<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 5 As 92/2020- 39 - text</title> </head> <body> ÿþ5 As 92/2020 - 43<br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Viktora Ku ery a soudco JUDr. Lenky Matyáaové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní vci ~alobkyn: Alza.cz a.s., se sídlem Jankovcova 1522/53, Praha, zast. Mgr. Pavlem Steinwichtem, advokátem se sídlem U Pergamenky 1522/2, Praha, proti ~alované: eská obchodní inspekce, ústYední inspektorát, se sídlem `tpánská 567/15, Praha, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 12. 2019, . j. 57 A 150/2019 - 89,<br/>takto:<br/>I. Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 12. 2019, . j. 57 A 150/2019 - 89, se ruaí.<br/>II. Rozhodnutí eské obchodní inspekce, ústYedního inspektorátu ze dne 7. 8. 2019, . j. OI 101356/19/O100/2200/19/Bal/`t, se ruaí a vc se vrací ~alované k dalaímu Yízení.<br/>III. }alovaná je povinna zaplatit ~alobkyni na náhrad náklado Yízení ástku 26 376 K  do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Pavla Steinwichta, advokáta se sídlem U Pergamenky 1522/2, Praha.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci<br/>[1] Kasa ní stí~ností se ~alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) domáhala zruaení v záhlaví ozna eného rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen  krajský soud ), kterým byla zamítnuta její ~aloba proti rozhodnutí ~alované ze dne 7. 8. 2019, . j. OI 101356/19/O100/2200/19/Bal/`t. Tímto rozhodnutím ~alovaná zamítla odvolání st~ovatelky a potvrdila rozhodnutí eské obchodní inspekce, Inspektorátu PlzeHského a Karlovarského se sídlem v Plzni (dále jen  správní orgán I. stupn ) ze dne 14. 6. 2019, . j. OI 79264/19/2200, kterým byla st~ovatelka uznána vinnou z pYestupku podle § 3 odst. 2 zákona . 223/2016 Sb., o prodejní dob v maloobchod, ve znní ú inném do 20. 11. 2019 (dále jen  zákon o prodejní dob ). Uvedeného pYestupku se mla dopustit tím, ~e poruaila zákaz prodeje v den státního svátku, za co~ jí byla ulo~ena pokuta ve výai 200 000 K .<br/>[2] Správní orgán I. stupn provedl ve státní svátek dne 28. 10. 2018 (Den vzniku samostatného eskoslovenského státu) kontrolu v prodejn st~ovatelky na adrese TruhláYská 2755/5, PlzeH; tato kontrola byla zamYena na dodr~ování zákona o prodejní dob. Inspektor správního orgánu I. stupn pYiael v 8:20 hod do prodejny st~ovatelky, její~ plocha byla vtaí ne~ 200 m2, a oslovil pYítomného zamstnance s tím, ~e má zájem o koupi flashdisku. Zamstnanec st~ovatelky inspektorovi sdlil, ~e v den státního svátku není mo~né po~adovaný výrobek koupit v pYímém prodeji; nabídl vaak inspektorovi alternativu objednat si flashdisk v e-shopu st~ovatelky prostYednictvím mobilní aplikace z telefonu nebo z domova z po íta e. Inspektor mobilní aplikací na svém mobilním zaYízení nedisponoval, proto z prodejny st~ovatelky odeael na své pracoviat a provedl objednávku tam  mimo prostory st~ovatelky na zaYízení správního orgánu I. stupn. Následn obdr~el e-mailem potvrzení o pYijetí objednávky a potvrzovací SMS, ~e si zbo~í mo~e vyzvednout. Tentý~ den v 14:00 hod se opt dostavil do prodejny st~ovatelky, kde objednané zbo~í zaplatil platební kartou a následn mu byl objednaný výrobek (flashdisk Silicon Power Ultima v hodnot 159 K ) vydán. Po pYevzetí dokladu o zakoupení a samotného výrobku se inspektor zamstnanci st~ovatelky prokázal slu~ebním prokazem a po~ádal o storno nákupu (odstoupil od kupní smlouvy).