<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 9 Afs 7/2021- 31 - text</title> </head> <body> ÿþ9 Afs 7/2021 - 37<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. Radana Malíka a soudco JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary PoYízkové v právní vci ~alobkyn: AGRO 2000 s.r.o., se sídlem M. Horákové 390, TYebí   Týn, zast. Mgr. Jakubem Trávní kem, advokátem se sídlem Jílkova 2486/199, Brno, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 27. 6. 2019, . j. 26584/19/5100-31462-708633, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 16. 12. 2020, . j. 31 Af 71/2019 - 58,<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 16. 12. 2020, . j. 31 Af 71/2019 - 58, se zruauje.<br/><br/>II. Rozhodnutí Odvolacího finan ního Yeditelství ze dne 27. 6. 2019, . j. 26584/19/5100-31462-708633, se zruauje a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/><br/>III. }alovaný je povinen zaplatit ~alobkyni na náhrad náklado Yízení ástku 18 200 K  k rukám zástupce ~alobkyn Mgr. Jakuba Trávní ka, advokáta se sídlem Jílkova 2486/199, Brno, do 30 dno ode dne právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/>IV. }alovanému se náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci<br/>[1] Finan ní úYad pro Jihomoravský kraj (dále jen  správce dan ) platebním výmrem ze dne 14. 2. 2018, . j. 426753/18/3005-70461-709913 (dále jen  platební výmr ), po provedení postupu k odstranní pochybností ve vztahu k obsahu podaného daHového pYiznání, stanovil ~alobkyni daH z nemovitých vcí za zdaHovací období roku 2017 ve výai 278 370 K . }alovaný rozhodnutím ze dne 27. 6. 2019, . j. 26584/19/5100-31462-708633, zamítl odvolání ~alobkyn proti platebnímu výmru a potvrdil jej. <br/>[2] Neshledal dovodnými odvolací námitky proti neosvobození nkterých pozemko od daHové povinnosti. Správce dan konkrétn neuznal osvobození dle § 4 odst. 1 písm. k) zákona . 338/1992 Sb., o dani z nemovitých vcí, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o dani z nemovitých vcí ) u pozemko p. . 2252 v obci ejkovice, k. ú. ejkovice u Znojma; p. . 197/4, p. . 197/6, p. . 197/8 a p. . 306/6 v obci Moravský Krumlov, k. ú. Rokytná; p. . 4445/1, p. . 4445/13 a p. . 4429/4 v obci a k. ú. Moravský Krumlov; a p. . 1125/25 v obci a k. ú. Starovi ky. Dále neuznal osvobození podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých vcí u pozemko p. . 2097/31, p. . 4334/104, p. . 1708/1, p. . 2097/32, p. . 4393/18 a p. . 4393/19 v obci a k. ú. Moravský Krumlov; a p. . 238/3, p. . 388/1 a p. . 364/25 v obci Moravský Krumlov, k. ú. Rokytná. Na základ místního aetYení, provedeného bhem odvolacího Yízení, dospl ~alovaný k závru, ~e daH z tchto pozemko byla stanovena v souladu se zákonem a nebyly splnny podmínky pro jejich osvobození od daHové povinnosti.<br/>[3] }alobkyn napadla rozhodnutí ~alovaného u Krajského soudu v Brn (dále jen  krajský soud ), který její ~alobu rozsudkem ze dne 16. 12. 2020, . j. 31 Af 71/2019 - 58, zamítl. }alobkyn se domáhala osvobození od dan podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí u pozemko, které jsou podle katastru nemovitostí druhem pozemku ostatní plocha, zposobem vyu~ití neplodná poda, a ozna ovala je za pozemky remízko, hájo a vtrolamo. Za základní zákonnou podmínku pro osvobození pozemko remízko, hájo, vtrolamo a mezí od dan ozna il krajský soud skute nost, ~e se nacházejí na pozemku evidovaném jako druh pozemku orná poda, nebo trvalý travní porost. Pojmy orná poda a trvalý travní porost je nutné vykládat v souvislosti s vyhláakou . 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  katastrální vyhláaka ), jako to u inil ~alovaný. Nejde o vyjádYení celkového rázu území, ale o ozna ení druhu pozemku u konkrétní parcely v katastru nemovitostí, na ní~ se má remízek, háj, vtrolam nebo mez nacházet.<br/>[4] Tyto pozemky nebylo mo~né od dan osvobodit ani z dovodu, ~e by alo o pozemky druhu ostatní plocha, které nelze ~ádným zposobem vyu~ít. Zposob vyu~ití pozemku neplodná poda, evidovaný v katastru nemovitostí, nevede k automatickému uznání nároku na osvobození od dan. Podstatné je naopak posouzení reálného stavu pozemku a nemo~nost jeho vyu~ití ~ádným zposobem z objektivních dovodo, nikoli jen to, ~e je evidován jako neplodná poda. U ~ádného z pozemko se nepodaYilo prokázat, ~e je takto zcela nevyu~itelný. Obsah znaleckých posudko nebyl pro posouzení rozhodný, proto~e byly poYízeny dYíve a za ú elem pYevodu nemovitých vcí, tak~e se jejich popis pozemko k vyu~itelnosti pYímo nevztahuje.<br/>[5] Co se tý e neosvobození druhé skupiny pozemko od dan z nemovitých vcí podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých vcí, krajský soud shledal závry ~alovaného správnými a zákonnými. Tyto pozemky jsou zapsané v katastru jako ostatní plocha, zposob vyu~ití ostatní komunikace. Vedle zapsaného zposobu vyu~ití je tYeba posoudit veYejnou pYístupnost pozemku a dalaí objektivní okolnosti v dob, kdy se vlastník osvobození domáhá. Krajský soud se ztoto~nil se ~alovaným, ~e z provedeného dokazování nevyplývá, ~e by se na pozemcích nacházela veYejn pYístupná cesta nebo prozatímn nevyu~ívaná cesta. Po pYenesení dokazního bYemene ~alobkyn nerozptýlila pochybnosti o tom, ~e pozemky jsou do asn nevyu~ívanými cestami (napY. výpovmi osob, které je vyu~ívají). <br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti ~alobkyn a vyjádYení ~alovaného<br/>[6] }alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) napadla rozsudek krajského soudu z dovodo, které lze podYadit pod § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudního Yádu správního, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ). Pro tyto vady st~ovatelka navrhla rozsudek zruait a vc krajskému soudu vrátit k dalaímu Yízení.