<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 3 As 282/2019- 46 - text</title> </head> <body> ÿþ3 As 282/2019  50<br/>pokra ování<br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK <br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Radovana Havelce a soudco Mgr. Tomáae Kocourka a JUDr. Jaroslava Vlaaína v právní vci ~alobce: Povodí Odry, státní podnik, sídlem Ostrava, Varenská 49, proti ~alovanému: Ministerstvo ~ivotního prostYedí, sídlem Praha 10, Vraovická 65, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2019, . j. 9 A 37/2017  48,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alobce nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>[1] V as podanou kasa ní stí~ností se ~alobce domáhá zruaení shora uvedeného rozsudku Mstského soudu v Praze (dále jen  mstský soud ), jím~ byla zamítnuta jeho ~aloba proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 5. 12. 2016, . j. 2165/580/16, 79193/ENV. Tímto rozhodnutím ~alovaný zamítl odvolání ~alobce a potvrdil výrok I. a výrok o náhrad náklado Yízení rozhodnutí eské inspekce ~ivotního prostYedí (dále jen  inspekce ) ze dne 30. 7. 2008, . j. I}P/49/OOP/SR01/0800351.024/08/VPU, ve znní rozhodnutí ~alovaného ze dne 21. 11. 2012, . j. 1303/580/12, 77484/ENV. Inspekce výrokem I. prvostupHového rozhodnutí ulo~ila ~alobci pokutu ve výai 10 000 K  za správní delikt dle § 88 odst. 1 písm. c) zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny, jeho~ se ~alobce dopustil dne 21. 11. 2007 tím, ~e zni il dYevinu rostoucí mimo les (1 kus vrby trojmu~né  Salix triandra) o obvodu kmene 100 cm ve výace 130 cm nad zemí. <br/><br/>[2] Mstský soud v napadeném rozsudku uvedl, ~e odpovdnost za správní delikt je dána naplnním formálních znako správního deliktu, pokud jde sou asn o jednání spole ensky akodlivé (materiální stránka správního deliktu). Posouzení materiální stránky správních delikto má svá specifika, správní orgány se jí nemusí explicitn zabývat v odovodnní svých rozhodnutí, neboe v zásad platí, ~e v pYípad správních delikto je jejich materiální stránka dána ji~ samotným naplnním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, . j. 5 As 104/2008  45, a ze dne 30. 3. 2011, . j. 1 Afs 14/2011  62). Odpovdnost za správní delikt je dále zalo~ena na objektivním principu, tedy je nezávislá na zavinní. Není proto dovodná argumentace ~alobce, ~e ke zni ení dYeviny rostoucí mimo les doalo bez zavinní a zcela náhodn. Mstský soud doplnil, ~e dYevinu takových rozmro není mo~né zni it náhodou. Vzhledem k tomu, ~e odpovdnosti za správní delikt se nelze v daném pYípad zprostit, je bezpYedmtný poukaz ~alobce na nepYíznivé podmínky na míst, kde ke zni ení dYeviny doalo (sníh, podmá ený bYeh). Tyto okolnosti byly konkrétní osob provádjící odstraHování kmeno padlých do koryta vodního toku, pYi nm~ doalo ke zni ení vrby, jist známy, tak~e jim mohla a mla pYizposobit svou innost, aby ke zni ení vrby nedoalo.<br/><br/>[3] Mstský soud neshledal opodstatnnou ani námitku, ~e k poakození dYeviny doalo za okolností vylu ujících protiprávnost, které spo ívaly v odvracení evidentn záva~njaího následku. }alobce ve správním ani soudním Yízení dostate n ur it netvrdil, nato~ prokázal, ~e v dob, kdy k poakození dYeviny doalo, se jednalo o situaci krajní nouze. Tvrzení, ~e odstraHovaná pYeká~ka byla zposobilá ohrozit bezpe nost osob, majetku a ~ivotního prostYedí, neboe kmeny popadané do koryta vodního toku by velmi pravdpodobn zatarasily mostní objekt v Yí ním