<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> As 436/2017- 43 - text</title> </head> <body> ÿþpokra ování <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> As 436/2017 - 48<br/><br/><br/><br/><br/><br/>USNESENÍ<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v rozaíYeném senátu slo~eném z pYedsedy Josefa Baxy a soudco Aleae Rozto ila, Filipa Dienstbiera, ZdeHka Kühna, Petra Mikeae, Barbary PoYízkové a Karla `imky, v právní vci ~alobco: a) J. K., a b) N. K., zastoupeni advokátem JUDr. Karlem Vítkem, se sídlem Dobrovského 25, Olomouc, proti ~alovanému: Magistrát msta Olomouc, se sídlem Horní námstí 583, Olomouc, o ~alob proti nezákonnému zásahu správního orgánu, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobco proti usnesení Krajského soudu v Ostrav  pobo ka v Olomouci ze dne 24. 10. 2017, . j. 65 A 41/2017  55,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Souhlasy vydávané stavebním úYadem zejména podle § 96, § 106, § 122, § 127 a § 128 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon), jsou rozhodnutími správního orgánu dle § 65 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> s. Y. s.<br/><br/>II. Vc se vrací k projednání a rozhodnutí prvnímu senátu.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[<mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark>] V projednávané vci jde o posouzení, zda územnímu souhlas vydaný podle § 96 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon), lze soudn pYezkoumat v Yízení o ~alob proti rozhodnutí dle § 65 s. Y. s. nebo v Yízení o ~alob na ochranu pYed nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 s. Y. s. <br/><br/>II. PYehled dosavadního Yízení<br/><br/>[2] }alovaný vydal dne 21. 7. 2016 na základ ~ádosti statutárního msta Olomouc územní souhlas . 354/2016, . j. SMOL/160749/49/2016/OS/US/Fil, sp. zn. SSMOL/144232/2016/OS, k umístní stavby  Dtské hYiat  herní prvky , pro zámr úpravy ásti oplocené zahrady (pozemky parc. . X a X) obklopující objekt knihovny na pozemku st. parc. . X za ú elem vybudování hYiat s herními prvky pro staraí dti a mláde~, ve mst Olomouci, v k. ú. Nedvzí u Olomouce, na pozemcích par. . X (zahrada) a parc. . X (ostatní plocha).<br/><br/>[3] }alobci, kteYí jsou spoluvlastníky pozemku sousedícího s pozemkem, na nm~ bylo uvedené hYiat vybudováno, se ~alobou u krajského soudu domáhali ur ení, ~e vydáním územního souhlasu ~alovaný nezákonn zasáhl do jejich práv. ZároveH po~adovali, aby soud ~alovanému zakázal pokra ovat v poruaování jejich práv tím, ~e bude ve svém úYedním postupu vycházet z tohoto územního souhlasu, a aby ~alovanému pYikázal obnovení stavu pYed zásahem tak, ~e mu ulo~í povinnost bezodkladn spis pYedlo~it nadYízenému správnímu orgánu s podntem k provedení pYezkumného Yízení. }alobci s umístním hYiat nesouhlasili z dovodu, ~e jsou obt~ováni jednak nadmrným hlukem z hlasového projevu dtí, jednak nahlí~ením na jejich nemovitost z herních prvko vysokých 3 metry. <br/><br/>[4] V probhu Yízení krajský soud zjistil, ~e ~alovaný usnesením ze dne 27. 7. 2017 podle § 156 odst. 2 ve spojení s § 98 zákona . 500/2004 Sb., správního Yádu, uvedený územní souhlas zruail, a to s ú inky ke dni jeho vydání. V odovodnní tohoto usnesení ~alovaný uvedl, ~e herní prvky, které byly územním souhlasem umístny, nejsou  výrobkem plnícím funkci stavby ve smyslu stavebního zákona, a tudí~ nepodléhají posuzování v re~imu tohoto zákona. Krajský soud proto ~alobu podle § 46 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> písm. a) s. Y. s. odmítl, neboe zruaení správního aktu, který by ml být soudem pYezkoumán, pYedstavuje neodstranitelný nedostatek podmínky Yízení spo ívající v neexistenci pYedmtu Yízení. <br/><br/>III. Kasa ní stí~nost a vyjádYení ~alovaného<br/><br/>[5] }alobci (st~ovatelé) podali proti usnesení krajského soudu kasa ní stí~nost. Uvedli, ~e pro podání ~aloby i v rámci dispozice s ní vycházeli z ustálené judikatury Nejvyaaího správního soudu (viz výae zmínné usnesení rozaíYeného senátu), podle které územní souhlas není rozhodnutím dle § 65 s. Y. s. a je nutno se proti nmu bránit zásahovou ~alobou dle § 82 s. Y. s. Vzhledem k tomu, ~e v probhu soudního Yízení ~alovaný napadený územní souhlas zruail, ~alobci zmnili petit ~aloby a domáhali se ur ení, ~e byl tento souhlas nezákonný. Deklaratorní výrok po~adovali také proto, ~e nesouhlasili s odovodnním usnesení ~alovaného ze dne 27. 7. 2017 a mli obavu, jak bude ~alovaný dále postupovat. Krajský soud odmítnutím ~aloby rozhodl v rozporu s § 82 a § 85 s. Y. s., ím~ ~alobcom odepYel právo na soudní ochranu proti nezákonnému zásahu. Napadené usnesení soudu je rovn~ v rozporu s právem na ochranu legitimního o ekávání, jak vyplývá z práva na spravedlivý proces dle l. 6 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> Úmluvy a l. 36 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> Listiny. Jedná se o pYekvapivé rozhodnutí, neboe soud zcela inovativn odmítl ~alobu s odovodnním, jakoby územní souhlas byl rozhodnutím. <br/><br/>[6] }alovaný ve svém vyjádYení uvedl, ~e vydáním územního souhlasu nemohlo dojít k nezákonnému zásahu do práv st~ovatelo, a ti tedy nemohli být pYímo zkráceni na svých právech. Jeliko~ umístní herních prvko nepodléhalo veYejnoprávním pYedpisom, vydaný a následn zruaený územní souhlas nezakládal ~adateli ~ádná práva. PYípadné námitky týkající se umístní herních prvko na pozemku a jejich u~ívání tak st~ovatelé mohou uplatnit v ob anskoprávní ~alob na ochranu sousedských práv. }alovaný tedy navrhl, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl. <br/><br/>[7] St~ovatelé v replice poznamenali, ~e vydáním územního souhlasu ~alovaný nad rámec své pravomoci vydal úYední schválení, které by ztí~ilo mo~nost soukromoprávní obrany st~ovatelo proti omezení jejich vlastnických práv. ÚYedn schválené hYiat by toti~ bylo obtí~nji zpochybnitelné jako zásah do vlastnického práva v míYe nepYimYené místním pomrom ve smyslu § 1013 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> zákona . 