<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 9 As 220/2019- 28 - text</title> </head> <body> ÿþ9 As 220/2019 - 33<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn JUDr. Barbary PoYízkové a soudco JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní vci ~alobco: a) Ing. A. `. a b) Ing. T. P., oba zast. Mgr. KateYinou Hasalovou Klimtovou, advokátkou se sídlem Bezru ova 335/33, PlzeH, proti ~alovanému: Magistrát msta Plzn, se sídlem námstí Republiky 1, PlzeH, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 27. 12. 2018, . j. MMP/295292/18, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 6. 2019, . j. 57 A 30/2019  60,<br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alovaný nemá právo na náhradu náklado Yízení. <br/><br/>III. }alovaný je povinen zaplatit ~alobcom náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti v celkové výai 5 260 K  k rukám jejich zástupkyn Mgr. KateYiny Hasalové Klimtové, advokátky se sídlem Bezru ova 335/33, PlzeH, do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] Podanou kasa ní stí~ností se ~alovaný (dále jen  st~ovatel ) domáhá zruaení v záhlaví ozna eného rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen  krajský soud ), kterým bylo výrokem I. dle § 78 odst. 1 zákona . 150/2002 Sb., soudního Yádu správního, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ), zruaeno shora uvedené rozhodnutí ~alovaného a vc mu byla vrácena k dalaímu Yízení. Výrokem II. a III. bylo rozhodnuto o náhrad náklado Yízení ú astníko Yízení. <br/><br/>[2] Rozhodnutím ~alovaného bylo zamítnuto odvolání ~alobco proti rozhodnutí ÚYadu mstského obvodu PlzeH 3 ze dne 24. 10. 2018, . j. UMO3/43347/2018/M/Pl. (dále jen  prvostupHové rozhodnutí ), jím~ byla zamítnuta ~ádost o povolení zmny pYíjmení ~alobkyn  `. na pYíjmení  `. P. a zmny pYíjmení ~alobce  P. na pYíjmení  `. P. .<br/><br/>[3] Dle krajského soudu správní orgány pYi právním posouzení vci zcela pominuly, ~e vý et dovodo pro zmnu pYíjmení uvedený v § 72 odst. 2 zákona . 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pYíjmení a o zmn nkterých souvisejících zákono, ve znní ú inném pro projednávanou vc (dále jen  zákon o matrikách ), je demonstrativní a nikoli taxativní. Koncepcí daného ustanovení zákonodárce umo~nil, aby bylo o ~ádosti o zmnu pYíjmení vyhovno nejen v pYípad hanlivého nebo smaného pYíjmení nebo v pYípad vá~ného dovodu, ale i ve vaech dalaích pYípadech, které popsanými tYemi dovody kryty nejsou. Správní orgány vaak v rozporu s dikcí ustanovení vobec nezkoumaly, zda zjiatný skutkový stav neodovodHuje zmnu pYíjmení z jiných ne~ tYech v zákon uvedených dovodo a z toho dovodu je napadené rozhodnutí nezákonné.<br/><br/>[4] Nezákonnost napadeného rozhodnutí spo ívala i v tom, ~e správní orgány nesprávn posoudily zjiatný skutkový stav tak, ~e nenaplHuje neur itý právní pojem vá~ný dovod dle § 72 odst. 2 zákona o matrikách. Výkladu a aplikaci pojmu vá~ný dovod se vnoval pouze prvostupHový orgán, pYi em~ se omezil na odkaz na rozsudek NSS ze dne 11. 5. 2011, . j. 1 As 26/2011-55, ím~ dospl k nikoli výslovnému, avaak jasn seznatelnému závru, ~e vá~ným dovodem jsou dv Nejvyaaím správním soudem zmínné situace, a to navázání na rodovou tradici a reakce na nespravedlnosti vykonané na pYedcích ~adatele. Krajský soud byl toho názoru, ~e správní orgán prvního stupn (a ~alovaný toto pochybení nijak nenapravil) závry rozsudku NSS nesprávn zú~il, ani~ by to Yádn a pYezkoumateln vysvtlil. <br/><br/>[5] Ustanovení § 72 odst. 2 zákona o matrikách uvádí jako pYíklady povolení zmny pYíjmení hanlivá nebo smaná. I tyto kategorie jsou samy o sob subjektivního charakteru a z textu zákona lze proto dovodit, ~e smyslem zmny pYíjmení je, nebrání-li tomu veYejný zájem, vyhovt ~adateli, pova~uje-li své pYíjmení za nekomfortní (vyvolávající posmch, opovr~ení apod.)