<br/>[7] St~ovatelka namítla, ~e krajský soud opomenul vypoYádat její argumentaci týkající se historického vývoje uplatHování práva v dané vci, rozporu pou~itého výkladu zákona s veYejným zájmem a nerovností, která z tohoto výkladu plyne. Z tohoto historického vývoje plyne jasný úmysl zákonodárce osvobodit od dan pozemky remízko, mezí, hájo a vtrolamo bez ohledu na to, jak byly tyto krajinné prvky evidovány v katastru nemovitostí. Není logické, aby pouhou digitalizací katastrálních map doalo ke zmn evidence v katastru nemovitostí, a tím k zániku nároku na osvobození od dan, i kdy~ fakticky k ~ádné zmn v terénu nedoalo. Pakli~e jsou v katastru nemovitostí evidovány jako ostatní plocha, jsou paradoxn zatí~eny vyaaí daní ne~ zemdlsky vyu~ívané pozemky, co~ by v rozporu s veYejným zájmem mohlo vést ke snaze o jejich odstranní. Úmyslem zákonodárce proto nemohlo být osvobodit od dan pozemky s tmito krajinnými prvky v závislosti na tom, jak jsou evidovány v katastru nemovitostí. Rozdílnost daHové zát~e demonstrovala na pYíkladu. <br/>[8] Je-li pozemek evidován v katastru nemovitostí jako ostatní plocha  neplodná poda, odrá~í se v tom i minulé zkuaenosti s jeho vyu~itelností. Nejde o krátkodobý nebo ú elový rozmar jejich vlastníka, který by byl motivován snahou o osvobození od dan z nemovitých vcí. St~ovatelka podniká, a proto má zjevn zájem na výnosnosti svých pozemko. Správce dan není jedinou relevantní autoritou schopnou posoudit objektivní vyu~itelnost pozemko, jak se domnívá krajský soud. St~ovatelka navrhovala Yadu dokazních prostYedko, jimi~ chtla dolo~it faktický zposob vyu~ití pozemko. To, ~e se krajský soud spokojil s názorem správních orgáno, je popYením práva na spravedlivý proces a zásady dokazovací.<br/>[9] Závry krajského soudu k osvobození podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých vcí nemají oporu ve správním spise. Komunikace na tchto pozemcích sice fyzicky v sou asnosti nemusejí existovat (napY. jsou do asn rozorány). Jde vaak o do asný stav. Nejsou zruaeny; k tomu by bylo nutné provedení zmny v katastru nemovitostí na základ rozhodnutí silni ního správního orgánu, a ani st~ovatelka jako vlastník pozemko není k takové zmn oprávnna. Bhem komplexních pozemkových úprav vznikají b~n nov ú elové komunikace, které dosud nejsou v terénu fyzicky zYetelné; jde o to, ~e tyto pozemky po zápisu pozemkové úpravy do katastru nemovitostí pYechází do vlastnictví obce, která je vyu~ije ke zpYístupnní pozemko dalaích vlastníko, bude-li to nutné, tedy pokud bude potYebné zpYístupnit pozemek ur itého vlastníka. Naopak komunikaci lze rozorat a obdlávat tehdy, je-li zemdlský hon obdláván jedním velkoploaným u~ivatelem pozemko, tak~e není tYeba zpYístupHovat jednotlivé parcely. Ani v takovém pYípad vaak komunikace nezaniká a je mo~né ji obnovit. Je proti smyslu zákonné úpravy, aby vlastník platil nkolikanásobn vyaaí daH, je-li jeho vlastnické právo ve skute nosti omezeno ve veYejném zájmu. <br/>[10] Závry krajského soudu jsou takté~ vnitYn rozporné. Zatímco u osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí naYídil zohlednit mo~ný budoucí stav pozemku a jeho vyu~itelnost, u osvobození podle písm. l) pova~oval budoucí stav pozemku za nerozhodný, naopak rozhodné je jen aktuální reálné vyu~ití. St~ovatelka poukázala na to, ~e pozemky, u nich~ se domáhala osvobození pro jejich ur ení jako veYejn pYístupné ú elové komunikace, chtla povodn zdanit jako ornou podu, tj. v souladu s jejich aktuálním pou~íváním, na co~ vaak správce dan nepYistoupil, proto~e tak nejsou evidované v katastru nemovitostí.<br/>[11] }alovaný ve vyjádYení uvedl, ~e se s napadeným rozsudkem po právní stránce zcela ztoto~Huje, a navrhl kasa ní stí~nost zamítnout. Co se tý e údajn opomenuté námitky historického kontextu, krajský soud na ni reaguje v bod 22. svého rozsudku. Pozemky st~ovatelky nesplHují základní podmínku pro osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí, proto~e se remízky, háje a vtrolamy nenacházejí na parcele evidované v katastru nemovitostí jako orná poda nebo trvalý travní porost. St~ovatelka se dovolává nepYípustn rozaiYujícího výkladu, který by byl zalo~en jen na subjektivním ozna ení hospodáYsky nevyu~ívaných pozemko jako remízky. }alovaná aplikovala dané ustanovení podle doslovného výkladu, který dYíve pYijaly i dalaí krajské soudy. Teleologický výklad nemo~e vést k libovoli. St~ovatelka se navíc mýlí, kdy~ tvrdí, ~e v minulosti nebylo vy~adováno, aby se remízky nacházely na ur itém druhu pozemko. Osvobození pozemko evidovaných jako ostatní plocha podle druhé ásti § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí je mo~né, jsou-li objektivn zcela nevyu~itelné. Ozna ení jako  neplodná poda není rozhodné. Osvobození od dan lze odepYít, i pokud pozemek mo~e být vyu~íván v budoucnu.