89/2012 Sb., ob anského zákoníku, pYípadn by dokonce mohly být soukromoprávní nároky st~ovatelo omezeny na § 1013 odst. 2 ob anského zákoníku. Vydání územního souhlasu ultra vires pYedstavuje pYímý nezákonný zásah ~alovaného do práv st~ovatelo. <br/><br/>IV. Postoupení vci rozaíYenému senátu<br/><br/>[8] První senát Nejvyaaího správního soudu, kterému byla vc pYidlena, pYi pYedb~ném posouzení vci vaak dospl k závru, ~e rozhodná právní otázka, konkrétn posouzení, zda je územní souhlas rozhodnutím ve smyslu § 65 s. Y. s., má být posouzena jinak, ne~ jak vyplývá z pYedchozí judikatury Nejvyaaího správního soudu, zejména usnesení rozaíYeného senátu ze dne 18. 9. 2012, . j. 2 As 86/2010  76, . 2725/2013 Sb. NSS (dále jen  usnesení ve vci KopYivnická vzorkovna ). Proto vc postoupil usnesením ze dne 31. 5. 2018, j. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> As 436/2017 - 35, rozaíYenému senátu dle § 17 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> s. Y. s.<br/><br/>[9] Postupující senát uvedl, ~e rozaíYený senát v usnesení ve vci KopYivnická vzorkovna sjednocoval rozpornou judikaturu ohledn otázky, zda jsou souhlasy dle stavebního zákona rozhodnutími pYezkoumatelnými ve správním soudnictví ve smyslu § 65 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> s. Y. s. Dospl k závru, ~e tyto souhlasy, vydávané zejména podle § 96, § 106, § 122, a § 127 stavebního zákona, které stavební úYad výslovn i ml ky iní k ohláaení i oznámení, jsou jinými úkony dle tvrté ásti správního Yádu, které jsou vydávány mimo správní Yízení. Konstatoval, ~e a koliv jsou tyto souhlasy s to zasáhnout právní sféru tYetích osob, pro nedostatek formální stránky nemohou být rozhodnutím ve smyslu § 65 s. Y. s. RozaíYený senát zároveH shledal nutnost soudního pYezkumu souhlaso, v pYípad vydání nezákonného souhlasu (jak písemného, tak i vydaného ml ky) se proto mo~e jednat o nezákonný zásah stavebního úYadu, proti kterému lze brojit ~alobou na ochranu pYed nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 a násl. s. Y. s. <br/><br/>[10] Postupující senát nesouhlasí se závrem rozaíYeného senátu, ~e souhlasy dle stavebního zákona nejsou rozhodnutími ve smyslu § 65 s. Y. s., a ~e se tedy proti nim nelze bránit ~alobou proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. Y. s. Neztoto~Huje se s po~adavkem natolik vysoké míry formalizace úkonu správního orgánu pro naplnní znako rozhodnutí dle § 65 s. Y. s, který nebyl následován ani v pozdjaí rozhodovací praxi NSS, a to ani samotného rozaíYeného senátu. Bye je nadále prosazováno materiáln  formální pojetí, výrazn se sní~ily nároky na formální stránku rozhodnutí. V usnesení ze dne 19. 8. 2014, . j. 6 As 68/2012 - 47, . 3104/2014 (vc  státní maturity ) rozaíYený senát vyael ze závro uvedených v usnesení rozaíYeného senátu z 16. 11. 2010, . j. 7 Aps 3/<mark style="color: yellow; background-color: red;">2008</mark>-98, . 2208/2011 Sb. NSS, ve vci  Olomoucký kraj , nicmén specifikoval, co chápe pod pojmem individuální správní akt, jak takovému pojmu rozumí hlavní proud doktríny správního práva. Dospl k závru, ~e vyrozumní o ~ádosti o pYezkoumání výsledku ásti maturitní zkouaky konané formou didaktického testu podle § 82 odst. 3 zákona . 561/2004 Sb., o pYedakolním, základním, stYedním, vyaaím odborném a jiném vzdlávání (akolský zákon), je rozhodnutím pYezkoumatelným ve správním soudnictví dle § 65 a násl. s. Y. s. Ve vci státních maturit se tak rozaíYený senát ji~ spokojil s tím, ~e rozhodnutí je výsledkem formalizovaného Yízení upraveného právními pYedpisy, nikoliv výsledkem správního Yízení dle správního Yádu. Nejvyaaí správní soud, v etn rozaíYeného senátu, pova~oval ve své pozdjaí judikatuYe za rozhodnutí ve smyslu § 65 s. Y. s. i jiné zna n neformální akty správních orgáno. Za takový pYípad lze pova~ovat napYíklad rozhodnutí Státního zemdlského interven ního fondu o ukon ení administrace ~ádosti o poskytnutí dotace podle § 11 zákona . 256/2000 Sb., o Státním zemdlském interven ním fondu (viz rozsudek NSS ze dne 18. 7. 2013, . j. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 61/2013 - 43, . 2909/2013 Sb. NSS). Obdobn rozaíYený senát v usnesení ze dne 8. 4. 2017, . j. 6 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 270/2015  48, . 3579/2017 Sb. NSS, ve vci  Krácení dotace , konstatoval, ~e rozhodnutí poskytovatele dotace o pozastavení (krácení) dotace ve smyslu § 14e zákona . