vyjdYil souhlas s tez ~alobce, ~e pYi posouzen, zda ten kter vtvor je i nen autorskm dlem, nehraje roli rozsah dla, nicmn pokud vtvor nevykazuje tvor  charakter, nelze o novotvaru jako o autorskm dlu vobec uva~ovat.<br/>14. Co se t e toho, zda byly naplnny pYedpoklady zl vry pYihlaaovatele pYi podn pYihlaky ochrann znmky, ~alovan odkzal na odovodnn napadenho rozhodnut s tm, ~e k tto nmitce nepYihldl a Yzen v pYsluan sti zastavil v souladu s pYechodnm ustanovenm l. II. odst. 4 zkona . 286/2018 Sb. <br/>15. V replice ~alobce doplnil, ~e ~alovan nesprvn chpe a vykld informaci o tom, ~e vraz  wisephora byl vymyalen jako pojmenovn konference. Pokud by npad pojmenovat konferenci spo val pouze v pou~it existujcch vrazo i uskupen vrazo, autorskm dlem by takov nzev konference nebyl. Nicmn ~alobce vymyslel vraz  wisephora s konkrtnm clem vytvoYit pro konferenci povodn pojmenovn. Metoda blendingu nen sama o sob zrukou jedine nho tvor ho vsledku, tm je a~ vklad autorovy jedine n osobnosti. }alobce v tto souvislosti poukzal na rozhodnut Nejvyaaho soudu Spojench stto americkch ve vci Feist Publications, Inc., proti Rural Telephone Service Co., v nm~ soud dospl k zvru, ~e slovn kompilt je autorskoprvn chrnn teprve tehdy, je-li splnna podmnka kreativity. Na kreativitu autora m dle tohoto rozhodnut vliv povod dla a roveH kreativity, kter je vrazem autorovy neracionln mysli. <br/>16. PYi stnm jednn pYed soudem konanm dne 23.9.2021 prvn zstupce ~alobce odkzal na podanou ~alobu a zopakoval hlavn teze ~alobn argumentace. Dle uvedl, ~e posouzen povahy dla jako dla autorskho je prvn otzkou, kterou vaak ~alovan posoudil nedostate n, neboe se v napadenm rozhodnut nezabval vaemi podmnkami vzniku autorskho dla, napYklad originalitou dla. Dole~itm kritriem pYi posouzen originality dla je otisk osobnosti autora a mnohost vbru. esk koncept originality autorskho dla mus bt navc vykldn eurokonformn a tento eurokonformn vklad nebyl ~alovanm pou~it. K dotazu soudu, v em ~alobce v danm pYpad spatYuje jedine nost sv tvor  innosti, prvn zstupce ~alobce opt poukzal na argumentaci obsa~enou v ~alob, pYi em~ zdoraznil, ~e otisk autora vyplvajc z jeho osobnch vlastnost lze spatYovat v originlnm spojen slov pochzejcch ze dvou roznch jazyko s vyu~itm metody blendingu. }alovan pYi jednn pYed soudem setrval na svm po~adavku na zamtnut ~aloby. Uvedl, ~e pYi rozhodovn v dan vci vychzel z teorie autorskoprvn originality a z toho, ~e autorskm dlem mo~e bt pouze jedine n vsledek duaevn tvor  innosti. V dan vci vaak nebyla naplnna podmnka jedine nosti dla ve smyslu jeho statistick neopakovatelnosti. Slovn novotvar wisephora vznikl metodou blendingu neodr~ nezamnitelnost duaevn innosti tvorce vychzejc z jeho osobnch vlastnost. }alovan pYipustil, ~e vklad originality podle evropsk judikatury je ponkud volnja, nicmn tento vklad mY ke smrnicm tkajcm se konkrtnch druho autorskch dl, jako je napY. fotografie. Rozsudek americkho soudu zmiHovan ~alobcem v replice na danou vc nedopad s ohledem na zcela odlianou koncepci autorskho prva v USA. <br/>17. Soud pro plnost uvd, ~e spole nost TopMonks s.r.o., soudu ve stanoven lhot neoznmila, ~e hodl uplatHovat prva osoby z astnn na Yzen ve smyslu 34 s.Y.s. <br/>18. PYi