<br/>[3] Na základ provedené kontroly správní orgán I. stupn zjistil, ~e st~ovatelka poruaila zákaz prodeje uvedený v § 1 odst. 1 písm. e) zákona o prodejní dob, neboe se na ni nevztahovala ~ádná z výjimek uvedených v § 1 odst. 3 tého~ zákona; tato zjiatní uvedl správní orgán I. stupn v protokolu o kontrole ze dne 5. 11. 2018, . j. OI 142958/18. Proti kontrolním zjiatním podala st~ovatelka námitky, které správní orgán I. stupn pYípisem ze dne 3. 12. 2018, . j. OI 157138/18/2200, zamítl. Následn správní orgán I. stupn pYíkazem ze dne 19. 2. 2019, . j. OI 24614/19/2200, ulo~il st~ovatelce pokutu ve výai 200 000 K . Proti tomuto pYíkazu podala st~ovatelka odpor, kterým byl pYíkaz zruaen; v Yízení bylo proto dále pokra ováno.<br/>[4] Rozhodnutím ze dne 14. 6. 2019, . j. OI 79264/19/2200, správní orgán I. stupn uznal st~ovatelku vinnou z pYestupku podle § 3 odst. 2 zákona o prodejní dob a ulo~il st~ovatelce pokutu ve výai 200 000 K . Proti tomuto rozhodnutí podala st~ovatelka odvolání, které ~alovaná zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila (viz výae).<br/>II. Rozhodnutí krajského soudu<br/>[5] St~ovatelka napadla rozhodnutí ~alované správní ~alobou, ve které namítala, ~e zákon o prodejní dob na internetové obchody nedopadá. Zdoraznila, ~e inspektor správního orgánu I. stupn nekoupil zbo~í v pYímém prodeji, tzn. v prodejn st~ovatelky prostYednictvím jejího zamstnance, ale distan ním zposobem, tj. prostYednictvím e-shopu. Zbo~í mu bylo v den státního svátku v prodejn st~ovatelky po zaplacení pouze vydáno. Zákon o prodejní dob zakazuje ve vybraných dnech prodej v prodejnách, jejich~ prodejní plocha pYesahuje 200 m2. Pod termín prodej vaak nelze podle názoru st~ovatelky podYadit výdej zbo~í, je~ bylo zakoupeno on-line. Výdej zakoupeného zbo~í je v daném pYípad pouze jedním ze zposobo, jakým st~ovatelka zbo~í doru í (jde o doru ení  na pobo ku ). Tento výdej je sice z logiky vci na prodej bezprostYedn navázán, jde vaak o sekundární povinnost prodávajícího vyplývající z kupní smlouvy. Pod pojmem prodej je tedy nezbytné rozumt samotné uzavYení kupní smlouvy, nikoli vaak dalaí fáze prodeje (tj. zaplacení kupní ceny, odevzdání zbo~í pYepravci i jeho výdej kupujícímu). V daném pYípad doalo k uzavYení smlouvy distan ním zposobem (pYes internet), proto st~ovatelka zákaz prodeje v den státního svátku ve své prodejn neporuaila.<br/>[6] V dalaí ásti ~aloby st~ovatelka namítala nesprávnou interpretaci pojmu prodejní plocha. Zákon o prodejní dob tento pojem nijak blí~e nerozvádí, ~alovaná proto analogicky vyala z definice obsa~ené v evropských pYedpisech  konkrétn z naYízení Komise (ES) . 250/2009 ze dne 11. bYezna 2009, které je vaak pouze provádcím pYedpisem Komise EU jako~to orgánu moci výkonné. Toto naYízení definuje prodejní plochu jako odhadnutou velikost povrchové plochy ásti provozovny, která je ur ena pro prodej a vystavení zbo~í, kam spadá celková plocha, kam mají zákazníci pYístup (v etn zkuaebních místností), plocha zabraná prodejními pulty a výklady a plocha za prodejními pulty, kterou pou~ívají prodava i; nezahrnuje vaak kanceláYe, sklady a pYípravny, dílny, schodiat, aatny a jiné spole enské prostory. Pou~ití této definice pova~ovala st~ovatelka za