<br/>[12] Ani pro osvobození pozemko podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých vcí nebyla splnna podmínka, aby byla hlavním ú elem pozemko jejich veYejná pYístupnost. Obnovení komunikace v budoucnu nelze pYedjímat. Pokud k obnov komunikací dojde, bude na st~ovatelce, aby prokázala naplnní zákonných podmínek pro osvobození od dan. Nelze vaak dospt k osvobození jen na základ hypotetické mo~nosti zbudovat komunikaci.<br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>[13] Nejvyaaí správní soud posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e byla podána v as a jde o rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost pYípustná. Posoudil ji v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a z pohledu, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/>[14] Nejvyaaí správní soud se nejprve zamYil na kasa ní námitku, ~e krajský soud opomenul vypoYádat ást ~alobních námitek týkajících se historického vývoje právní úpravy a rozporu interpretace zvolené ~alovaným s veYejným zájmem. Úplné opomenutí ~alobní námitky vede k nepYezkoumatelnosti rozhodnutí podle § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s. a je dovodem pro jeho zruaení (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 10. 2005, . j. 1 Afs 135/2004 - 73, . 787/2006 Sb. NSS; obecn k po~adavkom na odovodnní soudních rozhodnutí viz napY. rozsudek NSS ze dne 14. 7. 2005, . j. 2 Afs 24/2005 - 44, . 689/2005 Sb. NSS).<br/>[15] Krajský soud st~ovatel iny námitky neopomenul. Nereagoval sice výslovn na argumentaci vývojem právní úpravy. V bod 22. napadeného rozsudku vaak zYeteln vylo~il svoj právní názor na interpretaci pojmu  orná poda a  trvalý travní porost v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí. Z toho implicitn plyne, ~e se neztoto~nil se ~alobní argumentací tvrdící, ~e je zbyte ným formalismem vycházet z druhu pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, a naopak je tYeba jej posuzovat  materiáln podle skute ného rázu území. NSS pYipomíná, ~e soud není povinen reagovat jednotliv na ka~dou díl í námitku, pokud ve svém celku zdovodní své rozhodnutí tak, ~e pYedstaví vlastní ucelený argumenta ní systém, který sou asn vypoYádá hlavní obsah a smysl ~alobní argumentace (viz nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, nebo rozsudky NSS ze dne 12. 3. 2015, . j. 9 As 221/2014 - 43, i ze dne 13. 6. 2019, . j. 7 As 95/2019 - 29). Napadený rozsudek není nepYezkoumatelný ani z jiných dovodo, v etn tvrzené vnitYní rozpornosti jeho odovodnní (viz ní~e).<br/>III. a) DaH z nemovitých vcí<br/>[16] PYedmtem dan z nemovitých vcí jsou pozemky evidované v katastru nemovitostí (§ 2 zákona o dani z nemovitých vcí).<br/>[17] Nkteré konstruk ní prvky této dan (základ dan v § 5 a sazba dan v § 6 tého~ zákona) se odvozují od druhu pozemku, který je pYedmtem dan. Údaj o druhu pozemku je jedním z údajo evidovaných v katastru nemovitostí, jak stanoví § 3 odst. 2 zákona . 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  katastrální zákon ). Oba pYedpisy jsou zjevn vzájemn provázané. <br/>[18] Zákon o dani z nemovitých vcí pou~ívá pro ozna ení jednotlivých druho pozemko stejné pojmy jako katastrální zákon v § 3 odst. 2. Té~ z vývoje právní úpravy je zYejmá snaha zákonodárce  sladit pou~ívanou terminologii v obou pYedpisech. PYíkladem mo~e být dále rozebíraný § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí. Jeho znní ú inné od pYijetí zákona do 31. 12. 2001 stanovilo, ~e se od dan osvobozují pozemky remízko, hájo a vtrolamo a mezí na orné pod, loukách a pastvinách, pozemky pásma hygienické ochrany vod I. stupn a pozemky ostatních ploch, které nelze ~ádným zposobem vyu~ívat. Zákonem . 483/2001 Sb. doalo k novelizaci, která nahradila formulaci  na orné pod, loukách a pastvinách formulací  na orné pod, trvalých travních porostech (znní platné do 31. 12. 2019). Tato zmna odrá~í novelu tehdy ú inného zákona . 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí eské republiky, ve znní pozdjaích pYedpiso, která s ú inností od 1. 9. 2000 nahradila v jeho § 2 odst. 3 druhy pozemku louky a pastviny pojmem trvalý travní porost. Závr o vzájemné provázanosti obou pYedpiso lze navíc dovozovat i z principu jednoty a bezrozpornosti právního Yádu (viz usnesení rozaíYeného senátu ze dne 4. 5. 2010, . j. 4 Ads 77/2007 - 91, . 2112/2010 Sb. NSS, bod [22]).<br/>[19] Podle § 1 odst. 2 písm. a) katastrálního zákona je katastr nemovitostí zdrojem informací, které slou~í mj. pro ú ely daní, poplatko a jiných obdobných pen~itých plnní. Správce dan proto pYi správ dan vychází z údaje o druhu pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, není jím ale bezpodmíne n vázán (srov. rozsudek NSS ze dne 25. 9. 2008, . j. 5 Afs 24/2008 - 63, . 1752/2009 Sb. NSS). Mezi ú astníky je nesporné, ~e daH byla stanovena v souladu s tím, o jaký druh pozemko jde podle údaje v katastru nemovitostí.