rozhodovn ve vci sam soud vychzel zejmna z tto prvn pravy:<br/>19. Podle 7 odst. 1 psm. i) zkona o ochrannch znmkch ve znn innm do 31.12.2018 se pYihlaaovan ozna en nezapae do rejstYku na zklad nmitek proti zpisu ochrann znmky do rejstYku podanch u Yadu osobou, kter nle~ej prva k autorskmu dlu, pokud autorsk dlo mo~e bt u~vnm pYihlaaovanho ozna en dot eno<br/>20. Podle 7 odst. 1 psm. g) zkona o ochrannch znmkch ve znn innm od 1.1.2019 se pYihlaaovan ozna en nezapae do rejstYku na zklad nmitek proti zpisu ochrann znmky do rejstYku podanch u Yadu osobou, kter nle~ej prva k autorskmu dlu, pokud autorsk dlo mo~e bt u~vnm pYihlaaovanho ozna en dot eno.<br/>21. Podle 7 odst. 1 psm. k) zkona o ochrannch znmkch ve znn innm do 31.12.2018 se pYihlaaovan ozna en nezapae do rejstYku na zklad nmitek proti zpisu ochrann znmky do rejstYku podanch u Yadu tm, kdo je dot en ve svch prvech pYihlakou, kter nebyla podna v dobr vYe.<br/>22. Podle l. II. odst. 4 pYechodnch ustanoven zkona . 286/2018 Sb., pokud bylo Yzen o pYihlace ochrann znmky zahjeno podle zkona . 441/2003 Sb., ve znn innm pYede dnem nabyt innosti tohoto zkona, a dovodem pro zamtnut pYihlaky by byly nmitky uveden v 7 odst. 1 psm. k) zkona . 441/2003 Sb., ve znn innm pYede dnem nabyt innosti tohoto zkona, Yad k tmto nmitkm nepYihldne a Yzen o nich zastav.<br/>23. Podle 2 odst. 1 autorskho zkona je pYedmtem prva autorskho dlo literrn a jin dlo umleck a dlo vdeck, kter je jedine nm vsledkem tvor  innosti autora a je vyjdYeno v jakkoli objektivn vnmateln podob v etn podoby elektronick, trvale nebo do asn, bez ohledu na jeho rozsah, el nebo vznam (dle jen  dlo ). Dlem je zejmna dlo slovesn vyjdYen Ye  nebo psmem, dlo hudebn, dlo dramatick a dlo hudebn dramatick, dlo choreografick a dlo pantomimick, dlo fotografick a dlo vyjdYen postupem podobnm fotografii, dlo audiovizuln, jako je dlo kinematografick, dlo vtvarn, jako je dlo malYsk, grafick a sochaYsk, dlo architektonick v etn dla urbanistickho, dlo u~itho umn a dlo kartografick.<br/>24. Pot, co soud pYezkoumal napaden rozhodnut, jako~ i Yzen, kter jeho vydn pYedchzelo, dospl k zvru, ~e ~aloba nen dovodn. <br/>25. Soud se nejprve zabval namtanou nepYezkoumatelnost napadenho rozhodnut. K tto zva~n vad je soud ostatn povinen pYihl~et z Yedn povinnosti, tedy bez ohledu na to, zda ji ~alobce namtl. }alobce spatYuje nepYezkoumatelnost napadenho rozhodnut v tom, ~e ~alovan nle~it nezdovodnil svoj zvr, ~e vraz  wisephora nenese ani minimln znaky tvor  aktivity, resp. znaky jedine nosti ve smyslu autorskho prva. <br/>26. O nepYezkoumatelnosti pro nedostatek dovodo lze hovoYit v situaci, kdy se sprvn orgn v rozhodnut Ydn nevypoYd se vaemi zkladnmi nmitkami astnko Yzen, pYpadn sv rozhodnut neodovodn vobec nebo nedostate n vzhledem k po~adavkom zkona. }alovan se nicmn v napadenm rozhodnut velmi zevrubn zabval kl ovou otzkou, zda je slovo  wisephora autorskm dlem ve smyslu 2 odst. 1 autorskho zkona. Srozumiteln vylo~il obecn vchodiska, na jejich~ zklad posoudil kritrium jedine nosti konkrtnho autorskho dla a vysvtlil, z jakch dovodo dle jeho nzoru pYedmtn novotvar toto kritrium nesplHuje. Dle ~alovanho nenese novotvar  wisephora ani minimln znaky tvor  