kilometru 25,220, co~ by mohlo vést ke str~ení mostního objektu a rozlivu vody z koryta vodního toku, je nedostate né. Obecnou preventivní povinnost toti~ nelze zamHovat s krajní nouzí, jak to iní ~alobce. O krajní nouzi se jedná pouze tehdy, jestli~e zákonem chránnému zájmu hrozí bezprostYední nebezpe í. Z dokazo provedených v probhu správního Yízení nevyplynulo, ~e by v dané vci hrozilo bezprostYední nebezpe í osobám, majetku i ~ivotnímu prostYední. Jedná se tak o nepodlo~enou spekulaci ~alobce, na em~ nemo~e nic zmnit ani nespolehlivost pYedpovdi po así. }alobce nadto ni ím neprokázal (a ani to netvrdil), ~e zni ená vrba bránila odstranní popadaných kmeno z koryta vodního toku a ~e její zni ení bylo nezbytným a nevyhnutelným krokem, bez nho~ by nebylo mo~né odstranit kmeny z koryta vodního toku.<br/><br/>[4] Nedovodnou shledal mstský soud i námitku nedostate ného posouzení stavu zni ené vrby. Ztoto~nil se s ~alovaným, ~e úYední osoby správních orgáno mají dostate nou odbornost a vzdlání potYebné k posouzení stavu dYevin, tedy k provedení zcela b~ného úkonu. Nelze vylou it, ~e mohou nastat zvláatní pYípady, kdy bude tYeba zadat k posouzení stavu dYeviny zpracování znaleckého posudku, pYípadn odborného vyjádYení, to vaak není tento pYípad. InspektoYi inspekce jsou dozajista natolik odborn zposobilí, aby alespoH v hrubých rysech dokázali posoudit vk a zdravotní stav ur ité dYeviny, zvláat jedná-li se o dYevinu, která se na území eské republiky b~n vyskytuje. Mstský soud nespatYuje ~ádný rozpor v tvrzení, ~e pYedmtná vrba byla pYestárlá, avaak v dobrém zdravotním stavu. Jde toti~ o hodnocení dYeviny z pohledu dvou rozdílných kategorií, a to na stran jedné z hlediska jejího fyziologického stáYí a na stran druhé z hlediska jejího zdravotního stavu. To ostatn potvrdil i Ing. Tomáa Bádal, Ph.D., v odborném vyjádYení pYedlo~eném ~alobcem. <br/><br/>[5] Mstský soud neshledal dovodné ani námitky proti výai ulo~ené sankce. Upozornil, ~e stanovení výae sankce je vcí správního uvá~ení, které podléhá pouze omezenému soudnímu pYezkumu ve smyslu zneu~ití diskre ního oprávnní, pYekro ení jeho zákonem stanovených limito, pYezkoumatelnosti úvah odovodHujících pYijaté Yeaení, apod. K ~ádnému pochybení v tomto ohledu nedoalo. }alobci byla ulo~ena pokuta ve výai 1 % horní hranice zákonného rozmezí, nelze ji proto pova~ovat za nepYimYenou. Správní orgány jsou povinny posuzovat okolnosti spáchání správního deliktu v ka~dém jednotlivém pYípad samostatn. Nelze proto akceptovat postup proponovaný ~alobcem, jen~ vychází z výae pokut, které mu byly v minulosti ulo~eny, pYepo tené na jeden poakozený kus dYeviny. Ka~dý pYípad je jedine ný svými skutkovými okolnostmi a zjednoduaení navrhované ~alobcem není schopno uvedené rozdíly nijak reflektovat. Správní orgány jsou povinny pYihlédnout k mnoha promnným a na jejich základ provést hodnocení záva~nosti konkrétního jednání. Tento komplexní proces nelze nahrazovat aritmetickou kalkulací. Inspekce své závry ve svém rozhodnutí dostate n odovodnila. PYihlédla k rozsahu újmy zposobené ochran pYírody a krajiny, k tomu, ~e dYevina byla v daném míst povodní a v dobrém zdravotním stavu (bye pYestárlá), navíc se nacházela v Chránné krajinné oblasti PoodYí. Ulo~ená pokuta je zposobilá plnit i preventivní funkci, tj. odradit do budoucna od páchání tohoto protiprávního jednání jak ~alobce, tak jiné osoby. Tuto funkci musí plnit ka~dá sankce, nikoliv jen sankce ukládaná za úmysln spáchané správní delikty, jak se myln domnívá ~alobce.