<br/>[20] St~ovatelka se domáhá rozdílného výkladu § 4 odst. 1 písm. k) a písm. l) zákona o dani z nemovitých vcí, z nich~ podle ní plyne nárok na osvobození od dan u pozemko vymezených výae v bod [2]. <br/>III. b) K osvobození pozemko podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí<br/>[21] Podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí se od dan z nemovitých vcí osvobozují (ve znní ú inném v rozhodném období, a~ do 31. 12. 2019) pozemky remízko, hájo a vtrolamo a mezí na orné pod, trvalých travních porostech, pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupn a pozemky ostatních ploch, které nelze ~ádným zposobem vyu~ívat.<br/>[22] St~ovatelka odkazuje na jasný úmysl zákonodárce stanovit nárok na osvobození od dan u vaech remízko a mezí bez ohledu na to, na jakém druhu pozemku se podle katastru nemovitostí nacházejí. ZdaHování pozemko druhu ostatní plocha, na nich~ se nacházejí meze a remízky, má jinak poté, co byla provedena zmna vedení katastru nemovitostí ze zjednoduaené evidence, paradoxní a nerovné dopady. <br/>[23] Nejvyaaí správní soud souhlasí s krajským soudem, ~e z jazykového výkladu § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí plyne souvislost mezi osvobozením pozemku, na nm~ se nachází remízek, háj, vtrolam nebo mez, a druhem pozemku, na nm~ se tento krajinný prvek [srov. § 3 odst. 1 písm. b) zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny, ve znní pozdjaích pYedpiso] nachází. Osvobození je navázáno na to, ~e se nachází na pozemku evidovaném jako orná poda i trvalý travní porost. Tato souvislost mezi druhem pozemku, na nm~ se krajinný prvek nacházel, a nárokem na jeho osvobození od dan existovala ji~ od pYijetí zákona o dani z nemovitých vcí, co~ NSS demonstroval výae v bod [18] srovnáním novelizací textu obou pYedpiso.<br/>[24] Sou asn vaak NSS shodn jako st~ovatelka usuzuje, ~e úmyslem historického zákonodárce bylo osvobodit od dan vaechny pozemky, které plnily ekologické funkce remízko, hájo, mezí a vtrolamo, a motivovat tak vlastníky i u~ivatele pozemko k jejich zachování. To lze jednozna n dovodit ze znní dovodové zprávy k zákonu o dani z nemovitých vcí, která uvádí:  Pod písm. j), k) a m) se osvobozují pozemky z dovodu ekologického zájmu. (snmovní tisk . 659, VI. volební období eské národní rady, dostupné z https://www.psp.cz/)<br/>[25] Také teleologickým výkladem § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí lze dojít k tomu, ~e cílem osvobození bylo daHov zvýhodnit ty pozemky, na nich~ se nacházejí z ekologického hlediska hodnotné prvky. Kvoli jejich existenci vlastník nemo~e svoj pozemek pln obhospodaYovat, pYesto je jejich zachování nanejvýa ~ádoucí kvoli významnému pozitivnímu vlivu na airaí okolí. Osvobození od dan má mít motiva ní funkci pro zachování tchto prvko v zemdlské krajin, proto~e zajiaeuje, aby poplatník dan nenesl daHové náklady za tento jinak hospodáYsky nevýnosný pozemek (pYínos tchto ekologických prvko je dlouhodobý, neprojevuje se ale pYímým ziskem vlastníka).<br/>[26] Od pYijetí této úpravy vaak doalo k významným zmnám souvisejících okolností. Právní úprava byla pYijata v dob, kdy se zna ná ást zemdlské pody evidovala tzv. zjednoduaeným zposobem (§ 62 katastrálního zákona). Jak shrnula obecná ást dovodové zprávy k zákonu . 364/2019 Sb., novelizujícímu zákon o dani z nemovitých vcí v § 4 odst. 1 písm. k):  Od po átku ú innosti zákona o dani z nemovitých vcí, tj. od 1. 1. 1993, je osvobození remízko, hájo, vtrolamo a mezí dle první ásti uvedeného ustanovení vázáno pouze na pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná poda a trvalý travní porost. V sou asné dob se ukazuje, ~e Yada pozemko, na nich~ se nachází zmínné významné krajinné prvky, byly dYíve evidovány v katastru nemovitostí tzv. zjednoduaených zposobem. V tchto pYípadech druh pozemku evidován nebyl. Pokud byla v ur itém katastrálním území zjednoduaená evidence odstranna, pozemky jsou evidovány standardn v katastru nemovitostí, tj. je veden i druh pozemku. Praxe ukázala, ~e v Yad pYípado pozemky s vybranými významnými krajinnými prvky jsou evidovány v druhu pozemku ostatní plocha. Jinou mo~ností je i to, ~e u pozemku doalo ke zmn druhu pozemku v dosledku obnovy katastrálního operátu provedené na podklad výsledko komplexních pozemkových úprav. Dnes se proto vybrané významné krajinné prvky mohou nacházet i na jiných druzích pozemko (nejen na zemdlských pozemcích). V rámci podpory opatYení proti dopadom klimatických zmn, zejména nedostatku vody v krajin a zachování biodiverzity zemdlské krajiny se proto navrhuje stávající úpravu tohoto osvobození upYesnit a zjednoduait podmínky, za kterých jsou pozemky, na nich~ se nachází vybrané krajinné prvky, osvobozeny od dan z pozemko. (doraz doplnn NSS)<br/>[27] Pro úplnost NSS doplHuje, ~e tímto noveliza ním zákonem doalo s ú inností od 1. 1. 2020 ke zmn úpravy v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí. Nárok na osvobození od dan nyní zákon spojuje se zápisem do evidence ekologicky významných prvko podle zákona . 