aktivity, proto~e zposob, jakm ~alobce toto nov slovo vytvoYil, nepova~uje ~alovan za osobit projev ~alobcovy osobnosti. }alobcov slovotvorn po in nepova~uje ~alovan za jedine n ani stran jeho neopakovatelnosti, neboe neplat, ~e by takov slovo nedokzal vymyslet nikdo jin. Soud pova~uje takov vysvtlen za zcela pYezkoumateln, neboe ~alovan uvedl konkrtn dovody a myalenkov pochody, kter jej vedly k prvnmu nzoru, ~e slovo  wisephora nen autorskm dlem, a nemo~e tak po~vat autorskoprvn ochrany. Napaden rozhodnut tedy vadou nepYezkoumatelnosti netrp. <br/>27. Soud k tomu pro plnost dodv, ~e povinnost orgno veYejn moci Ydn odovodnit sv rozhodnut nelze interpretovat jako po~adavek na detailn odpov na ka~dou nmitku. Sprvn orgn mo~e na ur itou nmitku reagovat i tak, ~e v odovodnn svho rozhodnut prezentuje od nzoru astnka Yzen odlian nzor, kter pYesvd iv zdovodn, tm se s nmitkami astnka Yzen v~dy  minimln implicite  vypoYd. Absence odpovdi na ten i onen argument v odovodnn tak bez dalaho nezposobuje nezkonnost rozhodnut i dokonce jeho nepYezkoumatelnost. Podstatn je, aby se orgn veYejn moci vypoYdal se vaemi zkladnmi nmitkami astnka Yzen (viz napY. rozsudky Nejvyaaho sprvnho soudu ze dne 28. 5. 2009 .j. 9 Afs 70/2008 - 13, ze dne 28. 5. 2009 .j. 9 Afs 70/2008 - 13 a ze dne 21. 12. 2011, .j. 4 Ads 58/2011 - 72, i usnesen stavnho soudu ze dne 18. 11. 2011 sp. zn. II. S 2774/09 a ze dne 11. 3. 2010 sp. zn. II. S 609/1). Nen proto nepYezkoumatelnm rozhodnut, v jeho~ odovodnn orgn veYejn moci prezentuje od nzoru astnka Yzen odlian nzor, kter pYesvd iv zdovodn, a toto zdovodnn poskytuje dostate nou oporu vroku rozhodnut (srov. nlez stavnho soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. S 989/08). Prv tak tomu bylo i v nyn projednvan vci.<br/>28. Mezi stranami nen sporu o tom, ~e slovo  wisephora je v rmci eskho jazyka novotvarem a ~e jej vymyslel ~alobce jako nzev konference. Kl ovou otzkou je, zda slovo  wisephora naplHuje defini n znaky autorskho dla zakotven v 2 odst. 1 autorskho zkona. V tto souvislosti je tYeba uvst, ~e ze ~alobcem pYedlo~enho sdlen stavu pro jazyk esk Akademie vd esk republiky vyplv toliko informace, ~e dle odbornho nhledu tohoto jazykovdnho stavu ~alobce vytvoYil novotvar slova, co~ v ~dnm pYpad neimplikuje tezi, ~e by toto slovo bylo autorskm dlem. Se ~alobcem lze do jist mry souhlasit v tom, ~e slovesnmu dlu nelze upYt autorskoprvn ochranu bez dalaho pouze proto, ~e se jedn o jednoslovn vraz. To vaak ~alovan v napadenm rozhodnut vobec netvrdil, naopak vslovn pYipustil, ~e  nepochybn neplat, ~e by slovo, samostatn stojc a majc charakter novotvaru, nemohlo bt autorskm dlem. Situace, kdy slovo samo o sob naplHuje veaker defini n znaky autorskho dla, je ovaem pomrn vjime nm jevem. Jazyk jako takov, ae u~ je vyjdYen Ye  nebo psmem, zpravidla autorsk dlo nepYedstavuje, proto~e je primrn komunika nm prostYedkem (vjimku mohou tvoYit fiktivn jazyky umle vytvoYen pro ely beletrie, jako napY. elfatina). Ani vrazov prostYedky jazyka, jimi~ jsou jednotliv slova i frze, nejsou zpravidla autorskmi dly. Tento nzor byl potvrzen rozsudkem Soudnho dvora Evropsk unie ze dne 16.7.2009 ve vci C-5/08 Infopaq International A/S proti Danske Dagblades Forening, v