nepYípustné. Uvedené naYízení bylo vydáno pro zcela jiné ú ely; analogické pou~ití tohoto pojmu pYedstavuje nepYípustnou analogii v neprospch st~ovatelky. Dle jejího názoru je nezbytné pojem prodejní plocha vykládat restriktivn tak, ~e se jedná pouze o prostory, ve kterých skute n dochází k pYímému prodeji zbo~í zákazníkovi. Mezi tyto prostory tak nelze Yadit ty, které jsou zákazníkom pouze pYístupné. Prodejna st~ovatelky slou~í primárn k pYedvádní výrobko smluvních partnero, pYijímání a vyYizování reklamací a k výdeji zbo~í, je~ bylo zakoupeno pYes internetový obchod, proto ji nelze celou automaticky pova~ovat za prodejní plochu.<br/>[7] Závrem ~aloby namítla st~ovatelka zjevnou nepYimYenost výae ulo~ené pokuty. Sankce ve výai 200 000 K  za domnlé poruaení zákazu prodeje neodpovídá zobecnitelné pYedstav o adekvátnosti a spravedlnosti sankce. V jiných pYípadech jí nadto jiné správní orgány I. stupn za toto~né jednání ulo~ily pokuty výrazn ni~aí (100 000 K  a mén).<br/>[8] Krajský soud ~alobu st~ovatelky s odkazem na § 78 odst. 7 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ), zamítl. V odovodnní svého rozhodnutí uvedl, ~e zákonodárce zákonem o prodejní dob zjevn zamýalel ur itým zposobem regulovat prodej v prodejnách (s výjimkami) tak, aby ve vybraných dnech ustala prodejní innost, a zamstnanci by tak mohli mít více volného asu, aby se mohli vnovat svým rodinám a koní kom. Zákon o prodejní dob zakazuje ve vybrané dny prodej v maloobchod. Nevymezuje vaak blí~e, co je nezbytné rozumt pod pojmem maloobchod  to definuje naYízení vlády . 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých ~ivností. Maloobchodem jsou dle tohoto naYízení innosti spojené s nákupem a prodejem zbo~í za ú elem jeho prodeje pYímému spotYebiteli a prodej tohoto zbo~í. Podle krajského soudu (bod 58 napadeného rozsudku) tak nesmí ve vybraných dnech v maloobchod pracovat ~ádný zamstnanec a sou asn nikdo se nemo~e vnovat nákupu. Jeliko~ zákon nerozliauje mezi prodejem v kamenných prodejnách a prodejem na internetu, vztahuje se zákaz na ob tyto formy prodeje. St~ovatelka pYitom nespadá pod ~ádnou z výjimek uvedených v § 1 odst. 3 zákona o prodejní dob.<br/>[9] Co se tý e výkladu pojmu prodejní plocha, podle krajského soudu správní orgány nepochybily, kdy~ vyaly z naYízení Komise (ES) . 250/2009. Výklad zastávaný ~alovanou tak pova~oval krajský soud za správný, neboe zahrnoval prostor, ve kterém se kupující vnují výbru zbo~í, a sou asn prostor, který pou~ívají prodava i ke kontaktu se zákazníky; tzn. pouze plochu, která je bezprostYedn ur ena k prodeji zbo~í, resp. kontaktu kupujících se zbo~ím a prodava i. }alovaná vycházela pYi ur ení prodejní plochy z nájemní smlouvy ze dne 10. 10. 2014, kterou mla k dispozici z jiného Yízení vedeného se st~ovatelkou (jednalo se tedy o informaci získanou z úYední innosti), a z internetových stránek st~ovatelky, která sama deklarovala, ~e pYedvádcí plocha dané provozovny pYesahuje 400 m2. Tato zjiatní pova~oval krajský soud za zcela dostate ná.<br/>[10] V daném pYípad doalo k práci zamstnanco st~ovatelky v maloobchod v den státního svátku a sou asn k umo~nní zákazníkom nakoupit zbo~í, ani~ by alo o nkterou z výjimek uvedených v zákon o prodejní dob. Skutkový stav proto pova~oval krajský soud za Yádn zjiatný. Nedovodnými pak shledal i námitky týkající se nepYimYené výae ulo~ené pokuty, neboe dle krajského soudu ~alovaná výai pokuty adekvátn odovodnila.