252/1997 Sb., o zemdlství, ve znní pozdjaích pYedpiso. Z dovodové zprávy k této novele je zYejmé, ~e jde o reakci zákonodárce práv na paradoxní situaci popisovanou v kasa ní stí~nosti st~ovatelkou, kdy pouze z dovodu administrativní zmny ve zposobu vedení katastru nemovitostí pozbyly pozemky remízko (do asn) osvobození od dan, pYesto~e fakticky jde stále o pozemky remízko obklopených ornou podou nebo trvalým travním porostem.<br/>[28] Nejvyaaí správní soud proto vycházel z toho, ~e a koli se podle jazykového výkladu nárok na osvobození pozemko od dan vztahuje jen k vyjmenovaným krajinným prvkom s ekologickou funkcí nacházejícím se na druhu pozemku orná poda nebo trvalý travní porost, pYedstavuje jazykový výklad pouze  prvotní pYiblí~ení se norm (srov. napY. nález Ústavního soudu ze dne 8. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2920/09, bod 31. a v nm citovaná judikatura). Je tYeba Yádn zohlednit smysl a ú el zákona:  Soud pYitom není absolutn vázán doslovným znním zákonného ustanovení, nýbr~ se od nj smí a musí odchýlit v pYípad, kdy to vy~aduje ze záva~ných dovodo ú el zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo nkterý z principo, je~ mají svoj základ v ústavn konformním právním Yádu jako významovém celku. Je nutno se pYitom vyvarovat libovole; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci. (nález Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96)<br/>[29] Zohlednní dalaích metod interpretace § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí pak vede k závru, ~e u pozemko evidovaných jako druh pozemku ostatní plocha, je~ plní ekologickou funkci remízko, mezí, hájo i vtrolamo, nelze vycházet výhradn z toho, ~e se nenacházejí na druhu pozemku, s ním~ se podle textu zákona pojí nárok na osvobození od dan. Pokud se plátce dan dovolává osvobození podle tohoto ustanovení u pozemku evidovaného v katastru nemovitostí jako druh ostatní plocha, je tYeba posoudit, zda tento pozemek plní ekologickou funkci jako remízek, háj, vtrolam nebo mez, které jsou jinak obklopeny ornou podou i trvalým travním porostem. NSS nemo~e akceptovat argument nazna ený ~alovaným, ~e takové posouzení by bylo  ist subjektivní . I v dob, kdy se tyto krajinné prvky nacházely na pozemcích orné pody nebo trvalého travního porostu, správce dan vyhodnocoval, zda jsou naplnny zákonné podmínky pro osvobození od dan, tedy zda se na pozemku i jeho ásti skute n nachází remízek, háj, vtrolam nebo mez. Stejná kritéria je mo~né pou~ít i nadále. Pokud tuto funkci pozemek nadále plní a k evidenci druhu pozemku ostatní plocha doalo zmnou zposobu vedení katastrálního operátu (pYechod ze zjednoduaeného zposobu vedení katastru nemovitostí), pYípadn i jinou administrativní úpravou, nikoli vaak zmnou charakteru pozemku, zposobu jeho vyu~ití (odrá~ejícímu se ve zmn druhu pozemku) nebo ztrátou jeho ekologické funkce, zostává zachován nárok na osvobození od dan z nemovitých vcí.<br/>[30] Nejvyaaí správní soud ostatn srovnatelný pYístup zaujal v rozsudku ze dne 3. 6. 2020, . j. 10 Afs 366/2019 - 35, . 4037/2020 Sb. NSS. V nm se zabýval otázkou osvobození pYíjmu získaného z prodeje pozemku a na nm stojící chaty od dan z pYíjmu podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, ve znní pozdjaích pYedpiso. V bod [20] odmítl, ~e by dosledkem zmny soukromoprávní úpravy (vnesení zásady superficies solo cedit do stávajících právních vztaho pomocí § 506 odst. 1 ve spojení s § 3058 odst. 1 zákona . 89/2012 Sb., ob anského zákoníku, ve znní pozdjaích pYedpiso) byla ztráta osvobození od dan z pYíjmu:  [P]ouze v dosledku odlianého soukromoprávního vymezení nemovitých vcí nelze podrobit zdanní pYíjem do té doby daHov osvobozený. Dále zkritizoval doslovný jazykový výklad, neboli  mechanický zposob, jakým st~ovatel aplikuje nové pojetí nemovitých vcí na posuzovanou vc, [který] vede k nepYimYeným dopadom, které jsou v rozporu se smyslem a ú elem zákona (bod [19]). Pro NSS bylo naopak rozhodující, ~e zmnou právní úpravy nedoalo ke zmn rozsahu ani obsahu vlastnictví k chat, která se stala sou ástí pozemku, ~e daHový subjekt mohl legitimn o ekávat osvobození pYíjmu z jejího prodeje od dan a ~e zákonodárce tyto negativní dosledky zcela jist nezamýalel.<br/><br/>[31] Podobné úvahy jsou relevantní i v pYípad st~ovatelky. Podle stejné logiky jako v rozsudku . j. 10 Afs 366/2019 - 35, ani v dosledku zmny zposobu evidence tchto pozemko v katastru nemovitostí není namíst podrobit zdanní nemovitost, která do této zmny zposobu evidence byla osvobozena, pYi em~ na dovodech pro její osvobození se v dosledku zmny zposobu vedení katastru nemovitostí nic nezmnilo. Je-li jediným dovodem neosvobození od dan z nemovitých vcí to, ~e po zmnách ve zposobu vedení katastru nemovitostí jde o pozemek druhu ostatní plocha, zatímco jeho funkce remízku, háje, vtrolamu nebo meze zostala zachována, pak tato zmna nemo~e vést k odepYení nároku na osvobození od dan z nemovitých vcí, navíc kdy~ na tuto zmnu st~ovatelka nemla vliv a na nárok na osvobození od dan mohla do té doby spoléhat. Povaha pozemku, stejn jako dovody jeho osvobození od dan, jimi~ jsou potYeba ochrany a zachování jeho ekologické funkce, nebyly takovou zmnou administrativního charakteru dot eny. I skute nost, ~e zákonodárce