<br/><br/>[6] }alobce (dále jen  st~ovatel ) podal proti rozsudku mstského soudu kasa ní stí~nost, v ní~ namítá, ~e správní orgán nepostupoval tak, aby byl zjiatn skutkový stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti. Mstský soud pak pYevzal odovodnní ~alovaného, ~e v závru inspekce, dle kterého dYevina byla pYestárlá a v pomrn dobrém zdravotním stavu, není rozpor. St~ovatel poukazuje na vyjádYení znalce Ing. Tomáae Bádala, Ph.D., podle nho~ mezi konstatováním, ~e dYevina je pYestárlá s koncovými vtvemi neproschlými, a konstatováním, ~e dYevina byla v pomrn dobrém zdravotním stavu (nebylo zaznamenáno prosychání), existuje zjevný rozpor. Hodnocení dYeviny jako pYestárlé podle zmínného odborného vyjádYení znamená, ~e dYevina má v rámci pYestárlosti zbytkovou vitalitu, ~ádnou perspektivu, v pYípad extrémního povtrnostního dje ji~ nemá stabilitu. Není ji tak mo~né ozna it v rámci hodnocení zdravotního stavu (provozní bezpe nosti stromu) jako dYevinu v dobrém zdravotním stavu. Obvyklé vlastnosti pYestárlého stromu a priori vylu ují jeho dobrý zdravotní stav. Pokud by pracovníci inspekce dYevinu prohlédli adekvátním zposobem, mohli správn konstatovat její havarijní zdravotní stav, v lepaím pYípad siln naruaený. Podle st~ovatele nemusí být pracovníci inspekce vybaveni vaemi odbornými znalostmi, je vaak jejich povinností rozpoznat, kdy je nutná odborná pomoc speciáln kvalifikovaného subjektu.<br/><br/>[7] St~ovatel zdoraznil, ~e v souladu se zásadou materiální pravdy je povinností správního orgánu zjistit pYesn a úpln skute ný stav vci a k tomu si opatYit potYebné podklady pro rozhodnutí. Z výae uvedeného ovaem vyplývá zna ný nedostatek (vnitYní rozpor) ve zjiatní skutkového stavu vci, který nelze zhojit odkazem na zásadu procesní ekonomie. Správní orgán nemo~e pouze odkázat na zjiatní u inné bhem místního aetYení, ale je jeho povinností v Yízení o ulo~ení sankce postupovat v souladu se zásadou materiální pravdy a najisto objasnit skute nosti zpochybHované ú astníkem (viz rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2010, . j. 6 Ca 101/2007  31, a rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 26. 8. 2004, . j. 6 A 81/2001  59, a ze dne 5. 1. 2010, . j. 2 As 6/2009  79). Ze skute nosti, ~e § 51 správního Yádu výslovn neuvádí odborné vyjádYení, nelze dovodit, ~e by bylo vylou eno provést jím dokaz.<br/><br/>[8] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedl, ~e odborné vyjádYení zpracované Ing. Tomáaem Badalem, Ph.D., bylo vyhotoveno na základ po~adavku st~ovatele. Autor odborného vyjádYení nehodnotil stav dYeviny na základ skute ného stavu, ale na základ obsahu písemností inspekce a ~alovaného. Na základ popisu stavu dYeviny obsa~eného v písemnostech inspekce a ~alovaného dospl autor odborného vyjádYení k závru, ~e se jedná o strom s rozpadající se korunou a s rizikem pádu v pYípad extrémního povtrnostního dje. Pochybuje, ~e by pYestárlý jedinec nebyl napaden patogeny hub, byl bez hnilob a rizikového vtvení. }alovaný pova~uje závry odborného vyjádYení za zna n subjektivní, neboe jeho autor v obecné rovin pYisuzuje dYevin stav, ani~ by ji reáln zkoumal. Inspekce ke stavu dYeviny uvedla, ~e byla v dobrém zdravotním stavu, nevykazovala tedy známky napadení patogeny hub nebo hnilobu. Odborné vyjádYení bylo zpracováno témY po 10 letech od zni ení dYeviny. I kdyby v dob vypracování odborného vyjádYení existoval kmen dYeviny nebo jeho torzo, nebylo by mo~né zptn s odstupem 