<br/>III. Kasa ní stí~nost, vyjádYení ~alované a dalaí podání ú astníko Yízení<br/>[11] Rozhodnutí krajského soudu napadla st~ovatelka kasa ní stí~ností, ve které namítala, ~e prodej a prodejní plocha nejsou neur ité právní pojmy, jak ve svém rozhodnutí nazna oval krajský soud. K pojmu prodej uvedla, ~e závr krajského soudu o zákazu práce zamstnanco v maloobchod a zákazu vnování se nákupu neodpovídá znní zákona. Zákon nestanoví, ~e by ve vybrané svátky nemohl v maloobchod pracovat ~ádný zamstnanec. Zakazuje pouze prodej jako obchodní innost projevující se navenek. Nezakazuje vaak, aby zamstnavatel naYídil zamstnancom ve státní svátek jiné innosti, napY. provádní inventur i výdej zbo~í. Zamstnanci mohou ve vymezené dny pracovat, nesmí pouze vykonávat prodej. O prodeji ve smyslu zákona o prodejní dob lze hovoYit tehdy, pokud na ur itém míst (v prodejn pYesahující 200 m2) probhnou veakeré fáze prodeje. V projednávané vci vaak byla kupní smlouva uzavYena distan n. V prodejn st~ovatelky doalo toliko k výdeji zakoupeného zbo~í, co~ je jednání, které zákon o prodejní dob nezakazuje. K pojmu prodejní plocha st~ovatelka uvedla, ~e ~alovaná vyala z provádcího naYízení, které bylo vydáno orgánem moci výkonné a neproalo legislativním procesem. Toto naYízení slou~í ke zcela jiným ú elom a nikdy nepYedvídalo, ~e by mlo být u~ito ke správnímu trestání. Aplikace skutkové podstaty z podzákonného právního pYedpisu poruauje podle názoru st~ovatelky ústavní zásadu nullum crimen sine lege. Navrhla proto, aby Nejvyaaí správní soud rozsudek krajského soudu zruail.<br/>[12] }alovaná ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedla, ~e prodej zbo~í ve smyslu zákona o prodejní dob je ucelený proces, jen~ se skládá z nkolika fází  od uzavYení kupní smlouvy, pYes zaplacení kupní ceny a~ po pYevzetí zbo~í. Závry krajského soudu potvrzují názor ~alované, ~e zákaz prodeje se vztahuje na jakoukoli fázi prodeje, k ní~ dochází o vybraném státním svátku v prodejn s prodejní plochou pYesahující 200 m2. Skutková podstata pYestupku nebyla stanovena podzákonným právním pYedpisem. Provádcí naYízení bylo pou~ito pouze pYi vymezení pojmu prodejní plocha. }alovaná trvala na tom, ~e zákon o prodejní dob dopadá jak na kamenné prodejny, tak i na prodej prostYednictvím e-shopo. Navrhla proto, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost jako nedovodnou zamítl.<br/>[13] Na vyjádYení ~alované reagovala st~ovatelka replikou, ve které setrvala na svých dYíve vyjádYených názorech a zopakovala, ~e pojem prodej není mo~né vykládat extenzivn, neboe distan ní uzavírání kupních smluv není mo~né smaovat s klasickým prodejem v kamenných prodejnách. V návaznosti na to ~alovaná zaslala zdejaímu soudu dupliku, ve které rovn~ setrvala na svých dYíve vyslovených závrech.<br/>IV. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/>[14] Nejvyaaí správní soud nejprve posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e kasa ní stí~nost byla podána v as, smYuje proti rozhodnutí, proti nmu~ je podání kasa ní stí~nosti pYípustné, a st~ovatelka je Yádn zastoupena. Poté pYezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasa ní stí~nosti a v rámci uplatnných dovodo, ovYil pYi tom, zda netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.), a dospl k následujícímu závru.