na situaci reagoval cestou legislativní zmny, nazna uje, ~e výklad zastávaný ~alovanou nezamýalel. To vaak NSS nebrání odstranit do asné paradoxní dosledky nerovného zdanní rozných pozemko interpretací právní úpravy pro dobu pYed nabytím ú innosti novelizovaného zákona. <br/>[32] Dosledkem striktního postupu podle jazykového výkladu první ásti § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí by naopak mohlo být i to, ~e smysl a ú el tohoto ustanovení sledované zákonodárcem budou zcela popYeny. Aby NSS tento dosledek ilustroval, musí pYipomenout závry, k nim~ dospli krajský soud a ~alovaný ohledn aplikace druhé ásti § 4 odst. 1 písm. k) ve vztahu k posouzení nemo~nosti osvobození pozemko st~ovatelky od dan z dovodu, ~e jde o pozemky druhu ostatní plocha, které nelze ~ádným zposobem vyu~ívat.<br/>[33] }alovaný v napadeném rozhodnutí uvedl následující skutkové závry. Pozemek p. . 2252 (14 m2) v obci ejkovice, k. ú. ejkovice u Znojma, je sva~itý, neudr~ovaný, zatravnný s náletovými dYevinami; je mo~né jej u~ívat jako ornou podu, z odpovdi obce ejkovice plyne, ~e je mo~né jej vyu~ít i pro vybudování komunikace nebo honitbu. Pozemek p. . 197/4 (65 m2) je rovinatý, na rozhraní orné pody, zarostlý keYi, náletovými dYevinami a vzrostlými stromy; pozemek je mo~né vyu~ívat. Tá~ zjiatní ~alovaný zopakoval u pozemko p. . 197/6 (41 m2) a p. . 197/8 (31 m2); vaechny se nacházejí v obci Moravský Krumlov, k. ú. Rokytná. Pozemek p. . 306/6 (46 m2) v tém~e k. ú. pak slou~í z ásti jako orná poda, z ásti jako nezpevnná cesta, a tak je pozemek mo~né vyu~ívat. Pozemky p. . 4445/1 (130 m2), p. . 4445/13 (49 m2) a p. . 4429/4 (709 m2), v obci a k. ú. Moravský Krumlov, jsou pYístupné, mírn sva~ité, neudr~ované, zatravnné s náletovými dYevinami; u vaech by bylo mo~né je po úprav vyu~ívat (bez bli~aího ur ení), u pozemku p. . 4445/1 ~alovaný výslovn navrhuje vyu~ití jako ornou podu. Pozemek p. . 1125/25 (716 m2) v obci a k. ú. Starovi ky, nacházející se na rozhraní orné pody a polní cesty, zarostlý neudr~ovanými kYovinami, nelze podle sdlení obce Starovi ky doru eného ~alovanému dne 10. 4. 2018 ekonomicky vyu~ívat, plní funkci svahové terasy a brání pYed vtrnou a vodní erozí; tá~ obec sdlením doru eným dne 30. 1. 2019 naopak uvedla, ~e pozemek lze vyu~ít k chovu hospodáYských zvíYat nebo honitb, co~ vzal ~alovaný zjevn za svoj závr.<br/>[34] Podmínka, ~e pozemek nejde vyu~ívat ~ádným zposobem, není naplnna tam, kde je pozemek nevyu~itelný pouze z hlediska zemdlské produkce i k jinému hospodáYskému ú elu. Sama  neplodnost pody , evidovaná jako zposob vyu~ití pozemku z dovodu její nízké kvality, proto není dosta ující pro osvobození pozemku od dan z nemovitých vcí podle tohoto ustanovení. Tak je tomu pYesto, ~e tento údaj o zposobu vyu~ití pozemku v katastru nemovitostí by ml skute n vypovídat spíae o objektivní kvalit pody a její zemdlské vyu~itelnosti, nikoli o subjektivním pYístupu vlastníka k jejímu vyu~ívání. V tomto ohledu pova~uje NSS závry krajského soudu za správné.<br/>[35] }alovaný nicmén dospl u vaech pozemko k závru, ~e je mo~né je po ur ité úprav vyu~ívat, a uvádl, ~e st~ovatelce nic nebrání pozemky zkultivovat (odstranit dYeviny, rozorat) a obhospodaYovat, tedy u init z nich ornou podu. Ve svtle teleologického výkladu první ásti ustanovení je vaak zcela proti smyslu zákona doporu ovat st~ovatelce takové zposoby vyu~ití pozemku remízko, hájo, mezí i vtrolamo, které by vedly ke zni ení jejich ekologické funkce. Zákonodárce jasn vyjádYil zájem tuto ekologickou funkci uchovat, a koli tak u inil v jiném ustanovení [v první ásti § 4 odst. 1 písm. k) zákona]. <br/>[36] Krajský soud naopak nepochybil tím, jak zhodnotil ásti znaleckých posudko jako dokazní prostYedek. V bod 34. rozsudku krajský soud logickým a srozumitelným zposobem zdovodnil, pro  na jejich základ nepova~oval za prokázaný závr o nevyu~itelnosti pozemko. NSS nezjistil, ~e by krajský soud njaký st~ovatel in dokazní návrh opomenul (st~ovatelka ani ~ádný konkrétní opomenutý dokaz neuvádí). I pYes to, ~e v tchto díl ích otázkách postup krajského soudu obstojí, jeho rozsudek i rozhodnutí ~alovaného jsou postaveny na nesprávném právním názoru [§ 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s.], a kasa ní stí~nost je proto v této ásti dovodná.<br/>III. c) Osvobození od dan podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých vcí<br/>[37] U dalaích pozemko (vymezených v bod [2] tohoto rozsudku) se st~ovatelka domáhala osvobození podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých vcí, podle nho~ se od dan osvobozují pozemky veYejn pYístupných parko, prostor a sportoviae. Tvrdí, ~e se na nich nacházejí nebo v budoucnosti opt mohou nacházet veYejn pYístupné ú elové komunikace (polní cesty) ve smyslu § 7 zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o pozemních komunikacích ). Nesouhlasí s krajským soudem v tom, ~e pozemky nelze osvobodit od dan na základ toho, ~e jsou v katastru evidovány jako ostatní plocha se zposobem vyu~ití ostatní komunikace, a v nkterých pYípadech s jejich vyu~itím jako komunikace po ítá i územní plán obce, na jejím~ katastrálním území se nacházejí. <br/>[38] St~ovatelka se v podstat dovolává toho, aby její pozemky, evidované jako druh pozemku ostatní plocha, byly osvobozeny, proto~e jsou podle katastru nemovitostí vyu~ívány zposobem  ostatní komunikace ve smyslu pYílohy ke katastrální vyhláace, tzn. jako místní nebo ú elové komunikace. Ustanovení § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých vcí vaak nespojuje nárok na osvobození s ur itým druhem nebo zposobem vyu~ití pozemku, ale s tím, ~e se jedná o veYejn pYístupný prostor. Proto je tYeba na toto kritérium nahlí~et z pohledu fakticity, nikoli z pohledu údajo evidovaných v katastru nemovitostí.