<br/><br/>[6] }alobci po~ádali o zmnu pYíjmení z dovodu vlastního pYesvd ení. Vysvtlili, ~e je reálné, ~e po smrti svých rodi o budou jedinými nositeli rodového jména a dále, ~e usilují, aby jejich man~elská sounále~itost byla vyjádYena jménem druhého z man~elo. Úmysl ~alobco vyjádYit takto rodinnou pospolitost a zalo~it rodinnou tradici není nepochopitelný. Mén srozumitelné je odovodnní správních orgáno, které v rozhodnutích jednotlivé ~alobci uvádné dovody vyvracejí a bagatelizují  je jim doporu ováno, aby si svá pYíjmení ponechali, proto~e takto zostane zachována rodová tradice a neporuaena profesní kontinuita u~ívání jména, dále, ~e si mli zvolit spole né pYíjemní pYi sHatku a dokonce, ~e je ~ádost ~alobco snahou o ú elové obcházení zákona, ani~ by bylo vylo~eno, jaké konkrétní zákonné ustanovení a za jakým nedovoleným ú elem mínili ~alobci zákon obcházet. <br/><br/>[7] PrvostupHový orgán sice správn pYi posuzování ~ádosti o zmnu jednoslovného pYíjmení na víceslovné zohledHoval u~ívání víceslovného pYíjmení, nicmén toto posouzení vzhledem ke zjiatnému skutkovému stavu muselo vést k závru, ~e ~ádost ~alobco neskrývá jinou motivaci ne~ tu tvrzenou a prokázanou a ~e vyhovním ~ádosti nemohou být poruaena práva jiných. Pokud jde o odovodnní ~ádosti, kladl prvostupHový orgán na ~alobce nepYimYené nároky ohledn prokázání vá~ného dovodu pro zmnu pYíjmení, neboe se jedná o dovody natolik intimního charakteru, ~e je objektivními dokazy lze osvd it jen st~í. PomYoval-li by matri ní úYad konkrétní okolnosti pYípadu formující individuální zájmy ~alobco s veYejným zájmem na stabilit pYíjmení a snadné identifikaci osob, co~ vzhledem k l. 8 Úmluvy a postulátom právního státu ml, musel by dospt k závru, ~e vyhovní ~ádosti ~alobco ni emu nebrání. Je zYejmé, ~e vyhovním ~ádosti ~alobco nemo~e být veYejný poYádek ani zájmy spole nosti i jednotlivco naruaeny. <br/><br/>[8] V probhu celého procesu by se mla pomYovat vole ~alobco a veYejný zájem na stálosti pYíjmení osob, jednozna né identifikaci osob a pYiYazení osoby k rodin nesoucí shodné pYíjmení. Správní orgány se hledáním spravedlivého pomYování popsaných hodnot v odovodnní napadených rozhodnutí vobec nezabývaly, a  to bylo jejich povinností. <br/><br/>[9] V této souvislosti nelze pYehlédnout, ~e zájem na stálosti pYíjmení je ve vci ~alobco zna n oslaben, neboe ani jeden z nich ~ádanou zmnou pYíjmení o své povodní pYíjmení nepYijde. Toté~ lze uvést i k po~adavku na jednozna nou identifikaci osob, která nemo~e být po~adovanou zmnou pYíjmení nijak naruaena. Identifikace osob je zajiaeována pYedevaím pomocí v zásad nemnných rodných ísel. Pokud jde o pYiYazení osoby k rodin nesoucí shodné pYíjmení, pak i veYejný zájem na této hodnot mo~e být po~adovanou zmnou pYíjmení st~í dot en. Vae uvedené platí i s pYihlédnutím k tomu, ~e platná právní úprava ob anského zákoníku umo~Huje, aby snoubenci po sHatku u~ívali spole né man~elské dvouslovné pYíjmení anebo aby man~elé kdykoli pozdji po uzavYení sHatku prostým prohláaením pYed kterýmkoli matri ním úYadem v podstat zmnili povodní prohláaení o ponechání si svých jmen na spole né (i dvouslovné) pYíjmení jednoho z nich. <br/><br/>[10] Nebude-li ve správním Yízení zjiatno, ~e je ~ádost o zmnu pYíjmení odovodnna dovody skrývajícími jiné, zákonem nedovolené dovody (typicky snahu o ztí~ení identifikace osoby v souvislosti s její kriminální i dluhovou minulostí), neml by správní orgán zmn pYíjmení v zásad bránit, je-li spolehliv a vrohodn vysvtleno, pro  je o zmnu pYíjmení ~ádáno, a nebrání-li zmn pYíjmení správním orgánem identifikovaný veYejný zájem. <br/><br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alobco<br/><br/>[11] St~ovatel brojí proti rozsudku krajského soudu kasa ní stí~ností, její~ dovody podYazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s. <br/><br/>[12] Krajský soud vykládá § 70, § 72 a § 73 zákona o matrikách spolu s § 660 a § 662 zákona . 