nm~ je pYilhav shrnuto, ~e  lnky z tisku pYedstavuj jako takov literrn dla, na n~ se vztahuje smrnice 2001/29. Pokud jde o prvky takovch dl, na kter se ochrana vztahuje, je tYeba uvst, ~e tato dla se skldaj ze slov, kter  pokud jsou posuzovna jednotliv  nejsou jako takov duaevnm vtvorem autora, kter je u~v. Teprve vbr, uspoYdn a kombinace tchto slov autorovi umo~Huj, aby vyjdYil svho tvor ho ducha originlnm zposobem a aby doshl vsledku, kter pYedstavuje duaevn vtvor. Slova jako takov tedy nepYedstavuj prvky, na n~ se ochrana vztahuje. . Tento nzor sdl takt~ tuzemsk odborn literatura (napY. HOLCOV, I. a kol. Autorsk zkon a pYedpisy souvisejc (v etn mezinrodnch smluv a evropskch pYedpiso). KomentY. Praha: Wolters Kluwer R, 2019, s. 64). <br/>29. Aby ur itmu slovu mohl bt vjime n pYiznn charakter autorskho dla, mus splHovat veaker defini n znaky autorskho dla zakotven v 2 odst. 1 autorskho zkona. Mus se tedy jednat o jedine n vsledek tvor  innosti autora a zroveH mus jt o dlo vdeck i umleck. <br/>30. Soud nepYisvd il ~alobn argumentaci o jedine nosti novotvaru  wisephora , a to z nsledujcch dovodo. Jak pYilhav shrnul ~alovan v napadenm rozhodnut, jedine nost dla lze v autorskoprvn oblasti chpat dvma zposoby. Prvn z nich je nhled na originalitu dla skrze projekci autorovch osobnostnch ryso do vsledku innosti a jeho kreativn mysli, kter dlu propoj uje jedine n znaky. Nejvyaa soud v rozsudku ze dne 24.6.2015 sp. zn. 30 Cdo 360/2015 tento aspekt jedine nosti dla vysvtluje takto:  (n)ejde o individualitu v obecnm smyslu, nbr~ o nejosobitja ztvrnn vtvoru na zklad autorova svobodnho vbru z tvor ch mo~nost . }alobn tvrzen, ~e slovo  wisephora je nov, a tedy jedine n, neobstoj, neboe novost slova automaticky neznamen jeho jedine nost podle autorskho zkona (bye ho v obecnm slova smyslu za jedine n ozna it lze). }dnou projekci osobitch vlastnost ~alobce, kter by byly ze slova  wisephora patrny, nicmn vypozorovat nelze, a to pYedevam proto, ~e se ve sv podstat jedn toliko o  mechanickou slo~eninu dvou ji~ existujcch slov, resp. jejich st, vzniklou tzv. blendingem (msenm). <br/>31. Jedine nost autorskho dla lze rovn~ chpat tak, ~e dlo nen opakovateln jinm autorem. Neopakovatelnost ve smyslu autorskoprvn individuality je pojat jako mra pravdpodobnosti, ~e tot~ dlo bude reprodukovno jinm autorem. }alovan v napadenm rozhodnut popYel neopakovatelnost posuzovanho novotvaru  wisephora a konstatoval, ~e  v danm pYpad nen rozhodn naplnn znak jedine nosti s tm, ~e by nikdo jin s vjimkou namtajcho, nemohl dospt ke stejnmu vsledku . Soud pYipouat, ~e pravdpodobnost, ~e tu bude dala osoba, kter pou~ije t~ dv slova  wise a  phora z roznch jazyko a lingvistickou metodou blendingu je spoj v jedno slovo  wisephora , je nepatrn, nelze ji vaak zcela vylou it. Lze proto uzavYt, ~e z hlediska kritria jedine nosti slovo  wisephora neobstoj. <br/>32. Soud se dle zabval tm, zda proces vytvYen slova  wisephora lze nazvat tvor  innost ve smyslu autorskho zkona. Na tomto mst je tYeba pYedeslat, ~e je zcela b~nou prax osoby, kter m v myslu vymyslet originln nzev ur itho produktu (ae u~ vrobku nebo slu~by), lustrovat pomoc internetovch vyhledva o, zda ji~ takov nzev nenese jin produkt. Je