10 let zjistit jeho stav v listopadu 2007. }alovaný doplnil, ~e dYevina rostla v niv Yeky Odry v 1. zón Chránné krajinné oblasti PoodYí, tedy na pozemku s nejpYísnjaím re~imem ochrany. V tomto kontextu je z hlediska ochrany pYírody cenná i pYestárlá dYevina, neboe se nachází na svém pYirozeném stanoviati, které podléhá pYírodním procesom Yí ní nivy. }alovaný nemo~e s naprostou jistotou potvrdit ani vylou it, ~e by v dosledku plynutí asu nedoalo k jejímu vyvrácení vlivem extrémního povtrnostního dje, jak uvádí autor odborného vyjádYení, nebo napYíklad v dosledku podemletí koYeno vodou nebo ohryzu kmene zvláat chránným ~ivo ichem (napYíklad bobrem evropským), ale stalo by se tak v dosledku chtných a v chránném území o ekávaných pYírodních proceso, nikoliv nezákonnou inností st~ovatele.<br/><br/>[9] V replice st~ovatel uvedl, ~e skute nost, ~e odborné vyjádYení objednal on, nemá vliv na jeho objektivitu ani odbornost. Není pravdivé tvrzení ~alovaného, ~e dYevina rostla na pozemku s nejpYísnjaí ochranou, neboe nejpYísnjaí re~im ochrany není v chránné krajinné oblasti, nýbr~ v národním parku. Termín, ~e  dYevina byla pomrn v dobrém zdravotním stavu je vágní, v arboristice a odborném posuzování dYevin neakceptovatelný, proto~e v podstat nic neYíká.<br/><br/>[10] St~ovatel dále nov namítl, ~e správní orgány neaplikovaly pYi ukládání sankce absorp ní zásadu. St~ovatel jedním skutkem naplnil více skutkových podstat správních delikto, jednalo se tedy o jedno inný soubh dvou správních delikto. Inspekce nepostupovala správn, jestli~e za jeden skutek neulo~ila jednu (úhrnnou) pokutu, nýbr~ pou~ila kumulativní zásadu. Absorp ní zásada patYí mezi obecné zásady trestání soudního i správního a uplatní se per analogiam i v Yízení o jiných správních deliktech. Pou~ití kumulativní zásady zYejm vedlo k ulo~ení pYísnjaí sankce, ne~ by tomu bylo v pYípad pou~ití absorp ní zásady.<br/><br/>[11] Nejvyaaí správní soud pYezkoumal napadený rozsudek mstského soudu v rozsahu podané kasa ní stí~nosti [§ 109 odst. 3 vta pYed stYedníkem soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. )] a z dovodo v ní uvedených (§ 109 odst. 4 vta pYed stYedníkem s. Y. s.). Ve vci pYitom rozhodl bez naYízení jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2 vty první s. Y. s. <br/><br/>[12] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[13] Námitku, ~e správní orgány mly pYi ukládání pokuty aplikovat absorp ní zásadu, uplatnil st~ovatel poprvé a~ v Yízení o kasa ní stí~nosti (konkrétn v replice ze dne 12. 11. 2019). St~ovateli pYitom nic nebránilo, aby ji uplatnil ji~ v Yízení pYed mstským soudem. Kasa ní námitka je tedy nepYípustná podle § 104 odst. 4 s. Y. s., a Nejvyaaí správní soud se jí proto nezabýval.<br/><br/>[14] Dalaí kasa ní námitku, kterou st~ovatel uplatnil té~ v Yízení pYed mstským soudem, lze podYadit pod § 103 odst. 1 písm. b) s. Y. s. PYedn je tYeba uvést, ~e st~ovatel v Yízení pYed správními orgány nezpochybHoval skutková zjiatní, z nich~ správní orgány vycházely, a to ani z pohledu jejich úplnosti, ani z pohledu existence rozporo mezi nimi. Poprvé tak u inil a~ v Yízení pYed mstským soudem, co~ ovaem není dovodem pro to, aby se mstský soud a posléze i Nejvyaaí správní soud touto námitkou nezabývaly (viz usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. 5. 2017, . j. 10 As 24/2015  71).