89/2012 Sb., ob anského zákoníku, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  ob anský zákoník ) revolu n, bez kontextu celé právní úpravy jména a pYíjmení v eském právním Yádu. Vychází z ist jazykového výkladu (nepYília aeastn formulovaného) § 72 odst. 2 zákona o matrikách, který je soudem vykládán proti smyslu a duchu daného zákona s pYedvídáním úmyslo zákonodárce, které vaak neml. Dovodová zpráva k zákonu o matrikách stojí na principu u~ívání jednoho pYíjmení a jasn vymezuje pYípady, kdy mo~e ob an u~ívat více pYíjmení. <br/><br/>[13] Soud z jazykového znní dovozuje, ~e existuje jeat dalaí neomezená mno~ina jiných dovodo, pro které lze povolit zmnu pYíjmení. St~ovatel je pYesvd en, ~e zákonodárce, a  neu~il v jazykové úprav daného ustanovení pYília pYesnou formulaci, nepo ítal s ~ádným dalaím jiným dovodem ne~ dovodem vá~ným. Odkazuje na rozsudek NSS . j. 1 As 26/2011  55.<br/><br/>[14] PYedseda senátu pYi vyhlaaování odovodnní rozsudku konstatoval, ~e právní zájem na stálosti pYíjmení neexistuje, le  v písemném vyhotovení rozsudku doru eném st~ovateli s tímto veYejným zájmem soud sám operuje. <br/><br/>[15] Krajský soud pou~ívá pasá~e citovaného judikátu NSS vytr~en a ú elov. Dle judikatury NSS práv takovým veYejným zájmem, který mo~e odovodHovat nevyhovní ~ádosti o zmnu pYíjmení, je zájem na jednozna né identifikaci osob nebo pYiYazení osoby k rodin nesoucí shodné pYíjmení. NSS v tomté~ rozsudku pYipouatí, ~e ~ádosti o zmnu pYíjmení nebude vyhovno na základ libovole ~adatele, ale pYi zmn pYíjmení z jednoho na dv musí být opravdu velmi vá~ný dovod, neboe je tYeba zohlednit pYísnost koncepce zákona o matrikách. Nevyhovní této ~ádosti o zmnu pYíjmení nepYedstavuje ze strany prvostupHového orgánu zásah do ústavn chránného práva na rozdíl od pYípado, kdy by orgány veYejné moci zmnu pYíjmení pYímo naYizovaly. <br/><br/>[16] Nesprávn vylo~il soud i znní § 70 zákona o matrikách. Prohláaením není mo~né pYíjmení zmnit. Prohláaením lze docílit spole ného pYíjmení pouze v pYípad, ~e se man~elé pYi sHatku povodn dohodli, ~e budou u~ívat po uzavYení man~elství ka~dý své pYíjmení, se kterým vstupovali do man~elství. Citovaným ustanovením zákonodárce poskytl man~elom mo~nost zvolit si i po uzavYení man~elství pYíjmení spole né, práv s ohledem na prezentování pospolitosti rodiny. V pYípad u inného prohláaení nebude vytvoYeno ~ádné nové pYíjmení, ale bude vybráno pouze jedno spole né, ji~ existující pYíjmení jednoho z nich. Nesprávné je proto tvrzení krajského soudu, ~e si man~elé mohou i pozdji po uzavYení man~elství svá pYíjmení zmnit prostým prohláaením. Man~elé svá pYíjmení nemní, pouze prohlaaují, ~e budou do budoucna u~ívat pYíjmení spole né, a sice jednoho z nich.<br/><br/>[17] Za vnitYn rozporný pova~uje rozsudek v pasá~ích, kde nejprve soud konstatuje, ~e napadené rozhodnutí netrpí vadami, které by zposobovaly jeho nepYezkoumatelnost, na e~ následn ruaí rozhodnutí st~ovatele pro nezákonnost, která je spatYována v tom, ~e správní orgán nezvá~il voli ~alobco a veYejný zájem, který navíc nespecifikoval a neprokázal, a  to bylo jeho povinností, z eho~ tedy vyplývá nepYezkoumatelnost. Rozsudek je nesrozumitelný a trpí i vadou nedostatku dovodo rozhodnutí. <br/><br/>[18] Nesouhlasí s výkladem, ~e pojem vá~ný dovod je u~it zákonodárcem s cílem, aby nebyl podroben zkoumání vá~nosti objektivních kritérií, jeliko~ v~dy pojde o subjektivní dovod, který bude pro ~adatele vá~ný. Zcela zásadn se neztoto~Huje s názorem, ~e není mo~né ani potYebné dovody ~ádosti o zmnu pYíjmení zkoumat, a ~e posta í prostá vole ~adatele nést jiné pYíjmení. Pokud by to byl úmysl zákonodárce, jist by nemuselo být správními orgány vedeno správní Yízení, sta ilo by vyhovt ka~dému ~adateli. Princip povolovací by nahradil princip oznamovací. <br/><br/>[19] Názor krajského soudu je takté~ v rozporu s judikaturou NSS, který ve svém rozsudku . j. 1 As 26/2011  55 uvedl, ~e  matri ní úYad by ml zohlednit zásadu omezené pYípustnosti u~ívání více pYíjmení, která by se mla projevit v pYísném zkoumání, zda po~adovaná zmna je odovodnna tak výjime nými skute nostmi, pro n~ nesta í zmna jediného pYíjmení na jiné jediné pYíjmení . Dle výkladu krajského soudu vaak není nutné ~ádné pYísné zkoumání, rozhodnutí by bylo v dosledku vyhovní ~ádosti vydáváno bez odovodnní dle § 68 odst. 4 zákona . 