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zmn nkterých souvisejících zákono (rozpo tová pravidla), je individuálním správním aktem splHujícím materiální i formální znaky vy~adované § 65 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> s. Y. s., a mo~e být tedy podrobeno soudnímu pYezkumu v Yízení o ~alob proti rozhodnutí správního orgánu.<br/><br/>[11] S tímto závrem se ztoto~nil také Ústavní soud v nálezu ze dne 7. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 12/17, ve vci  Nejmenování profesorem , v nm~ vaak ozna il dosavadní pojetí rozhodnutí dle § 65 s. Y. s. za ryze materiální, bye odkázal mimo jiné i na usnesení rozaíYeného senátu ve vci státních maturit, kde byl akcentován rovn~ formální znak rozhodnutí. Ve svém nálezu zdoraznil, ~e  pojem  rozhodnutí správního orgánu je nutno vykládat materiáln a nikoliv formáln. Není proto rozhodné, zda napadený individuální právní akt je ozna en jako rozhodnutí, jakou má formu i strukturu, nýbr~ zda je zposobilý negativn zasáhnout právní sféru ~alobce. Zákonodárce ostatn pYímo definoval pojem  rozhodnutí jako úkon správního orgánu, jím~ se zakládají, mní, ruaí nebo závazn ur ují práva nebo povinnosti ~alobce (§ 65 s. Y. s.) (bod 22).<br/><br/>[12] Postupující senát má za to, ~e i kdy~ souhlasy dle stavebního zákona nejsou výsledkem správního Yízení, existuje zde zákonem stanovený proces, kterým musí ~adatel o souhlas projít. Stejn tak samotná podoba souhlasu, resp. jeho zákonem stanovené nále~itosti, se po formální stránce do zna né míry podobají standardnímu rozhodnutí. Konkrétn v pYípad územního souhlasu stavební zákon v § 96 odst. 3 upravuje nále~itosti ~ádosti o souhlas a vý et povinných pYíloh, v odstavci 4 pak stanovuje nále~itosti územního souhlasu, které se zna n pYibli~ují formálním nále~itostem rozhodnutí. Územní souhlas se doru uje ~adateli spolu s ovYeným situa ním výkresem; s vyzna ením ú innosti se doru uje té~ osobám uvedeným v § 96 odst. 3 písm. d) stavebního zákona. Je tak zYejmé, ~e jak proces vedoucí k vydání územního souhlasu, tak i jeho podoba, jsou zna n formalizované, pYi em~ tento souhlas je doru ován osobám, které by v pYípad vedení správního Yízení (územního Yízení) byly ú astníky tohoto Yízení. <br/><br/>[13] Postupující senát dále poukázal na neefektivitu soudní ochrany proti souhlasom poskytované v Yízení o ~alob na ochranu pYed nezákonným zásahem správního orgánu. K ~alob proti rozhodnutí má toti~ správní soud mo~nost nezákonný souhlas pYímo zruait, zatímco v pYípad zásahové ~aloby mo~e dle usnesení vci KopYivnická vzorkovna toliko správnímu orgánu zakázat z tohoto nezákonného souhlasu vycházet v jeho dalaí úYední innosti, pYípadn mu ulo~it, je-li to mo~né, obnovení stavu pYed nezákonným zásahem. Pokud soud dospje k závru, ~e zruaení souhlasu a obnovení stavu pYed zásahem není mo~né, vydá deklaratorní rozhodnutí o existenci nezákonného zásahu. V pYípad zásahové ~aloby je tak osud nezákonného souhlasu i po rozhodnutí soudu do ur ité míry v rukách správního orgánu. Postupující senát shrnul primát ~aloby proti rozhodnutí a subsidiární povahu ~aloby na ochranu pYed nezákonným zásahem a to, ~e v nejasných pYípadech je vhodné dát pYednost mo~nosti soudního pYezkumu na základ ~aloby proti rozhodnutí, co~ vyplývá rovn~ z citované judikatury rozaíYeného senátu. Souhlasy dle stavebního zákona je tedy dle postupujícího senátu v souladu s recentní judikaturou tYeba jednozna n pova~ovat za rozhodnutí dle § 65 s. Y. s.<br/><br/>[14] Závry rozaíYeného senátu ve vci souhlaso vydávaných dle stavebního zákona dle postupujícího senátu neobstojí ani v kontextu následných zmn stavebního zákona. Nejprve je tYeba upozornit na skute nost, ~e rozaíYený senát sjednocoval judikaturu týkající se zákona . 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon), tj.  starého stavebního zákona a stavebního zákona z roku 2006. Zatímco starý stavební zákon obsahoval pouze ohlaaovací re~im u tam uvedených stavebních zámro, stavební zákon z roku 2006 zmnil ohlaaovací re~im na souhlasy (viz zejména § 93  územní souhlas, § 106  souhlas s ohláaenou stavbou, § 122  kolauda ní souhlas, § 127  souhlas se zmnou v ú elu u~ívání stavby). Stavební zákon z roku 2006, ve znní ú inném do novely . 350/2012 Sb., umo~Hoval i tzv. fikci souhlasu, kdy právo realizovat zámr vzniklo marným uplynutím zákonné lhoty, pokud v této lhot stavební úYad pYísluaný souhlas nevydal, ani jeho vydání  neodmítl . Je zYejmé, ~e práv tato skute nost vedla rozaíYený senát ke zpodobnní institutu souhlaso s pYedchozí úpravou ohlaaovacích re~imo. ZároveH je nutno vzít v úvahu, ~e novelizace stavebního zákona zákonem . 350/2012 Sb. s ú inností od <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark>. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark>. 2013 mo~nost fiktivních souhlaso vypustila. V sou asnosti je tedy právní stav takový, ~e ~ádný ze souhlaso dle stavebního zákona nemo~e být  vydán ml ky. <br/><br/>[15] Novela provedená zákonem . 