tak zcela b~nou prax pro nov produkt vymalet originln nzvy. Ka~d nov utvoYen slovo i souslov ozna ujc originln produkt vaak automaticky nepYedstavuje vsledek tvor  innosti podle autorskho zkona. Vy erpvajc vklad pojmu  tvor  innost poskytuje shora citovan rozsudek Nejvyaaho soudu ze dne 24.6.2015 sp. zn. 30 Cdo 360/2015:  Tvor  innost, vaechny jej druhy, jako pojem autorskoprvn, lze charakterizovat jako innost spo vajc ve "vytvoYen" n eho nehmotnho s tm, ~e dosa~en tohoto clenho i neclenho vsledku zvis v osobnch vlastnostech tvorce, bez nich~ by tento vtvor (duaevn plod tvor  povahy literrn, jin umleck nebo vdeck) nebyl vobec dosa~en. "Zvlatnmi osobnmi vlastnostmi" autora dla je zejmna schopnost tvoYit, co~ je schopnost jeho ducha, a to in concreto tvoYit literrn, jinak umlecky nebo vdecky. S touto schopnost bv spojeno i nadn (talent), fantazie aj. prvky patYc mezi osobn vlastnosti, kter si lidsk duch pYina do b~nho ~ivota a kter rovn~ nabv napYklad ~ivotn prax, vzdlnm, ~ivotn zkuaenost apod. K vkonu tvor  innosti je zapotYeb i bohatost fantazie, inspirace a asto i intuice, tvor  prostYed, tvor  klid nebo naopak tvor  vzruch apod., nkdy i potYeba tvor  svobody aj. prvky, jevy nebo vlivy. Prv z povahy "zvlatnch osobnch vlastnost" vyplv, ~e duaevn plod tvorby, k n~ byly tyto zvlatn osobn vlastnosti lovka vyu~ity, je povahov (a pojmov) neoddlitelnm tvor m projevem individualizovanho lidskho ducha, formujcho samu osobnost. Proto je i samo "vytvoYen", resp. tvorba, dla tvor  innost nezamnitelnho osobitho rzu. Je zjevn, ~e ~alobce pYi vytvYen slova  wisephora do jist mry vyu~il svch jazykovch dovednost a citu. Projevo ur itho jazykovho citu a  hry se slovy se vaak v b~nm ~ivot dopouat tmY ka~d lidsk jedinec. Aby bylo mo~n zkladnmu vrazovmu prostYedku a stavebnmu kameni lidsk Ye i, jakm je (jedno) slovo, pYiznat statut autorskho dla, musel by autor pYi jeho tvorb vynalo~it mnohem vta mru kreativity tak, aby nov vznikl slovo bylo nejenom slovem, ale zroveH t~ umleckm dlem i sou st takovho dla (k tomu viz n~e); samotn msen ji~ existujcch slov k takovmu vsledku vst nemo~e. <br/>33. }alobce na podporu tvrzen o originalit jm vytvoYenho novotvaru namtl, ~e slovo  wisephora vytvoYil nikoli mechanicky a nhodn, ale s clem vytvoYit jedine n slovo. Soudu nezbv ne~ zopakovat, ~e novost slova v obecn rovin nutn znamen, ~e je toto slovo originln, nicmn pouze v rovin jazykovdn, nikoliv autorskoprvn. Z povahy lingvistick metody blendingu lze innost, kterou ~alobce slovn novotvar  wisephora vytvoYil, ozna it do zna n mry za mechanickou.<br/>34. }alobce v replice na podporu sv argumentace zmnil rozsudek Nejvyaaho soudu Spojench stto americkch ze dne 27.3.1991 ve vci Feist Publications, Inc., proti Rural Telephone Service Co., v nm~ soud uzavYel, ~e kompilt shrom~dnch fakto mo~e po~vat autorskoprvn ochrany, spln-li podmnku kreativity. Soud tento judikatorn pYmr nepova~uje za pou~iteln pro nyn projednvanou vc, neboe Nejvyaa soud Spojench stto americkch ve zmnnm rozsudku pYiznal mo~nost autorskoprvn ochrany originln a kreativn prezentovanmu souboru dat a nikoli jednoslovnmu nzvu. Rozhodovac praxe zahrani nch soudo naopak thne k nzoru, ~e neologismy a jin jednoslovn vrazy