<br/>[39] Nejvyaaí správní soud musí takté~ poukázat na to, ~e § 4 odst. 1 písm. o) zákona o dani z nemovitých vcí specificky upravuje osvobození od dan pro pozemky, které jsou zastavné stavbou podle stavebního zákona, která je dálnicí, silnicí, místní komunikací, veYejnou ú elovou komunikací, stavbou drah a na dráze, leteckou, vodních cest a pYístavo, pokud jsou v souladu s kolauda ním rozhodnutím nebo kolauda ním souhlasem stavebního úYadu u~ívány k veYejné doprav, a to v rozsahu zastavné plochy tchto staveb, a jiné pozemky ur ené pro veYejnou dopravu (doraz doplnn). Podle tohoto ustanovení je od dan osvobozen pozemek, který plní funkci dopravní, tedy jedná se o pozemní komunikaci (srov. § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Tou je i ú elová komunikace, jak stanoví § 2 odst. 2 písm. d) zákona o pozemních komunikacích, neboe i ty jsou obecn veYejn pYístupné (srov. § 7 a § 19 tého~ zákona). Proto dospl NSS k závru, ~e § 4 odst. 1 písm. o) zákona o dani z nemovitých vcí je speciálním ustanovením vo i § 4 odst. 1 písm. l) tého~ zákona, který sleduje  pouze charakter pozemku jako veYejn pYístupného prostoru.<br/>[40] V rozsudku ze dne 15. 11. 2007, . j. 6 Ans 2/2007 - 128, . 1486/2008 Sb. NSS, NSS vysvtlil, ~e  ke vzniku veYejn pYístupné ú elové komunikace tedy není tYeba správního rozhodnutí ani není podstatné, jak je pYísluaný pozemek, na nm~ se komunikace nachází, veden v katastru nemovitostí i jak byl evidován v minulosti. Podstatné je, zda tento pozemek splHuje veakeré znaky veYejn pYístupné ú elové komunikace uvedené v § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, tedy zda jde o dopravní cestu, ur enou k u~ití silni ními a jinými vozidly a chodci, která slou~í ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potYeby vlastníko tchto nemovitostí nebo ke spojení tchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaYování zemdlských a lesních pozemko. (obdobn i judikatura civilních soudo, viz napY. rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1601/2006) Ani vymezení komunikace v územním plánu nezakládá ú elovou komunikaci, pokud nejsou splnny dalaí zákonné znaky (viz rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3158/2009). Ke vzniku ú elové komunikace tudí~ dochází fakticky naplnním zákonných a judikatorn dovozených znako; k jejich vymezení a výkladu existuje rozsáhlá a ustálená judikatura (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06, nebo usnesení rozaíYeného senátu ze dne 2. 2. 2017, . j. 5 As 140/2014 - 76, . 3540/2017 Sb. NSS, a na nj navazující rozsudek NSS ze dne 30. 3. 2017, . 5 As 140/2014 - 85, . 3571/2017 Sb. NSS).<br/>[41] St~ovatelka v kasa ní stí~nosti nijak konkrétn nerozporuje skutkový závr, ~e se na jejích pozemcích v sou asnosti ú elové komunikace nenacházejí. Podle skutkových závro ~alovaného byla ást z nich rozorána, jiné jsou zarostlé travou a náletovými dYevinami. St~ovatelka se v kasa ní stí~nosti blí~e nevnovala ani poznatku správce dan ohledn pozemku p. . 4334/104 v obci a k. ú. Moravský Krumlov, na nm~ se nachází nezpevnná, áste n zatravnná polní cesta, jak uvedl v bod [20] svého rozhodnutí ~alovaný.<br/>[42] Jak správn uvedl krajský soud, dokazní bYemeno k prokázání, ~e tento pozemek i dalaí pozemky (na nich~ se v dob místního aetYení zYetelná cesta nenacházela) naplHovaly ve zdaHovacím období znaky veYejn pYístupné ú elové cesty, tí~ilo st~ovatelku. }ádné dokazní prostYedky, napY. výslech svdko u~ívajících cestu, st~ovatelka nenavrhla a nepYedlo~ila ani deklaratorní rozhodnutí pYísluaného silni ního úYadu o existenci veYejn pYístupných ú elových komunikací. Proto~e z výae citované judikatury plyne, ~e samotné evidované vyu~ití pozemku jako  ostatní komunikace ve smyslu pYílohy ke katastrální vyhláace není závazným dokladem toho, ~e se na nm komunikace skute n nachází, neposta uje tato skute nost ani pro osvobození od dan podle § 4 odst. 1 písm. o) zákona o dani z nemovitých vcí.<br/>[43] Dále NSS posoudil námitku, ~e a koli nyní ú elové komunikace na pozemcích nejsou, mohou na nich v budoucnu opt vzniknout, ~e je st~ovatelka jako jejich vlastník omezena z hlediska vyu~ití pozemku a ~e jsou pozemky veYejn pYístupné. Pouhá mo~nost, ~e na pozemcích ú elové komunikace vzniknou, vaak st~ovatelce nemohla zalo~it nárok na osvobození, a to ani podle § 4 odst. 1 písm. o) zákona o dani z nemovitých vcí, ani podle jeho písm. l).