<br/><br/>[15] St~ovateli je tYeba pYisvd it v tom, ~e v Yízení, v nm~ se ú astníkovi ukládá z moci úYední povinnost (tedy v daném pYípad pokuta za správní delikt), jsou správní orgány povinny i bez návrhu zjistit vaechny rozhodné okolnosti svd ící ve prospch i v neprospch toho, komu má být povinnost ulo~ena (§ 50 odst. 3 správního Yádu). Podle § 3 správního Yádu postupuje správní orgán tak, aby byl zjiatn stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s po~adavky uvedenými v § 2 (rozhodnutí musí být v souladu se zákony, s veYejným zájmem, musí odpovídat okolnostem daného pYípadu atd.). }alovaný byl povinen pYezkoumat soulad prvostupHového rozhodnutí a Yízení, které vydání rozhodnutí pYedcházelo, s právními pYedpisy v plném rozsahu, nikoliv pouze v rozsahu uplatnných odvolacích námitek (§ 89 odst. 2 správního Yádu). Byl tedy povinen ovYit, zda inspekce zjistila skutkový stav v rozsahu nezbytném pro ulo~ení pokuty za správní delikt.<br/><br/>[16] PYedmtem sporu v daném pYípad je, zda inspekce a pota~mo ~alovaný úpln a správn zjistily skutkový stav ohledn zdravotního stavu dYeviny, která byla jednáním st~ovatele poakozena. Toto skutkové zjiatní není významné pro závr, zda st~ovatel svým jednáním naplnil skutkovou podstatu správního deliktu dle § 88 odst. 1 písm. c) zákona o ochran pYírody a krajiny, tedy zda st~ovatel svým jednáním poakodil dYevinu rostoucí mimo les. Naplnní skutkové podstaty správního deliktu st~ovatel nezpochybHuje. Objektem této skutkové podstaty je ochrana dYevin rostoucích mimo les, na jejich~ ochran je dán spole enský zájem, neboe jde o významnou sou ást pYírody i krajiny. Zdravotní stav poakozené dYeviny ovaem mo~e být relevantním aspektem pro posouzení spole enské akodlivosti formáln protiprávního jednání. Naplnní materiální stránky je tYeba posuzovat i u správních delikto (viz rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 5. 2007, . j. 8 As 17/2007  135, a ze dne 31. 10. 2008, . j. 7 Afs 27/2008  46), bye nikoliv za vaech okolností musí být úvahy správních orgáno o naplnní materiální stránky správního deliktu obsa~eny explicitn v odovodnní jejich rozhodnutí. Zdravotní stav poakozené dYeviny je pak významný té~ pro úvahu o výai ulo~ené sankce, co~ plyne z § 88 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny (kritérii pro stanovení výae pokuty jsou záva~nost protiprávního jednání a rozsah újmy zposobené i hrozící ochran pYírody a krajiny) a dokládá to i odovodnní výae pokuty obsa~ené v rozhodnutí inspekce. Úplné a správné zjiatní skutkového stavu ohledn zdravotního stavu poakozené dYeviny je tak významné jak z toho hlediska, zda protiprávní jednání st~ovatele je vobec správním deliktem (materiální stránka správního deliktu), tak pro ur ení výae pokuty (sou ást kritérií pro stanovení výae pokuty).<br/><br/>[17] St~ovatel správním orgánom vytýká, ~e ke zjiatní zdravotního stavu poakozené dYeviny neu inily ~ádné dokazování nad rámec vlastního ohledání dYeviny pracovníky inspekce. Nejvyaaí správní soud se ztoto~Huje s právním názorem mstského soudu, ~e k posouzení odborné otázky, spo ívající ve zjiatní zdravotního stavu poakozené dYeviny, jsou v obvyklých pYípadech kompetentní pracovníci inspekce. Znalce je tYeba ve správním Yízení ustanovit pouze k posouzení skute ností, k nim~ je tYeba odborných znalostí, které úYední osoby správního orgánu nemají (§ 56 správního Yádu). Vychází se toti~ z pYedpokladu, ~e úYední osoby mají dostate né odborné znalosti, aby mohly samy posoudit odborné otázky vyskytující se v b~n vedených správních Yízeních (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 5. 