<br/>[15] Kasa ní stí~nost je dovodná.<br/>[16] Jádrem sporu je posouzení otázky, zda jednání st~ovatelky, která umo~nila kupujícímu v den státního svátku po zaplacení zbo~í objednaného prostYednictvím e-shopu toto zbo~í pYevzít (zbo~í mu vydala), pYedstavuje prodej ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o prodejní dob, a zda tedy naplHuje skutkovou podstatu pYestupku podle § 3 odst. 2 tého~ zákona.<br/>[17] Zákon o prodejní dob v § 1 odst. 1 vymezuje konkrétní dny, ve kterých zakazuje prodej v maloobchod. Mezi tmito dny je uveden také 28. Yíjen, jen~ je pYipomínkou vzniku samostatného eskoslovenského státu (srov. také § 1 zákona . 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu). Nejvyaaí správní soud souhlasí s krajským soudem v tom, ~e zákon o prodejní dob blí~e pojmy maloobchod, prodej a prodejní plocha nevymezuje. Pokud jde o obsah pojmu maloobchod, ten skute n vymezuje naYízení vlády . 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých ~ivností, ve znní pozdjaích pYedpiso, resp. jeho pYíloha . 4, jako innosti spojené s nákupem a prodejem zbo~í za ú elem jeho prodeje pYímému spotYebiteli a prodej tohoto zbo~í. Zákon o prodejní dob vaak nezakazuje maloobchod jako takový  nezakazuje výkon jakékoli innosti spojené s nákupem a prodejem zbo~í za ú elem jeho prodeje, zakazuje pouze prodej, ani~ by konkretizoval, jaké konkrétní innosti má tímto prodejem na mysli. Nelze proto souhlasit s krajským soudem v tom, ~e ve vybraných dnech nesmí v maloobchod pracovat ~ádný zamstnanec a sou asn se nikdo nemo~e vnovat nákupu. Zákon o prodejní dob nic takového nestanoví.<br/>[18] Rozhodným pro posouzení nyní projednávané vci je výklad pojmu prodej, kterým se Nejvyaaí správní soud zabýval ve svém nedávném rozsudku ze dne 12. 7. 2021, . j. 4 As 349/2020 - 63, jen~ se týkal tých~ ú astníko Yízení. Zdejaí soud uvedl, ~e pYi zjiaeování významu tohoto pojmu lze vycházet ze soukromoprávních pYedpiso, které s pojmem prodej, resp. koup pracují. Po~adavek stejného náhledu na srovnatelné právní instituty, bye upravené v rozdílných právních pYedpisech i dokonce odvtvích, vyplývá z principo jednoty, racionality a vnitYní obsahové bezrozpornosti, na kterých je právní Yád obecn zalo~en (k tomu srov. rozsudek rozaíYeného senátu ze dne 26. 10. 2005, . j. 2 Afs 81/2004 - 54, . 791/2006 Sb. NSS). Institut prodeje obsa~ený v zákon o prodejní dob tak lze svým významem pYipodobnit soukromoprávnímu institutu koup obsa~enému v zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  ob anský zákoník ).<br/>[19] Nejvyaaí správní soud v citovaném rozsudku zdoraznil, ~e uzavírání kupní smlouvy distan ním zposobem (prostYedky komunikace na dálku) je doprovázeno Yadou zvláatností, které reflektuje také právní úprava, zejm. § 1820 a~ 1851 ob anského zákoníku, která zahrnuje nejen proces kontraktace (uzavírání kupní smlouvy), ale také (a to pYedevaím) z toho vyplývající práva spotYebitele a povinnosti podnikatele, který takovýmto zposobem kupní smlouvy uzavírá. Podle názoru Nejvyaaího správního soudu vyjádYeného v rozsudku . j. 4 As 349/2020 - 63 je pojem prodej airaí ne~ samotné uzavYení kupní smlouvy, pYesto~e lze prodej pYipodobnit koupi ve smyslu ob anského zákoníku (viz výae).