<br/>[44] Evidence zposobu vyu~ití pozemku v katastru nemovitostí není závazným údajem a nevypovídá o faktické veYejné pYístupnosti pozemko. V tom jsou správné závry ~alovaného, uvedené v bod [44] jeho rozhodnutí. Jak pYíhodn uvedl, pozemek není veYejn pYístupným prostorem jen proto, ~e není oplocený. Evidovaný zposob vyu~ití pozemku  ostatní komunikace ani nepYedjímá, ~e skute n v budoucnosti vznikne nutná komunika ní potYeba, kterou bude nezbytné uspokojovat práv umístním ú elové komunikace na tomto pozemku. Nejvyaaí správní soud se tedy ztoto~Huje s posouzením této otázky krajským soudem.<br/>[45] Nelze pYisvd it ani tomu, ~e není v mo~nostech st~ovatelky zmnit zposob vyu~ití pozemku, eventuáln i druh pozemku, evidovaný v katastru nemovitostí. Pokud pozemek skute n splHuje znaky ú elové komunikace, mo~e se st~ovatelka obrátit na pYísluaný silni ní úYad s ~ádostí, aby v Yízení podle § 142 zákona . 500/2004 Sb., správního Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso, deklaroval, ~e se na jejím pozemku ú elová komunikace nachází. Na základ tohoto rozhodnutí pak mo~e usilovat o zmnu druhu pozemku v katastru nemovitostí. Omezení vlastnického práva, které údajn pocieuje, pova~uje NSS spíae za hypotetické, neboe ze zjiatní správce dan a ~alovaného plyne, ~e ást dot ených pozemko byla obhospodaYována.<br/>[46] UpozorHuje-li st~ovatelka na skute nost, ~e po provedení pozemkových úprav vznikají ú elové komunikace i pYes to, ~e dosud v terénu nejsou patrné, pak NSS pYipomíná, ~e závr, ~e jsou navzdory tomu ú elovými komunikacemi, vyslovila odborná literatura proto, aby existoval právní základ pro jejich u~ívání do doby, ne~ budou patrné i v terénu (srov. komentáY k § 7 v ERNÍNOVÁ, M., K. ERNÍN a M. TICHÝ. Zákon o pozemních komunikacích. KomentáY. Praha: Wolters Kluwer, 2015, cit. dle ASPI podle právního stavu k 2017). Nelze z toho vaak dovozovat, ~e pokud posléze z nejroznjaích pYí in na tchto pozemcích ú elové komunikace fakticky nevzniknou (tzn. pozemek se nevyu~ívá k uspokojení nutné komunika ní potYeby), je dán nárok na jejich osvobození od dan. Námitky týkající se neosvobození pozemko od dan podle § 4 odst. 1 písm. l) tedy NSS neshledal dovodnými.<br/>[47] Dovodná není ani námitka, ~e by právní závry krajského soudu byly vnitYn rozporné proto, ~e v pYípad § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých vcí pYikazují zohlednit potenciální budoucí vyu~ití pozemku, a v pYípad § 4 odst. 1 písm. l) tého~ zákona k budoucímu vyu~ití pozemku naopak nepYihlí~í. Tento rozpor pramení pYímo z konstrukce jednotlivých ustanovení upravujících nárok na osvobození od dan. Nejde o vnitYní nekonzistentnost argumentace krajského soudu.<br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[48] Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost je z ásti dovodná, a proto rozsudek krajského soudu zruail (§ 110 odst. 1 s. Y. s.). Jeliko~ ji~ v Yízení pYed krajským soudem byly dány dovody pro zruaení rozhodnutí správního orgánu [§ 110 odst. 2 písm. a) s. Y. s.], NSS zruail i rozhodnutí ~alovaného a vrátil mu vc k dalaímu Yízení (§ 78 odst. 3 a 4 s. Y. s.). }alovaný je v dalaím Yízení vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. Y. s.). O vci rozhodl bez jednání postupem podle § 109 odst. 2 s. Y. s., dle kterého o kasa ní stí~nosti rozhoduje soud zpravidla bez jednání.<br/><br/>[49] Podle § 110 odst. 3, vty druhé, s. Y. s. rozhodne soud v pYípad, ~e zruaí podle § 110 odst. 2 písm. a) s. Y. s. rozhodnutí ~alovaného, o nákladech Yízení o kasa ní stí~nosti i o nákladech Yízení pYed krajským soudem. St~ovatelka mla ve vci úspch, podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. jí tedy pYísluaí právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~ila, proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml.<br/><br/>[50] Náklady Yízení st~ovatelky v Yízení o kasa ní stí~nosti tvoYí soudní poplatek ve výai 5 000 K  a odmna advokáta ve výai 3 400 K  za jeden úkon právní slu~by v podob sepsání kasa ní stí~nosti [§ 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhláaky . 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znní pozdjaích pYedpiso, plus re~ijní pauaál 300 K  za jeden úkon právní slu~by dle § 13 odst. 4 té~e vyhláaky]. Zástupce st~ovatelky nedolo~il, ~e je plátcem dan z pYidané hodnoty. Celkem tedy náklady Yízení o kasa ní stí~nosti iní 8 400 K .<br/><br/>[51] Náklady Yízení o ~alob tvoYí soudní poplatek ve výai 3 000 K  a odmna zástupce ve výai 6 800 K  za dva úkony právní slu~by v podob pYevzetí a pYípravy zastoupení a podání ~aloby [§ 7 a § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu, s pYihlédnutím k § 11 odst. 1 písm. a) a d) té~e vyhláaky, a dva re~ijní pauaály po 300 K  za dva úkony právní slu~by dle § 13 odst. 4 té~e vyhláaky]. Celkem náklady Yízení o ~alob iní 9 800 K . Celková výae náklado Yízení o ~alob a o kasa ní stí~nosti tedy iní 18 200 K . }alovaný je povinen zaplatit st~ovatelce náhradu náklado Yízení v této výai k rukám jejího zástupce Mgr. Jakuba Trávní ka, advokáta se sídlem Jílkova 2486/199, Brno, a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/>V Brn dne 27. kvtna 2021<br/><br/>JUDr. Radan Malík <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/><br/></body> </html>