lze za autorsk dla ozna it jen vjime n. PYkladem je recentn rozsudek britskho Vrchnho soudu ze dne 26.1.2021 ve vci Wirex Ltd proti Cryptocarbon Global Ltd & Ors (EWHC 617), kter vylou il, ~e by slovo  cryptoback coby anglick novotvar mohlo bt autorskm dlem. Jeat pYilhavja je rozsudek Nejvyaaho soudu Polsk republiky ze dne 22.6.2010 sp. zn. IV CSK 359/09, v nm~ se soud vyjdYil v tom smyslu, ~e slovo  yogi jako~to nzev jogurtu je sice neologismem, kter je zposobil po~vat znmkoprvn ochrany, nicmn samotn slovo mo~e bt autorskm dlem jen vjime n, a to pokud je dostate n expresivn, spoluvytvYejc poetiku dla nebo tvoY kl  k pochopen dla jako celku. Takovho stupn kreativity vaak pojmenovn produktu zpravidla nedosahuje. Tento zvr, se kterm se pln ztoto~Huje i zdeja soud, lze vzthnout i na ~alobcem vytvoYen pojmenovn konference. <br/>35. Pokud by soud pYistoupil na logiku vyjdYenou v ~alobnm tvrzen, znamenalo by to v kone nm dosledku, ~e jakkoliv produkt intelektuln innosti lovka je autorskm dlem, co~ je vaak pojet bl~c se absolutn bezbYehosti definice dla uveden v 2 odst. 1 autorskho zkona. Takov rozmlnn pojmu autorskho dla by v obecn rovin nenvratn smYovalo ke znehodnocen autorskoprvn ochrany lidsk tvoYivosti. Nelze proto souhlasit s argumentem ~alobce, ~e sprvn orgny obou stupHo vykldaly vraz  wisephora pYlia restriktivn. Lze-li samostatn stojc slovo ozna it za autorsk dlo jen ve vjime nch pYpadech, sprvn orgny nepochybily, pokud jej podrobily detailnmu zkoumn z hlediska naplnn defini nch znako autorskho dla.<br/>36. Aby bylo mo~no konkrtn vsledek lidskho tvor ho ducha ozna it za autorsk dlo ve smyslu 2 odst. 1 autorskho zkona, mus mt umleck nebo vdeck charakter. Odborn literatura rozum vdeckm dlem takov dlo, jeho~ metoda (resp. vnja vyjdYen) smYuje k poznn pravdy, typicky jde o literrn dla zachycujc vstupy ur it vdeck innosti. Umleckm dlem je dlo vykazujc alespoH elementrn estetickou hodnotu (srov. Pol k R. a kol.: Autorsk zkon. Praktick komentY s judikaturou. Praha: Leges, 2020, s. 44). Soud je toho nzoru, ~e slovn novotvar  wisephora nelze podYadit ani pod jednu ze dvou prv uvedench zkladnch kategori autorskch dl. S jistotou lze Yci, ~e jednoslovn vraz, resp. slovn novotvar  wisephora nepYedstavuje ~dn vdeck dlo. ZroveH tento slovn novotvar nen mo~n zaYadit ani do kategorie dl umleckch, proto~e slovo  wisephora samo o sob nenese ~dnou estetickou hodnotu a nen ani nikterak spjato s jinm estetickm vstupem tvor  innosti ~alobce. Prv v tom se slovo  wisephora lia od slova (novotvaru)  Krakatit , kter pYedstavuje nzev celho romnu, tj. literrnho autorskho dla. Je pravdou, ~e estetika coby filozofick disciplna zabvajc se krsnem stoj do zna n mry na subjektivnm vnmn jedince, proto~e ka~d vnm jako umn a estetick hodnoty nco jinho. Slovo  wisephora vaak samo o sob a ani v pYpad jeho u~it jako nzvu konference zamYen na budoucnost prce (co~ s umleckmi hodnotami rovn~ nem pranic spole nho) ~dn estetick hodnoty nenese. Ostatn ani z tvrzen ~alobce nevyplv, ~e by bylo jeho zmrem pYedat u~ivateli tohoto slova estetick pro~itek zposoben ist vnmnm tohoto slova. <br/>37. Vcn vznam, kter ~alobce jm vytvoYenmu slovu  wisephora pYisuzuje, zostv ostatnm bez bli~aho vysvtlen