350/2012 Sb. dále do stavebního zákona v lenila zvláatní pravidla pro pYezkum souhlaso. PYedchozí úprava pYezkum souhlaso nijak neupravovala, a tedy bylo namíst postupovat v souladu s § 156 odst. 2 správního Yádu, podle nj~ se pYimYen pou~ijí ustanovení hlavy IX ásti druhé o pYezkumném Yízení. Novelizované znní stavebního zákona pYímo odkazuje na pou~ití ustanovení správního Yádu o pYezkumném Yízení a zároveH byla stanovena jednoletá lhota pro zahájení pYezkumného Yízení. Mo~e tak být napYíklad problematické posoudit, jaký správní orgán je kompetentní ke zruaení souhlasu. Soud také po uplynutí <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních ú inko, nemo~e ulo~it stavebnímu úYadu zahájení pYezkumného Yízení, neboe by jej zavazoval postupovat v rozporu se zákonem. <br/><br/>V. VyjádYení ú astníko<br/><br/>[16] Ú astníci se k usnesení o postoupení vci rozaíYenému senátu nevyjádYili.<br/><br/>VI. Posouzení vci rozaíYeným senátem<br/><br/>VI.<mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark>. Pravomoc rozaíYeného senátu<br/><br/>[17] RozaíYený senát nejprve uvá~il, zda je dána jeho pravomoc zabývat se postoupenou vcí ve smyslu § 17 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> s. Y. s.<br/><br/>[18] Postupující senát se pYedevaím zamýalí odchýlit od názoru vysloveného ji~ rozaíYeným senátem v usnesení ve vci KopYivnická vzorkovna, ~e souhlasy dle stavebního zákona nepYedstavují rozhodnutí správního orgánu dle § 65 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> s. Y. s., nýbr~ ~e soudní ochrana proti nim je poskytována v Yízení o ~alob na ochranu pYed nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 s. Y. s. K tomu postupující senát pYedkládá rozsáhlou argumentaci podlo~enou záva~nými dovody, z nich~ dovozuje nezbytnost zmny ji~ jednou rozaíYeným senátem vyslovených závro. RozaíYený senát ji~ v minulosti uvedl, ~e  [v]yslovení právního názoru v pYedchozím rozhodnutí rozaíYeného senátu nevytváYí pYeká~ku tomu, aby mu byla rozhodujícím senátem postoupena vc s návrhem na zmnu doposud zastávaného právního názoru. S ohledem na zásadní význam stability judikatury rozaíYeného senátu (§ 17 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> s. Y. s.) vaak není pYípustné, aby rozhodující senát pYedkládal návrh na zmnu judikatury rozaíYeného senátu, který by podpoYil jen prostým nesouhlasem s touto judikaturou, ani~ by pYedlo~il konkurující argumentaci, resp. toliko polemizoval s otázkami, s nimi~ se vaak ji~ rozaíYený senát v dYívjaí judikatuYe vypoYádal. (usnesení rozaíYeného senátu ze dne 21. 2. 2017, j. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> As 72/2016-48, . 3539/2017 Sb. NSS). V pYípad judikatury rozaíYeného senátu je ovaem dán zvláat silný zájem na zajiatní její stability a té~ právní jistoty vaech osob, které jednají v dovYe ve správnost názoro vyslovených rozaíYeným senátem. Ke zmn judikatury rozaíYeného senátu je proto nutno pYistupovat s nejvyaaí obezYetností a pouze ve výjime ných pYípadech. Tyto úvahy ovaem (je-li postupujícím senátem pYedlo~ena relevantní argumentace konkurující úvahám rozaíYeného senátu, jako je tomu v nyní posuzované vci) musí být zohlednny pYi posuzování samotné právní otázky, je~ vedla k postoupení vci, a nemohou odovodHovat popYení pravomoci rozaíYeného senátu.<br/><br/>[19] RozaíYený senát rovn~ ovYil, ~e zposob Yeaení otázky právní povahy územního souhlasu a soudní ochrany proti nmu mo~e mít podstatný vliv na rozhodnutí v postoupené vci, a nejedná se tak o Yeaení abstraktních otázek bez ukotvení ve zjiatném skutkovém stavu postoupené vci (usnesení rozaíYeného senátu ze dne 12. 6. 2007, j. 2 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 52/2006-86, . 1762/2009 Sb. NSS). Pokud by toti~ Nejvyaaí správní soud vycházel z usnesení rozaíYeného senátu ve vci KopYivnická vzorkovna, musel by usnesení krajského soudu zruait a vc mu vrátit k dalaímu Yízení, proto~e odklizení úkonu správního orgánu napadeného zásahovou ~alobou pYed rozhodnutím soudu nepYedstavuje samo o sob dovod k odmítnutí ~aloby, zejména pokud v replice ze dne 10. 8. 2017 st~ovatelé v reakci na zruaení územního souhlasu navrhli zmnu petitu na pouhé ur ení nezákonnosti (ji~ zruaeného) územního souhlasu. Naopak kvalifikace územního souhlasu jako~to rozhodnutí správního orgánu dle § 65 s. Y. s. by vyvolávala otázku neprojednatelnosti ~aloby po zruaení územního souhlasu v pYezkumném Yízení (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 28. 5. 2010, j. 2 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 125/2009-104, . 2207/2011 Sb. NSS).<br/><br/>[20] Pravomoc rozaíYeného senátu není vylou ena ani novelizacemi stavebního zákona, které nabyly ú innosti po rozhodnutí rozaíYeného senátu ve vci KopYivnická vzorkovna, tj. pYedevaím zákonem . 350/2012 Sb. Jakkoli tyto novely modifikovaly konkrétní procesní postupy související s vydáváním souhlaso stavebními úYady (srov. ní~e), na jejich právní povahu to nemlo vliv (srov. k pravomoci rozaíYeného senátu pYi zmn právní úpravy bod 22 usnesení rozaíYeného senátu ze dne 10. 5. 2016, j. 8 As 79/2014-108, . 3428/2016 Sb. NSS). Nadto byl názor vyslovený v rozhodnutí KopYivnická vzorkovna aplikován v Yad dalaích rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu, která se ji~ vztahovala k novelizované právní úprav (napY. i rozsudky NSS ze dne 24. 6. 2015, . j. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> As 11/2015  50, a ze dne <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark>. 7. 