<br/>[20] UzavYení kupní smlouvy pYedstavuje pouze jednu z fází prodeje; proto je zákaz prodeje stanovený zákonem o prodejní dob nezbytné uplatnit pouze tam, kde se vaechny fáze prodeje uskute ní v kamenné prodejn (v prodejn fyzicky probhne celý prodej, nikoli jen jeho ur itá ást). Tento výklad lze dovodit také z taxativního vý tu uvedeného v § 1 odst. 3 zákona o prodejní dob, který obsahuje výjimky, na n~ se omezení prodeje nepou~ije (napY. erpací stanice, lékárny i prodejny ve zdravotnických zaYízeních). Zákaz prodeje se tak týká v zásad pouze prodeje (resp. koup), jeho~ veakeré fáze probhnou pYímo, tj. fyzicky v konkrétní prodejn, její~ prodejní plocha pYesahuje 200 m2 a je~ nespadá pod nkterou z dalaích výjimek uvedených v § 1 odst. 3 písm. b) a~ f) zákona o prodejní dob.<br/>[21] V pYípad nyní posuzovaném byla kupní smlouva uzavYena prostYedky komunikace na dálku  prostYednictvím e-shopu. Inspektorovi správního orgánu I. stupn toti~ bylo pYi kontrole sdleno, ~e v den státního svátku není mo~né zbo~í zakoupit v tzv. pYímém prodeji, ale je mo~né si jej objednat on-line. Inspektor proto prostory prodejny st~ovatelky opustil a kupní smlouvu uzavYel prostYednictvím po íta e na svém pracoviati. Poté se v odpoledních hodinách do prodejny st~ovatelky vrátil, zbo~í zaplatil a pYevzal.<br/>[22] Z uvedeného je zYejmé, ~e v nyní projednávané vci nedoalo ke vaem fázím prodeje, za které ozna il Nejvyaaí správní soud v rozsudku . j. 4 As 349/2020 - 63 mimo uzavYení kupní smlouvy také odevzdání vci kupujícímu, umo~nní nabytí vlastnického práva k pYedmtu koup, zaplacení kupní ceny a pYevzetí vci kupujícím, v prodejn st~ovatelky. Kupní smlouva byla toti~ uzavYena distan n, a to z po íta e správního orgánu I. stupn prostYednictvím st~ovatel ina e-shopu, tj. zcela mimo prostory prodejny st~ovatelky. Následné zaplacení kupní ceny v prodejn st~ovatelky a výdej zakoupeného zbo~í pak pYedstavovalo realizaci povinností plynoucích z on-line uzavYené kupní smlouvy. V takovém pYípad pYedstavovala provozovna st~ovatelky fakticky  výdejové okénko, které lze pYirovnat k zásilkovým slu~bám, pYíp. slu~bám pYepravco i dodavatelo, jejich~ innost pod zákaz prodeje podle § 1 odst. 1 zákona o prodejní dob bezesporu nespadá. Distan ní zposob uzavYení kupní smlouvy vaak krajský soud dostate n nezohlednil. Specifika spojená s tímto zposobem uzavírání kupních smluv toti~ dle Nejvyaaího správního soudu nelze bez dalaího posuzovat stejn jako pYímý prodej v prodejn, jak fakticky u inila ~alovaná a následn také krajský soud.<br/>[23] Jak uvedl Nejvyaaí správní soud v rozsudku . j. 4 As 349/2020 - 63 (viz bod 45 a násl.), pakli~e by zákonodárce zamýalel vztáhnout zákaz prodeje také na on-line prostYedí, musel by tak u init výslovn. S ohledem na uvedené proto Nejvyaaí správní soud i v nyní projednávané vci áste n uzavírá, ~e zákaz prodeje na smlouvy uzavírané distan ním zposobem, resp. následné zaplacení kupní ceny a pYevzetí zbo~í v prodejn st~ovatelky nedopadá.<br/>[24] Pokud jde o druhou námitku obsa~enou v kasa ní stí~nosti, je~ se týkala výkladu pojmu prodejní plocha, tu Nejvyaaí správní soud dovodnou neshledal. PYedn není pravdou, ~e by skutková podstata pYestupku byla stanovena podzákonným právním pYedpisem, jak namítala st~ovatelka. Poruaení zákazu prodeje je sankcionováno jako pYestupek na základ § 3 odst. 1 zákona o prodejní dob. V dané vci vyala ~alovaná z naYízení Komise (ES) . 