500/2004 Sb., správního Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád ).<br/><br/>[20] V pYípad povolení zmny pYíjmení ~alobcom na navrhovaný tvar by doalo k situaci, kdy rodi e sice budou mít daná pYíjmení, ale rodovou tradici nezalo~í, jeliko~ jejich spole n po até a narozené dti ponesou pYíjmení  `. a  `. , neboe ~ádným rozhodnutím správního orgánu nemo~e být pYekonáno spole né prohláaení rodi o o volb pYíjmení pro jejich dti pYi uzavYení man~elství. Argumentace pospolitostí rodiny se pak bude opakovat i v ~ádosti o zmn pYíjmení dítte po narození, proto~e jinak by spole ného pYíjmení nemohli nikdy dosáhnout.<br/><br/>[21] Z výae uvedených dovodo navrhuje rozsudek krajského soudu zruait a vc mu vrátit k dalaímu Yízení.<br/><br/>[22] }alobci se ve vyjádYení neztoto~nili s kasa ními námitkami st~ovatele. Pro n nepochopitelným zposobem brojí proti jejich ~ádosti o zmnu pYíjmení, která nemo~e mít akodlivý vliv na spole nost a není ani v rozporu s ~ádným veYejným zájmem. St~ovatel zámrn nereaguje na odovodnní napadeného rozsudku v ásti týkající se posouzení vole ~adatelo a mo~ného rozporu s veYejným zájmem, a koli by se tímto pomYováním ml zabývat. Se st~ovatelem souhlasí pouze v jediném tvrzení, a to ohledn vyY ené neexistence veYejného zájmu na stálosti pYíjmení pYi vyhlaaování rozsudku krajským soudem. Odkazují vaak na rozsudek NSS . j. 2 As 324/2015  16, o který se krajský soud jist opíral. Pln se s napadeným rozsudkem ztoto~Hují a kasa ní stí~nost navrhují zamítnout. <br/><br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[23] Nejvyaaí správní soud posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e kasa ní stí~nost byla podána v as, jde o rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost pYípustná, a za st~ovatele jedná povYená osoba ve smyslu § 105 odst. 2 s. Y. s. PYezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasa ní stí~nosti a v rámci uplatnných dovodo, ovYil, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.), a dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[24] Soud se nejprve zabýval námitkou nepYezkoumatelnosti. Vlastní pYezkum rozhodnutí krajského soudu je toti~ mo~ný pouze za pYedpokladu, ~e splHuje kritéria pYezkoumatelnosti, tedy, ~e se jedná o rozhodnutí srozumitelné, které je opYeno o dostatek relevantních dovodo, z nich~ je zYejmé, pro  krajský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. NepYezkoumatelnost rozhodnutí je natolik záva~nou vadou, ~e k ní soud pYihlí~í i bez námitky, z úYední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. Y. s.). <br/><br/>[25] St~ovatel spatYuje nepYezkoumatelnost rozsudku v jeho vnitYní rozpornosti. Soud sice ozna il napadené rozhodnutí za pYezkoumatelné, následn jej vaak zruail pro nezákonnost, neboe st~ovatel nezvá~il voli ~alobco a dot ený veYejný zájem, a  tak byl povinen u init. Rozsudek ozna uje za nesrozumitelný a trpící nedostatkem dovodo, které blí~e nespecifikoval.<br/><br/>[26] Rozsudek je vnitYn rozporný v pYípad, je-li jeho výrok i odovodnní vnitYn rozporné; popY. je-li výrok v rozporu s odovodnním (srov. rozsudky NSS ze dne 16. 5. 2017, . j. 6 Ads 21/2017  23; ze dne 21. 8. 