2015, . j. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> As 10/2015-50).<br/><br/>[21] Pravomoc rozaíYeného senátu je tedy dána.<br/><br/>VI.2. Posouzení otázky povahy souhlaso dle stavebního zákona<br/><br/>[22] Otázkou povahy souhlaso podle stavebního zákona a soudní obrany proti nim se rozaíYený senát obsáhle zabýval v ji~ opakovan uvádném usnesení ve vci KopYivnická vzorkovna. RozaíYený senát v tomto usnesení vysvtlil, ~e souhlasy vydávané stavebním úYadem nejsou rozhodnutími dle § 67 správního Yádu vydávanými ve správním Yízení, nýbr~ tzv. jinými úkony správního orgánu vydávanými podle ásti tvrté správního Yádu. Souhlasy dle cit. usnesení pYedstavují (rychlejaí a procesn jednoduaaí) alternativní postup pYi povolování ur itých zámro k povolování ve správním Yízení a mají stejné ú inky jako napY. územní rozhodnutí nebo stavební povolení, neboe ~adateli zakládají práva realizovat ur itý zámr a pYímo se dotýkají práv dalaích osob. Materiáln se tedy o rozhodnutí správního orgánu jedná. Pro absenci formy vaak nelze tento úkon pova~ovat za rozhodnutí ve smyslu § 65 s. Y. s. RozaíYený senát pYipustil, ~e vydáním nezákonného souhlasu mohou být tYetí osoby zkráceny na svých právech jak procesních, tak i hmotných, proto musí být proti souhlasom zajiatna soudní ochrana, a to cestou Yízení o ~alob na ochranu pYed nezákonným zásahem, pokynem i donucením správního orgánu. Soud v takovém Yízení mo~e zakázat stavebnímu úYadu vycházet z nezákonného souhlasu v dalaí úYední innosti, pYípadn pYikázat obnovení stavu pYed vydáním nezákonného souhlasu postupem dle § 156 odst. 2 správního Yádu. PYi pYezkumu souhlasu musí ovaem stavební úYad zkoumat proporcionalitu zásahu spo ívajícího ve zruaení souhlasu ve vztahu k ochran práv nabytých (zejména stavebníkem) v dobré víYe a to, zda jsou zachovány zákonné lhoty pro pYezkum souhlasu. <br/> <br/>[23] Postupující senát ovaem práv nesouhlasí s tímto posouzením sporné otázky rozaíYeným senátem a navrhuje, aby rozaíYený senát nyní toto své dYívjaí rozhodnutí pYekonal. Postupující senát ovaem nezpochybHuje závr ohledn povahy souhlaso jako~to úkono podle ásti tvrté správního Yádu.<br/><br/>[24] RozaíYený senát se ztoto~Huje s názorem vysloveným v rozsudku NSS ze dne 8. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark>. 2009, j. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> <mark style="color: yellow; background-color: red;">140</mark>/<mark style="color: yellow; background-color: red;"><mark style="color: yellow; background-color: red;">2008</mark>-<mark style="color: yellow; background-color: red;">77</mark></mark>, . 1792/2009 Sb. NSS, ~e  relativní stabilita judikatury je nezbytnou podmínkou právní jistoty jako jednoho ze základních atributo právního státu. Z toho plyne závr, ~e zmny judikatury za situace nezmnného právního pYedpisu by se mly odehrávat z principiálních dovodo, tedy zejména proto, ~e se zmnily právní pYedpisy související s právním pYedpisem vykládaným, resp. doalo ke zmn pro vc relevantních právních názoro soudo, k jejich~ judikatuYe je Nejvyaaí správní soud povinen pYihlí~et (Ústavní soud, Evropský soudní dvor, Evropský soud pro lidská práva), pYípadn se zmnily okolnosti podstatné pro posobení právní normy dotvoYené judikaturou, event. se nov objevily jiné záva~né dovody (v etn evidentní nefunk nosti judikatury ve spole enské realit nebo podstatného zvýaení transak ních náklado ú astníko právních vztaho v dosledku právního názoru zaujatého judikaturou), které poskytnou základ pro zmnu právního názoru Nejvyaaího správního soudu, pokud potYeba takovéto zmny pYevá~í nad zájmy osob jednajících v dobré víYe v trvající existenci judikatury. Tato premisa je v plném souladu s právním závrem Ústavního soudu, podle nho~  ustálenost a platnost [judikatury] jsou odvislé od vývoje, který je odrazem daných spole enských a ústavnprávních podmínek. Navíc aplikace takové judikatury musí být v souladu s mezinárodními závazky, které eská republika pYijala, v daném pYípad pYedevaím s Úmluvou o ochran lidských práv a základních svobod. (viz nález IV. ÚS 200/96, Sb. ÚS, sv. 6, s. 387 násl., na s. 392). Skute nost, ~e judikatura byla sjednocena právním názorem rozaíYeného senátu, pYináaí zvláae významné argumenty ve prospch setrvání na takto vytvoYeném právním názoru. Tento princip ve své judikatuYe opakovan zdoraznil i rozaíYený senát, napY. v rozsudku ze dne 2. 2. 2017, . j. 9 As 195/2015-68, . 3543/2017 Sb. NSS. V souladu s tmito východisky je nutno ke zmnám judikatury samotného rozaíYeného senátu pYistupovat s nejvyaaí zdr~enlivostí.<br/><br/>[25] Postupující senát vaak svoj návrh na revizi názoru vysloveného rozaíYeným senátem v usnesení ve vci KopYivnická vzorkovna podepYel celou Yadou velmi dole~itých argumento, které nelze jednoduae pominout s poukazem na zájem na stabilit judikatury rozaíYeného senátu. Jedním z dovodo je zmna právní úpravy provedená pYedevaím zákonem . 350/2012 Sb., kterým byla s ú inností od <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark>. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark>. 