2010, . j. 1 Afs 71/2009  113). V posobnosti inspekce je dozírat, jak jsou orgány veYejné správy, vyjma ústYedních orgáno, právnickými a fyzickými osobami dodr~ována ustanovení právních pYedpiso a rozhodnutí týkající se ochrany pYírody a krajiny, a zjiaeovat a evidovat pYípady ohro~ení a poakození pYírody a krajiny, jejich pYí iny a osoby odpovdné za jejich vznik nebo trvání (§ 80 zákona o ochran pYírody a krajiny). Je tedy zYejmé, ~e pokud je inspekce oprávnna zjiaeovat pYípady poakození pYírody a krajiny a jejich pYí iny a naYizovat odstranní zjiatných nedostatko, musí být její pracovníci odborn vybaveni k tomu, aby byli schopni posoudit odborné otázky, s nimi~ se pYi své innosti b~n setkávají. Poruaení § 7 zákona o ochran pYírody a krajiny pYitom patYí mezi pomrn b~ná poruaení uvedeného zákona. Správní orgány tedy nepochybily, jestli~e pYi hodnocení zdravotního stavu poakozené dYeviny vyaly pouze ze zjiatní pracovníko inspekce a nezadaly posouzení této odborné otázky znalci.<br/><br/>[18] Pracovníci inspekce zjiaeovali stav dYeviny dne 21. 12. 2007 pYi provYování podntu (viz zápis z aetYení ze dne 21. 12. 2007) a dále v rámci probíhající kontroly provádné dle zákona . 552/1991 Sb., o státní kontrole, za ú asti zástupco st~ovatele dne 6. 2. 2008 (viz díl í protokol o probhu kontroly ze dne 6. 2. 2008). Kontrola byla ukon ena sepisem protokolu o kontrolním zjiatní ze dne 21. 3. 2008, v nm~ inspekce uvedla, ~e v lokalit . 1 (pozemek p. . 824/1 v katastrálním území Proskovice) byla nalezena vrba, obvod kmene 100 cm. DYevina byla vyvrácená i s koYeny. DYevina je pYestárlá, koncové vtve neproschlé. Proti protokolu o kontrolním zjiatní st~ovatel námitky nepodal. Dokazování, které inspekce provádla v následn zahájeném Yízení o správním deliktu, se nijak netýkalo stavu poni ené dYeviny, neboe st~ovatel ~ádné dokazní návrhy neuplatnil a inspekce pova~ovala za dostate né zjiatní obsa~ené v protokolu o kontrolním zjiatní, který byl podkladem pro vydání rozhodnutí. <br/><br/>[19] V Yízení o ulo~ení sankce lze pou~ít protokol o kontrolním zjiatní jako podklad pro vydání rozhodnutí (viz rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 5. 2008, . j. 4 As 21/2007  80, a ze dne 28. 8. 2013, . j. 3 Ads 103/2012  41). St~ovatel pYitom ~ádné dokazní návrhy ke zjiatní zdravotního stavu poakozené dYeviny neuplatnil. Správní orgány nicmén nebyly pasivitou st~ovatele ve správním Yízení zproatny povinnosti posoudit, zda závry obsa~ené v protokolu o kontrolním zjiatní jsou dostate né pro ú ely ulo~ení pokuty za správní delikt, tedy zda je lze pova~ovat za úpln zjiatný skutkový stav v rozsahu potYebném pro Yízení o správním deliktu. Správní orgány ve svých rozhodnutích výslovnou úvahu v tomto smyslu neu inily, co~ samo o sob nelze pova~ovat za nedostatek jejich rozhodnutí. <br/><br/>[20] Inspekce ve svém rozhodnutí uvedla, ~e pYi stanovení výae pokuty pYihlédla mimo jiné k tomu, ~e poakozená dYevina byla pYestárlá a byla v pomrn dobrém zdravotním stavu (nebylo zaznamenáno prosychání). }alovaný ve svém rozhodnutí uvedl, ~e rozsah zposobené újmy ochran pYírody a krajiny inspekce vyhodnotila pYedevaím zohlednním skute nosti, ~e se jednalo o dYevinu pYestárlou, ale povodní (a to nejen pokud jde o vegeta ní stupeH, ale také stanoviat), a ~e byla v dobrém zdravotním stavu. Nejvyaaí správní soud pYipomíná, ~e st~ovatel v odvolání neuvedl argumentaci, kterou u inil sou ástí ~aloby a kasa ní stí~nosti, je proto pochopitelné, ~e se s ní ~alovaný v odovodnní svého rozhodnutí nemohl vypoYádat.