2008, . j. 7 As 28/2008  76 a ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/2003  75). }ádné takové deficity soud v rozhodnutí krajského soudu nenalezl. Napadené rozhodnutí ~alovaného bylo srozumitelné a z jeho odovodnní bylo zYejmé, pro  bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, proto jej soud vyhodnotil jako pYezkoumatelné. Neztoto~nil se vaak s právním posouzením ~alovaného, a proto rozhodnutí pro nezákonnost zruail. Shodné závry vyplynuly jak z odovodnní, tak výroku napadeného rozsudku. Námitka vnitYní rozpornosti proto není dovodná. <br/><br/>[27] NSS definoval nepYezkoumatelnost ve vztahu k nesrozumitelnosti i nedostatku dovodo v rozsudku ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/2003  75, kde uvedl, ~e  za nesrozumitelné lze obecn pova~ovat takové soudní rozhodnutí, jeho~ výrok je vnitYn rozporný, kdy nelze zjistit, zda soud ~alobu zamítl nebo o ní odmítl rozhodnout, pYípady, kdy nelze seznat co je výrok a co odovodnní, dále rozhodnutí, z nho~ není patrné, které osoby jsou jeho adresátem, rozhodnutí s nevhodnou formulací výroku, která má za následek, ~e rozhodnutí nikoho nezavazuje apod. Nedostatkem dovodo pak nelze rozumt díl í nedostatky odovodnní soudního rozhodnutí, ale pouze nedostatek dovodo skutkových. Skutkovými dovody, pro jejich~ nedostatek je mo~no rozhodnutí soudu zruait pro nepYezkoumatelnost, budou takové vady skutkových zjiatní, která utváYejí rozhodovací dovody, typicky tedy tam, kde soud opYel rozhodovací dovody o skute nosti v Yízení nezjiaeované, pYípadn zjiatné v rozporu se zákonem anebo tam, kdy není zYejmé, zda vobec njaké dokazy v Yízení byly provedeny. <br/><br/>[28] Rozhodnutí krajského soudu je dostate n odovodnno. Je z nj také zcela zYejmé, s jakými závry st~ovatele se soud neztoto~nil a pro  rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. <br/><br/>[29] Rozpor mezí ústním vyhláaením rozsudku a jeho písemným vyhotovením NSS také neshledal. Skute nost, ~e pYedseda senátu pYi vyhlaaování vyslovil, ~e  veYejný zájem na stálosti pYíjmení neexistuje lze s ohledem na kontext odovodnní pYedneseného pYi veYejném vyhláaení rozsudku ozna it za neaeastn zvolenou formulaci, nikoli za rozpor s následným písemným odovodnním. Soud v ústním odovodnní vytýkal st~ovateli, ~e nebyl bhem správního Yízení zjiatn ~ádný veYejný zájem, se kterým by bylo povolení zmny pYíjmení ~alobco v rozporu, a proto nebylo mo~né jejich ~ádost zamítnout. Vae bylo navíc podrobn vysvtleno v následném písemném vyhotovení rozsudku. <br/><br/>[30] Námitce nesprávného výkladu § 70 zákona o matrikách NSS nepYisvd il. Uvedené ustanovení umo~Huje man~elom, kteYí si ponechali pYi sHate ném obYadu svá dosavadní pYíjmení, u init prohláaení, ~e se dohodli na spole ném pYíjmení jednoho z nich. Krajský soud v odst. 27 rozsudku uvádl jako pYíklad práv tuto situaci. Je pravda, ~e formulace krajského soudu mohla být pYesnjaí napY. doplnním textu o uvození, ~e takovou zmnu zákon umo~Huje pouze v pYípad, kdy si man~elé po sHatku ponechají svá dosavadní pYíjmení dle § 660 písm. b) ob anského zákoníku. Tato skute nost vaak jednozna n plyne z ustanovení zákona (u inní prohláaení o u~ívání spole ného pYíjmení po uzavYení man~elství zákon za jiných podmínek nepovoluje), který je v odst. 24 daného rozsudku citován a na který krajský soud nesporn navazuje. V daném odstavci neuvedl, ~e prostým prohláaením bude vytvoYeno pYíjmení nové, jak nazna oval st~ovatel ve své námitce, ale zdoraznil, ~e man~elé (kteYí si pYi sHate ném obYadu ponechali svá dosavadní pYíjmení) mohou v dosledku prohláaení u inného po svatb u~ívat spole né dvouslovné pYíjmení, bylo-li dvouslovné pYíjmení, které se stalo pYíjmením spole ným, dosavadním pYíjmením jednoho z nich.<br/> <br/>[31] NSS nesdílí argumentaci st~ovatele zdorazHující mo~nost zmny pYíjmení pouze z taxativn zákonem vymezených dovodo. <br/><br/>[32] Dle § 72 odst. 2 zákona o matrikách zmna pYíjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o pYíjmení hanlivé, nebo smané, nebo je-li pro to vá~ný dovod. <br/><br/>[33] Jedná se jednozna n a bez jakýchkoliv pochybností o normu uvádjící demonstrativní nikoli taxativní vý et dovodo, pro které lze zmnu pYíjmení povolit. Demonstrativní vý et je neúplným vý tem, jen~ obsahuje nkolik typických prvko, avaak danou právní normu lze aplikovat i v pYípad splnní jiných podmínek. Slovem zejména pak zákonodárce vymezuje prvky i podmínky pro danou právní normu typické, tudí~ jiné prvky i podmínky by mly být obdobné ji~ uvedeným (srov. KNAPP, Viktor. Teorie práva. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 124 126, 173). Z uvedeného plyne, ~e vedle hanlivosti a smanosti mo~e pYipadat v úvahu i jiný srovnatelný dovod. <br/><br/>[34] K pojmu vá~ný dovod NSS uvádí, ~e zákon nikterak neomezuje skupinu pYípado, které lze podYadit pod tento neur itý právní pojem. U~ití neur itého právního pojmu poskytuje dané právní norm zna nou obsahovou pru~nost, umo~Huje zohlednit vaechny okolnosti konkrétního pYípadu a nalézt spravedlivou rovnováhu mezi vá~n mínnou volí ~adatele smYující ke zmn pYíjmení a veYejným zájmem na stálosti pYíjmení osob a snadné identifikaci osob. Tento neur itý právní pojem proto ji~ v sob zahrnuje vaechny dalaí srovnatelné dovody. Vyhovt ~ádosti o zmnu pYíjmení lze jen z dovodu hanlivosti, smanosti i srovnatelných dovodo, pYípadn je-li dán vá~ný dovod, není-li sou asn tento dovod v rozporu s veYejným zájmem. <br/><br/>[35] V tomto smyslu je tedy nutno závry krajského soudu korigovat. Zruaující dovody vaak i pYes výae uvedené v podstatné míYe obstojí.<br/><br/>[36] St~ovatel pou~il rozsudek NSS . j. 1 As 26/2011  55 jako oporu svého tvrzení o taxativním vý tu daného ustanovení zavádjícím zposobem. Judikát skute n zmiHuje uzavYený vý et, avaak v souvislosti s § 70 odst. 1 zákona o matrikách, který dále podrobn rozebírá, nikoli v souvislosti s § 72 odst. 2 daného zákona. <br/><br/>[37] Dovodová zpráva k § 69 - § 72 zákonu o matrikách uvádí, ~e ob an bude moci i nadále u~ívat jedno pYíjmení. Návrh zákona jasn vymezuje pYípady, kdy mo~e ob an u~ívat více pYíjmení. NSS v rozsudku . j. 1 As 26/2011  55 dospl k závru, ~e zmna pYíjmení dle § 72 odst. 2 zákona o matrikách mo~e spo ívat v nahrazení dosud u~ívaného jediného pYíjmení více pYíjmeními, jestli~e to opodstatHuje vá~ný dovod, pro nj~ se o zmnu pYíjmení ~ádá. St~ovateli lze pYisvd it v tom, ~e § 70 odst. 1 zákona o matrikách vymezuje pYípady, kdy mo~e ob an u~ívat více pYíjmení. A  je v eské republice v sou asnosti nej astjaí variantou jedno pYíjmení, judikatura ji~ dYíve dovodila, ~e i nahrazení jediného pYíjmení dvma je ve smyslu § 72 odst. 2 zákona o matrikách mo~né, a to i pYi zohlednní pYísnosti koncepce zákona o matrikách ohledn u~ívání více pYíjmení. Konkrétní podoba zmnného pYíjmení je poté ur ena dovody, které ke zmn vedly. PYi posuzování ~ádosti o zmnu jediného pYíjmení na více pYíjmení se tato zásada projeví v pYísném zkoumání, zda po~adovaná zmna je odovodnna tak výjime nými skute nostmi, pro n~ neposta í zmna jediného pYíjmení na jiné jediné pYíjmení (viz rozsudek . j. 1 As 26/2011  55).<br/><br/>[38] NSS opakovan pYipomíná, ~e zmna pYíjmení dle § 72 odst. 2 o matrikách mo~e spo ívat také v nahrazení dosud u~ívaného jediného pYíjmení více pYíjmeními, pokud to opodstatHuje vá~ný dovod, pro nj~ bylo o zmnu pYíjmení po~ádáno. Podání ~ádosti nebrání ani § 70 odst. 1 zákona o matrikách, ve kterém je uveden taxativní vý et, kdy mo~e osoba u~ívat více pYíjmení. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona o matrikách se týká pouze tch pYípado, kdy u~ívání více pYíjmení je spojeno s matri ní událostí (§ 1 odst. 4 zákona o matrikách) i matri ní skute ností [§ 5 odst. 1 písm. b) zákona o matrikách], ani~ by vaak zmna pYíjmení byla hlavním pYedmtem této události i skute nosti. Toto ustanovení se nevztahuje na ~ádost o zmnu pYíjmení dle § 72 zákona o matrikách. Zmna pYíjmení na základ ~ádosti je specifickou, samostatnou matri ní skute ností, co~ vyjadYuje i systematika zákona o matrikách, který upravuje tuto otázku v samostatném dílu. Pokud by ~ádosti o zmnu dosavadního jediného pYíjmení na více pYíjmení nebylo vyhovno pouze kvoli tomu, ~e nejsou splnny podmínky § 70 odst. 1 zákona o matrikách, byl by ~adatel bezdovodn znevýhodnn oproti ~adateli, který by ze stejného dovodu ~ádal o zmnu z dosavadního jediného pYíjmení na jiné jediné pYíjmení. Právní Yád je zalo~en na relativním konceptu rovnosti, dle nho~ je pYípustný odlianý postup vo i rozným skupinám jednotlivco, jestli~e se tak dje dle kritérií racionálních a objektivních [viz napY. nález ÚS ze dne 20. 