2013 zmnna jednotlivá ustanovení stavebního zákona upravující souhlasy. Ustanovení § 96 odst. 4 stavebního zákona nov zní: Je-li ~ádost o územní souhlas úplná a je-li zámr v souladu s po~adavky uvedenými v § 90, vydá stavební úYad územní souhlas do 30 dno ode dne podání ~ádosti. }ádost o územní souhlas se neprojednává v územním Yízení podle § 87. O námitkách osob podle odstavce 3 písm. d) se nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují ásti druhá a tYetí správního Yádu. Územní souhlas obsahuje identifika ní údaje o ~adateli, popis zámru, identifika ní údaje o pozemku nebo stavb, na nich~ bude zámr uskute nn, podmínky pro provedení zámru a pro zpracování projektové dokumentace. Ustanovení § 92 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> se pou~ije pYimYen. Územní souhlas nabývá právních ú inko dnem doru ení ~adateli. Územní souhlas lze pYezkoumat v pYezkumném Yízení, které lze zahájit do <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních ú inko. Rozhodnutí ve vci v pYezkumném Yízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 msíco ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních ú inko. Územní souhlas se doru uje ~adateli spolu s ovYeným situa ním výkresem; s vyzna ením ú innosti se doru uje osobám uvedeným v odstavci 3 písm. d), dot eným orgánom a místn pYísluanému obecnímu úYadu, pokud není stavebním úYadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16, také stavebnímu úYadu pYísluanému k povolení stavby. (Zvýraznní doplnil rozaíYený senát.) Obdobn byla novelizována i ostatní ustanovení stavebního zákona upravující tzv. souhlasy. Tato novela zároveH vylou ila dYíve platnou úpravu, podle ní~ nkteré souhlasy (souhlas s provedením ohláaené stavby) bylo mo~né  vydávat tzv. konkludentn, tj. bez písemné formy.<br/><br/>[26] Zákonodárce tedy na jednu stranu výslovn vylou il aplikaci ásti druhé a tYetí na postup pYi vydání souhlaso, ím~ ve shod s usnesením ve vci KopYivnická vzorkovna vylou il chápání souhlaso jako~to rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 67 správního Yádu. Na druhou stranu vaak optovn toto pojetí relativizoval, neboe po~aduje aplikaci pYezkumného Yízení (které je upraveno v ásti druhé správního Yádu) namísto zjednoduaeného pYezkumu bez asového omezení, který se aplikuje na úkony podle ásti tvrté správního Yádu (tedy i na souhlasy stavebního úYadu, které nejsou rozhodnutím dle správního Yádu). Stanovením pomrn krátké lhoty pro zahájení pYezkumného Yízení pak zákonodárce  znefunk nil cestu k náprav nezákonnosti zjiatné v soudním Yízení vyty enou rozaíYeným senátem ve vci KopYivnická vzorkovna. V citovaném usnesení (bod 42 a násl.) toti~ rozaíYený senát nastínil východisko situace, kdy byl vydán nezákonný souhlas stavebního úYadu, v tom, ~e soud v rámci výroku ukládajícího obnovu stavu pYed zásahem dle 87 odst. 2 s. Y. s. pYiká~e ~alovanému správnímu orgánu postupovat ve vztahu k nezákonnému souhlasu dle § 156 odst. 2 správního Yádu, tj. jej pYi splnní zákonných podmínek zruait. To nyní, po zavedení krátké lhoty k pYezkumu souhlaso, zpravidla nebude mo~né. <br/><br/>[27] Tento proces byl dovraen dalaí novelou stavebního zákona provedenou zákonem . 225/2017 Sb. s ú inností od <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark>. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark>. 2018, která obsahuje bod 180: V § 96 odst. 4 se za vtu devátou vkládá vta  K pYezkumnému Yízení je pYísluaný správní orgán nadYízený stavebnímu úYadu, který souhlas vydal. . Tím byla definitivn uzavYena cesta k odstranní soudem zjiatné nezákonnosti souhlasu ulo~ením povinnosti ~alovanému správnímu orgánu zahájit pYezkumné Yízení, a to i tam, kde by byla dodr~ena krátká lhota pro zahájení pYezkumného Yízení. Konstrukce vytvoYená rozaíYeným senátem v usnesení KopYivnická vzorkovna pro zjednání nápravy nezákonnosti souhlasu v rámci soudního Yízení o ~alob na ochranu pYed nezákonným zásahem se tak stala zcela neaplikovatelnou.<br/><br/>[28] RozaíYený senát souhlasí s postupujícím senátem v tom, ~e efektivní ochrana práv ~alobce nemo~e být zajiatna ani výrokem zakazujícím stavebnímu úYadu vycházet v dalaí úYední innosti z nezákonného souhlasu. Jednak práva zalo~ená souhlasem ~adateli nemohou v dosledku takového výroku sama zaniknout (co~ ostatn vyplývá i ze samotného usnesení ve vci KopYivnická vzorkovna, v nm~ rozaíYený senát ulo~il v rámci pYezkumného Yízení posuzovat proporcionalitu zásahu do tchto práv), jednak asto na daný souhlas dalaí úYední innost stavebního úYadu nenavazuje a souhlas je realizací povoleného zámru konzumován. Ze souhlasu navíc mohou nadále vycházet i dalaí správní orgány, na n~ se zákaz vyslovený vo i ~alovanému stavebnímu úYadu nevztahuje.<br/><br/>[29] Popsaný legislativní vývoj nutí rozaíYený senát zvá~it, zda za nových okolností není nutné zajistit soudní ochranu proti souhlasom vydávaným dle stavebního zákona jinou cestou. PYi tom rozaíYený senát bere v úvahu pYedevaím to, ~e právo na spravedlivý proces zaru ené v l. 36 Listiny základních práv a svobod a té~ l. 6 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod zahrnuje té~ právo na to, aby soudní ochrana byla  praktická a efektivní . Procesní pYedpisy stanovící konkrétní postupy pYi uplatHování práv u soudo nesmí popírat podstatu práva na soudní ochranu a omezení soudní ochrany musí sledovat legitimní cíl a musí být pYimYené tomuto cíli (srov. rozsudek ESLP ze dne 12. 