<br/><br/>[21] Nejvyaaí správní soud pYisvd uje názoru mstského soudu i ~alovaného, ~e nelze spatYovat rozpor v závrech inspekce, ~e poakozená dYevina byla pYestárlá a sou asn v pomrn dobrém zdravotním stavu. Jak uvedl ji~ mstský soud, jedná se o hodnocení dvou rozných aspekto, které spolu sice dozajista souvisí, nicmén nevylu ují závr, ~e z hlediska vývojového pYestárlá dYevina mo~e být v  pomrn dobrém zdravotním stavu . Inspekce neuvedla, ~e je ve výborném zdravotním stavu, nýbr~ v pomrn dobrém stavu (vzhledem k okolnostem, tedy dosa~enému vývojovému stupni). Otázkou nicmén zostává, zda je závr o  pomrn dobrém zdravotním stavu poakozené dYeviny z pohledu ur itosti tohoto hodnocení dostate ný pro rozhodnutí o správním deliktu a zda jej lze u init pouze na základ zjiatní, ~e koncové vtve nebyly proschlé (a to v kontextu toho, ~e jde o dYevinu pYestárlou). V této souvislosti je potYeba zmínit, ~e jakkoli pracovníci inspekce disponují odbornými znalostmi k posouzení stavu dYeviny, neznamená to, ~e by svá zjiatní mli formulovat zposobem, jen~ je b~ný pro zpracování znaleckých posudko i odborných vyjádYení. U~ití výrazo, které by byly nepatYi né ve znaleckém posudku, nedokládá nedostatek odborných kompetencí pracovníko inspekce.<br/><br/>[22] Z obsahu protokolu o kontrolním zjiatní vyplývá, ~e dYevina byla v dob jejího poakození vitální, pYi em~ k jejímu vyvrácení nedoalo v dosledku jejího zdravotního stavu i její nedostate né stability, nýbr~ v dosledku kolize s lesním traktorem, co~ vyplývá jak z vyjádYení st~ovatele u inného v Yízení pYed inspekcí, tak z výslechu Yidi e lesního traktoru. Dokazováním ve správním Yízení tedy bylo prokázáno, ~e v dosledku protiprávního jednání pYi itatelného st~ovateli doalo k poakození zájmu chránného zákonem o ochran pYírody a krajiny. PYi stanovení výae pokuty bylo zohlednno, ~e dYevina byla ji~ pYestárlá, co~ odovodHuje ni~aí výai pokuty. Sou asn bylo vzato v úvahu, ~e zdravotní stav dYeviny byl pomrn dobrý, tedy ~e nebýt protiprávního jednání st~ovatele, mohla dYevina jeat po njakou dobu plnit svoji funkci v dané lokalit, co~ nezpochybHuje ani st~ovatel. Nejvyaaí správní soud má závr o  pomrn dobrém zdravotním stavu dYeviny pro ú ely stanovení výae pokuty za dostate ný. Je potYeba zdoraznit, ~e pro ú ely Yízení o správním deliktu nebylo podstatné ur it cenu dYeviny, její ekologickou hodnotu ani provést detailní zhodnocení jejího zdravotního stavu za ú elem povolení jejího pokácení (hodnocení dle § 8 odst. 1 a 4 zákona o ochran pYírody a krajiny). Podrobné hodnocení zdravotního stavu poakozené dYeviny tedy nebylo potYebné pro dosa~ení ú elu, který sledovalo dané správní Yízení. <br/><br/>[23] St~ovatel v Yízení pYed mstským soudem pYedlo~il odborné vyjádYení zpracované Ing. Tomáaem Badalem, Ph.D. Mstský soud v napadeném rozsudku neuvedl, jak s tímto odborným vyjádYením nalo~il, nicmén lze z nj dovodit, ~e jím dokaz neprovedl, odkazuje na nj pouze v tom smru, ~e samotné odborné vyjádYení potvrzuje, ~e hodnocení fyziologického stáYí dYeviny a jejího zdravotního stavu jsou rozná hlediska. Ani podle Nejvyaaího správního soudu není pYedlo~ené odborné vyjádYení dokazním prostYedkem, jen~ by byl jakkoliv zposobilý pYispt ke zjiatní skutkového stavu. Zpracovatel odborného vyjádYení v nm toti~ odborn nehodnotí skute nosti týkající se zdravotního stavu poakozené dYeviny, ae ji~ podle obsahu správního spisu, nebo jiných podklado poskytnutých mu st~ovatelem, nýbr~ pouze spekuluje na základ zjiatní inspekce, ~e dYevina byla pYestárlá a koncové vtve neproschlé, jakými vaemi defekty mohla trpt (své spekulace opírá o své znalosti vrb). VyjádYení Ing. Tomáae Badala, Ph.D., tedy nelze vobec pova~ovat za odborné vyjádYení, neboe nesmYuje k objasnní odborné otázky. Lze je hodnotit pouze jako podrobnjaí vysvtlení argumentace st~ovatele, nikoli vaak jako dokazní prostYedek, jen~ by byl zposobilý jakkoliv osvtlit skutkový stav. Mstský soud proto nepochybil, jestli~e jím neprovedl dokaz. <br/><br/>[24] Tvrdí-li st~ovatel v kasa ní stí~nosti, ~e pokud by pracovníci inspekce dYevinu adekvátn prohlédli, mohli by konstatovat její havarijní zdravotní stav, v lepaím pYípad siln naruaený stav, jde o zcela nepodlo~enou spekulaci. Nejvyaaí správní soud k tomu dodává, ~e pracovníci inspekce pYi aetYení provedeném dne 21. 12. 2007 mimo jiné zjiaeovali, zda jsou poakozené dYeviny napadeny dYevokaznými akodci. Zjistili, ~e vrba ozna ená písmenem A ( tyYkmen) je takovými akodci napadena, u vrby ozna ené písmenem B, za její~ poakození byla st~ovateli ulo~ena pokuta, není uveden ~ádný údaj o jejím napadení dYevokaznými akodci. To spíae nasvd uje závru, ~e takové poakození vrby  B nebylo zjiatno. Pokud pracovníci inspekce dále zjistili, ~e koncové vtve vrby nejsou proschlé, jeví se závr inspekce, ~e poakozená dYevina byla v  pomrn dobrém zdravotním stavu , jako podlo~ený a pYesvd ivý. Zástupci st~ovatele ostatn byli pYítomni prohlídce lokality, kterou inspekce opakovan provedla (tentokrát ji~ v rámci probíhající státní kontroly) dne 6. 2. 2008, se zjiatními u innými inspekcí dne 21. 12. 2017 byli seznámeni ji~ dne 22. 1. 2008. Po celou dobu provádní státní kontroly ani v probhu Yízení o správním deliktu st~ovatel nepYednesl takové námitky i návrhy, z nich~ by bylo mo~né dovodit zpochybnní pomrn dobrého zdravotního stavu poakozené dYeviny. Dokonce ani v Yízení pYed mstským soudem st~ovatel neuvedl spekulaci o havarijním stavu dYeviny, omezil se pouze na zpochybnní správnosti zjiatného skutkového stavu, co~ opYel výlu n o tvrzenou rozpornost dvou tvrzení inspekce. Teprve v kasa ní stí~nosti st~ovatel namítá, ~e ve skute nosti byl zdravotní stav poakozené dYeviny siln naruaený, ne-li havarijní. <br/><br/>[25] Nejvyaaí správní soud uzavírá, ~e st~ovatel v soudním Yízení nepYednesl ~ádné tvrzení a nenavrhl ~ádný dokaz, jimi~ by záva~ným zposobem zpochybnil, ~e správní orgány úpln a správn zjistily skutkový stav v rozsahu potYebném pro rozhodnutí o správním deliktu. Obstojí proto závr mstského soudu, který v tomto smru neshledal ~ádné deficity.<br/><br/>[26] Ze shora uvedených dovodo tedy Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná. Za podmínek vyplývajících z § 110 odst. 1 in fine s. Y. s. ji proto rozsudkem zamítl. <br/><br/>[27] O náhrad náklado Yízení rozhodl Nejvyaaí správní soud podle § 60 odst. 1 s. Y. s., ve spojení s § 120 s. Y. s. Vzhledem k tomu, ~e st~ovatel byl v Yízení o kasa ní stí~nosti procesn neúspaný, právo na náhradu náklado Yízení mu nenále~í. Pokud jde o procesn úspaného ú astníka  ~alovaného, v jeho pYípad nebylo prokázáno, ~e by mu v souvislosti s tímto Yízením vznikly náklady, které by pYekro ily rámec b~né úYední innosti. Nejvyaaí správní soud proto rozhodl tak, ~e se mu náhrada náklado Yízení nepYiznává. <br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 21. kvtna 2021<br/><br/><br/>Mgr. Radovan Havelec <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>