2. 2011, 5/2000 (N 31/21 SbNU 273; 127/2001 Sb.), nebo rozsudek NSS ze dne 16. 4. 2008, . j. 1 Ans 2/2008  52]. Kritériem pro úspanost ~ádosti by v daném pYípad bylo, zda se navrhované pYíjmení po zmn má skládat pouze z jednoho pYíjmení, nebo více pYíjmení. Toto kritérium je sice objektivní, nicmén nikoliv racionální. VeYejný zájem na stálosti pYíjmení a snadné identifikaci osob je toti~ prolomen v obou pYípadech, a to se stejnými dosledky. Nelze tedy dospt k závru, ~e by rozdílné zacházení s tmito pYípady bylo opodstatnno veYejným zájmem. Tím mén v pYípad, kdy identifikace osob je zajiaeována pYedevaím pomocí v zásad nemnných rodných ísel (viz rozsudek . j. 1 As 26/2011  55). <br/><br/>[39] A koli budou uvádné dovody asto velmi subjektivní (a subjektivní pocity konkrétní osoby by jist mly být relevantn zva~ovány pYi posuzování zmny jejího pYíjmení), je nutné setrvat na názoru, který byl vysloven ji~ v rozsudku NSS . j. 1 As 26/2011  55, ~e ~adatel je povinen dovody nejen tvrdit, ale i prokázat. Míra prokazování jednotlivých dovodo bude v závislosti na jejich charakteru podléhat rozn vysokým dokazním standardom, nelze vaak od jejich prokazování ze strany ~adatele o zmnu pYíjmení zcela upustit. <br/><br/>[40] Krajský soud nicmén v napadeném rozsudku neuvedl, ~e není mo~né zkoumat dovody uvedené v ~ádosti o zmnu pYíjmení a posta í prostá vole nést jiné pYíjmení, ale uvedl, ~e tvrzené dovody jsou natolik intimního charakteru, ~e je objektivními dokazy lze osvd it jen st~í. Nevylou il tedy prokazování dovodo uvádných v ~ádosti, pouze poukázal na obtí~nost osvd ování subjektivních i intimních dovodo pomocí objektivních dokazo. <br/><br/>[41] Kasa ní tvrzení, ~e nevyhovní ~ádosti o zmnu pYíjmení nepYedstavuje ze strany správního orgánu zásah do ústavn chránného práva na rozdíl od pYípado, kdy by orgán veYejné moci zmnu pYíjmení pYímo naYizoval, je samo o sob zavádjící. PYíjmení osoby je ústavn chránno l. 10 Listiny základních práv a svobod a jako sou ást práva na rodinný ~ivot a soukromí i l. 8 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (dále jen  Úmluvy ). Rozhodující pro posouzení pYípadného zásahu do ústavn chránného práva jsou proto v~dy konkrétní dovody, které k nevyhovní ~ádosti vedly. Ostatn, jak ji~ bylo vysloveno v rozsudku . j. 1 As 26/2011  55  nevyhovní ~ádosti o zmnu pYíjmení ze strany matri ního úYadu nemusí (pozn. zvýraznno NSS) nicmén pYedstavovat zásah do tohoto práva, na rozdíl od pYípado, kdy by orgány veYejné moci zmnu pYíjmení naYizovaly. V souladu s konstantní judikaturou Evropského soudu pro lidská práva je tYeba poskytnout jednotlivcom na základ l. 8 Úmluvy ochranu pYed svévolnými zásahy veYejné moci do osobní sféry chránné tímto lánkem. V tchto pYípadech je tYeba dbát o to, aby byla nalezena spravedlivá rovnováha mezi zájmy individuálními a zájmy veYejnými. <br/><br/>[42] NSS se dále zabýval otázkou, která byla uvedena ji~ v rozhodnutí st~ovatele, a to, zda ze strany ~alobco doalo k obcházení zákona, proto~e si pYi uzavYení man~elství oba ponechali svá dosavadní pYíjmení a poté ~ádali o jejich zmnu na pYíjmení, která se fakticky jeví být spole ným pYíjmením, pYi em~ jimi po~adovaný tvar je dle § 660 ob anského zákoníku mo~ný pouze pro jednoho z man~elo, nikoli pro oba.<br/><br/>[43] Právním úkonem, jím~ se zákon obchází, je právní úkon, který sice neodporuje výslovnému zákazu zákona, jen~ vaak ke stavu, který se zákonem v rozporu je, smYuje svými dosledky (viz rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 20. 12. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1352/2001).