250/2009 pouze ve vztahu k výkladu pojmu prodejní plocha, kterou se dle pYílohy . 1 tohoto naYízení rozumí odhadnutá velikost povrchové plochy (v m2) ásti provozovny, která je ur ena pro prodej a vystavení zbo~í, tj.: celková plocha, kam zákazníci mají pYístup, v etn zkuaebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou pou~ívají prodava i. Do prodejní plochy se nezahrnují kanceláYe, sklady a pYípravny, dílny, schodiat, aatny a jiné spole enské prostory. Jak ji~ Nejvyaaí správní soud uvedl dYíve (rozsudek . j. 4 As 349/2020 - 63, bod 48), uchýlení se pYi výkladu pojmu eským právním Yádem nedefinovaného k terminologii unijního práva pYedstavuje logický krok, je~ reflektuje lenství eské republiky v Evropské unii a provázanost eského právního rádu s právem unijním. Výae uvedená definice prodejní plochy odpovídá smyslu zákona o prodejní dob a prodeji samotnému, neboe zahrnuje ty prostory, ve kterých k prodeji skute n dochází a které s tímto prodejem bezprostYedn souvisí, jak zcela pYíhodn uvedl krajský soud.<br/>[25] V nyní souzené vci pYitom prodejní plocha st~ovatelky bez jakékoli pochybnosti pYesahovala 200 m2. Tato skute nost vyplývá nejen ze samotných prohláaení st~ovatelky, která na svých internetových stránkách deklarovala prodejní plochu pYesahující 400 m2, ale také z nájemní smlouvy, kterou ml správní orgán I. stupn k dispozici z jiného Yízení (vedeného pod sp. zn. OI 142070/16/2200) a dle které má kontrolovaná provozovna výmru podlahové plochy 790 m2, pYi em~ prodejní plocha pYedstavuje více ne~ 400 m2 (blí~e k mo~nostem vyu~ití skute ností známých z úYední innosti srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 4. 2011, . j. 1 As 33/2011 - 58, . 2312/2011 Sb. NSS). Skute nost, ~e prodejní plocha prodejny st~ovatelky pYesahovala 200 m2, tak byla ve správním Yízení dostate n objasnna. Ostatn, ke stejnému závru dospl zdejaí soud i v opakovan zmiHovaném rozsudku . j. 4 As 349/2020 - 63, který se týkal té~e prodejny st~ovatelky na adrese TruhláYská 2755/5, PlzeH.<br/>V. Závr a náklady Yízení <br/>[26] Nejvyaaí správní soud uzavírá, ~e shledal kasa ní stí~nost dovodnou, napadený rozsudek krajského soudu proto s odkazem na § 110 odst. 1 s. Y. s. zruail (výrok I. tohoto rozsudku).<br/>[27] Zruaí-li Nejvyaaí správní soud rozhodnutí krajského soudu, a pokud ji~ v Yízení pYed krajským soudem byly pro takový postup dovody, sou asn se zruaením rozhodnutí krajského soudu mo~e sám podle povahy vci rozhodnout o zruaení rozhodnutí správního orgánu [§ 110 odst. 2 písm. a) s. Y. s.]. V dané vci by krajský soud v souladu s vysloveným závazným právním názorem a charakterem vytýkaných vad neml jinou mo~nost, ne~ rozhodnutí ~alované zruait. Nejvyaaí správní soud proto v souladu s § 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 78 odst. 1 a odst. 4 s. Y. s. rozhodl tak, ~e sám rozhodnutí ~alované ze dne 7. 8. 2019, . j. OI 101356/19/O100/2200/19/Bal/`t, zruail a vc jí vrátil k dalaímu Yízení (výrok II. tohoto rozsudku). V dalaím Yízení je ~alovaná vázána výae vysloveným právním názorem zdejaího soudu [§ 78 odst. 5 ve spojení s § 110 odst. 2 písm. a) s. Y. s.].