11. 2002, Zvolský a Zvolská proti eské republice, . 46129/99, bod 46-47). Podstata práva na spravedlivý proces je poruaena, pokud procedurální pravidla pYestanou slou~it právní jistot a Yádnému výkonu spravedlnosti a pYedstavují ur itý druh pYeká~ky bránící tomu, aby jednotlivec dosáhl vcného rozhodnutí ve svém sporu (rozsudek ESLP z 5. 4. 2018, Zubac proti Chorvatsku, . 40160/12, bod 98). Pokud rozhodování o zále~itostech spadajících do kategorie  ob anských práv a závazko dle l. 6 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> Úmluvy je svYeno do pravomoci správních orgáno (jako tomu je v nkterých pYípadech i ve vcech svYených do pravomoci stavebních úYado), vy~aduje judikatura Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva, aby soudní pYezkum rozhodnutí správních orgáno byl provádn v re~imu tzv. plné jurisdikce, tedy mj. tak, ~e jakékoli pochybení správních orgáno mo~e být ú inn napraveno nezávislým a nestranným soudem (rozsudek ESLP z 6. 11. 2018, Ramos Nunes de Carvalho proti Portugalsku, . 55391/13, bod 132). Judikatura ESLP rovn~ vy~aduje efektivní vykonatelnost rozhodnutí správních soudo v tom smyslu, ~e musí vést k reálnému odstranní následko nezákonného aktu správních orgáno (rozsudek ESLP z 19. 6. 2018, Bursa Barosu Baskanligi a dalaí proti Turecku, . 25680/05, bod 144).<br/><br/>[30] Po~adavek ú innosti a praktické proveditelnosti poskytované soudní ochrany byl nov zdoraznn i v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2398/18, který v bodu 40 cit. nálezu uvedl:  Ustanovení l. 36 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> Listiny zaru uje ka~dému mo~nost domáhat se  stanoveným postupem svého práva u soudu i jiného orgánu, emu~ koresponduje povinnost soudu tuto ochranu (rovn~  stanoveným postupem ) poskytnout. Je pak zcela na zákonodárci, aby stanovil podmínky a podrobnosti (tj.  postupy ), jde-li o realizaci daného základního práva ( l. 36 odst. 4 Listiny). Ve své kompetenci je omezen mj. v tom ohledu, ~e jím pYijatou  provádcí úpravou nesmí být popYena sama podstata a smysl daného základního práva ( l. 4 odst. 4 Listiny); to znamená, ~e soudní i jiná právní ochrana musí být reáln  dosa~itelná a co do svého výsledku dostate n efektivní, co~ v kone ném dosledku znamená i to, ~e by i míra takové ochrany mla být adekvátní ve vztahu k pozici, kterou dot ená osoba v pYísluaném právním vztahu má (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 2/19 ze dne 2. 7. 2019). Podle citovaného nálezu tím spíae uvedené po~adavky platí pro interpretaci procesních pYedpiso, pYi ní~ správní soudy musí respektovat ústavní limity pro omezení práva na pYístup k soudu.<br/><br/>[31] ZároveH je tYeba uznat, ~e po vydání usnesení ve vci KopYivnická vzorkovna dalaí judikatura rozaíYeného senátu na úkony pova~ované za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> s. Y. s., které je mo~né pYezkoumat v Yízení o ~alob proti rozhodnutí správního orgánu, ji~ nekladla tak vysoké formální po~adavky. RozaíYený senát tento judikatorní vývoj naposledy rekapituloval v usnesení z 10. 7. 2018, . j. 9 As 79/2016-41, . 3779/2018 Sb. NSS, ve vci  Výtka státnímu zástupci . Jakkoli je v zásad správné posuzovat obdobné pojmy obsa~ené v rozných procesních pYedpisech obdobn, pojem rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> s. Y. s. není toto~ný s rozhodnutím správního orgánu dle § 67 správního Yádu (srov. usnesení ve vci Výtka státnímu zástupci, bod 80). V usnesení rozaíYeného senátu ve vci  Krácení dotace bylo vysvtleno, ~e v pYípad pochybností o naplnní formálního znaku hrani ních i nestandardních úkono pro jejich klasifikaci jako rozhodnutí dle § 65 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> s. Y. s. má být upYednostnna práv mo~nost obrany proti takovým úkonom cestou ~aloby proti rozhodnutí, a to proto, ~e práv toto Yízení nejlépe naplHuje principy, na nich~ je správní soudnictví v eské republice vybudováno, zatímco Yízení o ~alob na ochranu pYed nezákonným zásahem má pouze doplHkovou (subsidiární) povahu. Jedním z nejdole~itjaích aspekto pYi úvahách, jakou cestou má být zajiatn soudní pYezkum proti konkrétnímu úkonu správního orgánu, musí být zajiatní ú innosti poskytované soudní ochrany (bod 51 usnesení ve vci Krácení dotace). K naplnní formálního znaku rozhodnutí tedy zpravidla posta uje to, aby zalo~ení, zmna, zruaení nebo závazné ur ení práv individuáln ur ených jednotlivco (adresáto) bylo vtleno do aktu správního orgánu, u nj~ je pYedepsána písemná forma a k jeho~ vydání je zákonem dána kompetence správního orgánu pYi splnní zákonem stanovených podmínek, které je správní orgán povinen posoudit. Tím budou pravideln dány znaky  individuálního správního aktu, jak takovému pojmu rozumí hlavní proud doktríny správního práva (srov. usnesení rozaíYeného senátu ve vci Olomoucký kraj).<br/><br/>[32] Lze rovn~ zmínit, ~e se k tomuto tzv. materiáln-formálnímu pojetí rozhodnutí správního orgánu pYihlásil i Ústavní soud v nálezu ve vci Nejmenování profesorem (bye v tomto nálezu Ústavní soud toto pojetí nepYesn ozna il za  materiální ). V bodu 23 nálezu se Ústavní soud výslovn ztoto~nil s aplikací této doktríny v usnesení rozaíYeného senátu ze dne 19. 