<br/><br/>[44] }ádost o zmnu pYíjmení z jednoho na dv si lze podat pYed uzavYením man~elství dle § 72 odst. 2 o matrikách. Zákon o matrikách povoluje i zmnu pYíjmení (tj. dosavadního pYíjmení jednoho z man~elo) za trvání man~elství dle § 72 odst. 2 uvedeného zákona. Stanoví v daném pYípad jednu speciální podmínku, a to souhlas obou man~elo (viz § 73 odst. 1 zákona o matrikách). Je-li tato podmínka splnna, posuzuje se následn ~ádost o zmnu pYíjmení shodn, jako by byla podána pYed man~elstvím. Tzn., ~e tato matri ní událost se pYi posuzování dovodo ~ádosti o zmnu pYíjmení nestává dalaím kritériem hodnocení dané ~ádosti. <br/><br/>[45] Zákonodárce vlo~il do zákona o matrikách speciální podmínky, za kterých mo~e být zmna pYíjmení za trvání man~elství povolena, a to jak ~ádosti o zmnu pYíjmení dosavadního pYíjmení man~ela, tak spole ného pYíjmení man~elo. Pokud by uzavYení man~elství mlo mít vliv i na posuzování dovodo ~ádosti, zákonodárce by jist neodkázal sezdané ~adatele o zmnu pYíjmení na § 72 odst. 2 zákona o matrikách, ale byla by vytvoYena speciální úprava ~ádosti o zmnu pYíjmení navazující na speciální úpravu zmny pYíjmení za trvání man~elství pYímo v daném ustanovení zákona. <br/><br/>[46] Je nelogické, aby bylo k dovodom uvádným v ~ádosti, resp. k samotné ~ádosti o zmnu pYíjmení, pYistupováno jako ke snaze o obcházení zákona pouze z toho dovodu, ~e byla podána za trvání man~elství. Byla-li by toti~ obdobná ~ádost podána nesezdaným ~adatelem, o obcházení zákona by se nejednalo. Povoluje-li zákon podat ~ádost i za trvání man~elství, je na správním orgánu, aby posoudil v ~ádosti uvádné dovody a zmnu bu povolil i nepovolil. Byla-li by správním orgánem ~ádost sezdaného ~adatele bez obsahovaného posouzení odmítnuta, doalo by k bezdovodnému znevýhodnní sezdaného ~adatele o zmnu pYíjmení oproti ~adateli nesezdanému. <br/><br/>[47] Polemika st~ovatele s dovodem ~ádostí spo ívající v nemo~nosti zalo~ení rodové tradice, proto~e dti ~alobco zmnné pYíjmení rodi o neponesou, je s ohledem na shora uvedené pYed asná.<br/><br/>[48] Nad rámec rozhodovacích dovodo NSS s ohledem na zásadu ekonomie Yízení uvádí, ~e v projednávané vci nejde o ~ádost jednoho ~adatele, ale obsahov se jedná o dv ~ádosti o zmnu pYíjmení. }alobci nemli spole né pYíjmení, ka~dý z nich proto mohl samostatn ~ádat pouze o zmnu svého dosavadního pYíjmení (a to i na jím po~adovaná dv pYíjmení). Dovody je nutno ve vztahu ke ka~dému z ~adatelo oddlit a posoudit jak individuáln, tak v jejich souhrnu. <br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[49] Z výae uvedených dovodo Nejvyaaí správní soud v souladu s § 110 odst. 1 s. Y. s. podanou kasa ní stí~nost zamítl. O vci rozhodl bez jednání postupem podle § 109 odst. 2 s. Y. s., dle kterého o kasa ní stí~nosti rozhoduje soud zpravidla bez jednání. <br/><br/>[50] St~ovatel, který neml v Yízení úspch, nemá ze zákona právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti (§ 60 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s.).<br/><br/>[51] }alobci mli ve vci plný úspch, a proto jim soud pYiznal náhradu náklado Yízení proti st~ovateli. V Yízení pYed NSS u inila zástupkyn ~alobco celkem jeden úkon právní slu~by, kterým je jedno písemné podání ve vci samé [vyjádYení ke kasa ní stí~nosti st~ovatele ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  advokátní tarif )]. Za tento úkon jí nále~í podle § 12 odst. 4 a § 7 advokátního tarifu za ka~dou takto zastupovanou osobu odmna sní~ená o 20 %, tedy v ástce 2 480 K . Náhrada náklado Yízení se zvyauje o 300 K  pauaální náhrady hotových výdajo dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem ástka za Yízení pYed Nejvyaaím správním soudem tedy iní 5 260 K . Tuto ástku je povinen st~ovatel uhradit k rukám zástupkyn ~alobco Mgr. KateYiny Hasalové Klimtové, advokátky se sídlem Bezru ova 335/33, PlzeH. Náhrada náklado Yízení je splatná ve lhot 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/>V Brn dne 22. ledna 2020<br/><br/>JUDr. Barbara PoYízková <br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/></body> </html>