<br/>[28] Podle § 110 odst. 3 vty druhé s. Y. s. rozhodne Nejvyaaí správní soud v pYípad, ~e zruaí podle § 110 odst. 2 písm. a) s. Y. s. rozhodnutí ~alované, o nákladech Yízení o kasa ní stí~nosti i o nákladech Yízení u krajského soudu. Náklady Yízení o ~alob a náklady Yízení o kasa ní stí~nosti tvoYí v tomto pYípad jeden celek a Nejvyaaí správní soud rozhodl o jejich náhrad na základ skute ností zYejmých ze spisu výrokem vycházejícím z § 60 ve spojení s § 120 s. Y. s. (výrok III. tohoto rozsudku).<br/>[29] St~ovatelka mla ve vci plný úspch, proto jí podle § 60 odst. 1 s. Y. s. pYísluaí vo i neúspané ~alované právo na náhradu náklado Yízení. Tyto náklady jsou tvoYeny souhrnnou ástkou 8 000 K  za soudní poplatky (3 000 K  za ~alobu a 5 000 K  za kasa ní stí~nost). Dále jsou náklady Yízení tvoYeny ástkou pYipadající na zastoupení st~ovatele advokátem, a to jak v Yízení pYed krajským soudem, tak v Yízení pYed Nejvyaaím správním soudem. Pro ur ení výae náklado spojených s tímto zastoupením se pou~ije v souladu s § 35 odst. 2 s. Y. s. vyhláaka . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní pozdjaích pYedpiso. Zástupce st~ovatele u inil ve vci 4 úkony právní slu~by, kterými jsou pYevzetí a pYíprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu], 2 písemná podání soudu ve vci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], jimi~ jsou ~aloba a kasa ní stí~nost, a ú ast na jednání u krajského soudu, které probhlo dne 6. 12. 2019 [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu]. Repliku k vyjádYení ~alované v Yízení u krajského soudu a repliku k vyjádYení ~alované v Yízení o kasa ní stí~nosti nevzal Nejvyaaí správní soud v potaz, neboe v nich st~ovatelka setrvala na svých dYíve vyslovených názorech (v tchto podáních st~ovatelka své dYívjaí argumenty blí~e nerozvedla). Za ka~dý úkon právní slu~by v dané vci nále~í mimosmluvní odmna ve výai 3 100 K  [§ 9 odst. 4 písm. d), ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu], která se zvyauje o 300 K  pauaální náhrady hotových výdajo (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Celkem za jeden úkon právní slu~by pYipadá ástka 3 400 K . St~ovatelce tak nále~í za vykonané úkony ástka 13 600 K , která se zvyauje o daH z pYidané hodnoty v sazb 21 % na ástku 16 456 K .<br/>[30] Zástupci st~ovatelky dále vznikly cestovní výdaje spojené s ú astí na jednání v Yízení u krajského soudu (§ 13 odst. 1 advokátního tarifu) spojené s cestou z Prahy do Plzn a zpt, za celkovou vzdálenost 198 km vynásobenou sazbou základní náhrady na 1 km jízdy (4,20 K ) podle § 1 písm. b) vyhláaky . 358/2019 Sb., o zmn sazby základní náhrady za pou~ívání silni ních motorových vozidel a stravného a o stanovení promrné ceny pohonných hmot pro ú ely poskytování cestovních náhrad, pYi kombinované spotYeb 5,7 l/100 km dle dolo~eného technického prokazu u~itého vozidla a promrné cen benzinu 32 K /l [§ 4 písm. a) té~e vyhláaky], v ástce 1 194 K . Náhradu za as promeakaný jízdou ur il soud ve výai 600 K  (2 x 3 polhodiny, ka~dá po 100 K  dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu), zvýaenou o DPH na 726 K .<br/>[31] }alovaná je proto povinna st~ovatelce zaplatit celkovou ástku ve výai 26 376 K  (8 000 + 16 456 + 1 194 + 726) do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce st~ovatelky.<br/>Pou ení:Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. Y. s.).<br/><br/>V Brn dne 30. ervence 2021<br/><br/><br/>JUDr. Viktor Ku era<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>