8. 2014, . j. 6 As 68/2012-47, . 3104/2014 Sb. NSS, ve vci  Státní maturity . <br/><br/>[33] RozaíYený senát dospl k závru, ~e soudní ochrana poskytovaná proti souhlasom vydávaným dle stavebního zákona v Yízení o ~alob na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu nesplHuje po~adavky vyplývající z mezinárodního a ústavního práva na efektivnost poskytované soudní ochrany. Ú inná soudní ochrana naopak mo~e být poskytnuta v Yízení o ~alob proti rozhodnutí. S tímto Yeaením koresponduje i skute ná povaha souhlaso. A koli toti~ souhlasy vydávané dle stavebního zákona nepYedstavují rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 67 správního Yádu, jedná se o formalizované úkony správního orgánu v rámci jeho zákonem stanovené pravomoci, vztahující se ke konkrétní vci a adresované individuáln ur eným jednotlivcom, zakládající, popY. mnící jejich práva a povinnosti za zákonem stanovených podmínek. Zákon také podrobn stanoví nále~itosti tchto souhlaso a postup pYi jejich vydávání. Takové akty jsou zposobilé být pYedmtem soudního pYezkumu v Yízení o ~alob proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. Y. s. a v pYípadech zjiatní jejich nezákonnosti mohou být zruaeny, ím~ bude ~alobci zkrácenému na jeho právech nezákonným souhlasem poskytnuta ú inná soudní ochrana. Povaze tchto souhlaso rovn~ lépe vyhovuje retrospektivní povaha soudního pYezkumu rozhodnutí správních orgáno zakotvená pro Yízení o ~alob proti rozhodnutí správního orgánu v § 75 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> s. Y. s., jako~ i projednací a koncentra ní zásada obsa~ená v § 75 odst. 2 a § 71 odst. 2 vt druhé s. Y. s.<br/><br/>[34] Tato revize právního názoru zaujatého rozaíYeným senátem v minulosti, k ní~ nyní tento senát pYistoupil, nesmí vést k jakémukoli postupu soudu, kterým by byla odepYena soudní ochrana ~alobcom, kteYí v dovYe v pYedchozí ji~ rozaíYeným senátem sjednocenou judikaturu brojili proti souhlasom zásahovou ~alobou. Ti musí být o zmn náhledu soudo na povahu souhlasu vyrozumni a vyzváni, aby petit ~aloby pYizposobili po~adavkom stanoveným soudním Yádem správním pro Yízení o ~alob proti rozhodnutí správního orgánu. }alobce nemo~e být v dosledku zmny typu Yízení ~ádným zposobem znevýhodnn oproti procesním právom, která by ml v Yízení o zásahové ~alob. Pokud u~ v Yízení o zásahové ~alob proti souhlasu stavebního úYadu bylo rozhodnuto a pYed Nejvyaaím správním soudem probíhá Yízení o kasa ní stí~nosti proti rozhodnutí krajského soudu, je tYeba i v takovém Yízení z moci úYední pYihlédnout k tomu, ~e Yízení pYed krajským soudem bylo zatí~eno vadou Yízení ve smyslu § 103 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> písm. d) s. Y. s., avaak pouze tehdy, mo~e-li to vést k jinému rozhodnutí ve vci samé. V takovém pYípad Nejvyaaí správní soud rozhodnutí krajského soudu zruaí a vc vrátí krajskému soudu k dalaímu Yízení, v nm~ tento ~alobce pou í a vyzve k úprav ~aloby, jak uvedeno výae.<br/><br/>[35] V této souvislosti (napY. pro pYípady zásahových ~alob proti souhlasom vydaným po právní moci tohoto usnesení) rozaíYený senát pYipomíná svoj rozsudek 21. 11. 2017, . j. 7 As 155/2015-16, . 3687/2018 Sb. NSS, ve vci EUROVIA, z jeho~ bodu 62 vyplývá, ~e ~alobce nemo~e mít újmu z toho, ~e omylem zvolil nesprávný ~alobní typ, nehled na to, zda judikatura ohledn této otázky doznala zmn, byla jednotná, nejednotná i byla ji~ sjednocena, popY. ohledn povahy toho kterého úkonu dosud judikováno nebylo. V takovém pYípad musí být ~alobce pou en o tom, ~e soud odlian hodnotí povahu úkonu i ne innosti správního orgánu, které mají být soudem pYezkoumány, a vyzván, aby tomu pYizposobil obsah ~aloby. A koli byl rozsudek ve vci EUROVIA zruaen nálezem Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18, zruaovací dovody se tohoto závru netýkaly a Nejvyaaí správní soud se tohoto právního názoru pYidr~el i v dalaí rozhodovací innosti. Následn byl uvedený názor výslovn potvrzen Ústavním soudem v nálezu ze dne 14. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2398/18. K tomu rozaíYený senát upYesHuje, ~e vyzývat ~alobce k úprav ~aloby z povahy vci není nutno, pokud je z okolností jasné, ~e ~alobce zvolil nesprávný ~alobní typ úmysln, popY. pokud odmítnutí  nesprávné ~aloby nemo~e zposobit ~alobci újmu (napY. pro projednání  správného ~alobního typu nejsou splnny procesní podmínky, nebo ~alobce zároveH podal  správnou ~alobu, která bude vcn projednána). <br/><br/>VI.3. Shrnutí<br/><br/>[36] RozaíYený senát shrnuje, ~e souhlasy vydávané stavebním úYadem zejména podle § 96, § 106, § 122, § 127 a 128 stavebního zákona jsou rozhodnutími správního orgánu dle § 65 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> s. Y. s.<br/><br/><br/>VII. Závr<br/><br/>[37] RozaíYený senát posoudil spornou právní otázku a v souladu s § 71 odst. <mark style="color: yellow; background-color: red;">1</mark> Jednacího Yádu Nejvyaaího správního soudu rozhodl usnesením jen o této otázce a vc vrací prvnímu senátu, který o ní rozhodne v souladu s vysloveným právním názorem.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 17. záYí 2019<br/><br/><br/><br/>Josef Baxa <br/>pYedseda rozaíYeného senátu<br/><br/><br/><br/></body> </html>