skryt, neboe ze slova jako takovho nevyplv, ~e ozna uje msto, kam se pYina nabyt zkuaenosti, myalenky i vize za elem jejich pYedn dalam osobm. <br/>38. S ohledem na vae uveden soud uzavr, ~e slovo  wisephora vskutku nen autorskm dlem ve smyslu 2 odst. 1 autorskho zkona, neboe nejen~e jej nelze ozna it za dlo vdeck i umleck, ale navc nesplHuje ani znak jedine nosti a nen produktem tvor  umleck innosti ~alobce tak, jak ji chpe autorsk zkon. }alobce tedy nemo~e bt osobou, kter nle~ autorsk prva k tomuto slovu, a ochrann znmka tvoYen tmto slovnm prvkem, jej~ pYihlaku ~alobce napadl nmitkami podle 7 odst. 1 psm. g) zkona o ochrannch znmkch, proto nen zposobil omezit ~alobce na jeho autorskch prvech. Xe eno jinak, ~alobce nebyl s ohledem na neexistenci autorskho dla aktivn legitimovn k podn tchto nmitek, neboe autorsk prva ke slovu  wisephora mu nikdy nenle~ela. }alovan tedy postupoval v souladu se zkonem, jestli~e tyto nmitky zamtl.<br/>39. Nmitka vytkajc ~alovanmu absenci eurokonformnho vkladu originality autorskho dla ze strany ~alobce poprv zaznla a~ pYi stnm jednn pYed soudem, a je tud~ opo~dn, neboe byla uplatnna po uplynut lhoty pro pYpadn rozaYen ~alobnch bodo ( 71 odst. 2 ve spojen s 72 odst. 1 s.Y.s.). Nadto se jedn o zcela nekonkrtn nmitku, neboe ~alobce neosvtlil, jakho  eurokonformnho vkladu se vlastn dovolv. Opo~dnost a naprost obecnost uveden nmitky brn tomu, aby se j soud pYi pYezkumu zkonnosti napadenho rozhodnut jakkoliv zabval. <br/>40. Pro plnost soud uvd, ~e orgn rozhodujc o rozkladu nepochybil ani v tom, ~e napadenm rozhodnutm zastavil Yzen o nmitkch podanch podle 7 odst. 1 psm. k) zkona o ochrannch znmkch ve znn innm do 31.12.2018, jejich~ podstatou bylo tvrzen ~alobce o neexistenci dobr vry pYihlaaovatele. PYechodn ustanoven zkona . 286/2018 Sb., v l. II. odst. 4 toti~ vslovn stanov, ~e Yzen o nmitkch podanch pYed nabytm innosti tohoto zkona podle 7 odst. 1 psm. k) zkona o ochrannch znmkch se zastav. <br/>41. Proto~e soud neshledal, ~e by napaden rozhodnut bylo vydno v rozporu se zkonem, ~alobu podle 78 odst. 7 s.Y.s. jako nedovodnou zamtl.<br/>42. }alobce nebyl ve sporu span a ~alovanmu ~dn dovodn vynalo~en nklady v Yzen nevznikly. Soud proto ve druhm vroku rozsudku v souladu s 60 odst. 1 s.Y.s. rozhodl, ~e ~dn z astnko nem prvo na nhradu nklado Yzen. <br/>Pou en:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa n st~nost ve lhot dvou tdno ode dne jeho doru en. Kasa n st~nost se podv ve dvou vyhotovench u Nejvyaaho sprvnho soudu, se sdlem Moravsk nmst 6, Brno. O kasa n st~nosti rozhoduje Nejvyaa sprvn soud. Kasa n st~nost lze podat pouze z dovodo uvedench v 103 odst. 1 s.Y.s. a krom obecnch nle~itost podn mus obsahovat ozna en rozhodnut, proti nmu~ smYuje, v jakm rozsahu a z jakch dovodo jej st~ovatel napad, a daj o tom, kdy mu bylo rozhodnut doru eno. V Yzen o kasa n st~nosti mus bt st~ovatel zastoupen advoktem; to neplat, m-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, kter za nj jedn nebo jej zastupuje, vysokoakolsk prvnick vzdln, kter je podle zvlatnch zkono vy~adovno pro vkon advokacie. <br/>Praha 23. zY 2021<br/>Mgr. Martin KY~ v. r.<br/>pYedseda sentu<br/>Shodu s prvopisem potvrzuje I. V.<br/></body> </html>